Třetí skupinu "drog" nazý vám nové substance - a do této kategorie zahrnuji extázi, andě lský prach, velmi nízké dávky LSD a další substance.

Transkript

1 Ú vodem tohoto sborníku je třeba vyjasnit terminologii, aby nedocházelo k zbytečný m nedorozumě ním. Sborník je sestaven z prací více autorů, do který ch jsem vůbec redakčně nezasahoval. Autoři mnohý ch příspě vků totiž vycházejí ze zcela opačný ch filosofický ch postojů než já - proto nebylo možno jejich příspě vky redigovat, neboť by tím zákonitě došlo k zkreslení. Proto ale předem odmítám jakoukoliv spojitost s názory, které jsou v ně který ch příspě vcích (například MUDr. Bašného) uvedeny. Zařazuji je do sborníku právě proto, že s názory autorů nesouhlasím - a protože považuje diskusi za základní demokratickou metodu tříbení názorů a hledání správný ch, to jest realitě odpovídajících postojů. Ve svém vlastním textu se důsledně držím následující terminologie: Neužívá m termín "drogy" v obvyklém profánně -diletantském vý znamu (v obvyklé mluvě se slovem "drogy" rozumě jí zákonem zakázané psychotropní látky). Dě lím "drogy" na čtyři skupiny látek subjektivně i objektivně ovlivňujících prožívání, vnímání a myšlení člově ka. Č erné, přírodní, s převážně psychedelický m účinkem (marihuana, hašiš, psylocibin, mescalin, okrajově pak i opium) nazý vám extatiky - chápu je jako přírodní produkty, které lze legitimně používat k navození náboženského prožitku - extáze, legitimně používat jako přírodní léčiva, ale samozřejmě je lze i zneužívat k smysluprostému sjíždě ní se. Zhoubnost užívá ní extatik víceméně závisí na stylu užívání, lze je užívat tak, aby svého konzumenta nezahubily. Druhou skupinu takzvaný ch "drog" nazý vám bílé jedy - jde o syntetické či chemicky zásadně promě ně né přírodní drogy, které nelze využívat jako prostředku k navození extáze. Tyto látky lze samozřejmě využívat k lékařský m účelům - jejich medicínské využití však vyžaduje dlouholetou odbornou přípravu a nepatří do kompetence ne-lékařů ani v případě automedikace. Medicínsky jsou bílé jedy v současnosti využívá ny okrajově, devadesát devě t procent ve společnosti zkonzumovaného množství bílý ch jedů je využito k smysluprázdnému a ke zhoubě zákonitě vedoucímu sjíždě ní se. Mezi bílé jedy patří především heroin, kokain, pervitin, crack, morfium, syntetické LSD a řada dalších (byť méně populárních) psychotropních substancí (například organická rozpouště dla). Třetí skupinu "drog" nazý vám nové substance - a do této kategorie zahrnuji extázi, andě lský prach, velmi nízké dávky LSD a další substance. Ve čtvrté skupině "drog" nalézám jedinou - alkohol. Tento legální vysoce návykový nervový jed samozřejmě mezi "drogy" patří, jeho společenská nebezpečnost je vý razně vyšší než nebezpečnost všech ostatních psychotropních látek dohromady. Vzhledem k orientaci této publikace v ní zpracovávám ně které aspekty a souvislosti extatik a bílý ch jedů. Nezabý vám se alkoholem, neboť problematika alkoholu je dostatečně zpracovávána již řadu let a má - díky společenské toleranci ke konzumaci této drogy a její legálnosti - řadu specifik přesahujících rozsah této publikace. Stejně tak se nezabý vám nový mi substancemi - přes řadu publikací (např. Extáze a techno scéna nakladatelství Yota) je podle mého soudu na souborně jší zhodnocení nový ch substancí brzo. Kompetentně jší vý roky o nich bude možné pronášet tehdy, až první generace jejich uživatelů vychová dě ti. Terminologie zde nastíně ná je samozřejmě dodržována pouze v mý ch textech, ostatní autoři se drží svého zažitého pojmového aparátu.

2 ŽIVOT S TRÁVOU Je těžké v dnešní době psát o čemkoliv. Vše, ať už v různý ch obmě nách již bylo řečeno, a co nebylo řečeno bylo aspoň myšleno. Slova jsou tekoucí voda vyjadřující přítomné pocity, informace, a vše je zahaleno neproniknutelnou temnotou dalších rozmě rů, svě tů, vesmírů. Nahlédneme do absolutna v této (prý nejtěžší) etapě lidstva? Setkáme se s dalšími bytostmi z vesmíru? A jak na to budeme reagovat? A už jsme zase zpátky u nás samotný ch a našich úzkostlivě střežený ch vnitřních vesmírů.všemu vládne spirála - tedy cykly, jichž jsme součá stí. Narození, smrt, shromažďování a vyprazdňování, vše ve svý ch frekvenčních pásmech. Násobíme nedě litelné, rozdě lujme nesčitatelné. Podstata a základ všeho náboženství na Zemi i mimo ni. Pokud postupně zaniknou represe duchovna - zanikne lidstvo samo. A přesto je to odvě ký m přán ím tě ch, kteří prahnou po absolutní svobodě, jež není možno za života dosáhnout.stejné boje a nepokoje probíhají v každém z nás. Každý je bohem i satanem svého vesmíru.každý hledá (pokud vůbec chce) sebe sama a právě na cestě tímto hledáním se může setkat s rozličný mi vlivy působení na jeho vesmír. A jedním z tě chto vlivů je i MARIHUANA. Už jen při vyslovení poznáte emocionální náboj každého jedince, který toto magické slovo vyřknul. Kdo k ní cítí nenávist, opovržení, nepochopení, nebo naopak lásku, úctu, soucit, pro koho je jedno velké neznámo, modla či fetiš, nebo jen povyražení a způsob vý dě lku, či prostředek k dosažení úletů, nebo odvykání v závislosti na tvrdý ch drogách,anebo jen vý smě ch - vše se odrazí na způsobu vyslovení. Zkuste si to. Život strávou je téma tak plnohodnotné a obsažitelné, (což samozřejmě dokazuje i spousta literatury obsahově zaměřené na toto téma) že by nám při troše prostoru nestačila ani celá kniha. A ani ta by zdaleka nemohla obsáhnout všechny zkušenosti, postřehy a názory národností celého svě ta vyrůstajíce po tisíce generací bok po boku s konopím. A když ještě připustíte, že v každém z nás probíhá odlišné vnímání svě ta, tak by tato kniha nemohla bý t nikdy dopsána. Spokojme se tedy s touto kapitolou, která nám aspoň naznačí tu bezvý chodnou snahu vyjádření plejády možností jejího působení na lidský mozek.pro mnohé jistě vše vyjádří vě ta:

3 Marihuana-jevjistémsmyslunásilnámeditace. V případě, že vás neoslovil předešlý řádek nabízím další z nepřeberného množství myšlenek ovlivně ný ch konopím. PodstataMarihuanyjepoznávánínovérealityvjinémčaseavnímání. Ani tato myšlenka vá s neoslovila? Existuje spousta pravd na svě tě, ale jen pro toho, kdo jim chce naslouchat má vý znam. Naopak je možno vše vyjádřit poně kud lapidárně : Chceš-lisebeisvě tvidě todjinud,-dejsimáňu. Chceš-lipoznatsámsebe-zkustrip! Nepovažujte to však (proboha) za návod! Vše je zde uvedeno jen pro ilustraci. Pro pochopení vztahu Cannabis a člově k je jaksi třeba zapojit do činnosti i zbý vající vě tšinu našeho mozku. Máte možnost. Začíná me. Začá tek něčeho nového, popřípadě příjemného, je vždy nesmazatelný a nezapomenutelný. Přátelé, známí, a nebo úplně cizí lidé vám zpočá tku nabídnou Joint, prdíka, puk, šluk něčeho aromatičtě jšího, tajemně jšího a zajímavě jšího, než je cigareta. Počá teční ostych se časem promě ní v pocit uvolně né příjemné nálady. Pocity, přicházející posléze jsou závislé především na kvalitě poskytnutého a nabídnutého vzorku. (Napoprvé si opravdu málokdo vychutná skutečné kouzlo vlastnoručně vypě stované, sklizené, poctivě vysušené, pečlivě přebrané a ubalené cigaretky konopí, jejíž původ je z různý ch končin svě ta. pozn. autora ). Převládající pocity na zá vě r jsou však nejčastě ji únava a ospalost. Když se pak po čase dostanete znovu do podobného stavu, začne vás to naplňovat - postupně. To jste ztratili prvotní ostych. Zaměříte se na sledování detailů, které vám předtím jaksi unikaly, a pak už jste na cestě, kdy se vám vybaví určitá, již dříve prožitá situace, která vás chtě nechtě rozesmě je - a to se už dostáváte do stádia nezvladatelný ch záchvatů smíchu. A mohu vás ujistit - v tomhle stádiu setrváte dlouho. Ně kdo celý život. Vše je závislé na vaší povaze a na pravidelnosti vaší komunikace s konopím. A opě t samozřejmě na kvalitě. Další stádia při konzumaci Cannabis se již v tě chto místech naprosto rozchází. Přesto by se vše dalo shrnout slovy : "ujíždě ní na všem podle okolností". Každý dle svého naturelu. Celkové další cykly již spadají do dalšího odvě tví lidské psychiky. Můžeme je nazý vat jakkoli, můžeme je třeba i nenazý vat - protože nám to slova dovolí, nebo nedovolí. Oni prostě jsou s námi, jsou v nás zakořeně ny, protože jsme skrze ně nahlédli přiliž daleko, vysoko, či hluboko- chcete-li. A tohoto pocitu se už do smrti nezbavíte, pokud jej nepřehlušíte něčím silně jším. Pak již lidé začínají přehodnocovat své (vtloukané) názory a začíná se jim postupně

4 od základů mě nit život. K rostlině Cannabis si vytvoří vztah téměřduchovní s vě domím, že jej budou prohlubovat v poznávání jeho rozličný ch účinků, vůní, vzrůstu, vlivu fotoperiody, druhu půdy, jejího dalšího šlechtě ní a pě stování ve stále dokonalejších a dokonalejších podmínkách. To je bude stále více naplňovat, protože si skrze tuto rostlinu otevřou dříve civilizací uzavřenou cestu k přírodě - a v ní pak zpě tně najdou sami sebe. I v tomto případě lze vidě t průkazný vý znam a součást cyklů jednoho obrovského cyklu. Tyto informace mají pouze hodnotu zkušeností lidí, kteří prohlubování znalostí o této rostlině rozšířili až na roveň biologů, filozofů až psychologů a jsou seriózní, jelikož čas potvrdil jejich pravdivost. Ale pojďme dál. Nejdříve vám byla čá stečně nastíně na a vysvě tlena ta duševní a duchovní stránka poznávání konopí, a teď půjdeme na vě c zase z vně jšku. V naší společnosti se to vaří, dmý chá a vře - co se týče otázek okolo Marihuany. Ačkoli jsem poznal mnoho lidí z různý ch, a ne zrovna nevý znamný ch pozicích veškerý ch odvě tví - namátkou třeba masmédia, reklama, marketing a bankovnictví, zkrátka od ředitelů až po ty nejposledně jší v řadě (myšleno v převedení na žebříčky hodnot této společnosti) - 70 % z nich se již s Marihuanou setkalo a mají s ní své, vě tšinou pozitivní zkušenosti, nebo alespoň dobré vzpomínky. Pročtedyionihrozíprstem,který dřívesvíraljoint? Přečtě te si opě t celý úvod až po tyto řádky, a převeďte si jej do řeči vašich současný ch koníčků a nebo opravdu silného hobby ně koho z okolí. Sami přijdete na to, že vše, co vás v životě osloví vás nutí stále více poznávat samotnou podstatu. A právě tohle se nelíbí lidem, kteří z této společnosti mají užitek a možnost, nebo dokonce práva, ji vycucávat jako citron. Nehodí se to do krámu tě m, co již zapomně li, nebo chtě jí zapomenout. Pokud se začne s produkcí konopný ch vý robků a propagací čisté přírodní kultury, naruší to ve velké míře ekonomiku stáda, které nechce snižovat své nároky. Ono by se také mohlo stát, že by se markantně snížila spotřeba alkoholu, cigaret, ovlivnilo by to potravinářství, farmaceutický a odě vní průmysl, a tím uspíšilo celkový propad ekonomiky. Pravidla z vě tšiny určují právě ti, co jsou u vesla a právě z tohoto důvodu doufejme, že tento stát (díky snad i Vám, pane prezidente), nebude považovat za trestné pě stovat rostlinu pro vlastní potě šení a potřebu. Opě t v rozumné míře. V opačném případě by se také mohlo stát, že vám stát dovolí za rok vypě stovat pouze deset kedluben a dvacet ředkviček. I vy můžete tohle dě ní ovlivnit! Stačí se tím netajit. Naopak konzumace "trávy" se musí stát naprosto samozřejmou a legální, jako jsou dnes dostupné jiné drogy - tedy alkohol, cigarety, káva a další dříve zatracované a umě le odsunované na okraj společnosti. Vzpomeňme jen na tabák dovezený Kolumbem z Nové země a samozřejmě Koku. Ně kolik generací se s tě mito "zázraky z Ameriky" muselo smiřovat. Dnes by vás při kouření cigarety ani nenapadlo, že se jednalo o záležitost stejně zatracovanou, jako je dnes MarryJane. MARIHUANA Její prvopočá tek se datuje přibližně k neolitu, tedy k mladší době kamenné a místo jejího prvního vý skytu je Střední Asie. Jedná se o jednoletou dvoudomou rostlinu. Pylem samčích kvě tů se oplodní kvě ty samičí, jež zmohutní a dozrávají v palice v období mezi zářím a říjnem. Tyto palice obsahují nejvyšší množství unikátní chemické látky, známé pod názvem

5 Cannabinoid. Toliko obecně. Společnost, v níž se nacházíme všeobecně uznává zařazení Cannabis do kategorie mě kký ch drog. Ale co je vlastně droga? DROGA Droga je vše, co vás po bližším seznámení a pochopení naplní, a dál nutí tovyhledávat,mysletnato,nebos tímtřebajensvádě tboj. Káva, cigareta, alkohol, sport, čaj, sex, politika, násilnické sklony, - nebo ty zpropadené Chipsy - to vše vám drogy jako takové kompenzují v mnohem intenzivně jší formě. Ale pozor! - oplý váte jen určitý m množstvím energie. Všechny drogy vám tu energii berou víc a víc. Až pak už nemáte energii ani normálně žít - bez požití. Nazý vejme vě ci pravý mi jmény, proto i ty negativní záležitosti je třeba zmínit. Spousta lidí, lidiček, i osobností se mě bě hem života ptalo jak je to vlastně s trávou a závislostí na ní. Jejich upřený zrak a čistá upřímnost u mě s nadě jí hledal odpověď na tuto otázku. Odpověď však nehledejte u ně koho, nebo ně kde. Musíte ji především hledat sami v sobě, jelikož je tak různorodá a individuá lní, jak je různorodá a individuá lní lidská duše. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že osobně znám pády lidí, kteří se po seznámení se "zelím" dostávali až na okraj propasti do dekadence. Buď pokračovali v požívá ní tvrdších drog ve stále vě tším množství, anebo samotná Máňa jim postačovala k tomu, aby se dostali až na samotné dno společnosti, naprosto k nerozeznání od šedavý ch postaviček pohybujících se po vestibulech a nádražních halách a šířící kolem sebe podezřelý zápach nasvě dčující tomu, že už neví, co je to DOMOV, JISTOTA a Č ISTOTA. Neexistuje model. Vše je individuální. Proto i já tvrdím - všeho s mírou. a tu má každý svoji. Zkusit-znamenávě dě t. Avě dě tjevícnežvě řit. Teď na přelomu tisíciletí začíná lidstvo (aniž by si to mnozí uvě domovali) psát další, novou kapitolu dě jin. Naše myšlenky jsou propleteny jako kořeny stromů pod zemí, a ani my sami zatím ještě nevíme, zdali nejsou na sebe vázány víc než tušíme i bez našeho vě domí. A právě z tě chto důvodů chceme, aby se k tě mto záležitostem přistupovalo více s úctou, kterou si bezesporu zaslouží. K dalším negativním stránkám patří především to, že se mnohdy Cannabis Sativa, nebo Indica stává pouze další zajímavou surovinou v prodeji prostředků, co kradou lidem energii a rvou jim duši z tě la. Je to smutná vě c, ale takovíto pokoutní prodavači a dealeři budou v každé době a v každé společnosti. Vždy se najdou jedinci, kteří budou preferovat tento způsob obživy a budou ochotni riskovat cokoliv. Kdo se s tímto aspektem nechce smířit, stojí proti času. a tím brzdí sám sebe a táhne k tomu s sebou celou společnost. Tak jako existují protipóly, tedy opačné a protichůdné energie (frekvence, chcete-li), tak jako existuje slunce a mě síc, noc a den, muž a žena, tak jak musí existovat strážce pořádku, tak musí bý t ně kdo, kdo jej porušuje. Všichni už dnes přece ví, že kde neexistuje trest, není ani soudce. Ale na to je zatím příliš brzo. Opě t zde neexistují kompromisy. Ty jsou pouze pro omezení. A vše, co

6 je omezováno, nemůže zákonitě využít všech svý ch možností, a tedy nevzkvétá. Což platí v tomto případě dvojnásob. Jeden z mý ch přátel, taktéž zapálený pro pě stování, křížení a šlechtě ní jedně ch z nejlepších odrůd Cannabis na svě tě, se mi jednou svěřil, jak už dlouho píše na všechny celnice naší republiky oznamné dopisy tohoto zně ní : Vážení! V případě zadrženívelkéhomnožstvíhašiše,nejlépez afghánsképrodukcevámnabízímtumožnost,žesá m,navlastnínákladytentoproduktznehodnotím, tedyspá lím. V případě vašehozájmukontaktujtepo.box O tom, že v případě zadržení celého kamiónu by tento produkt znehodnocoval asi celý život se už nezmiňuje, ale na jakoukoliv otázku z této oblasti odpovídá pouze smíchem. Seznámení s tě mito lidmi bý vá leckdy naprosto nezapomenutelné. Může se třeba stát, že si ně kde v klubu (kde je tolerováno kouření zelí) všimnete osůbky naprosto běžného vzezření. Způsob vyjadřování a naprostý přehled, a přitom pokora vás okamžitě osloví. Musí vás zaujmout ta silná vlna energie, kterou vyzařuje. Nebo osobnost, chcete-li. Všimne si, a zachytí váš pohled a podá vám dý mečku s konopím jako vý raz důvě ry a přátelství. Vdechnete tu silně vý raznou chuť a už při vý dechu se vám rozzáří všechny hvě zdy na obloze, a po chvíli na vás spadne nebe, i když si zpě tně uvě domíte, že jste neopustili místnost. Bráníte se tomu, rozkašlete se a s posledními vykašlaný mi zbytky kouře vám spočine v hrdle to aroma, které dě lá konopí konopím. Ještě při dalších polknutích cítíte tu lahodnou chuť. Tě lem se vám rozlije příjemný pocit naprostého uvolně ní a pohody. Na otázku "Co je to proboha za trávu?" vám s úsmě vem řekne, že se jedná o jeho konopí, a že kouříme listy.. a dodá Na našich český ch lukách, polích, mítinách, pasekách, zahrádkách a zahradách rostou velice kvalitní a odolné rostliny Cannabis. Vzhledem k našim klimatický m podmínkám máme možnost vychutnat dobrou polovinu nejkvalitně jších odrůd z celého svě ta. V případě, že je odolnost ně který ch kultivarů snížená, přikračují pě stitelé ke stavbě skleníků, fóliovníků, a nebo se zaměří na pě stování "pod lampou", tedy s umě lý m osvě tlením a umě le řízený mi cykly noci a dne pomocí speciálních typů svítilen. Tento způsob preferují především ti zkušeně jší, jejichž vý pě stky už patřído kategorie drog tvrdších. Kdo nepě stoval a nemá k tě mto rostlinám vztah, může jen ztěží pochopit, jaká je to atmosféra při klíčení semínek a sledování jejich růstu. Jaro bý vá pro všechny pě stitele velmi radostné. Kytičky rostou tu rychleji tu pomaleji, otvírají svoje první nody blíže a blíže slunci. Pě stitelé se předháně jí ve vý bě rech hnojiv, způsobech zlepšování jejího růstu a vytváření co nejdokonalejších podmínek pro její krátký život. Všichni žijí v očekávání a radostný ch starostech. Pě stitelé zdatně okopávají, zalévají, zvlhčují půdu, přihnojují, sledují kyselost půdy a rostlinky se jim za to odměňují tím, že na ně vystrkují hlavičky a rostou den ode dne

7 rychleji. Č as plyne a naše rostlinky mě ní bě hem svého vý voje barvu, vůni i tvar. Pokud do toho nezasahujeme přímo, tedy zaštípáváním. Možná si ně kdo z vás již povšiml, jak rostliny pookřejí, když za nimi přijdete. Jakoby vás vítaly. I takto se vám mohou odmě nit a vy, až přijde čas a převezmete jejího ducha skrze kouř, budete na ni, i na sebe po právu hrdí. Ale to jsme trochu předbě hli události. Rostliny zesilují stvoly a vyhá ní další nody pro vytvoření co možná nejvě tšího základu vě tví k růstu palic. K tomu dochází v polovině léta, tedy v době vytrhávání samčích rostlin a jejich případného křížení. Spousta z nás již zakusila ten trpký pocit zklamání, když se z rostliny tak krásně rostlé, zdravé a košaté stane v tomto období samec. Tolik nadě jí jste do ní vkládali, a teď jej musíte uchopit za stonek a vytrhnout, jinak by se z vašich samic staly málo potentní, nepříliš voňavé a nepříliš atraktivní rostliny. Tímto by jste je degradovali na druhořadé vý pě stky, často silně škrábající při vý dechu. Jednoduché poznávací znamení - palice obsahují spousty semen. Poučit se můžeme nejlépe od našich kolegů z Holandska, jejichž dlouholetá praxe a prvotřídní kultivary expedované do leckterý ch amsterodamský ch coffeeshopů to dokazují. Zde se pě stují samice buď na semeno, nebo na konzumaci. Jedny z hlavních důvodů jsou již zmíně ny vý še, a ty další si najdě te sami. Pokračujmedále. Rostliny jsou už asi tak v polovině růstu a dle tvaru s vůní víme, zdali jde skutečně o rostlinu, o které nám básnil kamarád, jejíž semínka kdesi pokoutně sehnal, či co nám za drahé peníze prodali v Holandsku, Ně mecku, nebo Rakousku. Pokud skutečně jde o draze zaplacené kultivary s rodokmenem, naše radost je o to vě tší a péče o to intenzivně jší. A to nevíte, že právě zde číhá nebezpečí na každém kroku. Škůdci, plísně a nemoci spojené s vlhkem, stejně tak i přílišné sucho, nedostatečné svě tlo, strávená půda, nedostatek živin a minerálů, falešní kamarádi, pomstychtivá sousedka, policie, v mnohý ch případech i "starostliví" rodiče, a nebo jenom sousedova doga. A to jsme pouze v polovině života naší rostliny. Vybíráme si nejideálně jší rostliny pro šlechtě ní a spřád áme plány na sklizeň. Přichází závě rečná etapa, která bý vá v mnohý ch případech velice nesnadná a komplikovaná neodborný m, nebo nedostačujícím uchováváním rostlin v umě lý ch hmotách, igelitový ch taškách a jim podobný ch. Rostliny by mohly ztratit čá st svého osobitého aroma a naopak přijmout pach umě lý ch materiálů. Špatný m uskladně ním degradujete rostlinu původně potentní na mnohem méně atraktivní. V nevě traný ch uzavřený ch prostorách nebo v případě pečlivě nedosušený ch vzorků nám začínají vesele bujet plísně. Je známo, že ani zámek neodradí nenechavé ruce. Takže co už teď. Nezbý vá, než se obrnit nekonečnou trpě livostí, která (jak známo) růže přináší. Ale ty se špatně kouří, takže zůstaneme radši u konopí. Pro srovnání - další z mnoha názorů: Řada z nás si jistě vzpomene na nápis na zdi WC jednoho,z dnes již zrušený ch klubů: "Zhulenejskinheadnenírasista". Není třeba nic dodávat. Pomalu připravujeme rostliny na závě rečnou etapu vý voje. Č asté podzimní bouřky a plískanice nám nadě lají nejednu vrásku. Naše vý pě stky začínají dosahovat maxima svého růstu, mohutní, a díky fotoperiodě vyráží u všech zbylý ch samičích rostlin do kvě tu. Přátelé - pě stitelé se trumfují, který z nich vlastní vě tší rostlinu, ale my víme, že vzrůst ještě není znamením vysoké potence. Existují extrémně silné aromatické rostliny s průmě rný m vzrůstem do 1,5 m., což jsou proti domácím kytičkám, přesahujícím ně kdy i 4 m. pouzí

8 cannabisoví trpaslíci. Potence produktů jako : SHIVA SHANTI, NORTHERN LIGHTS, BLACK DOMINA, AFGHANI, SCUNK, HAWAIIAN INDICA a další z řady kvalitních kultivarů je však zase nesrovnatelná s naší domácí produkcí. Přesto jsou tyto odrůdy známé i na našem území. Nebo ne? A doba sklizně? Vše s ní spojené. Uklidním vás. Radosti i starosti. Ale je to v životě jinak? Pravda, ten racionálně jší hlas v nás zvolá : "ale copak nám ně kdo zakazuje žít?". Jako by se tak stalo. Podmínky nedovolují dě lat co chceme a jak chceme - a to přitom nikomu neubližujeme. A svě t kolem nás? Stresy, podvody, chaos, spě ch, falešné hodnoty a pozlátka - to je jen nepatrná čá st toho, co vás stahuje do smyčky společnosti, která se valí, aby vás posléze pohltila, a utáhla na leasinzích, pronájmech a dalších nekončících smyčkách. Život se rozbíhá, partie je rozehraná a nám jde jen o přežití. Proto nevěřte slepě společnosti, která zakazuje ně co, čemu sama nerozumí. Alkohol je nejlevně jší a vlastně nejdostupně jší opiát na našem trhu pro zvýšení emocí a potlačení myšlenek. Emoce prožívá me a potlačujeme různě a každý jinak. A co sklony k agresivitě? Samozřejmě že se zvyšují s jejich konzumací. A bez uvě domování si následků. A co na to v dnešním svě tě Cannabis? Klátí se tam ně kde v dálce v poli, majestátní a tajemná, skrý vajíc v sobě ducha, pro něž lidstvo jako takové doposud ještě nedozrálo. Shrnuto a sečteno. Domnívám se tedy závě rem, že v paletě využitelnosti patří bezpochyby do rodiny velice vý znamný ch rostlin. Nutné je však podotknout, že každá doba s sebou nesla a vyzdvihla plodinu, jejíž vý znam znamenal pro lidstvo posun. K moudrosti je třeba i zkušenosti. Ty lze jen získat. Amimochodem,vítecoještě stí?pocit,žejsipochopil,žetinikdoneubližuje. A. J. TOO Ú lety, smích., žravost, žízeň, otupě lost - Joint - mlsání, ulpívání na všem, útě ky z tě la, únava, spánek - Joint - další úlet. Každý víkend, den, tý den, mě síc, rok, přirozenost, propadání - nezájem o materiální svě t, nezájem o život, dekadence, vzestupy, záplava citů a slov, majestátnost, nestálost, ale i radost. třeba i takové obrazy lze zažít, a vidě t - v životě s trávou.

9 Ó m Č arasradža Namahá! (náboženské aspekty užívání extatik) Nejdříve vyjasně me pojmy. Existují v podstatě jen dva typy náboženství. První je typ monoteistický, obvykle operující se zjevenou pravdou. Obvyklý m mechanismem sdě lení této Pravdy, pocházející ze struktury (inteligence) nadřazené člově ku, je Prorok - osoba oslovená, vybraná, či dokonce jako v případě křesťanství zplozená onou nadřazenou inteligencí. Tato osoba (případně text) tlumočí Vyšší Pravdu. Pochybnosti o zjevené pravdě se nepřipouště jí. Pravdivá je proto, že je od Boha. A basta. Monoteistická náboženství, která jsou v současnosti nejrozšířeně jší - islám, křesťanství a judaismus - jsou jenom variantami obvyklého monoteismu s vzájemný mi malý mi formálními rozdíly. Spojuje je to, že všechny smě ry považují svou Pravdu za jedinou, jedinečnou, nadřazenou ostatním a vnucováníhodnou. Stoupenci tě chto náboženství víry (v sanskritu bhakti - oddanosti) jaksi samozřejmě počítají s existencí něčeho, co má kompetence zasahovat do života člově ka a převyšuje jej. Druhý m typem náboženství je extáze. Systémy extáze, které jsou v současnosti rozšířeny ("hinduismus", "buddhismus", "šamanismus", rastafariánství atd.) se liší spíše v metodách, jak extáze dosahovat, než v ně jaký ch podstatný ch rysech. Nepočítají s existencí vně jší autority, která by byla schopná či ochotná do čehokoliv zasahovat, natož pak ně komu sdě lovat ně jaké dogma. Pro tyto účely je nazý vám dharmický mi systémy - podle slova dharma, který m svoje náboženství označují "hinduisté" a "buddhisté". To slovo je prakticky nepřeložitelné - znamená Zákon (aniž je definován), Cestu, Bytí, nebo prostě svě t - takový, jaký je. Srovnání obou typů náboženství nejlépe vynikne při srovnání jejich manter. Nejdříve mantry monoteistický ch ná boženství:

10 NENÍBOHA KROMĚBOHA A MOHAMED JE JEHO PROROK! OTČ E NÁŠ, JENŽ JSI NA NEBESÍCH BUĎ VÚ LE TVÁ JAKO V NEBI, TAK I NA ZEMI Mantry dharmický ch systémů jsou naprosto odlišné. SÓ HAM - já jsem Ó M MANI PADME HÚ M - Ó m, klenote v lotosu, hům ŠIVÓ HAM - já jsem Šiva Mantry monoteistů jednoznačně odkazují k vyšší autoritě, mantry dharmický ch systémů jsou vztaženy jen a jen k tomu, kdo je odřík áv á. Co je klenot v lotosu, případně Pán Šiva, není upřesně no - není totiž žá doucí ně co takového upřesňovat. Sanathana dharma - odvě ký řád vě cí - je totiž nenazvatelný, nealgoritmizovatelný a nepopsatelný. Je totiž sám sebou jen ve své úplnosti - a tak by názvání svě ta, sanathana dharmy, nemohlo bý t ničím jiný m než svě tem o sobě. Monoteistické systémy, systémy oddanosti, jsou útočiště m pro nespočet lidí. Poskytují jim bezpečné místo - vně jší vysvě tlení zákonitostí svě ta (které je nutné, protože nevysvě tlitelný svě t vzbuzuje jeden z nejtrý znivě jších pocitů - úzkost). Poskytují vně jší pravdu, kterou je možno následovat, skrý t se v ní před nejistotou bytí. Bohužel jsou monoteistické systémy odepřeny tomu, kdo nemá dar jejich vysvě tlení svě ta věřit, či tomu, kdo je intelektuálně schopen ve vysvě tlujících systémech monoteistický ch náboženství najít logické trhliny (jsou přítomny ve všech monoteistický ch systémech). Dharmické systémy nevysvě tlují nic. Racionálně je lze uchopit velmi snadno - protože vě tšina z nich žá dnou racionalitu neobsahuje. Pouhé racionální uchopení však vede buď k depresi a rozkladu (je-li logicky zkratované a hloubal zjistí, že není-li vně jší autority, není ani žá dného smyslu, mravu a útočiště ), nebo neuspokojí - útočiště neposkytne. Proto se dharmické systémy místo ně jakého vysvě tlování spíše pokoušejí propracovat a nabídnout cesty prožití zkušenosti extáze, prožití onoho klíčového prožitku JÁ JSEM ŠIVA, KLENOT V LOTOSU JE MOŽNÉ TVOŘIT VLASTNÍM BYTÍM. Proto vě tšina dharmický ch systémů používá i extatika - jako jednu z metod nalezení tohoto prožitku, jako jednu z cest, kterak prožitek svě ta usnadnit a zpřístupnit tě m, kteří se začínají ptát po smyslu, mravu a Bohu. Proč jsou k podobnému prožitku užitečné psychotropní látky, respektive - proč jich není průmě rný člově k schopen bez dopingu? Odpověď je velmi jednoduchá: Protože mu překáží ego. Ego je bizarní nástroj psychiky, který spolehlivě brání vidě t svě t takový, jaký je, a čerpat útočiště ze svě ta o sobě. Je pravda, že ego pomáhá přežít - ale právě tím překáží, chceme-li svě t prožít. Ego jakožto instrument přežití totiž zneužívá lidský mozek k cenzuře, k primitivnímu filtrování informací o svě tě, které k nám přinášejí naše receptory. Do vě domí

11 pouští jen ty informace, které jsou prvoplánovitě užitečné z hlediska našeho přežití - a nemilosrdně likviduje, zabavuje, cenzuruje a maže "nepodstatné" informace. Jinak řečeno - díky egu se o svě tě dozvídáme především to, co z nás obklopujícího svě ta se dá sežrat. Informace o svě tě do vě domí dostáváme zatížené jakousi "vahou užitečnosti". Nejvě tší váhu má bůček, po ně m následuje mrkev, a kdesi na konci žebříčku jsou mraky, struktura kůry stromů a zvuk chrámového gongu, který přivál závan vě tru z hor. Zvuk svě tla pak v ne-extatickém stavu neslyšíme vůbec. Existuje samozřejmě mnoho metod, jak navodit extázi bez užití psychoaktivních látek. Od dlouholetého meditačního tréningu (meditací rozumě jme jakoukoliv bdě le a intenzivně vykonávanou smysluplnou činnost) přes sex až po čekání na ně kolik málo chvil v životě, kdy se extáze dostaví sama, spontánně. Užití extatik však vede k dosažení extáze pomě rně spolehlivě (alespoň ve srovnání s ostatními metodami). Proto byla extatika vždy žá danou a samozřejmou součá stí náboženského rituálu (zbytky užití psychoaktivních látek můžeme nalézt i v rituálech monoteistický ch systémů). Užití psychoaktivních látek je zvláště žá doucí tehdy, kdy se v krajině Psychedelie - totiž ve stavu extáze - nachází začá tečník, pro kterého je extáze neprobádaný m prostorem, ve kterém sám těžko hledá orientaci. Užití extatik totiž umožňuje navodit extázi v situaci a prostředí, kdy jej může neznámem provázet zkušený průvodce - guru, šaman, Učitel, zatímco nalezení extáze jiný mi metodami může nastat v situaci, kdy je adept sám či v prostředí zcela nevhodném. Zkušenost extáze proto může bý t velmi snadno vyplý tvána, adept si z ní nic neodnese do ne-extatický ch období bytí, případně se může vydě sit a nesporně přínosné zkušenosti extáze se nadosmrti poctivě vyhý bat. Psychedelie, svě t prožívaný v extázi, je těžko popsatelný slovy. Platí pro ně j, že mizí ona "váha užitnosti informace" a svě t je vnímán o sobě. Konkrétní jev je vnímán bez ohledu na to, jestli ně jak souvisí s našimi aktuálními biologický mi potřebami. Svě t se oproti ne-extatickému stavu mysli stává mnohem zajímavě jším, smysluplně jším, barvitě jším, a především je (díky nepřítomnosti "potravní váhy" jednotlivý ch jevů) jsou patrné vzájemné souvislosti jevů a dě jů a podobnosti průbě hů zdánlivě nesouvisících procesů. Mám osobní zkušenost s konzumací extatický ch drog v hinduistický ch chrámech. Pokusím se popsat, jak (z evropského úhlu "fetování") probíhá. Mě stečko Mandi v severoindickém státě Himáchal Pradesh ničím mimořádně pozoruhodný m nevyniká - a především není uvádě no v žá dný ch průvodcích jako turistická atrakce. Proto se zde člově k nesetkává tak často jako jinde v Indii s komercializovaný mi mnichy, kteří si ze svého náboženského přesvě dčení dokázali udě lat vynikající byznys. Mniši - sadhúové - zde praktikují tak jako před tisícem let. Hanuman Temple - chrám zasvě cený opičímu bohu Hanumanovi - stojí kousek od řeky, která mě stem protéká. Je to kamenné, ale velmi chatrně postavené stavení bez dveří - dveřní otvor je uzavřen zavěšenou látkou, aby dovnitřnemohlo palčivé tropické slunce. Před chrámem je ně kolik malý ch svatyně k - kamenné sošky Hanumana, Šivy, Ganéši a dalších božstev nepřeberného hinduistického pantheonu. V centru vně jšího, zahradního chrámku je zobrazen Šiva tím nejjednodušším, nejpřímočařejším způsobem - jako Šivalingam, Šivův falus. Kamenné vajíčko zasazené v soklu z pískovce. Nad lingamem je na trojnožce zavěšené vě dro s vodou, které má ve dně malý otvor - sadhuové do vě dra ně kolikrát denně dolévají vodu, takže je lingam stále vlhký. Nad zahrádkou se sochami roste mohutný strom bodhi - Ficus religionicus, takže je možné před vstupem do budovy chrámu chvíli posedě t ve stínu a naladit

12 svou mysl do stavu, ve které je vhodné do chrámu vstoupit. Když návště vník zklidní mysl, zuje boty a odhrne závě s, vstoupí do jediné místnosti chrámu. Je v ní vždy ně kolik sadhúú a, když je pro mnichy dobrý den, i ně kolik žá ků - ti mnichům přinášejí peníze, jídlo, tabák a čaras. V koutě místnosti je malý oltářse soškami a obrázky - k dobrému vychování patří poklonit se na začá tku návště vy u oltáže a položit na ně j oběť - nejlépe pak peníze. Pak mniši návště vníka vyzvou, aby s nimi přisedl. Následuje "přijetí do kruhu". Termín sami mniši neužívají - myslím, že vně jší pohled, který se zde pokouším zprostředkovat, by jim byl k smíchu. Oni sami nemají potřebu rituál nazý vat. "Přijetí do kruhu" je pro ně samozřejmostí, nutný m a jediný m možný m aktem. Spočívá ve zcela jednoduchém aktu - jeden z mnichů rozdě lá s trochou tabáku čaras, nacpe jím čilum, kornoutovitou dý mku z hlíny těžené z břahů svaté řeky Gangy, a nechá ji kolovat. Když dojde čilum k návště vníkovi, podá jej ně který z mnichů i jemu - a návště vník je přijat, zasvě cen. Okamžikem, kdy se nadechne hašišového kouře, začíná bohoslužba extáze. Hašiš je ve srovnání s jiný mi psychedeliky slabá a příjemná droga - žá k proto může bý t ponechán sám sobě a mniši se o ně j začnou starat jen tehdy, když se chce začlenit do volně plynoucího rozhovoru nebo kdyby začal pociťovat úzkost z krajiny Psychedelie, do které právě přichází. Jenom málokdy se ně který ze sadhúú sám a spontánně rozhovoří o náboženství - bý vá to však vě tšinou sadhú mladý, který ještě má potřebu poučovat nebo vysvě tlovat. V Hanuman templu mi mladý (a lehce šarlatánsky vyhlížející) sadhů kdysi vysvě tloval: "Šiva! Šiva!" Pak opsal rukou kruh zahrnující všechno okolo - hory na druhé straně údolí, zahradní chrám, nás, co jsme sedě li ve vnitřním chrámu kolem ohně, sebe i mne. Pak pokračoval: "Hara Šankara Trilóčana Mahájogin!" Což jsou všechno jména Šivova. Ukázal rukou, kterak cosi vlétá dovnitřdo chrámu malý m otvorem - okénkem - ve zdi a pak udě řil holí do země. "Bum! Šiva!" Ti "opravdově jší" či pokročilejší mniši vě dí, že není ničeho k předání, není ničeho k následování, není ničeho k vysvě tlování, není žá dné Dharmy, Nauky, Zákona, který by bylo možné vyjádřit slovy. Že veškerá dharma dharmy je, že nejsou žá dné dharmy, ač tato dharma nedharmy je sama dharmou. Jak tedy teď, když tato dharma o neexistenci dharmy má bý t předána, může dharma o dharmě bý t dharmou? A tak nechají žá ka, aby v klidu sedě l, vidě l svě t bez kritéria sežrat x nesežrat, užitečný x neužitečný jev. Aby vidě l svě t takový, jaký je. A pochopil neexistenci jakéhokoliv jiného základního zákona svě ta než svě ta samého. Zkušený učitel nechá žáka, aby vidě l to, co můj učitel Soen Sa Nim Su Bong vyjá dřil básní: THE TRUE WAY HAS NO GATE THE TONQUE HAS NO BONE THE CLEAR ROUND MIRROR HAS NO LIKE OR DISLIKE

13 Dae Ta - Dae Bi (great love - great compassion) HAS NO YOU OR ME. IF YOU PASS THROUGH THIS GATE IN FRONT OF YOU IS THE LAND OF STILLNESS & LIGHT SPRING COMES THE GRASS GROWS BY ITSELF. Pokud laskavý čtenářdovolí můj překlad: Cesta nemá bránu z Pravdy Slovem nenakreslíš barvy Křišťálové zrcadlo Nemá jako nejako Soucit láska pochopení pro tebe či pro mne není Bránou nebránou když projdeš do země ne-ano dojdeš začíná jaro tráva roste Su Bong byl živý Buddha - v době, kdy jsem ho poznal, na sklonku života v jeho tě le, to byl korejský mnich buddhistické sekty čogi tak duchovně pokročilý, že už dlouhá léta nekonzumoval žá dné psychotropní látky. Přesto byl ve stavu rozšířeného vě domí - pradžná samadhi, nirvana, Probuzení - už dlouhá léta. Začínal samozřejmě s marihuanou a na můj dotaz, proč už nekouří, odpovídal lakonicky: "Nechutná mi to!" U silně jších psychedelik je proces "studia", zasvě cení či seznámení s krajinou Psychedelie, odlišný - silně jší psychedelika vyžadují vedení po učitelem popisované cestě, jinak žá k snadno v krajině Psychedelie ztratí orientaci. Nebyl jsem nikdy účastný podobného rituálu. MUDr. Bém popisuje svou zkušenost takto:

14 Ve Spojený ch státech jsem se dostal k šamanovi kmene Navahů. Pracoval s mescalinem, přírodním LSD. Je to snad jediné "legální" LSD v Americe, lidí s koncesí používat LSD k terapeutický m účelům stejný m způsobem jako on je v Americe jen jedenáct. Přestože šlo o chemicky totožnou drogu, jaká se fetuje tady u nás, nedokážu si představit, že by tam došlo k jejímu zneužití, k ně jaký m problémům. To, co jsem zažil, byl čtrnáctihodinový terapeutický obřad, při kterém má peyote nezastupitelné místo. Léčil se při ně m asi pě tapadesátiletý Indián, který trpě l chronický m alkoholismem - to je mezi nimi časté. Navíc mě l obrovské bolesti v zádech. Nakonec obřadu z toho vylezly ledvinové kameny. Jako hlava rodiny je v indiánské tradici chápán v roli člově ka, který se musí postarat o rodinu, který jim zajistí střechu nad hlavou a samozřejmě ně co do úst. Díky svý m chorobám toho nebyl schopen, a tudíž se celá rodina začala hroutit. Při obřadu byla celá rodina včetně jeho devě tadevadesátileté matky - to byla nádherná stará Indiánka. Byl tam i jeho nejmaldší desetiletý syn. Sedě li jsme v uzavřeném prostoru swetlodge, tedy jakéhosi stanu. Ten symbolizuje "kosmickou loď", kterou přiletě li podle navažské tradice první lidé. Sedě li jsme na zemi, na červeném arizonském pouštním písku. Byl tam šaman a dva jeho pomocníci, rodina nemocného, přátelé rodiny a já s mý m kolegou jako jediní bě loši. Původně jsme chtě li bý t jen jako pozorovatelé, ale to není možné. Když vcházíš do swetlodge, vcházíš tam s jediný m cílem - pomoct nemocnému. Uprostřed swetlodge bylo jakési ohniště, ve kterém ale nehořel oheň. Nosily se do ně j obrovské rozžhavené kameny, které se předtím třikrát dvacet čtyři hodin žhavily v ohni. Šaman je poléval vodou a posypával bylinami, které bezesporu mě ly také ně jaké psychotropní účinky. Teplota byla ohromná, k nevydržení, nedostatek kyslíku obrovská vlhkost, a do toho probíhal obřad. Spočívá v nejrůzně jších rituálech, čistě ní vlastního tě la, modliteb, bubnování, pije se peyote. Přistihl jsem se, že - přestože neznám navažštinu - jsem se za toho nemocného také modlil. To nejde jinak. Ve čtyřech čá stech obřadu šaman nemocného léčí. Nejdřív hovoří s nemocný m, pak s jeho rodinnou, ve třetí fází nemocného léčí a ve čtvrté hovoří s jeho rodinou, s jeho rodinný m systémem. Je to v situaci, kdy už je nemocný vyléčen - ale ještě je v rekonvalescenci. Tehdy má rodina neobyčejnou sílu a může při vyléčení pomoct. Č tyři fáze proto, že v indiánské mytologii prochází člově k čtyřmi fázemi svého života, čtyři krát dvacet pě t let. Prvních dvacet pě t let je člově k dítě a zraje. V druhé fázi je člově k dospě lý a začíná budovat svou vlastní rodinu. V další fázi se vě nuje duchovnímu životu vlastního kmene, a ve čtvrté fázi je starý a postupně se připravuje na smrt. Obřad sám byl neobyčejně symbolický. V každé fázi obřadu se odehrávalo to samé, polévaly se kameny, kolovaly a zasvě covaly se předmě ty. Koloval jaký si "vůdčí" buben, každý účastník na ně j musel plivnout, rozmazat ty sliny a nakonec takový m zvláštním rituálem potřel plivancem vlastní tě lo. Tím bylo řečeno, že co vychází z našich úst, je to, čím zasvě cujeme sami sebe celému obřadu.byl jsem na konci řady, a buben ke mě přišel s tím, co na ně j vložili všichni předcházející - přesto jsem postupoval jako oni. S odstupem to člově ku může připadat poně kud zvláštní, ale tehdy to bylo ně co, co mě lo neobyčejnou sílu a moc. Přestože pocházím z úplně jiné kultury. Kolovala dý mka, ale tabák v ní nebyl, normálně kouřím fajfku a poznal bych lulkový tabák. Tohle mi nechutnalo a nepochybuji o tom, že to také bylo psychotropní. Bě hem obřadu tedy šaman diagnostikoval nejen alkoholismus, ale i ledvinové kameny. A v

15 průbě hu rituálu je suchou cestou extrahoval ze zad nemocného, vysál mu je ze zad takový m zvláštním rohem. Přestože jsem evropsky vzdě laný člově k, vidě l jsem na vlastní oči pánvičkové kameny. Stejné, jaké jsem vídal, když jsem byl na stáži na chirurgii. Neobyčejně zajímavá byla čtvrtá fáze, kdy šaman pracoval s rodinnou, s rodinný m systémem pacienta. Já jako rodinný psychiatr, psychoterapeut, s ním pracuji také. Celá řada metod té práce byla velice podobná, přičemž šaman nemě l žá dné odborné vzdě lání - mě l "jen" schopnost přirozeně vidě t. Vidě t - což je lidem dáno a co my máme tendenci považovat za vymoženost evropského poznání. Přitom je to odpradá vna. Ohniště uprostřed swetlodge symbolizuje energii, palivo "kosmické lodi", kterou první lidé přistáli. Ohniště má trojúhelníkovitý tvar a kolem byly obrovské krystaly křišťá lu. Ty symbolizují symboly planet, které se "oni" přivezli. Šaman při rituálu ukazoval a vysvě tloval, jak je těžké zacházet s ohně m a vodou, se vzduchem a se zemí. Ně kolikrát bě hem obřadu jsem mě l dojem, že to nepřežiju, teplota byla nesmírně vysoká, stejně tak vlhkost, jak šaman poléval rozžhavené kameny, bylo málo kyslíku. A já si uvě domoval, prožíval, jak je těžké pracovat s ohně m a vodou, jak je těžké sedě t čtrnáct hodin na zemi, jak je těžké dotý kat se země. Uvě domil jsem si, že není důvod, proč by se nestalo ně co, co bylo do té doby z mého pohledu ně co jako "zázrak". Třeba že je možné zbavit člově ka ledvinový ch kamenů suchou cestou. Když šest let studuješ medicínu, kde se učíš, jak ledvinové kameny vznikají a jak je možné je léčit, jak se chirurgicky odstraňuje, a pak vidíš ně co, co se tomu vůbec nepodobá. Pochopíš, prožiješ ně co, co je sice nepochopitelné a neuchopitelné vlastní zkušeností, ale co funguje. Obě ma postupům dharmický ch náboženství, které přé klady popisují - je společné, že to nejdůležitě jší - ono só ham, svě t o sobě - skrze svátost, extatikum, pomůže prožít. Křesťanství také používá při svý ch rituálech drogy. (Nejdíve termíny - slovem křesťanství nechápu Kristovo učení, ale bizarní manipulačně mocenský propletenec postavený na umném vzbuzování viny, kodifikaci pokrytectví a dvojí morálky a bezuzdném hrabání peně z. Tedy to, co provozuke vě tšina křesťanský ch církví a co je oním "křesťanský m základem" euroamerické civilizace.) Katolická církev sice psychotropní alkohol rituálně přeměňuje v krev Páně, ale to neznamená, že by (střídmě žijící) kně z po svatém přijímání nepocítil lehký závě v opilosti. A - třeba skrze ně j - neprožil v tu chvíli onen extatický okamžik, který křesťané nazý vají Bohem. Prostý m věřícím křesťanům je však tento přím ý osobní kontakt odepřen - sjíždě jí se prostřednictvím svého zástupce. Ten, který hledá Boha, si vyslechne od Č lena Party (církve - toho, který je součá stí systému), jaký ten Bůh vlastně je. A jak má žít, aby se to Bohu (kně zi) líbilo. Dharmické systémy tím, že zprostředkují prožitek extáze přímo žá kovi, mu tím pomáhají nahlédnout i skutečnost, že ke svému bytí žá dného prostředníka s Bohem, žá dného kně ze, žá dnou instituci, která by jej vychovávala a říkala mu, co má se svý m životem dě lat, nepotřebuje. SPRÁVNÁ PARTA

16 (ceremoniální aspekt užívá ní extatik) Pro pochopení ceremoniálních a rituálních aspektů konzumace drog, a především pro pochopení ideový ch kořenů represe drog (postoje vládnoucí mocenské struktury charakterizované zakazováním konzumace určitý ch drog určitý m vrstvám jedinců v určitý ch situacích) je třeba na začá tku vyjasnit slovník. Předem upozorňuji, že následující myšlenky jsem si neuplácal z THC podomácku a svépomocí. Samozřejmě mi k jejich pochopení pomohly extatika - ale jenom tak, že jsem díky vlastní extatické zkušenosti byl schopen dekodovat filosofické, sociologické a psychologické vý vody řady autorů, především pak Timothy Learyho a Thomase Szasze. Předních americký ch psychiatrů a proroků ne-mechanické, dynamické psychologie a sociologie. Imprintace a psychika Pro fungování lidského jedince nejsou, jak soudí klasická mechanická, newtonovská, pre-einsteinovská psychologie, nejdůležitě jší podmíně né naučené reflexy. Současná experimentální psychologie jednoznačně ukazuje, že podmíně né, naučené reflexy jsou řídící strukturou terciálního typu - jinak řečeno, chování jedince ovlivňují na hlubší, vý znamně jší úrovni dvě starší "patra" struktur podstatně více a trvaleji. První z tě chto faktorů je jeho genetický základ - struktura DNA, která je závislá nejen na dě dičný ch faktorech, ale i na humorálních (látkový ch) vlivech především v období embryonálního vý voje jedince. Struktury chování vyrostlé z tě chto úrovní jsou za života minimálně mě nitelné, jsou však nejhlubší a vytvářejí jaký si substrát pro mladší, vý vojově pokročilejší etáže struktur řízení chová ní. Druhou, na geneticky podmíně nou rovinu struktur říd ících chování navazující a geneticky podmíně nou rovinu struktur do sebe integrující rovinou určující chování lidského jedince nejsou podmíně né reflexy získávané učením. Celá mechanická psychologie (reprezentovaná na vý chodní straně železné opony I.P.Pavlovem, na její západní straně pak B.F.Skinnerem) chápe jako druhý nejdůležitě jší faktor ovlivňující chování člově ka právě podmíně né reflexy. Ve skutečnosti je mezi rovinou nejstarších - totiž geneticky daný ch - vzorců chování a rovinou podmíně ný ch reflexů ještě rovina imprintu, vtisku. V konkrétních fázích vý voje jedince (období jsou geneticky programovaná a nastávají nezávisle na učení) přichází zákonitě období "zvýšené citlivosti matrice" - zvýšené schopnosti lidského mozku-osobnosti přijmout zprávu o stavu svě ta, uchovat ji a chápat ji jako zprávu svě t vysvě tlující. Prostě v určitý ch etapách našeho růstu a stárnutí se stává jediný pohled na svě t, pochopení vazeb ve svě tě, náhled na naše vlastní strategie chování a přístupu ke svě tu, určující pro celý další zbytek života. V okamžicích imprintu procházíme fází stanovení axiomů svě ta - to, jak jsme chápali svě t a sebe v ně m v okamžiku imprintu, bude určující pro naše chápání svě ta a sebe samého jako součásti svě ta pro desetiletí. Imprint je druhou strukturální rovinou ovlivňující naše chování a je starší, hlubší, a tudíž vý znamně ji působící a projevující se, než podmíně né reflexy vytvořené standardním učením akt - odmě na, akt - trest. I sebesilně ji posilované a trénované podmíně né reflexy přestanou - ustane-li vý cvik - po čase působit. I sebevíce trénované podmíně né reflexy budou fungovat nespolehlivě, nevypočitatelně a často destruktivně, nebudou-li tvořit smysluplnou, harmonickou kontinuitu se starší a hlubší rovinou struktur ovlivňujících chování - totiž s

17 rovinou imprintů. Změ nit podmiňováním chybně naprogramovanou rovinu imprintů nelze, stejně jako nelze zvýšit životnost automobilu lakováním prorezlé karoserie. Defekt je lakováním (podmiňováním) možné zamaskovat, není ně jakou dobu tolik vidě t. Nelze jej však odstranit a především - podmiňováním nelze případné destruktivní imprinty zbavit jejich destrukčního působení. Na rozdíl od podmiňování, extatiky imprinty změ nit (či pozmě nit, nebo naopak upevnit) lze. Extatika nejsou jediný m prostředkem, jak destruktivní imprinty změ nit - vě tšina ostatních metod však používá metody spojené s utrpením nebo šokem (brain - washing). Psychedelika, extatika, umožní přeprogramovat (či naopak posílit původní program) pomě rně bezbolestně. Imprint a společnost Veškeré lidské komunity - společenstva - si byly skutečnosti, že extáze může zasáhnout do programování chování jedince, dobře vě domy. Toto vě domí samozřejmě nebylo formulováno jako v dnešní době do víceméně exaktních termínů experimenální vě dy, přírodní společenstva našeho druhu však dokázaly s extatickou imprintací/re-imprintací pracovat ke svému prospě chu. Dokázala používat/zneužívat extatika k opakované imprintaci psychiky svý ch členů dogmatický m vzorcem, který v konkrétním společenstvu platil, na kterém bylo společenstvo postavené a které dokázaly mocenské struktury společenstva používat/zneužívat k vedení/manipulaci s tě mi, kdo na příslušníky mocenské struktury pracovali. Rituály přírodních národů spojené s konzumací extatik končily tím, že sjetému příslušníku kmene bylo znuvu - a v situaci oslabení či dokonce vymizení starý ch imprintů - ukázáno, že "kmen má pravdu", "šaman má pravdu", "svě t je takový, jak vypráví kmenová mytologie", "moje místo ve společnosti je definováno správně " atd. Vůdce rituálu, ten, který dával ostatním extatika, "zasvě cený ", "Pán Hub", utvrzoval řadové příslušníky v tom, že svě t jejich kmene je SPRÁVNĚ. Průbě h rituálu včetně zařízení prostoru, ve kterém se rituál odehrával, "správnému imprintu" napomáhaly. Je vcelku jedno, jestli společenstvo používalo k utvrzování své pravdy, svého vysvě tlujícího a regulačního modelu svě ta extatika v našem slova smyslu (marihuanu, peyote, mescalin), nebo drogy, které jsou z dnešního úhlu pohledu příliš hrubé - jako například alkohol. Konzumace drog však byla spojena s potvrzováním takového stavu vě cí ve společnosti, jaký právě byl. A i ve společnostech, které používaly z dnešního úhlu pohledu osvobozující extatika (marihuanu, hašiš, lysohlávky). Společenství primitivního typu bylo totiž "společensky adekvátní" své droze. Srovnáváme-li stav primitivnch společenstev a dnešní společnost, narážíme na základní rozdíl: Ve společenství primitivního typu platily jisté zákonitosti, které neplatí už od počátku tohoto století. Především pak shoda ostrovních realit. Termín "ostrovní realita" označuje skutečnost, že to, co chápeme jako "realitu", "svě t a jeho fungování", je vý sledkem působení nikoliv ně jakého "objektivního svě ta", ale čistě vý sledkem fungování našeho nervového systému v konkrétních situacích naší celoživotní zkušenosti včetně tě ch fází, kdy je náš nervový systém schopen přijímat imprinty. To, co považujeme za realitu, je realitou jenom pro nás samotné, je to naše "ostrovnmí realita". A náš ostrov může bý t od ostrova druhého, od ostrovní reality druhého jedince, vzdálen pár metrů, ale i tisíce ná mořních mil.

18 Podmínky života primitivních společenstev byly natolik standardizované, že ostrovní reality jejích členů (jednoho kmene, tlupy) byly víceméně shodné. Podmínky života v dnešní společnosti jsou naopak takové, že ostrovní reality jedinců se od sebe stále více vzdalují a nespojuje je prakticky nic. Dokonce ani ně jaký základní společný model fungování svě ta, společné dogma, které ještě v minulém století v bílé civilizaci existovalo ve formě křesťanství. Společný jmenovatel ostrovních realit příslušníků dnešní společnosti je blízký nule. Nová extáze - hrozba pro staré vykořisťování Bez ohledu na společenskou formaci a lokalitu, ve které primitivní, kmenové, tlupové společenství existovalo, byl kolem extatik či psychotropních látek schopný ch ovlivnit imprinty vytvořen rituál jejich ovládání a držení. Monopol na držení a rozdávání extatik mě li mocní sdružení v mocenské struktuře. Držitelé dogmatu byli zároveň i držiteli drog. Rozhodovali o tom, kdy a v jaký ch podmínkách smí nebo nesmí "obyčejní příslušníci tlupy" do extáze vstupovat a za jaký ch podmínek ji mají prožít, aby jim extáze reimprintovala z hlediska mocný ch žá doucí vzorce chování. Rozhodovali, jak si "poddaní" smě jí způsobit extázi, aby se po ní nechali dál poslušně vykořisťovat a manipulovat. V ranný ch kmenový ch společenstvech bylo často díky bezprostředním sociálním vztahům, díky malé ztrátě informací na krátké dráze zpě tný ch vazeb, bezprostřední sociální zkušenosti s omezený m počtem jedinců v relativně nemě nný ch podmínkách zajiště no, že - přes monopol na drogy a dogma - vedli vládci, šamani, jedince spíše k jejich vzrůstu než k otroctví. V postmoderní společnosti, která je strukturovaná opačně (ztrácí se funkce rolí, narůstá množství sociálních kontaktů každého jedince, vzdalují se ostrovní reality jedinců) už chybí mechanismus, podle kterého by mohli mít drogy v rukou "ti praví", "ti moudří", "ti, kteří reimprintaci druhý ch nebudou zneužívat ke svému vlastnímu prospě chu, ale k růstu svý ch věřících, svého kmene". Kmenová společenství se tradičně bránila nestandardnímu navozování extáze. Extáze způsobená jakoukoliv jinou látkou než takovou, která byla zapracována a ovládnuta mocenský mi rituály vládnoucí skupiny - "šamanů" - musela bý t nelegální a nelegitimní, protože ji šamani díky její novosti a neovládnutosti nemohli využívat k reimprintaci kmenově žá doucí reality, reality archipelu - shluku ostrovů. Nový m, mocí neovládnutý m extatikem si naopak mohl jedinec přivodit takové reimprinty, které byly v rozporu či dokonce protikladu realitě archipelagu. Mohl začít pochybovat o správnosti, spravedlnosti, legitimitě konkrétního kmenového uspořád án í - a mohl začít pochybovat o tom, že je správné, samozřejmé a žádoucí, aby vlá dnoucí skupinu šamanů, držitelů drog, sponzoroval. Proto byly látky, které mohou způsobit extázi mocí nezvládnutý m způsobem, tradičně zakazovány. Zakazovány byly bez ohledu na to, jaké bylo v kultuře tradiční extatikum - nebyly zakazovány proto, že by byly "špatné o sobě ", případně "horší než standardní extatikum", ale proto, že byly nové a šamanům neznámé. Reprezentativní výčet najde čtenářv knize Thomase Szasze "Historie jedné hysterie" (Votobia) Pro všechny etapy, pro všechna solečenstva bylo společné, že konzumace schválený ch extatik vymezovala "příslušnost k té správné partě ", konformitu, povolnost k moci, akceptaci

19 pojmové reality (abstraktní zobecně ní zkušenosti z ostrovní, případně archipelagové reality), kterou prosazovali mocní. Akceptace tolerované drogy a odmítnutí drogy nové, neschválené, byla ve všech společenstev chápána jako jeden z vně jších, symbolický ch projevů akceptace kmenového dogmatu, kmenového vý kladu svě ta. Krásný nový svě t Po kmenový ch epochách lidské civilizace (charakteristické pro ně byly nejdříve menší kooperující formace typu kmen, pozdě ji národní státy) přišlo pozdně kmenové období civilizace/socializace jedinců. Timothy Leary byl uvě zně n mimo jiné i za to, že pozdně kmenovou fázi nazý val obdobím úlové socializace. Přes pochopitelnou zpruzenost tě ch, kdo žijí v úlu jako bezpohlavní dě lnice, je termín "úlová civilizace", případně "úlová etapa socializace jedinců", nejpřesně jší. Nejdůležitě jší se v této době stává stejnost, nahraditelnost, algorytmizovatelnost, předvidatelnost bytí - bytí vě tšiny se totiž stává doplňkem bytí tovární, strojové vý roby, která ze své podstaty musí bý t opakovatelná, stereotypní a masová. V pozdně kmenové/úlové fázi civilizace se ukazují jako kontraproduktivní klasické hodnoty ranně kmenový ch forem bytí. Ještě na počá tku dvacátého století byl nacionalismus a xenofobie naprosto standardním a společensky odměňovaný m postojem. Xenofobie byla normou, rasismus přirozeností. V úlové epoše však tyto jevy/postoje ztrácí svou produktivitu, jsou kontraproduktivní především vzhledem k vzrůstající složitosti lidmi vytvářený ch sociálních/vý robních/ekonomický ch struktur. Spolu s vzrůstem lidsého poznání se stává neudržitelný m jakékoliv univerzální dogma, jakákoliv univerzální pravda. A s tím se přibližuje poznání o neudržitelnosti dosavadního dogmatického modelu společnosti. O neudržitelnosti monopolu na drogy (neexistuje mechanismus, jak zajistit, aby o drogách a jejich distribuci rozhodovali "ti správní" jedinci). Struktury moci jsou však uvyklé jednak na reimprintaci známou substatancí, která je mocensky zvládnutá a slouží k potvrzení toho obrazu svě ta, na kterém mocenské struktury parazitují. Zároveň je rozvinut i složitý a fungující systém parazitace na obchodu s legálními extatiky, který je stejně lákavý m zdrojem vykořisťování. Mocenské struktury západního svě ta mají takto vypracované algoritmy reimprintace prostřednictvím rituální konzumace alkoholu. Přestože hraje křesťanství v západním svě tě čím dál menší roli, používalo (byť v odcizené formě konzumace drogy úředníkem moci/kně zem místo vě řícím) tradičně k reimprintacím lidí alkohol. Mešní víno. Spolu s postupnou ztrátou kontoly nad reimprinty alkoholem se však mocenský m strukturám podařilo vytvořit stejně účinný prostředek, jak se na této droze přiživit - to jest centralizace vý roby, často monopolizace, a tvrdé zdaně ní. Nyní, na konci úlové fáze socializace/civilizace, je stále jasně jší, že neexistuje žá dná univerzální pravda/dogma (rozumě j jediná legitimní droga). Struktury moci se však pokoušejí udržet kontrolu nad "svou schválenou" drogou, alkoholem, přestože doba už dávno dospě la ke koexistenci. Koexistenci rasové, národnostní, pohlavní, a i drogové. V dnešním svě tě - stejně jako nelze říci, že islám je "pravdivě jší" nebo "správně jší" než buddhismus, křesťanství, marxismus, nacionální socialismus nebo konzumismus - nelze ani říci, že je alkohol "správně jší" či "lepší" než marihuana, hašiš, magické houby, peyote či soma - muchomůrka červená. Je samozřejmě říci (o dogmatech/společenský ch systémech stejně jako o drogách) že nejlepší je obejít se bez nich. Stejně tak je možné srovnávat negativní důsledky dogmat/společenský ch systémů, případně psychotropních látek. Pak je možné srovnávat, zda

20 stojí komunismus/alkohol více/méně mrtvý ch než hinduismus/čaras. Nelze však říci, že jeden "je legitimní" a druhý ne. Lékařské/sociologické/historické poznatky ukazují, že budoucnost není v akcentaci jednoho dogmatu/drogy, ale v bytí bez obojího. Psychologické poznatky však stejně jednoznačně ukazují, že v této fázi civilizace/socializace, která je fází přechodnou mezi úlovou a informační společností, má má lokdo na to, aby se bez dogmatu/extá ze obešel. Za minulého režimu byly drogy tradičně používá ny jako záminka k postihu nonkonformních lidí. SN Průboj , (jš-or) V CIZÍCH SLUŽBÁCH Chuligáni, narkomani a vysoká politika Společenské odsouzení si zaslouží ti, kteří toto zlo rozšiřují nebo obhajují a tyto podně covatele berou "pod svoji ochranu". Vě dí, že do mozku zahaleného marihuanovou clonou lze ukládat i to, co škodí socialistické společnosti. A to je jejich cíl. O zdraví tě chto mladý ch narkomanů jim vůbec nejde. Tuto starost přenechají naší společnosti. Mezi ochránce této skupiny narkomanů se počítá politický ztroskotanec Ladislav Lis, který dal svou přízeň najevo při soudním přelíčení v Ú stí n. L., tak zvaný nekonformní "spisovatel" V. Havel a "herec" P. Landovský přece nedě lali v sídle narkomanů v Řepčicích, u půllitru piva, přednášky o škodlivosti narkomanie. Radě ji s tě mito mladý mi lidmi hovoří o "svobodě a politickém útlaku" samozřejmě jazykem "neuznaný ch politiků a umě lců". Č emu je učí, k čemu je vedou a jaký mi jsou žáky, to jsme ukázali v Průboji března 1981 číslo 62. To jsou muži v pozadí, šedá eminence, šéfové... Potom jsou pomocníci jako je P. Švestka, K. Soukup a další. Šéfové bez marihuany, pomocníci už s marihuanou. Tě m všem mohou rodiče svě dený ch synů a dcer podě kovat za nemístnou "péči" o jejich dě ti. Zbygniew Brzezinski kdysi prezidentu Carterovi poradil: netřeba se s prokletci vůbec stý kat přímo -- ale zato je přímo zapojit do naší kampaně! Najdou se lidé, ochotní za pár dolarů dě lat styčné důstojníky mezi ideologický mi centry diverze a tě mito smečkami štvanců, jejichž zjitřené vě domí už jenjen čeká, aby bylo oplodně no ně jaký m Velký m Historický m Posláním, co řík áte, můj prezidente? Carterovi se myšlenka zalíbila. Právě si totiž navlékal talár velekně ze a superobhájce lidský ch práv. Vlastní matka mu však veřejně vytý kala, že to přehání, když se až dvacekrát denně modlí. (A kdy mu pak zbyde čas na vládní záležitosti? ptaly se jízdlivě konkurenční republikánské noviny.) Carter přehnal i velikášství mesiáše: pustil se do boje za lidská práva ně kolika tak zvaný ch disidentů v Sově tském svazu, ale nevadily mu hromadné hroby v Chile -- na Pinocheta udě lal jen strýčkovské "tytyty!", a ponechal bez přerušení kšefty americký ch zbrojovek, bohatnoucích na střelbě do chilský ch vlastenců. Zato se rozhodl vzít v ochranu i disidenty v Č eskoslovensku. Aby jich bylo víc, započítal do této kategorie "obě tí komunistického režimu" také chuligány, oplzlé fluktuanty a nejnově ji i narkomany. Což tito bojovníci proti jakémukoli řádu, jakémukoli systému, jaký mkoli pravidlům a zákonům trestním i morálním nebojují vlastně proti komunismu? Cožpak tím, že zaneprázdňují vychovatele, lékaře, příslušníky VB a prokurátory, neoslabují mezinárodní komunismus? Cožpak nedrancují státní pokladnu Č SSR? (Do níž Kongres USA pořád ještě odmítá vrátit zlato našeho státního pokladu, neoprávně ně zadržovaného vládou USA od roku 1945.)