Krok za krokem. Jak se zapojit do spotřebitelských kampaní

Transkript

1 Krok za krokem Jak se zapojit do spotřebitelských kampaní

2

3 Krok za krokem Jak se zapojit do spotřebitelských kampaní Brno 2010

4 Krok za krokem Jak se zapojit do spotřebitelských kampaní Vydala Společnost pro Fair Trade v Brně v roce 2010 Jazyková korektura: Lucie Krejčí Grafická úprava a sazba: Miroslav Švejda Fotografie: Společnost pro Fair Trade, Inkota, Hana Plochová 1. vydání Brno 2010 Společnost pro Fair Trade, o. s. Kounicova 42, Brno T: E: office@fairtrade.cz Materiál je vytištěn na recyklovaném papíře.

5 Obsah Úvod Pracovní podmínky v rozvojových zemích Kampaně za lepší pracovní podmínky v rozvojových zemích Fair trade Ušili to na nás! Víte, s čím si hrajete? Co můžu udělat já? Jak na veřejnou akci Nápady a návrhy na veřejné akce Fair trade Ušili to na nás! Víte, s čím si hrajete? Kalendář významných dnů Často kladené otázky Zajímavé odkazy Kontakty

6

7 Úvod Každý den můžeme měnit svět. Většina spotřebního zboží, které si běžně kupujeme, je dnes vyráběna tisíce kilometrů od nás, v zemích s levnou pracovní silou a nízkými výrobními náklady. Výrobky pro evropský a americký trh, ať už jde o oblečení, boty, elektroniku, hračky, tropické ovoce nebo jiné potraviny, vznikají za nízké ceny v takzvaně rozvojových zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Nízké náklady na výrobu v těchto zemích jdou však ruku v ruce s porušováním práv zaměstnanců, špatnými pracovními podmínkami, poškozováním životního prostředí a obcházením předpisů a zákonů. Tento průvodce je určen všem spotřebitelům, jimž původ zboží, které kupují, není lhostejný. Inspiraci v něm mohou najít neziskové organizace, instituce, neformální skupiny i jednotlivci. Představíme vám v něm probíhající kampaně Společnosti pro Fair Trade na podporu spravedlivého obchodu a lidí vyrábějících produkty, se kterými se setkáváme každý den oblečení, hračky, kávu, kakao či banány. Nabídneme vám také možnosti, jak se do těchto kampaní aktivně zapojit: od jednoduchého zaslání e mailu přes žádání informací od prodejců zboží až po uspořádání veřejné akce na podporu některé z kampaní. Pokud jste nezisková organizace nebo jakákoli jiná skupina či instituce, můžete aktivity na podporu kampaní zahrnout do vlastní již probíhající činnosti, a obohatit ji tak o další rozměr. Smyslem této publikace je nejen informovat o podmínkách výroby zboží v rozvojových zemích, ale především ukázat, že podpořit zaměstnance, kteří toto zboží vyrábějí, a přispět ke zlepšení jejich pracovních a životních podmínek je možné. Svůj hlas pro lepší život pěstitelů a výrobců v rozvojovém světě můžete dát jak svým nákupním chováním, tak podporou konkrétní akce. Právě akce na podporu kampaní jsou totiž jediným způsobem, jak zajistit, aby tyto kampaně opravdu fungovaly a dosáhly svého cíle. Průvodce obsahuje: obecné informace o způsobu výroby v rozvojových zemích představení probíhajících kampaní Společnosti pro Fair Trade na podporu pracovníků v rozvojových zemích a možností, jak se do nich zapojit návody a konkrétní náměty na akce na podporu těchto kampaní Mají li kampaně uspět, neobejdeme se bez vaší podpory! Nemusí přitom jít o nic velkého spolu s dalšími lidmi můžete i jen malým dílem přispět k lepším a spravedlivějším podmínkám při výrobě zboží, které kupujete. Společnost pro Fair Trade je nevládní nezisková organizace, která se zabývá podporou a propagací spravedlivého obchodu čili fair trade jako účinného nástroje k prosazování udržitelného rozvoje v zemích globálního Jihu. Zasazuje se o šíření odpovědného přístupu ke spotřebě a nabízí programy globálního rozvojového vzdělávání. Pod názvem NaZemi provozuje síť obchodů a prodejních míst produktů fair trade. Zisk z prodeje plyne na propagaci fair trade v České republice

8 Pracovní podmínky v rozvojových zemích Kdy, jak a proč došlo k přesunu výroby převážné většiny věcí do zemí takzvaného globálního Jihu? Proč jsme se vzdali užitečných dovedností i výhod plynoucích z lokální výroby a přepravy na kratší vzdálenosti? Rostoucí propojenost světa a s ní spojené rychlé přesuny informací, kapitálu i zboží, které jsou typické pro globalizaci, přinesly firmám nové možnosti včetně nezávislosti na konkrétním místě. Logika v pozadí přesunu výroby většiny spotřebního zboží do rozvojových zemí je tak poměrně jasná a jednoduchá: levná a dostupná pracovní síla, celkově nižší náklady na výrobu, včetně cen materiálu a místní přepravy, často mírnější pracovní i environmentální legislativa a spolu s tím i vyšší ochota přehlédnout případné prohřešky proti zákonům. Jinými slovy, možnost vyrábět za podmínek, které by v takzvaně ekonomicky vyspělých zemích nebyly vůbec možné. Výrobci bez továren Zatímco design a marketing svých výrobků si velké společnosti nechávají výhradně ve své kompetenci a vynakládají na ně také nemalé sumy, samotnou výrobu zadávají obvykle různě velkému počtu dodavatelů a subdodavatelů převážně z méně rozvinutých zemí. Pro firmy je přitom výhodné nevlastnit přímo konkrétní továrny, kde výroba probíhá. Dodavatelé tak totiž spolu se zakázkou přebírají i odpovědnost za kvalitu a včasné dodání zboží a nesou také veškerá rizika s výrobou spojená. Kromě toho jsou na ně přesunuty rovněž starosti se sháněním dostatečného počtu zaměstnanců, s jejich pracovním prostředím, mzdovým ohodnocením, a navíc i s případným propouštěním v době nedostatku zakázek. To všechno v často tvrdém konkurenčním prostředí. Závod ke dnu V chudých zemích s velkým množstvím obyvatel, z nichž velká část je nezaměstnaná a nemá dostatečné vzdělání, soupeří mezi sebou v boji o zaměstnání i nekvalifikovaní uchazeči. Jako konkurenční výhodu pak namísto specifických znalostí či dovedností uplatňují míru ustoupení ze svých nároků a práv. Jinými slovy jsou ochotni pracovat ve velmi špatných podmínkách a příliš si nestěžovat ani v případech hrubého porušování svých práv. Mimo jiné i kvůli dlouhému zástupu těch, kteří je mohou na jejich místě kdykoli nahradit. K podobné situaci dochází i na úrovni celých států, jež mezi sebou soupeří o přízeň nadnárodních korporací. Zahraniční investory se snaží nalákat prostřednictvím ústupků ze svých požadavků, například úlevami na daních nebo výjimkami ze zákonných požadavků. Tento typ ekonomické soutěže mezi státy se proto označuje jako závod ke dnu. Mezi způsoby snižování výrobních nákladů až na úplné minimum patří: volné obchodní zóny, které ve srovnání s ostatními oblastmi hostitelské země zaručují výhodnější investiční a obchodní podmínky, a především poskytují výhodu bezcelního dovozu materiálu robotárny neboli sweatshopy (od anglického sweat = pot), což jsou obvykle menší pololegální výrobní dílny, které v nevyhovujících podmínkách zaměstnávají převážně nekvalifikované pracovníky, imigranty, příslušníky etnických menšin, sociálně slabé ženy a další skupiny se ztíženým přístupem na trh práce 6

9 domácí práce, kdy samotná výroba probíhá mimo prostředí zaměstnavatele, jenž se tak zbavuje všech možných rizik a nákladů spojených s výkonem práce Realita za továrními zdmi Jednotlivá průmyslová odvětví se od sebe pochopitelně liší, ať už geografickou polohou a povahou výroby, nebo hlavními problémy, které tato výroba obnáší. Neveselá mozaika nejčastějších problémů je však podobná v různých sektorech i oblastech světa. Patří mezi ně: nízké mzdy často pod úrovní zákonného a životního minima nepřiměřeně dlouhá pracovní doba a nucené, často neplacené přesčasy nedostatečné sociální zabezpečení nejistota zaměstnání a chybějící ochrana před nespravedlivým propuštěním špatná bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti, neuspokojivé hygienické podmínky nepříjemné a zdraví škodlivé pracovní prostředí, práce v nevětraném, hlučném, horkém, často toxickém či prašném prostředí a bez náležitých ochranných pomůcek diskriminace a ponižující zacházení ze strany vedení špatné životní podmínky těch, kteří bydlí v ubytovnách zajišťovaných zaměstnavatelem nefunkční, nedemokratické nebo zcela chybějící odbory Znevýhodnění pěstitelé Chudí obyvatelé rozvojových zemí, kteří se živí prací v zemědělství, čelí odlišným problémům než dělníci v továrnách, i když často podobně tíživým. Pro drobné pěstitele hospodařící na malých pozemcích je kromě případné neúrody a výkyvů cen na trhu hlavním problémem jejich nevýhodná pozice ve vztahu k obchodníkům a překupníkům. Bez dostatečných finančních prostředků nemají přístup k půjčkám, chybějí jim potřebné informace o cenách na trhu stejně jako obchodní dovednosti a postrádají zpracovatelské a skladovací kapacity. Například malým pěstitelům kávy nebo kakaa tak obvykle nezbývá než se spolehnout na překupníky zneužívající tento nerovný vztah ve svůj prospěch. Kromě drobných pěstitelů pracují v zemědělství v rozvojových zemích také zaměstnanci velkých plantáží. Mnozí majitelé plantáží přitom se svými zaměstnanci zacházejí podobně, jako je tomu v případě dělníků v továrnách. Při používání pesticidů, které je ve velkém rozsahu běžné například u pěstování bavlny nebo banánů, navíc pracovníci nemají potřebné znalosti ani ochranné pomůcky k tomu, aby se mohli účinně chránit před zdravotními riziky. Výjimkou není ani dětská nebo nucená práce. Spotřebitelské kampaně Obvyklým a osvědčeným způsobem boje za zlepšení pracovních podmínek v jednotlivých odvětvích jsou spotřebitelské kampaně. Jejich hlavní myšlenkou je poskytnout spotřebitelům informace o podmínkách výroby a obchodu tak, aby mohli pozitivně uplatňovat svoji kupní sílu a vyvíjet tlak na odpovědné instituce a firmy. Za hlavní viníky nepřijatelných výrobních podmínek označují spotřebitelské kampaně především firmy, které zadávají zakázky, a určují tak podmínky, za kterých výroba objednaného zboží u jejich dodavatelů proběhne. V případě potravin jsou pak důležitými hráči také maloobchodní řetězce, nejčastěji supermarkety a hypermarkety, jež vyvíjejí tlak na dodavatele a zprostředkovaně také například na majitele banánových plantáží. Neziskové organizace, které podobné kampaně obvykle zaštiťují, požadují proto od firem, aby převzaly odpovědnost za výrobní podmínky u svých dodavatelů a učinily kroky k jejich zlepšení. Z praktických důvodů se kampaně zaměřují většinou na známé značky, jež jsou pro spotřebitele snadno identifikovatelné a do velké míry udávají směr celému odvětví. 7

10 Prostředky, jimiž spotřebitelské kampaně dosahují svých cílů, se od sebe příliš neliší. Některé z nich vám představí i tento průvodce. Patří mezi ně především vydávání a šíření informačních materiálů, práce s médii, pořádání informačních stánků, seminářů, veřejných debat, happeningů či demonstrací a podpisových akcí. Neoddělitelnou součástí takových kampaní je také výzkum, přímý monitoring pracovních podmínek a lobbing na firemní i politické úrovni. Etické kodexy a odpovědnost firem Úspěchy neziskových organizací a spotřebitelských kampaní dokládá mimo jiné skutečnost, že díky nim většina velkých firem zavedla od devadesátých let takzvané etické kodexy, které upravují podmínky výroby a vztah firmy s jejími dodavateli. Podobné dokumenty obvykle hovoří o zákazu nucené a dětské práce, požadují vyplácení alespoň minimální mzdy a dodržování pracovního práva. Jakkoli jsou však tyto a podobné dobrovolně přijaté závazky důležitým předpokladem a příslibem možných změn vedoucích ke zlepšení pracovních podmínek, ve skutečnosti zůstávají pro většinu firem pouze líbivou politikou a nástrojem k vytvoření dobrého dojmu na veřejnost. Součástí spotřebitelských kampaní je proto vytváření tlaku na konkrétní firmy, aby dbaly na důsledné zavádění, a především dodržování svých etických kodexů. To současně znamená, že velké firmy musejí změnit svou nákupní politiku, a vytvořit tak podmínky, za kterých nejsou jejich dodavatelé v konkurenčním tlaku nuceni kodexy porušovat. V tomto ohledu jsou hlavními problémy krátké dodací lhůty, nízké ceny zakázek a nejistota obchodních vztahů. Dále je potřeba zajistit nezávislé monitorování pracovních podmínek, a to pokud možno některou z neziskových organizací nebo akreditovaných agentur. Za účelem monitoringu a kontroly dodržování kodexů a zákonů usiluje většina kampaní o ustanovení vícestranných (tzv. multi stakeholder) iniciativ, v nichž mají své slovo kromě představitelů průmyslu také zástupci neziskových organizací, odborů a samotných pracovníků. Mávnutí motýlích křídel Staré čínské moudro o mávnutí motýlích křídel, které na druhé straně země může způsobit vichřici, platí v dnešním globalizovaném světě více než kdy jindy. Naše každodenní spotřebitelské volby ovlivňují životy lidí v mnoha částech světa, s nimiž jsme spojeni skrze zboží, které pro nás vyrábějí. Kromě obvyklého pocitu bezmoci je v tom i kus naděje každá změna našeho chování nebo konkrétní akce může znamenat rozdíl a změnu k lepšímu. 8

11 Kampaně za lepší pracovní podmínky v rozvojových zemích Fair trade Mezi kampaně, kterými se snažíme informovat spotřebitele o podmínkách producentů v rozvojových zemích, patří kampaň za zvyšování povědomí o fair trade a kampaň za sociálně spravedlivou a ekonomicky i environmentálně udržitelnou produkci banánů. Obě kampaně jsou spojitými nádobami. Fair trade (spravedlivý obchod) je způsob obchodu s pěstiteli z rozvojových zemí, jehož cílem je narovnat nespravedlivé obchodní podmínky na mezinárodním trhu. Podobně jako výrobky se známkou BIO, tak i fair trade výrobky splňují určité standardy při jejich výrobě jsou dodržována pracovní práva, je zakázána nucená a dětská práce a pěstitelé dostávají za svou práci mzdu, která pokrývá náklady ekologicky a sociálně šetrné výroby a zajišťuje důstojné živobytí. Fair trade tím producentům vrací pro nás tak samozřejmou možnost uživit se vlastní prací a spotřebitelům dává možnost svým nákupem ovlivnit nejen život pěstitelů na druhém konci planety, ale i chování dovozců a obchodníků. Nejoblíbenějším tropickým ovocem mezi spotřebiteli v Evropské unii jsou banány. Jejich dovoz do států Unie se pohybuje okolo pěti milionů tun ročně. Produkce banánů je téměř pro milion domácností v rozvojových zemích základním zdrojem příjmu, a proto je může ovlivnit každé zakolísání cen na světovém trhu. Produkce exportních banánů je zatížena několika problémy souvisejícími se snahou exportních firem 1 o snížení nákladů a zvýšení zisků. Firmy často přesunují svou výrobu do oblastí se slabou legislativou a levnou pracovní silou a využívají subdodávek, aby se zbavily zodpovědnosti za nedodržování pracovních podmínek na plantážích. Odbory na plantážích většinou neexistují. Pokud ano, hrozí často jejich členům vyhrožování nebo i násilí, což dokazuje například několik případů vražd odborových předáků z Guatemaly. Pěstování na velkých monokulturních plantážích dále přináší i snižování druhové rozmanitosti, erozi a znečištění půdy, narušení ekosystémů pesticidy a jinými chemikáliemi. Ty často způsobují otravy i pracovníkům, kteří je bez návodu či pracovních pomůcek aplikují. Některé z uvedených problémů řeší systém fair trade, a proto i naše kampaně usilují o jeho propagaci v České republice a o to, aby zde byly banány se známkou Fairtrade k dostání nejméně ve dvou obchodních řetězcích. Toho se snažíme dosáhnout působením na veřejnost (pořádáme happeningy, Fér a Bio snídaně, besedy s pěstiteli, promítání dokumentů, přednášky a pracujeme s médii) a tlakem na ovocnářské firmy a obchodní řetězce (urgentní apely, otevřené dopisy i osobní jednání). Nezapomínáme ani na vzdělávání a realizujeme dílny na školách s tématem banánů a mezinárodního obchodu % světového trhu s banány ovládá pouze pět největších firem Dole, Chiquita, Del Monte, Noboa a Fyffes. 9

12 Ušili to na nás! Věříme v to, že máme odpovědnost vůči všem, kdo se podílejí na procesu výroby našeho oblečení. To zahrnuje i subdodavatele. Nevlastníme žádnou z továren, které pro nás šijí oblečení. 2 Těmito slovy začíná zpráva o udržitelnosti firmy H&M z roku 2008, uveřejněná na jejích webových stránkách. Přestože jimi firma H&M deklaruje odpovědný přístup, současně se jakékoli odpovědnosti za své subdodavatele elegantně zříká. Kde tedy leží skutečná odpovědnost firmy? Většina oděvů, zdaleka nejen těch od H&M, pochází ze zemí s levnou pracovní silou, například z Číny, Indie, Bangladéše, ale třeba i z Turecka či Mexika. Prý se to ekonomicky vyplácí. Může být však takový způsob úspory nákladů férový k pracovníkům továren? Víte, kdo na nás šije a jak žije? Kampaň Ušili to na nás! si tyto otázky klade, hledá na ně odpovědi, a ty se pak snaží zprostředkovat spotřebitelům. Hlavním cílem kampaně Ušili to na nás! je zlepšování pracovních i životních podmínek šičů a šiček v rozvojových zemích, ze kterých pochází většina našeho oblečení. Poskytujeme veřejnosti informace o tom, jaké podmínky při výrobě oblečení panují. Motivujeme lidi k tomu, aby se aktivně snažili tyto neutěšené podmínky zlepšovat. Zároveň upozorňujeme na problémy výroby prodávaného zboží a poukazujeme na samotné výrobce a obchodníky, kteří nesou díl odpovědnosti za současnou situaci. K cíli kampaně směřujeme snahou o dosažení čtyř dílčích cílů: vyvolat mezi obyvateli České republiky diskuzi o tom, jaké podmínky výroby zboží jsou pro ně přijatelné šířit povědomí o stavu pracovních podmínek při výrobě našich oděvů a vytvářet příležitosti k aktivnímu jednání, a tím přimět spotřebitele, aby se zajímali o původ oblečení, které kupují, a požadovali po producentech a prodejcích oděvů dobré podmínky při výrobě zprostředkovat firmám zájem spotřebitelů, a přimět tím tyto firmy k zasazování se o lepší původ jejich zboží přispět k rozšíření nabídky alternativ běžného zboží tak, aby zákazníci, kteří nechtějí kupovat eticky diskutabilní zboží, měli na výběr V rámci kampaně Ušili to na nás! vyvíjíme činnost mířenou na různé cílové skupiny. Patří mezi ně jak firmy prodávající nebo vyrábějící oblečení, tak spotřebitelé především ti, kterým není osud dělníků v rozvojových zemích lhostejný a kteří mají chuť aktivně přispět ke zlepšení jejich situace. Chystáme pro ně besedy, promítání, výstavy či módní přehlídky a s jejich podporou také oslovujeme oděvní firmy, od nichž požadujeme kroky vedoucí k naplnění cílů kampaně. Mezi tyto požadavky patří například převzetí odpovědnosti za výrobní řetězec oděvů, poskytování informací o dodavatelích i subdodavatelích a takové ceny za zboží, které dělníkům zajistí alespoň minimální zákonné mzdy. Prostředky, jež kampaň využívá, jsou otevřené dopisy uveřejňované v médiích, publicita příkladů dobré praxe, osobní schůzky s osobami odpovědnými za strategii firem, urgentní apely a lobby dopisy. O aktuálním dění v kampani Ušili to na nás! se můžete dozvědět na 2 Podle 10

13 Víte, s čím si hrajete? Další kampaní za lepší pracovní podmínky, tentokrát při výrobě hraček, je mezinárodní kampaň s českým názvem Víte, s čím si hrajete? Jejím cílem je přimět zejména velké hračkářské firmy, aby podnikly konkrétní kroky ke zlepšení špatných pracovních podmínek v čínských továrnách na hračky. Součástí kampaně je informování široké veřejnosti o špatné situaci dělníků v čínských továrnách, odkud pochází naprostá většina v Evropě prodávaných hraček. Kampaň je společným projektem pěti evropských nevládních organizací z České republiky, Francie, Polska, Rakouska a Rumunska a partnerských organizací z Číny a Hongkongu. Čtyři z každých pěti prodaných hraček na světovém trhu dnes pocházejí z Číny, kde je v nevyhovujících podmínkách vyrábějí převážně mladé ženy. Jejich sen o lepším životě se v konfrontaci s realitou v továrnách na hračky rozplývá brzy: nepřiměřeně dlouhá pracovní doba, nucené přesčasy a mzdy pod zákonným minimem, chybějící pracovní smlouvy, zdraví škodlivé prostředí a nedůstojné životní podmínky. Není důležité, zda máte děti, neteře, synovce či vnoučata, zda pracujete v mateřské školce, v rodinném centru nebo vedete skupinu mládeže, případně jestli si s hračkami jednoduše rádi hrajete vy sami. Kampaň Víte, s čím si hrajete? chce oslovit všechny spotřebitele, kterým není lhostejný původ hraček a kteří se chtějí aktivně zasadit o zlepšení podmínek jejich výroby. Hlavním úkolem kampaně je informovat spotřebitele, média a politiky o podmínkách dělníků v čínských továrnách na hračky a zahájit a vést dialog s výrobci hraček v zájmu zlepšení těchto podmínek. K dosažení tohoto cíle napomáhají následující aktivity: vytváření tlaku na společnosti, aby přijaly odpovědnost za své dodavatelské řetězce a zajistily, aby jejich hračky byly vyráběny v důstojných pracovních podmínkách podpora dělníků, odborů a neziskových organizací hájících zájmy dělníků a dělnic v producentských zemích zvyšování povědomí spotřebitelů o pracovních podmínkách ve světové výrobě hraček tak, aby mohli pomoci vytvářet potřebný nátlak na výrobce zkoumání legislativních možností a lobbování za takové zákony a normy, které dělníkům v továrnách zajistí důstojné pracovní podmínky Kampaň Víte, s čím si hrajete? usiluje o lepší podmínky v hračkářském průmyslu, což konkrétně znamená takové pracovní podmínky, jaké odpovídají etickým kodexům firem, platným zákonům a standardům Mezinárodní organizace práce. Jedním z hlavních požadavků kampaně je zavedení nezávislého monitoringu dodržování etických kodexů a platných zákonů. Kontrolu nad tímto procesem by měly převzít vícestranné (tzv. multi stakeholder) iniciativy, sdružující jak výrobce hraček, tak neziskové organizace, odborové svazy a zástupce dělníků. Další požadavky a více informací o kampani najdete na webových stránkách kampaně nebo v anglickém jazyce na toying around.org. 11

14 Co můžu udělat já? Podpořit kampaně a napomoci tak dosažení jejich cílů může každý. Spotřebitelské kampaně naši snahu o změnu výrobních podmínek vlastně velmi usnadňují zkoumají za nás fakta, ověřují informace, organizují podpisové i jiné akce, vytvářejí vzorové dopisy ředitelům firem, u kterých bylo zjištěno porušování práv zaměstnanců nebo jiné problémy. Kampaně představené v předchozí části můžete podpořit těmito konkrétními způsoby: Zajímejte se přihlaste se k odebírání newsletteru Zajímejte se o podmínky, za kterých vzniká zboží, jež kupujete znalost a pochopení problému je prvním a důležitým krokem na cestě k odpovědnější spotřebě. Informace o pozadí výroby v rozvojových zemích a o probíhajících kampaních Společnosti pro Fair Trade můžete získat na webových stránkách nebo prostřednictvím našeho NOSu Newsletteru o odpovědné spotřebě, k jehož odebírání se lze na stránkách jednoduše přihlásit. Pokud vás zajímá něco konkrétního nebo máte li jakékoli připomínky či nápady, napište nám na info@svetvnakupnimkosiku.cz. V případě bližšího zájmu o některou z kampaní můžete využít kontakty uvedené v závěrečné části tohoto průvodce. Využijte svoji moc spotřebitele ptejte se a dejte najevo svůj názor Tak bojkotovat, nebo ne? 12 Obchodníci nabízejí takové zboží, po kterém je ze strany zákazníků poptávka. Výrobci i prodejci se prostřednictvím reklamy snaží tuto poptávku ovlivňovat, současně si ale pomocí průzkumů trhu ověřují, co spotřebitelé chtějí. Mezi spotřebitelem a výrobcem tak zprostředkovaně probíhá neustálá vzájemná výměna informací. Jako spotřebitelé svými nákupy vysíláme firmám důležité signály, hlasujeme pro nějaký způsob výroby a obchodu. Čím více spotřebitelů se bude domáhat férového zboží a kupovat jej, tím spíše na to výrobci a prodejci zareagují svojí nabídkou. Sami dělníci nás žádají, abychom se vyhlašování bojkotů vyhýbali. Na druhé straně je nutné odlišit bojkoty cílené dočasně zaměřené na určitou značku ve snaze o konkrétní změnu chování firmy. Tyto bojkoty totiž vysílají jasný signál, že se nám, spotřebitelům, něco nelíbí, a odmítáme proto danou firmu podporovat svými nákupy až do doby, než sjedná nápravu. Takto organizované cílené bojkoty se už několikrát ukázaly jako osvědčený způsob, jak přinutit (i velkou) firmu ke změně její Ptejte se na původ zboží personálu ve vašem oblíbeném obchodě. Vysvětlete prodejcům, že u nich nakupujete rádi, ale přáli byste si mít možnost koupit i zboží, u něhož máte jistotu etického původu. Prodejci většinou na otázky po původu a podmínkách výroby zboží politiky. neznají odpovědi. Pokud jim však zákazníci budou takové otázky opakovaně pokládat, začne se jimi management obchodů dříve či později zabývat. Přinejmenším tím dáte najevo, že vám původ zboží, které kupujete, není lhostejný. Pokud se vám do kladení otázek nechce, předejte obchodům alespoň předtištěný vzkaz či pohlednici příslušné kampaně. Na těchto vzkazech jsou relevantní otázky uvedené spolu se žádostí o odpověď od majitele obchodu. Poproste své kamarády a kolegy, aby se k vám připojili čím více lidí se bude o původ zboží zajímat, tím spíše dojde ke změně přístupu firem. Předtištěné vzkazy pro obchodníky vám rádi poskytneme. Stačí napsat na info@svetvnakupnimkosiku.cz a my vám je pošleme.

15 Podpořte dělníky a pěstitele pošlete urgentní apel Jednoduchým, a přitom účinným způsobem podpory dělníků v konkrétních situacích, kdy jsou porušována jejich práva, jsou takzvané urgentní apely. Nejčastěji vybízejí k zaslání jednoduchého předepsaného dopisu ve formě e mailu adresovaného vedení továren či představitelům firem. Pro velké firmy je pověst a obraz v očích zákazníků velmi důležitý, zájem médií a podpora vyjádřená veřejností proto může významně ovlivnit jejich jednání a způsob, jakým budou řešit situaci porušování práv zaměstnanců u svých dodavatelů. Tento druh podpory už pomohl mnoha dělníkům dovolat se svých práv. Co je tomu řediteli do toho, co si o něm myslí nějaký Standa Hromádka z Brna? Chcete li se podílet na této formě podpory zaměstnanců v rozvojových zemích, pošlete nám e mail na adresu info@svetvnakupnimkosiku.cz se žádostí o zařazení na seznam adresátů pro naléhavé výzvy nebo se jednoduše přihlaste přes stránky Jakmile budeme požádáni o pomoc v dalším případě, budeme vás informovat a můžete se formou e mailu nebo dopisu zapojit do mezinárodní akce podporou požadavků dělníků. Podepisujte petice Kolik takových urgentních apelů už bylo a k ničemu to nevede... Dalším způsobem, jak pomoci lidem v rozvojových zemích, aby pracovali v lepších a důstojnějších podmínkách, jsou petice. Podobně jako v případě urgentních apelů je smyslem peticí upozornit velké společnosti na existující problémy při výrobě jejich zboží a dát jim najevo, že spotřebitelům původ výrobků není lhostejný. Kromě připojení svého podpisu se můžete sami aktivně zapojit do dalšího šíření peticí i apelů, a znásobit tak jejich dopad. O aktuálních peticích se dozvíte z našeho newsletteru či z webových stránek Podělte se o své znalosti informujte ostatní V případě urgentních akcí nejde pouze o názor jednoho člověka. Na reakci tisíců lidí z celého světa už vedení firmy odpovědět musí, pokud si chce zachovat dobrou pověst a přízeň zákazníků. Učiní li pak taková firma prohlášení a slíbí danou situaci napravit, neziskové organizace, které se na apelu podílely a které mají často kontakty přímo v místě, obvykle sledují další vývoj a informují o něm veřejnost. Urgentní apely už mnohokrát pomohly konkrétním lidem v konkrétních případech. Díky nátlaku veřejnosti se dočkalo satisfakce například 1200 dělníků z továrny Jerzees de Honduras, pracujících pro značku Russell Athletic v Hondurasu, kteří přišli o práci v důsledku své účasti v odborech. Po masivní urgentní akci, do které se zapojily univerzity, nevládní organizace i mnoho jednotlivců, souhlasil Russell Athletic s kompenzací a opětovným zaměstnáním dělníků, otevřením nové továrny ve stejné oblasti, a zejména s uznáním odborové činnosti, což mělo význam i pro všechny další honduraské dodavatele téže společnosti. Nyní už máte představu o problematice výroby zboží v rozvojových zemích, víte, co je fair trade a znáte některé spotřebitelské kampaně. Nenechte si, prosím, tyto informace pro sebe. Pokud odebíráte náš newsletter, doporučte ho také svým známým. Dozvíte li se o urgentním apelu, konkrétním případu porušování práv pěstitelů či dělníků nebo o jiné aktivitě, která vás zaujme, dejte o tom vědět i dalším lidem ve svém okolí. Možná budete sami překvapeni, kolik lidí o podobných problémech nikdy neslyšelo. A možná se mnozí vaši známí rádi dozvědí víc. 13

16 Buďte aktivní přidejte se Podpořit některou ze spotřebitelských kampaní nemusí být ani těžké, ani časově náročné. Získáte přitom nové informace o zajímavých tématech, možnost občansky se angažovat a prostor vyjádřit svůj názor či postoj. Sledujte informace o připravovaných akcích na podporu kampaní na nebo přímo na stránkách jednotlivých kampaní a přijďte nás podpořit. Svoje schopnosti a zkušenosti můžete využít také k tomu, abyste spolu se svými známými či kolegy uspořádali vlastní veřejnou akci na podporu fair trade či některé z kampaní, informující o problematické výrobě zboží v rozvojových zemích. Že to zní složitě? V následující části našeho průvodce najdete tipy a konkrétní nápady, jak na to! 14

17 Jak na veřejnou akci Vytvořte si svůj tým Máte li aktivní kamarády nebo jste li členem nějakého sdružení, církve, politické strany či mládežnické skupiny, může být pro vás snadné najít lidi, kteří by se zapojili do vašich akcí. Platí, že čím větší skupina je, tím více je nápadů a znalostí, jež se dají v akci využít. Zároveň by ale počet jejích členů neměl přesáhnout sedm, protože řízení velkého počtu lidí není tak jednoduché. Měli byste rozhodnout, kdo bude akci i vaše jednotlivá setkání řídit a kdo bude za co zodpovědný. Vyjasněte si téma a cíl Pro každou akci je nesmírně důležité, abyste si vyjasnili její konkrétní téma a cíl. Musíte si odpovědět na otázky: Jaký je záměr akce? (Například zlepšení podmínek v konkrétní továrně? Propagace fair trade? Informování o podmínkách výroby oblečení nebo používání pesticidů při pěstování banánů?) Chcete se zaměřit na konkrétní problém/značku/firmu? Pouze na základě zvoleného cíle si pak můžete vybrat i správné prostředky. Cílová skupina Jen správně zacílená akce může mít úspěch. Odpovězte si na otázku: Koho má akce oslovit? A zvolte si takovou skupinu lidí, kterou máte možnost svou akcí ovlivnit, která nejlépe souvisí s vámi zvoleným tématem a zároveň má největší potenciál mít o něj zájem. Pokud se například rozhodnete bojovat za lepší pracovní podmínky šiček, které vyrábí outdoorové oblečení, zvolte si jako cílovou skupinu mladé lidi, kteří takové oblečení nejčastěji kupují. Myslete na to i u tak jednoduché záležitosti, jako je informační stánek stánek s fair trade výrobky na metalovém koncertě asi nebude mít moc velký efekt, naopak v rámci biojarmarku s ním uspějete. Místo Na základě cílové skupiny zvolte i správné místo. Jestliže se zaměříte na maminky s dětmi, půjde o mateřské centrum nebo dětské hřiště. Cílíte li na studenty, zvolte si univerzitu, studentský klub nebo kavárnu, kam studenti často chodí. Pokud chcete oslovit širokou veřejnost, využijte veřejných prostranství s vysokou koncentrací lidí. Dalšími místy, kde můžete akce podobné těm, jež dále popisujeme, uspořádat, jsou: muzea, galerie, foyery, restaurace se zdravou výživou, volnočasová centra, kluby důchodců, farnosti, parky, veřejné instituce a mnoho dalších. Načasování Správné načasování byste neměli podceňovat. Je důležité vyhnout se dnu, kdy se koná jiná velká akce ve vašem regionu, městě nebo obci. Myslete například i na významné sportovní události (olympiády, mistrovství světa ve fotbale nebo hokeji) nebo volby, které dokážou pořádně zkomplikovat vyřizování záboru veřejných prostranství, protože většina rušných míst je rezervovaná pro politické strany. Někdy může být naopak událost probíhající ve stejném čase výhodou pokud s ní vaši akci tematicky propojíte, může se vám dostat velkého zájmu veřejnosti. Promyslete výhody a nevýhody, zkuste 15

18 kontaktovat její organizátory a dohodnout se na případné spolupráci. Můžete si také vybrat některé významné datum z našeho kalendáře významných dnů, který najdete na konci následující kapitoly, a pro vaši akci je využít. Příprava předem S přípravami začněte s velkým předstihem nejméně dva, nejlépe však tři měsíce dopředu, protože celý jeden měsíc může zabrat vyřizování záboru veřejného prostranství. Zorganizujte několik setkání celého svého týmu, sepište si jednotlivé oblasti, kterým se musíte věnovat (propagace, logistika, úřady a další) a rozfázujte si je rozdělte je na menší úkoly a jednotlivé kroky. Snažte se stanovit konkrétní termíny splnění úkolů a dodržujte je. Jeden z vás by měl mít celou akci na starosti a kontrolovat, zda ostatní na své úkoly nezapomněli. Sepište si všechny věci, které musíte mít na akci s sebou, a to do posledního rýsováčku nebo letáčku na místě už nebudete mít čas ani příležitost něco sehnat. Pokud potřebujete cokoli vypůjčit (stánek od některé neziskové organizace, prostory pro odpočinek, stoly, židle, auto a podobně), dohodněte si zapůjčení co nejdříve a týden před akcí si ještě ověřte, zda se na to nezapomnělo. Jednání s úřady Zajištění místa je jedním z nejdůležitějších bodů přípravy akce. Nejdříve musíte zjistit, komu patří místo, kde bude probíhat vaše akce nebo stát váš stánek. Od vlastníka je potřeba získat povolení nejjednodušší je, pokud se jedná o soukromý pozemek, v tom případě stačí dohodnut se s majitelem. Většina veřejných akcí se ale koná na náměstích nebo na ulicích a v takovém případě jde o majetek města/městské části a je třeba obrátit se na příslušný úřad (obecní/městské části). Záleží také na tom, zda se jedná o shromáždění, nebo o zábor veřejného prostranství (případně o obojí zároveň). Shromáždění je specifickým druhem setkání, kterého se účastní velký počet lidí, například manifestace nebo pouliční průvod. Právo na shromáždění je v České republice považováno za základní politické právo každého člověka a jeho aplikace je postavena na principu oznamovacím, nikoli povolovacím. Konání shromáždění je povinen písemně oznámit příslušnému úřadu jeho svolavatel (za právnickou osobu předloží oznámení buď statutární zástupce, nebo ten, kdo od něj má podepsanou plnou moc) tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň pět dnů předem, nejdříve však šest měsíců před konáním akce. V oznámení adresovaném orgánu veřejné správy musí svolavatel uvést: účel shromáždění, den a místo jeho konání, dobu zahájení a předpokládanou dobu ukon čení předpokládaný počet účastníků počet pořadatelů starších osmnácti let, které k organizaci shromáždění určil, a způsob jejich označení má li jít o pouliční průvod, tak rovněž výchozí místo, cestu a místo ukončení (stačí zakreslit do plánku) jméno, příjmení a trvalý pobyt svolavatele, u právnické osoby její název, sídlo a jméno jméno, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele Má li se shromáždění konat na soukromém pozemku, je třeba také přiložit souhlas vlastníka, případně uživatele pozemku. Úřad kontaktuje svolavatele pouze v případě, že shromáždění z nějakého 16

19 důvodu nepovolí (což se ale většinou neděje). Zákonem, který blíže popisuje shromažďovací právo, je zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů 3. Zábor veřejného prostranství Celý proces schvalování je poměrně složitý a trvá dlouho, je proto dobré vyhradit si na něj minimálně jeden měsíc. Musíte jím projít, jestliže hodláte v rámci vaší akce na veřejné prostranství umístit stánek, stůl a podobně. Za zábor veřejného prostranství se nepovažuje případ, kdy si někam stoupnete a rozdáváte letáčky. Jde o něj ale tehdy, když něco na veřejné prostranství umístíte. Povolení záboru je specifické v každém městě, a proto musíte v dostatečném předstihu zjistit všechny náležitosti, nejlépe na internetových stránkách města/obce/městské části. Například v Praze je nejdříve zapotřebí získat svolení městské policie, následně oslovit provozovatele komunikace (Technická správa komunikací) a po jeho povolení zažádat městskou část o souhlas. V Brně je třeba souhlas Brněnských komunikací a poté městské části. Pokud byste potřebovali přípojku na elektřinu, vyřizujte ji na Technických službách Brno. S velkou pravděpodobností po vás bude vyžadováno: plánek místa se zakresleným záborem (můžete jej nakreslit rukou nebo si vytisknout mapu z internetu například na žádost o povolení záboru veřejného prostranství většina měst má svůj formulář; pokud ne, pak stačí napsat, kde, kdy, za jakým účelem, v rámci jaké činnosti a na jak dlouho zábor plánujete plná moc podepsaná statutárním zástupcem a stanovy sdružení, jestliže akci připravujete v rámci nějaké organizace souhlas městské policie nebo provozovatele komunikací V žádosti nezapomeňte zmínit, že vaše akce nemá komerční charakter. Informační materiály Pokud potřebujete informační materiály, s předstihem si je vyzvedněte nebo nechte poslat. Chcete li materiály Společnosti pro Fair Trade týkající se fair trade, kávy, čaje, kakaa, vzdělávacích programů a dalších témat, kontaktujte nás na info@fairtrade.cz s konkrétním požadavkem typu a počtu kusů. Podívat se na ně můžete na v sekci Ke stažení. Letáčky a další informační materiály kampaní Víte s čím si hrajete? a Ušili to na nás! si můžete objednat na info@svetvnakupnimkosiku.cz. Materiály vám zašleme poštou nebo připravíme k vyzvednutí v některé z našich kanceláří (adresu pro Brno a Prahu najdete na Pokud se vaše akce bude konat venku, nezapomeňte si vzít s sebou gumičky letáčky rády létají. Příprava dobrovolníků a zúčastněných Velmi důležitá je i příprava těch, kteří budou s realizací vaší akce pomáhat a budou na ní přítomni každý z nich by si měl všechny materiály, jež budete na stánku nabízet, přečíst a pokud možno vyhledat další informace na internetu ( Jednoduše řečeno, 3 Ministerstvo vnitra ČR: Manuál pro obce k zákonu o právu shromažďovacím, 31. květen 2009, s

20 měli byste tématu rozumět, abyste jej dokázali lidem podat a odpovědět na jejich otázky, a zároveň byste měli být schopni odkázat je na další zdroje informací v případě, že nebudete znát odpověď na nějaký dotaz. Připravte se i na to, že ne všichni s vaší akcí musejí souhlasit vždy se objeví někdo, kdo vám neporozumí, komu bude vaše aktivita připadat zbytečná nebo s ní bude polemizovat. To se stává a musíte být na negativní reakce připraveni. Propagace Nikdy nezapomeňte na propagaci vaší akce, a to před ní, při ní i po ní. Můžete: vytvořit jednoduché letáčky, které vylepíte na místo konání akce a roznesete v okolí a na místa, kde se schází skupina lidí, na niž cílíte (například pokud děláte Fér a Bio snídani na univerzitě, mohou to být studentské kluby, kavárny, fakulty, koleje, prodejny zdravé výživy a podobně) zkusit požádat nějakou veřejně známou osobu o záštitu zkusit oslovit místní média tiskovou zprávou (viz část Média) založit událost na facebooku a pozvat všechny své přátele poslat pozvánku na vaši akci e mailem, pokusit se najít různé internetové informační kanály (newslettery, kalendáře akcí, bannery na spřátelených webech a podobně) popsat ulice v okolí místa konání akce křídou, a pozvat tak náhodné kolemjdoucí (lepší je zajistit si povolení od vlastníka pozemku) rozvěsit transparenty, bannery, obrázky, nějakým způsobem zvýraznit místo akce rozdávat letáčky v okolí akce zajistit živou nebo reprodukovanou hudbu Média Práce s médii není nic jednoduchého, i tak byste se ale neměli bát tisk o vašich akcích informovat. Článek v novinách vždy přitáhne pozornost mnoha lidí, a i když nebude přímo na titulní stránce, každá zmínka v tisku má smysl. Novináři jsou neustále pod časovým stresem. Vaše zpráva pro tisk by proto měla být krátká, výstižná a zajímavá. Začít byste měli tím podstatným, jmenovitě: KDO, CO, KDE, KDY a PROČ (v angličtině tzv. W otázky : Who?, What?, Where?, When?, Why?). Zpráva by měla stručně popsat problém, kterému se věnujete, a důvod, proč akci organizujete. Dynamický styl psaní přitáhne zájem čtenářů, citace odlehčí text a dodají mu autenticitu. Citujte sebe jako organizátora, vaše spolupracovníky, popřípadě i nějakou známou osobnost. Samozřejmostí jsou detailní informace o kontaktní osobě (jméno, e mail, adresa, telefon, adresa internetové stránky), aby si o vás novináři mohli snadno dohledat další informace. E mailové adresy novinářů najdete na stránkách jednotlivých deníků snažte se vytipovat předem konkrétní osoby, které se věnují alespoň trochu vaší tematice (místní zprávy nebo rozvojová tematika), abyste zbytečně svou tiskovou zprávu neposílali těm, které nebude zajímat. 18