Literatura pro 3. ročník gymnázia. (Česká a světová literatura po roce 1940)

Transkript

1 Literatura pro 3. ročník gymnázia (Česká a světová literatura po roce 1940) Gymnázium Velké Meziříčí 2012

2 2 díla světové prózy 1 dílo světového dramatu 1 dílo české poezie 1 dílo české prózy do konce 80. let 1 dílo české prózy od 90. let do současnosti 1 dílo Milana Kundery 1 dílo Bohumila Hrabala 1 dílo Josefa Škvoreckého 1 dílo českého dramatu Náměty na doporučenou četbu a referáty: I. Světová literatura 1. francouzská próza a poezie Albert Camus: Cizinec Boris Vian: Pěna dní* Robert Merle: Smrt je mým řemeslem* nebo jiná kniha Pierre Boulle: Most přes řeku Kwai Jacques Prévert: Slunce noci 2. italská a řecká próza Alberto Moravia: Horalka nebo Římanka Umberto Eco: Jméno růže nebo jiný román Nikos Kazantzakis: Řek Zorbas 3. britská próza Kingsley Amis: Šťastný Jim nebo Jakeův problém David Lodge: Hostující profesoři nebo Svět je malý Graham Green: Monsignore Quijote nebo jiné dílo William Gerald Golding: Pán much George Orwell: Zvířecí farma nebo 1984 John Fowles: Francouzova milenka James Clavell: Král Krysa Patrick Ryan: Jak jsem vyhrál válku 4. německá próza Heinrich Böll: Klaunovy názory nebo jiný román Günter Grass: Plechový bubínek* Johannes Mario Simmel: Láska je jen slovo nebo jiná kniha 5. latinskoamerická próza Gabriel Garcia Márquez: Sto roků samoty nebo jiná kniha Paolo Coelho: Alchymista nebo jiná kniha Mario Vargas Llosa: Zelený dům 6. ruská sovětská próza Vladimír Nikolajevič Vojnovič: Život a neobyčejné příhody vojáka Ivana Čonkina* Boris Pasternak: Doktor Živago Čingiz Ajtmatov: Popraviště nebo Stanice Bouřná Alexandr Isajevič Solženicyn: Jeden den Ivana Děnisoviče Venedikt Verofejev: Moskva-Petuški zpáteční Bulat Okudžava: písně nebo Vladimir Vysockij: písně

3 7. americká próza a poezie Norman Mailer: Nazí a mrtví* Truman Capote: Snídaně u Tiffanyho William Styron: Sofiina volba Ken Kesey: Vyhoďme ho z kola ven William Saroyan: Lidská komedie nebo Tracyho tygr Joseph Heller: Hlava XXII nebo jiný román Edgar Lawrence Doctorow: Ragtime Allen Ginsberg: Kvílení Lawrence Ferlinghetti: Lunapark v hlavě* Charles Bukowski: Všechny řitě světa i ta má* nebo jiná kniha próz William Seward Burroughs: Nahý oběd* Jack Kerouac: Na cestě nebo jiná kniha John Updike: 1 dílo John Irving: Svět podle Garpa nebo Modlitba za Owena Meanyho Jerome David Salinger: Kdo chytá v žitě Vladimír Nabokov: Lolita Kurt Vonnegut: Groteska Anton Myrer: Poslední kabriolet Betty MacDonaldová: část knihy Co život dal (a vzal) nebo Vejce a já Arthur Hailey: Letiště nebo jiná kniha Ray Bradbury: 451 stupňů Fahrenheita* Michael Cunningham: Hodiny nebo jiné dílo dle domluvy Stephen King: Misery 8. světové drama Samuel Beckett: Čekání na Godota Eugene Ionesco: Plešatá zpěvačka Jean Anouilh: Skřivánek* nebo Beckett aneb Čest boží* Friedrich Dürrenmatt: Návštěva staré dámy* István Örkény: Kočičí hra* Peter Weiss: 1 hra* John Osborne: 1 hra* Harold Pinter: 1 hra* Edward Albee: Kdo se bojí Viginie Woolfové? Arthur Miller: Smrt obchodního cestujícího II. Česká literatura a) poezie Jiří Orten: Ohnice Jiří Kolář: 1 básnická sbírka* František Hrubín: Romance pro křídlovku Josef Kainar: 1 básnická sbírka (Nové mýty, Moje blues) Jaroslav Seifert: 1 básnická sbírka (Píseň o Viktorce, Deštník z Piccadily, Koncert na ostrově, Odlévání zvonů, Halleyova kometa) Ivan Blatný: Melancholické procházky* Karel Šiktanc: Český orloj Miroslav Holub: 1 básnická sbírka Oldřich Mikulášek: Ortely a milosti nebo jiná sbírka Jan Skácel: Smuténka nebo jiná sbírka Václav Hrabě: Blues Kníška Karla Kryla Ivan Wernisch: Doupě latinářů Ivan Diviš: 1 básnická sbírka*

4 Egon Bondy: 1 básnická sbírka* J. H. Krchovský: 1 básnická sbírka Petr Král: 1 básnická sbírka Joseh Hiršal, Bohumila Grögerová: 1 básnická sbírka* Jiří Žáček: Textappeal Jiří Suchý: Klokočí, Trocha poezie nebo jiný soubor textů b) próza Jan Drda: Němá barikáda Julius Fučík: Reportáž psaná na oprátce (necenzurované vydání) Adolf Branald: Lazaretní vlak nebo Vizita Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma Když v ráji pršelo Jiří Šotola: Kuře na rožni Ladislav Fuks: Pan Theodor Mundstock Spalovač mrtvol Bohumil Hrabal: Ostře sledované vlaky Perlička na dně Slavnosti sněženek Postřižiny Obsluhoval jsem anglického krále Příliš hlučná samota Ladislav Mňačko: Smrt si říká Engelchen nebo Jak chutná moc Pavel Tigrid: Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu Karel Pecka: Malostranské humoresky* Eva Kantůrková: Přítelkyně z domu smutku* Josef Topol: Konec masopustu Pavel Kohout: Hodina tance a lásky* Vladimír Páral: Mladý muž a bílá velryba nebo jiná kniha Milan Kundera: Žert nebo Nesmrtelnost Ludvík Vaculík: Morčata nebo jiná kniha Eda Kriseová: Křížová cesta kočárového kočího nebo Ryby raky Oldřich Daněk: 1 dílo Michal Viewegh: 1 kniha Jiří Suchý: Klokočí nebo jiný soubor textů Arnošt Lustig Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou Nemilovaná (Z deníku sedmnáctileté Perly Sch.) Démanty noci Ota Pavel: Smrt krásných srnců nebo Zlatí úhoři Vladimír Körner: 1 dílo Ladislav Grosman: Obchod na korze Josef Škvorecký: 1 román Legenda Emöke Václav Kaplický: Kladivo na čarodějnice Ivan Vyskočil: Malé hry Jan Procházka: Kočár do Vídně* Lenka Procházková: Oční kapky nebo Smolná kniha* Jan Křesadlo: Fuga trium Radek John: Memento Valja Stýblová: Skalpel, prosím nebo Mne soudila noc Viktor Fischl: Dvorní šašci Jáchym Topol: Sestra Ivan Klíma: Milenci na jednu noc nebo jiná kniha Jiří Kratochvil: Má lásko, postmoderno nebo Truchlivý bůh Petr Šabach: 1 knížka

5 Alexandra Berková: Knížka s červeným obalem Barbara Nesvadbová: Bestiář nebo Řízkaři Iva Pekárková* Daniela Hodrová* Michal Ajvaz: Prázdné ulice nebo jiná kniha Patrik Ouředník: Europeana* Miloš Urban: Poslední tečka za Rukopisy nebo Mrtvý holky a jiné povídky Bohuslav Vaněk Úvalský Ivan Kraus: Moje rodina a jiná zemětřesení Zdeněk Šmíd: Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii Halina Pawlowská Irena Dousková: Hrdý Budžes Iva Hercíková* Irena Obermannová Tereza Boučková: některá z knih Květa Legátová: Želary Petra Hůlová: Paměť mojí babičce nebo jiná kniha Hana Androniková: Zvuk slunečních hodin nebo jiná kniha Jaroslav Rudiš: Grandhotel nebo jiné dílo dle domluvy Rudolf Křesťan Ivanka Devátá Jindřiška Smetanová Jan Jandourek* Karel Milota* Přemysl Rut* Sylvie Richterová* Igor Chaun* Pavel Frýbort Martin Fendrych* Martin Komárek* Martin Nezval* Eva Hauserová* Petr Ulrych* Václav Vokolek* Zdeněk Zapletal* Jiří Stránský* c) drama Jan Drda: Hrátky s čertem František Hrubín: Srpnová neděle Josef Topol: Masopust Josef Kainar: Ubu se vrací aneb Dršťky nebudou* Milan Kundera: Jakub a jeho pán Semafor: Jonáš a tingl-tangl, Kytice 1 hra Divadla Járy Cimrmana Divadlo (Husa) na provázku: Balada pro banditu Oldřich Daněk: 1 hra Jiří Šotola: Cesta Karla IV. do Francie a zpět Daniela Fischerová: Hodina mezi psem a vlkem* Václav Havel: Pokoušení nebo Zahradní slavnost

6 Svět v 2. polovině 20. století Obecně Svět západní Svět východní, vč. Česka konec války, v letech příklon k socialismu osvobození, v zemích pod vlivem SSSR vznik dvou supervelmocí politika zadržování komunismu, r odmítnutí Marshallova plánu USA x SSSR r Trumanova doktrína, (různé politické Marshallův plán systémy), r rozpad britského impéria studená válka r vznik SRN r vznik NATO Francie - existencionalismus Itálie - neorealismus konec 40. a poč. 50. let korejská válka (KLDR x Jižní Korea) postupující integrace (ekonomika, soudnictví, vojenství) 50. léta: dokončení 2. průmyslové revoluce vstup třetího světa do dějin absurdní literatura USA - beat generation, odpor x tradiční konzumní společnosti, uvolňování mravů, Elvis Presley Británie - rozhněvaní mladí muži imaginativní próza (magický realismus) r převrat, vznik ČSR r jugoslávská roztržka Stalin x Tito r vznik NDR r vznik RVHP kolektivizace zemědělství, pohrdání inteligencí, vzděláním, nejdůležitější - dělník, vliv stalinismu => život (i kulturní) podřizován socialistické ideologii => politické procesy, pronásledování, perzekuce, emigrace inteligence na západ, v umění tzv. socialistický realismus x neoficiální literatuře r smrt Stalina, Gottwalda kritika stalinismu v SSSR, Chruščov => postupné uvolňování politických poměrů ( ) r vznik Varšavské smlouvy (x NATO) r maďarské události r v ČSR II. sjezd spisovatelů (přelom v kultuře politice u nás) rovnováha strachu - závody ve zbrojení rozvoj vztahů USA + SSSR + J. F. Kennedy (1961-3) - vesmírný program, závody v dobývání vesmíru, koncepce utlačování komunismu, válka ve Vietnamu, řešení tzv. karibské krize, dialog se SSSR, r setkání s Chruščovem černošská otázka (M. L. King) 3. průmyslová revoluce (počítačová a manažerská) hippie, Beatles, Rolling Stones underground, happening postmodernismus r Američané na Měsíci r vznik ČSSR politické rehabilitace, postupné otevírání se vlivům ze západu r Gagarin ve vesmíru r v SSSR u moci Brežněv (do r. 1984) - neostalinismus x u nás uvolňování politické a kulturní atmosféry, idea socialismu s lidskou tváří (Dubček, Pražské jaro - pokus o obrodnou reformu - leden až srpen 1968) => r vpád vojsk Varšavské smlouvy r zahájení represí u nás obd. tzv. normalizace, cenzura, nová vlna emigrací, vliv brežněvovské politiky, kultura se dělí na oficiální a neoficiální a ta dále na exilovou a samizdatovou

7 Čína, omezování zbraní a nebezpečí jaderné války, napětí ve světové politice pozvolné změny v politice na západě i východě r Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (Helsinky) Reagan - znovu zbrojení, projekt tzv. hvězdných válek, boj x komunismu, setkání s Gorbačovem Charta 77 prohnívání socialismu v totalitních státech od pol. 80. let v SSSR Gorbačovova perestrojka = reforma a glasnost = informovanost => uvolnění politických poměrů vedoucí až k chaosu detabuizace některých témat, uvolňování cenzury r velké změny, rozpad socialistického bloku, rozpad SSSR, Čína - masakr protestujících studentů r u nás demokratické volby, V. Havel prezidentem 1990 válka v Jugoslávii a její rozpad ( ) USA - G. Bush - úspěšná zahraniční politika r sjednocení Německa B. Clinton - hromadění problémů ve světě i v domácí politice r rozpad ČSFR na ČR a SR postupné změny v politice, kultuře, technice, veřejném životě narůstání terorismu, střety mezi západní (křesťanskou) kulturou a orientální (islámskou) kulturou,válka v Afghánistánu, válka v Iráku, obrovský vědeckotechnický pokrok, migrace, rozvoj Číny, izraelskopalestinský konflikt, zbrojení, globální problémy G. Bush ml teroristický útok na WTC r rozšíření EU na 25 členů prezidentem USA Barrack Obama, české předsednictví EU, světová hospodářská krize r připojení ČR k EU 2012 Barrack Obama znovu prezidentem USA

8 Globální problémy lidstva 1. populační exploze (více než polovina lidstva žije v chudobě) 2. ekologické problémy (znečišťování přírody, kácení deštných pralesů, ztenčování ozonové vrstvy, skleníkový efekt, hromadění odpadů, ohrožení jadernou katastrofou) 3. epidemické a civilizační choroby 4. problémy s energetickými zdroji 5. fenomén násilí SVĚTOVÁ LITERATURA 2. POLOVINY 20. STOLETÍ - mnohotvárnost, pestrost => míšení žánrů, uměleckých postupů, - reakce na 2. světovou válku - projevuje se v kultuře dodnes - byl podstatný rozdíl mezi prvními literárními reakcemi na válku u východních a západních spisovatelů - na východě panoval patos, politická uvědomělost a líčení vrcholných scén na bojišti, vojenských špiček, osudy mas, hrdinové vidění černobíle - na západě působivé střízlivé a nepatetické líčení válečných scén, tzv. pohled zdola => ukázány osudy jednotlivce, plastičtější psychologie postav, větší drastičnost, naturalismus, ale i dojemnost - na západě též vznikají satirické a humoristické romány, které mířily nejen k nepříteli, ale i do vlastních řad - tento rozdíl se časem smazával a dnes je obecně rozšířenější civilní pohled na válku - krize v mezilidských vztazích, vědomí ztráty komunikace => pocity ohrožení, úzkosti a odcizení (existenciální linie) - snaha určitých skupin lidí distancovat se od těch nahoře => revolta, nerespektování konvencí, hledání jistot jinde než v moderní civilizaci (např. beatnici) - x racionálnímu přístupu ke světu, krize vědy a techniky, různé, i iracionální stránky lidského bytí - formální experimenty - objevují se staré mýty, legendy, mystické příběhy z minulosti - katastrofické vize - téma násilí - rozmach literatury řemeslně zvládnuté, ale bez větších ambicí po stránce umělecké, myšlenkové apod. 1. Francouzská próza 1. a 2. pol. 20. stol. Existencionalismus - > v 30. letech, udržuje se ve 40. letech (u nás léta) - kořeny ve filosofickém směru formujícím se po 1. světové válce v Německu, vliv války na myšlení člověka - rysy: 1. uznávána jen existence jedince 2. problematika bytí člověka v soudobém světě, do něhož je člověk vržen, jeho osamocenosti, ztráta Boha, život = starost 3. svobodu si člověk uvědomuje v mezních životních situacích, cítí se odsouzen ke svobodě, musí přijímat různé volby, být zodpovědný za sebe i za druhé, musí revoltovat, jednat navzdory absurditě lidského údělu, bojovat, i když zápas je to tragický 4. jedinou jistotou je smrt, x sebevraždě 5. úzkost, strach, smrt 6. autoři zaměření levicově Jean Paul Sartre ( ) - dramatik, prozaik, esejista, filosof a publicista - autor četných filosofických děl a esejů - zaměřuje se na pocity znechucení, nevolnosti (hnusu) z absurdní lidské existence, na otázky volby, svobody, odpovědnosti, angažovanosti, sporu morálky a politické praxe

9 - sblížil se s marxismem Nevolnost/Hnus (1938) - román-esej - forma deníku, jejž si vede historik Roquentin při sbírání materiálu k rozsáhlé práci o markýzi de Rollebon - detailní pozorování míst, chování a názorů lidí i sebe sama - Roquentin hodnotí lidský život jako pouhou náhodu, nenachází ve věcech smysl, prožívá pocit odcizení, vše vede ke zhnusení: z vlastního těla, z existence věcí, z lidí, z historie Zeď (1939) - soubor pěti novel - autor nedokončené románové tetralogie odehrávající se v letech , jejím základním tématem je problematika lidské svobody, zprvu pasivní profesor filosofie koná činy ze zoufalství a z pomsty, kaleidoskop fragmentárních situací, forma filmové montáže - autor proslulých divadelních her - viz níže Albert Camus ( ) - prozaik, dramatik, publicista, filosof - ve svém díle zdůrazňuje problematiku odcizenosti, absurdity a revolty Cizinec (1942) - román - text má dvě části, v první hrdina Mersault vypráví v 1. osobě věcně zaznamenaný příběh: pochová svou matku, pomiluje se se svou bývalou kolegyní, seznámí se s podivným kumpánem a zastřelí na pláži Araba - závěrečné stránky jsou vyprávěny ve velmi sugestivních obrazech - ve druhé části podobně strohým způsobem popisuje Mersault své uvěznění, výslechy, soud a odsouzení k trestu smrti - symbolický titul Mýtus o Sisyfovi (1942) - filosofický spis - neobvyklý pohled na mytologického Sisyfa, který poznává svou bezmocnost a to ho osvobozuje, je šťastným člověkem, jenž vždy najde sílu k novému pokusu valit kámen na horu Mor (1947) - alegorický román - dílo umožňuje rozmanitý výklad, z filosofického hlediska může mor představovat universální zlo, ale také zlo individuální - jde o jakousi kroniku, kterou píše jeden z protagonistů textu a zároveň vypravěč, který se snaží o objektivitu - stroze a věcně zaznamenává situaci ve městě napadeném morem - kronikář sám s morem bojuje, ale uvědomuje si, že tento boj není hrdinstvím, ale poctivostí - chování lidí v extrémní situaci maximálního ohrožení a bezprostřední blízkosti smrti Polemika s existencionalismem - existencialismus nebyl jen vážným intelektuálně náročným myšlenkovým a literárním hnutím, ale měl i svou polohu bohémskou, groteskně a absurdně hravou, ironickou, parodickou, mystifikační Boris Vian ( ) - popírač existencionalismu, hudebník, šansoniér, herec, dramatik, výtvarník, spisovatel, překladatel především z americké literatury - mystifikátor a nonkonformní kritik všeho oficiálního a konvenčního - varianta pozdějších rozhněvaných mužů a beatniků - obměňoval, parodoval a kombinoval různé populární literární žánry, intertextualita - přistupoval k problematice lidského bytí jako existencionalisté, ale z opačného konce, svobodu člověka vidí ve svobodném rozletu ducha a fantazie, v neomezené kreativitě, ne v angažovaných činech, parodický, groteskně ironizující existencionalista, s absurditou bojuje smíchem Pěna dní (1947) - parodie na Sartra a jeho družku - Jean Sol Partre - příběh dvou mileneckých dvojic - Alise + Chick - Chick - fanatický obdivovatel Partra, tento fanatismus rozvrátí vztah mladých lidí, Alise ničí, cokoli je s Partrovým jménem spjato, oba milenci končí tragicky, k nicotě vede jak vyznavačství existencialismu, tak i jeho popírání - Chloe + Colin - žijí v přepychu a luxusu, ale Chloe těžce onemocní a pomalu umírá, léčba Chloe přivede Colina na mizinu, takže mu nezbude ani na důstojný pohřeb jeho milované ženy - parodické aluze na jiné existencialistické texty - populární literatura v 60. a 70. letech a v letech 90.

10 Básníci, písničkáři, šansoniéři - protest, básně všedního dne, smyslové vnímání, lyrická bezprostřednost, okouzlení městem i přírodou Jacques Prévert ( ) - každodenní prožitky obyčejných lidí, příběhy nebo vyčíslovaní řady - filmařské vidění - paradox, groteskní absurdita, ironie, humor - slovní hříčky, asonance, rýmy, hravá aliterace - jeden z nejoblíbenějších básníků 2. pol. 20. stol. Georges Brassens ( ) - neobvyklá témata, vulgarismy Jacques Brel ( ) - šansoniér, něco mezi zpěvem a recitací Gilbert Bécaud Edith Piaf Nový román - nový literární směr, který se rozvinul v 50. letech ve Francii - posílil literárnost literatury, svébytnost literárního textu, odpoutání od mimoliterární skutečnosti, intelektuální náročnost čtenářů - předznamenán pracemi Nathalie Sarrautové ( ) - např. kniha krátkých próz Tropismy (1939), Zlaté plody (1963) - román - programově popírá všechny postupy spojované s tradičním románem - neexistuje tu příběh, postavy se vynořují jen jako partneři v diskusi o knize nazvané Zlaté plody - do tohoto rozhovoru se však prolíná i vnitřní monolog mluvčího, který je současně nahlížen zvenku a detailně pozorován ostatními partnery - kompozičně jde o rekonstrukci různých rozhovorů, v nichž se projevuje různé mínění literární smetánky o jedné knize v celém spektru možných hodnocení - autoři psali nejen beletrii, ale i teoretické eseje - vyhraněný literární směr, jehož poetika ovlivnila autory na celém světě (u nás T. Linhartovou, D. Hodrovou a S. Richterovou) - charakteristické rysy: 1. proti ději a postavě 2. popis jevů a věcí bez příčinné či časové chronologie 3. tatáž situace je nahlížena z různých úhlů prostřednictvím zúčastněných postav, různé varianty jednoho jevu, vizuálnost textu 4. jazyk není schopen postihnout cokoliv v celku, jen zlomky 5. postavy nezřetelné, tápající, bez psychické motivace 6. experimentování s jazykem Alain Robbe-Grillet (1922) Za nový román (1961) - reakce na výtky proti novému románu - vyloučil z tvorby psychologii - odmítá vyprávění příběhu, hlavním posláním literatury je zachytit situaci člověka a světa, musí se omezit na čistý popis, který je subjektivní, protože je dán osobním úhlem pohledu - zrušil vztah mezi obsahem a formou díla - člověk je dán na roveň zvířeti, rostlině, věci - vyloučil ze svého slovníku metafory, adjektiva, přirovnání Žárlivost (1957) - v originále La jalousie = žaluzie i žárlivost - žaluzie mají v textu románu podstatnou funkci, vytvářejí prostor vidění, určují úhel pohledu, omezují možnosti pro vyhodnocení chování postav, v nichž hrdinka má kafkovské jméno A - pozorovatel není explicitně přítomen, vše jakoby snímáno okem kamery, fotobuňkou vypravěčova oka skrz žaluzie - text vyniká brilantními a zajímavými popisy běžných činností (stolování, česání vlasů apod.) Další francouzští autoři: Marguerite Durasová, Michel Butor, Pierre Boulle, Robert Merle, Marcel Pagnol

11 2. Italská a řecká próza Neorealismus - existencionalismus - umělecký směr, který se vyvinul v Itálii ve 40. a 50. letech, projevující se v literatuře, filmu a malířství - důraz na dokumentárnost a kritičnost zobrazování, bez předsudků a konvencí - realistický proud, pravdivé vylíčení poválečné Itálie - zachycuje každodenní život prostých lidí, kritika měšťácké italské společnosti fašistického období, sociální a mravní problémy - důraz ne na téma, ale na způsob umělecké výpovědi, věcnost, nepřikrášlenost, syrovost - žánr deník, memoáry apod. Alberto Moravia ( ) - prozaik, dramatik a esejista - ovlivněn neorealismem a existencionalismem - řada jeho románu zfilmována, některá díla dokonce několikrát Římanka (1947) - román - hlavní hrdinkou žena, která se prodává, aby uživila sebe i matku, ale i proto, že je tomu biologicky předurčena, je pro muže přitažlivá - touží stát se šťastnou manželkou a matkou, ale realita jí přináší jen zklamání a bolest, i víra v dobrou budoucnost jejího dítěte, které má s vrahem, nás nechává na pochybách - hlavní hrdinka je i vypravěčkou, události nahlížíme jejíma očima a jejím výkladem věcí - všechny postavy románu jsou lidé nešťastní, frustrovaní, plní starostí a úzkostí, někteří jsou smíření se svým osudem, jiní se i třeba pomocí násilí pokoušejí z této determinovanosti vymanit - existencionalistické prvky Horalka (1957) - proslulý román - mozaika příběhů sjednocená vzpomínkovým vyprávěním hrdinky Cesiry - děj se odehrává v posledních měsících války, v době, kdy byla Itálie nejprve obsazena německým vojskem a posléze obsazována spojeneckými armádami - maročtí vojáci znásilní Rosettu, dceru Cesiry, a Cesira je zbavena posledních iluzí o lidech a morálce - válka vše změnila: staré zákony neplatí, lidé znecitlivěli, vše se proměnilo v kšeftování, život ztratil smysl - Césira a Rosetta však zůstávají lidskými bytostmi díky bolesti, kterou si uvědomují Já a on (1971) - rysy postmoderního textu Významní filmoví režiséři pěstující neorealismus a existencialismus: Roberto Rosselini, Pier Paolo Pasolini, Frederico Fellini, Vittorio da Sica, Luchino Visconti Nikos Kazantzakis ( ) - zpracovával náboženské, biblické a antické motivy Život a skutky Alexise Zorbase/Řek Zorbas (1946) - román založený na autobiografickém základě - osudům existenciálních hrdinů se blíží stejnojmenný hrdina tohoto románu, neboť jeho vitalismus, životní elán, energie, jeho sympatické, svobodné bláznovství, s nímž se pouští do různých projektů, končívá ztroskotáním (podobně jako Sisyfos) - úvahy o nejzákladnějších věcech lidského života, zejména o smrti, lásce, Bohu, svobodě, smyslu života - román je koncipován jako konfrontace názorů a činů dvou značně odlišných postav, 65letého Alexise Zorbase zvaného Pohroma a mladého autora, který text píše, podniká, diskutuje se Zorbasem, komentuje jeho činy, názory, vyprávění - vitalismus a existencionalismus v praxi, život je sisyfovský zápas člověka s osudovou předurčeností - láska Zorbova i láska spisovatele k mladé vdově dopadne tragicky - proslulá filmová adaptace z roku 1964 Kristus znovu ukřižovaný (1950) B. Martinů: Řecké pašije Postmodernismus > v architektuře jako reakce na modernismus (hlavně funkcionalismus, kdy účelnost a účelovost vytěsňovala skutečnost, že stavba slouží člověku)

12 - > v 60. letech v USA - filosofie: J. Derrida (rekonstrukce), J.-F. Lyotard (polemika s racionalistickým poznáváním světa) - literární postmodernismus: 1. x modernismu a avantgardním tendencím 2. dvojúrovňovost estetického vnímání díla (kniha by měla promlouvat jak k povrchnímu čtenáři, tak mít hloubku pro čtenáře náročného), dílo by mělo mít schopnost zachytit pestrost a relativitu lidského života, klást otázky, nutit k zamyšlení, konfrontovat, zaujmout svou kompozicí 3. spojování různých stylových prvků a žánrových postupů, a to i pokleslých, do jednoho díla (např. odborný styl, detektivku, publicistický styl, historický román, filosofický traktát, esej, pornografii, ) 4. sklon k mystifikaci 5. možnost velkého množství různých interpretací Moderní literatura uzavřenost, celistvost díla, dílo i vývoj literatury má nějaký smysl, interpretace směřuje k rozpoznání tohoto smyslu motivy, prvky, části díla je možno třídit a hierarchizovat, odlišit prvky hlavní, podstatné, centrální a nepodstatné, vedlejší, periferní žánry jsou poměrně vyhraněné zdůrazňuje se novost, modernost, originalita děl v popředí je současnost a budoucnost, odmítána je minulost vytvářejí se velké projekty, vyprávějí se velké příběhy Postmoderní literatura dílo je otevřené, jeho struktura a smysl se ustavičně proměňuje, dílo nemá žádný vyšší smysl, vše je jen literární, umělecká a interpretační hra jednotlivé jevy nelze hierarchizovat, neexistuje střed a periferie, vše se prolíná a neustále proměňuje díla jsou žánrově a stylově nejednoznačná, smíšená intertextovost = návaznost na texty jiné, stopy již známých textů v textech nových, odkazy, citace přímé i skryté často se navazuje na minulost (třeba ironicky, parodicky) panuje absolutní nedůvěra ve velké, ucelené, logicky uspořádané příběhy, příběhy jsou fragmentární, zlomkovité Umberto Eco (1932) - jeho pozdnímu uměleckému debutu předcházelo rozsáhlé teoretické dílo - vztahy mezi autorem a konzumentem uměleckého díla zkoumal ve studii Otevřené dílo (1962) Jméno růže (1980) - typický příklad postmoderního románu - centrálním tématem románu je knihovna opatství pojatá jako labyrint, obraz světa, symbolické vzdělanosti, ale i jako místo ohraničenosti lidského poznání a zároveň místo zápasu o svobodu poznání - text tohoto zvláštního románu se místy jeví jako kronikářský zápis, jindy jako učený traktát, smolná kniha, apokalyptická vize, koláž, montáž citátů z jiných děl atd. - děj románu se odehrává ve 14. století v období teologických sporů a náboženských zápasů - stařičký benediktinský mnich Adso sepisuje události, jichž se stal jako osmnáctiletý novic svědkem v nejmenovaném hornoitalském benediktinském opatství - spolu se svým mistrem, učeným františkánem Vilémem z Baskervillu, narazí při řešení teologických sporů na sérii vražd, které postupně objasní - odhalování pravdy probíhá velmi pomalu a složitě - Adso po boku svého učitele postupně proniká do tajů nejrůznějších věd a pokouší se vyznat v mnohých záhadách, které se jim stavějí do cesty - klíčem k řešení se stane kniha - neznámý druhý díl Aristotelovy Poetiky, považovaný knihovníkem za nebezpečnou výzvu k pravdivému poznání - požárem a zánikem knihovny a posléze celého opatství příběh hledání pravdy končí

13 - složitá cesta za poznáním, plná zákrutů a nikdy nekončící, je sama o sobě přínosem, i když nepřináší hmatatelné výsledky, ale vede k pochybnostem a k prozření - dobrodružný příběh, detektivní zápletka - mystifikace, složitá symbolika - dvojí rovina románu - erotika - problematika středověku - promyšlená kompozice, fragmentizace - teorie otevřeného díla v praxi Foucaultovo kyvadlo (1988) Baudolino (u nás 2001) Ostrov včerejšího dne (u nás 2001) Tajemný plamen královny Loany (u nás 2005) 3. Britská próza 2. poloviny 20. století - různorodá, autoři angličtí, skotští, irští, indičtí, australští - rozhněvaní mladí muži, univerzitní román, sociální témata - dělnický román - podstatný vztah realita versus fikce - napětí mezi tradicí a inovací, uměleckým experimentem Rozhněvaní mladí muži - od 50. let v Anglii, nevytvořili žádnou lit. skupinu a jasně formulovaným programem - směřují proti anglickému pořádku, konvencím, společenské hierarchii => ostrá sociální kritika - mnohem mírnější než beatnici, tradicionalismus, návaznost na realistický, humoristický, satirický, psychologický, sociální román - typickým motivem: mladý hrdina, čerstvý absolvent university, má nechuť nastoupit úspěšnou kariéru v anglické společnosti, vystupuje proti pohodlnosti, pokrytectví a falešné morálce, avšak díky výhodnému sňatku se společností nakonec splyne - využití hovorového jazyka, štiplavý humor, otevřenost John Braine ( ) - typický představitel skupiny Místo nahoře (1956) - románová prvotina, připomíná poněkud Stendhalův román Červený a černý - hlavní hrdina Joe Lampton, pocházející z nízkých společenských vrstev, využije sexu jako výtahu do britské smetánky, zcyničtí, podlehle kariérismu, potlačuje etiku - rozčarování z duchovní prázdnoty sociálně vysokých vrstev - kritika sociální nerovnosti, kastovnictví anglické společnosti Život nahoře (1962) - pokračování románu Univerzitní román - souvisí s mohutným rozvojem univerzit a univerzitního vzdělávání na Západě - podstatou žánru trapné až skandální situace, konflikty hlavního hrdiny (učitele) s vedením ústavů a kateder, s kolegy a zejména s kolegyněmi Kingsley Amis (1922) - univerzitní profesor - autor dlouhé řady románů, inspirován jak rozhněvanými mladými muži, tak univerzitním románem Šťastný Jim (1954) - humoristický román se satirickým zaměřením, první univerzitní román - hlavní hrdina - lektor historie jedné provinční univerzity Jim Dixon, který se snaží nabourávat falešné moralizování, pošklebuje se strnulým konvencím, sám se nekonvenčně chová, nakonec uzavře sňatek s dívkou z vysoké společnosti - vrcholem scéna přednášky o blaženém věku alžbětinské Anglie, kterou se Jim pokouší ve značné opilosti přednést před velmi početným publikem - tragikomické situace odkrývající přetvářku, snobismus a kariérismus lidí na univerzitě - návaznost na Dickense

14 Jakeův problém (1978) - univerzitní román - Jake Richardson, téměř 60letý univerzitní profesor historie na Oxfordu, řeší problém ochabující sexuální potence - podrobuje se různým ponižujícím a v důsledku neúčinným psychoterapeutickým sexuologickým metodám - útočiště před sexem a léčbou nachází ve sterilitě univerzity David Lodge (1935) - univerzitní profesor - nejvýznamnější představitel univerzitního románu - intelektuální vynalézavost + čtenářská atraktivnost (poutavost, vtipnost, humor, parodie, ironie) - propojení literární teorie, interpretace literárních děl přitažlivou tematikou (dobrodružství poznání ve světě vědy a kultury i dobrodružství sexuální Hostující profesoři (1975) - postmoderní univerzitní román - hlavními hrdiny univerzitní profesoři - Angličan a Američan, kteří si v rámci programu univerzit vymění místa => střet různých výukových systémů, vědeckých koncepcí aj. - humor a ironie - motivy eroticko-sexuální (výměna manželek) - každá kapitola je zpracována svébytným žánrem Svět je malý (1984) - román vybudovaný na parodickém využití obrovského množství aluzí - literární vědci se se svými geniálními myšlenkami přesouvají letecky po světě, prostředí vědeckých konferencí - interpretace a striptýz - vděčné spojení, při němž nejde o konečné obnažení významu ani těla, ale o postupné dráždivé odhalování tajemství, očekávání nových objevů - parodická literární hra, postmoderní paralela k tradičním artušovským příběhům o hledání sv. grálu Existenciálně humanistická próza Graham Green ( ) - prozaik, dramatik a publicista - psychologické romány, řešení závažných etických a filosofických románů - ovlivněn humanismem a existencialismem, křesťanstvím i komunismem - téma dobra a zla v člověku a ve světě, vztah posvátného a světského, mravnosti a nemravnosti, víry a hříšnosti, - příběhy se odehrávají ve zcela konkrétním prostředí - různé žánry románu Moc a sláva (1940) - známý román Jádro věci (1948) - román - hlavní hrdina, poctivý, zbožný a nepodplatitelný policejní úředník Scobie, balancuje mezi věrností k vlastní ženě a věrností k lásce mimomanželské, a tedy hříšné - jde o typického existencionalistického hrdinu - osamoceného v rozhodujícím okamžiku volby, rozpolceného mezi Bohem a dvěma ženami, spáchá sebevraždu - v textu hrají významnou roli dopisy a deníkové záznamy, místy text působí trochu jako detektivka či román špionážní Konec dobrodružství (1951) - zajímavý román o ztrátě víry v Boha na jedné a jejího nalezení na druhé straně Monsignore Quijote (1982) - velmi působivý román - úzká a symbolická návaznost na Cervantesovo dílo - hlavními hrdiny farář z Tobosa, který se náhodou stane monsignorem, a bývalý komunistický starosta téhož města Enrique Zanchas (Sancho), kteří cestují se starým autem Rosinantou, zažívají četná dobrodružství a diskutují spolu o křesťanství a komunismu, o dobru a zlu, diktatuře a svobodě, o ideálech jejich realizacích (Franco, Stalin, Trockij, Bůh, ), paralela mezi Bohem a Stalinem - oba souputníky spojuje přátelství, humanistické cíle a osobní angažovanost za jejich naplnění - příběh končí neslavně: monsignore umírá, Zanchas odchází do Portugalska, auto rozstřílí policisté - groteskní a laskavý humor - nenávist k člověku končí smrtí toho člověka, zatímco láska žije dál

15 William Golding ( ) - problém dobra a zla ve vztahu k lidské přirozenosti Pán much (1954) - filozoficko-alegorický románový debut - forma: tradičný anglický dobrodružný chlapecký román a robinsonovský námět v kombinaci s vědecko-fantastickým, antiutopickým románem - ukazuje holého člověka zbaveného všech civilizačních nátěrů - mladí gentlemani evakuovaní kvůli jaderné válce jsou sestřeleni a dostávají se na pustý ostrov, tam se časem rozdělí na dvě skupiny, které mezi sebou bojují o moc a autoritu - v konfrontaci rozumu a humanity, reprezentované Ralphem, a loveckých pudů, které se projeví u Jacka a jeho tlupy, vítězí násilí, zákony smečky - jako deus ex machina přináší záchranu důstojník britské lodi, který zabrání úplnému zdivočení ztroskotanců - napětí, psychologický vývoj skupiny civilizovaných chlapců, která pod vlivem okolností divočí - cílem sdělení, morálka musí být silná bez ohledu na situaci a okolnosti Postmodernismus Salman Rushdie (1947) - typický postmoderní autor - jeho romány jsou mnohohlasá směs různých lidských bytostí, kultur, myšlenek, politiky, biografů a písní Děti půlnoci (1981) - stěžejní sedmisetstránkový román - magická suma indické zkušenosti - její historie i novodobé přítomnosti, která začíná vyhlášením indické samostatnosti Satanské verše (1988) - román, autor za něj odsouzen muslimskými duchovními k trestu smrti - desakralizace islámu, pro proroka Muhammada zvoleno pojmenování Muhound (hound = honicí pes nebo sprosťák), jeho manželky jsou v nevěstinci, oblíbená žena A iša je epileptička, - aluze na starší díla (korán, bible, Shakespearova dramata, opera Carmen, pověst o krysaři, ), metropole britské říše nazývána Longodýngy či Babylondýn - základními tématy: různorodost kultur, hlavně východní a západní - indické a britské, různorodost náboženská promíšená s názory ateistickými - prostupování reality s fikcí - protagonisty indičtí herci Džibríl Farišta a Saládín Čamča, kteří jsou znovuzrozeni po havárii letadla po teroristickém útoku jako Archanděl a Satan - zápas dobra a zla, víry a rouhání, ale odlišit dobro a zlo jev běžném životě velmi těžké - výzva k respektování různých kultur a vzájemné snášenlivost John Fowles ( ) - jeden z největších mágů postmoderní světové literatury - romány na principu hry se žánry a čtenáři, velké množství odkazů Sběratel (1963) Mág (1966) Francouzova milenka (1969) - proslulý román - milostný, dramatický, romanticky tajemný, ale i emancipační příběh Sáry Woodruffové (přezdívané Tragédie), zdánlivé děvky francouzského poručíka, která opouští londýnského šlechtice Charlese, jenž jí nabízí sňatek a kterého vášnivě miluje, a volí nezávislost a svobodu - vyprávění komplikováno komentáři, ironickými hodnoceními, sociologickými pasážemi, citáty z viktoriánské doby, kdy se děj odehrává, anachronismy, historizující román, mnohoznačnost - příběh má několik možných konců - různé slohové postupy, metatextové pasáže, kombinace fikce a reality Mantisa (1982) - metarománový příběh, parodie - esej ve formě milostného a estetického dialogu mezi spisovatelem Milesem Greenem a Múzou milostné poezie Erató - fantazijní hra, překvapivé proměny postav Reakce na válku Patrick Ryan ( ) Jak jsem vyhrál válku (1963) - postmoderní polemika s monumentálními obrazy války

16 - satiricko-humoristický román líčící ve 20 kapitolách bojovou cestu čety od Středozemního moře k Baltu, z Alžíru do Německa - ironie, válka zobrazena jako sled neheroických činů a nehrdinských aktérů, ale i tříšť bojových situací, citáty z pamětí, rozkazů, bojových deníků, James Clavell ( ) Král Krysa (1962) - román - prostředí japonského zajateckého tábora na Dálném východě - ústřední postavou desátník King zvaný Krysa, člen americké armády - napětí mezi zajatými Američany, Angličany, Australany a Japonci a domorodci, mezi vyššími a nižšími šaržemi - konfrontace dvou životních modelů a dvojí morálky; na jedné straně anglické kastovnictví a přezíravost, na druhé straně pokrytecký model křesťanský - oba v podmínkách tábora neobstojí - Bohem tábora se stává americký desátník King, prototyp amerického byznysmena, který ztrácí svou pozici až v závěru románu zrušením tábora - dominantní obraz krysy: krysa jako zvíře (King v podzemí zřídí krysí farmu a stehýnka těchto zvířat prodává vyšším šaržím jako maso z myšího jelena, což je i pomsta těm, kdo se vyvyšují), zároveň lze Kingův přídomek Krysa vnímat jako kritiku Kingovy amorálnosti, krysa je i symbolem chytrosti a štěstí Literatura s prvky sci-fi George Orwell ( ) - vlastním jménem Eric Arthur Blair - prozaik, novinář, reportér, esejista, jeden z nejčtenějších autorů 2. pol. 20. st. - proslul po své smrti dvěma esejisticko-alegorickými, politicko-utopickými romány reagujícími na dobu 30. a 40. let, v níž se prosazoval totalitarismus, rasismus, absolutizace moci; zároveň to jsou prorocké vize a texty varující před možným budoucím vývojem - snaha být politicky objektivní Farma zvířat (1945) - podobenství, bajka o životě ve státě po vítězné revoluci 1984 (1949) - proslulý román - vize totalitního státu v Oceánii, v němž vládne Velký Bratr a jediná státostrana, lidé jsou rozděleni do kast, jsou stále pod kontrolou, newspeak - vzpoura hrdiny Winstona Smitha, který si přes zákaz vede deník a zamiluje se, což jsou v Oceánii nejtěžší zločiny - nakonec jsou on a jeho přítelkyně Julie je prozrazeni, je jim vymyt mozek, Smith je nucen dobrovolně milovat své mučitele a nakonec je zastřelen - střízlivý, věcný styl, smysl pro konkrétní detail, odstup, prognostické vidění - důraz na funkci jazyka ve společnosti Fantasy John Ronald Reuel Tolkien ( ) - zakladatel fantasy literatury, zvláštně imaginární svět zabydlený zvláštními bytůstkami Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (1937) Pán prstenu (1954) Detektivní próza Arthur Conan Doyle - detektivky se Sherlockem Holmesem Agatha Christie - detektivky s Herkulem Poirotem, slečnou Marplovou 4. Německá próza - vyrovnává se se zkušeností 40. let - Skupina 47 (zanikla v roce 1990), která usilovala o mravní obrodu německého národa a člověka vůbec, navazovala na humanistickou tradici bratrů Mannů, H. Hesseho,, společenská, ba přímo politická angažovanost autorů, velká kritičnost Heinrich Böll ( ) - prozaik, dramatik a esejista

17 - ovlivněn Hemingwayem, francouzským existencialismem v důrazu na věrnost sdělení a důrazu na nehrdinskost hrdinů, absurditu zabíjení - téma poválečného vývoje Německa Vlak dojel přesně (1949) - osudy německých vojáků za války, leitmotiv smrti Biliár o půl desáté (1959) - vrcholný román - autor odhaluje kořeny německé tragédie v předválečné době - na rodině Fähnellů zachyceny osudy Německa od počátku 20. století (tragédie Němců spjata nejen s Hitlerem, ale i německým generálem z 1. světové války Hindenburgem) po r srovnáváno s románem T. Manna Buddenbrockovi - ovlivněn atmosférou 60. let, proti zkomercionalizované blahobytné společnosti Klaunovy názory (1963) - vrcholný román - hlavní postava neheroického hrdiny čistého charakteru Hanse Schniera reaguje na tzv. hospodářský zázrak Konrada Adenauera, v níž se Německo výrazně zamerikanizovalo, aniž se vyrovnalo s fašistickou minulostí - nekomplikovaný děj s jednou postavou, která je zároveň osobním vypravěčem - Hans Schnier se stal klaunem, aby nemusel nic předstírat, aby nepropadl pokrytectví a nemusel se jako většina lidí přizpůsobovat dobovým dogmatům - uprostřed nelidského světa však zůstal se svou opravdovostí a mravní čistotou sám a propadl beznaději, ztratil lásku a dostal se do umělecké krize - v průběhu rozmluv sám se sbou připomíná minulé životní situace, vede vnitřní monolog o své směšné vzpouře x lhostejnosti a mravní otupělosti - výpověď je útržkovitá, někdy má podobu autentického záznamu psychických procesů - v otevřeném závěru si však hrdina znovu nasazuje masku Ženy v krajině s řekou (1985) - román v dialozích a samomluvách Günter Grass (1927) - prozaik, básník a dramatik Plechový bubínek (1959) -1. část tzv. gdaňské trilogie, groteskní, pikareskní román - hlavním hrdinou a zároveň vypravěčem od narození intelektuálně nadaný Oskar Matzerath, který se ve třech letech rozhodl uzavřít svůj vývoj a zachovat si tak od světa dospělých odstup, relativní svobodu - trpasličí zjev, dětský pohled na svět, symbolické bubnování na plechový bubínek - Oskar dokáže svým hlasem rozbíjet sklo, považuje se za následníka Ježíšova, získává první milostné a sexuální zkušenosti - bizarní a tragické situace vrcholí tím, že Oskar má částečnou vinu na smrti několika blízkých lidí, nakonec je na vlastní popud obžalován - parodie na výchovný román, kritika německého světa řítícího se ve 20. a 30. letech do rasové a sociální propasti, dokumentární a faktografický podklad - volná kompozice, komplikovaná dějová linie, sled epizod, jazyková náročnost (slovní hříčky, dialekty, kupení synonym a homonym apod.), míšení reality a fantazie Mé století (1999) - panoramatický román - každému roku 20. století je věnována jedna několikastránková kapitola - žánrově pestrá mozaika Další autoři německé prózy: Siegfried Lenz, Johanes Mario Simmel 5. Latinskoamerická próza - boom v 50. letech, novost, neotřelost Raný postmodernismus Jorge Luis Borges ( ) - argentinský spisovatel, předchůdce postmodernismu - zajímavý, ale velmi složitý autor, vlivy iberoamerického světa s kulturou evropskou (znalec španělské a anglosaské literatury)

18 - prolínání racionality, reflexe a tajemství, fantastična, snovosti, časté motivy dvojnictví, vyprávění spojeno s esejistickými postupy apod. - fascinace knihovnou (= lidská vzdělanost), bludištěm znaků a časů, ukrytou moudrostí, různými možnostmi - psal především vynikající povídky, jde o intelektuálně zajímavé, reflexivní prózy esejistického charakteru, vycházející z předpokladu, že vše už bylo napsáno a nyní to lze jen komentovat a přepisovat po svém Babylonská knihovna (1941) - povídka Magický realismus - v polovině 50. let 1. podoba s mytologickou ústní slovesností (Kolumbie, Argentina, Kuba, Brazílie ) 2. prolínání dvou světů - reálného a magického, mytologického, snového, fantazijního, labyrintového 3. hranice mezi oběma světy nepostřehnutelná Gabriel Garcia Márquez (1928) - kolumbijský prozaik - monumentální vypravěč, robustní epik, mohutná imaginace - prolíná mytické a vesmírné s každodenním, tragické s komickým, reálné s fikcí, civilizační s přírodním, přítomné s minulým, životaschopné s umírajícím, zanikajícím, smyslové s racionálním, monumentální s torzovitým, - základními tématy láska, stárnutí, smrt, samota - čtenářská atraktivnost Sto roků samoty (1967) - román - mýtus, jedno z nejvýznamnějších děl světové literatury vůbec - rozsáhlá kronika šesti generací rodiny Buendiů, dějištěm fiktivní městečko Macondo, v němž se zrcadlí celý svět - podobenství o lidském společenství od počátku až do přítomnosti včetně mýtů - dějiny Maconda a Buendíů jsou jediným velkým chaosem, do kterého zasahují vnější společenské i přírodní děje a v němž je každý sám - barvité líčení milostných dobrodružství, občanských válek, pitek a neuvěřitelných dobrodružství jednotlivých postav - zázračné nereálné jevy jsou považovány za samozřejmé, každodenní, obyčejné jsou pojímány jako fantastické - úpadek a zánik městečka Maconda je spojen s osamělostí rodiny Buendíů, která trpí nedostatkem vzájemné lásky, přátelství, ztrátou společenské solidárnosti - sobecký svět samoty je světem bez perspektiv, smrtí zaživa - žádný souvislý děj, dějové epizody, nárůst množství postav - neustálé plynutí času, koloběh života a umírání - text hojně odkazuje k biblickým mýtům Kronika ohlášené smrti (1981) - novela, zfilmováno - vypravěč novely se pokouší ze zbytků fakt (soudních zápisů, dopisů, svědectví, ) zrekonstruovat příběh zavraždění Santiaga Nasara bratry Angely Vicariové, která byla vrácena rodičům manželem po svatební noci, protože nebyla pannou - bratři zavraždili před zraky obce domnělého svůdce proto, aby obhájili ctnost - příběh je vyprávěn tak, aby vše zůstávalo zahaleno rouškou tajemství - velice konkrétní je jen velmi brutální akt vraždy, pitva Santagova těla a smutný dovětek příběhu, jehož hrdinkou je Angela 17 let píšící dopisy manželovi, který ji opustil po svatební noci - síla milostného citu se naplňuje po mnoha letech, když už z obou milenců zůstávají nevzhledné trosky - poslední kapitola patří oběti vraždy Santiagovi a kruté realitě tak záhadně motivované vraždy - příběh znesvěcuje smrt i její domnělou příčinu: posvátnost cti, kvůli níž bylo nezbytné vraždit Láska za časů cholery (1986) - jeden z nejkrásnějších milostných příběhů 2. pol. 20. stol. - láska Florentina Arizy, velkého čtenáře Červené knihovny, k Fermině Dazové

19 - na sklonku života, který prožil - viděno z hlediska velkého romantického příběhu - velmi trapně (autor na jeho adresu nešetří ironií), se Florentino dočká naplnění svého celoživotního snu: může se milovat s dvaasedmdesátiletým idolem svých představ - stane se tak na lodi, jež pluje pod vlajkou cholerové nákazy, a proto nemůže zastavit u břehu a vrátit své pasažéry do normálního života - román zůstává otevřený v odpovědi na otázku, zda je, či není na tomto světě láska, každý čtenář (povrchní i intelektuální) si může odpovědět po svém, oba však budou mluvit o lásce Další zajímaví latinskoameričtí autoři: Jorge Amado (Brazilec), Paolo Coelho (Brazilec), Alejo Carpentier (Kubánec), Miguel Ángel Asturias (Guatemalec), Mario Vargas Llosa (Peruánec) 6. Ruská (sovětská) próza - tradice ruského románu 19. stol. způsobila, že asi nejpřirozenějšími atributy ruské literatury je vztah k vlasti, líčení přírody (příroda není kulisou, ale součástí příběhu), psychologické ponory do nejhlubších míst duše a poutavé vyprávění - hlavně tři témata: 1. téma velké vlastenecké války s fašismem 2. téma budování válkou zničené země spjaté s výstavbou nové - sovětské socialistické společnosti 3. kritika sovětského společenského systému Válečná próza Magický realismus Čingiz Ajtmatov (1928) - kirgizský prozaik a publicista píšící kirgizsky a rusky - mytologické romány proti socialistickému realismu - mýtus přírody, starodávné legendy, propojování přítomnosti s minulostí i budoucností Stanice Bouřná (Den delší než století, A věku delší bývá den) (1980) - román - Edygej Žangeldin je železničním dělníkem v poušti, na křižovatce tratí, kde projíždějí vlaky z východu na západ a ze západu na východ - stanice Boranly-Bouřná je i křižovatkou časů, rozdílných životních postojů, vztahu k dávným tradicím a hodnotám, které jsou obsaženy ve starých legendách a písních - nejstarší obyvatelé kraje jsou v souladu s řádem přírody a nesou v sobě hluboké lidství, mají pocit zodpovědnosti za osudy lidstva, vztah k přírodě, práci, hodnotou je jim láska, zvl. mateřská Popraviště (1986) - baladický, až apokalyptický román - důraz na moudrost přírody, jejíž zákony člověk nemůže beztrestně porušovat - masakrování zvířat i ušlechtilých idejí a ideálů - step se stává zdrojem halucinogenních látek, jimiž jsou popravováni narkomani na celém světě - tragický, baladický příběh vlčice Kabary s modrýma očima, jež vinou lidí přijde 3x o svá mláďata; tato nešťastná matka posléze unese Bostonova syna a je spolu s ním právě Bostonem zastřelena Historická a memoárová próza Boris Pasternak ( ) - básník a prozaik Doktor Živago (1957) - epický, lyrický a reflexivní román, silná autobiografičnost - situováno do let bolševické revoluce a občanské války - hlavním hrdinou zástupce ruské neutrální inteligence lékař Jurij Andrejevič Živago, který je zároveň básníkem, sečtělým člověkem, jenž je do revolučních událostí vtažen, přestože se před nimi skrývá na venkově - ve víru dějin odmítá velikášství revolucionářů, schopnost být krutý ve jménu velké koncepce (například jako Živagův antipod Strelnikov, s níž se musí dělit o lásku k Larise, která je Strelnikovovou ženou) - intertextové odkazy literární a evangelijní - cit k vlasti

20 Mezi literaturou faktu a fikcí Alexandr Solženicyn (1918) - prozaik - knihy stylově nekomplikované, plynule vyprávějí, mají jasnou myšlenkovou rovinu - otřesné svědectví autentických zážitků, přibližují nemilosrdně zrůdnou podobu komunistického systému Jeden den Ivana Děnisoviče (1962) - novela s autobiografickými prvky - nespravedlivě odsouzený hlavní hrdina si má v gulagu (gulag = tábor nucených prací) odpykat osm let - konkrétní, věcný popis jednoho jediného, ničím výjimečného dne života člověka v extrémních podmínkách, zcela se vymykajících běžnému životu - hrdina si však zachovává čestnost, důstojnost, smysl pro poctivou práci - negativní vlastnosti vyvolává v člověku hlad, který člověka ovládá po dlouhá staletí Souostroví Gulag ( ) - monumentální třísvazkové dokumentární dílo o tisíci stranách - text je založen na vzpomínání, vyprávění, dopisech, vlastních i zprostředkovaných zkušenostech, na studiu pramenů atd., děj vymezen lety krutá obžaloba sovětského zřízení, silně protistalinské a protichruščovovské zaměření - mozaika silně tragických příběhů konkrétních lidí - důležitým motivem textu je práce, která slouží k likvidaci vězňů Postmoderní próza Venedikt Jerofejev ( ) - literární kritik, dramaturg, prozaik, jeden z nejvýraznějších představitelů ruského literárního disentu Moskva - Petuški zpáteční (1989) - travestie, středověké putování (příběh alkoholika putujícího vlakem) - míšení reálného s fantastickým, verbálního s neverbálním - intertextové narážky Ruská krasavice (1990) - román, který vzbudil senzaci a byl přeložen do mnoha jazyků - označeno za jedno z prvních postsovětských děl ruské literatury - svérázným jazykem je vyprávěn příběh provinční krásky Iriny, luxusní prostitutky, která střídá milence z nejrůznějších vrstev - touží po manželství se slavným literátem a po jeho smrti chce jako Jana z Arku spasit vlast v jakémsi kosmickém sexuálním aktu, její plán se však nezdaří - karikovány mýty a tradiční motivy ruské literatury a světové klasiky 7. Americká próza a poezie 2. poloviny 20. století - obohacena o autory - emigranty z Evropy - multikulturnost (stupňovaná hlavně v 60. letech, literatura židovská a afroamerická) - američtí autoři dokázali krutou realitu, již znali z osobních zkušeností, věcně popsat (válka, diskriminace,...) Mezi dokumentárností a uměleckou fikcí Norman Mailer (1923) - prozaik a publicista, autor rozsáhlého díla - texty na pomezí dokumentu, reportáže a fiktivní prózy => beletrizovaný subjektivní žurnalismus Nazí a mrtví (1948) - nejznámější Mailerovo dílo, brzy se stalo bestsellerem - válečný román těžící z osobních zážitků z bojů v Tichomoří za 2. svět. války - základní dějová linie, kterou tvoří pochod čety napříč ostrovem, válečné útrapy vojáků a jejich boj o přežití, je přerušován retrospektivami věnovanými minulosti postav - kolektivním hrdinou je průzkumná četa bojující x Japoncům na tichomořském ostrově a autor je přibližuje i v jejich životě předválečném - pro toto portrétování si vytvořil zvláštní románovou techniku, kterou pojmenoval stroj času (ve skutečnosti je to proud vědomí postav, ve kterém se promítají záběry z jejich soukromého života) - z množství postav se poněkud vymyká postava generála Cummingse, ten ztělesňuje morálku agresivní, odlidštěné, po moci toužící americké politické pravice a militaristické mašinérie, která chápe život jako šachovou partii - jinou variantou silného jedince je seržant Croft, řídící se iracionálními instinkty svého podvědomí