MKULTRA: Vymývání mozků v Americe, psychiatrie jako vlajková loď CIA

Transkript

1 MKULTRA: Vymývání mozků v Americe, psychiatrie jako vlajková loď CIA ProtiProud.cz 23.ledna 2015 James Holmes, údajný osamělý střelec z denverské premiéry filmu Batman v roce I on vypověděl, že slyšel hlas, který ho naváděl k vykonání činu. Komentář: Podstatnou část následujícího textu tvoří článek US Jazz musicians were drafted into CIA s MK ULTRA od Johna Rapporta, který publikuje na svém webu NoMoreFakeNews.com a je korespondentem pro stránky TheDailySheeple.com. Protiproud jeho doplněný překlad přinesl již před lety, ale za pozornost stojí i dnes. V posledních dvou dekádách prakticky každý rok dochází zejména v USA k masovým střelbám, při kterých se během vyšetřování se ukáže, že viník byl buď pod vlivem drog nebo podle vlastní výpovědi v hlavě slyšel hlasy, které ho naváděly ke spáchání trestného činu (pomiňme pro tuto chvíli fakt, že často přinášejí

2 první svědectví informace o tom, že pachatelů bylo více, což média v následujících zprávách obvykle zamlčí). Je nanejvýš pravděpodobné, že CIA s používáním této metody nikdy nepřestala. Ovládání lidské mysli u vybraných jedinců je důmyslný způsob provádění psychologických operací sloužících k manipulaci veřejnosti, vyvolávání strachu a prosazování politických cílů, aniž by po sobě skutečný viník zanechal stopy. Řidič najel do davu lidí na Times Square: Údajně slyšel hlasy! Muž, který útočil u Lyonu, uposlechl hlasy, jež slyšel, uvedl prokurátor Tomu, kdo se pokouší poukazovat na systematické vymývání našich mozků, které (bohužel poměrně úspěšně) provádějí oficiální média a celá popkultura stojící za nimi, bývá často spíláno do konspiračních teoretiků. Méně často (a podstatně méně hlasitě) však zazní zpráva o tom, že experimenty s lidskou myslí jsou realitou. A že jsou naším denním chlebem ať o tom víme, nebo ne. Kontrola mysli před 11. zářím Vlakovou lodí experimentů na lidech ve 20. století byl program americké CIA, nazvaný MK-ULTRA (někdy též MKULTRA) který zdaleka nevyzněl tak dokonale do ztracena, jak máme věřit. Zkratka MK pochází ze slov mind control, tedy kontrola mysli. MKULTRA byl jen jedním z řady programů a projektů, které využívaly testování na lidech (často bez jejich vědomí či souhlasu). Pro výzkum toho, jak ovlivnit lidské chování se nicméně nejvíce proslavil : Poté, co informace o jeho existenci v polovině sedmdesátých let prosákly na veřejnost.

3 Podobné špinavé praktiky byly posléze definitivně ukončeny prezidentem Geraldem Fordem a jejich další existence byla znemožněna v roce 1977 Zákonem o svobodném přístupu k informacím (Freedom of Information Act). Tedy, tak alespoň praví oficiální verze. Jenže se najdou osoby, které tvrdí opak. Samozřejmě jsou okamžitě označeny za konspirační teoretiky. Až těsně po přelomu tisíciletí, v roce 2001, CIA plně odtajnila program MKULTRA, kterého se (oficiálně) účastnilo ohromujících čtyřiačtyřicet amerických univerzit, patnáct vědeckých institucí a farmaceutických firem (včetně předchůdce dnešního Novartisu), dvanáct nemocnic a tři věznice. Odtajnění proběhlo v témže roce, v němž se odehrál Projekt 11. září. Náhoda, nebo spíše přechod k subtilnějším formám manipulace? Každopádně je pravdou, že nebylo už ani moc co odtajnit. Desetitisíce dokumentů o MKULTRA, které od sedmdesátých let veřejnost viděla, jsou totiž zřejmě pouze zlomkem materiálů ty hlavní, jak víme, nařídil tehdejší šéf CIA Richard Helms v roce 1973 zničit. Hudebníci jako morčata? O projektu MKULTRA tedy vlastně nic nevíme. Ale i stopy onoho nic je velmi důležité znát. Říkají totiž mnoho o tom, jakými metodami CIA (a nepochybně nejen ona) pracovala i v dobách, v nichž byly Spojené státy ještě pokládány za ukázkovou demokracií. Že by se náhle celá organizace stala zcela nevinnou a transparentní, se vzpírá vší logice zvláště ve světle nedávných špiclovacích skandálů. Text slavného amerického novináře Johna Rappoporta poukazuje kromě výše zmíněného na důležitou stránku projektu MKULTRA propojení experimentů s lidskou myslí, psychiatrie a světa showbyznysu. Zlí jazykové tvrdí, že i toto propojení má své pokračování a rozvoj, které sahají až dodneška a podíváme-li se na ikony populární hudby typu amerických zpěvaček Lady

4 Gaga či Miley Cyrus, není těžké si to představit John Rappoport: Ovládnout váš mozek chce CIA i lékaři Program CIA na kontrolu mysli funguje v rámci oficiální medicíny. Jeho součástí jsou lékaři, psychiatři a vědci. Nejde ani o sci-fi, ani o nějakou malou, okrajovou skupinku bláznů, kteří dostali absurdní nápad jak měnit a kontrolovat lidské chování. Instituce a vědci, kteří s CIA na tomto programu spolupracovali (a nejspíš stále spolupracují), jsou s ním vlastně vnitřně zajedno ať již vědí, že pracují pro rozvědku, nebo ne. Ve skutečnosti se totiž sami snaží kontrolovat a měnit lidské chování. Takže ani nepotřebují nutit do práce. MKULTRA jim nebyla a není nijak cizí. V podstatě je totiž celý vědní obor psychiatrie o kontrole lidské mysli: Co jiného je diagnóza arbitrárně stanovených psychických nemocí a následná aplikace toxických drog, které mají změnit reakce mozku na podněty, stimulovat neurotransmitery a ovlivnit produkci určitých hormonů? A když už jsme u toho, co jiného je propagandistická masáž, která má všechny přesvědčit o tom, že každý za svůj život proděláme určitě alespoň jednu psychickou chorobu? Biologická (nebo spíše chemická) psychiatrie je ve své momentální formě v podstatě verzí programu MKULTRA, fungující všem na očích s požehnáním a podporou národních vlád, soudních systémů, věznic, mainstreamových médií a akademického prostředí. I proto je zajímavé nezapomenout kousek historie, kterým je odtajněná existence nechvalně známého programu CIA MKULTRA.

5 Léčebna vyráběla feťáky Čtyřicátá a padesátá léta minulého století byla podle některých vůbec nejvíc vzrušujícím a inovativním obdobím v historii jednoho hudebního odvětví jazzu. Během oněch let i později bylo všeobecně známým faktem, že hudebníci, které chytili při držení a konzumaci drog, byli promptně odklizeni, dobrovolně nebo násilím, do Lexingtonu v Kentucky. Lex byla první protidrogová léčebna, respektive veřejná zdravotnická instituce, léčící drogovou závislost, ve Spojených státech. Malým vzorkem z těch stovek muzikantů, kteří údajně podle různých zdrojů léčebnou prošli, jsou například: Red Rodney, Sonny Rollins, Chet Baker, Sonny Stitt, Howard McGhee, Elvin Jones, Zoot Sims, Lee Morgan, Tadd Dameron, Stan Levey, Jackie McLean. Tvrdí se, že v Lexu byli i slavný Ray Charles, spisovatel Wiliam Burroughs, Peter Lore a Sammy Davis, Jr. Údajně se léčili, zkrátka měli možnost nechat si od drog trochu vyčistit tělo, nechat si vyschnout v krku. Jenže to nebyla zdaleka jediná služba, kterou v Lex nabízeli. Léčebnu totiž využívala CIA k experimentům na pacientech jako jednu ze základen svého programu MKULTRA. Lékařem, který měl program kontroly myšlení na starosti, byl Harris Isbel. Ironicky (a logicky) to byl tentýž lékař, který v té době předsedal Radě FDA (tedy amerického Úřadu pro potraviny a léčiva, Food and Drug Administration, pozn. red.) pro zneužívání antidepresiv a stimulantů. A byl to Isbel, kdo začal pacientům v Lexu podávat LSD. Heroin za odměnu Dr. Albert Hofmann, objevitel LSD, v laboratořích Sandoz ve Švýcarsku sytentizoval psylocybin, drogu pocházející původně z kouzelných houbiček lysohlávek. CIA trochu této nové, syntetické drogy získala a předala ji Isbellovi, aby ji vyzkoušel na odvykajících pacientech Lexu. Program MKULTRA

6 totiž hodlal dosáhnout kontroly lidské mysli a chování mimo jiné prostřednictvím drog. Isbell pracoval v léčebně Lex od čtyřicátých let dvacátého století až do roku Je zaznamenáno, že během jednoho experimentu například podával sedmi (černým) pacientům LSD po dobu sedmasedmdesáti dnů, přičemž dávky byly čtyřnásobkem té normální. Neuvěřitelné chemické kladivo na mozek! Pacienti ho nakonec prý přestáli bez úhony. Isbell si poté suše zaznamenal, že podobný typ reakce jsem očekával u tohoto typu pacienta. Aby Isbel pacienty přiměl k souhlasu s experimenty, které na nich prováděl, obvykle jim nabídl za odměnu drogu podle vlastního výběru což byl nejčastěji heroin. Takže v zařízení, které mělo sloužit k odvykání závislosti, byli nejprve podrobeni experimentům, řízeným programem MKULTRA, načež byli vesele navráceni ke své dřívější (nebo horší) závislosti. Přes 800 drog CIA dodala Isbellovi během jeho kariéry v Lexu přes osm různých drog. Dvě organizace fungovaly jako prostředníci mezi CIA a zařízením: Americké námořnictvo a Institut duševního zdraví Spojených států což je samo o sobě (mimo jiných) důkazem, že nitky programu vedly daleko za samotnou CIA. Namátkou vyberme jiný z pokusů, provedených v Lexu: devíti mužům připoutaným ke stolům byl injekčně vpraven psylocybin. Poté jim do očí svítili prudkým světlem což je jeden z typických způsobů kontroly myšlení. Kolik experimentů na pacientech Isbell v době, kdy Lex vedl, vlastně realizoval, nevíme. Nevíme ani nic o tom, jaké další programy kontroly mysli kromě drog na chovancích svého

7 ústavu provedl. Jediné co víme, je, že Lex byl obvyklou zastávkou newyorských jazzových muzikantů, kde měli trochu vystřízlivět. Kolik z nich se současně stalo dobrovolnými spolupracovníky programu MKULTRA? Vlajková loď CIA? Psychiatrie! Jak píše Martin Lee ve své knize o roli LSD a CIA v hippie hnutí let šedesátých, nazvané Acid Dreams (volně přeloženo Papírkové sny, tedy Sny o LSD): Stalo se veřejným tajemstvím, že pokud se heroin nedal sehnat na ulici, vždycky jste se mohli nechat hospitalizovat v Lexingtonu, kde vám heroinem a morfinem platili, pokud jste na sobě nechali Isbella provádět jeho pochybné experimenty. Těžko se pak divit, že měl Lexington mezi pacienty téměř 90% opakovaně se vracejících recidivistů. Pokud si myslíte, že podobné experimenty jsou dávno minulou, extrémní kapitolou psychiatrie, jste bohužel na omylu. Thorazin, první takzvané antipsychotikum, byl vyvinut proto, aby dokázal lidskou bytost dokonale utlumit. Elektrošoky a lobotomie jsou ve skutečnosti mučícími technikami, které mimochodem ničí části mozku. Takzvaná SSRI (tedy momentálně nejčastěji předepisovaná) antidepresiva podporují násilné chování a mohou pacienta přimět i k vraždě. A mezi mnoha důkladně zdokumentovanými účinky Ritalinu jsou halucinace a paranoia. Psychiatrie je zkrátka stále vlajkovou lodí programu MKULTRA který zdaleka nebyl tiše ukončen, jak jsme si měli myslet. Ve skutečnosti pokračuje těmito a jinými méně známými experimenty dodnes. Jaké přinesly výsledky? Koho jimi ovládají?

8 Protáhlé lebky z peruánského Paracas: záhada je možná vyřešena a nebo ne? Express.co.uk Přeložil/zpracoval: [Ne]Věda.cz 13.února 2018 lidí a mimozemšťanů? Od doby, kdy byly v Peru objeveny první protáhlé lebky, jsou tyto záhadné pozůstatky obestřeny tajemstvím. Co způsobilo jejich protáhlý tvar? Jsou to vůbec lebky lidí? Je možné, že patří mimozemšťanům nebo hybridům V roce 2015 výzkumník Brian Foerster provedl průzkum DNA těchto lebek se závěrem, že tyto lebky nepatří do žádné známé evoluční větve lidstva, což vedlo mnohé ke spekulacím o tom, že jde o opravdový důkaz toho, že mimozemšťané kdysi žili na Zemi. V té době Foerster poznamenal:

9 Mitochondriální DNA (děděná po matce) vykazuje mutace, které nebyly dosud nikdy pozorovány, u primátů ani u jiných zvířat. Tyto mutace naznačují, že zde máme co dělat s úplně novým humanoidem, velice odlišným od Homo sapiens, Neandrtálců nebo Denisovanů. Nejsem si jistý, jestli tato DNA vůbec patří do známého evolučního stromu. Pokud to ale nejsou lidé, kdo nebo co to je? Foerster v testech DNA pokračoval a nyní tvrdí, že lebky nakonec opravdu patří lidským bytostem. Komentář: Netvrdí to je nepřesný překlad původního článku. Vyslovuje domněnku, což je dost podstatný rozdíl. Výzkum je prozatím otevřený. Ukázalo se, že DNA lebek z Paracas je příbuzná s DNA, kterou můžeme najít u dalších protáhlých lebek, které byly nalezeny například v oblasti Černého a Kaspického moře. Pan Foerster je přesvědčen, že protáhlý tvar lebek nebyl způsoben pouze umělou deformací mozkovny, ale genetickou dispozicí díky níž byl objem některých mozkoven až o 25 procent větší a váha lebek až o 60 procent vyšší než je tomu u běžných lidských lebek. To znamená, že deformace nebyla pouze výsledkem umělých zásahů, protože tyto zásahy sice dokáží změnit tvar lebky, ale

10 nezvětší její objem. Na sympóziu v Los Angeles pak Foerster uvedl: Co víme jistě je, že lebky z Paracas nepatřili lidem, kteří by byli původními Američany. Pravděpodobně se zde díváme na nějaký poddruh člověka. DNA z těchto lebek je hodně příbuzná kosterním pozůstatkům nalezeným ve východní Evropě a západní Asii. Je tedy případ uzavřen? Jednalo se o poddruh člověka, který měl kořeny někde mezi Evropou a Asii a do Peru migroval? Podle některých to tak jednoduché rozhodně není a stále bychom měli brát v potaz možnost, že se jedná o hybridy lidí a mimozemšťanů. The Conspiracy Club, který se tímto případem obsáhle zabývá k tomu dodává: Důsledky této analýzy jsou obrovské. Máme tu před sebou pozůstatky lidí. I tak se ale stále musíme ptát kdo byli záhadní lidé z Paracas? Vyvinuli se zde na Zemi v prostředí tak odlišném, že nakonec vypadali jako návštěvníci z jiného světa? Na tyto otázky zatím stále odpovědi nemáme, prozatím to ale vypadá, že lebky z Paracas skutečně patřily lidem. Komentář: Ještě jednou se musíme pozastavit nad závěrem, který učinil autor české verze. V poslední větě jasně uvádí, že odpovědi stále nemáme. Ani sám Foerster se nepokouší zodpovědět otázku, která visí ve vzduchu: Pokud by lidé s protáhlými lebkami z peruánského Paracas pocházeli z oblasti Kavkazu, kde se tento lidský poddruh objevil tam? Co zůstává jisté, že protáhlého tvaru lebky

11 nebylo dosaženo uměle. A pokud někdo nepřijde s funkční hypotézou, jak k takové genetické změně mohlo dojít v rámci planety, zůstává otevřená i verze mimozemského původu zkoumaného genetického kódu. Brien Foerster přistupuje ke svému výzkumu nanejvýš zodpovědně, nehoní se za senzací a jeho cílem, jak sám uvádí, je objasnění tohoto ohromujícího nálezu, ať už je pravda jakákoliv. Rozhovor s ním přinesl v době výsledků prvních testů DNA v roce 2014 server Ancient Origins: Další v řadě: Kostra s protáhlou lebkou objevena v jižním Rusku Ponerologie pro začátečníky: Lobaczewski a původ politické ponerologie Harrison Koehli Sott.net Překlad: redakce NaSeveru.org 15.února 2010 Titulní obrázek: Psychopati vládnou světu Sott.net Bezprostředně po Druhé světové válce a v následných desetiletích po nastolení sovětské diktatury v zemích východní Evropy, začala skupina vědců především polských, českých a

12 maďarských spolupracovat v utajení na vědecké studii o povaze totalitarismu. Protože jim státní bezpečnostní služby nedovolily kontakt se Západem, jejich práce zůstala utajena, zatímco i američtí vědci jako Hervey Cleckley a Gustave Gilbert zápasili se stejnými otázkami. 1 Poslední známý žijící člen této skupiny, polský psycholog a expert na psychopatii jménem Andrzej Łobaczewski ( ), nakonec pojmenoval jejich novou vědu syntézu psychologických, psychiatrických, sociologických a historických studií ponerologie, termín, který si vypůjčil od kněží benediktinského opatství v historické polské vesnici Tyniec. Slovo poneros pochází z v řečtině napsaného Nového zákona a naznačuje vrozené zlo s korumpujícím vlivem, což je výstižný popis psychopatie a jejích vlivů na společnost. Většina toho, co víme o tomto výzkumu, pochází z několika vzácných zdrojů. Jediný kontakt Łobaczewského s vědci byl Stefan Szuman ( ), penzionovaný profesor, který předával anonymní shrnutí výzkumu mezi členy skupiny. Důsledky prozrazení tohoto typu zakázaného výzkumu byly vážné; vědcům hrozilo zatčení, mučení a dokonce i smrt, takže přísná konspirace v jejich malé skupině byla nezbytná. Sebe a svou práci chránili anonymním sdílením své práce. Takto, pokud by byl některý z členů zatčen nebo mučen, by nemohli odhalit jména a polohu ostatních; byla to velmi reálná hrozba pro jejich osobní bezpečnost a dokončení práce. Łobaczewski se podělil pouze o jména dvou polských profesorů z předchozí generace, kteří byli zapojeni do raných fází práce Stefan Błachowski ( ) a Kazimierz Dąbrowski ( ). 2 Błachowski zemřel za podezřelých okolností a Łobaczewski spekuluje, že ho státní policie zavraždila kvůli jeho účasti na výzkumu. Dąbrowski emigroval, a protože se nechtěl vzdát svého polského občanství, aby mohl pracovat ve Spojených státech, přijal misto na kanadské University of Alberta, kde mu bylo umožněno mít dvojí občanství. Podrobné čtení Dąbrowského publikovaných děl v angličtině ukazuje teoretické

13 kořeny toho, co se snásledně stalo ponerologií. 3 Sott.net Dąbrowski, stejně jako Lobaczewski, považoval psychopatii za největší překážku ve vývoji osobnosti a sociálních skupin. 4 Jeho varování: Obecná neschopnost rozpoznat psychologický typ takových jednotlivců [tj. psychopatů] vede k obrovskému utrpení, hromadnému teroru, násilnému útlaku, genocidě a úpadku civilizace. Dokud nebude sugestivní [tj. hypnotická, okouzlující, očarující ] moc psychopatů konfrontována s fakty a morálními a praktickými důsledky jejich doktríny, celé sociální skupiny mohou podlehnout jejich demagogické výzvě. 5 V možná první explicitní zmínce o politické psychopatii poznamenal, že extrémní ambice a touha po moci a finančním zisku je zvláště patrná v kriminální nebo politické psychopatii : 6 Jsou vyvíjeny metody pro šíření rozporů mezi skupinami

14 (jako v maximu divide et impera [rozděl a panuj]). Velezrada a podvod v politice jsou ospravedlněny a prezentovány jako pozitivní hodnoty. Rovněž jsou rozvíjeny zásady využití konkrétních situací. Politická vražda, poprava protivníků, koncentrační tábory a genocida jsou produktem politických systémů na úrovni primární integrace [tj. psychopatie]. 7 V pasáži, která předběhla dobu o celá desetiletí, poznamenal, že méně úspěšní psychopati se nachází ve věznicích, zatímco ty úspěšné najdeme na mocenských pozicích (tj. mezi politickými a vojenskými národními vůdci, šéfy odborů atd. ). Citoval dva příklady vůdců charakterizovaných touto afektivní retardací, Hitlera a Stalina, na které opakovaně odkazoval ve svých knihách 8 a kteří projevovali nedostatek empatie, emoční chlad, neomezenou bezohlednost a touhu po moci. 9 Dąbrowski a Łobaczewski zažili tuto hrůzu na vlastní kůži. V září 1939 nacisté napadli Polsko s pomocí operace pod falešnou vlajkou, která je známa jako přepadení vysílačky v Gliwicích. Jednalo se o součást rozsáhlejší akce SS s označením operace Himmler, jejíž účelem bylo vytvořit iluzi polské agrese jako záminku pro odvetu. Jinými slovy, Němci potřebovali věrohodnou výmluvu nebo krycí příběh, aby mohli zemi napadnout. Němci oblečení jako Poláci zaútočili na rozhlasovou stanici, ze které vysílali protiněmeckou propagandu, navíc zavraždili německo-slezského sympatizanta Poláků, Franciszka Honioka a umístili jeho tělo na místo zločinu. 10 Nacisté použili tyto operace k ospravedlnění invaze, po které zavedli režim teroru, který si vyžádal život odhadem šesti milionů Poláků. V rámci většího cíle zničit veškerý polský kulturní život byly zavřeny školy a pozatýkaní profesoři byli posláni do koncentračních táborů nebo zavražděni. Psychiatrie byla zakázána. Nacisté, podle Jasona Aronsona z Harvardské lékařské školy, zavraždili většinu praktikujících psychiatrů. Pouze 38 z přibližně 400 žijících před invazí přežilo. 11 Łobaczewski

15 během této bouřlivé doby pracoval jako voják pro Zemskou armádu, největší podzemní (odbojovou) ozbrojenou organizaci, a jeho touha studovat psychologii rostla. Gotická Jagellonská univerzita, kterou později navštěvoval, během válečných let velmi trpěla v rámci všeobecného programu vyhlazení intelektuální elity města Krakov. 6. listopadu 1939 bylo 144 profesorů a zaměstnanců zatčeno a posláno do koncentračních táborů. Bylo jim sděleno, že se mají zúčastnit povinné přednášky o německých plánech pro polské vzdělávání. Po příchodu do budovy byli zatčeni v přednáškovém sále spolu se všemi ostatními přítomnými. Naštěstí o několik měsíců později, díky veřejnému protestu, byla většina propuštěna a přestože byla univerzita nacisty vypleněna a zvandalizována, přeživším operace se v roce 1942 podařilo založit tajnou univerzitu. 12 Běžné přednášky začaly opět v roce 1945 a tehdy pravděpodobně začal Łobaczewski studovat u profesora psychiatrie Edwarda Brzezickiho. 13,14 Łobaczewski se pravděpodobně také setkal se známým psychologem Stefanem Szumanem, který na Jagellonské univerzitě vyučoval. Szuman později působil jako Łobaczewského zdroj pro tajná data a výzkum. Přestože si Jagellonská a další polské univerzity užívaly tři roky svobody, v roce 1948 to náhle skončilo, když se Polsko stalo satelitním státem Sovětského svazu a Polská sjednocená dělnická strana převzala plnou kontrolu nad životem univerzity. Se založením Polské demokratické republiky bylo Polsko zařazeno do sovětské sféry vlivu; lékařské a psychiatrické služby byly zkolektivizovány a klinická psychiatrie byla omezena pouze na Pavlovovy koncepty. Tudíž stalinizace polského vzdělávání a výzkumu pokračovala tam, kde skončil Hitler. Łobaczewského třída byla poslední, kterou učili předkomunističtí profesoři, které nové politické zřízení považovalo za ideologicky závadné. Teprve v posledním ročníku zažili tuto nelidskou novou realitu, která inspirovala průběh Łobaczewského výzkumu po zbytek jeho

16 života. Łobaczewski během tří desetiletí, které prožil pod komunistickou diktaturou, pracoval v běžných a psychiatrických léčebnách. Diktatura mu poskytla intenzivnější podmínky a příležitosti ke zlepšení jeho dovedností v klinické diagnóze zásadní dovednosti pro vypořádání se s touto novou společenskou realitou. Podařilo se mu také poskytnout psychoterapii těm, kteří trpěli nejvíce pod touto tvrdou vládou. Hned zpočátku, když si ostatní, kteří se podíleli na tajném výzkumu, všimli Lobaczewského zájmu o psychopatologii a společenskou psychologii totalitarismu, si uvědomil, že nebyl první, kdo se pustil do podobného výzkumu, a byl požádán, aby se připojil k jejich skupině. Původně přispíval pouze malou částí výzkumu, zaměřujíc se převážně na psychopatii. Jméno osoby zodpovědné za dokončení konečné syntézy bylo utajeno, ale práce nikdy nespatřila denní světlo. Všechny kontakty Łobaczewského přestaly fungovat v poststalinské vlně represí v 60. letech a zůstaly mu pouze údaje, které se k němu již předtím dostaly. Všechno ostatní bylo navždy ztraceno, ať už spálené nebo zamčené v nějakém tajném policejním archivu. Tváří v tvář této beznadějné situaci se rozhodl dokončit práci sám. Ale politické orgány navzdory jeho úsilí o utajení jej začaly podezírat, že má v rukou nebezpečné znalosti, které ohrožují jejich moc. Z jednoho rakouského vědce, s nímž Łobaczewski korespondoval, se vyklubal agent tajné policie a Łobaczewski byl během tohoto období třikrát zatčen a mučen. V roce 1968, během práce na první pracovní verzi, ho místní obyvatelé vesnice ve které pracoval, varovali před bezprostřední zásahem tajné policie. Łobaczewski měl jen tak tak čas na to, aby spálil práci v kotli ústředního topení před jejich příchodem. 15 Mnohem později, v roce 1977, ho římský korespondent Rádia Svobodná Evropa, s nímž Łobaczewski mluvil o své práci, udal polským úřadům. 16 Dostal na vybranou: buď čtvrté zatčení, nebo dobrovolný exil ve Spojených Státech. Łobaczewski zvolil druhou možnost. Všechny odborné práce,

17 knihy a výzkumné materiály které vlastnil, byly zabaveny a on opustil zemi bez ničeho. Po příchodu do New Yorku využil polský bezpečnostní aparát své kontakty, aby Łobaczewskému zabránil v přístupu k pracovním místům v oboru. Se zděšením zjistil, že zjevný systém potlačování, kterému jsem jen nedávno unikl, převládal ve Spojených státech ve stejné míře, i když ve skrytější podobě. 17 Stručně řečeno, USA byly nakaženy stejnou nemocí a svoboda, kterou nabízely, byla jen iluzí. V případě polských vědců žijících v zahraničí spočíval postup polské tajné policie v navržení určitého způsobu jednání členům americké strany, kteří je pak důvěřivě provedli, aniž by věděli o skutečné motivaci pro své činy. Łobaczewski byl tedy nucen sehnat si manuální práci a psát konečnou pracovní verzi knihy v časných hodinách před prací. Poté, co ztratil většinu statistických údajů a případových studií, zahrnul pouze ty, které si pamatoval a zaměřil se primárně na pozorování a závěry vycházející z desítek let studí, jak jeho vlastních, tak i dalších kolegů, jakož i podle studia literatury napsané lidmi trpícími pod patokratickými režimy. Jakmile byla v roce 1984 kniha dokončena a byl napsán vhodný překlad do angličtiny, nemohl ji vydat. Editoři psychologie mu řekli, že je příliš politická, a političtí editoři mu řekli, že je příliš psychologická. Násladně získal podporu svého krajana Zbigniewa Brzezinského, který právě nedávno působil jako poradce pro národní bezpečnost pro prezidenta Jimmyho Cartera, a který zpočátku knihu vychvaloval a slíbil, že ji pomůže vydat. Bohužel, po nějakém čase stráveném dopisováním se Brzezinski odmlčel; reagoval pouze ve smyslu, že je to škoda, že to nevyšlo. Jak Łobaczewski prohlásil, proradně tu věc uškrtil. 18 Nakonec bylo jediným výsledkem limitované vydání pro akademiky, které na akademickou obec a recenzenty nemělo žádný významný vliv. V roce 1990 se Łobaczewski kvůli špatnému zdraví vrátil do Polska, kde vydal další knihu a přepsal rukopis Politická ponerologie: Věda o povaze zla

18 upravená pro politické účely na svůj počítač. Nakonec poslal tuto kopii redaktorům SOTT.net a nakladatelství Red Pill Press, kteří knihu vydali v roce Jeho zdraví opět selhávalo, zemřel po necelých dvou letech v listopadu Přestože ostatní vědci v průběhu let v této oblasti uskutečnily důležitý výzkum, kniha Łobaczewského zůstává nejobsáhlejší a nejhlubší. Je to opravdu undergroundová klasika. Poznámky 1. Cleckley napsal seminální knihu o psychopatii Maska příčetnosti [The Mask of Sanity] a Gilbert napsal Psychologie diktatury [The Psychology of Dictatorship] na základě své analýzy nacistických norimberských válečných zločinců. 2. Není jasné, jestli Łobaczewski věděl o dalších, ale odmítl sdělit jejich jména ze strachu o jejich bezpečnost. 3. Bohužel, stejně jako Gilbertova kniha, knihy Dąbrowského jsou nyní mimo tisk. Zde je k dispozici DVD s jeho naskenovanou prací. Poznámka: Dabrowkého kniha Formování osobnosti skrze positivní desintegraci je nyní k dostání v angličtíně od vydavatelství Red Pill Press 4. Přeloženo Elizabeth Mika v Dąbrowského pohledy na autentické duševní zdraví [Dąbrowski s Views on Authentic Mental Healt], v Mendaglio, S. (ed) Dąbrowskiho teorie positivní desintegrace [Dąbrowski s Theory of Positive Disintegration](Scottsdale, AZ: Great Potential Press, 2008), str Dąbrowski, K. (s Kawczakem, A. & Sochanska, J.), Dynamiky konceptů [The Dynamics of Concepts] (London: Gryf, 1973), str. 40, Dąbrowski, K [1977]. Víceúrovňová emoční a instinktivní funkce [ Multilevelness of Emotional and Instinctive Functions ] (Lublin, Polsko: Towarzystwo Naukowe Katolickiego Uniwersytetu Lubelskiego, 1996

19 [1977]), str Ibid, str Ibid, str. 21; Dynamiky konceptů, str. 40; Dąbrowski, K. Formování osobnosti skrze positivní desintegraci (Boston: Little, Brown, 1967), str. 202; Dąbrowski, K. Psychoneuróza není nemoc [Psychoneurosis Is Not An Illness] (London: Gryf, 1972), str Dąbrowski, K. (s Kawczakem, A. & Piechowski, M. M.) Duševní růst skrz positivní desintegraci [Mental Growth Through Positive Disintegration] (London: Gryf, 1970), str Viz Wikipedia, Přepadení vysílačky v Gliwicích. 11. Předmluva k Dąbrowski, K. Positivní desintegrace. (Boston: Little, Brown, 1964), str. ix x. 12. Błachowski učil na jedné takové podzemní univerzitě ve Varšavě. Viz Wikipedia, Stefan Błachowski. 13. O zatčení jagellonského sboru více zde. 14. Viz webové stránky Jagellonské univerzity. 15. Později se v Bulharsku pokusil poslat druhou pracovní verzi kontaktu ve Vatikánu prostřednictvím polskoamerického turisty, ale podle něho nebyla nikdy doručena. 16. Łobaczewski se dozvěděl totožnost svého udavače pouze až od Polského institutu národní paměti v roce Více v rozhovoru z 19. listopadu Łobaczewski, A. Politická ponerologie: Věda o povaze zla upravená pro politické účely [Political Ponerology: A Science on the Nature of Evil Adjusted for Political Purposes](Grande Prairie, AB: Red Pill Press, 2006), str In Memoriam: Andrzej M. Łobaczewski Komentář: Lidstvo již celá tisíciletí, při pohledu na neutěšený stav našeho světa, hledá odpověď na otázku proč je historie plná

20 válek a utrpení? Odkud pochází všechno to strádání? I v naší době si klademe stále stejné otázky: proč jako civilizace nesměřujeme k lepšímu životu? Odpověď najdeme v existenci našeho intradruhového (mezi zástupci stejného druhu) predátora psychopata. Související články: Psychopati, psychopatie a jejich role ve světě Psychopati vládnou našemu světu Skryti tam, kde jsou nejvíc vidět: řídí psychopati svět? Psychopatie psychopati mezi námi Nenápadný půvab korporátní psychopatie KNIHA: Martha Stoutová Sociopat odvedle KNIHA: Robert D. Hare Bez svědomí Sociopat jak ho rozpoznat a jak se ho zbavit Kazimierz Dabrowski: úvod do teorie pozitivní dezintegrace Dabrowského teorie pozitivní dezintegrace: Postoje a kvality skutečné osobnosti (2/3) Postupně Vám přineseme celou sérii Ponerologie pro začátečníky SOTT archiv: Ponerology 101: Lobaczewski and the origins of Political Ponerology Fake news posloužily k ospravedlnění totální války: údajný bosensko-srbský tábor

21 smrti jako záminka pro humanitární intervenci v Jugoslávii Global Research Překlad: Zvědavec 10.listopadu 2017 Poprvé publikováno na webu Global Research 15. července Článek je staršího data, zařazuji jej za poslední článek Michala Branda Alan Kurdi jako symbol, abych ukázal, že falešné a úmyslně naaranžované fotky, které hýbou veřejným míněním a mění směr událostí, nejsou neobvyklé. Mainstream sahá k těmto desinformacím často a beze studu. No, hlavně že na ČT1 běží ve chvíli, kdy toto píši (neděle 22:20) propagandistický pořad To se ví, který zábavnou formou odhaluje falešné zprávy. Editor Zvědavce Zprávy o srbských záchranných táborech pro bosenské uprchlíky byly na veřejnosti prezentovány jako koncentrační tábory za účelem získat veřejnou podporu pro mezinárodní intervenci. V srpnu 1992 byly miliony lidí šokovány při pohledu na fotografie údajného bosensko-srbského tábora smrti. Ale celý příběh o tomto táboru smrti byla jedna velká lež. Televizní stanice ITN natáčela zevnitř oploceného skladovacího prostoru. Natáčením přes plot televizní štáb ITN vytvořil záběry, které vyvolávaly dojem, že bosenští muži byli uvězněni. Stačilo záběry trochu sestříhat a vznikl dojem, že se jedná o tábor smrti manipulace ze strany médií. Tábory smrti byly ve skutečnosti centra pro uprchlíky.

22 Fotografie vytvořila britská televizní a zpravodajská společnost ITN ze záběrů, které natočil filmový štáb ITN, jenž strávil celý den v Bosně. Film byl natočen v uprchlickém táboře ve městě Trnopolje. Na většině fotografií byl vysoký, vyzáblý muž s deformovanou hrudí, svlečený do pasu, podle všeho uvězněný za ostnatým drátem. Pamatujete si na ty fotky? Byl to podvod. Přední strana britské Daily Mail, když se příběh srbských táborů smrti objevil v roce Takhle typicky média referovala o této události. Dokazuje to srbský film s názvem Rozsudek (Judgment). Anglická verze i s komentářem, kterou vytvořili Jared Israel a Peter Makara, se jmenuje Císařovy nové šaty.

23 Pro začátek si řekněme, že ostnatý drát byl součástí zinscenovaných záběrů. Jak uvidíte v tomto filmu, filmový štáb ITN šel dovnitř do skladovacího prostoru, který byl obehnán drátěným pletivem a plotem z ostnatého drátu. Natáčeli přes plot, takže to vytvářelo falešný dojem, že lidé, kteří byli natáčeni, jsou za plotem. Pokud by to skutečně bylo zařízení, kde se vraždí lidé, proč by bylo oploceno jen drátěným pletivem, který byl asi 2 metry vysoký a mohl být snadno zničen holýma rukama? To byl jejich první šikovný trik. Postupně film Rozsudek! ukazuje, jak byly tyto falešné záběry vytvořeny. Film Rozsudek! je tak usvědčující a průkazný, že právníci ITN pohrozili internetové společnosti, poskytující tomuto serveru hosting, soudním sporem, protože tento film prezentuje na webu Falešně vytvořené fotografie byly od 6. srpna odvysílány po celém světě, navíc s doprovodnými titulky a komentáři, přirovnávajícími Trnopolje k nacistickým táborům smrti. Byla to velká lež. Od roku 1992 mainstreamová média používají falešná videa a fotografie, aby ospravedlnila intervence Spojených států a aliance NATO v Iráku, Sýrii, Libyi a na Ukrajině. Video: Císařovy nové šaty: Zde v původním článku (klikněte si níže) následuje několik odkazů na videa youtube, bohužel všechny jsou k dnešnímu dni nefunkční. Editor Podívejte se také na následující souhrn, v němž jsou informace o tom, že záběry a tvorba ITN, které se dostaly do popředí zpráv mainstreamových médií, byly použity jako záminka k napadení suverénní země na humanitárním základě.

24 Poznámka editora Zvědavce: Těším se, až v novém pořadu ČT1 To se ví tento mega-trapas mainstreamu rozpitvají. Tady nešlo o chybku, tady šlo o úmyslné falšování události za účelem ospravedlnění agrese vůči suverennímu státu. Související články: Přesně před 20 roky jsme napadli Srbsko jeho osud můžeme prožít sami Poválečný byznys aneb jak Albrightová privatizovala v Kosovu Archeologové vykopali starověký iphone, jeho stáří odhadli na 2137 let The Siberian Times Přeložil/zpracoval: Vladimír Mičuda, Refresher.cz 8.září 2019 Foto HMC RAS/Pavel Leus Občas se podaří objev, který zaujme širokou veřejnost. Obvykle to bývá neobvyklý předmět či hrob. Tak tomu je i v tomto případě, archeologové Marina Kilunovskaya a Pavel Leus z Institute for the History of Material Culture Russian Academy of Sciences natrefili na předmět, který se nápadně podobá iphonu, informují The Siberian Times. Starověký mobil našli v hrobě mladé ženy na Sibiři v Rusku,

25 dali jí jméno Natasha. Ta žila během období Xiong ve starém Mongolsku. Hranatý předmět je pokryt drahými kameny a šperky. Podle všeho sloužil jako přezka na opasek. Stáří předmětu zjistili díky čínským mincím, které našli v hrobě. Natashin hrob našli ve vypouštěné vodní nádrži Ala-Tey Necropolis v ruské Tuvě. Archeologům se podařilo nalézt několik vzácných předmětů, například bronzový zvonek či keramiku. Pokud vás nález zaujal, více se dočtete ve zprávě od archeologů. Komentář: Natašin iphone je hodně působivým kouskem řemeslné práce. Lignit je dostatečně měkký, takže se dá řezat a leštit do matného nebo lesklého povrchu, ale i tak nalezená ozdoba vypadá jako vytvořená na stroji! Pro srovnání je vpravo na obrázku ukázka lignitového přívěšku z Francie z doby magdalénské kultury (cca let př.n.l.). Autor Didier Descouens, Wikipedia.org. A zde jsou další fotografie z oblasti Ala-Tey Necropolis na řece Jenisej, vysychající každý rok během května a června, kde bylo nalezeno přes 100 hrobů datovaných od doby bronzové až po dobu vlády Čingischána. Opasek ženy byl vyzdoben mimo jiné čínskou mincí wuzhou, podle které

26 datovali archeologové i odhadované stáří iphonu. Před lety se totiž tyto mince začaly razit.

27

28 Šípková Růženka, žena pohřbená v hedvábí ve stejné lokalitě, objevena během dřívějších prací. Ala-Tey v době plného stavu vody

29 a v době jarního vysychání. Panevropský piknik: je řízený proces rozpadu Východního bloku dodnes záhadou? Rostislav Matulík Právo, Novinky.cz 19.srpna 2019 Titulní foto PICTURE ALLIANCE/Votava, ČTK Dodnes ne zcela vysvětlenou událost tzv. Panevropského pikniku si v pondělí připomenou v maďarské Šoproni německá kancléřka Angela Merkelová a maďarský premiér Viktor Orbán. Akce se konala před třiceti lety u vesnice Sopron a podle legendy vylomila první cihlu z dosud neproniknutelné železné opony.

30 Otevření hranic na tři hodiny a útěk 600 východních Němců mimo jiné připomene bohoslužba v luteránském kostele v Šoproni, ležící 214 kilometrů východně od Budapešti. Solidarita u moci Konec léta 1989 byl plný událostí. 14. srpna se ujala v Polsku moci Solidarita a od konce 2. světové války tak vznikla ve východní Evropě první demokraticky zvolená vláda. V čele maďarských reformistů stál tehdy Imre Pozsgay ( ), který při každém opatrném pokusu o uvolnění pečlivě sledoval, zda se z Moskvy nechystá protiúder. V květnu Maďaři odstranili ze železné opony ostnaté dráty a odmontovali výstražné sirény. Příležitost k opravdovému průlomu se však naskytla až na konci června. Habsburkova role Německý politik Otto von Habsburk, syn posledního rakouskouherského císaře, tehdy na přednáškovém turné po Maďarsku poobědval s jedním ze svých obdivovatelů. Ten přitom nadhodil, že by nebylo špatné uspořádat na jednom z hraničních přechodů do Rakouska piknikový happening s opékáním vuřtů a se zpěvy i tanci. Nápadu se za pár dní chytila významná disidentka Maria Filecová, která vyzvala Habsburka i Pozsgaye, aby akci zaštítili. Mladý maďarský premiér Miklós Németh se také přidal a referoval o plánu svým západoněmeckým přátelům. Panevropský piknik se měl konat u Šoproně, necelou hodinu jízdy autem z Vídně směrem na jih. Oficiálně mělo jít o přátelské setkání rodin s krátkým pootevřením hraničního přechodu. Stasi bděla, ale málo

31 Velkým tajemstvím konce železné opony zůstane asi navždy fakt, jak se z této malé akce mohla stát během sedmi týdnů událost, která změnila dějiny kontinentu. Začátkem srpna totiž zaplavily východní Německo tisíce letáků zvoucích na tuto akci. Také Rádio Svobodná Evropa o ní informovalo ve svém vídeňském vysílání každý večer. Všudypřítomná KGB musela vědět, že o piknik už dávno nejde. Určitě to věděl i mladý agent KGB z Drážďan Vladimir Putin. Německá tajná policie Stasi vyslala své agenty na místo konání pikniku dokonce s několikadenním předstihem. Do ústředí pak odeslali zprávu, že z někdejší neproniknutelné bariéry tam je už jen ostnatý drát a stará dřevěná brána. Tehdejší 19. srpen připadl na nudnou a horkou sobotu. V den konání akce stáli na straně organizátorů někteří členové maďarské tajné služby. Ti měli za úkol sledovat blízkou sovětskou vojenskou základnu a dát zprávu, kdyby tam nastal nějaký pohyb. Veliteli základny by totiž stačil jediný telefonát a bylo by po všem. Nestalo se však nic. A tak se vesele zpívalo, přítomní pronášeli přípitky a ve tři odpoledne pohraničníci odstranili staré závory. Maďarští pohraničníci pozorovali hlavně přicházející rakouské hosty a nevěnovali pozornost tomu, co se děje za jejich zády. Tři hodiny a stovky prchajících Mělo jít o malý happening na hranici Maďarska a Rakouska. Původní plán přerostl v masovou akci 19. srpna Maďarsko-rakouská hranice byla otevřena na tři hodiny. Zhruba 600 občanů tehdejší NDR to využilo k útěku na Západ. Maďarští pohraničníci nesáhli po zbrani, ačkoliv jim to tehdejší předpisy nařizovaly. 11. září 1989 Maďarsko rozhodlo, že pustí východní Němce do Rakouska bez omezení.

32 Tam totiž z několika východoněmeckých autobusů a desítek trabantů náhle vyběhli východní Němci rodiny s dětmi i prarodiči pospíchaly k hranici a doslova smetly z cesty tři šokované pohraničníky. Za pár minut seděli v nachystaných rakouských autobusech, dostali peníze a cestovní doklady a vyjeli do Vídně. Ani přítomní agenti kdovíkolika tajných služeb neporušili své inkognito. Agenti k službám Některé okamžiky však měly blízko spíše ke komedii. Jedna rodina z NDR zabloudila v lesíku a k smrti se vyděsila, když se před ní vynořil muž se seznamem a oslovil je jménem. Lutzovi, jdete špatně. Musíte tudy, váš autobus je tímto směrem, řekl a představil se pouze jako západoněmecký diplomat. Na to už se zřejmě nemohlo dívat samo nebe a seslalo na Šoproň prudkou letní bouřku. Její hromy a blesky jako by suplovaly hněv Moskvy. Piknikáři se rozptýlili a akce skončila. Během několika příštích týdnů však tajná dohoda Rakouska, západního Německa a maďarských reformistů umožnila projít na Západ dalším tisícům obyvatel NDR. V železné oponě zela velká díra a drali se do ní další a další uprchlíci. Východní blok se otřásl v základech. Hodně otázek, málo odpovědí I po pětadvaceti letech obestírá ony události hodně mlhy. Kdo byli agenti Stasi, kteří sledovali místo konání? Že by nepřátelé Ericha Honeckera, jehož postavení se snažili podkopat? Proč toho léta náhle získalo povolení vyjet do Maďarska sto tisíc východních Němců, když byly jinak jejich možnosti cestovat silně omezené? Kdo upozornil desítky západních

33 televizních štábů a reportérů, aby jeli do Šoproně, protože se tam stane něco výjimečného? Nařídil snad Michail Gorbačov armádě i agentům KGB, aby nezasahovali? Kdo organizoval uprchlíky z NDR, kteří přijeli s kufry i cennostmi a evidentně se chystali zahájit na Západě nový život? Týden po nečekané akci maďarských reformních politiků se rozběhly v NDR protivládní demonstrace. A za měsíc přijel Gorbačov do NDR, kde odmítl veřejně podpořit Ericha Honeckera. A 9. listopadu, 81 dní po pikniku, padla berlínská zeď. Se značnou dávkou poetické licence rok nato řekl německý kancléř Helmut Kohl, že první kámen nevypadl ze železné opony v Berlíně, nýbrž právě v Šoproni. Půda, na které stojí Brandenburská brána, je maďarská, řekl tehdy Kohl. Komentář: Autor článku se bohužel nepokusil 30 let od událostí, jež byly součástí rozpadu Východního bloku, poskytnout odpovědi alespoň na některé položené otázky, ačkoliv věta Nařídil snad Michail Gorbačov armádě i agentům KGB, aby nezasahovali? k tomu přímo vybízí. Dokonce i ČT24 poskytla trochu větší nápovědu: Poslední komunistický premiér Miklós Németh se koncem roku 1988 rozhodl, že na signalizační systém už nedá peníze a 2. května roku 1989 už ministr zahraničí Gyula Horn se svým rakouským kolegou Aloisem Mockem stříhal ostnaté dráty. Maďaři informovali sovětského vůdce Michaila Gorbačova o demontáži železné opony už v březnu a dozvěděli se, že jejich partner v tom nevidí problém. Proces pádu železné opony v Československu a jeho okolnosti doposud snad nejlépe rozebral Miroslav Dolejší v knize Analýza 17.listopadu. Online text najdete v archivu Revue

34 Časoděj. Propaganda o nemeckej denacifikácii ukazuje na falošnosť propagandy o Rusku ako totalitnej krajine Slobodný Výber 10.července 2017 Rusko je podľa propagandistov pokračovateľom Sovietskeho zväzu nielen po právnej stránke, ale aj po ideologickej. Podľa nich nedošlo v Rusku k vysporiadaniu sa s minulosťou a na popredných miestach ostali tí istí ľudia, ktorí zabezpečovali v minulosti hladký chod komunistického režimu. Ako príklad sa uvádza Nemecko, kde podľa nich došlo k radikálnemu obratu a nacistická minulosť sa stala odsudzujúcim kritériom. Preto je podľa nich legitímne, keď Nemcov a Nemecko civilizovaný svet vníma ako demokratov a Rusko a Rusov ako stelesnenie čistého zla. Nie je to pravda. Portál Echo24 zverejnil článok, ktorý mýtus nemeckej očisty zásadným spôsobom nabúrava. Podľa tohto článku víťazi vojny hneď po porážke Nemecka zrušili všetky štruktúry nacistov (NSDAP, wehrmacht, SS a mnoho nacistických organizácií vrátane médií) do jesene V novembri potom začal Norimberský proces a procesy s nacistami v okupačných zónach. Na trest odňatia slobody boli

35 odsúdené tisíce ľudí a bolo vynesených 486 rozsudkov smrti. O prácu prišlo v západných zónach úradníkov a predstaviteľov súkromného sektora bývalých nacistov bolo internovaných. Vyše pätnásť miliónov ľudí prešlo dotazníkovými previerkami, apod. Lenže potom bola moc odovzdaná do rúk samotným Nemcom a proces denacifikácie sa prakticky zastavil. V roku 1951 schválil snem článok 131 základného zákona, podľa ktorého boli prijatí na svoje pôvodné miesta všetci tí, ktorí boli vyhodení po spojeneckých čistkách a neboli odsúdení. Požiadavky na ich finančné odškodnenie neprešli, ale bola pre nich vytvorená kvóta mali tvoriť dvadsať percent úradníkov. Amnestovaní boli aj niektorí odsúdení. V spoločnosti sa vytvorilo široké spektrum zahŕňajúce popri politikoch, právnikoch a bývalých vojakoch aj predstaviteľov katolíckych a protestantských cirkví, ktoré presadzovalo potrebu vysporiadania sa s minuloťou amnestovaním odsúdených a to aj vrátane tých, ktorí boli odsúdení za vraždy bezbranných žien a detí po desiatkach tisíc za okolností, ktorým by sme neboli ochotní veriť, nebyť súdobých záznamov samotných páchateľov a ich priznania, ako odpovedal americký miestodržiteľ McCloy v liste nemeckému prezidentovi Heussovi. Historik Jeffrey Herf píše, že v diskusiách tej doby sa slovo obeť často používalo nie o ľuďoch, ktorí boli perzekvovaní alebo zavraždení nacistami, ale o ľuďoch, ktorí boli považovaní za Obete prekonanie nacizmu Západní Nemci pre nich vymysleli nové slovo, Entnazifizierungsgeschdigten.. Historik Tony Judt napísal: V Bavorsku bola v roku 1946 vyhodená asi polovica stredoškolských profesorov, ale za dva roky boli späť. Novo zriadená federálna republika v roku 1949 ukončila všetky vyšetrovania chovania úradníkov a vojakov v minulosti. V Bavorsku v roku 1951 tvorili exnacisti 94 percent sudcov a žalobcov, 77 percent zamestnancov ministerstva

36 financií a 60 percent úradníkov regionálneho ministerstva poľnohospodárstva. V roku 1952 bol každý tretí úradník ministerstva zahraničia v Bonne bývalý člen nacistickej strany. V novo utvorenej diplomatickej službe bolo 43 percenta diplomatov bývalí príslušníci SS a ďalších 17 percent slúžilo v Sicherheitsdienst alebo v gestape. Hans Globke, Adenauerov hlavný pobočník v 50. rokoch, bol zodpovedný za oficiálne komentáre k Hitlerovým norimberským rasovým zákonom z roku Šéf polície v Porýní-Falcku, Wilhelm Hauser, bol Obersturmführer zodpovedný za vojnové masakry v Bielorusku. Účtovanie s nacizmom sa úplne nezastavilo, ale trend je zjavný z čísel, ktorá uvádza Herf: Počet odsúdených západonemeckými súdy klesal z 800 v roku 1950 na niečo cez 200 v roku 1951, niečo pod 200 v roku 1952 a na 125 v roku V desaťročí od roku 1954 do 1964 sa počet rozsudkov západonemeckých súdov pohyboval medzi 25 a 50 ročne. Niekoľkokrát sa v Spolkovom sneme odohralo veľmi kontroverzné hlasovanie o predĺženie premlčacích lehôt, ku ktorému najmä konzervatívni poslanci mali čoraz menej chuti. Prečo to išlo veľmi tuho? Okrem iného iste preto, že podľa vlani zverejnenej štúdie bolo až do 70. rokov 90 zo 170 špičkových úradníkov ministerstva spravodlivosti bývalí nacisti a boli medzi nimi sudcovia, ktorí za nacizmu odsudzovali k trestom smrti. V roku 1957 bolo percento bývalých členov NSDAP na ministerstve 77 percent, dokonca vyššie ako v čase tretej ríše. Podobnú štúdiu zadal skôr na ministerstve zahraničia Joschka Fischer s podobnými výsledkami. Hlavným iniciátorom tohto trendu bol samotný architekt povojnového Nemecka Konrád Adenauer. Podľa neho je neprípustné aby sa Nemci delili na občanoch rôznych kategórií. Nemci by nemali byť delení na dve triedy, na politicky poškvrnených a nepoškvrnených. Toto zaradenie musí byť prekonané čo najskôr, hovoril v prejave pred Spolkovým snemom. A tiež spomenul, že denacifikácia spôsobila mnoho nešťastia a mnoho škôd. Podľa Adenauera nebolo možné príliš tvrdo zasahovať pri

37 denacifikácii. Myslel si, že ľud nakazený spolužitím so zločineckým režimom a zdrvený porážkou a všednými starosťami rozvráteného Nemecka znesie len určitú mieru pripomínania vlastného zlyhania. Prieskumy, ktoré si nechávali na konci 40. rokoch robiť Američania, ukazujú, že široké vrstvy zastávali autoritárske a rasistické názory. Hoci povojnové usporiadanie bolo demokratické, vyrovnanie sa s minulosťou nebolo na programe dňa. Adenauer už v marci 1946 vyhlásil, že by sme konečne mali nechať na pokoji malé ryby, tých, ktorí neutláčali ostatných, neobohatili sa a neporušili žiadne zákony. Vojakom a nižším nacistickým funkcionárom by malo byť umožnené vstupovať do CDU. Prenasledovať neškodných súputníkov a vojakov, ktorí verili, že len konajú svoju povinnosť, by podľa neho vybudilo rastúci a extrémny nacionalizmus. Autor pripomína, že tieto slová Adenauer vyriekol v čase trvania Norimberského procesu! A podľa neho už by sa s trestaním nacistov konečne malo prestať. V prejave v máji sa sťažoval, že nemecký ľud je opäť delený na lepších a horších. Ale nespravodlivosť plus nespravodlivosť sa nikdy nebude rovnať spravodlivosť, vyhlásil. Tou nespravodlivosťou bola mienená spojenecká denacifikácia. Požiadavka, aby denacifikácia už konečne skončila, sa stala leitmotívom jeho volebnej kampane v roku A denacifikácia integráciou sa stala heslom nemeckých vlád najbližších rokov. Adenauer pripomínal utrpenie odsunutých Nemcov a vojnových zajatcov. Varoval, že príliš tvrdé účtovanie s minulosťou môže ohroziť demokraciu. Nemci teraz trpeli v rozvrátenej krajine a o utrpení, ktoré predtým pôsobili iným, počuť nechceli.

38 Príbeh Ruska Na pozadí tohto príbehu zahmlievania a prefarbovania vrahov na obete si skúsme predstaviť príbeh Ruska. Rovnako je to krajina, kde bolo veľké množstvo ľudí členmi totalitnej strany a ktorí zaujímajú aj dnes vysoké miesta v štátnej správe, súdnictve či pôsobia ako významné osobnosti. Priamo v najvyššej funkcii pôsobí bývalý príslušník tajnej represívnej polície. A za činnosť pri potláčaní ľudských práv a slobôd nebol postihnutý nik. Naši propagandisti nám chcú tvrdiť, že to je explicitný dôkaz pokračovania Ruska v ideologickej línii, ktorá ovládala desiatky rokov polovičku sveta. Lenže niečo tu nehrá. Žiadna krajina sama od seba nebude pôsobiť proti vlastným ľuďom. Hovorí sa tomu prezliekanie kabátov, alebo obyčajné prispôsobenie sa dobe. Fanatických aktivistov je málo, ale pokiaľ účasť na politickom procese prináša pozitívny osobný prospech, zapoja sa aj tí, ktorým je inak celé to politické divadlo prakticky ukradnuté. Na Slovensku mnohí agrárnici prešli plynule k ľudákom, aby sa neskôr stali komunistami. Neskôr komunisti privatizovali ako prví a dnes, keď charakter rozhoduje, účasť vo vláde je mantra, ktorá spoľahlivo zmaže všetky ideologické predsudky. Nemci si denacifikáciu nespravili sami, boli k tomu prinútení silou po katastrofálnej prehratej vojne s miliónmi obetí. Po odovzdaní moci samotným Nemcom sa nacisti vrátili. V Rusku žiadna takáto sila nebola, vo vojne krajina figurovala ako obeť a hriechy minulosti typu guľagy Stalina boli riešené ešte za čias jeho komunistických nasledovníkov. Preto ani spoločnosť nepociťovala potrebu zúčtovania s predstaviteľmi režimu. V skutočnosti na pozadí rozpadnutej krajiny, kde bieda po skončení studenej vojny bola porovnateľná s biedou Nemecka po roku 1945, osud nejakých komunistov nikoho nezaujímal.

39 Nakoniec samotná pôvodná Komunistická strana bola v Rusku v roku 1991 zakázaná, rozpustená a jej majetok skonfiškovaný výnosom prezidenta Jeľcina. Dnešná Komunistická strana teda vznikla odznova a dnešní komunisti sú už len tieňom bývalých mocných. Druhým faktorom, ktorý demagógovia používajú je samotné usporiadanie spoločnosti. Faktom je, že Nemecko je dnes demokratickou krajinou, kde majú ľudia možnosť prejaviť svoju vôľu účasťou na slobodných voľbách a kde je zaručená sloboda slova a názoru (aj keď o skutočných slobodách by sa dalo pochybovať). Rusko je podľa nich nedemokratická krajina, kde neexistuje možnosť slobodného výberu politických predstaviteľov a nie je zaručená sloboda slova a názoru. O tomto sa dá celkom úspešne diskutovať, sloboda slova je v Rusku ďaleko širšia, ako u nás. Vo verejných médiách sa bežne vyskytujú nielen opozičné, ale aj priamo protiruské názory. Hoci je zotrvanie Putina v najvyššej funkcii účelové a jeho rošáda s Medvedevom na poste prezidenta a premiéra bola terčom posmechu, realitou je neuveriteľne vysoká a treba pripomenúť skutočná podpora výkonu jeho vlády, dosahujúca 80%. Málokto z kritikov si tiež uvedomuje, že Putin sa musí uchádzať vo voľbách o dôveru voličov a že tieto voľby sú v plnom zmysle slova tajné a slobodné. V skutočnosti je teda Rusko krajinou, kde sú podľa nás určité deformácie toho, ako by mala spoločnosť fungovať, ale v základoch je určite demokratická a kde je zaručená sloboda slova. Mimochodom známy prípad Pussy Riot nebol o tom, že ženy hulákali proti Putinovi. Rusko je krajinou s množstvom kultúr a náboženstiev. Aby spoločnosť bola schopná efektívne koexistovať, vyvinul sa historický model, podľa ktorého nie je dovolené urážať a napádať ostatné skupiny, takže je zaručená aj ochrana náboženstva. Pussy Riot znesvätili kresťanský chrám, čo je podľa zákonov trestný čin. Pokiaľ by svoje vystúpenie urobili v parku, nikto by si to nevšimol.

40 Záverom je teda dobré si uvedomiť, že nie je nutné hodnotiť vždy podľa predsudkov. Historické fakty nás môžu nielen varovať, ale aj poučiť. Ak je Nemecko demokratická krajina napriek tomu, že je prelezená nacistami a ich potomkami, ktorí nikdy neboli súdení a odsúdení, potom prestaňme s odsudzovaním Ruska na základe minulosti a pozerajme sa na prítomnosť a budúcnosť. Druhou možnosťou je zaviaznuť v minulosti a pokračovať v odsudzovaní oboch krajín. Ak je Rusko naďalej krajinou zasraných boľševikov, ktorí pokračujú v šírení svojej ideologickej hegemónie, fajn. Potom je Nemecko krajinou skurvených nacistov, ktorí potichu pokračujú v budovaní Hitlerovho sna. S prepáčením, táto druhá alternatíva je blbosť. Stonehenge: byl účelem stavby zvuk? Záhadné akustické vlastnosti objeveny Amy Oliver Daily Mail Překlad: redakce Na Severu 12. dubna 2012

41 Simon Wyatt / University of Salford Záhada: výzkumníci zjistili, že Stonehenge reaguje na akustické podněty způsobem, který by byl znatelný pro neolitického člověka, což naznačuje, že byl postaven se zřetelem na akustiku Studie odhalila, že Stonehenge mohl být navržen se zřetelem na akustiku, podobně jako řecké a římské divadlo. Výzkumný tým z University of Salford studoval čtyři roky akustické vlastností tohoto historického místa, ve snaze rozluštit záhadu, proč byl postaven. Přestože nemohli potvrdit přesný účel těchto kamenů, výzkumníci zjistili, že jeho prostor reagoval na akustickou aktivitu způsobem, který by byl znatelný pro neolitického člověka. Stonehenge je velmi dobře známý, ale lidé se stále snaží zjistit, pro jaký účel byl postaven, a my jsme si mysleli, že podobný výzkum přispěje prvkem archeologie, který doposud nebyl prozkoumán, řekl

42 vedoucí výzkumný pracovník Bruno Fazenda. Dodal, že nová oblast akustické vědy, pojmenovaná archeoakustika, by mohla být nápomocná při archeologickém výkladu významných budov a kulturního dědictví, které již neexistují ve své půdovní podobě, tak jako v případě Stonehenge. Protože areál v hrabství Wiltshire je zchátralý, výzkumnící odcestovali do Maryhillu v USA, kde byla v roce 1929 postavena v plné velikosti betonová replika Stonehenge jako památník vojákům První světové války. University of Salford Napodobenina: Aby měli přesnější znázornění, výzkumnící odcestovali do Maryhillu v USA, kde byla v roce 1929 postavena v plné velikosti betonová replika Stonehenge jako památník vojákům První světové války. Zde provedli patřičná akustická měření, která umožnila výzkum v oblastech pozoruhodných akustických efectků jako ozvěny, rezonance a

43 efekty šeptajícího ochozu. Druhá fáze sestávala z vytvoření plně 3D audio ztvárnění prostoru s pomocí systému skládajícího se z 64 audio kanálů a reproduktorů, konkrétně sestaveného na University of Salford na základě syntézy vlnového pole, tzv. wave field synthesis. Tento systém umožňuje přesnou a realistickou napodobeninu toho, jak Stonehenge dříve zněl. Dr. Fazenda řekl: Tento druh výzkumu je důležitý, protože nyní jsme nejenom schopni vidět se obklopeni kameny s pomocí virtuální reality, ale můžeme také poslouchat, jak by tato kamenná stavba obklopila lidi akustickým zážitkem. Je to jako bychom mohli cestovat zpět v čase a zažít prostor holističtejším způsobem. Dr. Fazenda se dále domnívá, že jeho výzkum otevírá zcela nové obzory pro archeoakustiku: Samozřejmě existují další místa zájmu a jakmile se metodologie zkoumání akustiky ve starodávných prostorách stane ustálenější, pak potom může být využívána jakou součást archeologie a domnívám se, že během příštích deseti let bude velký počet podobných studií zahrnovat akustiku. Poslechněte si záznam pořízený v Maryhilllu, USA, kde byla v roce 1929 postavena betonová replika Stonehenge. Více informací o projektu najdete zde. Stereo provedení folkové skupiny, která zpívá uvnitř repliky Stonehenge v Maryhillu. Komentář: Čtenáře by mohly zajímat tyto výňatky z experimentu Cassiopaea týkající se Stonehenge: 23. říjen 1994 Ot: (L) Kdo postavil Stonehenge?

44 Od: Druidové Ot: (L) Kdo byli Druidové? Od: Raná árijská skupina. Ot: (L) Jakým způsobem byli schopni hýbat kameny a postavit je? Od: Zaměřováním zvukových vln: sami si to vyzkoušejte, coral castle. Ot: (L) Kdo naučil Druidy používat zvukové vlny? Od: Věděli to; předáno generacemi. Ot: (L) Kdy byl Stonehenge postaven? Od: Zhruba 8000 Př. n. l. Ot: (L) K čemu byl Stonehenge postaven nebo k čemu byl používán? Od: Zaměřovač energie. Ot: (L) Co měla tato zaměřovaná energie dělat? Od: Všemožné věci. Ot: (L) Měla být energie směřována vně nebo dovnitř do středu? Od: Obojí. 8. prosince 1996 (L) Dobře, o čem je Stonehenge? Od: Poloha přitáhla ten druh duší na správné frekvenci, které poté umístily kameny na správné místo k příjmu kódovaných komunikací v kódu telepaticky, aby nemusely pobíhat po krajině a číst zakódované piktografy.

45 Ot: (L) Jaká technika byla použita uvnitř kruhu k přijímání informace telepaticky? Od: Transcendentní zaměření rozdělené myšlenkové vlny. Ot: (L) Dobře, takže co říkáte, že pohyb po spirále Od: Spirála slouží k překladu zprávy pomocí zpomalení vlny a zaměření přenášené energie myšlenkové vlny. Využití/převod elektromagnetických vln, kanál, rozebráním signálu z univerzálního jazyka záměru do jazyka fonetického profilu. To je víceuživatelská nezbytnost. Ot: (L) Víceuživatelská nezbytnost naznačuje že více lidí musí dělat spirálu. Je to správně? Od: Ne. Musí slyšet a cítit a chápat tu samou věc. Molekulární struktura kamene, pokud je řádné vytvarovaná, vám zpívá. SOTT archiv: Stonehenge designed for sound? Mysterious Acoustic Properties Jeruzalém původem židovské město? Izraelský archeolog Israel Finkelstein vznáší

46 pochybnosti Middle East Monitor Překlad: redakce NaSeveru 20.února 2014 Senior archeolog z Univerzity v Tel Avivu vznesl pochybnosti týkající se údajného židovského odkazu Jeruzaléma. Svým tvrzením se Israel Finkelstein postavil oficiálnímu výkladu Bible a nárokům Izraele na okupované město. Profesor Finkelstein, který je známý jako otec biblické archeologie, sdělil deníku The Jerusalem Post, že židovští archeologové doposud nenašli žádné historické ani archeologické důkazy, které by potvrzovaly pravdivost biblického příběhu o Exodu a putování Židů po Sinaji nebo dobytí Kanaánu Jozuou. Ohledně údajného Šalamounova chrámu zmínil Finkelstein, že nejsou k dispozici žádné důkazy, které by potvrzovaly, že chrám skutečně existoval. Podle Finkelsteinova univerzitního kolegy, přednášejícího Rafi Greenberga, že v Izraeli se předpokládá nález kdekoliv, když vykopávky probíhají alespoň 6 týdnů. Nicméně Izraelci prováděli archeologické práce v Silwanu, okupovaném sousedství Jeruzaléma, po dva roky a zcela bez výsledku, řekl Greenberg. Profesor Yoni Mizrahi, nezávislý archeolog, který spolupracoval s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, se přiklonil na stranu Finkelsteina. Řekl, že pravicová Asociace Elad [Ir David Foundation, nadace Davidova města, která se mimo jiné snaží upevňovat židovské spojení s Jeruzalémem,

47 vytvořit židovskou většinu v arabských částech východního Jeruzaléma spojení, pozn.překl.] nenašla žádný artefakt, který by potvrdil existenci Davidova paláce, přestože o tom dopředu nikdo z asociace nepochyboval, jako kdyby se jejich snažení odvíjelo od biblických textů, které by je během práce vedly. Komentář: Israel Finkelstein je spoluautorem knihy Bible Unearthed, která vyšla i v českém překladu pod názvem Objevování Bible. Společně s Neilem Asherem Silbermanem oba dospěli k nové verzi dějin starověkého Izraele, přičemž jejich přístup je ryze vědecký, nepokřivený střetem zájmů, což se nedá říci o mnoha jiných výzkumnících, kteří se často snaží naroubovat biblický narativ na artefakty nalezené v terénu. Po přečtení knihy těchto dvou pánů vám bude jasné, jak moc výrazně se biblické příběhy liší od toho, co nám říkají archeologické nálezy a jak velký dopad má tato skutečnost na dnešní interpretaci dějin. Čarodějnice, komety a planetární kataklyzmata (2/3): vzestup křesťanství Komentář: Toto je druhá část obsáhlého článku od Laury Knight-Jadczyk, odkaz na první část najdete zde: Čarodějnice, komety a planetární kataklyzmata (1/3)

48 Laura Knight-Jadczyk Sott.net 30.října 2010 Překlad: redakce Na Severu.org V knize Déšť železa a ledu [Rain of Iron and Ice] od Johna Lewise, profesora planetárních věd v Lunární a planetární laboratoři, spoluředitele Výzkumného centra vesmírného inženýrství NASA / University of Arizona a komisaře Arizonské státní vesmírné komise, se dozvídáme, že Zemi pravidelně zasahují mimozemské objekty a mnohé z těchto dopadajících těles vybuchnou v atmosféře, podobně jako tomu bylo v případě Tungusky, a to bez zanechání jakýchkoliv kráterů nebo dlouhotrvajícího viditelného důkazu o dopadu tělesa z vesmíru. Tyto dopady nebo atmosférické výbuchy mohou způsobit zemětřesení nebo tsunami, aniž by si svědci (následných událostí, pozn.překl.) byli vědomi, co bylo jejich příčinou. Koneckonců, povrch Země je ze 75% voda a jakýkoliv očitý svědek takové události (dopadu či exploze) by byl pravděpodobně usmažen a nikdy by o tom nikomu neřekl, takže skutečně nemůžeme vědět, zda všechna zemětřesení na naší planetě mají tektonickou povahu nebo ne. Stručně řečeno, to, co Lewisova práce přináší na pořad dne je myšlenka, že některá známá historická zemětřesení klidně mohla být dopadovými událostmi. Data, která tito vědci přiřadili k událostem, které lze rozpoznat ve vědeckých záznamech, jsou , 8.200, a PS (roky před současnostíʻ). Datování lze upravovat, jak budou vyvinuty nebo použity přesnější metody datování. Událost PS je nejzajímavější, protože je to ta, která, podle všeho, téměř zničila veškerý život na zemi. Přinejmenším vyhladila megafaunu na všech kontinentech. Platón psal o katastrofickém zničení Atlantidy, ke kterému došlo během dne a

49 noci před lety, což je zatraceně blízko. Tato událost je téma, které Firestone, West a Warwick-Smith obsáhle popisují ve své knize Cyklus kosmických katastrof [The Cycle of Cosmic Catastrophes]. Kniha zahrnuje spoustu mýtů severoamerických indiánů, které popisují tuto událost, dohromady s jejich vlastní vědeckou prací na důkazech. Jak již bylo zmíněno, Clube a Napier identifikovali předchůdce Tauridského komplexu jako obrovskou kometu, která byla někdy v posledních dvaceti až třiceti tisících let vržena do krátkodobé (přibližně 3.3 leté) oběžné dráhy. Tauridský komplex v současné době zahrnuje meteorický proud Tauridy, kometu Encke,,asteroidyʻ jako 2101 Adonis a 2201 Oljato a obrovské množství vesmírného prachu. Asteroidy v Tauridském komplexu, podle všeho, mají spřízněné meteorické roje, což znamená, že mnohé z asteroidů jsou pravděpodobně zaniklé komety. Jinými slovy, v kometě může být víc než jen prach a sníh může obsahovat významné kamenné jádro a spoustu jedovatých plynů a různých chemických látek.

50 Tauridy Nyní se dostáváme k části důkazu, který může být spojením mezi touto kometou a Halloweenem. Konec června a konec října / začátek listopadu jsou časy, kdy Země prochází Tauridským proudem. To znamená, že k této události, která je hranicí mezi Pleistocénem a Holocénem (současná epocha), muselo dojít koncem října. Byl to den, kdy hranice mezi živými a mrtvými byla velmi úzká, protože téměř každá živá věc na této planetě zahynula a vzpomínka na tuto událost přetrvala do současnosti jako připomenutí,konce létaʻ, které nazýváme Halloween, v Bibli známá jako Noemova potopa. Kdy už dojde na čarodějnice? Jen vydržte, dostaneme se k tomu. Clube a Napier píší: Meteorické proudy jsou fosilní důkazy minulých protnutí s orbity komet hlavní proudy jsou starobylé Předchůdce komety Encke a Tauridů, s předpokládaným průměrem asi 20 km, by při svém nejbližším přiblížení k Zemi dosáhl hvězdné velikosti -12, což se blíží jasnosti Měsíce a je dostatečné k vrhání stinů v noci. Jevil by se jako intenzivní žlutá skvrna světla, obklopená kruhovou obálkou kolem jádra koma, pravděpodobně větší než plný měsíc, s chvostem, táhnoucím se napříč větší částí oblohy s modrobílou barvou u jádra přecházející až do tmavě červené Pokud by se historie rozpadu, který odhalují stávající pozůstatky, udála před očima lidí, pak by nastaly příležitosti, během kterých by byly pozorovány dceřiné komety, možná i celý soubor. Značně by narostla sezónní četnost jasných bolidů, která by se v pravidelných intervalech zvyšovala na velmi vysokou úroveň, se silnou souměřitelností mezi orbitálními periodami Země a komety Encke; a riziko nárazů podobných Tungusce by bylo nejvyšší. Na pravidelné oběžné dráze by blízká příblížení byla samozřejmě předvídatelná. Pokud by se Země opravdu během těchto blízkých přiblížení srazila s úlomky takového druhu,

51 jenž jsme zmiňovali, předpověď by byla naléhavou záležitostí Autor Genesis (15:17) napsal: Když slunce spadlo a bylo tmavé, hle, kouřící pec a hořící lampa Zdá se, že jde o popis komety; ale její reprezentace je jako Abrahámova vize Boha. Nebo znovu v 1. Paralipomenon (21:16): David pozvedl oči a uviděl Hospodinova anděla, jak stojí mezi zemí a nebem a v ruce má tasený meč, a vztažený nad Jeruzalémem. David i starší přikrytí pytlovinou padli na svou tvář. Objekt je opět viděn jako božská bytost a anděl Páně, a náboženský výklad je použit na přírodní jev. (Clube & Napier, 1982.) Clube, Napier, Hoyle a další mají dobrý argument pro původ judaismu v nebeských jevech, který byl později překroucen a zkreslen kněžími do pověry, kterou je dnes. Christopher Knight a Robert Lomas napsali fascinující knihu, Urielův stroj, o megalitických kulturách, ve které navrhli, že kamenné kruhy byly postaveny jako astronomické observatoře, jejichž účelem nebylo vědět kdy zasadit kukuřici, ale dohlížet na zbloudilé komety. Mají pro to velmi dobrý argument. Počátky křesťanství mohou být výsledkem podobných kosmických setkání. Burton Mack píše: Příběh, který Josephus vypráví o šedesátých letech, je o hladomoru, společenském nepokoji, rozkladu institucí, nenávistných vnitřních konfliktech, třídních válkách, banditství, povstáních, intrikách, zradách, krveprolití a rozptýlení Židů po celé Palestině. Po větší část desetiletí se k válce buď schylovalo nebo se přímo válčilo, a Josephus podává zprávu o znameních, včetně jasného denního světla uprostřed noci! (Burton Mack, Mýtus nevinnosti: Marek a původ křesťanství, 1988, 2006). Josephus zmiňuje několik znamení blížícího se zla, které má dopadnout na Jeruzalém a chrám. Popisuje hvězdu připomínající

52 meč, kometu která přetrvala celý rok, světlo svítící v chrámu, kráva která porodila jehně v okamžiku, kdy měla být obětována v jeruzalémském chrámu, armády bojující na nebi a hlas vycházející z nejsvětější svatyně ve stanu setkávání, který pronesl: Odcházíme (Josephus, Židovská válka, 6). (Je zřejmé, že hlas byl apokryfní.) Některá z těchto znamení jsou zmíněna dalšími soudobými historiky, například Tacitem. Nicméně, Tacitus, v páté knize jeho Dějin, kritizoval pověrčivé Židy za to, že nerozpoznali a nenabízeli pokání za znamení, aby odvrátili katastrofy. Zničení Jeruzaléma přičítá hlouposti, nebo úmyslné neznalosti samotných Židů tím, že nenabídli vhodné oběti. Stručně řečeno, je velmi dobře možné, že eschatologické spisy v Novém zákoně, samotné utváření Ježíšova mýtu, vycházely z kometárních událostí té doby, včetně vzpomínek na,hvězdu na východěʻ. Zničení chrámu v Jeruzalémě mohlo velmi dobře být,božím činemʻ, jak o tom píše Marek v jeho evangeliu, ačkoliv ne zrovna v takové podobě, jak tomu věří oddaní následovníci. Tím se samozřejmě dostáváme k období přechodu: zavedení křesťanství v Evropě Konstantinem. Paul K. Davis píše: Konstantinovo vítězství mu dalo naprostou kontrolu nad Západořímskou říší, což křesťanství vydláždilo cestu stát se dominantním náboženstvím pro Římskou říši a nakonec i pro Evropu.

53 Jean-Christophe Benoist Konstantinova hlava z kolosální sochy Obecně se uvádí, že večer 27. října, kdy se armády připravovaly na bitvu, měl Konstantin vizi, která ho vedla bojovat pod ochranou křesťanského boha. Podrobnosti této vize se však liší v závislosti na zdroji, který ji popisuje. Lactantius, raný křesťanský spisovatel v dotyčné době, uvádí, že během noci před bitvou bylo Konstantinovi ve snu přikázáno, aby vykreslil nebeské znamení na štíty svých vojáků (O smrti pronásledovatelů, 44.5). Poslechl povely svého snu a označil štíty znamením,označujícím Kristaʻ. Lactantius popisuje toto

54 znamení jako,staurogramʻ, nebo latinský kříž s horním koncem zaobleným jako P. Neexistují žádné důkazy o tom, že Konstantin někdy použil toto znamení, narozdíl od známějšího monogramu XP (Chí-ró) podle popisu Eusebiuse, ale rozhodně to něco naznačuje, protože trochu vypadá jako atomový hřib. Vědecký časopis New Scientist (svazek 178, číslo 2400, 21. června 2003, str. 13) ohlásil v Apeninách objev impaktního kráteru meteoritu, který pochází ze čtvrtého, nebo pátého století našeho letopočtu. Kráter je nyní,sezónní jezeroʻ, víceméně kruhové, o průměru 115 až 140 metrů, má výrazný zvýšený okraj, a nemá přítok nebo výtok, a je napájeno pouze deštěm. Poblíž se nachází tucet mnohem menších kráterů, takové, jaké by vznikly, kdyby se během vstupu do atmosféry rozpadl meteorit o průměru asi 10 metrů. Tým vedený švédským geologem Jensem Ormoem věří, že kráter byl způsoben dopadajícím meteoritem s jedním kilotunovým nárazem což se rovná velmi malému jadernému výbuchu který vytvoří rázové vlny, zemětřesení a atomový hřib. Vzorky z okraje kráteru byly datovány do roku 312, ale malé množství kontaminace s mladším materiálem, by mohlo zdůvodnit výrazně pozdější datum než 312. Legenda o padající hvězdě přetrvává v Apeninách od římských časů, ale událost, kterou popisuje, zůstávala tajemstvím. Jiné záznamy ze 4. století popisují, jak barbaři stáli u vnějších bran říše římské, zatímco křesťanské hnutí ohrožovalo jeho vnitřní stabilitu. Císař Konstantin viděl na obloze úžasnou vizi, na místě se obrátil na křesťanství a vedl svou armádu k vítězství pod znamením kříže. Ale co skutečně viděl? Mohl by dopad meteoritu, který zasáhl italské Apeniny, nebo Tungusce podobný nadzemní kometární výbuch, být znamením na obloze, které povzbudilo císaře Konstantina, aby vyzval křesťanského boha ve své rozhodující bitvě v roce 312, kdy porazil Maxentia u Milvijského mostu?

55 Konverze císaře na křesťanství určitě nemohla změnit víru a praktiky většiny jeho poddaných. Ale mohl se rozhodnout a rohodl se být laskavý a udělit výsady těm, jejichž víru přijal. Pro ně postavil kostely, osvobodil kněžstvo od občanských povinností a daní, dal biskupům sekulární moc nad soudními záležitostmi a udělal z nich soudce, proti nimž nebylo odvolání. Zní to, jak když přebírá moc fašistický režim, že? Takže si to zopakujme: Bůh Židů vyskočil na jeviště dějin pravděpodobně jako kometární událost, která byla zvěčněna jako epidemie v Egyptě a přepracována jako hrdinský,příběh Exoduʻ. Prostřednictvím svých kněží, celá staletí po události, kdy skutečná realita tohoto,bohaʻ byla zapomenuta, tento bůh slíbil svému lidu něco nového a jiného zničení všech ostatních na planetě, kteří na ně byli zlí a přežijí jen ti, kteří budou přesně následovat jeho pravidla a budou moci vládnout všem ostatním. Všimněte si, že to nutně neznamenalo vzkříšení mělo to být fyzické pozemské království s Židy na samém vrcholu. Rané křesťanství mělo velmi výrazné a nové myšlenky, které byly naroubovány na judaismus. Křesťanství zase zachovalo a přeneslo nakažlivým způsobem jisté ideály judaismu, které vytvořily základy, na kterých stojí naše současná kultura.

56 Gernot Keller Co viděl Konstantin na obloze zhruba v roce 312? Hlavní šablonou křesťanství přejatou přímo od judaismu je hřích. Historie hříchu, od tamtoho bodu až po současnost, je příběhem jeho triumfu. Uvědomování si povahy hříchu vedlo k růstu poptávky po agenturách a technikách pro jeho vyřešení. Tyto agentury se staly centry hospodářské a vojenské moci, tak jak je tomu i dnes. Křesťanství, které prosazuje ideály židovství pod pozlátkem,nové smlouvyʻ, změnilo způsob, jakým se muži a ženy k sobě vzájemně chovali. Změnilo postoj k jediné životní jistotě: smrti. Změnilo míru svobody, s níž lidé mohli přijatelně zvolit v co a čemu věřit. Pohanské kulty se také zabývaly otázkami utrpení a nesnází. Ale velký rozdíl spočíval v tom, že z pohledu pohanů dopadly na jednotlivce potíže proto, protože se jim nepodařilo usmířit příslušného boha nebo bohyni. Utrpení a nesnáze byly důsledkem činů bohů kteří byli překvapivě lidští a vrtkaví a nebyly osobní, vnitřní,chybouʻ, která zatracovala jednotlivce.

57 Dalším velkým rozdílem mezi pohanskými a monoteistickými kulty bylo, že pohané nebyli oddaní zjevené víře v silně křesťanském smyslu. Jinými slovy, víra nebyla ani podporována, ani povzbuzována. Pohané vykonávali obřady, ale nehlásili se k žádné víře nebo doktríně. Obřady obsahovaly podrobné rituály, zahrnující nabízení zvířecích obětí svým bohům, ale nebylo to stejné jako,víraʻ judaismu nebo křesťanství. Jako,následovník pohanského náboženstvíʻ jste nemuseli přijmout filozofickou teologii, ani jste nemuseli patřit k,mystickému kultuʻ, ve kterém byly mýtus a rituál těsně propojeny. Existovaly jen,možnostiʻ. To, co mýty ve skutečnosti dělaly, bylo potvrzení neustálého povědomí člověka o potenciálním hněvu bohů, nepředvídatelnosti přírody. Pausanias, řecký geograf z 2. století našeho letopočtu, nepřijal tyto prapodivné příběhy mytologie. Ale jednu věc Pausanias věděl jistě: příběhy o dřívějším hněvu boha, který se projevil jako hladomory a zemětřesení a kataklyzmata. Připomíná nám, jak křehká je civilizace vůči neustálému nebezpečí geologie a počasí. A tak bylo,,následovat pohanské náboženstvíʻ v podstatě znamenalo přijmout tuto tradici minulého hněvu bohů, vyjádřenou v násilí přírody, a to, že bohové mohou být usmířeni. A právě tento strach z přírody bohové, kteří se vyjadřovali v přírodních silách způsobil, že pohané odmítli Židy a křesťany, kteří tvrdili, že jsou vůči těmto věcem imunní, protože jejich bůh má moc nad přírodou a zachrání je před kalamitou. Tím se dostáváme k dalšímu rozdílu mezi starodávnými mýty a kulty a judaismem, křesťanstvím a islámem: kde pohanské kultury nabízely mýty svých bohů, židě a křesťané vytvořili nedávnou, živou historii. Pohanské kultury měly,mystériaʻ, ke kterým mělo jen velmi málo osob pokud vůbec někdo přístup. Monoteismus nabídl,zjeveníʻ přímo od Boha. A nezáleželo na tom, že historie spočívala v opsaných mýtech jiných kultur, které byly navlečeny do historickém oblečení jako,historie

58 Izraeleʻ. Razvanjp / Dreamstime.com Judaismus a křesťanství přinesly pojem hřích. Pohané byli netolerantní vůči Židům a křesťanům, jejichž náboženství netolerovalo žádné jiné bohy, než jejich vlastní. Rostoucí nadvláda křesťanství vytvořila mnohem ostřejší konflikt mezi náboženstvími, a náboženská nesnášenlivost započatá křesťanstvím se stala normou, nikoliv výjimkou. Křesťanství přineslo otevřené vynucování náboženské víry. Mohli byste dokonce říci, že podle moderní definice kultů jako skupiny, která používá manipulaci a ovládání mysli k přimění k uctívání, je křesťanství matkou všech kultů ve službách misogynních, fašistických ideálů judaismu. Rostoucí křesťanská hierarchie doby temna rychle mobilizovala vojenské síly proti věřícím jiných bohů, obzvlášť proti jiným křesťanům, kteří propagovali méně fašistické systémy víry. To pravděpodobně zahrnovalo původní křesťany a původní učení. To

59 samozřejmě vede k zamyšlení se nad všemi příběhy křesťanských mučedníků. Je možné, že se jednalo o apokryfní příběhy pohanů, kteří odolávali nastolení křesťanství, s malým pozměněním detailů? Mezitím během přechodného času existovala třetí skupina lidí: pohanští platonisté. Byly dva směry platonistů: jeden, ktery učil, že člověk může přistupovat k bohu pouze tím, že bude rozjímat o své duši a poznáním sebe sama; druhý zdůrazňoval krásu světa jako prostředek, kterým člověk pozná boha. Tyto dvě myšlenky se staly vlastnictvím vzdělaného člověka této doby, včetně Židů a raných křesťanů. Nicméně bylo to mezi intelektuálními Židy v Alexandrii, kde u těchto myšlenek došlo k nepatrnému překroucení: člověk nemohl poznat sám sebe a tudíž poznat boha, musí se vzdát jakékoliv představy, že vůbec kdy pozná sám sebe a oddat se,milostiʻ boha. Bůh si může vybrat člověka a uplatnit milost, ale člověk si nikdy nemůže myslet, že by mohl vybrat boha a dosáhnout milosti. Křesťanští teologové vzali tuto myšlenku a vytvarovali ji tak, aby odpovídala jejich novým představám o Kristu a vykoupení. Mnoho pohanských myšlenek bylo převzato do křesťanské teologie, ale hlavním rozdílem, jak jsem již uvedla, byla myšlenka, že hřích je osobní věc, osobní chyba, jakási zásada,obětního beránkaʻ, vepsaná do lidské duše. Pohané nikdy nepovažovali za nezbytné zemřít se svými hříchy odpuštěnými, a dramatické scény smrtelného lože křesťanství, se všemi těmi modlitbami za posmrtný život jednotlivce, byly novinkou a rychle se šířily. Pohané se modlili k mrtvým, Židé a křesťané se modlili za ně. V obavě ze své vlastní nevyhnutelné viny a hříšné povahy, křesťané se také modlili, že mrtví se přimluví u Boha jejich jménem. Křesťané, stejně jako pohané, pokračovali v praxi hodování a oslavování smrti, navíc s přidaným prvkem,přímluvyʻ, který dával události nový význam. Později došlo v pohanském světě Evropy k další události, která pomohla s nastolením dominantní pozice křesťanství na západě Evropy, a přinesla dalšího hráče na jeviště: islám.

60 Bylo teplé a jasné odpoledne v hlavním městě. Shon metropolitního obchodu a cestovního ruchu plnil ulice. Malé plachetnice, rozesety po chráněné vodní ploše, na dohled vládních budov, se pohupovaly v něžném jižním vánku. Slunce se třpytilo v jemném vzdouvání a brázdách, dodávajíc záři mákům a tulipánům pokyvujících se v parcích podél okraje vody. Vše bylo v pořádku. Ale najednou se nebe rozjasnilo, jakoby druhým, jasnějším sluncem. Objevila se druhá skupina stínů; nejprve dlouhé a slabé, rychle se zkrátily a zostřily. Zdálo se, že odevšad najednou přichází podivně syčivý, bzučivý zvuk. Tisíce natahovaly své krky, hleděly vzhůru a hledaly na nebi nové slunce. Nad nimi rozkvetla obrovská bílá ohnivá koule, jako rozvíjející se obrovský papírový květ, ale nyní oslnivě jasná. Po několik vteřin nelítostná ohnivá koule ovládla nebe a zahanbila Slunce. Obloha hořela bílým žárem, pak pomalu vybledla do žluta a oranžova až po žhnoucí měděnou červenou. To strašné syčení ustalo. Diváci, oslepení zábleskem, spalováni jeho spalujícím žárem, si zakryli oči a hrůzou strnuli. Obyvatelé kanceláří a bytů se vrhali ke svým oknům, hledajíc na obloze zdroj toho zářivého vzplanutí, které nasvítilo jejich pokoje. Ohromná deka turbulentního, měděného mraku zaplnila polovinu oblohy nad hlavou. Tvalo to desítku tlukotů srdce, kdy město bylo zděšené a tiché. Poté, bez varování, na město udeřil obrovský výbuch, srážejíc chodce na zem. Okenice a okna byly rozraženy; ploty, stěny a střechy sténaly a praskaly. Tlaková vlna se přehnala přes celé město a jeho vodní toky, na kterých srazila plachetnice do vody. Horký, sirný vítr jako otevřené dveře do pekla, dech kovářovy vesmírné pece, stlačen dolů z oblohy, naplněný nekonečnými ozvěnami neviditelných sesuvů půdy. Poté horký dech zpomalil a zastavil se; běžný vánek se vrátil s obnovenou silou a od jihu přelétl přes město chladný vzduch. Obloha nad hlavou

61 vybledla do tmavě šedé, poté do zlověstně černé. Turbulentní černý mrak jako zmačkaný list jakoby sestoupil z nebe. Začal padat jemný černý prach, pomalu, jemně, zavěšený a zvířený větrem. Hodinu nebo déle padal tento černý prach, dokud se mrak, rozptýlen a odehnán větrem, neztratil z dohledu. Mnozí si mysleli, že nastal konec světa Předchozí citace z knihy Déšť železa a ledu [Rain of Iron and Ice] (1996) od Johna S. Lewiseje, je rekonstrukcí událostí v Cařihradě z roku 472 n.l.. Podle doktora Lewise, jehož smyšlený scénář o tom, jaké by to mohlo být stát se svědkem výbuchu kometárního úlomku na obloze, zažívá naše Země ve skutečnosti tyto druhy událostí dost často, i když poněkud nepravidelně. Výbuchy na obloze některé z nich opravdu obrovské podle něj a mnoha dalších vědců, hluboce ovlivnily historii lidstva. Jednou zřejmou možností je velké zemětřesení v Antiochii v roce 526 n.l, které popsal John Malalas: ti, kteří byli zachyceni v zemi pod budovami, byli spáleni a jiskry ohně se objevily ve vzduchu a spálily každého, když je zasáhly jako blesk. Povrch země se vařil, základy budov byly bičovány blesky, vyvrženy zemětřeseními, a spáleny ohněm na popel Bylo to ohromné a úžasné, když oheň chrlil déšť, déšť padající z obrovských pecí, plameny rozpouštějící se do sprch V důsledku toho se Antiochie stala neobyvatelnou V tomto teroru zahynulo až lidí. (E. Jeffreys, M. Jeffreys a R. Scott, Kronika Johna Malalase [The Chronicle of John Malalas], 1986, Melbourne: Byzantina Australiensia, Australská asociace byzantských studií 4.) Je zvláštní, že historici jako skupina o takových věcech nemluví. Ale důkazy přibývají: Analýza letokruhů ukazuje, že v roce 540 n.l. došlo v různých částech světa ke změně klimatu. Teploty klesly

62 natolik, že zpomalily růst stromů na mnoha místech světa (severní Evropa, Sibiř, západní Severní Amerika a Jižní Amerika). Prohledání historických záznamů a mýtických příběhů ve stejném období naznačuje katastrofální návštěvu z nebe, jak se udává. Jeden odkaz v letech zmiňuje,kometu v Galii tak obrovskou, že se celá obloha zdála jako v ohniʻ. Podle legendy zemřel král Artuš někdy během tohoto období a keltské mýty spojené s Artušem mluví o zářivých nebeských bozích a ohnivých blescích. Ve 30. letech 6. století byl zaznamenán neobvyklý meteorický roj jak středomořskými, tak i čínskými pozorovateli. Meteory jsou způsobeny jemným prachem z komet, které shoří v atmosféře. Dále v roce 1990 tým astronomů z Observatoře Armagh v Severním Irsku publikoval výzkum, který uvedl, že Země byla ohrožena kometárním bombardováním během let 400 a 600 n.l. Po neúrodách přišel hladomor a krátce na to dýmějový mor, který se v polovině 6. století přehnal přes Evropu. V tomto období se římský císař Justinián pokoušel obnovit rozkládající se Římskou říši. Plán však selhal v roce 540 a následovala doba temna a vzestup islámu. (Robert S. Boyd. Komety mohly způsobit pád velkých říší na Zemi [Comets may have caused Earth s great empires to fall]. Knight-Ridder Newspapers, 17. srpna 1999) Proměna západního světa z pohanského na monoteistický judaismus, křesťanství, islám účinně změnila to, jak lidé vidí sami sebe a své interakce s jejich realitou. A dnes žijeme s plody těchto změn: válka bez konce. Konstantinovo vítězství vydláždilo křesťanství cestu k jeho přijmutí Římskou říší, a spojení církve a státu, které trvalo téměř let, kdy tyto dvě strany mohou ve skutečnosti stále být i nadále zvláštními spolunocležníky ve stejné posteli, ačkoliv přes

63 sebe přetáhli deky, aby skryly svůj vztah. Nápis s citátem starého chetitského krále nás informuje o tom, že velký kníže potřebuje kněží, aby v lidech vyvolali strach z bohů proto, aby se řídili vůlí krále, a náboženství potřebuje ochranu panovníka k tomu, aby mohlo zavést svou praxi. Tak to je již celá tisíciletí. Astronomové Victor Clube a Bill Napier píší: Ilustrace dvou významných historických komet

64 pocházející z Lubienietskiho knihy Univerzální historie všech komet, Ilustrace z roku 1000 n.l. zobrazuje spalující blesk s,dlouhým protaženým ocasem dopadající v otevřeném prostoruʻ, který,padl z komety připomínající draka s hrozným ocasem. Kometa z roku 1180 n.l. byla pozorována s hrůzou, protože měla podobu vinutého hada s ohromnými čelistmi. [V] posledních několika letech bylo zjištěno, že existuje velký roj vesmírných úlomků, které obíhají na potenciálně nebezpečné oběžné dráze, protínající každých několik tisíc let přesně v červnu (a listopadu) oběžnou dráhu Země. Ještě překvapivěji bylo zjištěno, že důkazy o těchto skutečnostech byly v minulosti úmyslně skryty. Když se oběžné dráhy přesně protnou, existuje značně zvýšená šance vniknutí do jádra roje, tudíž zvýšení toku jasných bolidů, které se mohou dostat až na Zem, což [u lidí] výrazně zvýšuje přesvědčení, že konec světa je blízko. Toto vnímání se může objevit i v jiných dobách, kdykoliv se vytvoří nové úlomky, ale k hlubokým proniknutím došlo během čtvrtého tisíciletí př.n.l., znovu během prvního tisíciletí př.n.l., kdy konec jejich působení odpovídal době Krista, a pravděpodobně k němu opět dojde v příštím tisíciletí. Tudíž křesťanské náboženství začalo dost vhodně, s apokalyptickou vizí minulosti jakmile zjevné nebezpečí pominulo, byla pravda v rukou revizionistické církve přeměněna na mytologii, a tyto dřívější existující vědomosti o roji, přicházející k nám prostřednictvím Platónových a dalších děl, byly později systematicky potlačeny. Křesťanská vize trvalého míru na Zemi nebyla v žádném případě všeobecně přijata a měla si projít několika etapami,osvíceníʻ předtím, než vyvrcholila naší současnou sekulární verzí dějin, ke které se sama věda hlásí, s tím

65 že vidí jen malé nebo žádné nebezpečí z nebe. Nepřítomnost nebezpečí je však iluze a dlouhá ruka raného křesťanského klamu má stále svůj vliv. Myšlenka hrůzné sankce, která visí nad lidstvem, není samozřejmě nová. Armagedon byl v minulosti široce obávaný a patřilo mezi běžná přesvědčení, že dorazí se současným tisíciletím Zastánci takových myšlenek někdy uniknou do nových zemí, kde se po určitém čase setkají s opozicí domácího druhu. Například ve Spojených státech, navzdory svobodě projevu, se čas od času opakovaně objevují staré tradice vesmírné katastrofy, dokonce i během současného století, jen aby byly konfrontovány s pavlovským pobouřením ze strany úředních činitelů. V takovém případě je možná úsměvné, že volby ve Spojených státech obecně probíhají v listopadu, na základě starobylé tradice shromáždění kmenů v tomto ročním období, které pravděpodobně mělo své kořeny ve skutečném strachu z konce světa, kdy se Země setkávala s rojem. V Evropě nakonec došlo k vyrovnání s tisíciletím, když byl vyprodukován oficiální,prozřetelnostníʻ pohled na svět, jako protiklad myšlenek přetrvávajících během Reformace. Zastávat něco podobného jako opačný pohled v této době, se stalo jaksi podobné kacířství a ti, kteří se klonili k buřičství v obavě z příchodu milénia, byli tvrdě odsouzeni. Do takové míry, v jaké mají vesmírná zima a Armagedon společné aspekty, tudíž, autoritářské pobouření není nic nového. Osvícenství je samozřejmě založeno na pohledu prozřetelnosti a zachází s kosmem jako s neškodným pozadím pro lidské záležitosti, na pohledu na svět, který akademická obec nyní často považuje za svoji povinnost prosazovat a ke kterému se zpětně reformovaná církev a stát velmi rádi hlásí. Zdá se, že opakované kosmické stresy nadpřirozené iluminace byly záměrně odprogramovány z křesťanské teologie a moderní vědy, pravděpodobně dvou

66 nejvlivnějších příspěvků západní civilizace k ovládání a blahu lidstva. V důsledku toho, když dnes přemýšlíme o globální katastrofě, ať už prostřednictvím jaderné války, ozonových děr, skleníkového efektu nebo čehokoliv jiného, jako možnosti vycházející čistě z nás samotných; a kvůli tomu, že máme co do činění s,autoritamiʻ, které se nikdy nepodívají výš než na střechy, pravděpodobný dopad vesmíru se v národních plánech vůbec neobjevuje. Ilustrace z Norimberských kronik, Velká iluze bezpečnosti vůči kosmickému nebezpečí tudíž obklopuje lidstvo, které církevní, státní a akademićké,zřízeníʻ žádným způsobem nenarušuje. Vytrvalost takové iluze nijak nepomůže zmírnit příchod další doby temna. Ale dá se tak snadno rozbít: stačí se jednoduše podívat na oblohu. Rozhořčení tedy vychází z jedinečného myopického postoje, který nyní může umístit lidský druh o trochu výš než pštrosy, čekající na osud dinosaurů. (Clube a Napier, Vesmírná zima [The Cosmic Winter] 1990) Spousta ohnivých koulí a opakovaných pozorování komet očividně vzbuzují velkou,eschatologickou aktivituʻ předpovědi o tom, že skončí svět což může vést ke všem druhům sociálních nepokojů, a to je, jak Clube upozorňuje, vysoce nežádoucí pro