Průvodce "Karlovy Vary"

Transkript

1 Goethova vyhlídka Rozhledna 50 13'25.65"N 12 54'9.84"E Už silnice, která k ní vede z Hůrek, a jež byla vystavěna již v roce 1804, byla obdivuhodným dílem své doby. Je technickou památkou silničního stavitelství a poskytuje místy malebné výhledy. Rozhledna je přístupná zvenčí nebo z Restaurace. Poskytuje kruhový rozhled na lesnaté okolí města, z něhož je však viditelná jen malá část. Stavba v novogotickém slohu z režného zdiva pocházíz roku 1889 a jmenovala se původně Štěpánčina rozhledna. Po přejmenováních s politickou motivací dostala jméno jednoho z nejslavnějších obdivovatelů tohoto kraje. Další informace najdete zde: Tři kříže Vyhlídka 50 13'38.87"N 12 53'31.42"E Tři velké dřevěné kříže jsou podobenstvím biblické Golgoty, byly postaveny kolem roku 1640 jako výraz vítězné rekatolizace města a kraje, který byl předchozích 100 let oddán víře luteránské. Vrch je opředen četnými strašidelnými pověstmi o bludičkách a vraždě tří bratří. U tří křížů stávala restaurace a zvláštní altán Camera obscura, v jehož ztemnělém prostoru se na stěnu promítaly světelné obrazy krajiny. Altán byl konce roku 1997 opět vystavěn. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Další informace najdete zde: Karlovy Vary - Vyhlídka Karla IV. - rozhledna Rozhledna 50 12'58.57"N 12 52'49.73"E Město Karlovy Vary obklopuje celkem pět vyhlídkových věží Goethova rozhledna, Diana, Doubská vyhlídka, Vítkova hora a Vyhlídka Karla IV., avšak vyhlídkových míst se zajímavým pohledem na město je mnohem více. Vyhlídka Karla IV. (nazývaná též Karlova vyhlídka) je rozhledna v Karlových Varech na Jižním (dříve Hamerském) vrchu v nadmořské výšce 514 metrů. Vyhlídka byla postavena v pseudogotickém stylu a je nejstarší rozhlednou v Karlových Varech. Je zajímavé, že radní města se nerozhodli postavit vlastní originální objekt, ale nechali se inspirovat stavbou rozhledny stojící v nedalekém severoněmeckém Schleswigu. Jedná se o jednoduchý objekt, vystavěný na centrálním osmiúhelníkovém půdorysu, vysokém asi 15 metrů, v podobě minaretu se dvěma vyhlídkovými ochozy zdobenými cimbuřím. Vertikální charakter stavby je umocněn ustupujícím vyšším podlažím. Zvýšené přízemí se nachází na vysokém osmibokém kamenném soklu, který se trochu rozšiřuje. Přístup je na něj po předloženém jednoramenném schodišti se 16 kamennými stupni, jež jsou lemované původně kamennými (dnes zděnými) zídkami, krytými kamennými deskami. Pod schodištěm se nachází prostor vestavěný do mohutného zdiva vyzděného z kamene. Přístup je umožněn dveřmi zhotovenými z ocelových plátů z boku schodiště. Krytý ochoz zvýšeného přízemí je prosvětlen ve všech stěnách sdruženými podvojnými neogotickými okny ukončenými tudorským obloukem s jednoduchými kružbami a ostěním. Střední sloupek, boční polosloupky a ostění oken jsou ukončeny košovou hlavicí. Také ostění otevřeného hrotitého portálu vchodu je tesáno z pískovce. Na první vyhlídkovou plošinu vede po směru hodinových ručiček točité vřetenové schodiště o 28 žulových stupních vnitřkem schodišťové věže ve středu zvýšeného přízemí. První vyhlídkový ochoz je ohraničen pískovcovým cimbuřím. Na horní vyhlídkový ochoz na vrcholu osmiboké věžovité nástavby vede dalších 36 žulových stupňů poměrně úzkého točitého vřetenového schodiště. Schodišťový prostor je prosvětlen malými okenními otvory štíhlého charakteru s lomeným nadpražím. Ochoz druhého patra je rovněž ohraničen pískovcovým cimbuřím s drobnější rytmizací jednotlivých prvků a navýšen ocelovým zábradlím. Na počátku sedmdesátých let 19. století byl tehdy odlesněný kopec Hammerberg (Hamerský vrch), obtékaný ze tří stran říčkou Teplá uváděný jako vyhlídkové místo hojně navštěvované lázeňskými hosty. Roku 1874 byl vrch karlovarskou městskou radou pojmenován Kaiser-Franz Josefs Höhe (Výšina císaře Františka Josefa) a rovněž bylo tehdy rozhodnuto o stavbě rozhledny na jeho vrcholu. Městská rada vybrala pro stavbu místo s názvem Výšina Františka Josefa v roce Na jaře tohoto roku bylo se stavbou započato a již na podzim bylo dílo hotovo. Stavba rozhledny byla realizována nákladem zlatých. Vyhlídkovou věž pojmenovali Franz Josefs Höhe na počest císaře Františka Josefa I. Na začátku lázeňské sezony roku 1877 byla zpřístupněna pro veřejnost. K rozhledně se lze dostat pouze pěšky. Například vlevo od hotelu Pupp vede lesní cesta, po které dojde časem člověk ke žluté turistické značce. Cest, cestiček a pěšinek je zde však hodně a tudíž je potřeba mít dobrý orientační smysl nebo podrobnou mapu. Další možností je použít lanovku, která vede k rozhledně Diana. Vystoupit je nejlepší na stanici "Jelení skok" a odtud pokračovat po žlutě značené turistické cestě, která vede k vyhlídce (asi 500 metrů). Kdo přijede autem do Karlových Varů, tak může zaparkovat například u restaurace Poštovní Dvůr (Letní kino) a odtud se vydat po žluté turistické značce. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Dle historických údajů byl v období kolem počátku 20. století před rozhlednou vybudován jednoduchý dřevěný stánek, který patrně sloužil k prodeji vstupenek, suvenýrů a občerstvení. Pravděpodobně také v tomto období byl snížen terén a před nástupní schodiště byl předsazen další kamenný stupeň. Na ochozu prvního patra byly radiálně vyzděny pilířky a pod ocelové nosníky sesazeny klenební pasy. Tento prostor byl tehdy asi rovněž využíván pro zázemí občerstvení. V době po první světové válce byla rozhledna přejmenována na Josefshöhe (Josefova výšina). Po roce 1945 se získala dnešní název. V době po druhé světové válce byla celá vnější fasáda rozhledny, původně tvořená režným zdivem, necitlivou rekonstrukcí obložena keramickým obkladem, čímž zmizely méně vystupující zdobné římsy a okapnice římsy prvního ochozu přestala plnit svou funkci. Rovněž vnitřní plochy stavby byly omítnuty. Nástupní schodiště bylo odstraněno, kamenné stupně demontovány a nové boční zídky byly obnoveny z keramických, druhotně použitých cihel. Pod stupně byla vybetonována deska a následně použity původní stupně. Okolní terén byl dále snížen, na nástup bylo nutné vybetonovat další již šestnáctý schodišťový stupeň. Roku 1982 byla rozhledna opravována a další rekonstrukcí prošla počátkem devadesátých let 20. století. Vlivem nepříliš kvalitně provedených oprav a vlivem povětrnostních podmínek se však postupně zhoršoval její technický stav. Proto v srpnu roku 2001 přistoupil vlastník rozhledny, město Karlovy Vary, k celkové rekonstrukci stavby. Během ní bylo vyspárováno zdivo věže, položena dlažba z betonových dlaždic, omítnuty vnitřní i vnější fasády sanační omítkou. Rekonstrukční práce byly ukončeny 31. října 2001 a celkové náklady dosáhly téměř 2 milionů Kč. Rozhledna je volně přístupná celoročně. Někteří návštěvníci širších rozměrů mohou mít na úzkém schodiště vedoucím na vyhlídkové ochozy při vyhýbání se protijdoucím osobám drobné problémy. Výhled z rozhledny je dnes na některé strany částečně omezený díky přerůstajícím stromům v okolí. Přesto se nabízí pohled na centrum Karlových Varů, na Krušné hory s nejvyšší horou Klínovec na obzoru a do údolí říčky Teplé směrem k Březové. Při dobré viditelnosti může být vidět také Krásenský vrch s rozhlednou. V době výstavby rozhledny měli její návštěvníci výhled podstatně lepší. Na kopcích obklopujících město se nevyskytoval lesní porost, nýbrž se zde nacházely rozsáhlé louky a pole. Stromy tady rostly pouze sporadicky. Dne 31. prosince 1981 byla Vyhlídka Karla IV. pro své stavební a historické kvality zapsána v památkovém fondu Státního ústavu památkové péče. Další zajímavá vyhlídková místa v Karlových Varech: - výšina Petra Velikého: - rozhledna Diana: - vyhlídka Ottova výšina: - vyhlídkový altán Camera obscura: - vyhlídka Tři kříže: V blízkém okolí lze také navštívit následující zajímavá místa: - Findlaterův altán: - Tereziin obelisk: - Goethova stezka: - Chopinova pamětní deska Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 - Beethovenův pomník: - pomník Bedřicha Smetany: - Schillerův pomník: - přehrada Březová: Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Rozhledna Aberg (Doubská hora) - Karlovy Vary Rozhledna 50 12'14.62"N 12 50'47.62"E Rozhledna Aberg stojí na vrchu Doubská hora (původně Aichenberg, později Aberg) je vysoká 22m a vede na ni 162 schodů. Jedná se už o třetí rozhlednu na tomto místě. První rozhledna z roku 1845 byla celá dřevěná. To se jí stalo osudné. Při požáru v roce 1858 celá shořela. Druhá rozhledna byla kamenná a byla postavena v roce U této rozhledny byla přistavěna kavárna. Bohužel technický stav stavby nebyl uspokojivý a i tato rozhledna byla v roce 1904 stržena. Třetí, stávající, rozhledna byla postavena v roce 1905 podle návrhu Rudolfa Melichara. Po roce 1945 se změnil název na Gottwaldovu rozhlednu. Od roku 1971 v rozhledně sídlilo školící středisko. V 90.letech 20.století byl objekt rekonstruován na hotel. Přístup na rozhlednu je přes hotelový pokoj. Přístupná je tedy pouze při neobsazeném pokoji za poplatek. V poslední době vše ale nasvědčuje tomu, že majitel nemá přílišnou ochotu objekt využívat jako rozhlednu. Ve věži se údajně nachází luxusní apartmán. K rozhledně se dostanete po modré turistické značce buď lázeňskými lesy například od lanové dráhy u Diany, nebo od železničního nádraží Karlovy Vary-Březová kolem bývalé Restaurace u Linharta. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: Komplex Diana Vyhlídka 50 13'11.78"N 12 52'26.02"E Komplex Diana Současný komplex Diana na tzv. Výšině přátelství (558 m, n,m,) pochází z počátku minulého století. Tato lokalita byla a stále je velmi vyhledávaným výletním místem. Restaurace Diana Restaurace je koncipována jako lovecká lesní chata, která byla v roce 2000 kompletně zrekonstruována. Restaurace je v provozu od dubna do října, v zimním období funguje stánek s rychlým občerstvením. Vyhlídková věž Diana Vyhlídková věž Diana je 35 m vysoká rozhledna, z níž lze shlédnout nejen celé lázeňské město, ale i vrcholky Krušných hor. Byla postavena v letech v návaznosti na zřízení pozemní lanové dráhy. Lanová dráha Lanová dráha v délce 453 m je spojnicí mezi lázeňskou zónou města a Výšinou přátelství. Nástupní stanice je u Grandhotelu Pupp. Pozemní lanová dráha je stejně jako rozhledna v provozu 11 měsíců v roce. V měsíci lednu je každoročně kontrolován její technický stav a provádí se pravidelná údržba. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Další informace najdete zde: Vyhlídka Karla IV. Vyhlídka 50 12'59.67"N 12 52'53.80"E Stavba v neogotickém slohu pochází z roku Poskytuje výhled z teras ve dvou patrech. Průhledem nad lázeňskou čtvrtí je vidět na Krušné hory, v jižním výhledu je část Slavkovského lesa s osou údolí Teplé. Další informace najdete zde: Jelení skok Kopec 50 13'23.23"N 12 52'44.80"E Jelení skok je vršek, vypínající se nad centrem Karlových Varů. Kovová socha kamzíka z roku 1851, jejímž autorem byl berlínský sochař August Kiss. Nechal ho sem postavit baron Lützow, chtěl jím zasměšnit smyšlenou pověst o objevení Vřídla, protože právě v těchto místech byl podle legendy ten opravdový Jelení skok. Místo se stalo v osmdesátých letech cílem vandalského útoku, takže zde stojí jen pozdější kopie. Od hotelu Pupp sem jezdí lanovka, která pokračuje na vyšší stanici rozhledny Diana. Je zde stylová Restaurace s malebným výhledem a i procházka lesními cestami přináší nečekané pohledy. Další informace najdete zde: Linhart Zřícenina 50 13'20.34"N 12 52'33.71"E Na Sovově stezce se nachází Kaplička sv. Linharta. Několik desítek metrů nad ní v lese je torzo původně románského kostela sv. Linharta. Patřil do obce Obora, která byla staršího založení než Karlovy Vary, ale zanikla s rozkvětem města v 16. stol. Archeologický výzkum prováděný zde od r Karlovarským muzeem odkryl dlažbu románského kostela a celou řadu architektonických detailů této památné stavby. Za palouky vpravo od cesty je lasní restaurace Linhart pověstná podáváním pstruhů a jablkového závinu, samožřejmě vedle dalšího výběru jídel a nápojů. K restauraci je také možný příjezd autem z opačné strany od silnice u žst. Březová. Další informace najdete zde: Hora Doubská hora 50 12'14.63"N 12 50'48.20"E Doubská hora Na Doubské hoře je hotel Aberg s rozhlednou. Historie Hotelu ABERG se datuje již od roku 1848, kdy zde byla postavena dřevěná věž s vyhlídkovou terasou. Koncem 19. století byla věž přestavěna na kamennou a současná podoba, v pořadí třetí je dílem německého stavitele pana Ludwiga Schafflera. Noblesu hotelu ABERG propůjčuje historický interiér, jedinečnost výhledu na okolní krajinu a především na Karlovy Vary. Přístup na rozhlednu : Pokud je otevřená restaurace - což je denně od 12:00-00:00 ; Vstupné 40Kč Autor článku: Vanda Martínková Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Japonská zahrada Zahrada 50 14'4.13"N 12 52'38.83"E Myšlenka na zřízení japonské kamenné zahrady vzešla od paní Masumi Schmidt-Muraki. Japonské inspirace a ohlasy mají v Karlových Varech více než stoletou tradici. Tuto kamennou zahradu navrhl přední mistr svého oboru, Doc. Kanji Nomura. Jedná se o speciální zenovou zahradu, která má sloužit meditaci. Bez využítí vody má vyjadřovat element vody. Ve světě Zenu jde o to, vytvořit z Prázdnoty cosi hmatatelného, tedy z duše hmotu. Kruhový tvar zahrady s vnitřním obloukem vyjadřuje principy JIN a JANG, sjednocení kladu a záporu v harmonický celek, nebo Evropu a Asii, nebo ostrov muže a ostrov ženy. Objekt zahrady má schopnost působit coby "přijímač" a "vysílač" kladných vln a vibrací z kosmu a za zemského magnetismu. Těmito energiemi se kameny "nabíjejí" a mají schopnost předávat je vnímavým lidem. Kameny mají harmonizovat lidskou mysl a zdraví. Zahradu je možno považovat za přírodní chrám. Některé vertikálně situované velké kameny jsou analogií k evropským menhirům a mají sloužit jako příbytek bohů. Je pozoruhodné, že zahrada vznikla na konci tzv. vřídelní linie, jež protíná Karlovy Vary a na jejíž ose vyvěrají všechny thermy. Mistr Nomura zahradu lokalizoval v krásné přírodní poloze, jež má silné magnetické vyzařování. Další informace najdete zde: Dalovice, zámecký park Zahrada 50 14'51.78"N 12 53'36.28"E Tento Zámecký park se vyznačuje velmi starými a cennými stromy, dříve to byly především prastaré duby. Jeden z nich, tzv Körnerův je starý až 1000 let. Ještě počátkem minulého století tu stáli tři takoví velikáni, které básník Theodor Körner ( ) opěvoval ve své básni?duby?. Básník byl roku 1811 na léčení v nedalekých Karlových Varech, r zde pobýval podruhé. Pobývá na Dalovickém zámku a léčí se zde z válečného zranění, jako 22 letý však svému zranění podléhá. Majitelka zámku baronka Mathilde Riedl Von Riedenstein dala v blízkosti Körnerova dubu a tzv. Nového zámku básníkovi postavit cenný pomník k uctění jeho zásluh v boji proti Napoleonovi. Pomník byl odhalen krátce před vypuknutím 1. Světové války. Baronka se i jinak ve velké míře zasloužila o rozkvět Dalovic. Tzv. Nový zámek byl postaven v letech Friedrichem Von Riedensteinem. Rodina Riedlů z Riedensteinu kupuje statek Dalovice roku 1861 a dřží ho až do konfiskace r Tzv. Starý zámek (u silnice) r vyhořel, byl však v pozměněné podobě r znovu vystavěn. Další informace najdete zde: Koupaliště Rolava Koupaliště Koupaliště '41.02"N 12 51'21.14"E Další informace najdete zde: Sluneční lázně Odpočinkové místo 50 14'2.05"N 12 52'49.02"E Relaxační místo nalezneme kousek za Galerií umění, v místech nad Poštovním Dvorem, když vystoupáme stezkou č. 17? Findlaterovou stezkou. Mimo chatkovitého altánu Slunečních lázní tu je vybudované dřevěné posezení, ohniště a několik dřevěných lůžek na slunění. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Japonská zahrada Hany Bälz - Karlovy Vary Zahrada 50 13'0.08"N 12 53'26.84"E Japonská zahrada Hany Bälz byla založena ke 150.výročí narození dr. Erwina von Bälz ( ). Tento významný německý internista byl v roce 1876 pozván japonským císařem, aby pomohl v Japonsku položit základy moderní medicíny. Jako balneolog seznámil japonce i s Karlovými Vary. Zahrada je pojmenována podle jeho japonské manželky, která mu byla vždy oporou. Právě zahradníci z jejího rodiště (Kusatsu) tuto zahradu podle návrhu Kanji Nomury v roce 1998 vytvořili. Tato meditační Zen-zahrada se nachází nedaleko hotelu Richmond v parku, který se rozkládá v zákrutu řeky Teplé. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: Smetanovy sady Odpočinkové místo 50 14'14.82"N 12 51'28.71"E Nejsevernější část lázeňského centra Karlových Varů. Smetanovým sadům dominuje balneoterapeutický ústav lázně V. v pseudobarokním slohu. Další informace najdete zde: Malé Versailles Odpočinkové místo 50 14'0.40"N 12 52'29.41"E Objekt bývalé cihelny byl na sklonku 18. století přestavěn na hostinský sál se zahradním altánem a jde o jednu z nejstarších karlovarských hospod. Roku 1820 se zde německý básník J. W. Goethe zúčastnil měšťanské svatby. Na podzim r byla znovuotevřena věrná replika původní výletní Restaurace. Další informace najdete zde: Golf Golf Resort Karlovy Vary a. s '28.68"N 12 51'53.99"E Golf Resort Karlovy Vary a. s. vznikla spojením předních karlovarských firem v roce 1996 za účelem provozování sportovní činnosti, zejména golfu. Během krátké doby bylo hřiště zrekonstruováno. Proběhla výstavba nové klubovny, závlahového systému, odpališť, parkovací plochy, došlo k obnově veškerých travních povrchů, drenáží, vodních ploch a v neposlední řadě i strojového parku. Golfové hřiště v Karlových Varech se tímto zařadilo mezi renomovaná hřiště v Evropě. Autor článku: golfista Další informace najdete zde: Golf CITY GOLF A RACING CLUB Karlovy Vary 50 13'26.15"N 12 51'39.97"E Při vyslovení jména Karlovy Vary se každému vybaví lázně, prameny, procedury. My Vám však chceme nabídnout další možnost relaxace v klidném a příjemném prostředí dostihového Závodiště, kde Vám nabízíme možnost si uprostřed města zahrát nerušeně golf, kde můžete navštívit jeden z mnoha rovinových či překážkových dostihů a v zimním období si zabruslit na veřejném ledovém kluzišti. K tomuto můžete využít i ubytování v příjemném stylovém hotelu a služby vynikající restaurace. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Autor článku: golfista Další informace najdete zde: Kostel sv. Lukáše v Karlových Varech Kostel 50 13'30.14"N 12 52'46.09"E Tento okouzlující kostel lze spatřit nedaleko centra Karlových Varů, na Zámeckém Vrchu. Základní kámen kostela byl položen v roce Plány pro jeho stavbu vypracoval lipský stavební rada Dr. Josef Mothes. Objekt kostela byl dokončen v pseudogotickém stylu a vysvěcen v roce Stavba probíhala za finanční podpory lázeňských hostů z anglicky mluvících zemí, kterým také po dokončení kostel sloužil. Původně anglikánský, dnes metodistický kostel sv. Lukáše se nachází na svahu, a proto stojí na vysoké kamenné podezdívce. Jedná se o jednolodní novogotický kostel s fasádou z lícových cihel. Stavba vycházela z romantického pojetí anglické neogotiky. Bylo použito neomítnuté holé zdivo, které dodává stavbě cizokrajný nádech. Kostel je vystavěn na půdorysu latinského kříže a je zakončen polygonálním presbytářem. Nad křížením hlavní a krátké příčné lodi se klene dřevěná kupole a nad ní jehlancová věž, která je jedním z nejvýraznějších prvků celého kostela. Většinu návštěvníků také zaujme další výrazný prvek kostela, kterým je velké kruhové okno s typickými anglikánskými vzory. Roku 1947 byl kostel převeden na metodistickou církev. Její činnost však byla během komunistické vlády silně utlumena. Kostel začal postupně chátrat. Tento proces se bohužel nepodařilo zvrátit ani po roce V současné době se jedná o chráněný objekt státní památkové péče a měly by zde probíhat etapizované restaurátorské práce. Kostel byl ve správě farnosti evangelické církve metodistické (duchovní správa sídlila v sousedním domě). Bohužel církev nebyla schopna ze svých zdrojů kostel opravit, a proto byl v roce 2010 prodán soukromé firmě. Těžko tedy říct, zda se někdy opět podívají návštěvníci do interiéru kostela. Ještě jednou (když jsem zjistil, že je otevřeno) jsem napsal povídání o tomto kostele: turistika.cz/ mista/kostelsv-lukase-v-karlovych-varech-znovuotevreni V Karlových Varech máme více krásných a zajímavých kostelů: - kostel sv. Maří Magdaleny: - kostel sv. Ondřeje: - Evangelický kostel sv. Petra a Pavla: www. turistika. cz/ mista/ evangelicky- kostel- sv- petra- a- pavla- v- karlovychvarech - Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla: www. turistika. cz/ mista/ pravoslavny- kostel- sv- petra- a- pavla- v- karlovychvarech - kostel nanebevstoupení páně: - kostel sv. Urbana: - kostel sv. Anna: Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Malé Versailles - Karlovy Vary Dům, budova 50 13'25.61"N 12 52'25.25"E V Karlových Varech, na začátku Křižíkovy ulice, nedaleko pravoslavného chrámu sv.petra a Pavla, se nachází výletní restaurace Malé Versailles. Toto oblíbené místo vycházek lázeňských hostů má svůj počátek v roce 1759, kdy zde byla, po velkém požáru v Karlových Varech, zřízena cihelna. Ta zde fungovala jen pár let, a když přestaly být cihly žádány, byla stavba přeměněna na hostinský sál se zahradním areálem. Restaurace samotná i pěkně upravené okolí rybníčku se rychle stalo cílem návštěvníků lázní. Prý sem s oblibou chodíval i Johann Wolfgang von Goethe. Místo může být také zajímavým zpestřením vycházky do lázeňských lesů. Prochází tudy čtyři lázeňské vycházkové trasy (6, 9, 10 a 20). Zastávku "U Jezírka" zde má i autobus MHD. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: Divadlo K. Vary Dům, budova 50 13'43.92"N 12 51'20.51"E Výstavba budovy karlovarského divadla byla zahájena v říjnu 1884 a již v květnu 1886 se konalo velkolepé zahajovací představení. Interiérům dominuje a k největším skvostům divadla patří opona od Gustava Klimta. Slavnostní znovuotevření divadla po generální rekonstrukci v letech , provedené dle původních plánů vídeňských architektů, se konalo v červnu Další informace najdete zde: Karlovarský pramen Vřídlo Zajímavost 50 13'49.38"N 12 52'0.48"E Karlovy Vary jako město jistě každý Čech dobře zná, ale o jednotlivých jeho zajímavostech už se všeobecně moc neví. A karlovarský opramen Vřídlo je jednou ze zajímavostí, o které existují jisté nejasnosti. Mnoho lidí si totiž myslí, že tento pramen tryská tak vysoko díky nějakému elektrického pohonu, což samozřejmě není pravda. Pramen vyvěrá z hloubky až 3000 metrů a nad povrchem dosahuje výšky 12 metrů a smáčí tak kopuli Kolonády. Takže - milí návštěvníci - žádná čerpadla ani jiný nepřirozený pohon. Jen síla země a vody! Autor článku: Zuzana Frydrychová Další informace najdete zde: Karlovy Vary - zvonkohra Zajímavost 50 13'18.98"N 12 52'54.05"E V Karlových Varech byla v minulém roce provedena rekonstrukce nové promenády v centru lázní. Myslím, že se opravy povedly a konečný vzhled Staré louky je určitě lepší než dříve. Stará louka omládla, zkrásněla a návštěvníkům tady hraje chodník pod nohama. Na dvou místech byla totiž instalována taneční zvonkohra. Tato umožňuje tvorbu krásných tónů pohybem člověka. Poskakováním nebo i tancem lze na bronzových destičkách vyloudit krásné jasné tóny. Devět bronzových tabulek je uspořádáno do tvaru čtverce a pod každou z nich je ukryt jiný zvukový prvek. Nadanější umělci mohou zahrát i celé písně. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 Kovový čtverec zapuštěný do země spojující pohybové a zvukové vjemy je zajímavou zábavou pro mladé i starší lidi. Jediná omezení jsou podle údajů výrobce věk pod čtyři roky a váha nad stodvacet kilogramů. Nedaleko tohoto místa se nacházejí zajímavé sluneční hodiny: mista/karlovy- vary-slunecni- hodiny. A když už je řeč o Karlových Varech, tak je dobré si připomenout každoroční konání filmového festivalu: www. turistika.cz/mista/filmovy-festival-v-karlovych-varech nebo méně známého, ale také velmi zajímavého festivalu: turistika.cz/mista/filmovy-festival-tourfilm-v-karlovych-varech Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Kaple Lesní pobožnost - Karlovy Vary 50 13'2.32"N 12 51'59.76"E Kdysi zde, pod Russelovou Skálou, visel na stromě obrázek Panny Marie. Místo se stávalo stále oblíbenější. Další lázeňští hosté se sem vraceli, a mnozí zde jako poděkování za uzdravení nechávali další obrázky svatých. Později přibyl i dřevěný oltář. Do nynější podoby bylo místo upraveno v roce 1910 na popud radního Hugo Angera. Nachází se zde zvláštní oltář z navršených kamenů a v jeho okolí množství obrazů svatých. Čestné místo na oltáři místo původního obrazu Panny Marie zaujímá obraz Kristova srdce. Poslední větší změny zde proběhly v roce 2004, kdy byl obnoven altán zničený vichřicí a vandaly. I když Lesní pobožnost musí čelit jak nepřízni počasí, tak bezohledným lidem, a jeho někdejší výzdoba je značně chudší, stojí za to se sem vypravit a chvíli v lesním tichu pobýt a představovat si všechny ty návštěvníky, kteří se zde za tu spoustu let zastavili. Třeba ucítíte i přítomnost císařovny Sissi, která se sem během svého léčení ráda vracela. Přivede vás sem pěšina z Křižíkovy ulice, nebo se můžete vydat delšími cestami lázeňskými lesy, například od rozhledny Diana. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: Kaple Altán U obrazu v lázeňských lesích v Karlových Varech 50 12'28.80"N 12 51'24.01"E V lázeňských lesích jihozápadně od města Karlovy Vary stojí na jednom rozcestí lesních cest zajímavý objekt. Dřevěný, bohatě zdobený altán nechala postavit karlovarská městská rada v roce K jeho stavbě bylo vybráno místo nedaleko svatého obrazu Panny Marie, zavěšeného na jednom ze stromů u rozcestí lesních cest v lázeňských lesích u města Karlsbad. Vycházkový altán byl nazván U obrazu a jeho pořízení vyšlo na 800 zlatých. V roce 1895 byl strom se svatým obrázkem poškozen silnou vichřicí a tak byla roku 1900 postavena na jeho místě výklenková pseudogotická kaplička v podobě stylizovaného oltáře z bílého mramoru. Poměrně velký, bohatě zdobený vycházkový altán dřevěné konstrukce je krytý břidlicovou střechou s vikýři, zakončenou oplechováním s okapy. Průčelí je otevřené sloupové a předstupuje mu sloupový rizalit krytý kolmo posazenou sedlovou střechou s jehlancovou věžicí. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 V roce 2009 byl altán celkově rekonstruován včetně přilehlé kapličky a kamenné lavice. Objekt je volně přístupný. Vede k němu modře značená turistická cesta. Další kaple, chaty či altány vybudované v Karlových Varech a okolí: - Dorotin altán: - kaple Ecce homo: - lesní pobožnost: - altán Vídeňské sedátko: - vyhlídkový altán Camera obscura: - vyhlídkový altán Bellevue: - altán Tři kříže: - altán u pramene Svobody: -altán Aloise Kleina: - kaple sv. Anny: - vyhlídka Na skalce: - Fibichův altán: - chata Rusalka: - Mariánská kaple: - Findlaterův altán: - další kaple Ecce homohttp:// Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Goethova stezka Karlovy Vary Drobné památky 50 13'4.40"N 12 53'7.98"E Na přelomu 18. a 19. století bylo v Karlových Varech dobově módní zálibou objevování krajiny a přírody. Vznikaly zde nové lesní promenády a výletní cesty, z nichž velká část je zachována dodnes. Zástupci města Karlovy Vary si byli vědomi důležitosti lesních promenád a tak svůj pozemkový majetek po celé devatenácté století uvážlivě rozmnožovalo nákupy dalších lesních úseků od soukromých osob. Před první světovou válkou městu patřily všechny lesy v okruhu přibližně dvou hodin chůze a v nich vybudovaná hustá síť vycházkových cest dosahovala délky téměř 130 kilometrů. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 V návaznosti na výstavbu lesních cest a promenád se v Karlových Varech a okolí ujal zajímavý zvyk umisťovat podél nich křížky, lavičky, kapličky nebo jen děkovné, obdivné a oslavné nápisy vděčných lázeňských hostů. Nejznámějším a pro lázeňské návštěvníky nejbližším příklad je Goethova stezka. Jedná se o unikátní přírodní galerii díkůvzdání uzdravených pacientů. Když jsem kdysi navštívil francouzské město Lurdy, tak jsem zde viděl odložené berle uzdravených pacientů. Zdejší desky s děkovnými, oslavnými či obdivnými nápisy by se daly k tomu přirovnat. Někteří movitější hosté navíc platili stavbu nebo opravu kapliček, altánů či jiných drobných objektů. A ty potom dostaly jejich jméno, čímž se vlastně stal mecenáš nesmrtelným. Jedním z takových známých a lehce dosažitelných míst v Karlových Varech je Goethova stezka, která vede od Galerie umění po levé straně řeky Teplá ke Grandhotelu Pupp. Kdy přesně dostala své jméno nevím, ale to není důležité. Jisté je, že tudy vždy chodilo mnoho lidí. Také dnes se do těchto míst vyplatí zajít, jelikož se jedná o zajímavou přehlídku pamětních desek a tabulek, které jsou umístěny na skalkách. Verše ve všech možných jazycích (angličtina, maďarština, němčina, rumunština, ruština, slovenština, srbochorvatština,... ) stojí za chvilkové zastavení a jejich prozkoumání. V některých případech je to až tajemné, luštit obsah nápisů na deskách vetknutých ve svahu. Karlovy Vary bývaly kosmopolitní. Při podrobnějším prohlížení objevíme ale také prázdná místa, kde kdysi desky byly, ale patrně některým lidem nebo režimu vadily. Patrně se tudy také prošel i Josef Jungmann. Jazykovědci, který položil v 19. století teoretické základy nové češtiny, se asi v Karlových Varech líbili, jelikož zde zanechal své nádherné verše. Kolikrát byl ve městě, jsem nezjistil, ale při jeho návštěvě lázní ho určitě nadchly božské dary, které zde tryskají. Za pamětní tabulí s jeho vyrytými verši je potřeba se vydat právě na Goethovu stezku. Národové! Zde se pění Karla Vary Česká zem tu božské vynořuje dary Světové to pěny milionům známé Rádi za ně dárci vroucí díky vzdáme Josef Jungmann Co by to bylo za Goethovu stezku, kdyby tady "hlavní slovo" neměl J. W. Goethe. O tom však píši na jiném místě: Další zajímavá místa v Karlových Varech, která jsou spojena se jmény významných osobností: - Schillerův pomník: - Findlaterův altán: - výšina Petra Velikého: - Vyhlídka Karla IV.: - Tereziin obelisk: - Ottova výšina: - Findlateův obelisk: - Skalníkovy sady: www. turistika. cz/ mista/ karlovy- vary- skalnikovy- sady- svaty- bernard- z- clairvaux- sloup- vevoducambridgeskych Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12

13 - pomník a sloup Karla IV.: - pomník Bedřicha Smetany: - Chopinova pamětní deska - Morový sloup: - Beethovenův pomník: Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Jan Becher - Muzeum, Karlovy vary Muzeum 50 13'49.91"N 12 52'1.44"E Becherovka je zde už více než dvě století a přibližně dvě třetiny z této úctyhodné doby proudila do světa z továrny na Steinberkách, kterou dal roku 1867 vystavět Jan Becher (původně psáno Johann). Dnes je zde Jan Becher Muzeum a každoročně láká tisíce těch, kteří podlehli kouzlu Becherovky a chtějí nahlédnout do jejího pestrého života, přivonět k její historii a poodhalit tajemství, která ji obestírají. Od dob svého zakladatele prošla budova postupně několika úpravami, výroba modernizací a voňavý likér se rozlil široko pod okolní domy. Becherovod, který jednotlivá sklepení spojoval, Kamenné klenby jejich stropů, prastaré sudy s pestrým zdobením, skleněné křivky starých lahví i zažloutlý papír jejich etiket to vše můžete spatřit i vy. Kromě expozice historických exponátů spjatých s Becherovkou navštívíte během prohlídky některé z původních výrobních a sklepních prostor, zhlédnete unikátní film natočený pro Becherovku bratry Cabanovými a ochutnáte několik specialit z muzejního baru. Na závěr můžete navštívit muzejní prodejnu a zakoupit si Becherovku za zvýhodněnou cenu, případně jinou lahev z širokého sortimentu firmy, a mnoho dalšího. Některé suvenýry s Becherovkou spjaté např. výpravná kniha Tajemství třináctého pramene exkluzivně vydaná k jejímu dvoustému jubileu jsou k dostání pouze tam. Muzeum je pro veřejnost otevřeno denně, od 9, 00 do 17, 00 hod, rezervace na tel , mailu: vstupenky@jan- becher. com nebo prostřednictvím formuláře níže. Výklad je možný v českém, anglickém, německém a ruském jazyce. Jan Becher Muzeum se nachází nedaleko na severním konci zlaté žíly v centru Karlových Varů a jen pár kroků od vlakového i autobusového nádraží, v ulici T.G. Masaryka 57. otevírací doba : denně od 9 do hod prodejna denně od 9 do hod muzeum vstupné 100,-Kč/ dosp. os. 50,-Kč/studenti,důchodci 25,-Kč/ děti do 18 let V ceně je zahrnuta prohlídka expozice,sklepů a na závěr film a degustace našich produktů. Prohlídka sprůvodcem trvá cca. 45 minut. Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 13

14 Synagogy, židovský hřbitov Ostatní 50 13'56.08"N 12 52'23.55"E Dne 4. října 1938 byly Karlovy Vary obsazeny německým vojskem a jako součást sudetské župy připojeny k?třetí říši?. Toho dne promluvil u Vřídla k zfanatizovaným davům Němců říšský kancléř Adolf Hitler. Krátce předtím město opustili poslední Češi. Dne 9.listopadu 1938 nacisté v Karlových Varech vypálili monumentální židovskou synagogu (1877, W. A. Wolf, Stuttgart) a zahájili perzekuci židovského obyvatelstva. Na místě této synagogy dnes najdeme pomník. Dnešní úlohu židovského svatostánku plní budova v Bezručově ulici. Budovu synagogy najdeme i u židovského hřbitova v městské části Drahovice. Další informace najdete zde: Závodiště Ostatní 50 13'24.08"N 12 50'5.72"E Na konci 19. století dosáhlo lázeňské město Karlovy Vary největšího rozkvětu. Právě v těchto romantických dobáchvzniklo dostihové závodiště, jež dodnes patří k nejvýznamějším areálům tohoto druhu v České republice. Pro milovníky koní zde pořádají klasické rovinové a překážkové dostihy a parkurové závody nejvyšší sportovní úrovně. Kromě toho se na závodišti konají i jiné kulturní a společenské akce? v zimě je zde v provozu kluziště, v létě golfové hřiště. Celoročně restaurace?u Šimla?. Od roku 1996 dostihový komplex spravuje Český jezdecký klub, který jej zušlechťuje a uchovává tím tento vyjímečný sportovní stánek pro další generace. Další informace najdete zde: Sedlec - středověké hutnické areály Ostatní 50 15'1.87"N 12 51'51.80"E Součástí extravilánu některých mladohradištních a pozdněhradištních osad byly hutnické areály. Vyznačují se zejména nápadnými konglomeráty strusky. Tato Stanoviště se nacházejí i v katastru vsi Sedlec, nedaleko Karlových Varů. Kromě strusky byly nalezeny nerovnoměrně propálené kusy mazanice s otisky armatury, kus pražené rudy a železná houba - konečný produkt metalurgického procesu. U bezejmenné vodoteče severně od vsi Sedlece, se nacházela keramika z mladší doby hradištní. Nálezový materiál doplňují dva kusy žernovu z pískovce, brousek, rovněž z jemnozrnného pískovce, a kusy propálené mazanice. Lukáš Hanzl Autor článku: Lukáš Hanzl Další informace najdete zde: Rozcestník sv.linhart Rozcestí 50 12'31.57"N 12 50'37.64"E Rozcestník turistických tras u bývalé Restaurace u Linharta nedaleko zříceniny kostela sv.linharta. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 14

15 Karlovy Vary - infocentrum Infocentrum 50 13'44.08"N 12 52'35.58"E Infocentrum města Karlovy Vary poskytuje informace o památkách, ubytování o kultních a sportovních akcích, prodej suvenýrů, map, průvodců a dalších propagačních propagačních předmětů, vyhledávání dopravního spojení, atd. provozní doba: Po - Pá 08:00-16:00 Karlovy Vary - Infocentrum města Karlovy Vary Adresa: I.P.Pavlova 11, Karlovy Vary Tel.: infocentrum@karlovyvary.cz www: Karlovy Vary - Infocentrum města Karlovy Vary Adresa: Terminál Dolní nádraží, ul. Západní, Karlovy Vary Tel.: infocentrum@karlovyvary.cz www: Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 15