KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY JEDNACÍ ŘÁD EVROPSKÉ RADY A JEDNACÍ ŘÁD RADY

Transkript

1 KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY JEDNACÍ ŘÁD EVROPSKÉ RADY A JEDNACÍ ŘÁD RADY

2

3 KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY JEDNACÍ ŘÁD EVROPSKÉ RADY A JEDNACÍ ŘÁD RADY

4 Upozornění Tuto publikaci vypracoval generální sekretariát Rady, a to pouze pro informační účely. Nezakládá odpovědnost orgánů EU ani členských států. Další informace o Evropské radě a o Radě naleznete na těchto internetových stránkách: nebo se můžete obrátit na oddělení generálního sekretariátu Rady Služba informací pro veřejnost : Rue de la Loi/Wetstraat Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË Tel. +32 (0) Fax +32 (0) public.info@consilium.europa.eu Navštivte naši webovou stránku: Řadu dalších informací o Evropské unii naleznete na Lucembursko: Úřad pro publikace Evropské unie, 2016 Print QC CS-C PDF QC CS-N Evropská unie, 2016 Užití tohoto materiálu je povoleno pod podmínkou uvedení zdroje.

5 OBSAH PŘEDMLUVA... 7 ČÁST 1 KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY... 9 ÚVOD...11 KAPITOLA I VNITŘNÍ USPOŘÁDÁNÍ RADY Rada jako jeden právní subjekt Různá složení Rady (článek 2 a příloha I jednacího řádu Rady)...14 A Obecné informace...14 B Složení pro obecné záležitosti...15 C Složení pro zahraniční věci...16 D Zastoupení členských států v Radě Výbor stálých zástupců, výbory a pracovní skupiny (články 19 a 21 jednacího řádu Rady)...17 A Výbor stálých zástupců (Coreper)...17 B Výbory zřízené Smlouvami nebo Radou...19 C Výbory a pracovní skupiny zřízené Coreperem...22 D Předsednictví přípravných orgánů Rady Předsednictví a řádný průběh jednání (článek 20 a příloha V jednacího řádu Rady) Generální tajemník a generální sekretariát Rady (článek 23 jednacího řádu Rady)...26 A Generální tajemník...26 B Generální sekretariát...27 KAPITOLA II JEDNÁNÍ RADY Plánování práce Rady (čl. 2 odst. 6 a 7 jednacího řádu Rady) Svolání a místo konání zasedání (článek 1 jednacího řádu Rady)...29 A Svolání zasedání...29 B Místo konání zasedání Pořad jednání (článek 3 jednacího řádu Rady)...30 A Sestavování předběžného pořadu jednání...30 B Přijetí konečné verze pořadu jednání...33 C Struktura a obsah pořadu jednání Služební tajemství (články 5 a 6 jednacího řádu Rady)...38 A Účast na zasedáních Rady...38 B Přítomnost na zasedáních Rady Zápis (článek 13 jednacího řádu Rady)...40 A Struktura a obsah zápisu...40 B Schválení zápisu...41 Březen 2016 CS KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY 3

6 6. Přístup veřejnosti a transparentnost (články 5 až 10 jednacího řádu Rady)...42 A Projednávání legislativních aktů, veřejná jednání a rozpravy...42 B Zveřejňování pořadů jednání...44 C Zveřejňování výsledků hlasování, odůvodnění hlasování, prohlášení do zápisů z jednání a zápisů z jednání (články 7 a 9 jednacího řádu Rady)...44 D Přístup veřejnosti k dokumentům Pravidla pro užívání jazyků (článek 14 jednacího řádu Rady)...46 A Pravidla pro užívání jazyků platná pro zakládající Smlouvy...46 B Pravidla pro užívání jazyků platná pro orgány Evropské unie (úřední a pracovní jazyky)...47 C Užívání dalších jazyků...52 KAPITOLA III ROZHODOVÁNÍ RADY Způsoby hlasování (článek 11 jednacího řádu Rady)...53 A Rozhodnutí o hlasování...53 B Hlasování...53 C Chybějící oprávnění k účasti na hlasování Usnášeníschopnost a přenesení hlasovacích práv (články 4 a 11 jednacího řádu Rady)...58 A Usnášeníschopnost...58 B Přenesení hlasovacích práv Písemný postup (článek 12 jednacího řádu Rady)...59 A Běžný písemný postup...59 B Zjednodušený písemný postup...60 KAPITOLA IV AKTY RADY A JEJICH FORMA Podepisování aktů (článek 15 jednacího řádu Rady) Název a forma nařízení (příloha VI část A.1 jednacího řádu Rady) Struktura nařízení (příloha VI část A.2, 3 a 4 jednacího řádu Rady) Název a forma dalších aktů sekundárního práva (příloha VI část B jednacího řádu Rady) Forma rozhodnutí uvedených v článku 25 SEU (příloha VI část C jednacího řádu Rady) Atypické akty Zveřejňování aktů v Úředním věstníku Evropské unie (článek 17 jednacího řádu Rady) Oznamování a zasílání aktů (článek 18 jednacího řádu Rady)...70 KAPITOLA V JINÁ USTANOVENÍ Bezpečnost (článek 24 jednacího řádu Rady) Depozitář Zastupování Rady před Evropským parlamentem (článek 26 jednacího řádu Rady) Korespondence (článek 28 jednacího řádu Rady) KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY CS Březen 2016

7 ČÁST 2 JEDNACÍ ŘÁD EVROPSKÉ RADY ČÁST 3 JEDNACÍ ŘÁD RADY...83 PŘÍLOHA I Seznam složení Rady PŘÍLOHA II Zvláštní ustanovení o přístupu veřejnosti k dokumentům Rady PŘÍLOHA III Údaje o počtu obyvatel Unie a o počtu obyvatel každého členského státu k provedení ustanovení o hlasování kvalifikovanou většinou v Radě PŘÍLOHA IV Podle článku PŘÍLOHA V Pracovní metody Rady PŘÍLOHA VI Ustanovení týkající se formy aktu Březen 2016 CS KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY 5

8

9 PŘEDMLUVA Hlavním účelem Komentáře k jednacímu řádu Rady je napomoci rotujícím předsednictvím, členům Rady a úředníkům generálního sekretariátu Rady orientovat se v právním prostředí, a zejména ve změnách, jež nastaly po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Tuto publikaci vypracoval generální sekretariát Rady. Jedná se o interní pracovní dokument, který není právně závazný. Věřím, že tato příručka bude užitečná pro delegace i pro naše kolegy v generálním sekretariátu a že v ní naleznou odpovědi na mnohé z otázek týkajících se fungování Rady, jež mohou vyvstat. Jednotlivá oddělení sekretariátu jsou samozřejmě připravena poskytnout veškeré další potřebné informace. Jeppe Tranholm-Mikkelsen generální tajemník Rada Evropské unie Březen 2016 CS KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY 7

10

11 ČÁST 1 KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY Březen 2016 CS KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY 9

12

13 ÚVOD Jednací řád Rady (dále jen jednací řád ) je základním nástrojem umožňujícím řádné fungování Rady. V rámci vytvořeném Smlouvou o Evropské unii (dále jen SEU ) a Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen SFEU ) stanoví jednací řád řadu ustanovení, jimiž se řídí jednání Rady. Stejně jako v případě předchozích vydání ani tento komentář k jednacímu řádu si neklade za cíl poskytnout vyčerpávající přehled ani deklarovat právní postoj; má být spíše praktickou příručkou pro členy Rady a jejich zástupce. Publikace je rozdělena do pěti kapitol: I. Vnitřní uspořádání Rady II. Jednání Rady III. Rozhodování Rady IV. Akty Rady a jejich forma V. Jiná ustanovení Těchto pět kapitol se týká všech dvaceti osmi článků jednacího řádu, které jsou seskupeny podle témat. V příloze je uvedeno poslední znění jednacího řádu ze dne 1. prosince , jež obsahuje aktuální údaje o obyvatelstvu EU za rok Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (Úř. věst. L 325, , s. 35). Březen 2016 CS KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY 11

14

15 KAPITOLA I VNITŘNÍ USPOŘÁDÁNÍ RADY Ačkoliv Rada Evropské unie zasedá v různých složeních v závislosti na projednávaných otázkách, z právního hlediska představuje jeden subjekt. Její jednání připravuje Výbor stálých zástupců členských států (známý jako Coreper ) a specializované výbory a pracovní skupiny. Radě, jejíž předseda zajišťuje hladký průběh jednání, je nápomocen generální sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník. 1. RADA JAKO JEDEN PRÁVNÍ SUBJEKT Jednací řád se vztahuje na Radu jako takovou (tj. jednání na úrovni ministrů) a na její přípravné orgány (Coreper, výbory a pracovní skupiny). Rada je z právního hlediska jeden subjekt, který zasedá v různých složeních (např. ve složení pro zemědělství a rybolov, složení pro životní prostředí atd.) podle předmětu jednání (čl. 2 odst. 1 jednacího řádu). S výjimkou složení pro obecné záležitosti a složení pro zahraniční věci (čl. 16 odst. 6 SEU a čl. 2 odst. 2, 4 a 5 jednacího řádu) není pro jednotlivá složení stanovena specializace ani oblast působnosti, vychází se z praxe. Počet složení byl v roce 2000 snížen z 22 na 16 a poté v roce 2002 na devět. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost tento počet vzrostl na deset, neboť původní Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy byla rozdělena do dvou samostatných složení. Postup, jímž se stanoví seznam jiných složení Rady než složení pro obecné záležitosti a složení pro zahraniční věci, je uveden v článku 236 SFEU (viz bod 2.A). Skutečnost, že Rada je z právního hlediska jedním subjektem, má tři důsledky. Zaprvé, právní akty týkající se témat, jež spadají do pravomoci Unie, může formálně přijmout jakékoliv složení Rady. Například Rada v určitém složení může přijmout jako bod A akt, který spadá do oblasti působnosti jiného složení. Akt Rady má stejnou právní hodnotu bez ohledu na to, které složení jej přijalo. Zadruhé, jelikož je Rada jedním právním subjektem, mezi jejími jednotlivými složeními neexistuje žádná hierarchie. Současně je však třeba zdůraznit koordinační úlohu Rady pro obecné záležitosti (viz bod 2.B) a její odpovědnost za institucionální, správní a horizontální záležitosti, jakož i zvláštní oblast působnosti Rady pro zahraniční věci. Úkolem Rady pro zahraniční věci je vytvářet vnější činnost Unie podle strategických směrů vymezených Evropskou radou a zajišťovat soudržnost činnosti Unie (viz bod 2.C). Úlohu arbitra má Evropská rada, která v souladu s čl. 15 odst. 1 SEU dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority. Zatřetí, jelikož je Rada jedním právním subjektem, jednotná je i funkce předsednictví Rady. Pravidla týkající se předsednictví proto platí pro každou osobu, která předsedá některému ze složení Rady, včetně Rady pro zahraniční věci, případně některému z jejích přípravných orgánů, pokud jednací řád nestanoví jinak (čl. 1 odst. 5 druhý pododstavec jednacího řádu). Březen 2016 CS KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY 13

16 2. RŮZNÁ SLOŽENÍ RADY (ČLÁNEK 2 A PŘÍLOHA I JEDNACÍHO ŘÁDU RADY) A Obecné informace Evropská rada přijímá kvalifikovanou většinou rozhodnutí, kterým stanoví (nebo mění) seznam složení, v nichž Rada zasedá, s výjimkou Rady pro obecné záležitosti a Rady pro zahraniční věci (čl. 2 odst. 1 jednacího řádu, článek 236 SFEU). Článek 4 Protokolu o přechodných ustanoveních stanoví, že až do vstupu rozhodnutí Evropské rady uvedeného v čl. 16 odst. 6 SEU v platnost by seznam složení Rady měla stanovovat Rada pro obecné záležitosti, která rozhoduje prostou většinou. Tento seznam byl stanoven dne 1. prosince a změněn dne 16. září Je uveden v příloze I jednacího řádu. Rada zasedá v těchto deseti složeních: 1. obecné záležitosti; 2. zahraniční věci 4 ; 3. hospodářské a finanční věci 5 ; 4. spravedlnost a vnitřní věci 6 ; 5. zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele; 6. konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl, výzkum a vesmír) 7 ; 7. doprava, telekomunikace a energetika; 8. zemědělství a rybolov; 9. životní prostředí; 10. vzdělávání, mládež, kultura a sport 8. Společná zasedání dvou a více složení Rady (tzv. jumbo zasedání) jsou nyní vzácná. Zasedání jednoho složení Rady se však může zúčastnit více ministrů. V takovém případě by předsednictví mělo organizovat jednání Rady tak, že sloučí související body pořadu jednání s cílem účast jednotlivých členů na daném zasedání Rady usnadnit. Je poměrně běžné, že členové Rady pokračují v jednání i během pracovních obědů či večeří, které jsou u příležitosti zasedání Rady pořádány; taková jednání však nejsou součástí oficiálních zasedání Rady, a veškerá učiněná rozhodnutí nebo dohodnuté závěry musí být proto přijaty na oficiálním zasedání. 2 Rozhodnutí Rady (pro obecné záležitosti) 2009/878/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se stanoví seznam jiných složení Rady, než která jsou uvedena v čl. 16 odst. 6 druhém a třetím pododstavci Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. L 315, , s. 46). 3 Rozhodnutí Evropské rady 2010/594/EU ze dne 16. září 2010, kterým se mění seznam složení Rady (Úř. věst. L 263, , s. 12). 4 Včetně společné bezpečnostní a obranné politiky a rozvojové spolupráce. 5 Včetně rozpočtu. 6 Včetně civilní ochrany. 7 Včetně cestovního ruchu. 8 Včetně audiovizuální oblasti. 14 KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY CS Březen 2016

17 Zavedenou praxí dále je, že každé předsednictví Rady pořádá neformální zasedání. Tato neformální zasedání však nejsou považována za zasedání Rady v pravém slova smyslu a nemohou nahrazovat činnost Rady. Jejich cílem je umožnit společnou reflexi a co nejširší výměnu názorů na obecná témata. Tato zasedání se vymykají rámci a procesním pravidlům stanoveným Smlouvami a neřídí se jednacím řádem Rady. Aby byla neformálnost uvedených zasedání zachována, bylo na zasedání Evropské rady v Helsinkách konaném ve dnech 10. a 11. prosince 1999 rozhodnuto, že v těchto případech nebude sestaven pořad jednání a že před jejich konáním či po skončení nebudou na základě jednání vypracovány žádné dokumenty ani připraveny návrhy závěrů nebo formálních rozhodnutí. Na neformální povahu těchto zasedání musí zřetelně poukazovat i případná tisková prohlášení. Bylo rovněž rozhodnuto, že v průběhu každého předsednictví se může konat nejvýše pět neformálních zasedání ministrů 9. B Složení pro obecné záležitosti Rada pro obecné záležitosti ve spojení s předsedou Evropské rady a Komisí připravuje zasedání Evropské rady a zajišťuje jejich návaznost (čl. 16 odst. 6 druhý pododstavec SEU), včetně koordinace veškerých přípravných prací, obecné koordinace politik, institucionálních a správních otázek, průřezových témat týkajících se více politik Unie, jako je například víceletý finanční rámec a rozšíření, jakož i všech dalších témat zaslaných Evropskou radou, a to s přihlédnutím k pravidlům fungování hospodářské a měnové unie (HMU). Ve spolupráci s Komisí rovněž zajišťuje soudržnost prací jednotlivých složení Rady (čl. 2 odst. 2 jednacího řádu). Pravidla pro přípravu zasedání Evropské rady jsou stanovena v článku 3 jednacího řádu Evropské rady (čl. 2 odst. 3 jednacího řádu). Nejméně čtyři týdny před každým řádným zasedáním Evropské rady její předseda v úzké spolupráci s členským státem, který vykonává předsednictví Rady, a s předsedou Komise připraví komentovaný návrh pořadu jednání a předloží jej Radě pro obecné záležitosti. Rada pro obecné záležitosti jedná o návrhu hlavních směrů pro závěry Evropské rady, o návrhu závěrů a návrhu rozhodnutí Evropské rady, které stejně jako v případě komentovaného návrhu pořadu jednání připravuje v téže úzké spolupráci předseda Evropské rady. Rada pro obecné záležitosti se v rozmezí pěti dnů, které předcházejí zasedání Evropské rady, sejde na závěrečném přípravném zasedání, po němž předseda Evropské rady sestaví předběžný pořad jednání. Poté nelze na pořad jednání zařadit žádný další bod bez souhlasu všech delegací. S cílem co nejlépe připravit jednání Evropské rady nesmí mezi závěrečným přípravným zasedáním Rady pro obecné záležitosti a zasedáním Evropské rady zasedat žádné složení Rady a ani přípravný výbor Rady, aby jednaly o tématu předloženém Evropské radě, s výjimkou naléhavých a nepředvídatelných důvodů, spojených například s aktuální mezinárodní situací. Z tohoto důvodu musí ostatní složení Rady zaslat Radě pro obecné záležitosti své příspěvky pro zasedání Evropské rady alespoň dva týdny před zahájením tohoto zasedání. Konečnou verzi pořadu jednání přijímá Evropská rada na začátku svého zasedání. 9 Viz oddíl E závěrů předsednictví ze zasedání Evropské rady v Helsinkách konaného v prosinci roku 1999: Neformální zasedání ministrů nejsou považována za zasedání Rady v pravém slova smyslu a nemohou nahradit běžnou činnost Rady V průběhu každého předsednictví lze svolat maximálně pět neformálních zasedání ministrů. Březen 2016 CS KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY 15

18 C Složení pro zahraniční věci Rada pro zahraniční věci vytváří vnější činnost Unie podle strategických směrů vymezených Evropskou radou a zajišťuje soudržnost této činnosti (čl. 16 odst. 6 SEU a čl. 2 odst. 5 jednacího řádu). Odpovídá za vnější činnost Evropské unie, totiž společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, společnou bezpečnostní a obrannou politiku, společnou obchodní politiku, rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc (čl. 2 odst. 5 jednacího řádu). Radě pro zahraniční věci předsedá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen vysoký představitel ). V případě potřeby ho však může nahradit člen tohoto složení zastupující členský stát, který vykonává předsednictví Rady (čl. 2 odst. 5 druhý pododstavec jednacího řádu). Obvykle se jedná o případ, kdy je Rada svolána, aby se zabývala otázkami společné obchodní politiky 10. D Zastoupení členských států v Radě Podle přílohy I jednacího řádu rozhoduje každý členský stát o způsobu svého zastoupení v Radě v souladu s čl. 16 odst. 2 SEU. V čl. 16 odst. 2 SEU je uvedeno, že Rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni zmocněného zavazovat vládu členského státu, který zastupuje, a vykonávat hlasovací právo. Z toho v prvé řadě vyplývá, že každý členský stát musí být zastoupen členem vlády (ministrem nebo státním tajemníkem). Ze znění uvedeného ustanovení rovněž vyplývá, že federální nebo decentralizované státy mohou být zastoupeny také členy regionálních vlád pod podmínkou, že jsou zmocněni zavazovat vládu daného členského státu, tj. federální nebo centrální vládu. Aniž je dotčen čl. 16 odst. 2 SEU a pravidla týkající se usnášeníschopnosti (viz kapitola III bod 2.A), je na každém členovi Rady, aby stanovil takové složení své delegace, jež považuje za vhodné 11. Mohou jej doprovázet úředníci, kteří mu jsou nápomocni. Je třeba uvést, že ze systému Smluv a zejména z článku 16 SEU vyplývá, že vlády členských států jsou v Radě zastoupeny svými státními příslušníky, popřípadě státními příslušníky některého z členských států Evropské unie. Mělo by být proto vyloučeno, aby se zasedání Rady jako člen delegace člena Rady účastnil státní příslušník třetího státu, neboť ostatní členové Rady by tuto skutečnost mohli považovat za faktor, jenž by mohl mít dopad na rozhodovací samostatnost Rady Viz prohlášení a) týkající se čl. 2 odst. 5 druhého pododstavce jednacího řádu, které stanoví: Je-li zasedání Rady pro zahraniční věci svoláno, aby se zabývalo otázkami společné obchodní politiky, nechá se jeho předseda nahradit šestiměsíčním předsednictvím, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 5 druhém pododstavci. 11 Rada může v souladu s čl. 5 odst. 3 jednacího řádu stanovit pro každou delegaci maximální počet osob, které mohou být v zasedací místnosti Rady přítomny. 12 Jedná se o jinou otázku, než jsou pravidla stanovená pro přítomnost zástupců třetích států nebo mezinárodních organizací na zasedáních Rady, ať již jde o přítomnost na celém zasedání, nebo pouze na jeho části (viz kapitola II bod 4.B). 16 KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY CS Březen 2016

19 Ustanovení čl. 5 odst. 3 jednacího řádu stanoví, že jména a funkce úředníků, kteří jsou součástí delegace člena Rady, musí být předem sděleny generálnímu sekretariátu. Ke vstupu na zasedání Rady je nutné předložit průkaz vydaný generálním sekretariátem. Člen Rady, který se nemůže zasedání zúčastnit, je oprávněn si dojednat zastoupení (článek 4 jednacího řádu). V praxi bývá tento člen zastoupen stálým zástupcem nebo jeho náměstkem. Zastupující osoba však nemá hlasovací právo, neboť toto právo může uplatňovat pouze člen Rady. V souladu s článkem 239 SFEU, jehož znění bylo do jednacího řádu vloženo (čl. 11 odst. 3 jednacího řádu), při hlasování může být každý člen Rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů (princip známý rovněž jako přenesení hlasovacích práv; viz kapitola III bod 2.B). Pokud si člen Rady dojedná zastoupení osobou, která neodpovídá definici člena Rady ve smyslu čl. 16 odst. 2 SEU, není tato osoba pro účely ověření usnášeníschopnosti brána v úvahu. 3. VÝBOR STÁLÝCH ZÁSTUPCŮ, VÝBORY A PRACOVNÍ SKUPINY (ČLÁNKY 19 A 21 JEDNACÍHO ŘÁDU RADY) A Výbor stálých zástupců (Coreper) Jak vyplývá z názvu tohoto výboru, Coreper se skládá ze stálých zástupců vlád členských států při Evropské unii. Odkaz na vlády byl doplněn do čl. 16 odst. 7 SEU a čl. 240 odst. 1 SFEU Lisabonskou smlouvou s cílem zdůraznit, že stálá zastoupení vyjadřují postoj svých vlád. Coreper je rozdělen do dvou částí, přičemž v první (Coreper část I) zasedají náměstci stálých zástupců a v druhé (Coreper část II) stálí zástupci. V souladu s čl. 19 odst. 1 jednacího řádu připravuje Coreper práci Rady a plní úkoly, které mu Rada svěří, dbá na soulad politik a činností Unie a na dodržování těchto zásad a pravidel: zásad legality, subsidiarity, proporcionality a odůvodňování aktů; pravidel týkajících se pravomocí orgánů, institucí a jiných subjektů Unie; rozpočtových předpisů; procesních pravidel, transparentnosti a redakční kvality. Březen 2016 CS KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY 17

20 Smlouva (čl. 240 odst. 1 poslední věta SFEU) umožňuje, aby výbor přijímal níže uvedená procedurální rozhodnutí 13, pokud byly související body zařazeny na předběžný pořad jednání alespoň tři pracovní dny před zasedáním; od této lhůty se lze odchýlit pouze jednomyslným rozhodnutím Coreperu (čl. 19 odst. 7 jednacího řádu): rozhodnutí o svolání zasedání Rady jinde než v Bruselu nebo Lucemburku; povolení předložení opisu dokumentu Rady nebo výňatku z něj pro účely soudního řízení; rozhodnutí o uspořádání veřejné rozpravy v Radě nebo uzavření jednání Rady pro veřejnost; rozhodnutí o zveřejnění výsledků hlasování a prohlášení uvedených v zápisu z jednání Rady v případech uvedených v čl. 9 odst. 2 jednacího řádu; rozhodnutí o použití písemného postupu; schválení nebo doplnění zápisu z jednání Rady; rozhodnutí o zveřejnění nebo nezveřejnění textu nebo aktu v Úředním věstníku; rozhodnutí o konzultaci s jiným orgánem nebo jiným subjektem v případech, kdy tato konzultace není podle Smluv povinná; rozhodnutí stanovící nebo prodlužující lhůtu ke konzultaci s určitým orgánem nebo jiným subjektem; rozhodnutí o prodloužení lhůt stanovených v čl. 294 odst. 14 SFEU; schválení znění dopisu zasílaného některému orgánu nebo jinému subjektu. Procedurální rozhodnutí obvykle nemají zvláštní formu, s výjimkou zmínky v souhrnné zprávě ze zasedání Coreperu. Dopis, který má být zaslán některému orgánu nebo jinému subjektu, může podepsat předseda Coreperu. Coreper I připravuje jednání Rady v šesti složeních (zemědělství a rybolov; konkurenceschopnost; doprava, telekomunikace a energetika; životní prostředí; vzdělávání, mládež, kultura a sport; zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele). Coreper II připravuje jednání Rady ve čtyřech složeních (obecné záležitosti; zahraniční věci; hospodářské a finanční věci; spravedlnost a vnitřní věci). Hlavní úlohou Coreperu je koordinovat a připravovat činnost jednotlivých složení Rady a usilovat o dosažení dohody na své úrovni, aby mohl dotčený text poté předložit Radě k přijetí. V této souvislosti Coreper zajišťuje, aby byly všechny spisy předkládány Radě v náležité formě. Posuzuje jednotlivé aspekty daného spisu, stanoví dostupné možnosti, připravuje jednání Rady a v případě potřeby předkládá rovněž návrhy. 13 Závěr předsednictví učiněný po diskusi v Coreperu, že určitý spis by měl být vrácen zpět pracovní skupině, například z toho důvodu, že ještě není dostatečně připraven k předložení či pro účely zahájení jednání s Evropským parlamentem, nepředstavuje procedurální rozhodnutí v pravém slova smyslu, ale je spíše projevem základní funkce Coreperu jakožto hlavního přípravného orgánu Rady. 18 KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY CS Březen 2016

21 Ústřední úlohu Coreperu dokládá skutečnost, že všechny body zařazené na pořad jednání Rady musí být předem projednány Coreperem (částí I nebo II), pokud Rada z důvodu naléhavosti jednomyslně nerozhodne o vyřízení záležitosti bez tohoto předchozího projednání nebo pokud samotný Coreper (prostou většinou) nerozhodne, že od předchozího projednání upustí (čl. 19 odst. 2 jednacího řádu). Je však třeba zdůraznit, že dohody dosažené na úrovni Coreperu mohou být vždy zpochybněny Radou, která má jako jediná rozhodovací pravomoc. Coreper tedy není ani orgánem EU ani rozhodovacím orgánem, který by mohl Radu nahradit. Má samozřejmě své vlastní pravomoci (viz výše uvedený seznam procedurálních rozhodnutí, která může Coreper přijímat), avšak platná rozhodnutí může činit pouze v této vymezené oblasti. Jedná se o přípravný orgán nebo podle definice Soudního dvora o pomocný orgán Rady, pro kterou provádí přípravné a realizační činnosti. Funkce Coreperu spočívající v plnění úkolů, kterými jej pověřila Rada, mu neuděluje pravomoc přijímat rozhodnutí, která podle Smlouvy náležejí Radě 14. Coreperu II předsedá stálý zástupce a Coreperu I náměstek stálého zástupce členského státu, který vykonává předsednictví Rady pro obecné záležitosti (čl. 19 odst. 4 jednacího řádu). Pořad jednání Coreperu je rozdělen do dvou částí: I a II. Část I, stejně jako body A pořadu jednání Rady (viz kapitola II bod 3), zahrnuje body, které v zásadě nevyžadují diskusi, zatímco o části II, stejně jako o bodech B pořadu jednání Rady, se diskutuje. Pokud Coreper dosáhne dohody o bodu II pořadu jednání, je běžné, že se tento bod stane bodem A pořadu jednání Rady. Pokud byl určitý bod vyřešen na úrovni pracovní skupiny, stává se obvykle bodem I /A, tj. bodem, o němž se na úrovni Coreperu nebo Rady nebude jednat. Coreper v zásadě zasedá jednou týdně. Jednání připravují den před zasedáním nejbližší spolupracovníci členů Coreperu, kteří se setkávají v rámci skupiny Mertens pracující pro Coreper I a skupiny Antici, která připravuje jednání Coreperu II. Skupina Antici (nazvaná po svém prvním předsedovi) byla zřízena v roce 1975, aby přezkoumávala pořad jednání Coreperu II a řešila technické a organizační záležitosti. Za stejným účelem byla v roce 1993 zřízena i skupina Mertens (rovněž nesoucí jméno prvního předsedy). Tato přípravná fáze také umožňuje získat první představu o tom, jaké postoje jednotlivé delegace na zasedání Coreperu zaujmou. B Výbory zřízené Smlouvami nebo Radou Smlouvami nebo rozhodnutími Rady se zřizují určité zvláštní výbory odpovědné za koordinaci činností v konkrétní oblasti. Těmito výbory však vzhledem k institucionální jednotě stanovené v preambuli SEU není dotčena ústřední úloha Coreperu. Každé ustanovení Smlouvy, jímž se některý z těchto výborů zřizuje, výslovně stanoví povinnost uplatňování článku 240 SFEU, tj. obecnou odpovědnost Coreperu za přípravu práce Rady. Zprávy těchto výborů musí být k dispozici v dostatečném předstihu před zasedáním Coreperu, na němž mají být projednávány (článek 21 jednacího řádu). 14 Rozsudek Soudního dvora ze dne 19. března 1996, Komise v. Rada, věc C-25/94, Sb. rozh I, body 26 a 27. Březen 2016 CS KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY 19

22 Hospodářský a finanční výbor 15, který je stanoven v čl. 134 odst. 2 SFEU, má za úkol sledovat hospodářskou a finanční situaci členských států a Unie a pravidelně o ní podávat zprávy Radě a Komisi a vydávat stanoviska určená těmto orgánům. Jeho úkolem je rovněž přispívat, aniž je dotčen článek 240 SFEU, k přípravě prací Rady v různých oblastech, jako jsou ochranná opatření v oblasti pohybu kapitálu nebo koordinace hospodářských politik členských států, jakož i plnit další úkoly, jimiž jej Rada pověří. Výbor má dále posuzovat situaci v oblasti pohybu kapitálu a volnosti plateb. Kromě těchto úkolů sleduje výbor měnovou a finanční situaci a všeobecný platební styk v těch členských státech, na které se vztahuje výjimka z pravidel hospodářské a měnové unie. Na zvláštní úlohu tohoto výboru konkrétně odkazuje poznámka pod čarou k článku 19 jednacího řádu. Sekretariát tohoto přípravného orgánu Rady zajišťují pracovníci Komise, a nikoliv zaměstnanci generálního sekretariátu Rady, jak je obvyklé. Výbor pro hospodářskou politiku 16 přispívá k přípravě práce Rady předkládáním hospodářských analýz, metodických stanovisek a návrhů doporučení týkajících se zejména strukturálních politik, jejichž cílem je zlepšit v Unii potenciál růstu a zaměstnanosti. V rámci plnění svých úkolů výbor pracuje v úzké součinnosti s Hospodářským a finančním výborem, pokud jde o podávání zpráv Radě. I v případě tohoto výboru zajišťují sekretariát pracovníci Komise, nikoliv generálního sekretariátu Rady. Zvláštní výbor pro zemědělství (ZVZ), který byl zřízen v květnu roku 1960, odpovídá konkrétně za přípravu celé řady záležitostí spadajících do oblasti působnosti Rady pro zemědělství a rybolov. Tomuto výboru tedy v zemědělské oblasti (nikoliv však v oblasti veterinárních a rostlinolékařských opatření) náleží stejná úloha, kterou v jiných oblastech plní Coreper. Pokud jde o přípravu práce Rady, jedná se o jedinou výjimku z monopolu Coreperu. Body, které ZVZ posoudil, jsou proto zařazeny přímo na pořad jednání Rady pro zemědělství a rybolov. Zvláštní výbor pro společnou obchodní politiku (známý jako Výbor pro obchodní politiku podle článku 207 SFEU) má napomáhat Komisi při vedení jednání, ke kterým ji zmocnila Rada a jejichž cílem je uzavření mezinárodních obchodních dohod. Stálý výbor, známý jako výbor COSI a zřízený článkem 71 SFEU k posílení spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti uvnitř Unie, usnadňuje koordinaci činnosti členských států, aniž je dotčen článek 240 SFEU Rozhodnutí Rady 1999/8/ES ze dne 31. prosince 1998, kterým se přijímají stanovy Hospodářského a finančního výboru (Úř. věst. L 5, , s. 71). 16 Rozhodnutí Rady 2000/604/ES ze dne 29. září 2000 o složení a stanovách Výboru pro hospodářskou politiku (Úř. věst. L 257, , s. 28). 17 Rozhodnutí Rady 2010/131/EU ze dne 25. února 2010, kterým se zřizuje Stálý výbor pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (Úř. věst. L 52, , s. 50). 20 KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY CS Březen 2016

23 Výbor pro zaměstnanost 18, zřízený v souladu s článkem 150 SFEU, má za úkol sledovat vývoj stavu zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti členských států a Unie a vydávat stanoviska, aniž je dotčen článek 240 SFEU. Poskytováním odpovídající analytické a organizační podpory tomuto výboru je pověřena Komise. V této souvislosti působí jeden z jejích pracovníků jako tajemník, který je výboru nápomocen. Při pořádání zasedání výboru však musí Komise spolupracovat s generálním sekretariátem Rady. Výbor pro sociální ochranu 19, zřízený v souladu s článkem 160 SFEU, vydává stanoviska na žádost Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu. Úkolem výboru je sledovat sociální situaci a vývoj politik sociální ochrany v členských státech a v Unii, podporovat výměnu informací, zkušeností a ověřené praxe mezi členskými státy a s Komisí a vypracovávat zprávy, vydávat stanoviska nebo vyvíjet jiné činnosti v oblastech své působnosti. I v tomto případě poskytuje výboru odpovídající analytickou a organizační podporu Komise. V této souvislosti působí jeden z jejích pracovníků jako tajemník, který je výboru nápomocen. Při pořádání zasedání výboru však musí Komise spolupracovat s generálním sekretariátem Rady. Politický a bezpečnostní výbor stanovený v článku 38 SEU hraje ústřední úlohu v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), včetně společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). Vykonává dvě funkce 20. Zaprvé, sleduje mezinárodní situaci v oblastech spadajících do společné zahraniční a bezpečnostní politiky a přispívá k vymezení politik poskytováním stanovisek Radě, aniž je dotčen článek 240 SFEU. Zadruhé, pod vedením Rady a vysokého představitele zajišťuje politickou kontrolu a strategické řízení při operacích pro řešení krizí uvedených v článku 43 SEU a v tomto rámci může na základě zmocnění Rady přijímat v této oblasti rozhodnutí. Podle čl. 19 odst. 4 jednacího řádu musí tomuto výboru předsedat zástupce vysokého představitele 21. Vojenský výbor Evropské unie (EUMC) 22, který je složen z náčelníků generálních štábů členských států zastoupených jejich vojenskými zástupci, odpovídá za poskytování poradenství a doporučení Politickému a bezpečnostnímu výboru ohledně veškerých vojenských záležitostí v rámci EU. Zajišťuje řízení všech vojenských činností v rámci EU. 18 Rozhodnutí Rady 2015/772/EU ze dne 11. května 2015 o zřízení Výboru pro zaměstnanost a o zrušení rozhodnutí 2000/98/ES (Úř. věst. L 121, , s. 12). 19 Rozhodnutí Rady 2015/773/EU ze dne 11. května 2015 o zřízení Výboru pro sociální ochranu a o zrušení rozhodnutí 2004/689/ES (Úř. věst. L 121, , s. 16). 20 Tyto funkce jsou podrobně vymezeny v příloze rozhodnutí Rady ze dne 22. ledna 2001 o zřízení Politického a bezpečnostního výboru (Úř. věst. L 27, , s. 1). 21 Toto pravidlo je stanoveno v čl. 2 druhém pododstavci rozhodnutí Evropské rady ze dne 1. prosince 2010 o výkonu předsednictví Rady (Úř. věst. L 315, , s. 50). 22 Rozhodnutí Rady 2001/79/SZBP ze dne 22. ledna 2001 o zřízení Vojenského výboru Evropské unie (Úř. věst. L 27, , s. 4). Březen 2016 CS KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY 21

24 Výbor pro civilní aspekty řešení krizí (CivCom) 23 má za úkol podávat doporučení a poskytovat poradenství Politickému a bezpečnostnímu výboru a dalším příslušným útvarům Rady podle jejich působnosti v souvislosti s civilními aspekty řešení krizí. Bezpečnostní výbor 24 se skládá ze zástupců vnitrostátních bezpečnostních orgánů členských států a jeho zasedání se účastní zástupce Komise a ESVČ. Předsedá mu generální tajemník nebo jeho zástupce a má pravomoc přezkoumávat a posuzovat veškeré bezpečnostní otázky související s jednáním Rady a podle potřeby poskytovat Radě doporučení. A konečně Výbor pro finanční služby, zřízený v únoru roku , odpovídá za poskytování poradenství Radě a Komisi ohledně celé řady otázek týkajících se finančního trhu. Konkrétněji lze uvést, že úkolem výboru je mimo jiné pomáhat při definování střednědobé a dlouhodobé strategie pro otázky finančních služeb, poskytovat politické poradenství a sledovat jak vnitřní otázky (např. jednotný trh včetně provádění akčního plánu finančních služeb), tak i vnější otázky (např. WTO). C Výbory a pracovní skupiny zřízené Coreperem S cílem pomoci s přípravou práce Rady může Coreper zřizovat výbory nebo pracovní skupiny a vymezovat jejich mandát (čl. 19 odst. 3 jednacího řádu). Tyto pracovní skupiny se skládají z delegátů z každého členského státu. Podle potřeby mohou být více či méně stálé. Těchto výborů nebo pracovních skupin, které pokrývají činnost Rady v celém rozsahu, existuje v současné době přibližně 150. Generální sekretariát seznam těchto přípravných orgánů pravidelně aktualizuje 26. V souladu se závěry ze zasedání Evropské rady konaného v Helsinkách v roce 1999 již Rada a Komise nezřizují žádné nové pracovní skupiny na vysoké úrovni. Zprávy výborů a pracovních skupin Rady musí být včas k dispozici pro potřeby zasedání Coreperu, na němž mají být projednávány. Podle čl. 21 odst. 1 jednacího řádu je předsednictví, jemuž je nápomocen generální sekretariát, odpovědné za pořádání zasedání jednotlivých výborů a pracovních skupin tak, aby jejich zprávy byly k dispozici před zasedáním Coreperu, na němž mají být projednávány. Předsednictví sestaví před začátkem svého šestiměsíčního funkčního období za tímto účelem časový harmonogram zasedání, jež hodlá pro jednotlivé pracovní skupiny a výbory uspořádat. Tento harmonogram je třeba upravovat podle pokroku v jednáních. Článek 21 jednacího řádu stanoví, že nevyžadují-li naléhavé důvody jinak, musí předsednictví odložit na následující zasedání Coreperu všechny body pořadu jednání týkající se legislativních aktů, jejichž projednávání nebylo v příslušném výboru nebo pracovní skupině ukončeno nejméně pět pracovních dnů před zasedáním Coreperu. 23 Rozhodnutí Rady 2000/354/SZBP ze dne 22. května 2000, kterým se zřizuje Výbor pro civilní aspekty řešení krizí (Úř. věst. L 127, , s. 1). 24 Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, , s. 1). 25 Rozhodnutí Rady 2003/165/ES ze dne 18. února 2003 o zřízení Výboru pro finanční služby (Úř. věst. L 67, , s. 17). 26 Kompletní, aktualizovaný seznam je uveden v dokumentu Rady 10356/15 ze dne 28. července KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY CS Březen 2016

25 Pokud pracovní skupina dosáhne ohledně určitého spisu dohody, dotyčný bod je zařazen na pořad jednání Coreperu (jako bod I ) a poté již do příslušné části 27 pořadu jednání Rady jako bod A. Kterýkoliv člen Coreperu, Rady či Komise však při schvalování bodů I/A ještě může vyjádřit stanovisko a požádat, aby do zápisu z jednání bylo vloženo jeho prohlášení (čl. 3 odst. 6 jednacího řádu); může i změnit názor a požádat o rozpravu či odložení jednání o dotyčném bodu. D Předsednictví přípravných orgánů Rady Dne 1. prosince 2009 přijala Evropská rada rozhodnutí o výkonu předsednictví Rady 28, které bylo provedeno rozhodnutím Rady 2009/908/EU 29. V souladu s tímto rozhodnutím Evropské rady vykonávají předsednictví Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, předem určené skupiny tří členských států po dobu osmnácti měsíců (tzv. trojice předsednictví). Tyto skupiny jsou vytvořeny rovnou rotací členských států, přičemž se zohledňuje jejich rozmanitost a zeměpisná rovnováha v Unii. Každý člen skupiny postupně předsedá po dobu šesti měsíců všem složením Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci. Členové skupiny však mohou mezi sebou dohodnout jinou úpravu. Složení trojice předsednictví a pořadí, v němž členské státy předsednictví vykonávají, jsou stanoveny v rozhodnutí Rady 2009/908/EU 30. Systém šestiměsíčního předsednictví byl tedy zachován i po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Trojice předsednictví se konkrétně vyznačuje existencí osmnáctiměsíčního programu a pomocí, již si mohou vzájemně poskytovat, například tehdy, je-li třeba nahradit předsedu (čl. 20 odst. 2 jednacího řádu). Není-li stanoveno jinak, nebo pokud Rada kvalifikovanou většinou nerozhodne jinak, všem přípravným orgánům Rady předsedá delegát členského státu, který vykonává předsednictví (čl. 19 odst. 4 jednacího řádu). Z toho vyplývá, že ačkoliv výborům a pracovním skupinám zpravidla předsedá delegát členského státu, který vykonává šestiměsíční rotující předsednictví Rady, může Rada v jednotlivých případech rozhodnout jinak. Výkonem funkce předsedy výboru nebo pracovní skupiny může například na určitou dobu pověřit jednoho z delegátů některé delegace (kterého ze svých řad zvolí jeho kolegové ve výboru nebo v pracovní skupině) nebo jinou osobu, jež není delegátem členského státu, například pracovníka generálního sekretariátu Rady. Podle rozhodnutí Rady 2009/908/EU a s výhradou přechodných opatření je předsednictví přípravných orgánů Rady pro zahraniční věci vykonáváno v souladu s přílohou II uvedeného rozhodnutí. To znamená, že zeměpisným přípravným orgánům, většině horizontálních přípravných orgánů v oblasti SZBP a přípravných 27 Předběžný pořad jednání Rady se dělí na dvě části, z nichž první se nazývá projednávání legislativních aktů a druhá nelegislativní činnosti. Obě části se dále dělí na část, která obsahuje body A, a část obsahující body B. 28 Úř. věst. L 315, , s Rozhodnutí Rady 2009/908/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se stanoví prováděcí opatření k rozhodnutí Evropské rady o výkonu předsednictví Rady a o předsednictví přípravných orgánů Rady (Úř. věst. L 322, , s. 28). 30 Viz příloha I rozhodnutí Rady 2009/908/EU, v níž je stanoveno pořadí předsednictví rozdělených do skupin po třech členských státech. Březen 2016 CS KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY 23

26 orgánů v oblasti SBOP (např. Vojenský výbor EU nebo CivCom) předsedá zástupce vysokého představitele. V příloze III rozhodnutí uvedeného v předchozím odstavci jsou vyjmenovány přípravné orgány se stálým předsedou; v některých z těchto orgánů se předseda volí (např. v Hospodářském a finančním výboru, Výboru pro hospodářskou politiku či Vojenském výboru), zatímco jiným přípravným orgánům předsedá pracovník generálního sekretariátu Rady (jedná se například o Bezpečnostní výbor nebo Pracovní skupinu pro kodifikace apod.). Kromě toho v případě, kdy se připravuje zasedání složení Rady, které se schází pouze jednou za šest měsíců, a toto zasedání se koná v průběhu první poloviny šestiměsíčního období, může zasedáním těchto výborů v průběhu předcházejících šesti měsíců předsedat delegát toho členského státu, který je na řadě, aby uvedenému zasedání Rady předsedal (čl. 19 odst. 5 jednacího řádu). Stejně tak v případě, kdy má být spis v zásadě projednán během určitého šestiměsíčního období, může zasedáním výborů a pracovních skupin, na nichž je uvedený spis projednáván, předsedat během předcházejících šesti měsíců delegát členského státu, který má v daném období předsednictví vykonávat, a to v souladu s ujednáními dohodnutými oběma dotyčnými předsednictvími (čl. 19 odst. 6 první pododstavec jednacího řádu). Tento postup platí s výjimkou případů, kdy Rada rozhodla o jiném způsobu předsedání. Dále při projednávání rozpočtu Unie musí zasedáním přípravných orgánů Rady, kromě Coreperu, zabývajícím se přípravou bodů pořadu jednání týkajících se rozpočtu, předsedat delegát členského státu, který bude vykonávat předsednictví Rady během druhého pololetí roku, jenž danému rozpočtovému roku předchází (čl. 19 odst. 6 druhý pododstavec jednacího řádu). Aniž je dotčen čl. 19 odst. 4 až 6 jednacího řádu a pravomoci a celková politická odpovědnost šestiměsíčního předsednictví, mají být předsednictví nápomocni ostatní členové předem určené skupiny tří členských států podle čl. 1 odst. 4 jednacího řádu a případně rovněž zástupce členského státu, který bude vykonávat předsednictví v následujícím období. Na žádost předsednictví a na základě jeho pokynů jej uvedený zástupce členského státu nebo člen tříčlenné skupiny podle potřeby vystřídá, vykoná za ně, je-li to nezbytné, některé administrativní úkoly a zajistí kontinuitu práce Rady (čl. 20 odst. 2 jednacího řádu). To znamená, že pokud předseda pracovní skupiny nebo výboru nemůže některému zasedání předsedat a předsednictví nemůže nalézt náhradu nebo pokud šestiměsíční předsednictví není schopno zajistit pro určitou pracovní skupinu předsedu, převezme tuto funkci zpravidla delegát jednoho ze členů skupiny tří členských států nebo následujícího předsednictví. Cílem je zajistit maximální kontinuitu. V případě, že se použije jedna z výše uvedených možností nahrazení předsedy na celé šestiměsíční období, předsednictví v souladu s čl. 19 odst. 4 jednacího řádu předloží Radě na začátku daného šestiměsíčního období seznam dotčených pracovních skupin k potvrzení. 24 KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY CS Březen 2016

27 4. PŘEDSEDNICTVÍ A ŘÁDNÝ PRŮBĚH JEDNÁNÍ (ČLÁNEK 20 A PŘÍLOHA V JEDNACÍHO ŘÁDU RADY) Předsednictví odpovídá za zajištění řádného průběhu jednání. Zejména pak dbá na to, aby byl uplatňován jednací řád a dodržována ustanovení přílohy V týkající se pracovních metod Rady; tato ustanovení se vztahují na Radu i na její přípravné orgány: a) pokud jde o přípravu zasedání (body 1 až 5): předsednictví zajistí, aby Coreperu byly předkládány pouze spisy, u nichž lze důvodně předpokládat pokrok v postojích nebo vyjasnění postojů na této úrovni, a aby spisy byly navraceny pracovní skupině nebo výboru pouze tehdy, je-li to nezbytné, a s uvedením přesně a jasně vymezených otázek k řešení; předsednictví činí nezbytné kroky k zajištění pokroku v práci mezi zasedáními, například tím, že vypracovává kompromisní znění, vede konzultace o konkrétních problémech nebo vyzývá delegace, aby se před příštím zasedáním pracovní skupiny nebo výboru písemně vyjádřily k určitému návrhu; kdykoliv je to vhodné, měly by delegace před zasedáním písemně sdělit své postoje, které na něm pravděpodobně zaujmou. Pokud postoj obsahuje návrh na změnu textu, měly by delegace navrhnout konkrétní znění. Delegace, které zastávají stejné postoje, by pokud možno měly podávat písemný návrh společně; při přípravě jednání Coreperu poskytne předsednictví delegacím co nejdříve všechny informace nezbytné k důkladné přípravě tohoto jednání, včetně informací o tom, čeho hodlá předsednictví při projednávání jednotlivých bodů pořadu jednání dosáhnout. Předsednictví na druhou stranu podle potřeby vyzývá delegace, aby ostatní delegace při přípravě jednání Coreperu informovaly o postojích, které hodlají v Coreperu zaujmout. V návaznosti na tyto kroky pak předsednictví pořad jednání Coreperu finalizuje. V případě potřeby může svolávat pracovní skupiny připravující jednání Coreperu častěji; Coreper by se měl vyhnout projednávání otázek, kterými se na svých zasedáních zabývaly již skupiny Antici a Mertens, a delegace by pokud možno měly navrhovat body k zařazení mezi Jiné záležitosti spíše na uvedených zasedáních než na úrovni Coreperu; b) pokud jde o vedení zasedání (body 6 až 16): na pořad jednání Rady by se neměly zařazovat body výlučně pro účely jejich přednesení, ledaže je plánována rozprava o nových zásadních iniciativách; předsednictví by nemělo na pořad jednání Coreperu zařazovat body určené pouze pro informaci. Takové informace by měly být pokud možno poskytnuty písemně při přípravě jednání Coreperu; předsednictví může omezit u každé delegace počet osob, které mohou být při projednávání určitého bodu přítomny v zasedací místnosti, a rozhodnout o otevření náslechového sálu; může rovněž stanovit pořadí projednávaných bodů a délku jejich projednávání; stejně tak může uspořádat čas určený k projednání určitého bodu, zejména omezením délky příspěvků jednotlivých účastníků a stanovením pořadí, v němž budou vystupovat. V této souvislosti předsednictví na začátku zasedání oznámí dobu, kterou hodlá každé otázce Březen 2016 CS KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY 25

28 věnovat; vyhne se dlouhému úvodu a opakování informací, které jsou již delegacím známy; na začátku rozpravy k určitému bodu rovněž delegacím oznámí maximální délku jejich vystoupení k tomuto bodu; nemělo by být povoleno, aby vystupovaly všechny přítomné delegace; předsednictví co nejvěcněji usměrňuje rozpravu, zejména tím, že delegace vyzývá, aby se vyjadřovaly ke kompromisním zněním nebo konkrétním návrhům; na závěr zasedání se vyhýbá zdlouhavým shrnutím rozprav; delegace by se zase měly vyvarovat opakování argumentů, které uvedli již předchozí řečníci, a neujímat se slova, chtějí-li pouze vyjádřit souhlas s určitým návrhem; v takovém případě je absence vyjádření považována za souhlas s podstatou návrhu; předsednictví může delegace požádat, aby do určitého dne předložily písemné návrhy na změny projednávaného textu a případně je doplnily stručným vysvětlením (čl. 20 odst. 1 písm. d) druhý pododstavec jednacího řádu), spíše než aby pouze vyjádřily s určitým návrhem nesouhlas; předsednictví může rovněž požádat delegace, které k určitému bodu, textu nebo části textu zaujímají stejné nebo podobné stanovisko, aby se dohodly, že jedna z nich na zasedání nebo písemně před začátkem zasedání toto společné stanovisko vyjádří. 5. GENERÁLNÍ TAJEMNÍK A GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT RADY (ČLÁNEK 23 JEDNACÍHO ŘÁDU RADY) Na svém prvním zasedání konaném v září roku 1952 zřídila Rada Evropského společenství uhlí a oceli sekretariát v čele s generálním tajemníkem. Po vstupu v platnost obou Římských smluv (Smlouvy o EHS a Smlouvy o Euratomu) rozšířil generální sekretariát odpovídajícím způsobem svoji činnost. Zmínku o sekretariátu a generálním tajemníkovi obsahoval nejprve jen jednací řád a jeho následné verze; přímý odkaz na ně byl na základě Maastrichtské smlouvy vložen až do Smlouvy o ES a o několik let později na základě Amsterodamské smlouvy do Smlouvy o Evropské unii. Generální tajemník odpovídá za chod generálního sekretariátu; jmenuje ho Rada kvalifikovanou většinou (čl. 240 odst. 2 SFEU). Totéž stanoví také čl. 23 odst. 1 jednacího řádu. Zásada jednotnosti Rady se tedy vztahuje i na její generální sekretariát, který je Radě a jejím přípravným orgánům nápomocen při všech jejich činnostech. A Generální tajemník Generální tajemník je ve své funkci vedoucího generálního sekretariátu nápomocen Radě (čl. 240 odst. 2 SFEU). Řídí generální sekretariát a pod vedením Rady přijímá veškerá opatření nezbytná k zajištění jeho plynulého chodu. Generální tajemník se obvykle účastní zasedání Rady pro obecné záležitosti. Jeho hlavním úkolem je v zásadě zajišťovat kontinuitu činnosti Rady a pokrok v této činnosti a poskytovat Radě poradenství. Odpovídá rovněž za řízení generálního sekretariátu. V rámci odpovědnosti předsednictví a pod jeho vedením se generální sekretariát úzce a nepřetržitě podílí na organizaci, koordinaci a zajišťování souladu jednotlivých složek práce Rady a na plnění jejího osmnáctiměsíčního programu. Napomáhá předsednictví při hledání řešení. 26 KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY CS Březen 2016

29 V jednacím řádu je uvedeno několik dalších úkolů, které generálnímu tajemníkovi přísluší, například: a) generální tajemník je depozitářem řady dohod (článek 25 jednacího řádu, viz kapitola V bod 2); b) generální tajemník podepisuje zápis z jednání Rady (čl. 13 odst. 1 jednacího řádu); c) generální tajemník oficiálně předává akty ke zveřejnění v Úředním věstníku (článek 17 jednacího řádu); d) generální tajemník oznamuje některé směrnice, rozhodnutí a doporučení těm, komu jsou určeny, a zasílá vládám členských států a Komisi ověřené opisy směrnic a rozhodnutí Rady uvedených v čl. 297 odst. 2 třetím pododstavci SFEU a doporučení Rady (článek 18 jednacího řádu); e) každý rok předkládá generální tajemník Radě v dostatečném předstihu návrh výdajů Rady (čl. 23 odst. 4 jednacího řádu); f) generální tajemník plně odpovídá za správu rozpočtových prostředků uvedených v oddíle II Evropská rada a Rada rozpočtu a přijímá veškerá opatření nezbytná k zajištění řádného hospodaření s těmito prostředky. S uvedenými prostředky nakládá v souladu s finančním nařízením (čl. 23 odst. 5 jednacího řádu). Za tímto účelem generální tajemník stanovil kritéria, limity a postupy pro náhradu výdajů delegátů členských států 31. Generální tajemník Rady je také generálním tajemníkem Evropské rady. Účastní se zasedání Evropské rady a přijímá veškerá opatření nezbytná pro organizaci jejích jednání (článek 13 jednacího řádu Evropské rady). B Generální sekretariát Z čl. 240 odst. 2 SFEU a čl. 23 odst. 1 jednacího řádu vyplývá, že hlavním úkolem generálního sekretariátu je napomáhat Radě a jejím přípravným orgánům při všech jejich činnostech (nedělitelnost generálního sekretariátu). Generální sekretariát je Radě, která rozhoduje o jeho organizaci, plně k dispozici. Ve vztahu k členům Rady a jejímu předsednictví je nezávislý a nestranný 32. Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je nápomocen i Evropské radě, která se stala samostatným orgánem. Generální sekretariát zabezpečuje pro Radu administrativní služby (vypracovává zápisy, zajišťuje vlastní organizaci a plánování zasedání, jakož i vyhotovení, překlad 31 Rozhodnutí generálního tajemníka Rady č. 30/2013 o náhradě cestovních výdajů delegátů členských států. 32 Viz prohlášení o obecných cílech generálního sekretariátu Rady, v nichž se uvádí: Jako otevřená, efektivní, nezávislá a stálá evropská veřejná služba zajišťuje generální sekretariát Rady plynulý chod Evropské rady a Rady a poskytuje těmto orgánům veškerou pomoc nezbytnou pro plnění úkolů, které jim byly svěřeny Smlouvami v zájmu dalšího rozvoje Unie. Generální sekretariát poskytuje poradenství a podporu členům Evropské rady a Rady a jejich předsedům ve všech oblastech činnosti i v rámci ministerských zasedání a mezivládních konferencí. Březen 2016 CS KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU ŘÁDU RADY 27