Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Hudební věda Alžběta Měchurová Hodonínský symfonický orchestr Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Petr Macek, Ph.D. Brno 2010

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury...

3 Ráda bych poděkovala vedoucímu práce PhDr. Petru Mackovi, Ph.D. za podnětné připomínky a ochotné vedení mé práce a kronikářce Hodonínského symfonického orchestru Ludmile Benadové za laskavé poskytnutí pramenů. Zvláštní poděkování patří Tomáši Lamáčkovi a Taťáně Měchurové za podporu a cenné konzultace.

4 Obsah 1. Úvod 6 2. Metoda práce a stav bádání 7 3. Historie Hodonínského symfonického orchestru První etapa Začátky smyčcového orchestru a založení Symfonického orchestru pracujících Hodonínska Druhá etapa Kritické období orchestru v letech a následná stabilizace Třetí etapa Pořádání výchovných koncertů a vystupování v zahraničí Čtvrtá etapa Období změn a nástup nového dirigenta Zakladatel orchestru a dirigent Jan Nosek Život Jana Noska Tělesa spjatá s osobou Jana Noska Dirigent David Herzán nástupce Jana Noska Dramaturgie a koncertní činnost orchestru První etapa Druhá etapa Třetí etapa Čtvrtá etapa Závěr Resumé Summary Seznam použité literatury a pramenů Prameny Literatura Elektronické zdroje 56

5 10. Přílohy 57 PŘÍLOHA A: Seznam nastudovaných skladeb Hodonínského symfonického orchestru 58 PŘÍLOHA B: Aktuální seznam členů Hodonínského symfonického orchestru 63 PŘÍLOHA C: Fotodokumentace 64 PŘÍLOHA D: Přehled koncertní činnosti Hodonínského symfonického orchestru 69

6 1. Úvod Hodonínský symfonický orchestr navázal svým vznikem na dlouholeté hudebněpěvecké tradice města, které sahají do druhé poloviny 19. století, kdy byl v roce 1865 založen čtenářsko-zpěvácký spolek Svatopluk. V roce 1910 vznikl v Hodoníně pěvecký spolek Hlahol, jehož prvním sbormistrem byl hudební skladatel a varhaník Hypolit Hopp. Ve 20. letech 20. století bylo pod vedením Karla Ranftlera vytvořeno orchestrální těleso hudebního odboru Sokola, z něhož postupem času vznikl samostatný spolek, který od roku 1938 nesl oficiální název Orchestrální sdružení. První koncert tohoto tělesa se konal 28. června 1939 v sále Evropa v Hodoníně. Padesátičlenný orchestr dirigoval učitel hodonínské hudební školy Jaroslav Zmítko, který připravil program složený z děl Ludwiga van Beethovena, Bedřicha Smetany, Wolfganga Amadea Mozarta, Edvarda Hagerupa Griega, Antonína Dvořáka a Johanna Strausse. Hlahol i Orchestrální sdružení vzájemně spolupracovaly a v roce 1946 se sloučily v hudebně-pěvecké sdružení pod názvem Vítězslav Novák. Souběžně s ním působil v Hodoníně i Pěvecký sbor Rudy Filipa, jehož sbormistrem byl učitel hudební školy Alfréd Kočiš. Činnost obou těchto těles se z několika důvodů (například úbytek členské základny a onemocnění sbormistra Alfréda Kočiše v případě pěveckého sboru Rudy Filipa) vytrácela, až došlo začátkem 50. let k jejich úplnému zániku. Ve snaze obnovit tuto dlouholetou hudební tradici ve městě, založilo v roce 1955 několik hodonínských hudebníků, v čele s učiteli Městské hudební školy v Hodoníně Janem Noskem a Jaroslavem Šamánkem, smyčcový orchestr. Již v roce 1959 došlo k rozšíření tohoto tělesa v orchestr symfonický, který se postupně vyvíjel do podoby dnešního Hodonínského symfonického orchestru. Tato bakalářská práce se soustředí na vznik a vývoj Hodonínského symfonického orchestru, který svým založením navázal na zmíněné Orchestrální sdružení. Nebude se však zabývat hudební minulostí Hodonína. Cílem předkládané práce je nejen zmapování historie orchestru, ale také rozbor dramaturgie a koncertní činnosti orchestru v průběhu jednotlivých etap jeho působnosti. Přínosem této práce bude ucelený popis historie tělesa a především podrobné zpracování koncertní činnosti orchestru od jeho prvního vystoupení dne 25. června 1955 až po současnost. 6

7 2. Metoda práce a stav bádání Přestože v roce 2010 Hodonínský symfonický orchestr slavil 55 let svého působení, nebyla mu dosud věnována žádná publikace pojednávající o jeho historii. Existují pouze dva almanachy, které vydal orchestr k 30. a později k 50. výročí své působnosti. Starší almanach 1 je spíše obrazovou publikací doplněnou ohlasy na činnost orchestru od různých osobností, 2 dále seznamem členů a nastudovaných skladeb. V roce 2005 připravili členové orchestru nový propagační materiál, který na 65 stranách přináší již ucelený stručný historický popis včetně seznamu členů, přehledu repertoáru a bohaté fotodokumentace. Otázkou hodonínského kulturního života se zabývá kapitola o rozvoji kultury v Hodoníně od roku 1945 v knize Hodonín. Minulost a socialistická přítomnost města, 3 přičemž činnost místních hudebních spolků a sdružení je krátce zmíněna v knize Hodonín ve válce a okupaci v letech Jako hlavní zdroj informací mi pro tuto práci sloužily kroniky orchestru, vedené od jeho založení až po současnost. Kroniky do roku 1990 mají uveden název, který přejímám. Následující kroniky jsou bez názvu a mají nečíslované strany. Pro potřeby této práce jsem tedy analogicky užila názvů dle prvních kronik. Svým obsahem mi většinou poskytly bohatý materiál ke zpracování historie symfonického orchestru, samozřejmě v mezích kroniky a jejího účelu, kde je prostor věnován i běžným záležitostem života orchestru. Na druhou stranu bylo v některých případech nutné dohledávat a ověřovat informace, jež byly sporné. Nejobsáhlejší a nejpečlivěji vedená je první kronika symfonického orchestru, 5 kterou založil a do konce roku 1964 vedl Pavel Kučera a od roku 1965 Ivan Beneš. Obsahuje 227 číslovaných stran a je psána strojově. Kronika přináší velmi podrobné popisy průběhu koncertů a především zájezdů. Obsahuje novinové články týkající se orchestru, fotografie (někdy i plakátů na koncert) a relativně často dokládá seznam členů včetně data narození a 1 Almanach o 30 stranách vydal odbor kultury Okresního národního výboru v roce 1985, v nákladu 4000 kusů. 2 Leningradský skladatel a dirigent Vladislav Kladnickij, zástupci ředitelství Domu kultury v Gdyni, dirigent Egerského symfonického orchestru Farkas István, skladatel Alois Piňos a Jiří Matys a muzikolog Jaroslav Smolka. 3 Čerešňák, Bedřich Zemek, Metoděj: Hodonín. Minulost a socialistická přítomnost města. Brno: Blok, s Nedbal, Lubor, et al.: Hodonín ve válce a okupaci v letech Hodonín: Město Hodonín, s Kronika I Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od založení v roce 1955 do roku

8 povolání. Se stejným zaujetím a pečlivostí jsou vedeny i kroniky II, III a IV, 6 které vedl převážně Pavel Nekvinda 7 a kde se nachází již více dokumentů (pozvánek, plakátů) k vystoupením, originály vybraných dopisů a zejména v kronice IV bohatá fotodokumentace zájezdů do Německé demokratické republiky a do Řecka. S těmito kronikami se mi pracovalo nejlépe, neboť jsou vedeny přehledně a vykazují poměrně důslednou úpravu a strukturu textu, přestože někdy přináší rozsáhlá vyprávění s mnohými detaily. Kromě historie orchestru mapují kroniky od počátku také činnost smyčcového kvarteta i jiných komorních celků symfonického orchestru. Problémy při zpracování materiálu se objevovaly zejména v případě kronik posledních dvou desetiletí, v důsledku odlišného způsobu jejich vedení. Zásadní změna nastává ve způsobu vedení kroniky V a VI, 8 které v letech 1990 až 1999 vedl Ladislav Rippel. Již se nejedná o vázánou knihu, ale o soubor pěti složek, do nichž jsou volně vloženy částečně číslované listy psány strojově i ručně. Každá složka je věnována jednomu roku a obsahuje úvodní kronikářský zápis, novinové články, pozvánky na koncerty a minimální počet fotografií. Ve srovnání s předchozími pečlivě vedenými kronikami je tento soubor složek značně nepřehledný a v případě ručně psaných částí také velmi nečitelný. Nové tisíciletí přináší nový a moderní způsob kronikářského zápisu. V pořadí sedmou kroniku 9 orchestru vedl v letech 2000 až 2002 Michal Bešta. Jedná se o 11 nečíslovaných stran psaných v textovém editoru, které obsahují popis necelých tří koncertních sezón orchestru včetně seznamu členů k roku V roce 2003 nastává změna také v tomto moderním pojetí kroniky. Kroniky VIII a IX 10 vede od roku 2003 až dosud Ludmila Benadová. V tomto případě je kronikou pořadač, jehož jednotlivé nečíslované složky obsahují především pozvánky koncertů (nejen orchestru, ale i Hodonínského smyčcového kvarteta a umělců vystupujících v rámci Hudebních čtvrtků) a novinové články, což je v podstatě jediný zdroj informací o uskutečněných koncertech. Nachází se zde také několik dopisů od různých osobností a organizací, programové brožury 6 Kronika II Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od roku 1976 do roku 1982, Kronika III Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od roku 1982 do roku 1986 a Kronika IV Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od roku 1987 do roku Kroniku II Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od roku 1976 do roku 1982 vedl do roku 1979 Ivan Beneš. 8 Kronika V Hodonínského symfonického orchestru od roku 1990 do roku 1995 a Kronika VI Hodonínského symfonického orchestru od roku 1996 do roku Kronika VII Hodonínského symfonického orchestru od roku 2000 do roku Kronika VIII Hodonínského symfonického orchestru od roku 2003 do roku 2006 a Kronika IX Hodonínského symfonického orchestru od roku 2007 do roku

9 z festivalů a zahraničních koncertů a několik fotografií. Postrádají však jakýkoliv kronikářský zápis. Cenným zdrojem informací pro mne byl rozhovor 11 s bývalým dirigentem Janem Noskem, který mne ochotně provedl i archivem orchestru. Ten nabízí ještě jiné materiály k historii orchestru možné k dalšímu zpracování, například po stránce ekonomické. Obecně je nutné podotknout, že názvy skladeb v celé práci jsou většinou přejímány z kronik a seznamu notového archivu. V některých případech bylo potřeba názvy upravit, aby byly co nejjednoznačnější, a také z důvodu nejednotného způsobu uvádění názvu jedné a též skladby. Proto nejen při zadávání dat do přehledu koncertní činnosti, ale také při tvoření seznamu nastudovaných skladeb, byla většina děl ověřována v dostupných slovníkových a internetových zdrojích. Stejný postup platil pro dohledávání jmen skladatelů. Přehled koncertní činnosti, nacházející se v příloze této práce, byl vytvořen na základě údajů o veškerých vystoupeních orchestru, které většinou kroniky důsledně zaznamenávaly. Nicméně vzhledem k rozsáhlosti a nutnému ověřování byla tato část práce nejobtížnější. 11 Rozhovor se uskutečnil dne 7. prosince 2010 v Základní umělecké škole v Hodoníně. 9

10 3. Historie Hodonínského symfonického orchestru 3.1 První etapa Začátky smyčcového orchestru a založení Symfonického orchestru pracujících Hodonínska. Počátky dnešního Hodonínského symfonického orchestru jsou spjaty s osobou Jana Noska, učitele hudební školy v Hodoníně, který po svém příchodu do Hodonína chtěl obohatit místní kulturu a vytvořit v téměř dvacetitisícovém městě větší hudební těleso. Spolu s učitelem hudby Jaroslavem Šamánkem navrhl tedy několika hodonínským hudebníkům založení smyčcového orchestru, přičemž o jeho vedení požádali učitele Václava Kafku. 12 Dne 31. března 1955 se konala ustavující schůze výboru pro vytvoření smyčcového orchestru v Hodoníně. Schůze se zúčastnili Jan Nosek ml., 13 Jaroslav Šamánek, Arnošt Wurm, Václav Kafka a Hrbotický 14 a podali návrh na začlenění orchestru pod závodní klub výrobního družstva Slokov, 15 který návrh přijal a zajistil orchestru také prostory ke zkoušení. Nejprve zajistil zkoušky v hospodě U Matěja, 16 zatímco opravoval klubovní místnost podniku, kam se posléze orchestr přesunul. Na schůzi bylo dohodnuto, že notový materiál obstará Jan Nosek, který jej společně s Jaroslavem Šamánkem také připraví pro jednotlivé nástroje. Dále byla sestavena pozvánka, kterou rozeslal Arnošt Wurm předem vybraným hudebníkům. Text pozvánky zněl: V současné době obnovuje se velký smyčcový orchestr, 17 který má sloužiti celé naší veřejnosti a navázat na dřívější dobrou hudební tradici našeho města. Obracíme se proto na Tebe s výzvou, abys i Ty přispěl svou účastí v tomto tělese a pomohl odstranit citelnou mezeru v našem hudebním životě, která již delší dobu trvá. Nebude to práce lehká, poněvadž se budeme musit všichni 12 Václav Kafka byl učitelem na hodonínské Městské hudební škole. Do Hodonína přišel v roce 1951 jako profesionální dirigent operního orchestru v Ústí nad Labem. 13 Dále jen Jan Nosek; v Hodoníně v té době působil i jeho otec, violoncellista Jan Nosek st. 14 Jan Nosek, Jaroslav Šamánek, Arnošt Wurm houslisté, Václav Kafka dirigent; kromě Arnošta Wurma, který byl lékárník, byli všichni učiteli na Městské hudební škole v Hodoníně; příjmení Hrbotický se vyskytuje v kronice pouze v úvodu v souvislosti s ustavující schůzí výboru, na které byl také přítomen. Ze seznamů členů nově vytvořeného orchestru v roce 1955 i ze seznamů členstva z let dalších vyplývá, že Hrbotický nebyl členem orchestru. 15 Výrobní družstvo v kovodělném oboru, založeno v roce Hospoda u Procházků, dnešní restaurace Tatra. 17 Obnoveným orchestrem je myšleno orchestrální těleso založené ve 20. letech z hudebního odboru Sokola. Postupně z tělesa vznikl samostatný spolek, nesoucí od roku 1938 oficiální název Orchestrální sdružení v Hodoníně. V roce 1946 došlo ke sloučení Orchestrálního sdružení v Hodoníně s pěveckým spolkem Hlahol, a to v hudebně-pěvecké sdružení pod názvem Vítězslav Novák. Toto těleso vystupovalo ještě v roce 1952, poté zmínky o jeho činnosti mizí. 10

11 znovu hodně učit, ale při dobré vůli všech se nám jistě podaří dosáhnout vytčeného cíle, tj. vybudovat orchestr, který by byl schopen přinést nám všem radost z práce a naší veřejnosti hodnotnou hudbu. První zkouška se koná v pondělí 4. dubna 1955 v 19 hodin v sále hostince u Procházků na Vídeňské ulici (proti cukrovaru). Věříme, že nebudeš při zahajovací zkoušce chybět. Pult vezmi s sebou! 18 První zkoušky se zúčastnilo asi dvacet hráčů pocházejících většinou z Hodonína. Tělesa se ujal profesionální dirigent Václav Kafka, který pro nácvik prvního programu zvolil Mozartovu Malou noční hudbu a dvě skladby od Karla Komzáka. Nově vzniklý Smyčcový orchestr ZK Slokov se poprvé představil veřejnosti 25. června 1955 v 19 hodin při slavnostním otevření Domu osvěty v Hodoníně. 19 Orchestr pod vedením dirigenta Václava Kafky tvořilo dvacet členů šest I. houslí, pět II. houslí, čtyři violy, tři violoncella a dva kontrabasy, a vystoupil s následujícím programem: Píseň práce od Josefa Scheua, I. a III. věta z Mozartovy Malé noční hudby a skladby Pohádka a Lidová písnička od Karla Komzáka. V důsledku organizačních neshod 20 přešel orchestr 16. října 1955 pod závodní klub Tatra 21 v Hodoníně, kam výbor orchestru přihlásil také svůj estrádní orchestr. Ten vznikl v červnu 1955 a pod vedením Jana Noska jej tvořili členové smyčcového orchestru a několik hudebníků na dechové nástroje z Hodonína a okolí. 22 Závodní klub Tatra dal orchestrům k dispozici klubovnu a zřídil dvě zamykatelné místnosti pro uskladnění nástrojů a notového archivu. Dále finančně přispěl na pořízení 12 pultů a notového materiálu pro taneční hudbu a poskytl také závodní autobus na různé zájezdy mimo Hodonín. V této době došlo také ke změně ve funkci uměleckého vedoucího a dirigenta. Václav Kafka po prvním vystoupení nového orchestru onemocněl a po uzdravení se již k dirigování nevrátil. Dne 31. října 1955 tedy na místo dirigenta nastoupil, v tomto oboru nezkušený, učitel hudební školy v Hodoníně Jan Nosek, který byl dosud v orchestru hráčem I. houslí, 18 Kronika I Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od založení v roce 1955 do roku 1975, s Z iniciativy vedoucího odboru školství a kultury rady Okresního národního výboru v Hodoníně, Zdeňka Čermáka, byla provedena rekonstrukce části budovy poškozené v důsledku požáru z roku Po přestavbě objekt disponoval sálem s balkónem, jevištěm, a také nově upravenými šatnami pro účinkující. Sloužit měl za účelem pořádání koncertů a představení divadel a souborů, a dále jako místo pro práci zájmových kroužků a souborů. Jedná se o dnešní, ve své historii ještě jednou zrekonstruovaný, sál Evropa. 20 Nejsou známy bližší informace, v Kronice I Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od založení v roce 1955 do roku 1975, s. 3 se píše pouze o tom, že se vyskytly překážky, které brzdily práci orchestru. 21 Dřevozpracující podnik. 22 Estrádní orchestr zanikl v okamžiku založení symfonického orchestru v roce

12 zástupcem uměleckého vedoucího smyčcového orchestru a současně uměleckým vedoucím estrádního orchestru. 23 První koncert nově začleněného tělesa, a současně pod novým vedením, se konal již v listopadu téhož roku. Nejprve orchestr vystoupil v závodě Tatra v Hodoníně u příležitosti oslav Měsíce československo-sovětského přátelství a poté se uskutečnil první veřejný koncert, který byl proveden v hodonínské sokolovně. Na programu byla Gavotte z Bachovy Suity č. 3 D dur, Koncert g moll pro cembalo a orchestr Jiřího Antonína Bendy v podání sólisty Vladimíra Svobody, 24 I. a II. věta z Míčova Kvartetu C dur a Koncert č. 9 a moll pro housle a orchestr Charlese Auguste de Bériota v podání sólisty Petra Křiváka. 25 V prvním roce své činnosti měl smyčcový orchestr celkem deset vystoupení. Kromě výše zmíněných to bylo pět koncertů v červenci a srpnu jako kulturní brigády o žních pro Okresní národní výbor v obcích Hovorany, Čejč a Lužice, dále v závodě Jihomoravské armaturky 26 v Hodoníně a při okresních dožínkách v parku za sokolovnou. Smyčcový orchestr (tehdy ještě ZK Slokov), spolu s pěveckým souborem Družba při ZK JMA, vystoupil pokaždé s dvou a půl hodinovým programem. V závěru roku pak orchestr uspořádal ještě koncert v Dolních Bojanovicích a výchovný koncert pro žáky v Hodoníně, oba s programem listopadových vystoupení. Již rok od svého založení se orchestr zúčastnil okresního a krajského kola Soutěže lidové umělecké tvořivosti v Hodoníně a v Gottwaldově. Orchestr se zde představil jako těleso, které tvořilo již 27 členů a za soutěžní skladby si zvolil VI. větu z Janáčkovy Suity pro smyčcový orchestr, Lidovou písničku a Pohádku od Karla Komzáka, a Menuet z Mozartovy Malé noční hudby. Okresní kolo soutěže proběhlo 25. března 1956 v Domě osvěty v Hodoníně. Z osmi souborů a sólistů porota vybrala šest účastníků postupujících do krajského kola. Jednalo se o Smyčcový orchestr ZK Tatra v Hodoníně pod vedením dirigenta Jana Noska, pěvecký sbor Ligniťan z Dubňan, Velký svazácký pěvecký soubor jedenáctiletky a tři sóloví zpěváci Otto Trnka, Jan Tuček a Josef Celman členové estrádního souboru Družba ZK JMA, který dirigoval Václav Kafka. 27 Krajské kolo soutěže se konalo 28. dubna v Domě umění v Gottwaldově, kde orchestr obdržel čestné uznání krajské soutěžní poroty. 23 Ke změně došlo údajně také proto, že Václav Kafka byl profesionálním dirigentem, který byl zvyklý pracovat s profesionálními hudebníky, a tak se po prvním vystoupení své funkce vzdal. 24 Jeho otcem byl hudební pedagog, dirigent, sbormistr a skladatel Stanislav Svoboda, který přišel v květnu 1930 do Hodonína jako nový varhaník a ředitel kůru. Jeho zásluhou se dostal smíšený chrámový sbor v Hodoníně na vysokou úroveň, o jejíž udržení se po jeho smrti snažil syn JUDr. Vladimír Svoboda. 25 V té době učitel hudební školy v Uherském Hradišti. 26 Jihomoravská armaturka (JMA) výroba armatur. 27 Kronika I Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od založení v roce 1955 do roku 1975, s

13 Soutěže lidové umělecké tvořivosti se orchestr zúčastnil znovu hned následující rok. První kolo proběhlo 10. března 1957 v Bystřici pod Hostýnem a zúčastnil se ho jak smyčcový, tak i estrádní orchestr závodního klubu Tatra, oba pod vedením Jana Noska. Tentokrát zde soutěžily nejen soubory hudební a pěvecké, ale také taneční, a současně i sóloví zpěváci, tanečníci a recitátoři. Zde smyčcový orchestr zahrál I. větu z Malé noční hudby a Kantátu pro zpěv od Wolfganga Amadea Mozarta a Sousedskou od Josefa Suka. Získal první cenu a postoupil tak do ústředního kola soutěže. V obtížnější situaci byl orchestr estrádní, který se zde setkal se značnou konkurencí. Porota však ocenila zařazení smyčcové skupiny (čtvery housle a kontrabas) do souboru a v provedení skladeb hudební cit a porozumění pro charakter skladby. Proto i tomuto souboru udělila první cenu s postupem do dalšího kola. 28 Se soutěžním programem vystoupil smyčcový orchestr 28. března 1957 v hodonínském Domě osvěty v rámci oslav věnovaných Janu Ámosu Komenskému, kde obecenstvo tvořilo tři sta školských pracovníků. Při této příležitosti zde byli odměněni vybraní učitelé za úspěšnou kulturně-osvětovou práci. Mezi odměněnými byl také Jan Nosek, učitel Městské hudební školy v Hodoníně a dirigent Smyčcového orchestru ZK Tatra. Podzimní koncert orchestru byl v tomto roce zároveň součástí celostátního kola Soutěže lidové umělecké tvořivosti, který se uskutečnil 17. listopadu v Hodoníně a orchestr se zde umístil na třetím místě. Vystoupil s programem, který si před dvěma lety připravil pro svůj první veřejný koncert. 29 Toto počáteční období mělo pro vytvořené amatérské těleso rozhodující význam, neboť orchestr dokázal, že je schopen nejen existovat, ale také se dále zlepšovat. Vývoj orchestru sledovala i kritika v regionálním tisku. Dne 8. května 1957 uspořádal Smyčcový orchestr ZK Tatra koncert za spoluúčasti mužského pěveckého sboru Domu osvěty. Učitel hudební školy Jaroslav Zmítko zhodnotil koncert v místních novinách: Mužský sbor, který se nám poprvé uvedl, velmi dobře obstál v rámci obsáhlého programu. Výkony orchestru jsou nám známy, avšak toto vystoupení, již čtvrté, dává lépe nahlédnout a posoudit jeho práci. A tu třeba konstatovat, že poměrně malé těleso zásluhou dirigenta J. Noska je vyrovnanější, zvukově bohatší a technicky dokonalejší. Trpí ovšem nedostatkem ve sboru houslí a v základních hlasech. Tím je výběr skladeb značně omezen, neboť uvedený nedostatek nemůže splnit 28 Kronika I Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od založení v roce 1955 do roku 1975, s Johann Sebastian Bach - Gavotte ze Suity č. 3 D dur, Jiří Antonín Benda - Koncert g moll pro cembalo a orchestr, František Adam Míča - I. a II. věta z Kvarteta C dur, Charles Auguste de Bériot - Koncert č. 9 a moll pro housle a orchestr. Sólisty byli i v tomto případě Vladimír Svoboda na klavír a Petr Křivák na housle, kteří nadále se smyčcovým orchestrem spolupracovali a ještě několik dalších let společně koncertovali. 13

14 předpoklad, který do kompaktního smyčcového souboru klademe. Tím se stává práce dirigenta těžší, je však třeba doufat, že uvedený nedostatek bude časem odstraněn, najdou-li se ovšem schopní hráči, kterým umělecká tvořivost tohoto druhu bude potřebou. [ ] Celkem měl koncert značnou úroveň a programově byl vkusný. Úspěch jevil se v odezvě posluchačů (návštěva mohla být ovšem větší), kteří vděčně dávali najevo své uspokojení. Předpoklady pro rozvoj obou těles jsou dány. Je však třeba doplnit jejich kádry a podpory širokého obecenstva návštěvami na jejich podnicích. 30 V roce 1957 se těleso přejmenovalo na Komorní smyčcový orchestr ZK Tatra. V této době však bylo již zřejmé, že orchestr ve složení pouhých smyčcových nástrojů nemohl vyhovět požadavkům veřejnosti na rozšíření a zpestření koncertních programů. Proto bylo 14. ledna 1959 na výborové schůzi orchestru jednáno o rozšíření komorního smyčcového orchestru, který tvořilo třicet členů, na šedesátičlenný symfonický orchestr. Důvodem založení symfonického orchestru byla, podle vyjádření výboru, také možnost uvádění populárních skladeb, u kterých by byla zaručena větší účast obecenstva. 31 Bylo tedy přistoupeno k postupnému rozšiřování tělesa o skupiny dechových nástrojů, až se pomalu podařilo vytvořit šedesátičlenný symfonický orchestr. S vytvořením takového tělesa však vznikly značné finanční náklady jak na vybavení, tak i na běžný provoz orchestru. Vzhledem k tomu, že tak velké těleso již nemohlo být dále podporováno jedním závodním klubem, bylo dojednáno financovat orchestr z rozpočtu Okresního národního výboru. Usnesením rady Okresního národního výboru ze dne 25. listopadu 1959 byl tedy zřízen Symfonický orchestr pracujících Hodonínska jako samostatné kulturní zařízení přidělené k Domu osvěty a byla mu určena pevná dotace z rozpočtu Okresního národního výboru. Kromě toho těleso obdrželo jednorázový příspěvek na zakoupení hudebních nástrojů, kterými bylo nutné vybavit symfonické těleso. 32 V rozšířeném složení se orchestr představil hodonínské veřejnosti již 7. listopadu 1959 v rámci svého podzimního koncertu sezóny. Vystoupil již jako Symfonický orchestr závodního klubu Tatra s následujícím programem: Fantastický valčík Michaila Ivanoviče Glinky, Skalní útesy Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova, Čajkovského Chanson triste, Árie Vaška a Jeníka ze Smetanovy opery Prodaná nevěsta, Sukova Sousedská a Haydnova Symfonie G dur S úderem kotlů. Oficiální první koncert Symfonického orchestru 30 Kronika I Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od založení v roce 1955 do roku 1975, s Kronika I Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od založení v roce 1955 do roku 1975, s Dle údajů v Kronice I Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od založení v roce 1955 do roku 1975, s. 30, získal orchestr obnos Kčs, za který byly zakoupeny tympány (asi Kčs), flétna (2500 Kčs), 2 hoboje (7600 Kčs) a pulty (500 Kčs). 14

15 pracujících Hodonínska však proběhl až 2. června 1960 v Domě osvěty v Hodoníně, který byl také jubilejním koncertem k 5. výročí založení orchestru. Na programu byl Svatební pochod Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Schubertova Symfonie č. 8 h moll Nedokončená, Červenec z cyklu Roční období Pjotra Iljiče Čajkovského, Janáčkova Suita pro smyčcový orchestr a předehra k opeře Hubička Bedřicha Smetany. Pro jarní koncert roku 1961 zvolil dirigent známější populární skladby, a to z důvodu získání širšího kruhu posluchačů. V programu nazvaném Večer krásných melodií zazněly části ze Straussovy operety Netopýr, předehra k Rossiniho opeře Straka zlodějka, Intermezzo z Blodkovy opery V studni, tři písně od Jana Maláta, Galop bajadérek Bedřicha Smetany, Dvořákova Humoreska č. 7, Zamilovaní ze Slovácké suity Vítězslava Nováka a Romantický valčík Michaila Ivanoviče Glinky. Program byl proveden v Hodoníně, Prušánkách a Lužicích, přičemž při repríze v Lužicích byl koncert zcela vyprodán. Vzhledem k úspěchu provedených koncertů se program sestavený z populárních skladeb v průběhu koncertní činnosti orchestru nepravidelně opakuje až do současnosti. Po podzimních koncertech v roce 1961 oznámil orchestru inspektor kultury Jaroslav Telec, 33 že těleso má možnost se představit se svým programem v okrese Trenčín. Tento první zájezd orchestru se uskutečnil ve dnech 9. a 10. prosince 1961 a zúčastnilo se ho 69 osob. Koncerty proběhly v hudební síni Kúpeľné dvorany v Trenčianských Teplicích a v Domě osvěty v Novém Mestě nad Váhom. 3.2 Druhá etapa Kritické období orchestru v letech a následná stabilizace. Od roku 1962 nastává orchestru tříleté kritické období, kdy byla několikrát ohrožena existence tělesa. Stálý dirigent Jan Nosek na delší dobu onemocněl. Z 21 zkoušek se zúčastnil jen tří, zbylých 18 zkoušek vedl Václav Kafka, který nakonec také dirigoval koncerty orchestru uskutečněné v tomto roce. V první polovině roku 1963 byly koncerty orchestru zrušeny v lednu se měl uskutečnit výchovný koncert v Holíči, jehož program měl být složen z populárních skladeb. Pro extrémně chladné počasí a chřipkovou epidemii se však koncert stále odkládal, až se 33 Pedagog a inspektor kultury Jaroslav Telec téměř dvacet let spolupracoval s orchestrem, na jehož koncertech zajišťoval průvodní slovo. 15

16 nakonec neuskutečnil. Druhým zrušeným vystoupením byl pořad nazvaný Romantické motivy, večer krásné hudby a poezie v provedení Symfonického orchestru pracujících Hodonínska a recitační skupiny Divadla poezie z Kyjova, který se měl konat 6. června 1963 v sále Dělnického domu v Hodoníně. Jelikož v tomto období onemocněl také dirigent Václav Kafka, i tento koncert byl nakonec zrušen. Hned od 10. června se tělesa ujal opět Jan Nosek a začal s orchestrem připravovat program podzimního koncertu, který byl proveden 6. listopadu v Hodoníně a poté ještě v reprízách v obcích Dubňany (7. listopadu), Myjava (22. listopadu), Holíč (29. listopadu), Lužice (2. prosince) a Staré Turé (24. ledna 1964). Jan Nosek zůstal ve funkci dirigenta i po celý rok 1964, přičemž orchestr vystoupil v tomto roce pouze dvakrát, a to v rámci svého večerního jarního a podzimního koncertu. 34 Nosek s orchestrem připravoval ještě program jarního koncertu v roce 1965, během jehož nácviku však naznačil, že po koncertě se dirigentské funkce vzdá, jak se skutečně stalo. Pro orchestr v tuto chvíli nastala kritická doba, kdy se prakticky jednalo o jeho další existenci. Výbor orchestru jednal s Vladimírem Svobodou, který dříve působil s orchestrem jako klavírní sólista a měl určitou praxi sbormistrovskou i dirigentskou. Po několikerém jednání Svoboda nakonec s přípravou podzimního koncertu souhlasil. Pod jeho vedením se koncert uskutečnil 30. listopadu 1965 za účasti pouhých 40 členů orchestru. Po odchodu Jana Noska došlo totiž i ke zmenšení členské základny orchestru. Někteří členové se na sezonu 1965/66 omluvili, a to většinou z důvodu účasti v souboru Hodonínský orchestr lidových nástrojů hudební školy. Po koncertě bylo opět nutné řešit situaci ve vedení orchestru, neboť ze zdravotních důvodů se i Vladimír Svoboda vzdal funkce dirigenta. 35 Bylo rozhodnuto projednat celou situaci s předsedou školské a kulturní komise Okresního národního výboru Zdeňkem Čermákem. Při tomto jednání Čermák prohlásil, že školská a kulturní komise má eminentní zájem o další činnost tělesa a požádal Jana Noska, aby se znovu ujal funkce dirigenta, pokud mu to zdravotní stav dovoluje. 36 Nosek funkci přijal a již 10. ledna 1966 začal s orchestrem zkoušet program jarního koncertu věnovaný dílu Wolfganga Amadea Mozarta. 37 Návratem Jana Noska se postupně zvyšovala účast členů na zkouškách, takže podzimního koncertu roku 34 Nepočítaje lednový koncert ve Staré Turé coby reprízu podzimního koncertu minulé sezóny. 35 Zemřel náhle 26. dubna 1966 ve věku pouhých 40 let. 36 Kronika I Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od založení v roce 1955 do roku 1975, s Koncert se uskutečnil 6. května 1965 v Dělnickém domě v Hodoníně s následujícím programem: předehra k opeře Don Giovanni, Árie Královny noci z opery Kouzelná flétna (sólo Ellen Herényiová, učitelka hudební školy v Holíči), Koncert A dur pro housle a orchestr (sólo Antonín Moravec, profesor JAMU v Brně), Symfonie C dur Jupiterská. 16

17 1968 se zúčastnilo již 50 členů orchestru. Byla také intenzivnější koncertní činnost orchestru, který se v tomto období již stabilizoval. V roce 1968 se po mnoha letech konal v Hodoníně veřejný koncert s náboženskou tematikou. Pořadatelem tohoto koncertu, který byl proveden 19. prosince v Dělnickém domě v Hodoníně a 20. prosince v kulturním domě v Ratíškovicích, byla Okresní mírová rada a Klub přátel hudby. Vánoční program, jehož hlavní částí byla Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby, připravil komorní pěvecký sbor a menší skupina členů symfonického orchestru za řízení učitele hodonínské Lidové školy umění Václava Kafky. 38 V roce 1970 si orchestr připomínal 15. výročí svého vzniku. Dne 7. května byl k této příležitosti uspořádán slavnostní koncert, kde dirigent Jan Nosek a předseda orchestru Jaroslav Hranek obdrželi jménem rady Okresního národního výboru čestné uznání za dlouholetou činnost orchestru. Téhož roku došlo k novému vypracování statutu orchestru. Původní statut (z prosince 1959), který vznikl při zřízení symfonického orchestru, již nevyhovoval a bylo nutné jej upřesnit. Proto z podnětu odboru školství a kultury Okresního národního výboru byl vypracován návrh nový, který předložil člen výboru orchestru Ivan Beneš, potom byl projednán na školské schůzi výboru, konzultován na odboru školství a kultury a nakonec byl 17. dubna 1970 schválen ve školské a kulturní komisi Okresního národního výboru. Na začátku dokumentu stálo: Posláním Symfonického orchestru pracujících Hodonínska (dále ve zkratce SOPH) je propagovat symfonickou a ostatní orchestrální hudbu všech žánrů, vzbuzovat zájem o ni v nejširších vrstvách obyvatelstva, pořádat koncerty nejen v rámci okresu, ale všude tam, kde se o ně jeví zájem a tak aktivně přispívat k rozvoji kulturního života našeho lidu. SOPH sdružuje aktivní hudebníky všech povolání, kteří mají zájem o dobrou hudbu a chtějí aktivně přispívat k její propagaci. Členství v SOPH jest dobrovolné. Vstupem do orchestru bere každý člen dobrovolně na sebe: závazek dodržování kázně, řádně navštěvovati zkoušky, při nácviku programu se řídit pokyny a požadavky uměleckého vedoucího (dirigenta), svým výkonem co nejvíce přispět k vysoké reprodukční úrovni koncertu 39 V říjnu 1971 se uskutečnilo na odboru kultury Okresního národního výboru jednání ohledně koncertní činnosti orchestru včetně mimořádných vystoupení při různých celostátních oslavách a ostatních akcích politického a veřejného významu. Rovněž bylo nutné si znovu 38 Pěvecký sbor měl 19 členů a orchestr 24 členů. Jan Nosek zde účinkoval jako hráč I. houslí. 39 Kronika I Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od založení v roce 1955 do roku 1975, s

18 ověřit názor na činnost orchestru a projednat vhodnou formu spolupráce a podpory jak s odborem kultury Okresního národního výboru, tak i s Okresním výborem KSČ. Na jednání se opět potvrdil zájem o další činnost orchestru, přičemž bylo projednáno zajišťování většího počtu koncertů, a to zejména účastí na mimořádných akcích celostátního významu, na které byl zvláště kladen důraz. Nakonec bylo dohodnuto i zvýšení roční dotace tělesa a zakoupení nového fagotu. Z důvodu požadované vyšší výkonnosti orchestru odborem kultury Okresního národního výboru a okresním výborem KSČ se ukázal dosavadní způsob práce, tj. nastudování dvou celovečerních programů ročně, jako neúnosný. Vzhledem k časově náročnému nácviku programu nebylo možné reagovat na požadavky mimořádných vystoupení při různých příležitostech, neboť nový program orchestr teprve nacvičoval a k zopakování předchozího programu nebyl dostatek času. Nakonec bylo dohodnuto, že orchestr bude v Hodoníně pořádat jeden večerní koncert ročně, a to v podzimním období, s jehož programem bude absolvováno pokud možno co nejvíce koncertů. Přitom bude v pravidelných zkouškách připravován nový program, čímž bude možné původní program měnit a doplňovat podle potřeby o nově nastudované skladby. Tímto způsobem začal orchestr zkoušet v lednu Ze staršího programu byly zvoleny Dvořákovy Legendy č. 2 a 4 a Slovanský tanec č. 4, a nově bylo studováno Concertino notturno Františka Adama Míči. Přestože skladby byly do programu zařazovány tímto postupným nacvičováním a doplňováním, stanovení jednoho večerního koncertu orchestru v rámci sezóny nebylo striktně dodržováno a nejen koncertní činnost tělesa, ale také tvorba programu se postupem času měnila. Pro zvýšení koncertní pohotovosti k účinkování při různých příležitostech vytvořili v tomto období členové orchestru dechový oktet ve složení: dva hoboje, dva klarinety, dva fagoty a dva lesní rohy. Kromě tohoto uskupení vzniklo také dechové trio složené ze dvou klarinetů a fagotu či smyčcová skupina symfonického orchestru. 40 Tyto komorní celky účinkovaly především na vernisážích a podobných akcích, kde nebylo možné či nutné vystoupení celého symfonického tělesa. 40 Kromě těchto celků vzniklo na podzim roku 1977 Smyčcové kvarteto symfonického orchestru, na začátku roku 1979 dechový kvartet složený ze tří pozounů a tuby a v roce 1982 pak pozounový kvartet. 18

19 3.3 Třetí etapa Pořádání výchovných koncertů a vystupování v zahraničí. V jarních měsících roku 1973 bylo zorganizováno první soustředění orchestru, které proběhlo o víkendu od 30. března do 1. dubna v rekreační chatě podniku Tatra ve Vřesovicích u Osvětiman. Akce se i přes menší účast 41 vydařila a splnila svůj účel. Soustředění mělo pozitivní vliv nejen na samotnou hru, ale také na soudržnost kolektivu, a proto se tato akce v historii orchestru ještě několikrát opakovala. Nejvýznamnější událostí v dosavadní historii orchestru bylo navázání družebních styků mezi Symfonickým orchestrem pracujících Hodonínska a Egerským symfonickým orchestrem z Maďarské lidové republiky. Již delší dobu orchestr uvažoval o koncertním zájezdu do zahraničí, proto výbor orchestru jednal s Martinem Slovákem, 42 který měl s pořádáním takových zájezdů zkušenosti. Slovák zjišťoval možnost zájezdu do Sovětského svazu v rámci družby s Usmaní ve voroněžské oblasti, která se však ukázala pro nejbližší dobu těžko uskutečnitelnou a při tom značně nákladnou. Nicméně 28. dubna 1973 přišel orchestru dopis z maďarského města Eger s nabídkou družby s tamním symfonickým orchestrem, který již navrhl i termíny zájezdů maďarský orchestr měl přijet do Hodonína v druhé polovině června a v červenci měl hodonínský orchestr navštívit Eger. Krátce na to obdržel orchestr dopis s pokynem navázat družební styk s orchestrem v polské Gdyni. Po projednání situace s vedoucím odboru kultury Okresního národního výboru Františkem Hofrem bylo z náročných finančních a organizačních důvodů rozhodnuto uskutečnit v tomto roce pouze jeden zahraniční zájezd. Jelikož hranice s Maďarskou lidovou republikou byly v té době na neurčitou dobu uzavřeny, bylo rozhodnuto jednat o výměně koncertů s gdyňským tělesem a egerskému orchestru zatím poděkovat za jejich nabídku. Gdyně však na nabídku dlouho neodpovídala, a tak bylo po dohodě s Hofrem obnoveno jednání s Egerem, a to dopisem z 6. července 1973 s návrhem na vyslání hodonínské delegace, která by na místě projednala podrobné podmínky zájezdu. Hofr mezitím informoval radu Okresního národního výboru o uvažovaném výměnném zájezdu a následně obdržel souhlas k uskutečnění a financování celé akce. 41 Soustředění se zúčastnilo 37 členů z celkového počtu Externí spolupracovník orchestru, již v roce 1971 vyjednával pro orchestr koncerty, zejména v okolí Hodonína. Později se zasloužil především o zajištění a organizování zahraničních zájezdů tělesa. Za aktivní podporu jej výbor orchestru 21. června 1976 jmenoval čestným členem orchestru. 19

20 Hodonínská delegace 43 navštívila Eger ve dnech srpna. Na tamním krajském kulturním středisku byla projednána vzájemná spolupráce obou amatérských hudebních těles. Bylo dohodnuto, že ve dnech září přijede egerská delegace do Hodonína a zájezd egerského orchestru se uskuteční ve dnech listopadu s provedením koncertů v Hodoníně, Strážnici a Vracově, případně dvou koncertů pro školy. Zájezd hodonínského orchestru se pak uskuteční ve dnech 26. listopadu 3. prosince s koncerty v Egeru, Gyöngyösu a Hatvanu a případně dvěma koncerty pro školy. Při návštěvě maďarské delegace byly potvrzeny termíny zájezdů a dořešeny ubytovací, stravovací a finanční záležitosti. V rámci příprav první reciproční akce tělesa zasedal výbor orchestru každý týden a rozděloval jednotlivým členům výboru úkoly související s pobytem maďarského tělesa v Hodoníně, jehož celkový program konzultoval současně na odboru kultury Okresního národního výboru. Bylo také nutné řešit zajištění propagačního materiálu, který hodonínský orchestr stále neměl. Textová část a vůbec celá záležitost vydání brožury byla svěřena kronikáři orchestru Ivanu Benešovi a za pomoci Františka Hofra byla vytištěna těsně před odjezdem orchestru do Maďarské lidové republiky. Egerský symfonický orchestr přijel do Hodonína nakonec již 4. listopadu. Na druhý den zkoušel v Dělnickém domě a večer se zúčastnil také zkoušky hodonínského orchestru. Během svého pobytu v Hodoníně vystoupil egerský orchestr kromě plánovaných koncertů v Hodoníně, Strážnici a Vracově, také v rámci koncertu pro žáky hodonínských škol, a to ve všech případech s následujícím programem: Erkel Ferenc Hunyady nyitány, Erkel Ferenc baletní hudba z opery Hunyadi László, Béla Bartók Maďarské obrazy, Zoltán Kodály Dalok-sedmihradské přadleny, Zoltán Kodály Intermezzo z opery János Háry, Leo Weiner Koncertní divertimento č. 2, Leo Weiner Matrajské tance, Bedřich Smetana: Árie Mařenky z opery Prodaná nevěsta, Antonín Dvořák: Slovanský tanec č Před odjezdem hodonínského symfonického orchestru do Maďarské lidové republiky bylo zapotřebí u většiny členů zajistit souhlas zaměstnavatelských organizací s jejich uvolněním pro zájezd s případnými úhradami ušlých mezd. V pondělí 26. listopadu 1973 orchestr vycestoval z Hodonína dvěma autobusy na svůj první zahraniční zájezd Složení delegace: vedoucí odboru kultury Okresního národního výboru František Hofr, člen orchestru a náměstek předsedy Městského národního výboru Ladislav Štěrba, členové orchestru Jan Nosek, Stanislav Miklík a Břetislav Krippl, a jako tlumočník Ludvík Polák. 44 Kronika I Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od založení v roce 1955 do roku 1975, s Vedení zájezdu tvořili: předseda školské a kulturní komise Okresního národního výboru Otakar Kalina, vedoucí odboru kultury Okresního národního výboru František Hofr, náměstek předsedy Městského národního 20

21 Po příjezdu do Egeru se orchestr dozvěděl, že první koncert bude mít až ve čtvrtek 29. listopadu v kulturním domě ve městě Heves místo původně plánovaného Gyöngyösu, v pátek zahraje v Gardonyiho divadle v Egeru a v sobotu v kulturním domě v Hatvanu. Program těchto koncertů tvořila Předehra D dur Leopolda Koželuha, Árie pro soprán a orchestr Josefa Myslivečka s hostující sólistkou Štefanií Steineckerovou, Kramářův Koncert Es dur pro klarinet a orchestr v podání Jaroslava Čajky, 46 Dvořákův Slovanský tanec č. 4, Canzonetta z Čajkovského Koncertu D dur pro housle a orchestr v podání Františka Plhala, 47 Dvořákova Slovanská rapsodie D dur, Dětské obrázky Bély Bartóka a jako případný přídavek Dvořákova Humoreska č Na základě úspěšného prvního zájezdu do zahraničí byly ke konci roku 1973 projednány plány dalších recipročních zájezdů do Maďarské lidové republiky a do Polské lidové republiky. Ze strany Okresního národního výboru bylo po úspěšném maďarském zájezdu naznačeno, že hlavní otázka zájezdu, tj. finanční, je sice závažná, ale nikoliv neproveditelná. 49 Po několika dalších jednáních dala rada Okresního národního výboru souhlas k předběžnému a nezávaznému jednání s polským tělesem. Byl tedy znovu odeslán dopis do Gdyně s návrhem na obnovení jednání o reciproční výměně koncertů. Koncem listopadu 1974 se uskutečnilo v Hodoníně jednání, kterého se zúčastnil zástupce závodního klubu Metalurgycznych zawodów v Gdyni a Zbygniew Skrzypiec za gdyňský soubor. Předběžně bylo rozhodnuto, že hodonínský orchestr pojede do Gdyně v první polovině června 1975 a gdyňský soubor navštíví Hodonín ve druhé polovině září téhož roku. O jednání bylo informováno vedení Okresního národního výboru, které s konečnou platností zájezd schválilo. V dubnu 1975 slavil orchestr 20 let svého trvání. K této příležitosti uspořádal slavnostní koncert, na který si připravil předehru k opeře Ruslan a Ludmila Michaila Ivanoviče Glinky, Kabalevského Koncert C dur pro housle a orchestr, jehož sólistou byl František Plhal, I. řadu Dvořákových Slovanských tanců a Dvořákovu Humoresku č. 7 jako přídavek. V tomto jubilejním roce mohl orchestr již zhodnotit zájem a podporu, které se tělesu dostávají, a které jej motivují do další práce. Dokladem je například čestné uznání rady výboru a člen orchestru Ladislav Štěrba, předseda orchestru Jaroslav Hranek, jednatel orchestru Stanislav Miklík a dirigent orchestru Jan Nosek. 46 Člen orchestru. 47 Koncertní mistr orchestru. 48 Kronika I Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od založení v roce 1955 do roku 1975, s Kronika I Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od založení v roce 1955 do roku 1975, s

22 Okresního národního výboru, uznání rady Krajského národního výboru v Brně, návrh na udělení ceny Antonína Zápotockého 50 a umožnění dvou zahraničních zájezdů. Po reprízách slavnostního koncertu orchestr odjel do Gdyně, kde jako host Závodní rady Loděnic Pařížské komuny pobýval od 20. do 26. dubna Z původně plánovaných tří vystoupení se konal pouze jeden koncert orchestru, a to pro zaměstnance loděnic. Tento koncert proběhl 22. dubna v gdyňském kulturním domě. Orchestr vystoupil s programem, který tvořila předehra k opeře Ruslan a Ludmila Michaila Ivanoviče Glinky, Kramářův Koncert Es dur pro klarinet a orchestr v podání Jaroslava Čajky, I. řada Dvořákových Slovanských tanců a Moszkowského Španělský tanec a Dvořákova Humoreska č. 7 jako přídavky. 51 Hudebně-pěvecký soubor gdyňských loděnic přijel do Hodonína 7. září Soubor tvořilo asi 30 členů orchestru a 38 členů mužského pěveckého sboru. Těleso pod vedením Zdisłava Bytnara mělo zajištěno tři koncerty v Hodoníně, a to s následujícím programem: Lehárovy Veselé vdovy, Zellerovy operety Obersteiger a Tyrolský ptáčník, dva Straussovy valčíky Hlasy jara a Na krásném modrém Dunaji, tři skladby polských skladatelů - Mazur, Slavík a Píseň o moři, a předehra k Offenbachově opeře Orfeus v podsvětí. 52 Za dobu své dosavadní činnosti si získal orchestr celou řadu příznivců, což dosvědčovala i zvýšená návštěvnost koncertů. V 70. letech mělo těleso již významné postavení v kulturním životě města i okresu. Přesto se však orchestr často potýkal s přechodným oslabením některých nástrojových skupin, a to zejména z důvodu odchodu mladších členů na vysokoškolská studia. Orchestr proto 3. listopadu 1976 prostřednictvím regionálního tisku vyzval hudebníky z Hodonína i okolí, aby se přihlásili do tělesa: Kdo se přihlásí? [ ] Členové tohoto tělesa se věnují již přes dvacet let provozování vážné symfonické hudby. Setkávají se každoročně s překážkami způsobenými odchodem mladých členů, studentů gymnázia, kteří po maturitě odcházejí na vysoké školy a nemohou se již další práci v orchestru věnovat. Vybízíme proto občany města i venkovských obcí okresu, kteří ovládají některý z nástrojů symfonického orchestru, aby mezi nás přišli a věnovali se ušlechtilé a krásné práci v hezkém prostředí a dobré muzikantské společnosti. Dotazy a informace nejlépe telefonicky na dirigenta J. Noska Cena nebyla orchestru udělena, neboť nepatřil k souborům v rámci činnosti Revolučního odborového hnutí. 51 Kronika I Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od založení v roce 1955 do roku 1975, s Kronika I Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od založení v roce 1955 do roku 1975, s Kronika II Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od roku 1976 do roku 1982, s

23 Vzhledem k tomu, že odezva byla nepatrná, nechal orchestr otisknout výzvu znovu 14. dubna 1977: Konkurs. Symfonický orchestr pracujících v Hodoníně hledá schopné houslisty, čelisty, kontrabasisty, violisty a hornisty amatéry. Hlaste se u dirigenta SOP Jana Noska 54 Tentokrát se podařilo získat několik nových, zejména mladých, hráčů, takže na podzim přibylo v orchestru celkem 11 členů, čímž se těleso nejen rozšířilo, ale i omládlo a v této sezóně začalo pracovat jako již čtyřiašedesátičlenný orchestr. Jarní program roku 1978 byl zaměřen k oslavám 750. výročí založení města Hodonína. Kromě I. řady Slovanských tanců od Antonína Dvořáka byla nově nastudována symfonická báseň Šárka z cyklu Má vlast Bedřicha Smetany. K této příležitosti se po dlouhém jednání s Okresním národním výborem podařilo prosadit zakoupení jednotného smokingového oblečení pro mužskou část orchestru. V polovině března téhož roku obdržel orchestr dopis od Okresního kulturního střediska v Prachaticích se sdělením, že byl Ústavem pro kulturně výchovnou činnost v Praze doporučen k účasti na tamním 5. ročníku národní přehlídky amatérských komorních souborů a orchestrálních sdružení. Přehlídka probíhala ve dnech dubna 1978 na pěti místech okresu 55 a zúčastnilo se jí šest souborů komorních a tři symfonické. 56 Hodonínský symfonický orchestr se představil na zahajovacím večeru přehlídky s programem složeným z Chačaturjanovy Maškarády a z Dvořákových Slovanských tanců č. 1, 2, 4, 7 a 8. Kromě toho vystoupil v rámci výchovného koncertu pro žáky tamní základní školy. Účast na přehlídce měla pro orchestr značný význam, neboť byla pořízena zvuková nahrávka Slovanského tance č. 8 a zahajovací koncert byl živě vysílán jihočeským rozhlasem. O vánočních svátcích navštívili Hodonín zástupci gdyňského tělesa a dohodli koncertní turné hodonínského orchestru do Polska ve dnech června Zájezd orchestru byl projednán na Okresním národním výboru, který rozhodl, že uhradí cestovní náklady orchestru do Polska a také výlohy spojené s pobytem gdyňského souboru v Hodoníně. Vyhotovil rovněž dopisy pro zaměstnavatele, ve kterých je požádal, aby svým 54 Kronika II Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od roku 1976 do roku 1982, s Byly jimi Národní dům v Prachaticích, divadelní sál v Netolicích, sál hotelu Hvězda ve Vimperku, obřadní síň Městského národního výboru ve Vacově a kulturní dům ve Lhenici. 56 Dle pořadí v programu se přehlídky zúčastnily následující soubory: Symfonický orchestr pracujících Hodonínska, Komorní orchestr LŠU Praha-Nusle, Komorní orchestr Domu ROH České Budějovice, Komorní orchestr JKP Chrudim, Komorní orchestr Dvořákova kraje, Kralupy nad Vltavou, Bendův komorní orchestr Ústí nad Labem, Komorní orchestr Collegium paedagogicum, Brixiho orchestrální sdružení, Praha a Symfonický orchestr domu kultury ROH Válcoven plechu, Frýdek-Místek. 23

24 zaměstnancům udělili na týden mimořádnou placenou dovolenou s odůvodněním, že jde o státní reprezentaci amatérského umění v Polsku. 57 Na rozdíl od minulého polského zájezdu vystoupil orchestr tentokrát celkem třikrát 23. června v Helu, 26. a 27. června v Gdyni, s programem složeným z děl Antonína Dvořáka, kterými byly I. řada Slovanských tanců a Symfonie č. 9 e moll Z Nového světa. Soubor gdyňských loděnic přijel do Hodonína 20. září Ještě téhož večera si členové polského mužského sboru vyjednali příležitostné vystoupení v kostele svatého Vavřince, kde v neděli 21. září při mši zazpívali na kůru řadu sborů s náboženskými texty v polštině a latině. Dne 23. září vystoupil v rámci dopoledního koncertu pro žáky základních škol a pak na večerním koncertě. Ve čtvrtek došlo k nečekanému zakončení návštěvy gdyňského souboru v Hodoníně. K vystoupení v římskokatolickém kostele, které se opakovalo ještě při večerní bohoslužbě, vzešla od Veřejné bezpečnosti stížnost na svévolné jednání polského tělesa přes ministerstvo vnitra až na polské velvyslanectví, které telefonicky nařídilo okamžitý návrat celého souboru zpět do Polska. Důvodem bylo nedodržení smlouvy o místě a počtu vystoupení. 58 V jubilejním roce, kdy si orchestr připomínal 25. výročí svého vzniku, ocenil Okresní národní výbor nejstarší členy orchestru za jejich dlouholetou záslužnou práci v oblasti kultury. Čestným uznáním byli oceněni předseda orchestru Jaroslav Hranek, hospodář Leopold Dvořák, jednatel Stanislav Miklík, pokladník Arnošt Wurm, kronikář a archivář Pavel Nekvinda a dirigent Jan Nosek, který obdržel také čestný odznak Zasloužilý pracovník okresu Hodonín. Jubilejní koncert orchestru se konal 14. listopadu 1980, na jehož programu byla předehra k opeře Don Giovanni a Koncert A dur pro housle a orchestr od Wolfganga Amadea Mozarta, Dvořákova Symfonie č. 9 e moll Z Nového světa, Lidová písnička Karla Komzáka, jako připomenutí zahájení činnosti orchestru v roce 1955, a na závěr Dvořákův Slovanský tanec č. 2. Závěrem téhož roku navrhl dirigent jednotlivým hráčům externí studium na místní Lidové škole umění bez placení školného. Již od ledna následujícího roku začala navštěvovat řada hráčů, zejména II. houslí a viol, dirigenta v hudební škole, kde se za jeho vedení zlepšovali v technice hry. Kromě zlepšení produkce řešil výbor orchestru také otázku tiskového referenta, který by pravidelně přispíval do regionálních listů o činnosti orchestru. Současně si výbor kladl za cíl najít vhodného hudebního kritika, který by hodnotil práci tělesa. 57 Kronika II Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od roku 1976 do roku 1982, s Kronika II Symfonického orchestru pracujících Hodonínska od roku 1976 do roku 1982, s