Oznámení záměru Modernizace výroby polyetylénu - PE3 (UNIPETROL RPA Litvínov) Ústecký kraj

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Oznámení záměru Modernizace výroby polyetylénu - PE3 (UNIPETROL RPA Litvínov) Ústecký kraj"

Transkript

1 umístění záměru Oznámení záměru Modernizace výroby polyetylénu - PE3 (UNIPETROL RPA Litvínov) Ústecký kraj

2 SOM s.r.o. Středisko odpadů Mníšek s.r.o. Oznámení záměru Modernizace výroby polyetylénu - PE3 (UNIPETROL RPA Litvínov) Ústecký kraj zpracováno podle 6 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů s obsahem a rozsahem podle přílohy č. 4 Vypracoval: Ing. Josef Tomášek, CSc. Mníšek pod Brdy květen 2012

3 Identifikační údaje Název: Oznámení v rozsahu přílohy č. 4 zák. č. 100/2001 Sb. o záměru realizovat stavbu Modernizace výroby polyetylénu - PE3 (UNIPETROL RPA Litvínov) Zadavatel: Pento, spol. s r.o. U průhonu 466/ Praha-Holešovice IČ: DIČ: CZ kontaktní osoba: Ing. Jan Vodička tel.: , Zpracovatel: Středisko odpadů Mníšek s.r.o. Pražská Mníšek pod Brdy IČ: DIČ: CZ kontaktní osoba: Ing. Josef Tomášek, CSc. tel.: fax:

4 Seznam nejčastěji používaných zkratek ADR AIM As BaP BC BČOV BK BPEJ BSK 5 C 10 - C 40 CHVC Cr ČHMÚ ČIŽP ČOV ČSN db DP EIA EJ EL - Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí - automatizovaný imisní monitoring - arsen - benz(a)pyren - biocentrum - biologická čistírna odpadních vod - biokoridor - bonitované půdně ekologické jednotky - biochemická spotřeba kyslíku - uhlovodíky obsahující uhlíkových atomů v molekule - cirkulační chladicí voda - chrom - Český hydrometeorologický ústav - Česká inspekce životního prostředí - čistírna odpadních vod - česká státní norma - decibel - dobývací prostor - zkratka anglického názvu environmental impact assessment (hodnocení vlivů na životní prostředí) - etylénová jednotka. - extrahovatelné látky EMS - systém environmentálního managementu (ISO 14001) Hg - rtuť HDPE - vysokohustotní polyetylén CHKO - chráněná krajinná oblast CHLÚ - chráněné ložiskové území CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod CHSK - chemická spotřeba kyslíku ISBL - Inside Battery Limit - objekty v rozsahu základní dodávky licencované technologie ISO - mezinárodní normy (Mezinárodní organizace pro normalizaci) k.ú. - katastrální území kt - kilotuna k.z. - konec zástavby KHS - krajská hygienická stanice KÚ - krajský úřad L Aeq,T - ekvivalentní hladina akustického tlaku LBC - lokální biocentrum LBK - lokální biokoridor

5 LDPE LLDPE MěÚ MČOV MZd MŽP + N-NH 4 N celk. NEL NL NL nízkohustotní polyetylén - lineární nízkohustotní polyetylén. - městský úřad - mechanická čistírna odpadních vod - ministerstvo zdravotnictví - ministerstvo životního prostředí - amoniakální dusík - celkový dusík - nepolární extrahovatelné látky - nerozpuštěné látky - stanovení nerozpuštěných látek, u něhož byl vzorek nejdříve vysušen při 105 C NO 2 - oxid dusičitý NOx - oxidy dusíku NPK-P - nejvyšší přípustná koncentrace v pracovním prostředí NRBK - nadregionální biokoridor NRBC - nadregionální biocentrum NS - návěsové soupravy NV ČR - nařízení vlády České republiky Off sites - pomocné a podpůrné technologické jednotky, které mohou sloužit pro různé výrobní jednotky ORL - odlučovač ropných látek OSBL - Outside Battery Limit - pomocná provozní zařízení přímo související s příslušným ISBL OÚ - obecní úřad ORP - obec s rozšířenou působností PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky PCB - polychlorované bifenyly, PCDD/F - polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany P celk. - celkový fosfor PE - polyetylén PEL - přípustný expoziční limit chemické látky nebo prachu ph - záporný dekadický logaritmus aktivity vodíkových iontů) PM 10 - částice které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % PM 2,5 - částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 % PP - přírodní památka PR - přírodní rezervace PS - provozní soubor QMS - systém řízení kvality (ISO 9001:2000) RAS - rozpuštěné anorganické soli RBC - regionální biocentrum

6 RBK REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 RID RL RL 105 ŘSD ČR Sb. SES SO SO 2 SO 4 2- SV, JV, apod. SŘTP TEAL TNA nebo TNV TOC TZL ÚPO ÚP SÚ (ÚPnSÚ) ÚP VÚC US EPA ÚSES VKP VZT WHO ZCHÚ ZPF ZUJ ŽP - regionální biokoridor - zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší - střední zdroje znečišťování ovzduší - malé zdroje znečišťování ovzduší - mobilní zdroje znečišťování ovzduší - řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží - rozpuštěné látky - stanovení rozpuštěných látek, u něhož byl vzorek nejdříve vysušen při 105 C - Ředitelství silnic a dálnic České republiky - Sbírka zákonů - systém ekologické stability - stavební objekty - oxid siřičitý - sírany - světové strany - systém řízení technologického procesu - trietyl -aluminium - těžké nákladní automobily nebo těžká nákladní vozidla - celkový organický uhlík - tuhé znečišťující látky - územní plán obce - územní plán sídelního útvaru - územní plán velkého územního celku - Agentura pro ochranu životního prostředí USA - územní systém ekologické stability - významný krajinný prvek - vzduchotechnika - Světová zdravotnická organizace - zvláště chráněné území - zemědělský půdní fond - základní územní jednotka - životní prostředí Vysvětlení pojmů CA bimodální katalyzátor kokatalyzátor kopolymerace monomer - kapalná složka inertního parafinického media (CA - condensed agent) - s různou molekulární hmotností - látka urychlující nebo umožňující chemickou reakci, ale sama se reakcí nemění - sloučenina pracující spolu s katalyzátorem - řetězová polymerace dvou nebo více různých monomerů - látka, která je za specifických podmínek příslušné polymerační reakce,

7 monomodální polymer polymerace použité pro daný proces, schopna vytvářet kovalentní vazby se sekvencí dalších stejných nebo nestejných molekul - se stejnou molekulární hmotností - látka, která se skládá z molekul charakterizovaných sekvencí jednoho nebo více typů monomerních jednotek. - chemická reakce, kterou z monomeru nebo směsi monomerů vzniká polymer

8 Obsah Situace... 1 Profil podnikání UNIPETROL RPA, s.r.o Ochrana životního prostředí v UNIPETROL RPA, s.r.o Historie areálu v Záluží u Litvínova... 3 Historie výroby a stávající výroba polyetylénu... 4 ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI... 7 ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU... 8 B.I. Základní údaje... 8 B.I. 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru... 8 B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)... 9 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Podrobnější popis záměru Technologie Členění stavby Nejlepší dostupné techniky B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda B.II.2. Voda Realizace záměru Provoz záměru B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Realizace záměru Provoz záměru B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Nároky na dopravní infrastrukturu Nároky na dopravu Realizace záměru Provoz záměru Jiná infrastruktura B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší Realizace záměru Provoz záměru a) bodové zdroje znečištění ovzduší b) plošné zdroje znečištění ovzduší c) liniové zdroje znečištění ovzduší B.III.2. Odpadní vody Realizace záměru Provoz záměru B.III.3. Odpady Realizace záměru Provoz záměru B.III.4. Ostatní Hluk Vibrace Záření Zápach Jiné výstupy... 82

9 B.III.5. Doplňující údaje ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území C.1.1. Územní systémy ekologické stability krajiny C.1.2. Zvláště chráněná území, přírodní parky, Natura 2000, významné krajinné prvky C.1.3. Území historického, kulturního nebo archeologického významu C.1.4. Území hustě zalidněná C.1.5. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území C.2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území C.2.1. Ovzduší a klima C.2.2. Voda C.2.3. Půda C.2.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje C.2.5. Fauna, flóra a ekosystémy C.2.6. Krajina C.2.7. Hmotný majetek C.2.8. Ostatní charakteristiky životního prostředí C.3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení 129 ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Období výstavby Provoz záměru Pracovní prostředí Životní prostředí Hodnocení vlivu záměru na zdraví obyvatel D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima Vlivy v období výstavby Vlivy v období provozu D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky V období realizace Období provozu D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody D.I.5. Vlivy na půdu D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy D.I.8. Vlivy na krajinu D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů D.II.1. Charakteristika vlivů záměru z hlediska jejich velikosti a významnosti D.II.2. Možnosti přeshraničních vlivů D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování oznámení ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ČÁST F ZÁVĚR ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ČÁST H PŘÍLOHY

10 Situace Situace Předkládané oznámení se týká modernizace výroby polyetylénu. Tuto modernizaci představuje výstavba a provoz nového technologického zařízení na výrobu polyetylénu PE3 a ukončení provozu stávající linky PE1. Vlivy tohoto záměru jsou posouzeny v předkládaném oznámení. Oznamovatelem je firma UNIPETROL RPA, s.r.o., která je dceřinou společností UNIPETROL, a.s. Společnost UNIPETROL, a.s. byla založena v roce Hlavními členy skupiny se stal CHEMOPETROL, a.s., KAUČUK, a.s., ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., a BENZINA, a.s. V roce 2000 se součástí skupiny staly společnosti PARAMO, a.s., SPOLANA, a.s., UNIPETROL TRADE, a.s. a UNIPETROL RAFINÉRIE, a.s. Skupina UNIPETROL se zabývá rafinérskou a petrochemickou výrobou a prodejem v rámci České republiky i středoevropského regionu. Společnosti skupiny zejména vyrábějí a prodávají rafinérské výrobky, chemické a petrochemické produkty, polymery, hnojiva a speciální chemikálie. Skupina provozuje rovněž vlastní dopravní služby a financuje vlastní výzkum a vývoj. Skupina se orientuje na tři strategické podnikatelské segmenty: rafinérské zpracování ropy a velkoobchodní prodej rafinérských produktů (automobilový benzin, motorová nafta (diesel), lehký topný olej, letecké palivo, LPG, asfalty, primární benzin, mazací a topné oleje). petrochemickou výrobu (etylén, propylén, C4 frakce, benzen, vysokohustotní polyetylén, polypropylén, čpavek, močovina, saze Chezacarb). maloobchod s motorovými palivy. V roce 2007 došlo ke sloučení dceřiných společností CHEMOPETROL, a.s. a UNIPETROL RAFINÉRIE, a.s., se společností UNIPETROL RPA, s.r.o. Nástupnickou společností se stal UNIPETROL RPA jako společnost s ručením omezeným, jejímž jediným společníkem je UNIPETROL, a.s. Zbylé dvě společnosti zanikly bez likvidace, jak bylo dne 1. srpna 2007 zapsáno do obchodního rejstříku. Fúze společností je logickým pokračováním zavádění nového modelu řízení, na nějž skupina Unipetrol postupně přechází. Jeho hlavním cílem je zjednodušení toků meziproduktů a lepší využití existujících synergií. Dalším pozitivem je zefektivnění interního nákupu a prodeje vlastních produktů uvnitř Skupiny. V neposlední řadě tato změna umožnila lepší kontrolu nad celým řetězcem výroby a obchodu, od nákupu ropy až po péči o zákazníka. Fúzí vznikl jeden kompaktní celek, ve kterém došlo ke zjednodušení struktury organizačních, personálních, administrativních a logistických aktivit. Firma UNIPETROL RPA, s.r.o. je předním českým producentem v oblasti rafinérských, petrochemických a agrochemických surovin, což se odráží i ve zkratce RPA: rafinérie, petrochemie, agrochemie. Společnost na trh dodává především motorová paliva, topné oleje, asfalty, zkapalněné ropné produkty, olejové hydrogenáty, ostatní rafinérské produkty, olefiny a aromáty, agrochemikálie, saze a sorbenty, polyolefiny (vysokohustotní polyetylén, polypropylén). 1

11 Situace Profil podnikání UNIPETROL RPA, s.r.o. Společnost je rozdělena na výrobní, obchodní a servisní jednotky. Jednotka CHEMICKÁ VÝROBA provozuje výrobní jednotky: etylénová jednotka výrobna polypropylénu výrobna polyetylénu výrobna Chezacarbu výrobna zplyňování mazutu (POX) výrobna čpavku a močoviny výrobna komprese a distribuce plynů Dále zajišťuje investiční proces pro celou společnost a činnosti hasičského záchranného sboru podniku a dispečinku. Jednotka ENERGETICKÝCH SLUŽEB zásobuje celý areál energiemi (elektrická energie, pára), vodami a pro celý komplex zajišťuje čištění odpadních vod. Jednotka DODAVATELSKÝ ŘETĚZEC zajišťuje logistiku plastů, močoviny a Chezacarbu. Jednotka RAFINÉRIE podniká v oblasti zpracování ropy. V souladu s vlastnickými právy UNIPETROLU plánuje a řídí přepracování ropy v České rafinérské na výsledné produkty podle potřeb navazujících výrob ve skupině. Je nejvýznamnějším subjektem na českém trhu ve velkoobchodním prodeji ropných produktů. Jednotka MONOMERY A AGROPRODUKTY podniká v oblasti petrochemických produktů, čpavku a močoviny. Plánuje a řídí výrobu navazující na zpracování ropy a dodává polotovary pro následný segment polyolefinům. Je klíčovým dodavatelem etylénu, propylénu, benzenu, čpavku a dalších chemických a petrochemických surovin pro ostatní chemické firmy v České republice a střední Evropě. Jednotka POLYOLEFINY podniká v segmentu plastických hmot - polyolefinů. Plánuje výrobu ve výrobnách polypropylénu a vysokohustotního polyetylénu a zajišťuje prodej hotových produktů PP a HDPE. Ve spolupráci s výzkumnou a vývojovou základnou v Polymer Institutu Brno pak jednotka POLYOLEFINY zajišťuje a podílí se i na modifikaci stávajících a vývoji nových polyolefinických produktů. Jednotka POLYOLEFINY je nejvýznamnějším dodavatelem polyolefinů na trhu ČR a s ohledem na 5 % evropských kapacit v HDPE, respektive 2 % PP, je významným subjektem zejména v oblasti střední Evropy. Ochrana životního prostředí v UNIPETROL RPA, s.r.o. Co se týká ochrany životního prostředí, významným faktorem ochrany životního prostředí je aplikace a kontrola dodržování systémů řízení. UNIPETROL RPA, s.r.o. zavedl a certifikoval environmentální systém řízení (EMS), řízení kvality (QMS) a řízení bezpečnosti při práci, které jsou zárukou systémového přístupu k ochraně životního prostředí. Tyto aktivity doplňuje účast v mezinárodním programu chemického průmyslu Responsible Care, který se v České republice realizuje pod názvem Odpovědné podnikání v chemii. UNIPETROL RPA, s.r.o. oprávnění používat logo Responsile Care obhajuje pravidelně od roku V roce 2011 obhájila společnost oprávnění již po sedmé. 2

12 Situace Podrobné informace o stavu a vývoji vlivů aktivit skupiny na životní prostředí jsou pravidelně publikovány ve Společné zprávě o ochraně zdraví, bezpečnosti práce a životního prostředí skupiny UNIPETROL (do roku 2006 Společné environmentální zprávě). Zprávy o plnění programu Odpovědného podnikání v chemii (Responsible Care) jsou veřejně projednávány se zástupci odborových organizací a místních a regionálních samospráv. Zástupci vedení společností skupiny UNIPETROL veřejnost na zasedáních zastupitelstva sousedících obcí informují o vlivu jednotlivých provozů na okolní životní prostředí. Dále jsou organizovány Dny otevřených dveří a setkání se starosty obcí regionu, při nich se účastníci mohou seznámit se všemi aktivitami firem, včetně oblasti ochrany životního prostředí. Pokud dojde k nestandardní provozní situaci, jsou starostové okolních obcí preventivně a neprodleně informováni prostřednictvím SMS zpráv. Otevřenému a proaktivnímu dialogu v oblasti ochrany životního prostředí napomáhá také Ekologické centrum Most, které zahájilo svou činnost v roce 2000 díky podpoře firem UNIPETROL RPA, s.r.o. a Česká rafinérská. Historie areálu v Záluží u Litvínova Počátkem roku 1939 bylo označeno zeměměřiči a geology místo v Záluží u Mostu za příznivé pro výstavbu chemické továrny. V květnu 1939 započaly stavební práce. Během prvních šesti let výstavby a provozování podniku (od roku 1939 do roku 1945) se na poměrně malém kousku země vystřídalo více než 40 tisíc zajatců ze všech částí válčící Evropy, ale i tisíce totálně nasazených občanů tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. Úkolem německé továrny STW (Sudetenländische Treibstoffwerke AG Oberleutensdorf) bylo zásobovat německou frontu pohonnými hmotami vyrobenými z hnědého uhlí z bohatých zásob severočeské hnědouhelné pánve. První vlak s cisternami se syntetickým benzínem Němci vyexpedovali 15. prosinec Následkem bombardování v letech 1944 a 1945 anglickými a americkými spojenci byl závod ze 70 % zničen. Po osvobození se začalo s obnovou chemičky. Od druhé poloviny 50. let byl zahájen a v roce 1972 dokončen přechod na výrobu produktů z ropy. V sedmdesátých letech se začalo s výstavbou nových technologií, do provozu byla například uvedena výroba močoviny, síry, oxoalkoholů, Chezacarbu, CO 2, etylenu, polypropylenu a polyetylénu. V roce 1982 byla dokončena výstavba Nové rafinérie Litvínov a v roce 1988 byla dokompletována jednotkou hydrokraku. V devadesátých letech minulého století se začíná psát nová historie podniku. Odčleněním rafinerských provozů v roce 1996 a nechemických činností se Chemopetrol začal orientovat jen na hlavní předmět podnikání - petrochemii. Rozsáhlé investice do ochrany životního prostředí a do výrobních petrochemických a agrochemických jednotek posílily a nadále posilují pozici podniku na evropských trzích. Firma CHEMOPETROL, a.s. zanikla bez likvidace sloučením s firmami UNIPETROL RPA, s.r.o. s a UNIPETROL RAFINÉRIE a.s. k 1. lednu Nástupnickou společností se stal Unipetrol RPA jako společnost s ručením omezeným. 3

13 Situace Historie výroby a stávající výroba polyetylénu Ve stávajícím areálu firmy UNIPETROL RPA, s.r.o. (dříve Chemopetrol a.s.) v Záluží u Litvínova se vysokohustotní polyetylén (HDPE) vyrábí od roku 1976, kdy byla zahájena výroba na zařízení, které je dnes označováno jako výrobní jednotka PE1. Tato výrobní jednotka je založená na procesu UNIPOL TM licencovaného firmou Union Carbide a patřila mezi první generace polymeračních reaktorů provozovaných v plynné fázi. Původní kapacita výrobní jednotky PE t/rok byla intenzifikována v roce 1985 (na základě licence Union Carbide, Linde). Výrobní jednotku PE1 tvoří 4 fluidní plynofázové reaktory (2 x t/rok, 2 x t/rok) s odplyňovacím a vynášecím zařízením a granulace vyrobeného práškového polymeru je prováděna na šesti granulačních linkách (3 granulátory Farrel, 2 granulátory Werner & Pfleiderer, 1 granulátor Werner & Pfleiderer na černý PE). Kapacita jednotky PE1 je t/rok. Výrobní jednotka PE1 umožňuje vyrábět homopolymery, případně kopolymery s 1-butenem nebo propylenem. Na granulátoru Werner & Pfleiderer je vyráběn černý PE. V roce 1998 proběhl proces posuzování vlivů na životní prostředí na záměr Intenzifikace a modernizace výroby HDPE. K tomuto záměru vydalo MŽP souhlasné stanovisko o hodnocení vlivů podle 11 zákona ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (č.j. 144/700/153/OPVŽP/99 e.o. ze dne ). V roce 2002 byla spuštěna výrobní jednotka PE2, také založená na procesu Unipol TM v plynné fázi, ale již na v té době nejnovější technologii. Výrobní jednotka PE2 dodaná firmou je LINDE (SRN) na základě licence EXXPOL od firmy Union Carbide Company, pracuje rovněž na bázi nízkotlaké polymerace etylenu v plynné fázi. Výrobní jednotku PE2 tvoří jeden fluidní plynofázový reaktor ( t/r) s odplyňovacím zásobníkem a granulace vyrobeného práškového polymeru je prováděna na jedné granulační lince (kontinuální granulátor Farrel). Výrobní jednotka PE2 umožňuje vyrábět homopolymery, případně kopolymery s 1-butenem nebo 1-hexenem. Principem výroby polyetylénu na výrobní jednotce PE2 je nízkotlaká polymerace etylenu za působení heterogenního katalytického systému na bázi trialkylaluminia kombinovaného s některým Friedel-Craftsových katalyzátorů. Reakce probíhá za nepřítomnosti kyslíku, vody a dalších katalytických jedů. Etylen a komonomery jsou odebírány ze skladu z vlastní výroby. Buten a hexen se v odplyňovací koloně zbaví kyslíku a v další koloně se vysuší na molekulových sítech. Zbavit kyslíku a vody se musí i dusík používaný k dávkování katalyzátoru. Etylen se vyčistí průchodem náplňovými kolonami od acetylenu, kyslíku, oxidu uhličitého, vody a metanolu. Čistý etylen a případně komonomery (buten, hexen) se nastřikují spolu s katalytickým systémem do kontinuálního reaktoru, kde ve fluidní vrstvě dochází k polymeraci za vzniku práškového produktu, který je diskontinuálně vypouštěn z reaktoru. Plynná fáze je kontinuálně recyklována přes reaktor, cirkulační kompresor a vodní chladič. Prášek polyetylénu se odplyní v zásobníku protiproudým promytím dusíkem. Dusík a uhlovodíky uvolněné z polymeru jsou odtahovány ze zásobníku a jsou odpouštěny na havarijní pochodeň. Odplyněný polymer odchází do procesu granulace. Zde dochází k míchání se stabilizátory v kontinuálním mixeru, plastifikaci, homogenizaci a hnětení. Homogenní směs se taví a v peletizátoru se z ní lisují pelety. Po odstranění shluků a drobných částic a prachu se vyčištěné pelety polyetylénu přepravují pneumaticky do některého ze sil. Hotový výrobek se expeduje volně ložený v cisternách, nebo balený v pytlích. Granulát PE a stabilizovaný PE prášek vyrobený na linkách PE1 a PE2 je dopravován do expedičních a skladových sil. Z těchto sil lze granulát napytlovat do plastových pytlů 4

14 Situace vlastní výroby, nebo plnit přes váhu do autocisteren, popř. železničních cisteren. Pytle s granulátem, fixované na paletě smršťovací fólií, se ukládají na skladová pole. Ze skladu pak probíhá nakládka zboží na kamiony i do železničních vagónů. S výrobou polyetylénu souvisí další provozy (společné pro výrobní jednotky PE1 a PE2 a výrobu polypropylenu (PP)): 1. Výrobní jednotka Energoblok polyolefiny s výkonem kotle SKP-7: 4,88 MW - slouží k výrobě nebo úpravě následujících pomocných provozních médií pro provoz výrobních jednotek na výrobu polyetylénu, jednotky na výrobu polypropylenu a sekce sklady polyolefinů: vzduch, dusík, nízkotlaká, středotlaká a vysokotlaká pára, zemní plyn 2. Havarijní pochodeň polyolefiny (HP) označení 441/8101 spolu s faklovým systémem. Jmenovitý výkon: 400 t/hod, účinnost spalování: 99,5%, počet pilotních hořáků: Dodávka a čištění surovin 4. Skladování a čištění pomocných látek (technické plyny, katalyzátory, komonomery apod.) 5. Skladování a expedice meziproduktu a výrobků v rámci areálu, včetně pytlování, depytlace a výroba obalových folií skladování PE - kapacita t, 32 sil o kapacitě 200 t a 9 sil o kapacitě 50 t, 4 sila po 30 t pro PE prášek, (1 další silo je vyčleněno na odpad PP z homogenizace 1-50 t) skladování PP - maximální kapacita t, 44 sil o kapacitě 200 t, pytlovací linka pytlů PP/hod a 4150 pytlů PE/hod (hmotnost pytle 25 kg) a plnění do big bag a oktabínů (pouze u PE). 6. Jímka odpadní vody PE 1 - J 116a st. 7609, jímka odpadní vody PE 2 - BL3 st. 7423, jímka odpadní vody PP - J 116 st. 7728, jímka odpadní vody HP PO - J01 st. 7191/1, včetně systému sběru a odvodu odpadní vody až po tyto jímky. 7. Lapač písku II: dvoukomorový železobetonový objekt. Voda z lapače je čerpána do šachty dešťové kanalizace, bezpečnostní přepad je zaústěn do zatrubněné části Bílého potoka. Pro zařízení Výroba polypropylenu a polyetylénu má firma UNIPETROL RPA, s.r.o. vydané integrované povolení. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství vydal Úplné znění výrokové části integrovaného povolení č.j. 5035/ŽPZ/03/IP- 2/Rc ze dne včetně změn č.j. 1170/ŽPZ/06/IP-2/Rc ze dne , č.j. 1802/ŽPZ/06/IP-2/Z2/Rc ze dne , č.j. 1203/ŽPZ/07/IP-2/Z3/Rc ze dne , č.j.1567/žpz/07/ip-2/z4/rc ze dne , č.j. 1917/ŽPZ/07/IP-2/Z5/Rc ze dne , č.j. 62/ŽPZ/08/IP-2/Z6/Rc ze dne , č.j. 1347/ŽPZ/08/IP-2/Z7/Rc ze dne , 1839/ŽPZ/08/IP-2/Z8/Vi ze dne , č.j. 2960/ŽPZ/10/IP-2/Z9/Vi ze dne , č.j. 3073/ŽPZ/11/IP-2/Z10/Vi ze dne a 1035/ŽPZ/12/IP-2/Z11/Vi ze dne Toto úplné znění je uvedeno v příloze 6. V tomto úplném znění nejsou ve výčtu změn uvedeny poslední dvě změny, ale v textu jsou obsaženy. 5

15 Situace Předkládané oznámení se týká modernizace výroby polyetylénu. Tuto modernizaci představuje výstavba a provoz nového technologického zařízení na výrobu polyetylénu PE3 a ukončení provozu stávající linky PE1. Předkládané oznámení bylo zpracováno dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění oprávněnou osobou ve smyslu 19 zákona č. 100/2001 Sb. - Ing. Josefem Tomáškem, CSc. Dále spolupracovaly oprávněné osoby Ing. Jitka Krejčová a Ing. Ivana Lundáková a další. 6

16 Část A Údaje o oznamovateli ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma UNIPETROL RPA, s.r.o. 2. IČ Sídlo (bydliště) Záluží Litvínov 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Ing. Pavel Sláma Ředitel úseku HSE&Q tel

17 Část B Údaje o záměru ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I. 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Název záměru: Modernizace výroby polyetylénu - PE3 (UNIPETROL RPA Litvínov) Zařazení podle přílohy č. 1: Jedná se o změnu záměru, který lze dle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. zařadit do kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení) do bodu 7.1 Výroba nebo zpracování polymerů a syntetických kaučuků, výroba a zpracování výrobků na bázi elastomerů s kapacitou nad 100 tun/rok. Ve smyslu 21 písm. c) zajišťuje posuzování Ministerstvo životního prostředí ČR. B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru V současné době je výroba polyetylénu realizována na dvou výrobních jednotkách: Stávající výrobní jednotka PE1 s projektovanou kapacitou t/rok. Stávající výrobní jednotka PE2 s projektovanou kapacitou t/rok Skutečná výroba v posledních letech v kt: rok Linka PE Linka PE Celkem Firma UNIPETROL RPA, s.r.o. má zájem výrobní jednotku PE1 nahradit novou modernější jednotkou PE3 s projektovanou kapacitou t/rok. Výroba polyetylénu by se tedy zvýšila o projektovanou kapacitu t/rok, tj. o 56 %. Skutečná výroba bude záviset na odbytu produktů. S realizovanou výstavbou souvisí ještě: Zásobování, skladování a přísun (dodání surovin ze skladovacích prostor do technologie) potřebných surovin (monomery, komonomery, vedlejší komponenty) pro výrobu polyolefinů. 8

18 Část B Údaje o záměru Skladování produktů v silech a balení na území petrochemické části areálu Zajištění potřebných energií, technických plynů a vod pro výrobu polyolefinů Zajištění nakládaní s odpady, nakládání s vodami, ochrany ovzduší z provozní jednotky a skladů a další Podle současných znalostí realizace nové linky PE3 nevyžaduje intenzifikaci etylenové jednotky. Při realizaci procesu s možností výroby bimodálních typů PE pro výrobu potrubí byly zohledněny stávající předpisy EU vyžadující jak pro potrubí plynu tak vody výrobu potrubí z vnitřně probarveného polymeru. Je tedy počítáno s výstavbou peletizační jednotky pro výrobu barevného produktu (Černá linka), která by zpracovávala část výroby přírodního polymeru. B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj: Ústecký Obec: Litvínov Katastrální území: Záluží u Litvínova Nová polyetylénová jednotka PE3 má být umístěna na místě, kde dříve stávala původní jednotka na výrobu polypropylénu, jihovýchodně od stávající jednotky výroby polypropylénu, jihozápadně od stávající jednotky výroby polyetylénu PE2. Pomocné provozy budou umístěny částečně i na místě stávající PE1. Lokalizace záměru je zřejmá ze situací v příloze 1 a 2 a z následujícího leteckého snímku. Organizační začlenění nové jednotky PE3: UNIPETROL RPA, s.r.o. - Jednotka Chemická výroba - Závod chemických výrob - Výrobna PE. 9

19 Část B Údaje o záměru B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Posuzovaným záměrem je modernizace výroby polyetylénu spočívající v realizaci nové výrobní jednotky na výrobu polyetylénu ve stávajícím areálu firmy UNIPETROL RPA, s.r.o. v Záluží u Litvínova jako náhrady za stávající linku PE1. Nová výrobní jednotka PE3 o kapacitě t/rok nahradí stávající zastaralou výrobní jednotku PE1 o kapacitě t/rok. Součástí výrobní jednotky PE3 bude i linka na výrobu černých pelet PE. Výrobní jednotka PE2 bude i nadále v provozu. Bude realizován nový polní hořák. Pro provoz nové výrobní linky PE3 budou využity některé stávající provozy (energoblok, etylenová jednotka, čistírna odpadních vod, chladicí věže atd.). Jiné posuzované záměry v areálu: OV4076 Výroba dicyklopentadienu a nehydrogenované C9 frakce, UNIPETROL RPA s.r.o., Záluží 1, Litvínov, Stanovisko MŽP souhlasné ( ) 10

20 Část B Údaje o záměru ULK465 Rekultivace skládek vápenných kalů u vlečky, vápenných kalů II a skládky tuhého odpadu společnosti UNIPETROL a.s., UNIPETROL a.s., nepodléhá dalšímu posuzování (Krajský úřad Ústeckého kraje ) ULK464 Rekultivace skládky Uhlodehta společnosti UNIPETROL a.s., UNIPETROL a.s., nepodléhá dalšímu posuzování (Krajský úřad Ústeckého kraje ) ULK641 Bílina, ř.km 46,540-56,060 (od Chanova po jez Jiřetín) revitalizace toku Povodí Ohře, s.p., nepodléhá dalšímu posuzování (Krajský úřad Ústeckého kraje ) ULK628 Povrchové ochrany ve výrobním závodě areálu Chemopetrol Litvínov TRENDIS spol. s r.o., nepodléhá dalšímu posuzování (Krajský úřad Ústeckého kraje ) V širším okolí: MZP342 Energetické využití komunálních odpadů Most, Komořany (vyhrazeno MŽP) United Energy, a.s., Stanovisko MŽP souhlasné ( ) Posuzovaný záměr není v rozporu se s výše uvedenými záměry. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Důvodem výstavby nové jednotky výroby polyetylénu PE3 je náhrada fyzicky i morálně zastaralé výrobní jednotku PE1 vyrábějící vysokohustotní polyetylén (HDPE) za novou výrobní jednotku PE3 s moderní technologii umožňující spolehlivý, bezpečný a ekonomický provoz na vysoké technické úrovni s minimalizovanými dopady na životní prostředí. Nový výrobní proces umožní vyrábět nové nebo inovované typy výrobků s uplatněním ve všech oblastech zpracovatelského průmyslu. Pro určení kapacity nové jednotky byly vzaty v úvahu bilanční dostupnosti monomerů, které by měly poskytnout materiálové pokrytí z vlastních zdrojů a to i za cenu snížení dodávek etylénu současným externím zákazníkům. Byla posouzena výhledová tržní situace, která ukázala, že UNIPETROLEM obsluhované trhy mají a budou mít růstovou tendenci, a tedy produkty z navýšených výrobních kapacit bude možno umístit na trh za odpovídajících ekonomických podmínek. Původní řešení výrobny (PE1) je zcela odlišné od současných trendů vysokokapacitních výroben s produkcí polyetylénu v jednom nebo dvou reaktorech řazených v sérii, umožňujících výrobu monomodálního i bimodálního polymeru. Tyto polymery se liší možnostmi svého využití. Bimodální PE se používá zejména na potrubí (je pevnější, houževnatější) a vysokopevnostní folie. Existuje pouze jedna výhoda stávající výrobny PE1, a tou je flexibilita výroby vyplývající ze 4 reaktorového uspořádání polymerační linky. Na druhé straně udržování výrobny PE1 v provozu s sebou přináší vysoké jednotkové provozní náklady (v provozu od roku 1976). 11

21 Část B Údaje o záměru Z hlediska vyráběné produkce se uvažuje do budoucnosti s rozsáhlejším spektrem typů produktů umístitelných na trhu (zejména je zvažována možnost vyrábět barevné typy s aplikacemi pro distribuční potrubí plynu a vody). Záměr má být realizován ve stávajícím areálu UNIPETROL RPA s.r.o., částečně na místě, kde dříve stávala původní jednotka na výrobu polypropylénu (v provozu nová jednotka), pomocné provozy budou umístěny částečně i na místě stávající PE1. Varianty umístění záměru nejsou v tomto oznámení řešeny. B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Nová polyetylénová jednotka PE3 má nahradit stávající výrobní jednotku PE1 a bude provozována souběžně s výrobní jednotkou PE2. Výrobní jednotka PE3 má být umístěna na místě, kde dříve stávala původní jednotka na výrobu polypropylénu, jihovýchodně od stávající jednotky výroby polypropylénu, jihozápadně od stávající jednotky výroby polyetylénu PE2. Pomocné provozy (zejména černá linka) budou umístěny částečně i na místě stávající PE1. Lokalizace záměru je zřejmá ze situací v příloze 2. Stávající předpisy EU vyžadují jak pro potrubí plynu tak vody výrobu potrubí z vnitřně probarveného polymeru. Je tudíž počítáno s výstavbou peletizační jednotky pro výrobu barevného produktu (černá linka), která by zpracovávala část výroby přírodního polymeru, a která nahradí výrobu černého PE na výrobní lince PE 1. Obecně výroba polyetylénu spočívá v řízené polymeraci, tj. spojování monomerů etylénu do dlouhých řetězců či sítí. Ve výrobě kopolymerů jsou používány další monomolekulární látky nazývané komonomery jako 1-buten a 1-hexen. Další základní vstupní komponentou polymerace je plynný vodík, jehož přídavkem se upravuje molekulová hmotnost polymeru. Vedle základních surovin jsou pro přípravu polymerů nezbytné další pomocné látky, jako jsou katalyzátory (látky urychlující či jinak usměrňující průběh chemických reakcí), modifikátory, stabilizátory, barviva (saze) a jiná aditiva (látky ovlivňující vlastnosti produktu), plyn pro vytvoření ochranné atmosféry, dávkování katalyzátorů a odplynění vyrobeného práškového polymeru (dusík), vzduch pro pneudopravu, měření a regulaci, energie (zemní plyn, elektřina, pára, voda), atd. Ve stávajícím stupni přípravy záměru pro novou výrobní jednotku PE3 přicházejí v úvahu dva typy technologie výroby polyetylénu (HDPE): 1. Technologie v suspenzi 2. Technologie v plynné fázi Každá z těchto technologií může produkovat polymer různých vlastností (hustoty, délky, indexu tání). Obě technologie používají stejné typy komonomerů i katalytických systémů (Ziegler Natta, Cr katalyzátory a nově metalocénové katalyzátory). Procesy se liší jen v části vlastní polymerace a to v provedení reaktoru a v prostředí ve kterém probíhá polymerace. Ad 1. Technologie výroby polyetylénu v suspenzi (používanější je výraz Slurry ) používá polymerace v prostředí kapalného inertního parafinického rozpouštědla diluent, ve kterém 12

22 Část B Údaje o záměru je suspendován vznikající pevný polymer PE. Polymerační reaktor je trubkového typu ve smyčce s nepřímým odvodem tepla přes chladicí plášť do chladicí vody. Zjednodušené schéma z otevřeného zdroje je uvedeno na následující stránce. Ad 2. Plynofázové technologie výroby polyetylénu používá polymerace, kde vznikající pevný polymer tvoří fluidní lože v proudu monomeru, přítomná kapalná složka inertního parafinického media (CA - condensed agent) je za reakčních podmínek odpařována a podílí se tak odvodu polymeračního tepla. Polymerační reaktor je fluidního typu a odvod tepla je zajišťován vnější cirkulací od polymeru odděleného nezreagovaného monomeru a CA přes trubkový výměník tepla. Zde je nepřímo odváděno tepla do chladicí vody a dochází ke kondenzaci inertního CA. Zjednodušené schéma z otevřeného zdroje je uvedeno na další stránce: Ostatní části technologického procesu jako je příprava a dávkování katalyzátoru, čištění vstupních proudů, odplynění prášku, regenerace odplynu, peletkování atd. jsou prakticky shodné. Z hlediska vlivů na životní prostředí se tyto procesy prakticky neliší. Porovnání vlastností procesu daných provozními a investičními náklady spolu s možností flexibility a výroby výrobků s vysokou přidanou hodnotou pak rozhodne o konečném typu technologie. Vlastní výrobní postup PE se skládá z následujících hlavních částí: Dodávka surovin Čištění surovin Dávkování katalyzátorů Polymerace Přeprava prášku Regenerace monomeru Odplynění monomeru Regenerace odplynění Granulace PE (včetně homogenizace granulátu) Expedice granulovaného PE Energetické zajištění 13

23 Část B Údaje o záměru Technologie výroby polyetylénu v suspenzi 14

24 Část B Údaje o záměru Technologie výroby polyetylenu plynofázovým postupem 15

25 Část B Údaje o záměru Zjednodušené blokové schéma: Vstupní suroviny Etylen, vodík, 1 - hexen, 1-buten, Čištění surovin Likvidace odplynů Pomocné suroviny a media isobutan, katalyzátory, dusík, voda, pára, el. energie Polymerace Peletizace Homogenizace Sklad a expedice Další informace k záměru po technické a technologické stránce jsou uvedeny v kapitole Podrobnější popis záměru na konci kapitoly B.I. Nová výrobní jednotka PE3 je navržena na celkovou maximální roční kapacitu t PE. Využitelný fond pracovní doby je stanoven na hodin za rok při nepřetržitém provozu 24 hod/den zajišťovaném v třísměnném provozu. Toto využití fondu pracovní doby bude ale postupné podle náběhu nové technologie. Po zahájení výroby je uvažováno, že nová PE3 nahradí stávající linku PE1 s kapacitou t/rok. Podle zájmu trhu o vyráběný polyetylén bude postupně stoupat i výroba. Realizací záměru nevzniknou nová pracovní místa - provoz linky PE3 není na obsluhu náročnější než provoz zrušené linky PE1. Obsluhu zvládnou stávající zaměstnanci, dojde pravděpodobně ke snížení počtu pracovníků ve srovnání s linkou PE1 (1 +10 zaměstnanců linka PE1, předpoklad linka PE3). B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení stavby: únor 2014 Ukončení stavby: duben 2016 (zahájení zkušebního provozu) V návaznosti na uvedení do provozu nové linky PE3 bude zlikvidována linka PE1 a realizovány objekty výroby černého polyetylénu v uvolněných prostorech. B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Vyšší územně správní celek: Ústecký kraj Územně správní celek: Litvínov Katastrální území: Záluží u Litvínova 16

26 Část B Údaje o záměru B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Územní rozhodnutí a stavební povolení - Městský úřad Litvínov, Stavební úřad Změna integrovaného povolení dle zákona 76/2002 Sb. v platném znění - Krajský úřad Ústeckého kraje Podrobnější popis záměru Zjednodušené celkové schéma výrobního postupu polyetylénu dle záměru je uvedeno na další stránce. Technologie Dodávka surovin Dodávka surovin v sobě zahrnuje: 1. Dopravu surovin a pomocných látek dopravovaných produktovody z výroben společnosti UNIPETROL RPA, s.r.o. (etylen, vodík, dusík) na výrobnu PE 3 v požadovaných ukazatelích (tlak, teplota) 2. Stávající stáčení převážně olefinických komonomerů (1-butenu, 1-hexenu) z železničních cisteren, a nové stáčení parafinické složky (rozpouštědla isobutanu nebo jiného CA (např. isopentan)) ze železničních cisteren, jejich skladování ve stávajících zásobnících (a jednom novém) a následné čerpání potrubím do jednotky PE3 v požadovaném přetlaku a teplotě 1-buten Existující sklad dostačující 1-hexen Existující sklad dostačující isobutan Nové medium Nový sklad isopentan Existující sklad dostačující V případě použití isopentanu jako CA rozšíření stávajícího skladu Čištění surovin Polymerační katalytický systém je citlivý k určitým nečistotám - arsenovodík, sirné látky (jako merkaptany, sirovodík, karbonyl sulfid ), oxid uhličitý a uhelnatý, kyslíkaté látky jako např. metanol a další. Proto je nutné vstupní suroviny (etylen, isobutan, 1-buten, 1 - hexen) čistit. 17

27 Část B Údaje o záměru 18

28 Část B Údaje o záměru Vzhledem k tomu, že tyto nečistoty, pokud jsou přítomny v nástřiku, jsou pouze ve velmi malém množství, tak se s výhodou používají procesy zachytávání na adsorpčním loži (zeolity nebo aktivovaná alumina). Tyto postupy je možno použít jak pro plynná (etylén, vodík, dusík), tak pro kapalná (1-hexen, 1-buten, isobutan) media. Po nasycení lože zachycenými nečistotami se většinou provádí jeho regenerace inertním plynem (dusíkem) a po zregenerování je lože znovu použitelné pro čištění. Vypouštěný regenerační plyn obsahuje kromě dusíku též v malém množství uhlovodíkové komponenty a tak je během periody regenerace odváděn ke spalování na fléru. Některé katalytické jedy se zachycují jiným způsobem - přímo na katalyzátorových ložích, které po nasycení (prakticky se jedná otrávení tohoto katalyzátorového lože) se odstraní a vymění. Spotřebované katalyzátory se pak zašlou k přepracování výrobci. Dávkování katalyzátorů Pro polymeraci se používají dva základní typy katalyzátorů. Jedná se typ Ziegler-Natta a chromový (Cr) typ katalyzátoru. Ziegler-Natta katalyzátor je činidlo nebo směs činidel používaných ve výrobě polymerů. Ziegler-Natta katalyzátory jsou typicky založené na směsích titanu a organometalické směsi hliníku, například triethylaluminium, (3Al). Ziegler-Natta katalyzátor je od výrobce dopravován v převozních obalech (ocelový sud). Jedná se o pevné částice tvořené nosičem, který je nasycen kovovou solí. Také tento katalyzátor se převádí do suspenze. Ta je připravována v mechanicky míchané nádrži, kde jsou pevné částice katalyzátoru suspendovány do kapalné fáze (čistý minerální olej) a odtud dopravovány potrubím pomocí suspenzního čerpadla do polymeračního reaktoru. Chromový katalyzátor je nutné aktivovat kontrolovanou oxidací v aktivační jednotce. Kovový chrom obsažený v částici katalyzátoru v množství do 1 % hm. na nosiči je převáděn z formy Cr 3+ na Cr 6+. Vertikální věžová aktivační jednotka pracuje ve vsádkovém režimu a je provozována při atmosférického tlaku v navržené sekvenci od teploty okolí až do 870 C. Nakoupený chromový katalyzátor je z přepravních obalů vyprazdňován do zásobníku, odkud je převeden do aktivátoru. V aktivátoru je vytvářeno fluidní lože proudem horkého vzduchu. Během aktivace odcházejí z aktivátoru plynné podíly vzdušniny z fluidního lože, které jsou ochlazovány a dále filtrovány pro odstranění unášených částic, tak aby mohly být vypuštěny do atmosféry. Celý aktivátor je v plášti vytápěn horkými spalinami z hořáku na zemní plyn, které se po ochlazení odvádějí komínem do atmosféry. Po ukončení aktivace je aktivovaný katalyzátor vysypán do převozního kontejneru, kde zůstává pod dusíkovým polštářem. K dalšímu zpracování pak jsou přepravní kontejnery dopravovány k přípravě suspenze katalyzátoru. V tlakových převozních kontejnerech je ještě dodáván kapalný kokatalyzátor. Jedná se o organo-kovovou látku. Dávkování se provádí přímo z kontejneru a dávkovacím čerpadlem je dopravován potrubím do polymeračního reaktoru. Za dávkovacím čerpadlem je kokatalyzátor zřeďován suspenzí katalyzátoru na nižší bezpečnější koncentraci. Množství katalyzátoru závisí na požadovaných vlastnostech produktu a není nikdy současně používán chromový katalyzátor a Ziegler-Natta katalyzátor. 19

29 Část B Údaje o záměru Polymerace Polymerace, při níž se plynný monomer - etylen - mění v práškový polymer (případně kopolymer, kdy komonomer vstupuje v kapalném stavu a v reaktoru se odpařuje) vysokohustotní polyetylén (HDPE), probíhá kontinuálně v polymeračním reaktoru iniciována přidávaným katalytickým komplexem. Během polymerační reakce se komponenty katalytického komplexu zabudovávají do vznikajícího PE prášku. Kromě monomeru a komonomeru se ještě do reaktoru přidává vodík, jehož obsahem je možné upravovat molekulovou hmotnost vzniklého práškového produktu. V reaktoru je nutné udržovat pohyb prášku tak, aby docházelo k dostatečnému promíchávání komponent a zajistil se vzájemný kontakt komponentů polymerace a zároveň nezbytné podmínky pro přestup tepla. Polymerační reaktor tvoří uzavřený prostor vyrobený z odolné oceli a je hermeticky utěsněn od vnějšího okolí tak, aby reakční zplodiny ani nastřikované vstupní komponenty nemohly unikat do okolí. Reakční podmínky se pohybují v závislosti na konkrétní licenci na způsob výroby na teplotě mezi C a přetlaku cca 2,5 až 4,0 MPag. Během polymerace se vyvíjí polymerační teplo (exotermní reakce), které je nutné kontinuálně odvádět. Tento odvod tepla je zajišťován nepřímým ochlazováním obsahu pomocí cirkulační chladicí vody (CHVC) přes stěnu polymeračního reaktoru nebo vnější cirkulací reakčních zplodin přes chladič (trubkový aparát nepřímo ochlazovaný CHVC) nebo případně vstřikem inertní látky (parafinický lehký uhlovodík), která se odpaří na úkor odvedeného tepla (tzv. Condensed mode ) případně kombinací těchto postupů. V případě poruchy a vzniku havarijního stavu, je možné polymeraci velmi rychle ukončit vstřikem oxidu uhelnatého (katalytický jed) a zastavit tak vývin tepla. Havarijní snížení tlaku je zajištěno buď přes automatický řídicí havarijní systém, nebo prostřednictvím pojistných ventilů odpuštěním plynného obsahu polymeračního reaktoru na fléru. Přeprava prášku Vystupující reakční komponenty z polymeračního reaktoru obsahují kromě vyrobeného prášku PE také část nezreagovaného monomeru (případně komonomeru). Prášek je potřeba od monomeru oddělit na gravitačním principu (cyklonový odlučovač) a použít přetlak monomeru na dopravu PE prášku potrubím na principu pneumatické dopravy pro další zpracování. Regenerace monomeru Oddělený monomer je potřeba dopravit zpět do polymeračního reaktoru s požadovanými procesními parametry. Pro dopravu plynného recyklovaného monomeru potrubím zpět do polymeračního reaktoru slouží dmychadlo případně kompresor, čímž je zajištěn požadovaný přetlak. V recyklačním okruhu bývá zařazen též chladič (trubkový aparát nepřímo ochlazovaný CHVC) pro odvod tepla a ke kondenzaci ostatních látek obsažených v proudu mimo monomer (viz výše zmíněný Condensed mode ). Součástí bývá též oddělování monomeru od ostatních komponentů a případných nečistot. Přestože je zpracováván vysoce vyčištěný etylen, přesto vstupující monomer obsahuje malé množství inertních látek - lehkých parafinických uhlovodíků. Pokud by byl recirkulován v rámci regenerace monomeru veškerý monomer, hromadily by se v okruhu inertní podíly. Jediným způsobem jak zabránit jejich hromadění, je nutné trvalé odpouštění ( bleed ) malé část monomeru mimo recykl regenerace monomeru. Většinou je licenzorem předepsáno toto 20

30 Část B Údaje o záměru trvalé odpouštění na fléru. Odplyn odváděný na fléru z odplynění prášku přes regeneraci odplynů má vysoký podíl nehořlavého inertního plynu a tak je možné se vyhnout jeho dotování zemním plynem právě přidáním uhlovodíkových odplynů z polymerace namísto zavedení do topného plynu. Odplynění polymeru Polymer opouštějící reaktor obsahuje rozpouštěné uhlovodíky, které jsou z polymeru pro zajištění produktové kvality, bezpečnosti a omezení emisí do životního prostředí odstraňovány odplyněním. Oddělený práškový PE je vlastním tlakem monomeru dopraven potrubím na odplyňovací kolonu ( Purge Column ), která je navržena k zajištění pístového toku prášku a také k stejnoměrné distribuci proplachovacího plynu. Odplynění probíhá uvnitř vysoké odplyňovací kolony. Práškový polymer padá dolů, je rozptylován proplachovací kolonou a je odplyněn protiproudým tokem dusíku (dochází k odstraňování uhlovodíků obsažených v polymeru). Množství odplyněného prášku v proplachovací koloně je dáno protiproudým tokem proplachovacího plynu a doby zdržení prášku v proplachovací koloně. V proplachovací koloně je udržován velmi mírný přetlak (20 40 kpag). Uvolněný plyn odchází horem proplachovací kolony přes filtr a dále do systému regenerace odplynění. Polymer opouštějící spodem proplachovací kolonu je dopravován potrubím přetlakovou pneumatickou dopravou za pomoci dusíku na další zpracování (dusík je použit v systému uzavřené smyčky dusíku, aby byl stále vyloučen styk se vzdušným kyslíkem jako prevence před možným zapálením a exploze PE prášku). Regenerace odplynů Proplachový plyn vystupující z odplynění polymeru obsahuje dusík a uvolněné uhlovodíky. Všechny plyny jsou odváděny do kompresorové jednotky. Poté je stlačený plyn chlazen a částečně kondenzován ochlazením a vymražením na teploty pod 0 C. Nezkondenzovaný dusíkový plyn je recyklován jako proplachovací plyn zpět do spodní části odplyňovací kolony. Přebytek odplynu, je odváděn na fléru (vzhledem k vysokému obsahu dusíku pro něj není jiné využití). Kondenzát je zaveden do regenerace (získávání) monomeru, kde je částečně využit a částečně odváděn s ostatními odpouštěnými podíly z regenerace jak bylo již uvedeno výše. Granulace (peletizace) PE(včetně homogenizace granulátu) Dokonale odplyněný (zbavený monomeru - je tak zajištěno, že během granulace nevznikají žádné emise hořlavých a nebezpečných látek) PE prášek přichází do zásobní nádrže, odkud padá do extruderu. K prášku PE se dávkuje předem v požadovaném poměru připravená směs aditiv ( Mastermix ). Extruder je vybaven kontinuálním šnekovým mísičem se zubovým čerpadlem ( melt pump ) a řezným systém umístěným pod vodou. Dochází k natavení prášku, homogenizaci s aditivy a tvorbě pelet. Pelety jsou extrudovány pod vodou, dále separovány z vody a sušeny. Oddělená voda v sušiči pelet je dopravena do zásobníku, odkud je recyklována zpět do peletizéru. Cirkulující voda je nepřímo chlazena CHVC ve výměníku tepla. Přebytek vody je odpouštěn do systému odpadních vod a nahrazován přívodem čerstvé demineralizované vody. 21

31 Část B Údaje o záměru Suché pelety jsou separovány od prachového podílu (jemných částic) jsou dopraveny vzduchem pneu-dopravou do mísení pelet (směšovacího sila vybavena pneumatickým statickým mísícím kónusem) pro homogenizaci. Expedice granulovaného PE Pomocí vzduchem hnané přetlakové pneumatické dopravy jsou potrubními trasami pelety PE dopravovány do skladovacích sil. Granulovaný PE je pak buď plněn velkoobjemově přímo do cisteren (malý podíl také do IBC kontejnerů) nebo, pro zákazníky, kteří nejsou schopni zpracovat PE z cisternových dopravních prostředků je plněn produkt do některého z obalů. Jedná se většinou o 25 kg plastové pytle. Dalšími obaly pak jsou oktabíny nebo obaly big bag. Zboží v obalech je umísťováno na palety a nakládáno na dopravní prostředky. Kapacita skladovacích sil bude navýšena o t, tj. celková kapacita bude t. (V případě vybudování samostatného skladu pro černý produkt bude kapacita skladů navýšena o dalších t.) Výroba černého PE Určité množství produkce z peletizace bude průběžně zpracováno (re-peletizováno) na černé pelety (produkt). Nová jednotka výroby černých produktů je uvažována se jmenovitou kapacitou t/rok při pracovní době hodin. Jednotka výroby černých produktů je navržena následovně: Podávací zásobník přírodního (vyrobeného) polymeru Vyprazdňování směsi černých aditiv (Masterbatch) většinou na bázi sazí Odměřování dodávky přírodního (vyrobeného) polymeru, černé příměsi a aditiv černé příměsi Extrudace (vytlačování) Doprava produktu a homogenizace (blending) Protože výrobna PE1 bude odstavena až těsně před najetím nové výrobny PE3, bude mezi uvedením do provozu PE3 a černé linky časový posun odhadovaný na cca 1 rok. Tuto dobu bude možné využít pro certifikaci produktů dle předpisů EU. Pro tento účel se předpokládá, že po odstavení PE1 zůstane zachována v provozu stávající černá linka, na které budou (pravděpodobně sporadicky v ojedinělých kampaních) peletizovány produkty z nové PE3 určené pro certifikace. Energetické zajištění Vysokotlaká, středotlaká a nízkotlaká pára - energetické centrum výroby polyolefinů. Dále jsou popsána pomocná zařízení a média (Off-Sites), která mohou sloužit pro různé výrobní jednotky - jedná se o: 1. Polní hořák 2. Navýšení zdroje chladicí vody 3. Kapacita MČOV 4. Vnější podzemní rozvody 5. dodávka demi vody 6. Energoblok 22

32 Část B Údaje o záměru 1. Fléra (Polní hořák) V souvislosti s výstavbou nové výrobny PE3 je třeba řešit nárůst množství havarijních odplynů. Jedná se o zvýšení požadavků na kapacitu pro havarijní stav, neboť množství kontinuálně odpouštěných a spalovaných odplynů v bezdýmném režimu poklesne díky jednotce regenerace odplynů v procesu. Analýza stávajícího stavu zatím prokázala, že bude nutné postavit nový polní hořák, neboť stávající hořák PCH 1 nemá kapacitní rezervu pro zvládnutí zvýšeného množství odplynů při havarijním stavu. Stávající stav Kapacita stávajícího polního hořáku PCH 1 je 400 t/hod. V následující tabulce je soupis objektů UNIPETROLU RPA, s.r.o., které jsou na tento hořák napojeny včetně maximálního množství odplynů, které jsou z nich odpouštěny při nouzových stavech: Objekt Odplyny při nouzových stavech (t/hod) 1 Výrobna PE Objekt přípravy katalyzátorů pro PE1 9 3 Výrobna PE Redukční stanice etylenu (přívod etylenu do PE2) 61 5 Výrobna PP ENERGOBLOK 2 7 Předávací stanice etylenu 25 8 Sklady kapalin 6 9 Sklady zkapalněných uhlovodíkových plynů 45 Celkové maximální zatížení hořáku, pokud uvažujeme možný souběh havárií (položky 1 až 5), může dosáhnout krátkodobě hodnoty až 422 t/hod. V případě odstavení výrobny PE1 toto množství poklesne na 393 t/hod. Z uvedených bilancí plyne, že na stávající hořák nemohou být napojeny další objekty, neboť jeho kapacita by byla v případě generální poruchy nedostatečná. Návrh nového stavu Umístění nového polního hořáku se souvisejícím zařízením je navrženo do volného prostoru mezi stávajícími polními hořáky PCH 1 a PCH 2. Od stávajícího mostu 179 povede k polnímu hořáku nový potrubní most pro potrubí odplynů, pomocných médií a kabelovou trasu. Příjezd k polnímu hořáku bude realizován novou komunikací, která odbočuje ze stávající komunikace 64. Kolem hořáku a jeho přidruženého zařízení bude objezdná komunikace. Kapacita nového hořáku bude navržena na maximální množství odplynů, které budou odpouštěny z nové výrobny PE3 při nouzových stavech s přiměřenou rezervou. Účinnost spalování uhlovodíků bude min. 99,5 % 23

33 Část B Údaje o záměru Pro budoucí možné připojení odplynů z dalších nových provozů petrochemické části areálu (např. nová polymerační jednotka polypropylenu) bude fléra navržena tak, aby byla možná její budoucí jednoduchá intensifikace (výměna hořáku) na vyšší havarijní zatížení. Předběžné odhady těchto hodnot pro uvažovanou kapacitu výroby (300 kt/rok) byly získány od potenciálních licenzorů: Nejvyšší maximální výkon při havarijním stavu vyžadujícím rychlé snížená tlaku v polymeračním reaktoru PE3: Rezerva: Maximální kapacita nové fléry bude Bezdýmé spalování je zajištěno do 10 % maximálního výkonu fléry. 150 t/hod 25 t/hod 175 t/hod Před hořákem bude na potrubí odplynů vodní uzávěra pro vytvoření procesem požadovaného minimálního přetlaku v odplynovém potrubí (normální pracovní přetlak na hranici ISBL sběrného potrubí odplynu). Znečištěná voda z přepadu vodní uzávěry bude odtékat do jímky, ze které bude přečerpávána (2 čerpadla - provoz + záloha) do stávajícího potrubí odpadní vody na mostě Navýšení zdroje chladicí vody V rámci interního vodohospodářského posouzení byla provedena pasportizace stávajícího stavu celého cirkulačního systému chladicí vody a bilance spotřeb stávajících provozů a nové výrobny PE3. Stávající potřeba provozů z hlediska chladící vody petrochemie je v současné době průměrně cca m 3 /hod a max. cca m 3 /hod. Navýšeni průměrné spotřeby (uvažováno s t 10 C) oproti stávajícímu stavu je uvažováno o 4200 m 3 /hod (průměrná spotřeba chladicí vody PE3 je 5700 m 3 /hod s t 10 C) - jedná se o teoretickou spotřebu. Co se týká posílení čerpadel chladicí vody, stávající celková kapacita čerpadel chladicí vody je m 3 /hod (10 čerpadel à 3150 m 3 /hod). Ovšem tato hodnota je pouze teoretická, neboť ve skutečnosti je v provozu souběžně max. 8 čerpadel, tj. využitelná kapacita čerpadel chladicí vody je m 3 /hod. Z provedených bilancí vyplývá, že je nutno uvažovat s posílením stávajících čerpadel chladicích vod, a to jejich výměnou na pozice stávajících čerpadel se zvýšením výkonu dvou čerpadel z m 3 /hod na m 3 /hod. Max. výkon navržené sestavy čerpadel chladicí vody bude m 3 /h. Vzhledem k posílení čerpadel chladicí vody bude nutné odpovídajícím způsobem posílit také čerpadla oteplené vody. Stávající celková kapacita čerpadel oteplené vody je m 3 /hod (3 čerpadla à m 3 /hod, 5 čerpadel à m 3 /hod, 2 čerpadla à m 3 /hod). Tato hodnota je pouze teoretická, neboť ve skutečnosti je v provozu souběžně max. 8 čerpadel, tj. využitelná kapacita čerpadel oteplené vody je opět nižší. Bude rovněž nutné provést výměnu dvou čerpadel za nová s výkonem m 3 /hod. Co se týká boční filtrace v chladicím okruhu, je tato v současné době provozována na samé hranici udržitelnosti obsahu nerozpuštěných a suspendovaných látek v chladicím okruhu (výkon 650 m 3 /hod - 9 pískových filtrů). Jakékoliv navyšování množství vody v chladicím okruhu nutně vyvolává potřebu intenzifikace tohoto zařízení. Pro navýšenou potřebu chladicí vody bude nutno posílit filtraci chladicí vody na výkon 2000 m 3 /hod. Vzhledem k navýšení kapacity boční filtrace budou kalové vody zavedeny do průmyslové kanalizace ethylenové jednotky a následně na MČOV. Stávající dvě chladicí věže 24

34 Část B Údaje o záměru zvládnou navýšení až o m 3 /hod, kapacita je pro uvažované varianty nové technologie PE dostačující. 3. Kapacita MČOV Nová výrobna bude odkanalizována chemickou kanalizací do záchytných jímek, odkud budou po mechanickém předčištění přečerpávány do výstupní jímky stávající mechanické čistírny odpadních vod (MČOV). Z této jímky jsou pak odpadní vody přečerpávány dále na biologickou čistírnu OV (BČOV). Interní vodohospodářské posouzení prověřilo, že kapacitu technologie pro odčerpávání odpadních vod z MČOV na BČOV není třeba navyšovat. 4. Vnější podzemní rozvody Požární voda Požadovaný průtok požární vody pro novou výrobnu je max m 3 /hod (dle předběžného odhadu PBŘ). Do stávajícího řešení zásobování požární a sprinklerovou vodou není třeba zasahovat. Výkon stávajících požárních čerpadel je pro zásobování vodou na zvládnutí požárního zásahu v největším uvažovaném požárním úseku (polymerace PE3- proces v suspenzi) dostatečný. Jako požární voda slouží voda z cirkulačního chladicího okruhu. Čerstvá voda Maximální spotřeba bude pouze lehce navýšena oproti stávajícímu stavu: max. 15 %. Vzhledem k tomu, že nejde o průměrnou, ale o nárazovou spotřebu vody, není třeba rekonstruovat/posilovat kapacitu stávajícího zásobování. Pitná voda Měkká voda Beze změny. Velín PE3 bude umístěn v prostoru stávajícího velínu PE1 v obj Nebude v technologii PE3 používána. Splašková kanalizace Beze změny. Velín PE3 bude umístěn v prostoru stávajícího velínu PE1 v obj Chemická kanalizace Stávající výrobny jsou odkanalizovány chemickou kanalizací do stávajících záchytných jímek, odkud jsou odpadní vody (vody z technologií, dešťové vody) po mechanickém předčištění (odstranění plovoucích a suspendovaných látek) čerpány do jednotného výtlaku, který je veden po potrubních mostech až na výstup z mechanické čistírny odpadních vod (MČOV). Pro stávající technologie slouží tyto stávající jímky: Výrobna PP - jímka odpadních vod (st. 7728, dříve 7717)) Výrobna PE1 - jímka odpadních vod (st. 7609) 25

35 Část B Údaje o záměru Výrobna PE2 - jímka odpadních vod (st. 7423) Záměr předpokládá realizaci nové jímky pro technologii PE 3 Nová jímka bude kompletně technologicky vybavena na zachycení a odtah suspendovaných tuhých polymerů. Jímka bude vybavena automatikou čerpací technologie. Z hlediska hydraulického množství nedojde ke změně oproti stávajícímu stavu, protože nové technologie budou postaveny na stávajících plochách, které nemění svojí výměru a zdrojem vod jsou vody povrchové resp. dešťové. Dešťová kanalizace V případě dešťové a drenážní kanalizace platí zásada, že v hranici plánovaných stavebních jam bude veškerá dešťová kanalizace zrušena. V rámci výstavby nových technologií bude vybudována vnitřní areálová dešťová kanalizace, která se napojí na stávající hlavní stoky. Z hlediska hydraulického množství nedojde ke změně oproti stávajícímu stavu, protože nové technologie budou postaveny na stávajících plochách, které nemění svojí výměru a zdrojem vod jsou vody povrchové resp. dešťové. Z tohoto důvodu se nebudou ani měnit celkové nátoky na stávající dešťové lapače písku (v petrochemické části areálu jsou provozovány celkem 3, stávající plochy výrobny PE jsou svedeny do LP II). 5. Dodávka demi vody Ze závěrů interního vodohospodářského posouzení vyplynulo, že nevznikají žádné zvláštní požadavky, které by vyžadovaly technický zásah do stávajícího řešení zásobování demi vodou. Průměrná spotřeba se navýší maximálně o cca 1 m 3 /hod. 6. Energoblok Výrobní jednotka Energoblok polyolefiny s výkonem kotle SKP-7: 4,88 MW (zemní plyn) - slouží k výrobě nebo úpravě následujících pomocných provozních médií pro provoz výrobních jednotek na výrobu polyetylénu, jednotky na výrobu polypropylenu a sekce sklady polyolefinů: vzduch, dusík, nízkotlaká, středotlaká a vysokotlaká pára, Podle dosavadních poznatků není nutné posílení. Z hlediska páry se mění nároky na poměr dodávek jednotlivých druhů páry (zvýšení podílu především nízkotlaké páry). Nutno provést příslušné napojení technologie PE3. Členění stavby Uvažované výrobní jednotky a objekty jsou rozděleny do provozních celků. Dělení na provozní celky je provedeno dle hranic dodávek: ISBL - objekty v rozsahu základní dodávky licencované technologie a OSBL - pomocná provozní zařízení přímo souvisejících 26

36 Část B Údaje o záměru s příslušným ISBL. Pomocná zařízení a média, která mohou sloužit pro různé výrobní jednotky, jsou uvedena v rámci Off-Sites (tj. objektů mimo základní hranici dodávky). Stavba je rozdělena do následujících provozních celků: PC1 Polyetylene Plant PE3 - ISBL (objekty v rozsahu základní dodávky licencované technologie) PC2 Polyetylene Plant PE3 - OSBL (pomocná provozní zařízení přímo souvisejících s příslušným ISBL) PC3 Off Sites (objekty mimo základní hranici dodávky) Technologická zařízení jsou v rámci provozních celků rozdělena do provozních souborů. Provozní soubor je skupina technologických zařízení nebo pomocných zařízení fungující jako samostatná jednotka, která může být samostatně posouzena, vyhodnocena a umístěna. Návrh rozdělení stavby na provozní soubory a stavební objekty je uveden v následujícím seznamu. Další vývoj v přípravě investice může vyvolat změny struktury tam, kde to bude potřebné a praktické. Provozní soubory (PS): PC1 - PE3 ISBL PC1 se skládá z následujících provozních souborů: PS Catalyst Feeding Příprava katalyzátorů PS Feed Purification Čištění surovin PS Polymerization Polymerace PS Powder Degassing Odplynění prášku PS Recovery Regenerace PS Natural Product Pelletizing Dávkování aditiv/granulace PS Natural Product Blending Blending PS Auxiliaries Pomocné provozy PS Pipe work ISBL Potrubní rozvody ISBL PS Control System & Instrumentation ISBL Řídicí systém & instrumentace ISBL PS Power Distribution ISBL Rozvod el. energie ISBL OPTION pro PC1 (Jako OPCE je řešena výroba černého granulátu.) PS Black Product Feed Silos Zásobníky granulace černého produktu PS Black Product Pelletizing Granulace černého produktu PS Black Product Blending Blending černého produktu PS Pipe work ISBL Potrubní rozvody ISBL PS Control System & Instrumentation Řídicí systém & instrumentace ISBL ISBL PS Power Distribution ISBL Rozvod el. energie ISBL 27

37 Část B Údaje o záměru PC2 - PE3 OSBL PC2 se skládá z následujících provozních souborů: PS Site Preparation Příprava staveniště PS Feed Supply Zásobování surovinami PS Storage & Dispatching Sklad a expedice PS Tie-ins & Pipe work OSBL Napojení potrubních rozvodů a VNR PS Control System Systém řízení PS Control System - Storage Systém řízení - sklady PE PS Power Distribution OSBL Elektro OSBL, EPS OPTION pro PC2: PS Storage & Dispatching - Black Product Sklad a expedice černého produktu PC3 - OFF SITES PC3 se skládá z následujících provozních souborů: PS Site Preparation Příprava staveniště PS Off-gas system Systém odplynů PS Cooling Water Resource Expansion Navýšení zdroje chladicí vody PS Underground Pipe work Vnější podzemní rozvody PS Steam supply Dodávka páry PS Technical gases supply Dodávka technických plynů PS Control system (New flare) Řídicí systém (nová fléra) PS Power Distribution Provozní rozvod silnoproudu Stavební část je rozdělena do stavebních objektů dle příslušnosti k jednotlivým provozním souborům. objekty (SO) PC2 Stavební objekty jsou vytvořeny zatím pouze pro OSBL a Off Sites PE3-OSBL PC2 se skládá z následujících stavebních souborů: SO Demolice SO Demolice kabelového mostu PE1 SO Vodíkové kompresory SO Stavební jáma SO Úpravy ploch a komunikací SO Stáčení isobutanu SO Sklad isobutanu SO Úpravy v čerpací stanici

38 Část B Údaje o záměru SO SO SO Sklad PE Potrubní mosty Rekonstrukce velínu OPTION pro PC2: SO Demolice st SO SO SO SO SO SO PC3 Stavební jáma Demolice st (Blending PE1) Demolice st (Granulace PE1) Skladovací sila Skladovací hala Plochy a komunikace OFF SITES PC2 se skládá z následujících stavebních souborů: SO Přeložka potrubí odplynu PE2 SO Základy pro fléru SO Potrubní most (k fléře) SO Plochy a komunikace (u fléry) SO Rekonstrukce rozvodny 7521 SO Kabelové mosty Nejlepší dostupné techniky Podle BREF - Best Available Techniques in the Production of Polymers (Nejlepší dostupné techniky ve výrobě polymerů pro výrobu polyolefinů, červen 2006) spočívají v následujících principech: 1.Vratné objemové (reciprocating) kompresory 2. Zachycování odplynů z vytlačovacích lisů (extruders) BAT technologie recyklace emisí ze sání a jejich odvádění na termickou oxidaci nebo fléru Odsáváním výparů při extruzi se sníží obsah monomerů. Odplyny jsou shromažďovány a zpracovány v termickém oxidačním zařízení Řešení v technologii PE3 Ztráty těsněním budou odstraněny použitím kompresoru s moderními těsnými suchými ucpávkami proplachovanými barierovým plynem. Plynné emise z proplachu ucpávek v souladu z BAT vedeny na fléru APLIKOVÁNO Použité technologie odstraňují dokonale VOC už před vstupem do extruze v části odplynění prášku (viz 3.1) NEAPLIKOVATELNÉ (vztahuje se k zastaralým procesům) 29

39 Část B Údaje o záměru 3. Emise z dokončování a skladování produktu 4.Výběr rozpouštědla ( diluent ) 5 Odtěkání během extruzních kroků při výrobě LDPE a LLDPE 6 Termická oxidace pro úpravu vzduchu ze sil BAT technologie 3.1 Snížení obsahu uhlovodíků výroby v plynné fázi a v suspenzi (HDPE a LLDPE) - aplikací uzavřených systémů s proplachováním dusíkem lze odstranit monomery a/nebo rozpouštědla z částic polymeru. Odstraněný polymer lze shromažďovat a poté odstranit v termickém oxidačním zařízení (fléra) 3.2 Optimalizace stripování při výrobě v suspenzi (PP,HDPE) Deaktivace a stripování se provádí v míchaném odpařováku, čímž se zlepší homogenita a doba kontaktu s párou. 3.3 Kondenzace rozpouštědla Rozpouštědlo, odpařované v sušárně s fluidním ložem, nebo pocházející z odstředivky při výrobě HDPE v suspenzi, je zkondenzováno a recyklováno zpátky do výroby volba ředidla pro výrobu HDPE v suspenzi ( Slurry )- obecně těkavější ředidlo pro suspenzi je snáz odstranitelné, avšak výše vroucí ředidla vyžadují komplexnější systém zahušťování/rekuperace. Kromě toho konstrukce zařízení (provozní jednotky a provozní tlak) může omezit použití ředidel s nízkým bodem varu v rozsahu C4 až C6. odplynění při extruzi, je používána k odstranění uhlovodíků ve výše uvedených procesech, ve kterých je výrobek podroben extruzi Při výrobě LDPE polymer stále ještě obsahuje rozpuštěný monomer. Řešení v technologii PE3 Použit systém odplynění prášku s regenerací odplynů APLIKOVÁNO Míchaný odpařovák ( stirred steamer ) nebude součástí uvažované technologie, deaktivace a stripování se neprovádí NEAPLIKOVATELNÉ uvažovaná technologie nepoužívá ani sušárnu s fluidním ložem ani odstředivku NEAPLIKOVATELNÉ Bude použito ředidlo ( diluent ) s nízkým bodem varu: C4 APLIKOVÁNO Použité technologie odstraňují dokonale VOC už před vstupem do extruze v části odplynění prášku (viz 3.1) NEAPLIKOVATELNÉ (vztahuje se k zastaralým procesům) Použité technologie odstraňují dokonale VOC už před vstupem do extruze v části odplynění prášku (viz 3.1) NEAPLIKOVATELNÉ (vztahuje se k zastaralým procesům) 30

40 Část B Údaje o záměru 7. Zvýšení koncentr. polymeru v reakč. systému na nejvyšší možnou míru 8. Dodávka výrobku v původním tvaru částic 9. Uzavřené chladicí systémy BAT technologie výroba v plynné fázi Obecně nejsou žádná omezení, týkající se fluidních a homogenních teplotních podmínek, udržovaných v reakčním systému. Energie na recyklaci se sníží zlepšením odvodu tepla přidáním kondenzovatelného rozpouštědla a/nebo komonomeru do reakčního systému tzv. condensed mode ( kondenzační způsob ) výroba HDPE v suspenzi Maximální viskozita suspenze omezuje maximální koncentraci pevného polymeru v uhlovodíkovém rozpouštědle. Suspenze musí být udržována ve stavu pro dopravu. V závislosti na distribuci částic to znamená, že obvyklá koncentrace pevných látek musí být udržována mezi hm. %. Aplikace velkoobjemových dodávek ( bulk ) Pro snížení spotřeby vody jsou zařízení vybavena uzavřeným chladicím okruhem. Řešení v technologii PE3 Počítá se s aplikací condensed mode pro výrobu v plynné fázi. Pro suspenzní slurry proces se počítá s vysokou koncentrací polymeru APLIKOVÁNO logistická koncepce připravované stavby jednoznačně upřednostňuje velkoobjemovou dopravu APLIKOVÁNO APLIKOVÁNO 1) Úrovně emisí a spotřeb spojených s nejlepšími dostupnými technikami Vzhledem k uvedeným generickým a specifickým nejlepším dostupným technikám, následující úrovně emisí a spotřeb jsou spojeny s nejlepšími dostupnými technikami (viz následující tabulku): HDPE VOC (g/t) Prach (TZL) (g/t) CHSK (g/t) Přímá energie (GJ/t) Nebezpečné odpady (kg/t) BAT Nové Nové 2,05 3,1 Stávající Stávající 2,05-2,52 linka PE ,39 Hodnoty nelze 2,5 0,065 PE3 49,3 1,37 použít pro porovnání s BREF 2,03 0,05 Přímá energie - Přímá energie je přímá spotřeba energie VOC - obsahující všechny uhlovodíky a ostatní organické sloučeniny, včetně fugitivních emisí Tuhé znečišťující látky, obsahující všechny tuhé znečišťující látky, ohlášené účastníky Spotřeba energie: linka Pára Pára na Elektrická energie Zemní Celkem procesní fléru plyn MJ/t MJ/t kwh/hod MJ/t MJ/t GJ/t PE ,2 2,92 PE , ,9 1,97 31

41 Část B Údaje o záměru Emise VOC: linka fléra Ohřev Celkem katalyzátoru g/t produkce PE PE3 49,30 0,032 49,34 Emise TZL linka fléra katalyzátor granulace Doprava sklady Celkem produktu g/t produkce PE1 2,39 PE3 0,01 0,03 0,31 0,27 0,48 1,09 Produkce odpadů: Ostatní odpad (pro skládkování) v kilogramech na tunu výrobku (kg/t) Nebezpečný odpad (pro úpravu nebo spálení) v gramech na tunu produktu (g/t) linka N O g/t produkce kg/t produkce PE1 61,41 7,57 PE Další ukazatele dle BREF tab (HDPE): Jednotka na tunu výroby BAT Jednotka PE1 Jednotka PE3 dle záměru Spotřeba monomeru kg Záměr v souladu Potřeba vody m 3 1,9 3,49** 2,86** + Primární energie* GJ 4,25 6,6 4,16 Záměr v souladu Ostatní odpad kg 0,5 5,0 ++ * jednotka PE1 + P2 ** jednotka PE2 + PE3 ***Primární energie je energie zpětně přepočtená na fosilní palivo. Pro výpočet primární energie byly použity následující účinnosti: elektřina: 40%, pára: 90%. Velký rozdíl mezi přímou potřebou energie a spotřebou primární energie je díky vysokému podílu elektrické energie v LDPE procesech + Potřeba vody - v celém textu předmětného BREF není uvedeno, jak se k této hodnotě došlo, a co zahrnuje (zda i nároky na doplňování chladicí vody). Přitom spotřeba je uváděna stejná pro všechny polymerace. Mimo to existuje obecně zaměřený BREF na průmyslové chladicí soustavy. Údaj uvedený v BREF Best Available Techniques in the Production of Polymers nelze tedy považovat v tomto směru za zcela směrodatný. Údaje v tabulce za jednotky PE1, PE2 a PE3 zahrnují nároky na spotřebu vody včetně chlazení. ++ Ostatní odpad - uvedená hodnota v BREF nemá logiku - BAT předpokládá vyšší produkci N-odpadů než O, nelze považovat za důležitý ukazatel. 32

42 Část B Údaje o záměru Předmětného záměru se týká i BREF Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách při omezování emisí ze skladování, Leden 2005 BAT je aplikace uzavřeného skladování v silech, bunkrech, násypkách a zásobnících. BAT pro uzavřené skladování spočívají v následujících principech: sila haly Snížení emisí prachu Opatření proti výbuchu BAT technologie BAT pro sila je aplikace správného návrhu, který zajistí stabilitu a zabrání zborcení sila - viz kapitoly a (BREF) BAT pro haly je aplikace správně navržené ventilace a filtračních systémů a uzavírání dveří - viz kapitola (BREF) BAT je aplikace opatření snižujících emise prachu na úroveň 1-10 mg/m 3 v závislosti na povaze/typu skladované látky. O použité technice musí být rozhodnuto případ od případu - viz kapitola (BREF) Pro sila, skladující organické pevné látky, je BATem silo zabezpečené proti výbuchu (viz kapitola ), vybaveného protizášlehovou pojistkou, která se rychle po explozi uzavře a tak zabrání vstupu kyslíku do sila, jak je popsáno v kapitole (BREF) Řešení v technologii PE3 Sila jsou navržena s ohledem na jejich stabilitu APLIKOVÁNO Skladovací haly budou vybaveny ventilací s filtračním systémem APLIKOVÁNO Sila a skladovací haly budou vybavena filtračním zařízením zajišťujícím koncentraci PM 10 v odpadním plynu max. 10 mg//m 3 APLIKOVÁNO Bude aplikováno tam, kde hrozí nebezpečí exploze organické prachové látky (není nutné pro sila s peletkami PE) Je možno konstatovat, že předmětný BREF je zcela respektován v projekční přípravě záměru. Porovnání stávajícího a budoucího stavu emisí TZL ze skladování: Stávající stav PE1* Stav dle záměru (PE3) koncentrace TZL v mg/m 3 roční emise v kg/rok** emise v g/t produktu koncentrace TZL v mg/m 3 roční emise v kg/rok *** emise v g/t produktu < ,51 < 10*** 402 1,34 * dle platného integrovaného povolení ** podle autorizovaných měření *** dle navrhovaného limitu 33

43 Část B Údaje o záměru B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda Realizací záměru nedojde k záboru pozemků zemědělského půdního fondu (ZPF) ani pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Nový výrobní jednotka PE3 má být umístěna ve stávajícím areálu firmy UNIPETROL RPA s.r.o., který se nachází na katastru Záluží u Litvínova. Nová technologie bude umístěna na pozemcích ve vlastnictví UNIPETROL, a.s. Dotčené pozemky - vlastní technologie číslo pozemku výměra [m 2 ] způsob využití druh pozemku * manipulační plocha ostatní plocha st. 533/ stavba technického vybavení zastavěná plocha a nádvoří st. 533/5 13 stavba pro výrobu a skladování zastavěná plocha a nádvoří st. 533/9 25 jiná stavba zastavěná plocha a nádvoří st. 533/ stavba pro výrobu a skladování zastavěná plocha a nádvoří st. 533/56 48 stavba pro výrobu a skladování zastavěná plocha a nádvoří st. 533/60 45 jiná stavba zastavěná plocha a nádvoří st. 533/ stavba pro výrobu a skladování zastavěná plocha a nádvoří st. 533/62 25 jiná stavba zastavěná plocha a nádvoří * - část plochy číslo pozemku Dotčené pozemky - fléra výměra [m 2 ] způsob využití druh pozemku * jiná plocha ostatní plocha * - část plochy Nová polyetylénová jednotka PE3 má být umístěna na místě, kde dříve stávala původní jednotka na výrobu polypropylénu, jihovýchodně od stávající jednotky výroby polypropylénu, jihozápadně od stávající jednotky výroby polyetylénu PE2. Pomocné provozy (granulace přírodního PE, granulace černého PE) budou umístěny částečně i na místě stávající PE1. Lokalizace záměru je zřejmá ze situací v příloze 2. Areál UNIPETROLu v Záluží u Litvínova má rozhodnutím MěÚ Litvínov, Stavební úřad č.j. SÚ/35273a-ÚR/2004/KAP/01796 ze dne vymezené pásmo hygienické ochrany. Záměr má být realizován v tomto PHO a realizací záměru nebude toto PHO rozšiřováno. 34

44 Část B Údaje o záměru B.II.2. Voda Realizace záměru Během výstavby bude potřeba vody v místě stavby pouze pro sociální účely (beton pro základy bude dodáván již hotový). Množství vody bude záviset na počtu pracovníků a rychlosti stavebních prací. Předpokládaná spotřeba vody na jednoho pracovníka: pitná mytí 5 l/os./směna 250 l/os./směna (prašný a špinavý provoz) Během výstavby bude využíváno sociální zařízení v areálu. Provoz záměru Potřeba vody při výrobě polyetylénu je uvažována v následujících položkách: pitná voda čerstvá voda měkká voda (jen u stávající jednotky PE1) demi voda chladicí voda požární voda Schéma nakládání s vodami: Zdroj Fláje Pitná voda Sociální zařízení Bezpečnost ní sprchy Požární voda Zdroj Jezero Jiřetín Úprava filtrací Čerstvá voda Chladicí voda úprava Měkká voda úprava Demi voda 35

45 Část B Údaje o záměru Povrchová voda pro tzv. čerstvou vodu na chlazení, event. měkčenou a demi vodu je odebírána z nádrže Jezero Jiřetín II., ve kterém jsou akumulovány vody z Bíliny, z Loupnice, z přirozeného povodí jezera a ze zpětného toku. Následně je upravována dle potřeb technologie standardními technologickými operacemi. Pitná voda Pitná voda se používá především v sociálním zařízení a dále pro bezpečnostní sprchy v provozu. Realizací záměru nevzniknou nová pracovní místa - provoz linky PE3 není na obsluhu náročnější než provoz zrušené linky PE1. Obsluhu zvládnou stávající zaměstnanci. Nebudou zvýšené nároky na potřebu vody v sociálním zařízení. V následující tabulce je uvedeno množství odebrané pitné vody (zdroj Zpráva o nakládání s vodami za roky 2009 a 2010 na výrobně PE): rok m 3 /rok * * - odborný odhad, součet PE1 a PE2 Ve srovnání s jednotkou PE1 nedojde rovněž k zvýšení nároků pro bezpečnostní sprchy linky PE3. S ohledem na skutečnost, že v daném případě se jedná o spotřebu vody pro sociální účely a nedochází realizací jednotky PE 3 a zrušením PE 1 ke změně počtu pracovníků nároky na pitnou vodu se v tomto smyslu nemění. Čerstvá voda Povrchová voda odebraná z jezera Jiřetín II je upravována filtrací na šterbinových filtrech a chlorací na tzv. čerstvou vodu, která je užívána k chlazení. Čerstvá voda je v současné době používána pouze na lince PE1 (příprava katalyzátoru, polymerace, skladovací sila prášku a sila granulátu). V následující tabulce je uvedeno množství odebrané čerstvé vody na jednotce PE1 (zdroj Zpráva o nakládání s vodami za roky 2009 a 2010 na výrobně PE): rok PE 1 m 3 /rok * * - měsíční paušál V technologii nové linky PE3 bude čerstvá voda také používána. V technologii nové linky PE3 bude čerstvá voda používána především pro servisní účely. Proti stávajícímu stavu se nepředpokládá navýšení. Měkká voda Měkká voda je v současné době používána při granulaci na lince PE1. V technologii nové linky PE3 nebude měkká voda používána, neboť budou použita bezucpávková čerpadla. V následující tabulce je uvedeno množství odebrané měkké vody na jednotce PE1 (zdroj Zpráva o nakládání s vodami za roky 2009 a 2010 na výrobně PE): 36

46 Část B Údaje o záměru rok m 3 /rok * * - klíčováno Demi voda Je připravována z čerstvé vody (zcela zbavená solí) - použití v granulaci. V následující tabulce je uvedeno množství odebrané demi vody na jednotkách PE1 a PE2 (zdroj Zpráva o nakládání s vodami za roky 2009 a 2010 na výrobně PE): rok PE1 * PE2 ** celkem m 3 /t produkce m 3 /rok m 3 /rok , , * - klíčováno ** - měsíční paušál Z uvedené tabulky vyplývá, že spotřeba demi vody není vázána na objem výroby, ale spíše na sortiment. Průměrná spotřeba se navýší realizací PE 3 maximálně o cca 1 m 3 /hod, tj. o cca m 3 /rok. Předpokládaná měrná spotřeba u linky PE3 cca 0,13 m 3 /t produkce v závislosti na produkovaném sortimentu. Ze závěrů interního vodohospodářského posouzení vyplynulo, že nevznikají žádné zvláštní požadavky, které by vyžadovaly technický zásah do stávajícího řešení zásobování demi vodou. Chladicí voda Chladicí voda je jednou z rozhodujících medií potřebných pro výrobu polyolefinů. Polymerace je proces uvolňující značné množství tepla a to je nutné odvést prostřednictvím cirkulující chladicí vody. Chladicí voda recirkuluje v chladicím okruhu a odpar je doplňován čerstvou vodou. V následující tabulce je uvedeno množství odebrané chladicí vody na jednotkách PE1 a PE2 (zdroj Zpráva o nakládání s vodami za roky 2009 a 2010 na výrobně PE) - nejedná se o spotřebovanou vodu - vrací se do okruhu): rok PE1 * PE2 ** Měrná spotřeba m 3 /t výroby m 3 /rok m 3 /rok PE 1 PE ,3 101, ,35 71,4 99,825 86,6 * - klíčováno ** - měřená hodnota 37

47 Část B Údaje o záměru Spotřeba chladicí vody závisí mimo provozní potřeby - objemu výroby - na klimatických podmínkách toho kterého roku. Pro další úvahy je počítáno se 100 m 3 /t výroby pro jednotku PE1 a 90 m 3 /t výroby pro jednotku PE2. V následující tabulce je uveden předpokládaný odběr chladicí vody pro linku PE3: Spotřeba nové PE3 průměr (m 3 /r) průměr (m 3 /hod) průměr m 3 /t poznámka ,0 při t 10 C Jedná se o teoretickou hodnotu odpovídající uvedenému teplotnímu gradientu. Měrné nároky na odběr chladicí vody: Stávající stav Budoucí stav m 3 /rok m 3 /t výroby m 3 /rok m 3 /t výroby PE PE PE celkem , Realizací záměru nedochází tedy k snížení měrných nároků na chladicí vodu. Nová technologie má v každém případě vyšší nároky na chladicí vodu, bez ohledu na nesouměřitelnost použitých dat. Nejedná se ve skutečnosti o spotřebu - chladicí voda cirkuluje přes chladicí věže a vrací se zpět na užití. Skutečná spotřeba vody je pouze na doplnění vody v chladicím okruhu. Nové nároky na vodu činí cca do 1,7 % rozdílu spotřeby, tj. cca m 3 /rok. Na základě bilance cirkulačního systému chladicí vody byla navržena intenzifikace zařízení vodárny petrochemie. Jedná se zejména o zvýšení kapacity čerpání chladicí a oteplené vody a posílení filtrační kapacity, které by mělo vést ke zlepšení kvality cirkulační chladicí vody. Kapacita chladicích věží je dostatečná. Požární voda Požadovaný průtok požární vody pro novou výrobnu je max m 3 /hod (dle předběžného odhadu PBŘ). Do stávajícího řešení zásobování požární a sprinklerovou vodou není třeba zasahovat. Výkon stávajících požárních čerpadel je pro zásobování vodou na zvládnutí požárního zásahu v největším uvažovaném požárním úseku (polymerace PE3) dostatečný. Jako požární voda slouží voda z cirkulačního chladicího okruhu. Hydrantová síť: na této síti jsou osazeny hydranty, ze kterých v případě požáru může být odebírána voda. Sprinklerová (sprchovací) síť: tento systémem je tvořen stabilním sprchovacím zařízením na důležitých výrobních úsecích jednotlivých výroben. Systém je opatřen hlavicemi se skleněnými pojistkami (baňkami) naplněnými kapalinou s 38

48 Část B Údaje o záměru vysokou objemovou roztažností. Zahřátím kapaliny na tzv. otevírací teplotu dojde k prasknutí baňky, uvolní se uzavírací kuželka a do systému začne proudit voda. Oba systémy (hydrantový i sprinklerový) jsou provedeny jako jeden celek a na území Závodu chemických výrob - v petrochemické části areálu jsou vzájemně na dvou místech propojeny. Za normálních podmínek pracují odděleně. Odběr povrchových nebo podzemních vod - stávající stav Odběr povrchových nebo podzemních vod není předmětem integrovaného povolení pro zařízení Výroba polypropylenu a polyetylénu. Dodávka vody je zajištěna smluvním vztahem od Výrobny vodní hospodářství společnosti UNIPETROL RPA, s.r.o. Odběr povrchových vod je povolen integrovaným povolením pro zařízení Výrobny T200, T700 a výrobna Odpadní vody a odpady společnosti UNIPETROL RPA, s.r.o. Odběr vody je povolen ve výši m 3 /rok. Skutečné odběry v posledních letech: rok m 3 /rok Rekapitulace nároků na vodu: Stávající stav m 3 /rok Budoucí stav m 3 /rok Pitná voda cca cca Povrchová voda Čerstvá voda PE PE Měkká voda PE PE2 + PE3 0 Chladicí voda PE1 + PE PE2 + PE Demi voda PE1 + PE PE2 + PE celkem PE2 + PE Měrná spotřeba m 3 /t 3,49 2,86 Realizací linky PE 3 dle záměru se změní celkové nároky na vodu. Celkový nárůst nároků na vodu dle stávající bilance ve výši m 3 /rok, o to především v doplňování chladicí vody ve výši cca m 3 /rok. Na druhé straně dojde k úspoře měkké vody ve výši m 3 /rok. Pro pokrytí potřeby požární vody, čerstvé vody, pitné vody a demineralizované vody budou dostačovat stávající zdroje. 39

49 Část B Údaje o záměru B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Realizace záměru Vlastní technologie bude dovezena po jednotlivých dílech a smontována na místě. Spotřeba dalších materiálů bude např. pro vybudování základových konstrukcí. Pro výstavbu se předpokládá spotřeba následujících surovinových zdrojů: betony pro základové konstrukce a vodorovné konstrukce Zdrojem bude betonárna dodavatelské organizace. Dovoz betonu bude realizován z betonárky umístěné v areálu UNI RPA, tzn. přeprava bude probíhat mimo veřejné komunikace. betonové dlažby, keramické výrobky, železo pro armatury, svislé konstrukce, vodorovné konstrukce, střešní krytiny, dřevo, plastové výrobky, výrobky ze skla apod. Množství tohoto materiálu není známo, jedná se o obchodní výrobky ze zdrojů většinou mimo řešené území. Upřesnění množství, případně dalších stavebních materiálů a přesné určení zdrojů těchto surovin bude provedeno v dalším stupni projektové přípravy. Provoz záměru Základní vstupní suroviny Monomer, komonomery Základní surovinou pro výrobu polyetylénu je etylen. Zdrojem monomeru je vlastní výroba na stávající ethylenové jednotce (EJ). Je očekáván nárůst dostupného monomeru pro výrobu PE na úkor jiných výrob využívajících etylen z EJ v UNIPETROLU RPA, s.r.o. Existuje též výhledový potenciál pro budoucí intenzifikaci stávající EJ. Důležitým faktorem rozvoje je však skutečnost, že v EJ vzniká jak monomer etylen pro výrobu PE, tak monomer propylen používaný pro výroby polypropylenu, dále monomery C4 pro výrobu elastomerů (syntetický kaučuk) a další suroviny a poloprodukty pro následné chemické výroby. Tak je v zásadě vždy nutné počítat s tím, že nárůst výroby jednoho z produktů EJ vyvolá současně i proporcionální nárůst výroby dalších produktů. Teoreticky je možné nadbytečnou produkci plnit do železničních cisteren a prodávat (pokud se podaří nalézt odběratele), ale např. pro nárůst výroby etylenu tato možnost prakticky nepřipadá v úvahu (není možné dopravovat jinak než potrubním produktovodem). Součástí výroby HDPE je kromě produkce homopolymerů výroba kopolymerů. Podíl spotřebovávaných komonomerů tvoří jen 2 až 20% spotřeby monomeru v závislosti na typu produktu. Pro výrobu PE kopolymerů budou třeba komonomery 1-buten a 1-hexen, které se užívají i v současnosti. Tyto suroviny jsou zajišťovány z externích zdrojů (doprava v železničních cisternách) a současná kapacita stáčení a skladování vyhovuje i pro uvažované navýšení kapacity výroby. Další surovinou pro výrobu PE je vodík spotřebovávaný při polymeraci jako regulátor molekulové hmotnosti polymeru. Vzhledem k velmi malé spotřebě tohoto média se dá 40

50 Část B Údaje o záměru s určitostí předpokládat, že je možné nárůst spotřeby zajistit v potřebné kvalitě v rámci stávajících zdrojů UNIPETROLU RPA Litvínov. Vstupní suroviny Předpokládané spotřeby: Stávající jednotka PE 1 Nová jednotka PE 3* t/hod t/rok Měrná spotřeba t/t produkce t/hod t/rok Měrná spotřeba t/t produkce etylen 16, ,08 37, ,01** 1-buten 0, ,02 3, ,08*** 1-hexen 0, ,007 2, ,07*** vodík 0, ,4 0,0002 0, ,2 0,0004*** * Předpokládané spotřeby pro jednotku PE 3 budou zpřesněny v další fázi přípravy záměru, uváděné hodnoty jsou vždy vyšší z technologie v plynné fázi nebo v suspenzi. Roční spotřeby uváděny na projektovou kapacitu při fondu pracovní doby 8000 hod. ** pro nejvíce náročný produkt HDPE (HOMOPOL), pro ostatní produkty spotřeba nižší, v průměru 1,004 t/t produkce *** pro nejvíce náročný na tuto surovinu produkt Pomocné suroviny: Nová jednotka PE 3* t/hod t/rok měrná spotřeba t/t produkce isobutan 0, ,006 isopentan 0, ,004 Ne všechny suroviny se budou používat ve zvolené technologii. Isobutan bude používán v případě technologie v plynné fázi, isopentan v případě technologie v suspenzi. Pro výrobu černého granulátu se dále používá černý pigment - saze - cca 0,5 %, tj. cca 250 t/rok. Katalyzátory Příjem a dávkování katalyzátorů je součástí licencované procesní části (ISBL). Zajišťování katalyzátorů je tedy úzce svázáno s licensorem procesu a může být detailně zpracováno teprve po výběru konkrétního procesu (licence). Pro polymeraci se používají dva základní typy katalyzátorů. Jedná se typ Ziegler-Natta a chromový typ katalyzátoru. Spotřeba katalyzátorů: Produkt bimodal (Ziegler-Natta kat.) - cca 0,08 kg/t PE Produkt monomodal (Cr kat.) - cca 0,22 kg/t PE Katalyzátory se nepoužívají současně. 41

51 Část B Údaje o záměru olej. Spotřeba kokatalyzátoru není zatím specifikována. Pro přípravu suspenze Ziegler-Natta kat. a Cr katalyzátoru se používá čistý minerální Aditiva Jedná se obecně o malá množství relativně širokého sortimentu. Pevná aditiva Pro výrobu jednotlivých typů granulátu se v současnosti používá řada pevných aditiv. Tato aditiva slouží ke stabilizaci polyetylenového prášku při jeho zpracovávání na konečný výrobek, a aby hotové výrobky měly požadované vlastnosti. Používaná aditiva se dělí do následujících skupin: antioxidanty světelné stabilizátory speciální Regulátory molekulových hmotností K výrobě CR typů Litenů (obchodní název polyetylenu) se používají regulátory molekulových hmotností (chemické degradátory), které svým účinkem štěpí molekulový řetězec polyetylenu a tím mění vlastnosti polymeru. Pigmenty Pro výrobu barevného polyetylenu lze používat řadu různých organických a anorganických pigmentů či jejich koncentrátů. 215). Modifikátory Ke zlepšení mechanických vlastností se mohou přidávat kaučuky (např. Polyplast x Všechny používané chemické látky a směsi musí splňovat povinnosti vycházející z nařízení EP a Rady (ES) č. 1907/2006 (REACH) a nařízení EP a Rady (ES) č. 1272/2008 (CLP). Nesmí být používány látky samotné ani obsažené ve směsi, které by podléhaly povinnosti povolování - tj. byly uvedeny v příl. XIV nařízení EP a Rady (ES) č. 1907/2006 (REACH). Látky a směsi lze přímo dovážet od dodavatele ze zemí mimo EU pouze v případě, že tento dodavatel stanovil svého výhradního zástupce sídlícího v EU v souladu s čl. 8 nařízení EP a Rady (ES) č. 1907/2006 (REACH). Elektrická energie Z posouzení stávající situace vyplývá, že navýšení spotřeby elektrické energie je možné pokrýt ze stávajících výkonových rezerv VVN/VN z hladiny 10 kv a 6 kv. Je nutné počítat s úpravami ve stávajících rozvodnách. Pro zřízení energocentra nové výrobní jednotky PE3 je navrženo využít stávající objekt

52 Část B Údaje o záměru Předpokládaná spotřeba el. energie nové jednotky PE3 a nových zařízení v souvisejících provozech (OSBL, Off-site) a očekávaný úbytek spotřeby el. energie po odstavení stávající jednotky PE1: Spotřeba kw Stávající jednotka PE1 Nová jednotka PE3 * Změna záměrem roční spotřeba, GWh/rok měrná spotřeba, kwh/t produktu Spotřeba kw roční spotřeba, GWh/rok měrná spotřeba, kwh/t produktu měrná spotřeba, kwh/t produktu , Topná pára Ze současné situace a rozvojových plánů ZEN (Závod energetika) vyplývá, že navýšení spotřeby topné páry ve všech požadovaných tlakových úrovních bude možné zajistit ze stávajících zdrojů UNIPETROLU RPA. Vysokotlaká pára (6,0 MPa) Střednětlaká pára (2,0 MPa) Nízkotlaká pára (0,3 MPa) Stávající jednotka PE1 t/hod t/rok* Měrná spotřeba t/t produkce Nová jednotka PE3* t/hod t/rok Měrná spotřeba t/t produkce 3, ,207 1, ,027 0, ,02 0, ,011 1, ,08 6, ,184 *Předpokládané spotřeby pro jednotku PE3 budou zpřesněny v další fázi přípravy záměru. Roční spotřeby uváděny pro projektovou kapacitu při fondu pracovní doby 8000 hod. Mimo to je spotřebovávána středotlaká pára na novou fléru v množství 1,4 t/hod. Při fondu pracovní doby hod se jedná o t/rok. 43

53 Část B Údaje o záměru Spotřeby tepla - odvozeno ze spotřeby páry: pára GJ/t Stávající jednotka PE1 Jednotka dle záměru PE 3 Rozdíl v měrné GJ/hod GJ/rok Měrná GJ/hod GJ/rok Měrná spotřeba spotřeba spotřebě MJ/t MJ/t v MJ/t Vysokotlaká (6,0 MPa) Střednětlaká (2,0 MPa) Nízkotlaká (0,3 MPa) 1,565 4, ,4 1, , ,999 0, ,0 0, ,32-18,68 2,135 2, ,8 14, ,84 222,04 celkem 8, , Střednětlaká (nová fléra) Celkem včetně fléry 1,999 2, ,72 8, , ,72-11,3 Nárůst spotřeby tepla bez nové fléry činí 9,83 GJ/hod u jednotky dle záměru proti jednotce PE1, s novou flérou pak 11,88 GJ/hod. Měrná spotřeba tepla se sníží u nové jednotky PE3 o 93 MJ/t bez fléry, s novou florou se zvýší o 11,3 MJ/t proti jednotce PE1. Skutečné požadavky na teplo budou pravděpodobně ještě nižší, neboť stávající fléru bude možno provozovat v běžném provozu v jiném režimu (s nižší spotřebou páry). Zemní plyn Zajištění tepla (nízkotlaká pára): Odpadní teplo z ethylenové jednotky Navýšení spotřeby zemního plynu souvisí s potřebou výstavby nové fléry a s aktivací chromového katalyzátoru. U fléry se zemní plyn používá pro pilotní hořák. Jedná se o absolutní nárůst spotřeby zemního plynu - pro novou fléru - 12,5 m 3 /hod - nepřetržitě, tj m 3 /rok. Spotřeba pro jednotku aktivace Cr katalyzátoru m 3 /hod, odhad m 3 /rok. Celkové nároky na ZP m 3 /rok. Technické plyny Celkový očekávaný nárůst spotřeby tlakového vzduchu pro instrumentaci a servisní účely bude pokryt ze stávajících zdrojů (v rámci připravované samostatné investice má dojít k posílení stávajícího zdroje). Nm 3 /hod Stávající jednotka PE1 tis. Nm 3 /rok Měrná spotřeba Nm 3 /t produkce Nm 3 /h Nová jednotka PE3 tis. Nm 3 /rok Měrná spotřeba Nm 3 /t produkce dusík , ,0 vzduch ,0 44

54 Část B Údaje o záměru Z hlediska vzduchu se jedná o instrumentační vzduch pro měření a regulaci (zbavený oleje) a provozní vzduch. Není uvažován ve spotřebě oxid uhelnatý, který slouží pouze pro havarijní odstavení provozu. B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Nároky na dopravní infrastrukturu Posuzovaný záměr nepřinese žádné změny z hlediska komunikačního napojení. Nová výrobní jednotka PE3 bude využívat všech stávajících dopravních systémů, včetně míst napojení a všechnu stávající ostatní infrastrukturu. Výjimku tvoří příjezd k novému polnímu hořáku, jehož umístění je navrženo do volného prostoru mezi stávajícími polními hořáky PCH 1 a PCH 2. Příjezd bude realizován novou komunikací, která odbočuje ze stávající komunikace 64. Kolem hořáku a jeho přidruženého zařízení bude objezdná komunikace. Silniční doprava Silniční doprava je vedena po komunikaci I. třídy č. 27 Litvínov - Most. Nákladní auta vjedou z nákladové vrátnice na č. 27 a po ní buď směrem na Litvínov, Osek, Dubí a pak s rozpletem buď na silnici č. 8 a do Německa nebo do Teplic a na R63 a D8. V opačném směru pojedou po silnici č. 27 směrem na Most s odbočením před Mostem na silnici č. 13 směrem Jirkov a Chomutov, nebo pojedou přes Most na silnici 1. třídy č.15 a tou k D8 u Lovosic nebo ze silnice 15 odbočí na silnici č.28 a tou na Louny. Frekvence na silnici č. 27 je dle sčítání z roku 2010 následující (průměr denních intenzit v obou směrech): č. silnice sčítací úsek TV O M SV začátek úseku Litvínov, x s 2564 Litvínov, vyús. 0,133 vyús. 255 konec úseku Litvínov, vyús vyús. 255 zas. do 13 TV- těžká vozidla O - osobní vozidla M - motocykly S - součet vozidel x - křižovatka Umístění výše uvedených sčítacích úseků je zřejmé z následujících situací: 45

55 Část B Údaje o záměru 46

56 Část B Údaje o záměru V následujících tabulkách jsou uvedeny podrobné údaje o sčítání dopravy v roce 2010 na výše uvedených sčítacích úsecích. Význam použitých zkratek: LN Lehká nákladní vozidla (užitečná hmotnost do 3,5 t) bez přívěsů i s přívěsy SN Střední nákladní vozidla (užitečná hmotnost 3,5-10t) bez přívěsů 47

57 Část B Údaje o záměru SNP TN TNP NSN A AK TR TRP TV O M SV TNV PS ALFA, BETA Střední nákladní vozidla (užitečná hmotnost 3,5-10t) s přívěsy Těžká nákladní vozidla (užitečná hmotnost nad 10t) bez přívěsů Těžká nákladní vozidla (užitečná hmotnost nad 10t) s přívěsy Návěsové soupravy nákladních vozidel Autobusy Autobusy kloubové Traktory bez přívěsů Traktory s přívěsy Těžká motorová vozidla celkem Osobní a dodávková vozidla bez přívěsů i s přívěsy Jednostopá motorová vozidla Všechna motorová vozidla celkem (součet vozidel) Těžká nákladní vozidla (0,1.LN+0,9.SN+1,9.SNP+TN+2,0.TNP+2,3.NSN+A+AK) Poměr intenzit protisměrných dopravních proudů v nedělní (odpolední) návratové špičce Ukazatele variací silniční dopravy ALFA - poměr intenzity v letní neděli k celoročnímu průměru [-] BETA - poměr intenzity v letním pracovním dnu k celoročnímu průměru [-] GAMA ALFA/BETA [-] C Cyklisté [cyklo/den] Železniční doprava Po železnici budou dováženy komonomery 1-buten a 1-hexen. Expedice polyetylénu po železnici není v současné době téměř realizovaná. Důvodem je nespolehlivost železniční dopravy a nezájem odběratelů. Nároky na dopravu Realizace záměru Během výstavby budou nároky na dopravu minimální. Jedná se zejména o odvoz výkopové zeminy, stavební suti a o dovoz materiálů pro výstavbu včetně dovozu vlastní technologie. Odhadem se jedná o cca 400 nákladních automobilů rozdělených do období výstavby. To představuje při 10 měsících doby výstavby cca 4 nákladní automobily denně, to jsou 8 průjezdy TNA denně po příjezdových komunikacích v denní době. Doprava výkopové zeminy a stavební suti bude pravděpodobně směřována na skládku CELIO a.s., kde bude využita v souladu s právními předpisy v oblasti nakládání s odpady, případně bude deponována či dočasně uložena v areálu společnosti. Doprava výkopové zeminy a stavební suti po areálu a na skládku CELIO bude probíhat po neveřejných komunikacích a nebude mít tak nároky na veřejnou dopravní síť. Dovoz betonu bude realizován z betonárky umístěné v areálu UNI RPA, tzn. přeprava bude probíhat mimo veřejné komunikace. V období výstavby lze tedy předpokládat průměrnou intenzitu vyvolané dopravy na okolních komunikacích úrovni nejvýše cca 3 5 těžkých nákladních vozidel za den, nejvýše 1 TNA za hodinu, dopravní zátěže přitom budou omezeny na relativně krátké období. V kontextu celkové intenzity dopravy na komunikaci č. 27 proto nepředstavují významný problém. 48

58 Část B Údaje o záměru Provoz záměru Nároky na dopravu představují dovoz surovin, expedici hotového výrobku a odvoz odpadů. Hlavní surovina - etylen - je vyráběna v UNIPETROLU RPA, s.r.o. v ethylenové jednotce a do vlastní výroby je dopravována přes podzemní sklad propylenu potrubím. Vodík a dusík jsou rovněž vyráběny v UNIPETROLU a dopravovány potrubím. Pro novou technologii budou vybudované pouze nové přípojky na produktovody v petrochemické části areálu. Kopolymery 1-buten a 1-hexen jsou zajišťovány z externích zdrojů a dopravovány v železničních cisternách. V případě použití procesu INNOVENE S (proces v suspenzi) bude isobutan dovážen také v železničních cisternách. Spotřeba ostatních surovin (katalyzátor, kokatalyzátor, modifikátor, sorpční materiály) je minimální a minimální jsou i nároky na dopravu. Odvoz odpadů bude prováděn v rámci celého Závodu chemických výrob a z titulu nové technologie se nezvýší národy na dopravu. Expedice hotového výrobku je prováděna převážně nákladními automobily a autocisternami. Expedice tun polyetylénu za rok (navýšení výroby oproti současnému stavu) představuje 28 nákl. aut za den tj. 28 x 250 = aut/rok (automobil 25 t), pracovní fond pro nákladní automobilovou dopravu je 250 dní). Současný stav frekvence nákladní dopravy pro část UNIPETROLU RPA, s.r.o. (výrobna PE a výrobna PP) je 96 nákl. aut/den. Navýšení dopravy při odstavení staré PE1 a provozování nové PE3 činí 28 nákl. aut za den. Jedná se tedy o 56 jízd za den. Při zahrnutí ostatních jízd se jedná o 60 jízd za den. Stávající doprava na veřejné komunikaci (silnice č. 27) činí - podle sčítání v roce jízd/den (pracovní dny). Navýšení dopravy o 60 jízd za den, činí 3,6 % stávajícího stavu. Jiná infrastruktura 1. Technologie PE3 etylen dusík vodík potrubím z etylenové jednotky napojení z energobloku (objekt 7411) - DN 80 napojení z ethylenové jednotky nebo ze zplyňování mazutu - potrubím o průměru 50 mm pitná voda čerstvá voda pitná voda je využívána pouze v sociálním a stravovacím zařízení, napojení není nutné, neboť budou využívána stávající zařízení (objekt 7611) podzemní rozvod, napojení na setrvačný blok demi voda (do granulace) z ethylenové jednotky nebo ZEN 49

59 Část B Údaje o záměru voda chladicí (čerstvá) podzemní rozvod, napojení na cirkulační vodárnu čerpací stanice 9602 vratný kondenzát napojení na T200 chladicí voda vratná podzemní rozvod, napojení do cirkulační vodárny - teplý bazén 9603 Na základě bilance cirkulačního systému chladicí vody byla navržena intenzifikace zařízení vodárny petrochemie. Jedná se zejména o zvýšení kapacity čerpání chladicí a oteplené vody a posílení filtrační kapacity, které by mělo vést ke zlepšení kvality cirkulační chladicí vody. Kapacita chladicích věží je dostatečná. kanalizace dešťová V rámci výstavby nových objektů bude vybudována vnitřní areálová dešťová kanalizace, která se napojí na stávající hlavní stoky. kanalizace na BČOV Stávající výrobny jsou odkanalizovány chemickou kanalizací do stávajících záchytných jímek, odkud jsou odpadní vody (vody z technologie, dešťové vody) po mechanickém předčištění čerpány do jednotného výtlaku, který je veden po potrubních mostech až do výstupní jímky mechanické čistírny odpadních vod (MČOV). Stejným způsobem budou řešeny i odpadní vody z nové výrobny PE3. Interní vodohospodářské posouzení prověřilo, že kapacitu technologie pro odčerpávání odpadních vod z MČOV na BIČ není třeba navyšovat. pára vysokotlak napojení z energobloku (objekt 7411) pára středotlak napojení z energobloku (objekt 7411) pára nízkotlak z T700 stlačený vzduch napojení z energobloku (objekt 7411) elektrická energie Napojení bude ze stávajících výkonových rezerv VVN/VN z hladiny 10 kv a 6 kv. Je nutné počítat s úpravami ve stávajících rozvodnách petrochemie. Pro zřízení energocentra nové výrobní jednotky PE3 je navrženo využít stávající objekt

60 Část B Údaje o záměru 2. Polní hořák (fléra) K hořáku budou přivedena tato pomocná média: ST pára pro zajištění bezdýmého spalování pro otopy potrubí vody Dusík proplach Zemní plyn proplach, pilotní hořáky Vzduch přístroje MaR Chladicí voda vodní uzávěry Od hořáku budou odváděny: Odpadní voda Kondenzát přepad z vodních uzávěr z otopů Potrubí pomocných médií budou napojena na stávající rozvody na mostě 179. Od stávajícího mostu 179 povede k novému polnímu hořáku nový potrubní most. 51

61 Část B Údaje o záměru B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší Podle stávající legislativy v ochraně ovzduší jsou rozlišovány stacionární a mobilní zdroje znečišťování ovzduší. Pro potřeby posuzování vlivů záměrů na životní prostředí je obvykle používáno členění na bodové (stacionární), liniové a plošné zdroje znečišťování ovzduší, neboť má přímou návaznost na rozptylové studie zpracované programem SYMOS. Realizace záměru Bodové zdroje: Bodové zdroje znečištění ovzduší v etapě výstavby nevzniknou. Liniové zdroje: Liniové zdroje znečištění mohou být představovány provozem nákladní techniky při zemních pracích, odvozem výkopových materiálů a návozem stavebního materiálu a technologie v etapě výstavby. Vlastní realizace stavby nebude na dopravu náročná. Odhad emisí z liniových zdrojů v celé etapě výstavby nelze spolehlivě predikovat. Upřesnění těchto údajů a stanovení četnosti dopravy v průběhu celé etapy výstavby bude možno provést až v rámci zpracování prováděcích projektů stavby, kdy bude určen dodavatel stavby. Plošné zdroje: Za dočasný plošný zdroj znečištění je možné považovat vlastní prostor staveniště, který může být zdrojem sekundární prašnosti. Při požadavku dodržování technologické kázně v etapě výstavby je však nezbytné respektovat následující doporučení: vlastní zemní práce provádět vždy v rozsahu nezbytně nutném; dodavatel stavby bude v případě nutnosti eliminovat sekundární prašnost kropením prostoru staveniště, deponií zemin a stavebních komunikací; minimalizovat zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti Provoz záměru a) bodové zdroje znečištění ovzduší Stávající stav Dle integrovaného povolení pro zařízení Výroba polypropylenu a polyetylénu jsou ve výrobě polyetylénu tyto zdroje znečišťování ovzduší: I. výroba polyetylénu PE1 a PE2 II. Příprava Cr katalyzátoru ve výrobní lince PE1 III. Skladování IV. Havarijní pochodeň polyolefinů (výduch V031) V. Energoblok polyolefinů (zdroj Z 003) Úplné znění platného integrovaného povolení pro zařízení Výroba polypropylenu a polyetylénu je uvedeno v příloze 6 (poslední změna vydaná rozhodnutím KÚ Ústeckého kraje č.j. 1035/ŽPZ/12/IP-2/Z11/Vi ze dne ). 52

62 Část B Údaje o záměru Ad I. výroba polyetylénu PE1 a PE2 - velký zdroj znečišťování ovzduší podle bodu 4.7. přílohy č. 1 k nařízení vlády 615/2006 Sb. v platném znění. Ad II. Příprava katalyzátoru ve výrobní lince PE1 - mixerovna zdroje, zdroj Z110 - střední zdroj znečišťování ovzduší podle 3 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., v platném znění. Ad III. Skladování. Jedná se o: Výrobní linka PE1: Výrobní linka PE2: Sila práškového polyetylénu (18 sil, zdroj Z112), sila granulátu I (12 sil, zdroj Z113), sila granulátu II (6 sil, zdroj Z114) - střední zdroje znečišťování ovzduší podle 3 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., v platném znění Homogenizační sila (3 sila, zdroj Z121) - střední zdroje znečišťování ovzduší podle 3 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., v platném znění Skladování a expedice PE a PP (SPCH): Aspirace skladů PP + PE (zdroj Z130 - PE, Z131 - PP, Z132 - PE, Z133 - PE), dopravní systém S28 a S31 (sklady PP) - elutriátor (zdroj Z143, Z167) - střední zdroje znečišťování ovzduší podle 3 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., v platném znění Nízkoteplotní sklady (zdroj Z134) - střední zdroje znečišťování ovzduší podle bodu 4.7. přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 615/2006 Sb. Ad IV. Havarijní pochodeň polyolefinů (výduch V031) - součást technologických výrobních celků - výroba PP a PE Ad V. Energoblok polyolefinů (zdroj Z 003) střední spalovací zdroj znečišťování ovzduší dle kategorie podle 4 odst. 5 písm. c) zákona o ochraně ovzduší Výsledky měření emisí ve výrobně PE1 a PE2 za rok 2010: Emisní zdroj PE/1 Příprava katalyzátoru - Mixerovna katalyzátoru, PC 103, zdroj Z 110, Výduch V 007, ZOE 002 PE/1 Sila práškového polyetylenu (18 ks), PC 103, zařízení Z 112, výduch V 009, ZOE 004 PE/1 Sila granulátu I. (12ks), PC 103, zařízení Z 113, výduch V 010, ZOE 005 PE/1 Sila granulátu II. (6ks), PC 103, zařízení Z 114, výduch V 011, ZOE 006 PE/2 Homogenizační sila (4 ks), D8017,20,24, PC 103, zařízení Z 121, výduch V 018 Znečišťující látka Stanovený emisní limit Měření (mg/m 3 ) Protokol o autorizovaném měření * TZL 20 mg/m 3 < 1,2 T/347/10/02/Mixe rovna Cr 6+ 2 mg/m 3 < 0,005 (0,004) T/347/10/02/Mixe rovna TZL 20 mg/m 3 < 0,3 T/437/08/01/Silo polyetylenu 7505 TZL 20 mg/m 3 < 0,3 T/437/08/01/Silo granulátu 7501 TZL 20 mg/m 3 < 0,3 (0,1) T/437/08/PE_stav ba 7511 silo 5003 C TZL 20 mg/m 3 0,5 ± 0,1 T/437/08/PE_stav ba 7596 silo D

63 Část B Údaje o záměru Emisní zdroj PP/ Homogenizační sila (5 ks), V1012ABCD, V1011, PC 103, zařízení 124, výduch V 021, ZOE 014 Znečišťující látka Stanovený emisní limit Měření (mg/m 3 ) Protokol o autorizovaném měření * TZL 20 mg/m 3 0,8 ± 0,4 T/437/08/V1012B PE/1 Vak. odstraňování polym. zbytků ze str. dílů, PC 103, zařízení Z 111, výduch V 008, ZOE 003 (malý zdroj znečišťování ovzduší) TOC 50 mg/m 3 16,1 ± 10,7 T/42103/00 CO 100 mg/m 3 13 ± 5 T/42103/00 Energoblok polyolefinů (zdroj Z 003) - střední spalovací zdroj znečišťování - parní kotel CO 100 mg/m 3 < 8 (2) NOx 200 mg/m 3 86 T/347/10/01/Kotel SKP 7 T/347/10/01/Kotel SKP 7 SPCH/ Aspirace skladů PE - cyklony Y-6092, Y-6033, Y-6034, PC 103, zařízení Z 130, výduch V 027, ZOE 020 SPCH/ Aspirace skladů PP - cyklony Y- 7092, Y-7094, PC 103, zařízení Z 131, výduch V 028, ZOE 023 PCH/ Aspirace skladů PE - cyklony Y- 7090, Y-7091, PC 103, zařízení Z 132, výduch V 029, ZOE 022 SPCH/ Aspirace skladů PE - cyklony Y-6051, PC 103, zdroj Z 133, výduch V 030, ZOE 021 SPCH/ Aspirace skladů PE - cyklony Y-6090, PC 103, zdroj Z 133, výduch V 030, ZOE 021 SPCH/ sklady PP - elutriátor, Y-8044, PC 103, zdroj Z 143, výduch V 037, ZOE 024 TZL 20 mg/m 3 < 0,3 T/437/08/01/ stavba 7302 TZL 20 mg/m 3 < 0,3 T/437/08/01/ stavba 7304 TZL 20 mg/m 3 < 0,3 T/437/08/01/ stavba 7312; T/437/08/02/ Y 7071 TZL 20 mg/m 3 < 0,2 (0,1) T/347/10/01/Y TZL 20 mg/m 3 < 0,2 (0) T/347/10/01/Y TZL 20 mg/m 3 1,9 T/347/10/03/Y804 4 SPCH/ sklady PP - elutriátor, Y-8044B, TZL 20 mg/m 3 0,3 T/072/09/00 PC 103, zdroj Z 167, výduch V 037 * - měření prováděla autorizovaná měřící skupina TESO, a.s. Lze konstatovat, že emisní limity dle platného integrovaného povolení jsou ve stávající jednotce PE1 plněny. Stávající emise z výroby polyetylénu podle souhrnné provozní evidence (provozní údaje a autorizované měření) je uvedeno v následujících tabulkách: 54

64 Část B Údaje o záměru Emise podle souhrnné evidence 2008 (t/rok): Příprava katalyzátoru - mixerovna katalyzátoru Sila práškov ého PE Sila granul átu I Sila granul átu II Homogen izační sila D8017, 20, 24 Homogeni zační sila V1012 A, B, C, D, V1011 Aspirace skladů PEcyklony Y , 6033, 6034 Aspirace skladů PE - cyklony Y-7090, 7091 Aspirace skladů PE - cyklony Y- 6051, 6090 Nízkote plotní sklady zdroj č kategorie S S S S S S S S S S V TZL 0 0,018 0,012 0,006 0,015 0,032 0,090 0,053 0,033 0,024 0,271 SO 2. 0,012 0,012 NO x 2,339 2,339 CO 0,390 0,39 VOC 0,078 0,078 Cr 6+(*) 0, 301 0,301 Spotřeba ZP m (*) v g/rok Fléra celkem 55

65 Část B Údaje o záměru Podle souhrnné evidence 2009 (t/rok): Příprava katalyzátoru - mixerovna katalyzátoru Sila práškov ého PE Sila granulát u I Sila granul átu II Homogen izační sila D8017, 20, 24 Homogen izační sila V1012 A, B, C, D, V1011 Aspirace skladů PEcyklony Y , 6033, 6034 Aspirace skladů PE - cyklony Y-7090, 7091 Aspirace skladů PE - cyklony Y-6051, 6090 Nízkote plotní sklady zdroj č kategorie S S S S S S S S S S V TZL 0 0,018 0,047 0,005 0,015 0,029 0,042 0,075 0,026 0,03 0,287 SO 2. 0,014 0,014 NO x 1,935 1,935 CO 0,476 0,476 VOC 0,095 0,095 Cr 6+(*) 0,306 0,306 Spotřeba ZP m Provozní hodiny (*) v g/rok Fléra celkem 56

66 Část B Údaje o záměru Podle souhrnné evidence 2010 (t/rok): Příprava katalyzátoru - mixerovna katalyzátoru Sila práškov ého PE Sila granulát u I Sila granulát u II Homogen izační sila D8017, 20, 24 Homogen izační sila V1012 A, B, C, D, V1011 Aspirace skladů PEcyklony Y , 6033, 6034 Aspirace skladů PE - cyklony Y-7090, 7091 Aspirace skladů PE - cyklony Y-6051, 6090 Nízkote plotní sklady zdroj č kategorie S S S S S S S S S S V TZL 0,001 0,018 0,045 0,005 0,016 0,019 0,067 0,06 0,012 0,024 0,267 SO 2. 0,012 0,012 NO x 1,578 1,578 CO 0,389 0,389 VOC 0,078 0,078 Cr 6+(*) 2,04 0,204 Spotřeba ZP m Výška m Průřez m 2 0,1 0,05 0,49 0,49 0,12 0,6 0,004 0,01 0,01 1,21 Teplota Rychlost proudění m/s Provozní hodiny odlučovače Textilní T-s reg. T-s reg. T-s reg. T-s reg. cyklon cyklon odlučovač (*) v g/rok T - s reg. - textilní odlučovač s regenerací Fléra celkem 57

67 Část B Údaje o záměru Průměrné emise jednotky PE1 za roky v t/rok: Znečišťující látka Průměr TZL 0,271 0,287 0,267 0,275 SO 2. 0,012 0,014 0,012 0,0127 NO x 2,339 1,935 1,578 1,9507 CO 0,39 0,476 0,389 0,4183 VOC** 0,078 0,095 0,078 0,0837 Cr 6+(*) 0, 301 0, ,82E-01 (*) v g/rok ** bez zahrnutí nespálených uhlovodíků z fléry Budoucí stav Posuzovaný záměr představuje ukončení výroby na výrobní lince PE1 a výstavbu nové linky PE3. Stávající zdroje znečišťování ovzduší se změní takto: I. výroba polyetylénu PE1 a PE2 - linku PE1 nahradí linka PE3 o vyšší kapacitě II. Příprava katalyzátoru ve výrobní lince PE1 - zdroj bude zrušen. Pro výrobní linku PE3 bude nový zdroj aktivace katalyzátoru III. Skladování - sila výrobní linky PE1 budou zrušena (18 sil práškového polyetylénu - zdroj Z112, 12 sil granulátu I - zdroj Z113, 6 sil granulátu II - zdroj Z114), sila výrobní linky PE2 zůstanou v provozu.nová skladovací sila - doplnění pro linku PE3 Skladování a expedice PE a PP (SPCH): Aspirace skladů PE (zdroj Z130, Z131, Z132, Z133), dopravní systém S28 a S31 (sklady PP) - elutriátor (zdroj Z143, Z167) - střední zdroje znečišťování ovzduší podle 3 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., v platném znění Nízkoteplotní sklady (zdroj Z134) - střední zdroje znečišťování ovzduší podle bodu 4.7. přílohy č. 1 k nařízen vlády č. 615/2006 Sb. IV. Havarijní pochodeň polyolefinů (výduch V031) - zůstane v provozu s tím, že na ni nebude napojena linka PE1. Pro výrobní linku PE3 bude realizovaná nová havarijní pochodeň. V. Energoblok polyolefinů (zdroj Z 003) - nedojde ke změně 58

68 Část B Údaje o záměru Schéma zdroje: Zemní plyn pára fléra Emise ze spalování Čištění ethylenu a dalších HC Získávání monomeru Regenerace odplynění Havarijní odplyn Cr katalyzátor Emise z aktivace Textilní odlučovač s regenerací Emise TZL s obsahem Cr 6+ Ohřev reaktoru Emise ze spalování ZP pneutransport Textilní odlučovač s regenerací Emise TZL granulace Textilní odlučovač s regenerací Emise TZL Sušič pelet Textilní odlučovač s regenerací Emise TZL Sila produktů Textilní odlučovač s regenerací Emise TZL Sklady produktů Textilní odlučovač s regenerací Emise TZL Výroba černého PE je zahrnuta v uvedeném zjednodušeném schématu V následující tabulce jsou charakterizovány hlavní zdroje znečišťování ovzduší z nové jednotky PE3. 59

69 Část B Údaje o záměru zdroj Popis zdroje Výstup Uvolněné množství Koncentrace Složení Poznámka 1. Kontinuální odpouštění uhlovodíkových inertů a odplynění PE prášku na fléru trvale max. 1,4 t/hod, průměr 0,75 t/hod Odpouštění z recyklace monomeru a odplynění prášku (Purge Bin) 2. Havarijní odplyn Systém havarijního odtlakování; pojistné ventily 3. Odplyn vzdušiny s obsahem prachu Cr katalyzátoru Aktivátor (vsádková pec) periodický režim provozu 4. Spaliny zemního plynu plynový hořák pro ohřev pláště Aktivátoru periodický režim provozu 5. Dusík z generace sorpčních náplní čištění vstupních medií 6. PE prach z plnění a výstupu filtru (jednotky granulace) Sorpční čištění vstupních medií Fléra (režim bezdýmného spalování s přidáváním páry do fléry) Fléra (běžný provoz bez bezdýmného spalování) Atmosféra na fléru max. 150 t/hod kg/h (max. 300 kg/hod), odhad po dobu 20 hodin na jednu vsádku, předpoklad: 50 vsádek za rok Spaliny z fléry CO 2, H 2 O, NO x, SO 2, CO, TZL, VOC < 5 mg TZL /Nm 3 typické složení na fléru: etylen 20%, etan 2%, butan 19%, hexan 4%, N 2 55%, převážně uhlovodíky s malým obsahem N 2 N 2 nebo vzduch s katalyz. prachem o uvedené koncentraci množství i složení se mění v závislosti na vyráběném typu havarijní jednorázový výron Dvojnásobně filtrovaný Cr 3+ / 6+ je obvykle upravený. Jemné částice katalyzátoru obsahují do 1% Cr Atmosféra Spalování zem. plynu 150 Nm 3 /h (max. 250 Nm 3 /hod) po dobu 20 h na jednu vsádku Fléra Přetržitě množství zahrnuto v položce č.1 Dusík s obsahem HC do 1% hm. Granulace Atmosféra 1150 Nm 3 /h <10 mg TZL/Nm 3 PE prach v proudu dusíku 7. prach z dávkování aditiv Pneu doprava Mísení/(Blending) Atmosféra 1000 Nm 3 /hod <10 mg TZL/Nm 3 jemné částice aditiv v proudu vzduchu 8. Pára ze sušiče pelet Sušič pelet Atmosféra Nm 3 /hod <5 mg TZL/Nm 3 Vlhký vzduch 9. PE prach z výstupy z odvzdušnění Atmosféra průměrně 900 <10 mg pneumatické dopravy sil plněných pneu Nm 3 /hod TZL/Nm 3 pelet/ ze systému dopravou míchání 10. Odfuk (ochrana před přetlakováním) Zařízení proti přetlakování sil a blendrů Atmosféra různé nestanovuje se N 2, vzduch a PE prach/pelety (v některých případech) regenerace probíhá s periodou cca 1 týden odfuky dopravního/ míchacího vzduchu ze sil přetržitý proces plnění jednotlivých sil havarijní jednorázový výron 60

70 Část B Údaje o záměru Charakteristika výstupů: zdroj Popis zdroje Výstup Provozní hodiny Výška zdroje m 1. Kontinuální odpouštění Odpouštění z recyklace Fléra (režim bezdýmného uhlovodíkových inertů a monomeru a odplynění prášku spalování s přidáváním odplynění PE prášku (Purge Bin) páry do fléry) 2. Havarijní odplyn Systém havarijního odtlakování; Fléra (běžný provoz bez 3. Odplyn vzdušniny s obsahem prachu Cr katalyzátoru pojistné ventily Aktivátor (vsádková pec) periodický režim provozu 4. Spaliny zemního plynu plynový hořák pro ohřev pláště aktivátoru periodický režim provozu 5. Dusík z regenerace sorpčních náplní čištění vstupních medií 6. PE prach (TZL) z plnění a výstupu filtru (jednotky granulace) Průměr výduchu m Poznámka - 75 (2) V bilancích bezdýmného spalování) neuvažováno Atmosféra ,15 Z analogie počítáno s odpadním plynem 250 Nm 3 /hod Atmosféra ,5 Zatím nespecifikováno, Výkon pece na ZP cca 2 MW Sorpční čištění vstupních medií Fléra Cca 400 hod 8 Není samostatným zdrojem Granulace Atmosféra Nm 3 /hod PE (TZL) v proudu dusíku 7. Prach (TZL) z dávkování aditiv Pneu doprava Mísení/(Blending) Atmosféra Nm 3 /hod PE (TZL) 8. Pára ze sušiče pelet Sušič pelet Atmosféra Nm 3 /hod 9. PE prach z pneumatické dopravy pelet/ ze systému míchání výstupy z odvzdušnění sil plněných pneu dopravou Atmosféra průměrně 900 Nm 3 /hod 10. Odfuk (ochrana před přetlakováním) Zařízení proti přetlakování sil a blendrů Atmosféra - Není uvažováno 61

71 Část B Údaje o záměru Emise uhlovodíkových látek Problematika emisí je vázána už na výběr licencovaného procesu. Aby bylo možné optimalizovat výroby polyolefinů z pohledu dosažení minimální úrovně emisí, je potřebné identifikovat místa jejich vzniku v technologickém procesu. Souhrnně u všech polymeračních procesů, je možné identifikovat jako dva hlavní zdroje uhlovodíkových emisí odstraňování zbytku monomeru z vyrobeného práškového polymeru a odstraňování inertních uhlovodíků, které se nezúčastní polymerace a hromadily by se v reakčním systému. Emise z přejíždění výroby na jiný typ prášku jsou zahrnuty v kontinuálním proudu na fléru. Fléra Pro nový provoz PE3 je nezbytné instalovat novou fléru. Návrh tohoto zařízení je proveden pro maximální zatížení, které může nastat při nouzovém stavu. Tento stav však není běžný a nastává pouze výjimečně při havarijním stavu, kdy je třeba provést rychlé odtlakování technologického zařízení. Při tomto stavu funguje fléra v běžném režimu (snížená účinnost spalování). Kromě havarijních stavů bude probíhat trvalé spalování menšího množství odplynů. I když primárním zájmem musí být vyloučení takových stavů, nelze v závislosti na vybraném procesu trvalé spalování vyloučit. V tomto případě však musí fléra být v celém rozsahu trvalého spalování vybavena pro bezdýmné spalování, vykazující zvýšenou účinnost spalování. Předpoklad složení odpadních plynů z fléry (bez úvahy havarijních stavů) při průměrných odplynech 750 kg/hod a složení, spotřeba zemního plynu 12,5 Nm 3 /hod, 1,4 t páry/hod (jedná se jen o orientační výpočet majoritních složek) na 17 % O 2 v suchých spalinách (odpadní plyn na fléru neobsahuje žádný kyslík, spalování probíhá ve velkém přebytku kyslíku nasáváním vzduchu flérou): H 2 O CO 2 N 2 Ar O 2 celkem 795,4 694, ,2 306,5 5543, m 3 /hod 2,38 1,98 74,16 0,87 15, % Emise - fléra - podle emisních faktorů zemního plynu 205/2009 Sb. - spotřeba 12,5 Nm 3 /hod, Nm 3 /rok, účinnost spalování uhlovodíků min. 99,5 % ze spalování zemního plynu ze spalování odpadního plynu TZL SO 2 NO x CO VOC VOC g/hod 0,25 0,12 16,25 4 1,0 1687,5 kg/rok 2,19 1,05 142,35 35,04 8, ,5 Složení odpadního plynu z fléry - mokré spaliny mg/m 3 0,008 0,004 0,497 0,122 48,0 Z hlediska minoritních složek tyto tvoří pouze 0,024 % spalin, což je v celkové bilanci zanedbatelné. 62

72 Část B Údaje o záměru Množství odplynů, včetně uhlovodíků na fléru v průměru 750 kg/hod, z toho v průměru 337 kg uhlovodíků (zbytek dusík). Teoreticky 1687 kg/hod VOC v odpadním plynu z fléry. Provozní hodiny 8760/rok, odpovídající emise 14,78 t/rok Odplyn bude dosahovat obvyklý trvalý průtok z nové PE3 600 až 900 kg/hod s maximem kg/hod, v závislosti na stupni výroby a čistoty jak monomeru, tak i komonomerů. Standardní složení je hm.% dusíku a zbylé množství je tvořeno uhlovodíky (C1+C2+C3+C4) a H2 dle rovnováhy. Původní jednotka PE 1 vypouští na fléru trvale průtok kg/hod s maximem dosahující kg/hod. Je tedy zřejmé, že po odstavení stávající PE 1 dojde k podstatnému snížení trvale vypouštěných produktů ke spalování na fléře (použité moderní technologie se systémy rekuperace). Dojde tedy i ke snížení emisí VOC ze spalování. Pokud předpokládáme obdobné složení odplynů na stávající fléru jako z připravované jednotky PE3, pak průměrný hmotnostní tok uhlovodíků činí z PE kg/hod. Při účinnosti spalování 99,5 % pak emise z fléry z proudu odpadního plynu z PE1 činí cca 6,075 kg/hod. Trvale odpouštěné plyny jsou spalovány na fléře v takzvaném bezdýmném provozu (vstřik atomizační vodní páry k hořákům) s vyšší účinností spalování (až 99,5 %), tím je zajištěna nízká koncentrace nespálených VOC vypouštěných do ovzduší. Emise z aktivace chromového katalyzátoru Jedná se o spaliny z plynového hořáku a vypouštěný odpadní plyn z fluidní vrstvy s obsahem prachových částic (výskyt oxidů Cr +3 /Cr +6 ). Stávající stav PE: emise v posledních letech podle souhrnné provozní evidence: rok g Cr 6+ /rok kg TZL/rok poznámky ,301 <1 Podle autorizovaného měření Podle autorizovaného 0,004 mg Cr 6+ /m 3 měření 1,2 mg TZL/m ,306 < ,01 1 Průměr 0,872 1 Emise TZL a Cr Předpokládaný počet vsádek 50 za rok, doba chodu na jednu vsádku 20 hod, počet vsádek cca 50 za rok, celkem 1000 hodin ročně. Podle podkladů je předpokládáno množství odpadního plynu cca 250 Nm 3 /hod. Odpadní plyn z jednotky - dvojnásobně filtrovaný. Jemné částice katalyzátoru obsahují do 1% Cr. Pokud předpokládáme emise TZL na úrovni 5 mg/m 3 jedná se o cca 1,25 g/hod a 1,25 kg/rok TZL. Obsah Cr je předpokládán na úrovni 1 %, tj. Cr 6+ max. 0,0125 g/hod a 0,0125 kg/rok (toto odpovídá koncentraci 0,05 mg Cr/m 3 - u stávající jednotky PE1 výroby Cr katalyzátoru zjištěna autorizovaným měřením hodnota řádově nižší). 63

73 Část B Údaje o záměru Autorizovaná měření emisí dávají podstatně příznivější výsledky. Stávající jednotka výroby Cr katalyzátoru u PE1 bude zrušena. Roční výše emisí TZL a Cr z této jednotky jsou značně diskutabilní - použití Cr katalyzátoru je závislé na jeho používání, tj. na sortimentu finální výroby. Přesto, že jednotka PE bude zrušena, uvažujeme v dalším emise TZL a Cr z tohoto uzlu nové jednotky PE3 v plné vyčíslené výši bez další korekce, i když je zřejmé, že reálné emise budou výrazně nižší a dojde ještě ke snížení v důsledku odstavení výroby Cr katalyzátoru jednotky PE1. Takto pojaté emise Cr jsou uvažovány v rozptylové studii (příloha 4). Emise ze spalování zemního plynu v jednotce přípravy Cr katalyzátoru: Spotřeba 150 Nm 3 /hod (max. 250 Nm 3 /hod) po dobu 20 h na jednu vsádku, počet vsádek cca 50 za rok. Max. spotřeba 250 Nm 3 /hod odpovídá výkonu hořáku cca 2 MW. Jedná se tedy o střední zdroj znečišťování ovzduší. Pro výpočet emisí je uvažována průměrná spotřeba 150 Nm 3 /hod. Znečišťující látka Emisní faktor Hmotnostní tok kg/10 6 m 3 ZP g/hod kg/vsázku kg/rok TZL ,06 3 SO 2 9,6 1,44 0,029 1,44 NO x ,9 195 CO ,96 48 TOC 64 9,6 0,192 9,6 Emise prachů (TZL) z výroby a skladování polyolefinů Při pneumatické dopravě prášku polymerů, ale i peletek (díky otěru) dochází k uvolnění nosného dopravního plynu (dusík pro prášek, vzduch pro peletky), který s sebou unáší i malé množství prachových částic - tuhých znečišťujících látek - TZL (solid polutants). Předpokládané emise - koncentrace TZL 10 mg/m 3, množství odpadního plynu 1000 Nm 3 /hod, počet provozních hodin Znečišťující látka g/hod kg/rok TZL Jedná se emise teoretické, skutečné emise budou nižší. Odstavením jednotky PE 1 se sníží emise podle souhrnné provozní evidence za roky o cca 35 kg/rok. Maximální teoretický nárůst emisí pak činí: Znečišťující látka g/hod kg/rok TZL 5,

74 Část B Údaje o záměru Emise PE prachu z plnění a výstupu filtru (jednotky granulace) Předpokládané emise - koncentrace TZL 10 mg/m 3, množství odpadního plynu 1150 Nm 3 /hod., počet provozních hodin Znečišťující látka g/hod kg/rok TZL 11,5 92 Jedná se emise teoretické, skutečné emise budou nižší. Odstavením jednotky PE 1 se sníží emise podle souhrnné provozní evidence za roky o cca 15 kg/rok. Maximální teoretický nárůst emisí pak činí: Znečišťující látka g/hod kg/rok TZL 9,62 77 Emise z odvzdušnění sil plněných pneu dopravou Předpokládané emise - koncentrace TZL 10 mg/m 3, množství odpadního plynu 900 Nm 3 /hod, počet provozních hodin Znečišťující látka g/hod kg/rok TZL 9 72 Část těchto emisí je zahrnuta ve stávajícím stavu výrobní jednotky PE1. Jedná se o cca 38 kg TZL/rok. Maximální teoretický nárůst emisí pak činí: Znečišťující látka g/hod kg/rok TZL 4,25 34 Emise ze skladů: Předpokládané emise - koncentrace TZL 10 mg/m 3, množství odpadního plynu 1800 Nm 3 /hod., počet provozních hodin Znečišťující látka g/hod kg/rok TZL V souvislosti s odstavením jednotky PE1 dojde k částečnému odstavení zdrojů aspirace skladů a to v průměrné hodnotě za roky kg/rok. Jedná se emise teoretické, skutečné emise budou nižší. Odstavením jednotky PE 1 se sníží emise podle souhrnné provozní evidence za roky o cca 76 kg/rok. Maximální teoretický nárůst emisí pak činí - odvzdušení sil a emise ze skladů: Znečišťující látka g/hod kg/rok TZL 9,

75 Část B Údaje o záměru Emise z proplachu prášku polymeru Postup protiproudého proplachování prášku proudem inertního plynu, dusíku, v kolonovém aparátu nazývaném Proplachovací kolona (Purge Column nebo Purge Bin) je prakticky stejný ve všech uvažovaných procesech. Z proplachové části pak odcházejí odplyny obsahující převážně dusík a v menším množství uhlovodíkové plyny Z pohledu ochrany životního prostředí i ekonomiky je důležité, že součástí provozu bývá jednotka rekuperace - zpětného získávání monomeru (Monomer Recovery Unit). Jednotka používá proces oddělování dusíku od uhlovodíku buď kompresí a nízkoteplotní kondenzací případně oddělováním plynů na polopropustných membránách. Oddělený dusík je pak vždy namísto vypuštění do ovzduší znovu použit pro proplach prášku v proplachovací koloně. Obohacený proud uhlovodíkových plynů s obsahem dusíku se podrobuje kontinuálnímu spalování na polním hořáku (fléře). Již v této fázi přípravy záměru lze jednoznačně požadovat, aby jednotka rekuperace - zpětného získávání byla součástí procesu, neboť v opačném případě by docházelo k trvalému spalování všech uhlovodíkových odplynů na fléře. Emise z odpouštění inertů z polymerace Součástí polymerace ve všech uvažovaných procesech je cirkulační smyčka okolo polymeračního reaktoru, která slouží k oddělení vyrobeného práškového polymeru a vracení nezreagovaného monomeru současně s chlazením odvádějícím polymerační teplo. V tomto okruhu dochází k hromadění inertních plynů, které nevstupují do polymerační reakce (např. etan, propan atd.). Odpouštění z cirkulačního okruhu ( bleeding ) pak je zavedeno k likvidaci spalováním na fléře. Ostatní emise uhlovodíkových plynů Jedná se hlavně o nezbytné odpouštění dusíku s nepatrným obsahem uhlovodíkových plynů z pneumatické dopravy prášku (nutno z důvodů hromadění zbytkových uhlovodíků). Je na vyhodnocení v dalším rozpracování záměru, zda je vhodné zavedení na polní hořák, kde lze očekávat vznik NO x nebo vypouštění dusíku s nepatrným množstvím plynných uhlovodíků v podlimitním složení a množství. Konečné řešení vypouštění bude vycházet až z detailního projektového řešení a musí vždy odpovídat limitům z platné legislativy. Sumář předpokládaných emisí je uveden na následující stránce: 66

76 Část B Údaje o záměru Znečiš ťující látka Fléra aktivace chromového katalyzátoru Pneu doprava PE prach z jednotky Vlastní aktivace ohřev granulace z odvzdušnění sil plněných pneu dopravou skladování g/hod kg/rok g/hod kg/rok g/hod kg/rok g/hod kg/rok g/hod kg/rok g/hod kg/rok g/hod kg/rok g/hod kg/rok TZL 0,25 2,19 1,25 1, , ,44 SO 2 0,12 1,05 0 1,44 1,44 1,56 2,5 NO x 16,25 142, ,3 337,4 CO 4 35, ,0 VOC 1688, ,3 0 9,6 9,6 1698, ,8 Cr 6+ 0,0125 0,0125 0,0125 0,0125 Po odečtení emisí jednotky PE 1 Znečiš ťující látka Fléra aktivace chromového katalyzátoru Pneu doprava PE prach z jednotky Vlastní aktivace ohřev granulace g/hod kg/rok g/hod kg/rok g/hod kg/rok g/hod kg/ro k z odvzdušnění sil plněných pneu dopravou skladování celkem celkem g/hod kg/rok g/hod kg/rok g/hod kg/rok g/hod kg/rok TZL 0,25 2,19 1,25 1, , , , , ,40 244,44 SO 2 0,12 1,05 0 1,44 1,44 1,56 2,49 NO x 16,25 142, ,25 337,35 CO 4 35, ,04 VOC -4386, ,7 0 9,6 9,6-4376, ,1 Cr 6+ 0,0125 0,0125 0,0125 0,

77 Část B Údaje o záměru Jedná se o teoretické emise realizací záměru jednotky PE3 při odstavení jednotky PE1. Reálné emise budou nižší a to zejména ve výsledných hodnotách TZL v profilech ověřovaných autorizovaným měřením (v bilancích v budoucím stavu uvažovány koncentrace TZL podle navržených limitů). Emise TZL jsou uvedeny tedy značně konzervativně (stávající emise TZL jednotky PE1 činí v průměru kg/rok, v bilancích uvažováno snížení odstavením jednotky PE1 jen o 164 kg/rok). Ochrana proti přetlakování zařízení s uhlovodíky Hydrocarbon (HC) Service Všechna pojistná zařízení odvádějící odplyny s obsahem uhlovodíků za účelem snížení tlaku v zařízení jsou napojena přímo na fléru. Odvod uhlovodíku na fléru z těchto pojistných zařízení není kontinuální. Maximální havarijní množství odváděné na fléru z původní jednotky PE1 může být až kg/hod. Nová jednotka PE3 o vyšší kapacitě a větším objemu zadržovaných hořlavých uhlovodíků má také vyšší nároky na maximální vypouštěné havarijní maximum. Toto maximum dosahuje i díky odpařování obsahu zkapalněných uhlovodíků až kg/hod. Maximální havarijní odpouštění nastává, jak už vyplývá z názvu, pouze v případě vzniku havarijního stavu jako např.: Výpadek cirkulační chladicí vody Výpadek přístrojového stlačeného vzduchu Výpadek elektrické energie ( black out ) Selhání automatického zabezpečovacího systému Požár atp. Z výše uvedeného je zřejmé, že se nejedná o trvalé a ani periodické vypouštění, ale o jednorázový havarijní případ. Kategorizace zdroje - velký zdroj znečišťování ovzduší Podle integrovaného povolení je výroba polyetylénu - velký zdroj znečišťování ovzduší podle bodu 4.7. přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 615/2006 Sb., v platném znění. Předběžná kategorizace jednotky PE3 poznámka výroba polyetylénu velký zdroj nař. vl. 615/2006 Sb. v platném znění - výduchem tohoto zdroje je fléra Aktivace katalyzátoru Cr vlastní aktivace Střední zdroj nař. vl. 615/2006 Sb. v platném znění Ohřev reaktoru Střední zdroj nař. vl. 146/2007 Sb. v platném znění Granulace Střední zdroj nař. vl. 615/2006 Sb. v platném znění Pneu doprava produktu Sklady Střední zdroj Střední zdroj 68

78 Část B Údaje o záměru Realizací záměru - realizace jednotky PE3 a zrušení jednotky PE1 - se kategorizace zdroje nemění. Daná problematika bude zpřesněna v odborném posudku dle zák. 86/2002 Sb. v platném znění jako jedním z podkladů pro změnu integrovaného povolení. Dodržování legislativních limitů v ochraně ovzduší Legislativní limity (podle vyhlášky č. 205/2009 Sb. v platném znění - použity limity platné od ) Obecné emisní limity Hmotnostní tok v g/hod Hmotnostní koncentrace v mg/m skupina tuhé znečišťující látky skupina arsen; kobalt; nikl; selen; tellur; šestimocný chrom 4.5. skupina, butan-2-on (ethylmethylketon); propan-2-on (aceton, dimethylketon); butylacetát; ethylacetát; ethan-1,2-diol (ethylenglykol); 4-hydroxy-4- methyl-pentan-2-on; bifenyl; difenylether; diisopropylether; N- methyl-2-pyrrolidon (N-methyl-ăbutyrolaktam); 4-methylpentan-2-ol; estery kyseliny benzoové; alifatické a aromatické ethery, jmenovitě neuvedené v jiné skupině, s počtem atomů uhlíku v molekule 9 a nižším; alifatické aldehydy, jmenovitě neuvedené v jiné skupině, s počtem atomů uhlíku v molekule 8 a nižším; alkylalkoholy s počtem atomů uhlíku v molekule 6 a nižším; alkany s počtem atomů uhlíku v molekule 11 a nižším s výjimkou methanu; Alkeny, jmenovitě neuvedené v jiné skupině, s počtem atomů uhlíku v molekule 11 a nižším 4.6. skupina - Organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC), pokud pro ně nejsou stanoveny emisní limity uvedené ve skupině 4.1. až 4.5. > >5 1 > > 0 50 Poznámka - aplikace v případě jednotky PE3 V platném integrovaném povolení je limit 20 mg/m 3, pro novou jednotku PE3 včetně skladů a sil je navržen limit 10 mg/m 3 V platném integrovaném povolení 2 mg/m 3. Na základě stávajících znalostí lze souhlasit i s nižším limitem. V případě aplikace emisního limitu je počítáno s 50 mg/m 3 Obecné emisní limity platí pro koncentrace ve vlhkém plynu při normálních stavových podmínkách (tlaku 101,325 kpa a teplotě 0 C). Dle nařízení vlády 615/2006 Sb. v platném znění: 69

79 Část B Údaje o záměru 4.7. Rafinérie ropy, petrochemické zpracování ropy, výroba, zpracování a skladování petrochemických výrobků a jiných těkavých kapalných organických látek Kategorie: velký zdroj - rafinérie ropy, petrochemické zpracování ropy, výroba a zpracování petrochemických výrobků, střední zdroj - skladování petrochemických výrobků o objemu rovném nebo větším než 1000 m Plyny a páry z výrobních zařízení Technická podmínka provozu: Odvádění odpadních plynů, které se tvoří při běžném provozu, najíždění, odstavování a opravách technologických zařízení, a také odpadních plynů, které se tvoří při regeneraci katalyzátorů, k dodatečnému zpracování nebo spalování, případně využití jiného účinného opatření ke snížení emisí; to se netýká zařízení pro řešení havarijních situací k tomuto účelu zvlášť konstruovaných, jako jsou pružinové pojistné ventily, pojistné membrány, vodní uzávěry nebo jiné systémy, jisticí zařízení nezávislé na obsluze, pokud by jejich zachycování, zpětné vracení a následné odstraňování zhoršilo podmínky bezpečnosti práce. V projekčním řešení jsou technické podmínky provozu zcela respektovány. Dle 615/2006 Sb. v platném znění: Závazné podmínky provozu zařízení na spalování odpadních plynů: Všechna, i nouzová, zařízení k likvidaci odpadních plynů se konstruují tak, aby při spalování odpadních plynů bylo zabezpečeno optimální vedení spalovacího režimu a snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší. 1. Fléra (pochodeň) je zařízení pro snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, které pracuje jako a) havarijní výpust plynů do novějšího ovzduší, b) při spojení technologických prostorů s vnějším ovzduším nebo c) při neustáleném a jinak těžce zpracovatelném přebytku plynů. 2. Každá fléra je posuzována individuálně s ohledem na její konstrukci, lokalizaci a na spalované plynné médium. Při posuzování těchto zařízení je třeba dávat přednost asistovaným flérám, tj. flérám, které mají konstrukční možnost ovlivňovat množství přiváděného vzduchu a teploty spalování. V projekčním řešení jsou závazné podmínky provozu respektovány. Porovnání s doporučenými hodnotami BAT provedeno v kapitole Podrobnější popis záměru. Z hlediska ohřevu při aktivací Cr katalyzátoru se jedná o střední spalovací zdroj (výkon hořáku na zemní plyn 2 MW) a platí následující emisní limity dle nař. vl. 146/2007 Sb. v platném znění (příloha č.4): 70

80 Část B Údaje o záměru Plynné palivo obecně Emisní limity podle jmenovitého tepelného výkonu spalovacího zdroje vztažené na normální stavové podmínky a suchý plyn [mg.m -3 ]* TZL SO 2 NO X CO *při spalování kapalných a plynných paliv při referenčním obsahu kyslíku 3 % Reálnou změnu emisí lze očekávat jen další flérou - celková změna emisí dle provedených bilancí však není významná. Emise u stávajících středních zdrojů spojených s jednotkou PE 1, představují v TZL v posledních letech 0,243-0,257 t/rok. S ohledem na skutečnost, že některá sila budou zrušena a budou realizována nová, nelze z titulu realizace nové jednotky PE3 dle záměru očekávat významnou změnu tohoto stavu. Teoretický přírůstek emisí TZL je vyhodnocen v rozptylové studii (příloha 4). Pro změnu integrovaného povolení v souvislosti se záměrem bude nutno zpracovat odborný posudek dle zák. 86/2002 Sb. v platném znění. Autorizovaná měření emisí - rozsah a četnost - bude určeno ve změně integrovaného povolení, nelze předpokládat významné změny proti stávajícímu systému autorizovaných měření emisí, pokud nedojde k legislativní změně. b) plošné zdroje znečištění ovzduší Plošné zdroje znečištění ovzduší trvalého charakteru, jako jsou skládky prašných surovin, trvalé stavební práce apod., nebudou v rámci provozu navrhované technologie žádné. Za plošný zdroj lze považovat z hlediska aplikace programu Symos emise TZL ze skladů a sil, případně další provozní emise. Jedná se sice o bodové zdroje, ale budou zcela zřejmě tvořeny více výduchy z odlučovačů (textilních filtrů s regenerací), jejichž přesná lokalizace není v současném stadiu projektové přípravy stanovena (emise z těchto zdrojů jsou vyčísleny výše). c) liniové zdroje znečištění ovzduší Liniovým zdrojem znečištění ovzduší bude doprava (nákladní automobily zajišťující zásobování a expedici). Jak již bylo uvedeno v kapitole B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu, je navýšení dopravy při odstavení staré PE1 a provozování nové PE3 o 28 nákl. aut za den. Jedná se tedy o 56 jízd za den. Při zahrnutí ostatních jízd se jedná o 60 jízd za den. Současný stav pro část UNIPETROLU RPA, s.r.o., (výrobna PE a výrobna PP) je 96 nákl. aut/den. Pro vyčíslení emisí byly použity emisní faktory pro nákladní auta podle MEFA pro rok Ostatní podmínky - plynulost provozu1, úroveň vozidel Euro 4, sklon 0. V areálu byla uvažována rychlost 15 km/hod (úsek A) a na komunikaci I/27 50 km/hod (úsek B). 71

81 Část B Údaje o záměru úsek rychlost km/hod emisní faktor g/km TZL NO x benzen SO 2 CO A 15 0,1659 2,9018 0,0188 0,021 6,152 B 50 0,0659 1,3666 0,0075 0,0111 2,5171 Emise z liniového zdroje (uvažován provoz 12 hodin/den, 250 dní /rok) úsek PM 10 NO x g/m/s g/km/den kg/km/rok g/m/s g/km/den kg/km/rok A 2,30E-07 9,95 2,489 4,03E ,1 43,527 B 9,15E-08 3,95 0,989 1,90E-06 82,0 20,499 úsek benzen SO 2 g/m/s g/km/den kg/km/rok g/m/s g/km/den kg/km/rok A 2,61E-08 1,13 0,282 2,92E-08 1,26 0,315 B 1,04E-08 0, ,54E-08 0,67 0,167 úsek CO g/m/s g/km/den kg/km/rok A 8,54E ,280 B 3,50E ,757 B.III.2. Odpadní vody Realizace záměru Etapa výstavby předpokládá produkci splaškových odpadních vod ze sociálního zařízení pracovníků provádějících výstavbu. Produkce splaškových vod vyplývá z celkového uvažovaného počtu pracovníků v etapě výstavby a je vybilancována v následující tabulce: Předpokládaná produkce splaškových vod v etapě výstavby Počet pracovníků 20 Spotřeba/os/směna [l] 250 Spotřeba vody během výstavby [m 3 ] cca 250 Pracovníci provádějící výstavbu záměru budou využívat sociální zázemí v areálu. 72

82 Část B Údaje o záměru Provoz záměru Nakládání s vodami je uvedeno na následujícím schématu: Splaškové vody ČOV Litvínov Výpust Bílina 2 Chladicí voda Zpět do okruhu odluh BČOV Čerstvá voda Spotřeba v provozu Výpust Bílina 1 Odpadní technologické vody Usazovací jímky čištění Dešťové vody kanalizace Stávající stav Dešťové vody z komunikací a zpevněných ploch jsou za standardních situací sváděny dešťovou kanalizací přes lapač písku II do dešťové kanalizace a následně přečerpávány do jednotné kanalizace starého závodu a následně jsou zavedeny k předčištění v lapačích písku a odlučovačích oleje a po průchodu usazovacími nádržemi jsou vypouštěny do povrchových vod. Lapač písku II - jedná se o dvoukomorový železobetonový objekt. Uvnitř prostoru lapače je umístěna čerpací stanice s 2 ks kalových čerpadel o výkonu 30 m 3 /hod. Voda z lapače je čerpána do šachty dešťové kanalizace. Splaškové vody jsou vypouštěny do samostatné splaškové kanalizace, která je napojena na splaškovod z aglomerace Litvínov. Tyto vody jsou čištěny spolu se splaškovými vodami z Litvínova na ČOV Litvínov jiného provozovatele (SČVaK). V procesu výroby polyetylénu nevznikají žádné technologické odpadní vody. Během polymerace a následných technologických postupů se voda nepoužívá a její výskyt v technologických proudech je nežádoucí. V procesu se vyskytuje pouze voda chladicí cirkulační, která je využívána pouze pro nepřímé chlazení, kdy s výjimkou havarijních stavů nepřijde do styku s technologickými médii. 73

83 Část B Údaje o záměru Jedinou výjimkou jsou oplachové odpadní vody z finální úpravy výrobku - granulace prášku do peletek. Jedná se o nevelké množství odpadní vody, která je znečištěna dispergovanými (nerozpustnými) tuhými částicemi polyetylénu (cca 1 m 3 /hod). K mechanickému předčištění těchto vod dojde v jímkách odpadní vody, které jsou součástí výrobny. Z jímky je voda přečerpávána do odtoku ze stávající MČOV Jímka J 116a (st.7609) - vody z výrobny PE1, z poloprovozního reaktoru, z BL2 výrobny PE2 a Energobloku jímka BL3 (st. 7423) - z výrobny PE2 jímka J 01 (st.7191/1) - z odlučovačů polního hořáku PO (vodní a molekulové uzávěry, tělesa polního hořáku) Do těchto jímek jsou dále odvedeny dešťové vody odtékající z plochy jednotlivých výrobních jednotek, které mohou být kontaminovány uhlovodíky. Dešťové vody z ploch, kde by mohlo docházet k jejich kontaminaci, jsou spolu s oplachovými vodami vypouštěny přes usazovací jímky průmyslovou kanalizací do příslušné jímky odpadních vod na výrobně. V jímkách dojde k předčištění odpadních vod, zejména usazení mechanických nečistot (polymerní prášek a granule, písek) a případných úkapů ropných látek. Z jímek jsou odpadní vody přečerpávány na centrální biologickou čistírnu přes jímku u mechanické čistírny odpadních vod (MČOV). Pro ochranu vod jsou stanoveny podmínky v integrovaném povolení pro zařízení Výroba polypropylenu a polyetylénu - viz příloha 6. Následující údaje o stávajícím množství a znečištění odpadních vod jsou převzaty ze Zpráv o nakládání s vodami za roky 2009 a 2010 na výrobně PE. Množství vypouštěné odpadní vody v m 3 rok linka PE1 jímka 116a, st * linka PE2 jímka BL 3 st ** * - Odpadní vody po odolejování ** - počítaná hodnota Množství a koncentrace znečištění v odpadní vodě rok linka PE1 jímka 116a, st linka PE2 jímka BL 3 st t/rok mg/l t/rok mg/l CHSK Cr , , , , NEL ,1685 0,680 0,0132 0, ,1546 0,584 0,0067 0,525 NL , , , ,

84 Část B Údaje o záměru Vypouštění vod: Výpust 1: Bílina ř. km 55,32, levý břeh Výpust 2 (biologické čistírny): Bílina ř. km 55,58, levý břeh rok Povolení Výpust m 3 /rok max. l/s m 3 /rok celkem Budoucí stav Splaškové vody Nárůst splaškových vod z titulu provozování nové jednotky PE3 se nepředpokládá - nedojde k nárůstu pracovníků. Odpadní technologické vody V procesu výroby polyetylénu nevznikají žádné technologické odpadní vody s výjimkou odpadní vody z peletizace znečištěné polymerem v množství cca 1 m 3 /hod. Oplachové vody z výrobní jednotky PE3 a dešťové vody z ploch, kde by mohlo docházet k jejich kontaminaci, budou stejně jako ve stávajícím stavu vypouštěny přes usazovací jímky, odkud budou po mechanickém předčištění přečerpávány do výstupní jímky stávající mechanické čistírny odpadních vod (MČOV). Jejich množství se nezmění. Z této jímky jsou pak odpadní vody přečerpávány dále na biologickou čistírnu OV (BČOV). Pro linku PE3 bude využívána jímka J 116a (st.7609), do které jsou v současnosti vody z výrobny PE1, z poloprovozního reaktoru, z BL2 výrobny PE2 a Energobloku. Dle údajů projektanta interní vodohospodářské posouzení prověřilo, že kapacitu technologie pro odčerpávání odpadních vod z MČOV na BČOV není třeba navyšovat. Maximální průtok vody ze zařízení (odkaly/ proplachy) je okolo 10 m 3 /hod a dešťové vody okolo 200 m 3 /hod. Nejedná se o nárůst neboť nové zařízení bude instalováno na plochách již využívaných a odváděných do jímky odpadních vod z mechanickým předčištěním a přečerpáváním do stávají čistírny odpadních vod. Dešťová kanalizace V rámci výstavby nových objektů bude vybudována vnitřní areálová dešťová kanalizace, která se napojí na stávající hlavní stoky. Polní hořák: Znečištěná voda z přepadu vodní uzávěry bude odtékat do jímky, ze které bude přečerpávána (2 čerpadla - provoz + záloha) do stávajícího potrubí odpadní vody na mostě

85 Část B Údaje o záměru B.III.3. Odpady Realizace záměru Etapa výstavby nevyvolá vznik významného množství odpadů. Pozemek pro výstavbu dle záměru je ve stávajícím průmyslovém areálu. Jedná se částečně o plochy v současnosti nevyužívané po odstranění staré výrobní jednotky na výrobu polypropylenu. Na této ploše bude vybudována vlastní výrobní jednotky PE3. Granulace a linka na výrobu černého PE budou vybudovány na ploše, na které je v současnosti výrobní jednotka PE1. Pro výstavbu bude muset být technologie PE1 odstraněna. Terénní práce budou prováděny v minimálním rozsahu. Půjde v převážné míře pouze o výkopové práce např. pro vybudování základů. Realizací záměru nedojde ke kácení dřevin. Přehled běžných odpadů vznikajících v etapě výstavby (kategorizace dle vyhlášky č 381/2001 Sb.): kód druhu odpadu název odpadu nakládání s odpadem ** papírové a lepenkové obaly oprávněná firma* plastové obaly oprávněná firma* kovové obaly oprávněná firma* kompozitní obaly oprávněná firma* podskupina beton, cihly, tašky a keramika oprávněná firma* podskupina dřevo, sklo, plasty oprávněná firma* podskupina kovy (včetně jejich slitin) oprávněná firma* *** zemina a kamení obsahující nebezpečné látky oprávněná firma* zemina a kamení neuvedené pod číslem využití na terénní úpravy v areálu Papír a lepenka oprávněná firma* Plasty oprávněná firma* směsný komunál.odpad oprávněná firma* * - viz 12 odst.3 zákona 185/2001 Sb. v platném znění ** - dle 11 zákona 185/2001 Sb. v platném znění musí každý při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním; materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů. *** - odpady jsou v katalogu odpadů v příloze č. 1 k vyhlášce 381/01 Sb. označeny jako nebezpečné Jedná se pouze o orientační výčet možných odpadů. Za nakládání s výše uvedenými odpady a jejich likvidaci bude odpovídat dodavatel stavby na základě řádně uzavřené smlouvy o dílo. Dodavatel stavby zajistí v rámci staveniště podmínky pro třídění a oddělené shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu s platnou legislativou v oblasti odpadového hospodářství. V průběhu výstavby bude o vznikajících odpadech vedena odpovídající evidence, která bude v rámci kolaudace předložena dotčeným správním úřadům včetně dokladování způsobu jejich využití či odstranění oprávněnou osobou. Pokud budou vznikat nebezpečné odpady, musí mít dodavatel stavby ve smyslu 16 odst. 3 zákona 185/2001 Sb. v platném znění souhlas místně příslušného orgánu státní správy k nakládání s příslušnými nebezpečnými odpady. V areálu UNIPETROL RPA, s.r.o. v Litvínově platí směrnice 372 Výkopové a zemní práce na území společnosti, která stanovuje postup při povolování a provádění výkopových a 76

86 Část B Údaje o záměru zemních prací v oploceném areálu společnosti i postup pro nakládání se zeminou během investiční výstavby. S výkopovou zeminou bude nakládáno v souladu s výše uvedenou směrnicí. Společnost AQUATEST, a.s. provádí na území UNI RPA sanační práce v rámci akce Odstranění starých ekologických zátěží (OSEZ). Součástí této činnosti je i sanace kontaminovaných zemin odtěžených během zemních prací a sanace kontaminovaných betonů a stavebních sutí odbouraných v rámci konkrétní stavební činnosti. Sanaci těchto zemin a stavebních sutí v současnosti upravuje výše uvedená směrnice 372 Výkopové a zemní práce na území společnosti. AQUATEST, a.s., zpracuje pro nakládání s výkopovou zeminu a stavební sutí z lokality výstavby výrobní jednotky PE3 samostatný projekt sanace, bude přítomen při výkopových pracích, kde bude vykonávat tzv. ekologickou službu. Jejím úkolem je identifikovat, již dříve v rámci monitoringu, ve vytypované oblasti nadlimitně kontaminovanou zeminu, kterou v rámci OSEZ zlikvidují. Ostatní zemina bude dočasně uložena v areálu společnosti nebo odvezena na skládku CELIO a.s. Pokud v průběhu výstavby vznikne nebezpečný odpad, bude tento odpad převážen v souladu s dohodou ADR (zatřídění, převoz atd.). Provoz záměru Stávající odpady z výroby PE: Odpady linky PE1(v t/rok): Celkem N O N odpady O odpady ,95 3,84 962, Obaly obsahující zbytky Plastový odpad nebezpečných látek, nebo obaly ,273 4,52 932,75 těmito látkami znečištěné Plastové obaly ,654 5,69 811, * 764,268 13,46 750,808 Průměr 906,96 4, ,28 * - nejedná se o konečné hodnoty Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Upotřebené katalyzátory obsahující nebezpečné přechodové kovy nebo jejich sloučeniny Kaly z odlučovačů oleje Beton Papír a lepenka Dřevo Plasty Směsný komunální odpad 77

87 Část B Údaje o záměru Odpady PE2 (v t/rok): Celkem N O N odpady O odpady ,541 17,18 344, Oxidy kovů obsahující Plastový odpad těžké kovy , , Obaly obsahující zbytky Plastové obaly , ,15 nebezpečných látek, nebo obaly Dřevo těmito látkami znečištěné 2011* 327,251 65,86 261, Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Průměr 290,378 20,76 269, Upotřebené katalyzátory obsahující nebezpečné přechodové kovy nebo jejich sloučeniny * - nejedná se o konečné hodnoty Měrná produkce odpadů linky PE1: Celkem N O kg/t produkce g/t produkce kg/t produkce , , ,521 41,09 8, ,501 52,20 7, , ,364 6,826 Průměr 7,63 61,41 7,57 Měrná produkce odpadů z linky PE2: Celkem N O kg/t produkce g/t produkce kg/t produkce , ,468 2, ,464 0,000 1, ,268 0,000 1, , ,625 1,634 Průměr 1, ,023 1,595 Linka PE1 má vyšší měrné odpady i s ohledem na skutečnost, že u této linky jsou vykazovány komunální odpady za celou výrobu PE. Významnou roli toto však nehraje, neboť v průměru činí produkce těchto odpadů 0,06 kg/t produkce. V každém případě je měrná výrobní emise odpadů u linky PE1 významně vyšší než u linky PE2. 78

88 Část B Údaje o záměru Pokud se týká produkce nebezpečných odpadů, pak na produkci se projevuje především sezónnost, tj. mimo jiné potřeba vyřazování upotřebených katalyzátorů, nebo produkce kalů z lapáku oleje (linka PE2) Budoucí stav Z hlediska vlastního záměru realizace linky PE3: Předpokládaná produkce odpadů: Název odpadu Kat. číslo poznámky Směsný komunální odpad O Plastový odpad O Plastové obaly O Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek, nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Upotřebené katalyzátory obsahující nebezpečné přechodové kovy nebo jejich sloučeniny N N N Nepředpokládá se nárůst s ohledem na skutečnost, že nedochází ke změně počtu pracovníků Základní pevné odpady jsou produkovány ve formě vloček PE nebo pelet PE především z konečného stupně zpracování polymeru (peletizace, expedice, apod.). Skládají se z materiálu potřebného pro najetí extruderu, vzorkování nebo sběru prašných úniků. Na základě provozních zkušeností jsou ztráty materiálu z extrudéru a dopravních linek přibližně 5 kg/t produkovaného HDPE. Většina z tohoto materiálu je recyklována a prodávaná jako výrobek nižší kvality nebo zbytek z výroby. Odhadované množství do 1500 t/rok. Jedná se o nekontaminované plastové obaly, jejichž produkce je závislá na výskytu Jedná se o kontaminované obaly, jejichž produkce je závislá na výskytu Jedná se o filtrační materiály z výroby, vzniklé odpady při údržbě zařízení včetně ochranných prostředků Ztráty katalyzátoru budou během čištění a při jeho zachycování na filtrech z odplynů aktivátoru. Celkové množství ztrát je menší než 10g /tunu HDPE vyrobeného užitím chromového katalyzátoru, který je shromažďován v nádobách pro následnou likvidaci. Cr katalyzátor musí být čištěn (dále zpracováván) jako potenciální karcinogen. Použitý katalyzátor je dopravován do společnosti s patřičným oprávněním pro likvidaci nebezpečných odpadů, kde je katalyzátor upraven tak, aby se nebezpečný Cr nemohl uvolnit do prostředí (např. ve formě roztoku). Takto zpracovaný katalyzátor je možné uložit na skládku. Papír a lepenka Jedná se o separovaný odpad Plasty O Mimo odpady vykazované pod Dřevo O jedná se o odpadní dřevěné palety, materiálově či energeticky využitelné 79

89 Část B Údaje o záměru Název odpadu Kat. číslo poznámky Odpadní minerální oleje N Odpadní proud minerálního oleje může vzniknout, pokud je minerální olej užit k proplachu alkylačního servisu v případě jeho přípravy k údržbě. Tento proplach je proveden do zásobníku. Nejedná se o nárůst, neboť tento odpad v přibližně stejném množství se vyskytoval i na jednotce PE1 Odpady kategorie O budou tvořeny především komunálním odpadem a nestandardními výrobky. Mimo to může vznikat malé množství dalších odpadů, které bude možno specifikovat až ve zkušebním provozu. Podle současných znalostí nevyžaduje realizace linky PE3 potřebu změny integrovaného povolení z hlediska nakládání s nebezpečnými odpady. B.III.4. Ostatní Hluk Realizace záměru Záměr bude realizován ve stávajícím areálu v e značné vzdálenosti od obytných objektů. Nelze předpokládat v průběhu výstavby překračování platných limitů dle nařízení vlády 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Přesto je nutno této problematice v průběhu výstavby věnovat pozornost. Při výstavbě se počítá s využitím různých stavebních strojů. S postupem stavebních prací se bude měnit nasazení strojů a tím i emitovaná hlučnost. Předpokládané zdroje hluku při výstavbě a jejich akustické výkony jsou uvedeny v následující tabulce: Zdroj hluku Hladina akustického výkonu L AW (db) Bourací kladivo 105 Sbíječka 105 Universální nakladač 103 Rýpadlo kolové 101 Autodomíchávač 103 Autojeřáb 96 Svářecí agregát 95 Rozbrušovačka 110 Provoz záměru Nejvíce frekventovaným zdrojem hlukových emisí budou nově instalované točivé stroje a ventily s pohony (ať už regulační nebo uzavírací). Vhodným projekčním řešením je použití zařízení s nízkými hlukovými emisemi nebo navržení stavebně technických opatření ke snížení hladiny hluku. 80

90 Část B Údaje o záměru Hlavní zdroje hluku působící v technologii: Kompresor, čerpadla a regulačními ventily umístěné ve venkovním prostředí Peletizační stroj Nová fléra Zdrojem s nejvyšší očekávanou hladinou hluku bude peletizační stroj, kde je přepokládaná úroveň 90 db při plném zatížení. Umístění tohoto zařízení do budovy však sníží úroveň hluku dostatečně tak, aby nedošlo k nežádoucímu ovlivnění okolního prostředí. Pro venku umístěné zdroje hluku se vychází z požadavku, aby nepřekročily úroveň 85 db ve vzdálenosti 1m od zdroje. Problematickým očekávaným největším zdrojem hluku bude nová fléra kvůli výškovému umístění spalovací hlavice. Podle podkladů nabídky na fléru: Výška fléry 75 m Výpočet s přesností +/- 3 db(a) - Normální provoz dle předběžných nabídek: Vzdálenost od fléry při zemi (m) (ve výšce 1 m) Hladina akustického tlaku (db(a)) V nejbližší blízkosti dotčeného území nejsou žádné obytné objekty. Tyto jsou od záměru značně vzdáleny - 2,6 km západně Horní Jiřetín, 2,3 km severozápadně Janov, 2,5 severně Litvínov, 4,2 km východně Mariánské Radčice, 5,2 km jižně Most. Vibrace Realizace záměru Zdrojem lokálních, vcelku zanedbatelných vibrací, které neovlivní území mimo staveniště, budou některé stavební mechanismy během výstavby (např. rypadlo). Průjezdem těžkých nákladních automobilů a stavebních strojů v období výstavby a při dalších stavebních pracích může docházet k lokálnímu výskytu zvýšených vibrací. Zařízení s velkými zdroji vibrací (např. kompresory) budou umístěna na vlastním základu popř. opatřena gumovým podložením. Provoz jmenovaných zařízení bude převážně krátkodobý a omezí se pouze na denní dobu. Přenos do nejbližší obytné zástavby s ohledem na její vzdálenost je samozřejmě vyloučen. Provoz záměru Během vlastního provozu nové linky PE3 se nepředpokládá existence zdrojů významných vibrací. Jedinými zdroji vibrací budou čerpadla, vibrace při provozu čerpadel budou zanedbatelné. 81

91 Část B Údaje o záměru Záření Zápach Nepředpokládá se používání zdrojů radioaktivního ani elektro-magnetického záření. Nelze vyloučit používání provozních detektorů na bázi radionuklidů. Realizací záměru nedojde k významnějším emisím organoleptických látek do ovzduší. Technologické odplyny včetně odplynů ze zásobníků s obsahem par uhlovodíků budou zavedeny do systému likvidace odpadních plynů a následně likvidovány v zařízení na spalování odplynů. Jiné výstupy Nejsou známy jiné výstupy záměru. B.III.5. Doplňující údaje Posuzovaný záměr má být realizován ve stávajícím průmyslovém areálu UNIPETROLU. Realizace záměru neznamená výrazné zvýšení nebo zvětšení hmoty průmyslového areálu, zůstává zachována dominující horizontální hmota stávajících objektů. Nová technologie PE3 bude vysoká cca 60 m. Okolní stávající objekty mají obdobnou výšku (linka PE2-56 m, zásobníkové silo granulační linky polypropylenu - 78 m). Objekt technologie PE3 nebude tedy tvořit novou výškovou dominantu. 82

92 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Zájmové území se nachází v Ústeckém kraji, okrese Most, na katastrálním území Záluží u Litvínova v průmyslovém areálu spol. UNIPETROL RPA s.r.o. Areál je situovaný jižně od města Litvínov a leží na komunikaci I/27 Litvínov - Most. Zájmové území je od počátku 40. let 20. století využíváno pro potřeby chemické a energetické výroby. Širší zájmové území bylo v minulosti významně pozměněno a poznamenáno antropogenní činností. Na devastaci území v okolí areálu se zvláště podílela těžba uhlí. V nejbližší blízkosti dotčeného území není žádná obytná zóna. Obytné objekty jsou od záměru značně vzdáleny - 2,6 km západně Horní Jiřetín, 2,3 km severozápadně Janov, 2,5 severně Litvínov, 4,2 km východně Mariánské Radčice, 5,2 km jižně Most. Geografické souřadnice zájmové lokality: x: y: z: 250 Kartograficky je plocha zájmového území zobrazena v mapách: ZM - měřítko 1:25 000, list ZM - měřítko 1:10 000, list Lokalizace záměru je zřejmá ze situací v příloze 1 a 2. C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území C.1.1. Územní systémy ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) je vymezován na základě zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Můžeme jej charakterizovat jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých, ekosystémů. ÚSES umožňuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivě působí na okolní, méně stabilní části krajiny a vytváří tak základ pro její mnohostranné využívání. Vymezení ÚSES stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Rozlišují se tři úrovně ÚSES: místní (lokální) regionální 83

93 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území nadregionální Záměr není v kontaktu s žádným z nadregionálních a regionálních prvků USES. Z nadregionálních prvků se nejblíže záměru nachází nadregionální biocentrum č 71Jezeří (funkční) cca 5 km severozápadním směrem. Toto biocentrum je na další prvek nadregionální úrovně napojeno funkčním nadregionálním biokoridorem K4 (mezofilní bučinný a mezofilní hájový), který je v zájmovém území vymezen severně od Litvínova. Z regionálních prvků je nejblíže záměru částečně funkční regionální biokoridor č. 561, který je vymezen cca 2,5 km západně od areálu UNIPETROLU a spojuje nadregionální biokoridor K4 s funkčním regionálním biocentrem č Kopistská výsypka. BC Kopistská výsypka se nachází jižně od areálu UNIPETROLU a tato lokalita byla v rámci NATURA 2000 vyhlášena jako evropsky významná lokalita (viz dále). Cca 4 km východně od záměru je vymezen regionální biokoridor č. 570, spojující regionální biocentrum č Libkovice a regionální biocentrum č Salesiova výšina, Špičák. Umístění záměru ve vztahu k regionálnímu a nadregionálnímu ÚSES je zřejmé z následující situace (Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje - 2. výkres ploch a koridorů nemístního významu). 84

94 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území C.1.2. Zvláště chráněná území, přírodní parky, Natura 2000, významné krajinné prvky Zvláště chráněná území a přírodní parky Záměr není v kontaktu se zvláště chráněným územím ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Nejbližším velkoplošně chráněným územím je CHKO České Středohoří - chráněná krajinná oblast se samostatnými kopci vulkanického původu Hněvín, Široký vrch (vzdálenost od zájmového území cca 12 km jihovýchodním směrem). V prostoru záměru ani 85

95 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území jeho okolí se nenachází přírodní park ve smyslu 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Natura 2000 Soustava Natura 2000 je v České republice tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami podle požadavků směrnice 79/409/EHS a 92/43/EHS (transponováno novelou zákona č. 114/1992 Sb. - zákon č. 218/2004 Sb.). Posuzovaný záměr neleží na území soustavy NATURA Z evropsky významných lokalit jsou nejblíže k zájmovému území EVL Kopistská výsypka (cca 2,5 km jižním směrem) a EVL Východní Krušnohoří (cca 5 km severovýchodním směrem). Z ptačích oblastí je nejblíže záměru ptačí oblast Novodomské rašeliniště - Kovářská (cca 8,5 km západním až severozápadním směrem) a ptačí oblast Východní Krušné hory (cca 8,5 km severozápadním až severním směrem). Tyto lokality nebudou záměrem dotčeny (viz. vyjádření KÚ Ústeckého kraje v části H tohoto oznámení). Umístění zájmového území ve vztahu k lokalitám soustavy Natura 2000 je zřejmé z následující situace (http://geoportal.gov.cz). 86

96 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Významné krajinné prvky, památné stromy Pojem významný krajinný prvek (VKP) je definován 3 zákona č. 114/1992 Sb. jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách: VKP ze zákona jsou veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. registrovaným VKP se může stát jiná část krajiny, zejména mokřad, stepní trávník, remíz, mez, trvalá travní plocha, naleziště nerostů a zkamenělin, umělý i přirozený skalní útvar, výchoz či odkryv nebo i cenná plocha porostů v sídelním útvaru, kterou může být i historická zahrada nebo park (historické zahrady a parky mohou být zároveň nemovitou památkou podle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. v platném znění). VKP jsou kategorií ochrany těch částí (segmentů) volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody (tj. zvláště chráněná část přírody, např. chráněné území, nemůže podle zákona být registrována jako VKP). Ke stavební činnosti ovlivňující VKP je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Záměr nezasahuje, ani se nevyskytuje v bezprostřední blízkosti žádného registrovaného VKP. Nejbližší VKP ze zákona je aluviální niva Bíliny a Bílý potok i přes to, že je v širším zájmovém území silně antropogenně ovlivněn. Na katastrálním území Záluží u Litvínova se nevyskytují žádné památné stromy vyhlášené dle ustanovení 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. C.1.3. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Areál nezasahuje do žádné historické a kulturní památky, na lokalitu nejsou vázány žádné kulturní hodnoty nehmotné povahy jako tradice, dějiště významné události, místo spojené s významnou osobou. V hodnoceném území je naprostá absence jakékoliv výstavby a ani podle dochovaných informací zde žádná činnost neprobíhala. Celé širší okolí je citelně poznamenáno modernější průmyslovou činností, která v tomto území úplně zlikvidovala veškeré objekty bývalých obcí. S těmito obcemi již v minulosti zanikly i všechny památky historického či archeologického významu. Významnou historickou památkou v širším zájmovém území je přesunutý gotický kostel v Mostě a zámek Jezeří na úpatí Krušných hor. Lokalita stavby je obklopena průmyslovými objekty, z nichž žádný není prohlášen za architektonickou nebo historickou památku. Rovněž samotná lokalita stavby nemá vzhledem ke svému charakteru žádný kulturní význam a nejsou zde žádné kulturní ani architektonické památky. 87

97 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Historická mapa Záluží (německy Maltheuern) je název zaniklé obce v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se asi 5,5 km severozápadně od starého města Mostu v nadmořské výšce 261 metrů s katastrální výměrou 474 ha. Obec byla zlikvidována v letech při rozšíření chemických závodů. První písemná zmínka o vsi se nachází v listině Boreše z Rýzmburka z roku 1333, ve které prodal svůj hrad Kostomlaty a k němu příslušející vesnice včetně části Záluží. Další část vsi včetně poplužního dvora a tvrze patřila i nadále k hradu Rýzmburk. Majitelé této části byli příslušníci drobné šlechty: Ramfolt z Bontensee ( ), Hanuš z Polenska (1419), Hanuš Gerhengros (1454). Ve 2. polovině 15. století byl díl vsi připojen k mosteckému hradu a v roce 1512 i zbytek vsi náležející dosud ke kostomlatskému panství. V roce 1535 Záluží koupil Jiří Hartič z Hartiče. Roku 1613 Rudolf II. povolil zapsat Záluží jako svobodný statek do zemských desek a propustil jej z manství k mosteckému hradu. Po bitvě na Bílé hoře byl majetek Hartičům pro jejich účast na stavovském povstání zkonfiskován a v roce 1623 Záluží koupil komisař pohraničních cel Jacob Bruno. Vdova po něm Ludmila se provdala za Martina hraběte Michnu z Vacínova. Od tohoto rodu získal Záluží v roce 1713 Jan Josef z Valdštejna, který je začlenil do svého panství Duchcov-Horní Litvínov. Jeho součástí zůstala ves až do roku Po roce 1850 se Záluží nejprve stalo osadou Dolního Litvínova, ale od roku 1862 již bylo stalo samostatnou obcí. V roce 1870 zde byla postavena sklárna a následovaly hnědouhelné doly Viktoria (1880), Radetzky (1891, od roku 1919 Kolumbus), Neuschacht (1905, od roku 1907 Tegetthoff, od roku 1919 Herkules a 1951 přejmenovaný na Vítězný únor). V roce 1939 po okupaci českého pohraničí začali Němci poblíž Záluží stavět chemický závod na výrobu leteckého benzínu z uhlí. U továrny byly zřízeny pracovní a zajatecké tábory. Chemická rafinérie byla v letech 1944 a 1945 opakovaně cílem 88

98 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území spojeneckých náletů, při kterých bylo několikrát postiženo i Záluží. Při náletu 23. září 1944 byla spodní část obce úplně zničena a řada dalších domů poškozena. Na podzim 1945 byl vedením obnovy závodu pověřen zdejší rodák Jindřich Šnobl, který po únoru 1948 odešel do Prahy na místo ředitele ČKD-Stalingrad. Menší část obce byla zbourána už v letech Převážná většina Záluží však byla zbořena v letech při rozšíření chemických závodů. Katastrální území bylo připojeno k městu Litvínov. Počty obyvatel Záluží mezi lety 1850 až 1970 dle sčítání: rok počet obyvatel C.1.4. Území hustě zalidněná Záměr se nachází v Ústeckém kraji, v bývalém okrese Most. Dle údajů o sčítání lidu, bytů a domů 2011 žije v Ústeckém kraji obyvatel. V okrese Most žije obyvatel. Okres Most má rozlohu 467 km 2, tj. 247 obyvatel na km 2. V okolí záměru se nenachází žádná obytná zóna. Nejbližší obytná zástavba je cca 2,6 km v obci Horní Jiřetín (2 130 obyvatel) západně od záměru a v Litvínově ( obyvatel), kde jsou nejbližší obytné objekty k záměru na katastrálním území Janov u Litvínova ve vzdálenosti cca 2,3 km. Obytné objekty v obci Louka u Litvínova (741 obyvatel) jsou od záměru vzdáleny cca 3,2 km severovýchodním směrem. 4,2 km východně Mariánské Radčice (436 obyvatel). Jižním směrem jsou nejbližší obytné objekty v Mostě na k.ú. Souš ve vzdálenosti cca 5,2 km od záměru. Údaje o počtu obyvatel jsou z údajů o sčítání lidu, bytů a domů C.1.5. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území Krajina, v níž se nachází zájmové území, je silně poznamenaná antropickou činností. Jedná se o území, kde se střídá oblast velice silně průmyslově využívána (doly, chemická průmysl, rafinérka apod.) s prostorem, který leží ladem a čeká na rekultivační procesy (výsypky). Zájmové území se nachází v dílčí mostecké části podkrušnohorské pánve tj. v jedné z nejexponovanější oblastí v souvislosti s těžbou a zpracováním hnědého uhlí. Ekologická únosnost tohoto území byla již dávno překročena a to hlavně povrchovou těžbou hnědého uhlí a s tím související skrývkou a ukládáním dotčených hornin. Území je také zatíženo imisními vlivy. Přestože došlo v minulých letech k výrazně příznivějším trendům ve vývoji kvality životního prostředí, lze ekologické zátěže z minulých let považovat za jeden z klíčových problémů Ústeckého kraje. V územích devastovaných těžbou nerostů dochází k rekultivaci a revitalizaci území, oblasti poničené imisemi škodlivin (lesy) se též rekultivují. Navrácení ekologické stability čeká též dříve intenzivně zemědělsky obhospodařovanou krajinu. 89

99 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Chemické závody Litvínov byly založeny za druhé světové války. Jejich hlavním programem byla výroba syntetického benzinu z uhlí při nedostatku primárních zdrojů v Německu. Výroba syntetického benzinu pokračovala i po skončení II. světové války a to až do sedmdesátých let. Mezitím se činnost Chemických závodů rozšiřovala o další výroby a plocha závodů se rozšiřovala. Území společnosti UNIPETROL RPA, s.r.o. v Litvínově bylo významně postiženo starými ekologickými zátěžemi, jejichž současný stav je následující: V petrochemické části areálu je evidováno znečištění podzemních vod označené jako kontaminační mrak č. 11. Kontaminační mrak tvoří pruh kontaminace, který se táhne ve směru proudění podzemní vody JZ směrem z bloku 87 do bloku 88, kde se vlivem přítomnosti larsenové stěny situované na západním okraji bloků 98 a 88 stáčí a pokračuje jižním směrem do bloku 98, kde je při jeho jižním okraji jímána záchytným drénem. S ohledem na rozdílný charakter kontaminace, odlišnou povahu a plošné šíření kontaminace v petrochemické části areálu je možno tento prostor rozdělit na 2 dílčí oblasti: kontaminační mrak č. 11a č. 11b. Linie oddělující výše uvedené kontaminační mraky je vedena po hranici mezi bloky 88 a 98. Rozšíření kontaminace je znázorněno na situaci na následující stránce, která je převzatá ze Zprávy Monitoring podzemních a povrchových vod - podzim 2011, zpracované společností Aquatest a.s. Kontaminační mrak č. 11a (bloky 87 a 88) a č. 11b (blok 98) je tvořen kontaminací zejména monocyklickými aromatickými uhlovodíky (benzenem) a v mraku 11b také naftalenem. Kontaminace je přítomna v rozpuštěné formě i ve formě volné fáze ropných uhlovodíků na hladině podzemní vody. Na sanaci tohoto mraku je zpracován realizační projekt. Znečištění kontaminačního mraku č. 11 nemá souvislost s technologií a provozem zařízení PE1, PE2 ani PP. Z uvedené mapy je patrné, že v místě plánovaného záměru není evidováno znečištění podzemních vod. V rámci celého území petrochemické části areálu je vybudován systém monitorovacích vrtů a je prováděn monitoring podzemních a povrchových vod, který je financován z prostředků Ministerstva financí v rámci projektu Odstraňování starých ekologických zátěží. 90

100 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Do území realizace záměru realizace linky PE3 kontaminační mrak nezasahuje. V území záměru (případně v okolí) se však vyskytuje řada monitorovacích vrtů (viz následující situace), které bude nutno zachovat, příp. zničené obnovit. Správcem vrtů v předmětné oblasti je Aquatest a.s. 91

101 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území 92

102 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území C.2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území C.2.1. Ovzduší a klima Klimatické faktory Zájmová oblast patří do mírně teplé oblasti, okrsek B3 mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinový. Průměrná teplota vzduchu ve C za období ze stanice Teplice - Trnovany (228 m n. m.): I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok -2,1-1,1 3,0 8,2 13,4 16,7 18,4 17,3 13,5 8,1 3,7-0,3 8,2 Průměrné srážky v mm za období ze stanice Litvínov (350 m n. m.): I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok Větrná růžice pro zájmové území: 93

103 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Dále uvádíme pro zájmovou lokalitu údaje z Atlasu podnebí Česka (průměr za období ): - průměrná roční teplota vzduchu: 8-9 C - průměrná teplota vzduchu - jaro: 8-9 C - průměrná teplota vzduchu - podzim: 8-9 C - průměrná teplota vzduchu - léto: C - průměrná teplota vzduchu - zima: -1-0 C - průměrný roční úhrn srážek: mm - průměrný sezónní počet dní se sněžením: dní - průměrný sezónní počet dní se sněhovou pokrývkou: dní - průměr sezónních maxim výšky sněhové pokrývky: cm - průměrný roční úhrn doby trvání slunečního svitu: hodin - průměrná roční rychlost větru: 2,0-3,0 m.s -1 Kvalita ovzduší Zákonem č. 86/2002 Sb., v platném znění jsou v 7 definovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) jako území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Zónou je území vymezené ministerstvem pro účely sledování a řízení kvality ovzduší, aglomerací je sídelní seskupení, na němž žije nejméně obyvatel, vymezené ministerstvem pro účely sledování a řízení kvality ovzduší. Seznam zón a aglomerací byl zveřejněn ve věstníku MŽP 11/2005. Česká republika je rozdělena na 3 aglomerace (Brno, Hl. m. Praha a Moravskoslezský kraj) a 12 zón (jednotlivé kraje mimo Moravskoslezský a Hl. m. Prahu). Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a jejich případné změny provádí ministerstvo jedenkrát za rok a zveřejňuje je ve Věstníku MŽP formou sdělení. Zatím došlo k vymezení oblastní se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat z let v těchto sděleních: 94

104 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území na základě dat z roku věstník MŽP 2004 částka 12/2005, sdělení č. 38 a částka 5/2006 sdělení č částka 3/2007, sdělení č částka 4/2008, sdělení č částka 2/2009 sdělení č. 1 a částka 6/2009, sdělení č částka 4/2010 sdělení č částka 4/2011 sdělení č částka 2/2012 sdělení č. 1. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je ve sdělení předmětem tabulek I. Jako nejmenší územní jednotky, pro kterou jsou oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezeny, byla zvolena území stavebních úřadů. Samostatně je ve sdělení podávána informace o velikosti území, kde došlo k současnému překročení limitní hodnoty a meze tolerance (tabulka II) a území, kde došlo k překročení cílového imisního limitu (tabulka III). Informace o překračování všech přípustných úrovní znečištění ovzduší pro ochranu zdraví lidí (vyjma cílového imisního limitu pro troposférický ozón) je znázorněna pro jednotlivé zóny a aglomerace i graficky. Zájmová lokalita patří do zóny Ústecký kraj, správní územní stavebního úřadu Litvínov. OZKO - překročení limitních hodnot na správním území stavebního úřadu Litvínov (v % území): na základě dat z roku PM 10 (r IL) PM 10 (d IL) NO 2 (r IL) CIL pro B(a)P v % území stavebního úřadu ,5 11, , ,4 38,8-13, , , ,8-7, ,3-21,1 r IL - roční imisní limit d IL - 24hodinový imisní limit CIL - cílový imisní limit B(a)P - benzo(a)pyren Zájmové území je tedy citlivé především na koncentrace tuhých znečišťujících látek a benzo(a)pyrenu. V této souvislosti je nutno upozornit na skutečnost, že vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v daném roce reflektuje především na klimatické podmínky daného roku při více méně málo proměnlivých celkových emisních hodnotách. Podle imisních map ČHMÚ pro roky 2008 až 2010 leží sledované území v ploše s následujícími hodnotami koncentrací: 95

105 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Kvalita ovzduší podle imisních map ČHMÚ rok ( g/m 3 ) roční koncentrace NO 2 < 26 > > roční koncentrace PM 10 > > > nejvyšší denní koncentrace PM 10 > > > roční koncentrace benzenu tá nejvyšší hodinová koncentrace SO 2 >50-75 >50-75 >50-75 Měřící stanice imisí v okolí záměru jsou uvedeny na následující situaci: Měřící stanice v okolí záměru (charakteristika): označení lokalita souřadnice Způsob měření Rozsah UBLZ Blažim " sš " vd UHVR Havraň " sš " vd ULIV ULOM Litvínov, Krušnohorská poliklinika s.r.o. Lom - Mariánské Radčice " sš " vd " sš " vd Automatická TZL, SO 2, NO x. NO, NO 2, CO Automatická TZL, SO 2, NO x. NO, NO 2, CO Manuální měření F, kovy v TZL Kombinované TZL, SO 2, NO x. NO, NO 2, NH 3, H 2 S kovy včetně Cr v TZL Automatická TZL, SO 2, NO x. NO, NO 2, manuální PM 2,5 kovy v TZL 96

106 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území označení lokalita souřadnice Způsob měření Rozsah UMLA Milá - Bečov " sš " vd UMOM Most - ČHMÚ " sš " vd UMSO Most - ZÚ " sš " vd URVH Rudolice v Horách " sš " vd Automatická TZL, SO 2, NO x. NO, NO 2 kovy v TZL Automatická TZL, SO 2, NO x. NO, NO 2, CO, PM 2,5, NH 3, benzen, toluen, etylbenzen, o-, p-, m-xylen Měření PAU Kombinované TZL, SO 2, NO x. NO, NO 2, NH 3, H 2 S kovy včetně Cr v TZL Automatická TZL, SO 2, NO x. NO, NO 2, CO, NH 3, benzen, toluen, etylbenzen, o-, p-, m-xylen Manuální TZL, SO 2, sírany, dusičnany, kyselina dusičná kovy v TZL Přípustná kvalita ovzduší podle nařízení vlády 597/2006 Sb. v platném znění (42/2011 Sb.): Příloha 1 (Přípustné úrovně znečištění ovzduší, přípustné četnosti jejich překročení a požadavky na sledování kvality ovzduší) Všechny uvedené přípustné úrovně znečištění ovzduší pro plynné znečišťující látky se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,325 kpa. U všech přípustných úrovní znečištění ovzduší se jedná o aritmetické průměry. Část A - Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí, přípustné četnosti jejich překročení a meze tolerance 1. Imisní limity vybraných znečišťujících látek a přípustné četnosti jejich překročení Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit μg/m 3 Přípustná četnost překročení za kalendářní rok Oxid siřičitý Oxid uhelnatý PM 10 1 hodina hodin maximální denní osmihodinový průměr 1) hodin kalendářní rok 40 - PM 2,5 1 kalendářní rok 25-1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je 97

107 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. 2. Imisní limity oxidu dusičitého a benzenu a přípustné četnosti jejich překročení Znečišťující látka Oxid dusičitý Doba průměrování Imisní limit μg/m 3 Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 1 hodina kalendářní rok 40 - benzen 1 kalendářní rok 5 - Část B Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit μg/m 3 Oxid siřičitý kalendářní rok a zimní období 200 (1. října března) Oxidy dusíku 1) 1 kalendářní rok 30 1) Součet objemových poměrů (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého. Část C Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle 1. Cílové imisní limity vybraných znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Cílový imisní limit 1) ng/m 3 arsen 1 kalendářní rok 6 kadmium 1 kalendářní rok 5 nikl 1 kalendářní rok 20 benzo(a)pyren 1 kalendářní rok 1 1) Pro celkový obsah v PM 10 Cílový imisní limit v městských pozaďových lokalitách pro PM 2,5 Znečišťující látka Doba průměrování Cílový imisní limit 1) ng/m 3 PM 2,5 roky 2013, 2014 a ) Cílový imisní limit pro PM 2,5 je stanoven pro rok 2015 a je vyjádřen jako průměr ročních průměrných úrovní znečištění ovzduší PM 2,5 za roky 2013, 2014 a 2015 ve všech městských pozaďových lokalitách. Hodnoty jsou zjišťovány z míst odběru vzorků zřízených podle bodu 1.6 části A přílohy č. 5 k tomuto nařízení. Dostupné výsledky měření kvality ovzduší na měřících stanicích v okolí v posledním období podle portálu ČHMÚ: (tučně vyznačeno překročení imisního limitu, nebo cílového imisního limitu) jsou uvedeny v následujících tabulkách: 98

108 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území škodl ivina PM 10 rok stanice μg/m 3 škodlivi průměrování na roční denní rok stanice μg/m 3 průměrování ,7 260, ,4 82,5 133,7 95, ZÚ ,5 97, ZÚ Litvínov ~ ~ 2009 Most-ZÚ 6,6 69,0 ~ ~ ,3 99, ,3 29,0 ~ ~ ,4 132, ,7 38,0 ~ ~ ,7 NO ,6 88,0 ~ ~ 2010 ČHMÚ ,7 404, ČEZ ,4 56,4 78,4 68, Lom 35,6 250, Blažim 13,3 49,2 102,1 62,3 roční denní max. hodinová max max 19-tá hodnota 2010 ČHMÚ ,5 220, ČHMÚ 41,5 75,7 106,4 89, Most 31,6 195, Most 22,2 62,3 101,8 79, ,2 125, ,9 55,3 89,5 76, ,8 133, ,3 54,9 123,2 86, ,0 154, ,5 45,2 72,7 54, ,5 137, ,0 57,3 82,2 62, ,4 282, ,4 71,8 85,7 73, ZÚ 537 Most- 24,0 154, ČEZ ,3 59,0 89,3 67, ZÚ 22,1 133, Havraň 16,3 49,2 95,7 61, ~ ~ ,0 51,3 67,0 56, ,9 124, ,3 61,4 103,9 67, , ,5 73,5 105,4 78, ČHMÚ 15,1 84, ZÚ 929 5,5 18, ,5 61, Litvínov ~ ~ ~ ~ 99

109 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území škodl ivina PM 2,5 SO 2 rok stanice μg/m 3 škodlivi rok stanice μg/m 3 průměrování na průměrování 2008 Rudolice v 12,8 45, ,1 26,0 ~ ~ Horách ,0 98, ,9 27,0 ~ ~ ,8 39, ,5 84,0 ~ ~ 2010 ČEZ Milá ,3 ~ 134,1 ~ ČHMÚ 1507 Lom 15,4 14,6 61,6 52,7 87,0 70,8 67,1 60,3 ~ ~ ,5 47,5 73,1 57,4 ~ ~ ,8 59,8 75,6 59,3 ~ ~ ,4 84,1 125,7 96,2 Denní max ČHMÚ 12,8 39,5 74,6 54,5 (1317) 2010 ČHMÚ , ,9 50,8 85,5 64,1 Rudolice v Most , Horách 10,6 34,6 109,0 54, ,3 94, ,9 45,7 76,7 60, ,6 63, ,6 45,0 94,3 71, ,6 172, ČHMÚ 2010 ČHMÚ ,5 179, Most 35, Lom 16,8 90, ,5 179, , , ,8 72, ZÚ ,7 176, Most-ZÚ 10,4 roční denní ,1 91,0 4 hodnota , ČHMÚ 1005 ~ ~ 2010 ČEZ ,5 98, Most ~ ~ 2009 Blažim 18,0 111, ~ ~ ,4 73,8 100

110 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území škodl ivina rok stanice μg/m 3 škodlivi průměrování na rok stanice μg/m ,4 61, ,9 236, ,4 55, ,7 99, ČEZ ,2 34, ZÚ Blažim 8,9 40, Litvínov ~ ,6 24, ,1 92, ,3 32, , ,8 45, ČHMÚ 19,0 123, ČEZ ,3 41, Lom 18,7 97,3 Havraň ,2 54, ,8 102,4 NO x ,2 29, ,8 193, ,8 49, ,4 167, ,3 46, ČHMÚ 15,5 62, ZÚ ,6 74, ,0 82,3 Rudolice v Litvínov 2009 ~ ~ 2008 Horách 12,4 43, ,6 75, ,3 102, ,2 134, ,1 68, ,7 117,0 ~ průměrování roční denní 8hod. * 2010 ČHMÚ ,5 47,8 101, ČHMÚ Lom 1005 Most ,9 70,1 140, ~ ~ ~ CO ,1 44,7 116, ,1 1194,6 1570, ,0 102,7 275, ,5 1203,3 1951, ,2 107,9 198, ,0 2072,3 3579, ČHMÚ 7,4 32,8 82,8 amonia roční denní hod ,8 56,2 111,0 k 2010 ČHMÚ 2,4 15,5 77,0 101

111 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území škodl ivina benz en rok stanice μg/m 3 škodlivi rok stanice μg/m 3 průměrování na průměrování 2008 Rudolice v 7,4 32,4 82, Most Horách 2,5 92, ,7 49,8 86, ,0 42, ,5 55,2 108, ,9 24, ČEZ ,3 31,6 63, ,1 14,0 28, Milá 9,9 26,4 50,7 *klouzavý průměr ,3 23,1 41, ,9 29,7 57, ,4 43,6 69,6 roční denní max ČHMÚ ,6 5, Most 1,3 8, ,3 5, ,3 4, ,8 8, ČHMÚ ,6 3, Rudolice v Horách 0,5 3, ,5 2, ,6 3, ,5 3,2 Zdroj: [ČHMÚ] 102

112 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Průměrné koncentrace těžkých kovů v suspendovaných částicích (uvedeny hodnoty jen pro Cr): Cr Roční ZÚ 537 Most-ZÚ ng/m 3 Max. měs ,1 2, ,2 2, , ,2 2, ,4 2,0 V Územním programu snižování emisí a imisí pro město Litvínov jsou uvedeny grafy vývoje imisních koncentrací pro PM 10, SO 2, NO 2, benzen, CO a kovy - většinou za roky a Byl zpracován Integrovaný krajský program snižování emisí Ústeckého kraje, Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje a Programový dodatek k Integrovanému krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje firmou DHV CR, spol. s r.o. v červnu Na tyto IKP byla zpracována SEA firmou Empla - Ing. Plachý. Bylo vydáno souhlasné stanovisko s návrhem koncepce. Dle Integrovaného krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje z celkového vyhodnocení makroemisní situace v Ústeckém kraji a v České republice vyplývá, že emise TZL, SO 2, NO x a VOC se pohybují vysoce nad republikovým průměrem (tj. výše, než odpovídá podílu kraje na tvorbě HDP). Rozhodující podíl emisí SO 2 a NO x je emitován zvláště velkými a velkými zdroji znečišťování ovzduší (REZZO 1), podíl malých zdrojů znečišťování ovzduší je rozhodující v případě emisí VOC a emisí amoniaku, podíl mobilních zdrojů je rozhodující v případě emisí oxidu uhelnatého. Dále je v IKPSE uvedeno, že z provedené analýzy vyplývá, že za stávajících podmínek a při zachování stanovených emisních stropů do roku 2010 by Ústecký kraj nesplnil hodnoty emisních stropů pro oxid siřičity a oxidy dusíků. Vzhledem k tomu, že riziko nedodržení emisního stropu oxidu siřičitého a oxidů dusíků je dost vysoké, je proto nezbytné zvláštní pozornost věnovat zejména množství vypouštěných emisí těchto polutantů. Z analýzy struktury zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek v Ústeckém kraji a v České republice vyplývá, že na krajských emisích se nejvíce podílejí zvláště velké a velké zdroje (téměř 50 % celkových emisí TZL), které jsou následovány mobilními (32 %) a malými zdroji znečišťování ovzduší (18 % emisí TZL). Podíl středních zdrojů je zanedbatelný a představuje 4 % krajských emisí TZL. V republikové struktuře zdrojů emisí se na první místo řadí mobilní zdroje, jejichž podíl představuje 45 % celkových emisí TZL, potom následují malé (28 %), zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší (19 %). Podíl středních zdrojů je částečně významný a představuje 9 % národních emisí TZL. Struktura zdrojů emisí oxidu siřičitého je v Ústeckém kraji odlišná od struktury zdrojů v České republice. Emise oxidu siřičitého pocházejí převážně z velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší (zejména ze spalovacích zdrojů, které spadají do sektorů veřejné a průmyslové energetiky a chemického průmyslu). Zdroje kategorie REZZO 1 se na emisích oxidu siřičitého v Ústeckém kraji podílejí téměř z 98 %, což je o 9 % více než při celorepublikovém porovnání. Z porovnání údajů mezi roky 2000 až 2007 je patrný klesající 103

113 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území trend emisí SO 2 ze zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší. V období od roku 2000 do 2007 došlo k poklesu emisí SO 2 z těchto zdrojů o 7,8 kt, což je víc než 9 % emisí roku Z analýzy krajské a národní struktury zdrojů emisí oxidů dusíku vyplývá, že se na emisích NOx rozhodujícím způsobem v obou případech podílejí zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší. Podíl zdrojů kategorie REZZO 1 v Ústeckém kraji v roce 2007 činil 88 %, což je o 37 % více než na národní úrovni. Celkové množství emisí z těchto zdrojů pokleslo oproti roku 2001 přibližně o 0,2 kt. Mobilní zdroje mají na krajských emisích oxidů dusíku částečně významný podíl (11% krajských emisí NOx). V republikové struktuře je podíl této kategorie zdrojů znečišťování ovzduší významný a představuje 45 % emisí NOx. Od roku 2001 vykazovaly emise oxidů dusíku klesající tendenci. Tak oproti roku 2001 došlo k výraznému poklesu emisí zejména u zdrojů kategorie REZZO 4 a následně ke snížení podílu těchto zdrojů na krajských emisích NOx. Redukce emisí představuje téměř 2,4 kt. Podíl středních a malých zdrojů znečišťování ovzduší je jak na krajské, tak i na národní úrovni téměř marginálním a pohybuje se na úrovni do 3 % celkových emisí NOx. Krajská struktura zdrojů emisí oxidu uhelnatého je obdobná národní struktuře. Z analýzy struktury zdrojů emisí oxidu uhelnatého jak na krajské, tak i na republikové úrovni vyplývá, že se na emisích této znečišťující látky nejvíce podílejí mobilní zdroje (50 % celkových emisí CO), které jsou následovány zvláště velkými a velkými zdroji (31%) a malými zdroji znečišťování ovzduší (18 %). Podíl malých zdrojů je zanedbatelný a představuje pouze 1 % celkových emisí oxidu uhelnatého. Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 1 (zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší) v ORP Litvínov a Ústeckém kraji v roce 2007: ORP TZL, t/rok Pod íl,% SO 2, t/rok Podí l,% NO x, t/rok Pod íl,% CO, t/rok Pod íl,% VOC, t/rok Pod íl,% NH 3, t/rok Podí l,% Litvínov 286, , , , , ,9 8 5 kraj 2653, , , , ,2 100 celkem Zdroj: ČHMÚ Kraj Emise hlavních znečišťujících látek v České republice podle krajů TZL SO 2 NO x CO VOC NH 3 [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % Ústecký 1 881,9 22, ,8 41, ,6 45, ,6 5, ,9 23,7 781,3 6,0 Emise hlavních znečišťujících látek podle krajů po okresech Okres TZL SO 2 NO x CO VOC NH 3 [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] Ústecký kraj Most 218, , , ,4 569,4 68,5 Na základě analýzy emisí základních znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 1 na úrovní jednotlivých ORP Ústeckého kraje vyplývá, že podíl ORP Litvínov je významný v případě emisí SO 2 (20%) a částečně významný v případě emisí CO (13%), TZL (11%), NOx (10%) a VOC (10%). Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 2 (střední zdroje znečišťování ovzduší) v ORP Litvínov a Ústeckém kraji v roce

114 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území ORP TZL, t/rok Podíl, % SO 2, t/rok Podíl, % NO x, t/rok Podíl, % CO, t/rok Podíl, % VOC, t/rok Podíl, % NH 3, t/rok Podíl, % Litvínov 0,4 0 1,7 1 3,5 1 3,6 1 19,8 7 0 kraj 236, , , , , ,4 100 celkem Zdroj: ČHMÚ Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 3 (malé zdroje znečišťování ovzduší) v ORP Litvínov a Ústeckém kraji v roce 2007 ORP TZL, t/rok Podíl, % SO 2, t/rok Podíl, % NO x, t/rok Podíl, % CO, t/rok Podíl, % VOC, t/rok Podíl, % Litvínov 26,8 3 54,5 3 20, ,1 3 32,4 3 kraj 878, , , , ,3 100 celkem celkem * 1037,1 1740,3 580,9 5124,4 7721,9 Zdroj: ČHMÚ * - Od roku 2007 se podle nové metodiky stanovení emisí znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 3 byly do celkových emisí TZL zahrnuty emise z chovů hospodářských zvířat (přibližně 160,0 t TZL). Emise VOC z použití organických rozpouštědel a nátěrových hmot, které se neohlašují v registru REZZO 1 a REZZO 2 jsou na základě odborného odhadu dopočítávaný jako součást emisí VOC z malých zdrojů, proto údaje uvedené v tabulce se liší od celkových emisí VOC ze zdrojů REZZO 3, kde se za rok 2007 vykazuje 7,7 kt. Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 4 (mobilní zdroje znečišťování ovzduší) v ORP Litvínov a Ústeckém kraji v roce 2007 ORP TZL, t/rok Podí l,% SO 2, t/rok Pod íl,% NO x, t/rok Podíl,% CO t/rok Podíl, % VOC, t/rok Pod íl,% NH 3, t/rok Podí l,% Litvínov 40,6 2 1, , ,1 2 61,1 2 3,1 2 kraj , , , , , ,0 celkem Zdroj: ČHMÚ V Integrovaném krajském programu snižování emisí Ústeckého kraje bylo dle výsledků statistického šetření zaměřeného na zatížení silničních komunikací, provedeného v roce 2005 Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD), identifikováno 10 nejvýznamnějších liniových zdrojů Ústeckého kraje s průměrnou celoroční intenzitou dopravy nad 20 tis. vozidel/24 hod. Komunikace I/27 zde zařazena není. V roce 2010 byla na této komunikaci (sčítací úsek ) zjištěna frekvence vozidel/den. V Integrovaném krajském programu snižování emisí Ústeckého kraje v kapitole N Základní nástroje Programu snižování emisí jsou uvedeny tyto nástroje, které by se mohly týkat předmětného záměru realizace výrobní linky PE3: NOR02: Povolení k umisťování staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší Stavby zdrojů, které by mohly být potenciálním významným zdrojem emisí znečišťujících látek, zejména tuhých znečišťujících látek oxidů dusíku a polycyklických aromatických uhlovodíků, by, pokud je to možné, neměly být umisťovány do lokalit, ve kterých jsou dlouhodobě indikovány nadlimitní koncentrace znečišťujících látek (zejména suspendovaných částic). 105

115 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Výstavbu nového zvlášť velkého stacionárního zdroje znečišťování realizovat pouze jako úplnou nebo částečnou substituci některého ze stávajících zvlášť velkých stacionárních zdrojů znečišťování tak, aby nedocházelo k navýšení dosavadní úrovně znečištění ovzduší. Výstavba nového zvlášť velkého stacionárního zdroje znečišťování ovzduší v lokalitách, které jsou již zatíženy průmyslovou výrobou a kde dochází k nadměrné produkci emisí znečišťujících látek do ovzduší, bude povolena pouze při současné realizaci opatření zajišťující alespoň zachování dosavadní úrovně znečištění ovzduší (kompenzační opatření). Kompetence: kraj NOR03: Povolení staveb velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší Při povolování staveb zdrojů, které by mohly být potenciálním významným zdrojem emisí znečišťujících látek, zejména tuhých znečišťujících látek oxidů dusíku a polycyklických aromatických uhlovodíků, by měly být využívány všechny možnosti omezování emisí, které právní úprava umožňuje - samozřejmě především tam, kde to bude mít významný efekt na kvalitu ovzduší. Kompetence: kraj NOR04: Povolení k uvedení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší do zkušebního i trvalého provozu Při povolení k uvedení zdroje do provozu musí orgán ochrany ovzduší důsledně ověřit, že zdroj bude dodržovat emisní limity a další požadavky / parametry, stanovené zdroji v předchozích fázích povolovacího procesu. Kompetence: kraj NOR05: Povolení ke změnám staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší Rozhodování musí brát důsledně v potaz imisní situaci kraje, zejména z hlediska suspendovaných částic (PM10 a perspektivně také PM2.5) oxidů dusíku, oxidů síry a polycyklických aromatických uhlovodíků, vyjádřených jako benzo(a)pyren. Povolení by mělo být vydáno pouze v případě, že nedojde k výraznému zvýšení emisí a následnému zhoršení imisní situace anebo dokonce k překročení / nedodržení stanovených limitních hodnot. Kompetence: kraj NOR08: Povolení k záměrům na zavedení nových výrob a technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší Rozhodování musí brát důsledně v potaz imisní situaci kraje, zejména z hlediska suspendovaných částic (PM10 a perspektivně také PM2.5), oxidů dusíku, oxidů síry a polycyklických aromatických uhlovodíků, vyjádřených jako benzo(a)pyren. Povolení by mělo být vydáno pouze v případě, že nedojde k výraznému zvýšení emisí a následnému zhoršení imisní situace anebo dokonce k překročení / nedodržení stanovených limitních hodnot. Kompetence: kraj NOR9: Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší (KLIMA+) Rozhodování musí brát důsledně v potaz imisní situaci kraje, zejména z hlediska suspendovaných částic (PM10 a perspektivně také PM2.5) oxidů dusíku, oxidů síry a polycyklických aromatických uhlovodíků, vyjádřených jako benzo(a)pyren. Povolení by mělo být vydáno pouze v případě, že 106

116 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území nedojde k výraznému zvýšení emisí a následnému zhoršení imisní situace anebo dokonce k překročení / nedodržení stanovených limitních hodnot. Kompetence: kraj NOR14: Povolení k vydání a změnám provozního řádu zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší Provozní řád je velmi důležitým regulačním nástrojem, protože shrnuje všechny podstatné informace o zdroji znečišťování ovzduší. Jeho zpracování a projednání je proto nutno věnovat vysokou pozornost jak ze strany provozovatele zdroje, tak ze strany orgánu ochrany ovzduší. Kompetence: kraj DOB03: Podpora zavádění dobrovolných aktivit (EMAS, ISO , sektorové kodexy environmentálně šetrného chování), (KLIMA+) Nástroj je velice významný, protože může mít jednak přímý efekt ve snížení emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek, jednak nepřímý efekt v podpoře dalšího rozvoje sektoru environmentálně příznivé výroby a služeb. Operativní formou aplikace tohoto nástroje je nástroj ORG15: Stanovení podmínek ochrany ovzduší a ochrany klimatu pro veřejné zakázky krajem vyhlašované / ovlivňované. Kompetence: kraj, obec V následující tabulce je uveden výčet 20 zdrojů kategorie REZZO 1 s nejvyššími emisemi základních znečišťujících látek v Ústeckém kraji (rok 2007, zdroj: Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje). Jedná se v převážné míře o zdroje podnikové energetiky, výroby elektrické nebo tepelné energie pro veřejné sítě (v t/rok) Poř. NÁZEV TZL SO 2 NO x CO VOC 1. ČEZ, a. s. - Elektrárna Prunéřov 2 650, , ,4 550,2 884,8 2. ČEZ, a. s. - Elektrárna Počerady 445,8 8412, ,9 1418,5 882,5 3. ČEZ, a. s. - Elektrárny Tušimice 111,6 8205,7 7515,0 157,7 497,8 4. ČEZ, a. s. - Elektrárna Ledvice 188,5 9523,2 3468,0 15,2 221,4 5. Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna 54,9 6362,6 1827,1 347,3 169,2 Trmice 6. ČEZ, a. s. - Elektrárna Prunéřov 1 258,1 2930,1 3409,3 830,0 382,3 7. UNIPETROL RPA, s.r.o. - teplárna T ,5 3697,7 2349,4 349,2 229,5 8. Rafinérie Litvínov 4,6 5291,9 476,0 146,9 59,5 9. United Energy právní nástupce, a.s., 75,2 4109,0 1095,8 354,4 95,8 Teplárna Komořany 10. UNIPETROL RPA, s.r.o. - teplárna T ,0 3439,2 1410,7 62,6 64,2 11. Lafarge Cement, a.s. 31,6 220,7 1133,7 2631,5 46,4 12. AGC Flat Glass Czech a.s.- závod Řetenice 181,8 804,9 2470,0 295,3 0,1 13. UNIPETROL RPA, s.r.o. - závod 25,1 153,3 2086,7 612,9 64,3 PETROCHEMIE 14. UNIPETROL RPA, s.r.o. - závod AGRO 58,2 2400,9 0,7 0,1 7,7 15. ENERGY Ústí nad Labem, a.s. 2,4 996,8 411,9 53,4 15,9 16. Lovochemie, a.s., Lovosice 58,8 798,0 466,5 25,7 14,0 17. Mondi Štětí a.s. 91,1 54,4 700,1 474,0 29,3 18. ACTHERM, spol. s r.o., o.z. Chomutov, teplárna 6,2 809,1 307,9 24,9 19,2 107

117 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Poř. NÁZEV TZL SO 2 NO x CO VOC 19. Mondi Štětí a.s. 7,3 507,1 404,0 22,0 11,4 20. ČEZ Teplárenská, a.s - výtopna Proboštov 1,1 667,5 139,7 74,0 18,8 Celkem 2450, , ,8 8445,9 3714,3 Podíl UNIPETROL RPA, s.r.o. - závod PETROCHEMIE na emisích 20 největších zdrojů v % 1,02 0,21 3,47 7,26 1,73 Nejedná se o aktuální údaje - např. teplárna T 200 (uvedena na 10. místě) je od března 2011 trvale odstavena. Město Litvínov má zpracovaný Územní program snižování emisí a imisí pro město Litvínov z roku V roce 2001 byla zpracována rozptylová studie emisí z velkých a středních zdrojů umístěných v areálu podniků Chemopetrol a.s. a Česká rafinérská a.s. v Záluží u Mostu (Ing. Vladimír Závodský). Studie byla jedním z podkladů pro návrh pásma hygienické ochrany. Rozptylová studie byla zpracována pro následující škodliviny: tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, benzen, toluen, etylbenzen, xylen, sirovodík, amoniak a skupinu označenou jako uhlovodíky C x H y, do které byly zahrnuty emise uhlovodíků ze spalovacích procesů, alkeny (etylén, propylén) a benzinové páry, a dále skupinu označenou jako alkoholy, do které patří emise etanolu, butanolu a alifatických aldehydů např. isobutylaldehyd. Z hlediska zájmových škodlivin záměru výstavby nové jednotky na polyetylén PE 3 byly rozptylovou studií z roku 2001 (EPAS s.r.o.) zjištěny následující maximální příspěvky: škodlivina průměrování Hodnota příspěvku v µg/m 3 Tuhé znečišťující látky Průměrná koncentrace Krátkodobá koncentrace* roční Oxidy dusíku Průměrná roční koncentrace Krátkodobá koncentrace* uhlovodíky Průměrná roční koncentrace Krátkodobá koncentrace* * Maximální půlhodinová koncentrace Referenční bod vzdálenost od záměru PE 3 m 2, m západně 323, m západoseverozápadně 4, m západně 339, m severně m jihozápadně m západně Aktualizace této rozptylové studie byla provedena v roce 2003 (Ing. Vladimír Závodský, EPAS). Předmětem aktualizace bylo podstatné rozšíření především podstatné rozšíření zájmové oblasti převážně severozápadním směrem až na území sousedního Německa s cílem modelováním odhadnout expozici zájmové lokality znečisťujícími látkami emitovanými do ovzduší zdroji emisí umístěnými v areálu závodů Chemopetrolu a s. a České rafinérské a.s. v Záluží u Litvínova. Ve výpočtu byly hodnoceny pouze znečisťující látky 108

118 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území typické pro technologie umístěné v areálu - benzen, etylbenzen, toluen, xylen, amoniak a sirovodík. Žádná z těchto látek není typická pro záměr realizace nové jednotky polyetylénu PE3. Další rozptylová studie (Ing. Vladimír Závodský, EPAS) byla provedena v roce 2005 a to ve dvou variantách: 1. Všechny spaliny z pyrolýzách pecí do společného stávajícího komína 2. Oddělení spalin do stávajícího a dvou nových komínů. Výpočty rozptylu byly provedeny pro tuhé znečišťující látky, resp. pro frakci PM 10, oxid siřičitý, oxidy dusíku, resp. oxid dusičitý, oxid uhelnatý, benzen, elthylbenzen, toluen, xylen, amoniak, sumu organických látek a sirovodík. Provedená rozptylová studie nemá přímý vztah pro záměr realizace nové jednotky polyetylénu PE3. C.2.2. Voda Povrchové vody Zájmové území leží v dílčím povodí Bílého potoka (číslo hydrologického pořadí ), který pramení v horské části okresu Most, pod vrchem Pestrý (875). Horní tok prochází údolím Šumného dolu a protéká ve svém přirozeném korytě a vysoké čistotě vod. Střední tok začíná před aglomerací Litvínov kde je koryto regulováno buď zpevněním anebo přímo betonovými zdmi. Zde se zároveň i potok "ztrácí" do podzemí kde je veden v délce asi 500 m zároveň je zde nápusť pro Pilařský rybník. Poté co tok opouští podzemí je veden regulovaným korytem s kaskádami. U supermarketu Plus je vybudováno odlehčovací koryto, jež odvádí "velké vody" do nádrže Rudý sever. Nádrž Rudý sever byla vyprojektována v roce 1963 jako jedna z retenčních nádrží pro ochranu před povodněmi. V současné době retenční nádrž Rudý sever plní účel zachycení povodňové vlny a tudíž snížení povodňových průtoků vod Bílého a Zálužského potoka (přeložky Litvínovských potoků). Po opuštění města směřuje Bílý potok jižním směrem podél komunikace I/27 Litvínov - Most. Dolní tok je oblast, kde tok vede otevřeným korytem směrem k areálu UNIPETROLu. V úseku, kde vede tok závodem je v úseku několika set metrů zatrubněn. Vzhledem k omezeným kapacitním možnostem zatrubnění, bylo vybudováno odlehčovací koryto, jež je zaústěno do Loupnice. Po opuštění potrubí protéká Bílý potok otevřeným korytem prostorem čistírenského komplexu odpadních vod UNIPETROLu. Bezprostředně po opuštění areálu se Bílý potok vlévá do řeky Bíliny. Řeka Bílina a její přítoky jsou recipientem pro odpadní vody vypouštěné z biologické čistírny odpadních vod a z dešťové kanalizace z areálu UNIPETROLu. Dle Vyhlášky Ministerstva zemědělství 470/2001 Sb. v platném znění (333/2003 Sb., 267/2005 Sb.), kterou se vymezují významné vodní toky, jsou Bílý potok, Jiřetínský potok, Loupnice a Bílina uvedeny v seznamu významných vodních toků. 109

119 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Název vodního Poř. č. toku číslo hydrologického pořadí Délka vodního toku v kategorii význam. v km Identifikátor vodního toku Vymezení úseku vodního toku v kategorii významný ř.km od - do Správce toku 403. Bílina , POH V 408. Loupnice , POH V 412. Jiřetínský potok /1 7, POH Funkce toku 413. Bílý potok , POH V Vysvětlivky Sloupec 1 pořadové číslo toku Sloupec 2 název vodního toku dle vyhlášky 391/2004 Sb. Sloupec 3 číslo hydrologického pořadí - dle vyhlášky 391/2004 Sb. Sloupec 4 Délka vodního toku od ústí po pramen nebo délka úseku vodního toku, ve kterém je tok významný; u hraničního toku délka toku nebo jeho úseků nebo součtu délek jeho úseků, které tvoří státní hranici Sloupec 5 identifikátor vodního toku dle vyhlášky 391/2004 Sb. Sloupec 6 Vymezení úseku vodního toku v kategorii významný říčním kilometrem od - do. Není-li uvedeno jinak, je celý vodní tok významným od ústí po pramen Sloupec 7 Správce toku: POH - Povodí Ohře, státní podnik Sloupec 8 Funkce vodního toku: V - vodní tok s vodárenským odběrem Zdroj: [http://heis.vuv.cz] Výřez vodohospodářské mapy je uveden v příloze 1.2. Z následující situace jsou zřejmá záplavová území v širším zájmovém území, resp. aktivní zóny záplavových území (zdroj: Hydroekologický informační systém VÚV TGM). 110

120 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Základní hydrologické údaje Bíliny a přítoků (hydrol. období ) Tok Místo Plocha povodí (km 2 ) Délka toku (km) Průtok (m 3.s -1 ) Jirkov 40, ,35 Bílina Most 232, ,48 Ústí n. L. 1071, ,51 Bílý potok Dolní Jiřetín 39,79 16 Jiřetínský potok Most 26,36 13,0 0,43 Srpina Obrnice 188, ,35 Zdroj: [http://heis.vuv.cz] Povodí Bíliny je s ohledem na potřeby užitkové vody v oblasti Chomutova a Mostu dotováno přívodem vody z Ohře pomocí umělých přivaděčů (Ohře - Bílina a průmyslový vodovod Nechranice), kterým dochází k trvalému ovlivňování přirozených odtokových poměrů řeky Bíliny. Podstatný úsek toku Bíliny na Mostecku je hodnocen jako část s extrémně nepříznivými ekologickými poměry. Koryto má vegetační doprovod tvořen jen ojedinělými mladými stromy a kvalita vody pod přítokem z ČOV UNIPETROLU RPA, s.r.o. výrazně klesá. Tomu odpovídá složení fauny v toku, kdy ryby v úseku nežijí vůbec. Bílina je jedním z nejvíce znečištěných povrchových toků v České republice. Její povodí náleží mezi oblasti s vysokým stupněm industrializace. Je zde soustředěna především těžba uhlí, energetický a 111

121 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území chemický průmysl. Nemalou měrou se na znečištění toku podílí i vysoká lokální koncentrace osídlení. Pouze prvních pár kilometrů má řeka charakter relativně neznečištěného toku, který teče v původním korytě, zbývajících 71 km z celkové délky 84,2 km je různou měrou antropogenně ovlivněno. Kvůli povrchové těžbě uhlí bylo vlastní koryto řeky silně pozměněno, často docházelo ke zpevnění koryta, přeložkám toku či jeho zatrubnění. Stále rostoucí průmyslová výroba v oblasti si vyžádala vybudování přivaděčů z Ohře pro nadlepšení průtoku Bíliny. Z hlediska kvality vody se dá její tok rozdělit na tři odlišné části. Tok od pramene k VD Březenec představuje jediný původní úsek s relativně kvalitní vodou. Druhý úsek od ČOV Jirkov až po VD Jiřetín se dá charakterizovat znečištěním pocházejícím převážně z odtoků z ČOV (BSK 5, CHSK, celkový fosfor, TOC, dusíkaté sloučeniny, mikrobiální kontaminace). Poslední část toku od Záluží až po závěrný profil v Ústí nad Labem je ovlivněna kombinací průmyslového znečištění (PCB, PAU, fenoly, těžké kovy, těkavé organické látky, chlorované organické látky) a odpadních vod z velkých městských aglomerací (dusíkaté sloučeniny, CHSK, amonné ionty). Jakost vod Bíliny je negativně ovlivněna i jejími přítoky, které jsou samy silně znečištěny (Bílý potok, Srpina, Bystřice, Ždírnický a Klíšský potok). Jakost vody (BSK5) - podélný profil Bíliny v letech

122 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Jakost vody (CHSK Cr ) - podélný profil Bíliny v letech Jakost vody (N-NH 4 ) - podélný profil Bíliny v letech

123 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Jakost vody (N-NO 3 ) - podélný profil Bíliny v letech Jakost vody (P celk. ) - podélný profil Bíliny v letech Zdroj: Zpráva o hodnocení množství povrchových vod, Povodí Ohře 114

124 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Situace odběrových míst Bíliny, kde je sledována kvalita: V následujících tabulkách jsou uvedeny charakteristické hodnoty kvality Bíliny v profilech Most a Chánov za roky (zdroj VÚV - HEIS) a (zdroj Povodí Ohře, IP Arrow) Jakost povrchové vody Bíliny, měrný profil Most Zdroj: [http://heis.vuv.cz] 115

125 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území ukazatel teplota jednotka průměr MIN MAX C90 Třída jakosti Vyhovuje 61/03 o C 11,08 3,90 2,2 15,5 nehodnoceno ph 7,66 7,64 6,7 8,4 nehodnoceno konduktivita ms/m 31,44 33,96 21,4 42,3 nehodnoceno BSK5 mg/l 4,47 3,84 7,6 1,8 nehodnoceno CHSK Cr mg/l 23, nehodnoceno N-NH 4 mg/l 0,214 0,602 0,02 0,05 nehodnoceno N-NO 3 mg/l 2,45 2,78 0,4 1,5 nehodnoceno P celk. mg/l 261,14 230,75 0,01 0,01 nehodnoceno Jakost povrchové vody Bíliny, měrný profil Chanov Zdroj: [http://heis.vuv.cz] ukazatel teplota jednotka průměr MIN MAX C90 Třída jakosti Vyhovuje 61/03 o C 13,28 7,26 3,1 26,8 21,2 ANO ph 7,40 7,6 7,4 8,0 7,9 ANO konduktivita ms/m 83,55 98,54 40,1 132,0 119,0 IV nehodnoceno BSK5 mg/l 6,61 8,50 2,0 18,5 13,5 IV NE CHSK-Cr mg/l 28,77 29, III NE N-NH-4 mg/l 2,075 4,462 0,03 11,00 5,20 V NE N-NO3 mg/l 2,62 3,86 1,1 5,4 4,3 II ANO P celk. mg/l 0,15 0,12 0,06 0,73 0,44 IV NE 116

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ V Praze dne: 25.08.2010 Číslo jednací: 112622/2010/KUSK/OŽP/ŠE Vyřizuje: Ing. Eva Švagrová ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Vršovická 65,100 10 PRAHA 10 VRŠOVICE, STANOVISKO K POSOUZENÍ VLIVŮ PROVEDENÍ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Vršovická 65,100 10 PRAHA 10 VRŠOVICE, STANOVISKO K POSOUZENÍ VLIVŮ PROVEDENÍ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Vršovická 65,100 10 PRAHA 10 VRŠOVICE, V Praze dne 9. 5. 2013 Č.j.: 32560/ENV/13 STANOVISKO K POSOUZENÍ VLIVŮ PROVEDENÍ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle 10 zákona č. 100/2001

Více

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy obsah Prezentace cíl společnosti Odpadní komodity a jejich složení Nakládání s komunálním odpadem Thermo-katalitická

Více

Základní údaje o čistírně odpadních vod

Základní údaje o čistírně odpadních vod Lanškroun Základní údaje o čistírně odpadních vod V případě čistírny odpadních vod Lanškroun se jedná o mechanicko-biologickou čistírnu s mezofilní anaerobní stabilizací kalu s nitrifikací, s biologickým

Více

Omezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

Omezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013 Omezování plynných emisí Ochrana ovzduší ZS 2012/2013 1 Úvod Různé fyzikální a chemické principy + biotechnologie Principy: absorpce adsorpce oxidace a redukce katalytická oxidace a redukce kondenzační

Více

UNIPETROL Podpis smlouvy o výstavbě PE3 se společností Technip

UNIPETROL Podpis smlouvy o výstavbě PE3 se společností Technip UNIPETROL Podpis smlouvy o výstavbě PE3 se společností Technip Praha 10. září 2015 Klíčové parametry projektu PE3 Unipetrol reaguje na světový trend rostoucí poptávky po vysokohustotním polyetylénu (HDPE).

Více

PARAMO Pardubice. Studijní materiál k předmětu Chemická exkurze C6950 Brno 2011

PARAMO Pardubice. Studijní materiál k předmětu Chemická exkurze C6950 Brno 2011 Studijní materiál k předmětu Chemická exkurze C6950 Brno 2011 PARAMO Pardubice Vypracoval: Mgr. Radek Matuška Úpravy: Mgr. Zuzana Garguláková, doc. Ing. Vladimír Šindelář, Ph.D. Obecné informace PARAMO,

Více

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Teplárna E2 Integrované povolení čj. ŽPZ/10759/03/Hd/9 ze dne 9.12.2004

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Teplárna E2 Integrované povolení čj. ŽPZ/10759/03/Hd/9 ze dne 9.12.2004 V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

UNIPETROL Klíčový investiční projekt české petrochemie

UNIPETROL Klíčový investiční projekt české petrochemie UNIPETROL Klíčový investiční projekt české petrochemie Podnikatelské fórum 21. září 2015 Unipetrol základní fakta Nejvýznamnější rafinérská a petrochemická skupina v České republice a přední hráč na středoevropském

Více

integrované povolení

integrované povolení V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení Adresátům dle rozdělovníku Liberec 14. května 2010 Č. j.: KULK 31995/2010 Sp. zn.: OŽPZ 203/2010 Vyřizuje: Ing. Pavlína Švecová Tel.: 485 226 385 R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého kraje, odbor

Více

Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor životního prostředí a zemědělství 28.října 2771/117 702 18 Ostrava Moravská Ostrava

Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor životního prostředí a zemědělství 28.října 2771/117 702 18 Ostrava Moravská Ostrava Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor životního prostředí a zemědělství 28.října 2771/117 702 18 Ostrava Moravská Ostrava Oznámení záměru dle přílohy č. 3, zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU MÚ Kopřivnice Vodoprávní úřad Štefánikova 1163 742 21 Kopřivnice ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 VRŠOVICE, Vršovická 65 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ V Praze dne 9. 6. 2014 Č. j. 39584/ENV/14 podle 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí

Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí vodoprávní úřad nám. 28. října 543 PSČ 763 26 ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

1. Název dokumentu. AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Nevztahuje se. Ing. Olga Šmídlová, prokuristka. Mgr. Jiří Šmíd, MBA, prokurista

1. Název dokumentu. AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Nevztahuje se. Ing. Olga Šmídlová, prokuristka. Mgr. Jiří Šmíd, MBA, prokurista 1. Název dokumentu Změna integrovaného povolení zařízení Centrum komplexního nakládání s odpady Čáslav 2. Název zařízení Centrum komplexního nakládání s odpady Čáslav 3. Adresa zařízení Hejdof 1666, 286

Více

Snížení emisí uhlovodíků z procesu odolejení petrochemických vod. Pavel Sláma úsek HSE&Q, UNIPETROL SERVICES, s.r.o. 23.10.2008

Snížení emisí uhlovodíků z procesu odolejení petrochemických vod. Pavel Sláma úsek HSE&Q, UNIPETROL SERVICES, s.r.o. 23.10.2008 Snížení emisí uhlovodíků z procesu odolejení petrochemických vod Pavel Sláma úsek HSE&Q, UNIPETROL SERVICES, s.r.o. 23.10.2008 MCHČOV a čištění odpadních vod z Petrochemie MCHČOV mechanicko-chemická čistírna

Více

Identifikační údaje : Název záměru: Změna užívání skladové haly na lakování drobných dílů Lakovna SAN

Identifikační údaje : Název záměru: Změna užívání skladové haly na lakování drobných dílů Lakovna SAN Praha: 24.03.2011 Dle rozdělovníku Číslo jednací: 028478/2011/KUSK Spisová značka: SZ_028478/2011/KUSK Vyřizuje: Ing. Ondřej Černý l. 691 Značka: OŽP/Če ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 7 zákona č. 100/2001

Více

Kapitola 6. Stručné netechnické shrnutí údajů uvedených v žádosti 1 / 5

Kapitola 6. Stručné netechnické shrnutí údajů uvedených v žádosti 1 / 5 Kapitola 6 Stručné netechnické shrnutí údajů uvedených v žádosti 1 / 5 Obsah 6.1 Zařízení a jeho základní parametry...3 6.2 Vstupy do zařízení...4 6.3 Zdroje znečišťování...4 6.4 Územní situace...5 6.5

Více

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER EMS

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s.

ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s. Bilance vodíku v ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s. APROCHEM 2010 Kouty nad Desnou 19 21.4.2010 Ing.Hugo Kittel, CSc., MBA www.ceskarafinerska.cz 1 Obsah Úvod do problému Zdroje vodíku pro rafinérie Využití vodíku

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

FLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon 16 150 t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry 220 540 C. Fluidní kotel

FLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon 16 150 t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry 220 540 C. Fluidní kotel FLUIDNÍ KOTLE Osvědčená technologie pro spalování paliv na pevném roštu s fontánovou fluidní vrstvou. Možnost spalování široké palety spalování pevných paliv s velkým rozpětím výhřevnosti uhlí, biomasy

Více

Rozhodnutí. V Praze dne: 29. 4. 2014 Číslo jednací: 060573/2014/KUSK OŽP/Hra. dle rozdělovníku. Oprávněná úřední osoba: Bc.

Rozhodnutí. V Praze dne: 29. 4. 2014 Číslo jednací: 060573/2014/KUSK OŽP/Hra. dle rozdělovníku. Oprávněná úřední osoba: Bc. V Praze dne: 29. 4. 2014 Číslo jednací: 060573/2014/KUSK OŽP/Hra Spisová značka: SZ_060573/2014/KUSK/5 Oprávněná úřední osoba: Bc. Eva Hrabovská dle rozdělovníku Rozhodnutí Krajský úřad Středočeského kraje,

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Škroupova 18, 306 13 Plzeň

KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Škroupova 18, 306 13 Plzeň KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Škroupova 18, 306 13 Plzeň č.j.: ŽP/1454/14 V Plzni dne 14. 2. 2014 Vyřizuje: Ing. Vojtajová R o z h o d n u t í o změně č. 5 integrovaného povolení

Více

Orientačně lze uvažovat s potřebou cca 650 750 Kcal na vypaření 1 l kapalné odpadní vody.

Orientačně lze uvažovat s potřebou cca 650 750 Kcal na vypaření 1 l kapalné odpadní vody. Proces Biodestil Biodestil je nový pokrokový proces pro zpracování vysoce kontaminovaných nebo zasolených odpadních vod, které jsou obtížně likvidovatelné ostatními konvenčními metodami. Tento proces je

Více

Výzkumný potenciál v oblasti uhlíkových technologií v Ústeckém kraji. Doc. Ing. J. Lederer, CSc. PF UK, Ústí n. L., 21.9.2015

Výzkumný potenciál v oblasti uhlíkových technologií v Ústeckém kraji. Doc. Ing. J. Lederer, CSc. PF UK, Ústí n. L., 21.9.2015 Výzkumný potenciál v oblasti uhlíkových technologií v Ústeckém kraji Doc. Ing. J. Lederer, CSc. PF UK, Ústí n. L., 21.9.2015 Ústecký kraj hlavní podnikatelské obory Uhlíková energetika Chemie (uhlíková)

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH

Více

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny 200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití

Více

Udržitelný rozvoj při procesech komerčního praní. Systémy dávkování. Leonardo de Vinci Project. Modul 4. Používání energie a detergentů.

Udržitelný rozvoj při procesech komerčního praní. Systémy dávkování. Leonardo de Vinci Project. Modul 4. Používání energie a detergentů. Leonardo de Vinci Project Udržitelný rozvoj při procesech komerčního praní Modul 4 Používání energie a detergentů Kapitola 3 Systémy dávkování Modul 4 Energie a detergenty Kapitola 3 Systémy dávkování

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU Městský úřad Dvůr Králové nad Labem odbor životního prostředí náměstí T.G. Masaryka 38 544 17 Dvůr Králové nad Labem ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH

Více

Přírodní zdroje uhlovodíků

Přírodní zdroje uhlovodíků Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2010 Mgr. Alena Jirčáková Zemní plyn - vznik: Výskyt často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo

Více

Výzkum a vývoj experimentálního zkušebního zařízení systém čištění spalin

Výzkum a vývoj experimentálního zkušebního zařízení systém čištění spalin Zadavatel: Moravskoslezský energetický klastr, o.s Sídlo: Studentská 6202/17, 708 33 Ostrava Poruba IČ: 26580845, DIČ: CZ 26580845 Řešitel: EVECO Brno, s.r.o. Sídlo: Březinova 42, 616 00 Brno IČ: 652 76

Více

Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství

Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství Problematika emisí z malých zdrojů znečišťování II. Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství Pohled Teplárenského sdružení ČR Ing. Jiří Vecka výkonné pracoviště TS ČR 8. března 2012, Malenovice Představení

Více

Nová galvanizační linka Zn-Ni. ELECTROPOLI-GALVIA, s.r.o., Třemošnice, provozovna Český Dub

Nová galvanizační linka Zn-Ni. ELECTROPOLI-GALVIA, s.r.o., Třemošnice, provozovna Český Dub Oznámení záměru podle 6 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v rozsahu přílohy č. 4 Nová galvanizační linka Zn-Ni ELECTROPOLI-GALVIA, s.r.o. Třemošnice provozovna Český Dub Evidenční

Více

Aktuální znění výrokové části integrovaného povolení čj. MSK 103649/2007 ze dne 30.10.2007, (nabytí právní moci dne 16.11.2007):

Aktuální znění výrokové části integrovaného povolení čj. MSK 103649/2007 ze dne 30.10.2007, (nabytí právní moci dne 16.11.2007): V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

Nakládání s upotřebenými odpadními oleji

Nakládání s upotřebenými odpadními oleji Nakládání s upotřebenými odpadními oleji 1.11.2012 Ing. Martin Holek, Bc. Lada Rozlílková množství v t 210 000 180 000 150 000 120 000 90 000 60 000 30 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Více

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE

KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ č. j. 3357/ZZ/14 Vyřizuje: Ing. Skálová / 221 V Karlových Varech dne 15. 12. 2014 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 7 zákona č. 100/2001

Více

V případě, že se vypouštění odpadních vod týká vodního toku Název vodního toku... Kilometráž výpusti...

V případě, že se vypouštění odpadních vod týká vodního toku Název vodního toku... Kilometráž výpusti... *) Příloha č. 18 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

P O S U D E K. Linka na stříbření a lakování zrcadel pro termosolární elektrárny Oloví u Sokolova. o vlivech záměru. na životní prostředí

P O S U D E K. Linka na stříbření a lakování zrcadel pro termosolární elektrárny Oloví u Sokolova. o vlivech záměru. na životní prostředí P O S U D E K o vlivech záměru Linka na stříbření a lakování zrcadel pro termosolární elektrárny Oloví u Sokolova na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Více

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ Příloha č. 4 k vyhlášce č. 288/2013 Sb. ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ ČÁST A IDENTIFIKACE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ, IDENTIFIKACE ZAŘÍZENÍ A SOUVISEJÍCÍ ÚDAJE Rok 2014 1. Identifikace provozovatele

Více

Úprava vzduchu sušení

Úprava vzduchu sušení Úprava vzduchu sušení Zařízení pro vysokou úroveň úpravy stlačeného vzduchu. Úprava vzduchu pro všechny provozy. Naše sušičky spolehlivě odstraní kondenzát a v kombinaci s námi dodávanou filtrací zajistí

Více

ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007

ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007 ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 27 Vážení čtenáři, Lovochemie, a.s., věnuje ochraně životního prostředí mimořádnou pozornost. Postupné snižování emisí do všech složek životního prostředí, vytváření

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 6 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

odbor výstavby a ŽP 573500743 nám. Svobody 29, 768 11 Chropyně

odbor výstavby a ŽP 573500743 nám. Svobody 29, 768 11 Chropyně O Z N Á M E N Í údajů pro stanovení výše ročního poplatku pro malý zdroj znečišťování ovzduší za rok (dle ust. 19, odst. 16 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů,

Více

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ ČÁST A IDENTIFIKACE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ, IDENTIFIKACE ZAŘÍZENÍ A SOUVISEJÍCÍ ÚDAJE Rok 2014 1. Identifikace provozovatele Obchodní firma nebo název/ Titul,

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Čistírny odpadních vod ČOV-AF. s dávkováním flokulantu

Čistírny odpadních vod ČOV-AF. s dávkováním flokulantu ČOV-AF s dávkováním flokulantu ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ČOV-AF 3 ČOV-AF 50 S DÁVKOVÁNÍM FLOKULANTU POUŽITÍ Domovní čistírny odpadních vod ČOV-AF s dávkováním flokulantu slouží pro čištění komunálních vod

Více

SOUČASNÁ SITUACE SKUPINY UNIPETROL A JEJÍ PLÁNY

SOUČASNÁ SITUACE SKUPINY UNIPETROL A JEJÍ PLÁNY SOUČASNÁ SITUACE SKUPINY UNIPETROL A JEJÍ PLÁNY 9.LISTOPADU 2015 Unipetrol základní fakta Nejvýznamnější rafinérská a petrochemická skupina v České republice a přední hráč na středoevropském trhu Od 2005

Více

STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY

STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY Původní Metodika stanovení emisí látek znečišťujících ovzduší z dopravy, která je schválená pro výpočty emisí z dopravy na celostátní a regionální

Více

Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu

Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu Pyrolýza jde o progresivní způsob získávání energie, přičemž nemalou výhodou je možnost likvidace mnohých těžko odstranitelných odpadů šetrným

Více

Přehled technologii pro energetické využití biomasy

Přehled technologii pro energetické využití biomasy Přehled technologii pro energetické využití biomasy Tadeáš Ochodek Seminář BIOMASA JAKO ZDROJ ENERGIE 6. - 7.6. 2006, Hotel Montér, Ostravice Z principiálního hlediska lze rozlišit několik způsobů získávání

Více

Rafinérie Kralupy od hydroskimmingu k. Ing. Ivan Souček. generáln. (s podporou Hugo Kittela a Pavla Ballka)

Rafinérie Kralupy od hydroskimmingu k. Ing. Ivan Souček. generáln. (s podporou Hugo Kittela a Pavla Ballka) Rafinérie Kralupy od hydroskimmingu k hlubokému zpracování ropy Ing. Ivan Souček generáln lní ředitel (s podporou Hugo Kittela a Pavla Ballka) Česká rafinérsk rská a.s., Wichterleho 809, 278 52 Kralupy

Více

Zpráva o udržitelném rozvoji a vlivu firmy na životní prostředí

Zpráva o udržitelném rozvoji a vlivu firmy na životní prostředí Zpráva o udržitelném rozvoji a vlivu firmy na životní prostředí Profil firmy Firma Ing. Petr Švec PENTA s.r.o. byla založena v roce 1990 a od počátku je ryze českou soukromou firmou. Od 1. ledna 2014 byla

Více

datum vyřizuje číslo jednací spisová značka 26. srpna 2014 Ing. Miroslava Janáčková KUZL 42879/2014 KUSP 42879/2014 ŽPZE-MJ ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

datum vyřizuje číslo jednací spisová značka 26. srpna 2014 Ing. Miroslava Janáčková KUZL 42879/2014 KUSP 42879/2014 ŽPZE-MJ ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení hodnocení ekologických rizik Dle rozdělovníku datum vyřizuje číslo jednací spisová značka 26. srpna 2014 Ing. Miroslava Janáčková KUZL 42879/2014 KUSP 42879/2014

Více

28.3.2011 4.3.2015. Právnické osobě SITA CZ a.s. se sídlem Španělská 10/1073, 120 00 Praha 2, Vinohrady, IČ 25638955, se vydává integrované povolení

28.3.2011 4.3.2015. Právnické osobě SITA CZ a.s. se sídlem Španělská 10/1073, 120 00 Praha 2, Vinohrady, IČ 25638955, se vydává integrované povolení V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

Technologie zplyňování biomasy

Technologie zplyňování biomasy Technologie zplyňování biomasy Obsah prezentace Profil společnosti Proces zplyňování Zplyňovací technologie Generátorový plyn Rozdělení technologií Typy zplyňovacích jednotek Čištění plynu Systém GB Gasifired

Více

6. listopadu 2013 OŽPZ 865/2013 R O Z H O D N U T Í

6. listopadu 2013 OŽPZ 865/2013 R O Z H O D N U T Í Adresátům dle rozdělovníku ČÍSLO JEDNACÍ OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/E-MAIL LIBEREC KULK 51922/2013 Čech/391 6. listopadu 2013 OŽPZ 865/2013 petr.cech@kraj-lbc.cz R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého

Více

Oznámení záměru Výroba dřevěných pelet

Oznámení záměru Výroba dřevěných pelet výroba pelet Oznámení záměru Výroba dřevěných pelet Stará Huť Zdeněk Kulda Středočeský kraj SOM s.r.o. Středisko odpadů Mníšek s.r.o. Oznámení záměru Výroba dřevěných pelet Stará Huť Zdeněk Kulda Středočeský

Více

VNITŘNÍ INFORMACE ODHAD VYBRANÝCH PROVOZNÍCH ÚDAJŮ SKUPINY UNIPETROL ZA PRVNÍ ČTVRTLETÍ ROKU 2012. Povinné oznámení 5/2012

VNITŘNÍ INFORMACE ODHAD VYBRANÝCH PROVOZNÍCH ÚDAJŮ SKUPINY UNIPETROL ZA PRVNÍ ČTVRTLETÍ ROKU 2012. Povinné oznámení 5/2012 VNITŘNÍ INFORMACE ODHAD VYBRANÝCH PROVOZNÍCH ÚDAJŮ SKUPINY UNIPETROL ZA PRVNÍ ČTVRTLETÍ ROKU 2012 Povinné oznámení 5/2012 Představenstvo společnosti Unipetrol oznamuje svůj odhad vybraných finančních a

Více

Obalovna Chodov. Oznámení záměru. Obalovna živičných směsí Chodov. HERKUL a.s. Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným.

Obalovna Chodov. Oznámení záměru. Obalovna živičných směsí Chodov. HERKUL a.s. Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným. Obalovna Chodov Oznámení záměru Obalovna živičných směsí Chodov HERKUL a.s. a Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným Karlovarský kraj SOM s.r.o. Středisko odpadů Mníšek Oznámení záměru Obalovna

Více

O Z N Á M E N Í. o z n a m u j e

O Z N Á M E N Í. o z n a m u j e Krajský úřad Libereckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství O Z N Á M E N Í Ve smyslu ustanovení 8 odst. 2 zákona č. 76/20021 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném

Více

datum vyřizuje číslo jednací spisová značka 28. listopadu 2014 Ing. Eva Gregušová KUZL 64037/2014 KUSP 64037/2014 ŽPZE-EG ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

datum vyřizuje číslo jednací spisová značka 28. listopadu 2014 Ing. Eva Gregušová KUZL 64037/2014 KUSP 64037/2014 ŽPZE-EG ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení hodnocení ekologických rizik Dle rozdělovníku datum vyřizuje číslo jednací spisová značka 28. listopadu 2014 Ing. Eva Gregušová KUZL 64037/2014 KUSP 64037/2014

Více

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Specifický cíl Podporované aktivity Příjemci Druh výzvy Datum vyhlášení PO 1 SC 1.1 Výstavba kanalizace, výstavba, modernizace a intenzifikace

Více

AS-VARIOcomp 5K - technologie určená pro 3-7 EO

AS-VARIOcomp 5K - technologie určená pro 3-7 EO NAŠE FIRMA DODÁVÁ A REALIZUJEČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD PRO RODINNÉ DOMKY A VĚTŠÍ OBJEKTY AS-VARIOcomp 5K - technologie určená pro 3-7 EO CENA ČOV 29 500 Kč BEZ DPH. NAŠE FIRMA MŮŽE NAINSTALOVAT ČOV se sníženou

Více

R O Z H O D N U T Í. Adresáti dle rozdělovníku. V Liberci dne 10. září 2015 Č.j : 62895/ENV/15 960/540/15 Spis. zn.: OV5071

R O Z H O D N U T Í. Adresáti dle rozdělovníku. V Liberci dne 10. září 2015 Č.j : 62895/ENV/15 960/540/15 Spis. zn.: OV5071 Adresáti dle rozdělovníku V Liberci dne 10. září 2015 Č.j : 62895/ENV/15 960/540/15 Spis. zn.: OV5071 R O Z H O D N U T Í DORUČOVANÉ VEŘEJNOU VYHLÁŠKOU Ministerstvo životního prostředí jako příslušný úřad

Více

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Teplárna E3 Integrované povolení čj. MSK 106739/2006 ze dne 2.1.2007

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Teplárna E3 Integrované povolení čj. MSK 106739/2006 ze dne 2.1.2007 V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

Finanční podpora státu u opatření na snižování emisí v segmentu velké energetiky na území Moravskoslezského kraje

Finanční podpora státu u opatření na snižování emisí v segmentu velké energetiky na území Moravskoslezského kraje Finanční podpora státu u opatření na snižování emisí v segmentu velké energetiky na území Moravskoslezského kraje Ing. Radomír Štěrba 9.-10. září 2015 Rožnov pod Radhoštěm ENERGETIKA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Více

24. 3. 2011, Brno Připravila: doc.rndr. Jana Kotovicová, Ph.D. Možnosti řízení environmentálních aspektů na příkladu textilní výroby

24. 3. 2011, Brno Připravila: doc.rndr. Jana Kotovicová, Ph.D. Možnosti řízení environmentálních aspektů na příkladu textilní výroby 24. 3. 2011, Brno Připravila: doc.rndr. Jana Kotovicová, Ph.D. Možnosti řízení environmentálních aspektů na příkladu textilní výroby Ústav aplikované a krajinné ekologie strana 2 Úvod Typické vlivy textilního

Více

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej V laboratořích Katedry vozidel a motorů Technické univerzity v Liberci byl vyvinut motor pro pohon kogenerační jednotky spalující rostlinný

Více

J DOBEŠ JAROSLAVICE 146, 760 01 ZLÍN TELEFON:

J DOBEŠ JAROSLAVICE 146, 760 01 ZLÍN TELEFON: METODĚJ DOBEŠ JAROSLAVICE 146, 760 01 ZLÍN TELEFON: 577902696 FAX: 577902696 E-MAIL: dobes@dobes.eu ------------------------------------------------------------------------------------------------- OZNÁMENÍ

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Libuš B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Libuš B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a stanoví. a) druhy ropy a skladbu ropných produktů2) pro skladování v nouzových zásobách,

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a stanoví. a) druhy ropy a skladbu ropných produktů2) pro skladování v nouzových zásobách, 165/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 10. června 2013 o druzích ropy a skladbě ropných produktů pro skladování v nouzových zásobách ropy, o výpočtu úrovně nouzových zásob ropy, o skladovacích zařízeních a o vykazování

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE TUKLATY

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE TUKLATY ÚZEMNÍ PLÁN OBCE TUKLATY PŘEDPOKLADY A ZÁVĚRY - STRUČNÝ PŘEHLED Dle údajů uvedených v návrhu ÚPD vypracoval Ing. Ivan Franc Charakteristika stávajícího stavu Plocha řešeného území celkem: 823,21 ha (dle

Více

Paliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování

Paliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování Paliva Paliva nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování Dělení paliv podle skupenství pevná uhlí, dřevo kapalná benzín,

Více

Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů

Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů 1 Zákon 86/2002 Sb. řeší ochranu ovzduší před znečišťujícími látkami ochranu ozonové vrstvy Země ochranu klimatického systému Země

Více

Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r. o.

Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r. o. Výrobky VZE 1. čistírny odpadních vod 2. biologické dočišťovací filtry 3. nádrže 4. septiky 5. žumpy 6. jímky 7. provzdušňovací věže Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r. o. Píšťovy 820, 537 01 Chrudim III

Více

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 1 8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a stacionárních zdrojů podle 7, odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,

Více

Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší

Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší Příloha č. 15 (Příloha č. 7 k vyhlášce č. 205/2009 Sb.) Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší 1. Identifikace provozovatele a provozovny 1. Údaje o provozovateli Název provozovatele

Více

METODIKA ME 13/06 PEČOVÁNÍ O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

METODIKA ME 13/06 PEČOVÁNÍ O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ČEZ DISTRIBUCE SKUPINA ČEZ DRUH DOKUMENTU METODIKA ČÍSLO DOKUMENTU ME 13/06 NÁZEV PEČOVÁNÍ O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HLAVNÍ ZPRACOVATEL odbor Strategický rozvoj vedoucí odboru 12120000 / Ing. Milan Špatenka

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

VOTÍN PZ, NOVÉ VEDENÍ

VOTÍN PZ, NOVÉ VEDENÍ P O S U D E K o vlivech záměru HNĚVOTÍN PZ, NOVÉ VEDENÍ 110 kv na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon

Více

BEKOKAT NEJKVALITNĚJŠÍ STLAČENÝ VZDUCH BEZ OLEJE

BEKOKAT NEJKVALITNĚJŠÍ STLAČENÝ VZDUCH BEZ OLEJE NEJKVALITNĚJŠÍ STLAČENÝ VZDUCH BEZ OLEJE BEKOKAT OPTIMÁLNÍ PRO NÁROČNÉ SPECIFIKACE Pro vysoce citlivá použití má konvenční úprava stlačeného vzduchu technické a ekonomické hranice. Jsou vyžadovány nové

Více

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce České Meziříčí - kanalizace a ČOV 1. etapa 13. výzva OPŽP 1.1. Identifikační údaje Název projektu: České Meziříčí - kanalizace a ČOV 1. etapa Zadavatel:

Více

Datové sady odboru životního prostředí a zemědělství určené ke sdílení (více informací: Ing.Irena Košková, 485 226 412, irena.koskova@kraj-lbc.

Datové sady odboru životního prostředí a zemědělství určené ke sdílení (více informací: Ing.Irena Košková, 485 226 412, irena.koskova@kraj-lbc. Datové sady odboru životního prostředí a zemědělství určené ke sdílení (více informací: Ing.Irena Košková, 485 226 412, irena.koskova@kraj-lbc.cz) Poskytovatel datové sady Název datové sady Stručný popis

Více

Ropa Kondenzované uhlovodíky

Ropa Kondenzované uhlovodíky Nejdůležitější surovina pro výrobu organických sloučenin Nejvýznamnější surovina světové ekonomiky Výroba energie Chemické zpracování - 15 % Cena a zásoby ropy (70-100 let) Ropné krize Nutnost hledání

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 5. 4. 2011 Č.j.: 25206/ENV/11 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava *KUMSX00ONQ59* Váš dopis zn.: Ze dne: Čj: MSK 52501/2010 Sp. zn.: ŽPZ/7577/2010/Pok 208.3 V10 Vyřizuje:

Více

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala ÚPRAVA VODY V ENERGETICE Ing. Jiří Tomčala Úvod Voda je v elektrárnách po palivu nejdůležitější surovinou Její množství v provozních systémech elektráren je mnohonásobně větší než množství spotřebovaného

Více

VNITŘNÍ INFORMACE ODHAD VYBRANÝCH PROVOZNÍCH ÚDAJŮ SKUPINY UNIPETROL ZA ČTVRTÉ ČTVRTLETÍ ROKU 2010

VNITŘNÍ INFORMACE ODHAD VYBRANÝCH PROVOZNÍCH ÚDAJŮ SKUPINY UNIPETROL ZA ČTVRTÉ ČTVRTLETÍ ROKU 2010 VNITŘNÍ INFORMACE ODHAD VYBRANÝCH PROVOZNÍCH ÚDAJŮ SKUPINY UNIPETROL ZA ČTVRTÉ ČTVRTLETÍ ROKU 2010 Povinné oznámení 3/2011 Představenstvo společnosti Unipetrol oznamuje svůj odhad vybraných finančních

Více

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí. Příjemce projektu: Partner projektu: Místo realizace: Ředitel výzkumného institutu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace poskytnutá EU: Dotace ze státního rozpočtu ČR: VŠB Technická univerzita Ostrava

Více

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Havlíček Jan Ing.arch. Váš dopis zn. SZn. Vyřizuje/ linka Datum S-MHMP-1578338/2012/1/OZP/VI Ing. Hippmannová/ 5860 19.02.2013

Více

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení Adresátům dle rozdělovníku Liberec 15. ledna 2009 Č. j.: KULK/1845/2009 Sp. zn.: ORVZŽP 1442/2008 Vyřizuje: Ing. Pavlína Švecová Tel.: 485 226 385 R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého kraje, odbor

Více