Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Transkript

1 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Moudrá sova se ve světě neztratí 0

2 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE CHARAKTERISTIKA A ZAMĚŘENÍ ŠKOLY...3 Analýza výchozího stavu / vybavení školy...3 Úplnost a velikost školy...4 Charakteristika pedagogického sboru...5 Způsoby spolupráce...5 Servisní služby:...6 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU...7 Vzdělávací priority:...7 Výchovně vzdělávací strategie...8 Metody a formy práce - přehled...10 Evaluační metody - metody vyhodnocování...14 Klíčové kompetence...16 Kompetence komunikativní...23 Kompetence k učení...24 Kompetence občanské...27 Kompetence pracovní...28 Kompetence k řešení problémů...29 Kompetence sociální a personální...30 Profil žáka po 5. ročníku:...32 Profil žáka po 9. ročníku...32 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI SE OPÍRÁ O:...33 Zásady práce s dítětem se specifickou poruchou učení:...33 Zásady práce s dítětem dlouhodobě nemocným a s dětmi s tělesnou vadou:...34 Zásady práce s jedincem se zrakovou vadou:...34 Zásady práce s dítětem se sluchovou vadou:...34 Zásady práce s dítětem s vadou řeči:...35 Zásady práce s dítětem s LMD...35 Zásady práce s dítětem se sociálním znevýhodněním...35 Zásady práce s dětmi mimořádně nadanými UČEBNÍ PLÁN...36 Přehled zařazených průřezových témat na I. stupni...39 Přehled zařazených průřezových témat na II. stupni UČEBNÍ OSNOVY...43 Vzdělávací předměty...43 Volitelné předměty HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY (VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY PŘÍLOHA Č. 3)...43 Zásady hodnocení

3 1. Identifikační údaje Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání s motivačním názvem Moudrá sova se ve světě neztratí Předkladatel: Základní škola, Klášterec nad Ohří, Krátká 676, okres Chomutov C/001 Základní škola IZO: ; IČ: ; DIČ: CZ ; Identifikátor právnické osoby: Adresa školy: Krátká 676, Klášterec nad Ohří Kontakty: tel.: ; fax:: skola@1zsklasterec.cz ; Jméno ředitelky školy: Mgr. Jana Dimunová Jméno koordinátora ŠVP: Mgr. Soňa Strnadová Zřizovatel: Město Klášterec nad Ohří Adresa: Náměstí Dr.E.Beneše 85, Klášterec nad Ohří Kontakty: tel ; fax: ; info@muklasterec.cz Platnost dokumentu: od 1. září 2008 Mgr. Jana Dimunová ředitelka školy 2

4 2. Charakteristika a zaměření školy Analýza výchozího stavu / vybavení školy Základní škola, Klášterec nad Ohří, Krátká 676, okres Chomutov je typizovaná stavba (7 pavilonů), která byla uváděna do provozu v letech Její umístění na východním okraji bytové zástavby města vytváří poměrně stabilizované podmínky optimální naplněnosti. S platností od je škola samostatným právním subjektem, který od hospodaří jako příspěvková organizace. Škola byla předána se základní kapacitou: 23 kmenové třídy, 4 odborné učebny, 6 oddělení ŠD, dvojice dílen, dvojice tělocvičen, plavecká učebna, školní knihovna, školní jídelna a komplexní zázemí pro hospodářskou činnost. V průběhu dalších let byla kapacita školy postupně rozšiřována přestavbami, vestavbami a úpravami nefunkčních prostor. V současnosti je kapacita školy zvýšena na 32 tříd, 10 odborných učeben, z nichž učebny fyziky a chemie, výpočetní techniky (2) a plaveckého výcviku jsou na špičkové úrovni, 21 kabinetů, 7 kanceláří, kompletní inovované zázemí školní jídelny a doplňující skladové a údržbářské prostory. Rozšířeny byly kapacity tělovýchovných zařízení o tři tenisové kurty, travnaté hřiště na malou kopanou. Tři oddělení školní družiny využívají pro svoji činnost tři speciálně upravené prostory, ale i další vhodné prostory školy kuchyňku, tělocvičny, bazén, keramickou dílnu. Dalším zkvalitněním pitného režimu žáků je zbudování školního bufetu. Průběžně se inovuje sociální zařízení školy. Uvedené údaje dokladují možnosti školy v dlouhodobém časovém horizontu. Škola je na základě analýzy svých kapacitních možností schopna zajistit vzdělávání všech žáků své přirozené spádové oblasti. Vybavenost školy je vysoce nad běžným průměrem. Průběžně dochází k obnově zastaralé didaktické techniky, standardních pomůcek a školního nábytku. Jednou z priorit školy ve výuce i v běžném chodu je využití informačních a komunikačních technologií. Pro výuku nejen ITC, ale i dalších předmětů jsou určeny 2 učebny výpočetní techniky. Učitelé mají k dispozici počítače ve sborovnách (2) a ve všech kabinetech. Několik stanic je umístěno v odborných učebnách, kde ve spojení s multimediální tabulí tvoří výukový komplex. Počítače jsou propojeny do počítačové sítě, přes kterou mají žáci i učitelé přístup na internet. Pedagogové školy mají své přístupové heslo do své ové schránky. Základní dokumenty, školní matrika jsou vedeny v elektronické podobě. Výhledově chceme zavést elektronické žákovské knížky. Ke zlepšení materiálně technického vybavení jsou použity i sponzorské dary. Budova je nejmladší školou ve městě, ale její technický stav není optimální. Zhoršující se stav vedl ke zpracování základních ozdravných opatření, která již dlouhodobě škola předkládá MÚ v Klášterci nad Ohří. 3

5 Úplnost a velikost školy Základní škola, Klášterec nad Ohří, Krátká 676, okres Chomutov je úplná škola s devíti postupnými ročníky. Výuka většinou probíhá na prvním i druhém stupni ve 3 paralelních třídách v ročníku a navazuje na vzdělávací koncepci let Ve školním roce 1991/1992 byla zahájena se souhlasem MŠMT rozšířená výuka jazyků a ve školním roce 1993/1994 byla otevřena první specializovaná třída pro děti se specifickými vývojovými poruchami učení a chování. Jádro našeho vzdělávacího systému leželo v tzv. standardních třídách. Byl tak zahájen komplexní systém péče o všechny žáky, ve kterém budeme i nadále pokračovat a vzhledem k možnostem rozšiřovat o stránku tělovýchovnou. Převážná většina žáků bydlí v nejbližším sídlišti. Život na sídlišti má svá specifika a to jak kladná, tak i záporná, což bere v úvahu koncepce školy. Na základě rozboru uplynulého období lze konstatovat, že převážná část absolventů odchází na střední školy. I tento fakt byl brán v úvahu při tvorbě ŠVP, kde se rovněž odráží i velký zájem rodičů o to, co škola nabízí v oblasti práce na PC a ve výuce cizích jazyků. Nově se škola ve spolupráci s Pedagogicko psychologickou poradnou zaměřuje na hledání talentovaných dětí za účelem doplnění komplexní péče o všechny děti nejen ve své spádové oblasti, ale v celém regionu. Graf: Dyslektické třídy Standardní třídy, skupiny; skupiny s rozšířenou výukou Volitelné předměty IDN, LOG Péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami Péče o děti nadané Péče o děti se SPUCH 4

6 První rovina standardních tříd sleduje početně nejsilnější skupinu žáků naší školy. Žáci se v některých předmětech rozdělují podle svých schopností do skupin tak, aby byl zabezpečen diferencovaný přístup podle talentu, nadání a zájmu žáků. Školní vzdělávací program klade důraz na všestranný rozvoj osobnosti každého jedince. Škola se zaměřuje stejným dílem na děti nadané a děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Na základě žádosti rodičů a doporučení školského odborného zařízení jsou děti se specifickými vývojovými poruchami učení a chování zařazovány do dyslektických tříd, kde jsou vzdělávány pod vedením speciálních pedagogů. Všichni žáci dyslektických tříd a žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou vzděláváni podle individuálních vzdělávacích plánů, které jsou součástí smlouvy mezi školou a rodiči. Problémové oblasti ve výchově a vzdělání řeší školní psycholog. Dle potřeb je žákům poskytována individuální dyslektická náprava a logopedie. Stejným systémem lze pak vytvářet třídy pro nadané děti nebo, v případě nižšího počtu žáků, integrovat nadané děti do běžných tříd. Vzdělávání žáků dle jejich dispozic probíhá převážně dělením ročníků na skupiny. V mnoha oblastech vznikají skupiny, kde jsou žáci standardních tříd a tříd dyslektických. Charakteristika pedagogického sboru Mikroklima školy se utváří jak pod vlivem vnějších podmínek (finanční ohodnocení pracovníků, zlepšování pracovních podmínek včetně dodržování hygienických zásad stavby rozvrhu,...), tak pod vlivem vnitřních vazeb mezi jednotlivými kategoriemi pracovníků. Sbor je smíšený s většinovou převahou žen, věkově je pestrý od mladých spolupracovníků až po zkušené pedagogy. Ve škole pracuje ředitelka školy, 2 zástupkyně ředitelky, kariérová poradkyně, výchovná poradkyně pro II. stupeň, školní metodik prevence, 1 speciální pedagog výchovný poradce pro I. stupeň, 37 učitelů (zhruba 90 % kvalifikovanost) a 3 vychovatelky školní družiny. Externě působí na škole psycholog. Prioritou školy je vzdělávání a výchova podle poznatků o psychosomatickém vývoji dětí a mládeže, tudíž je kladen velký důraz na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Prioritními oblastmi DVPP jsou osobnostní a sociální výchova, moderní metody v didaktice předmětů, práce s výpočetní a komunikační technikou. Základním plánovacím obdobím je měsíc. V rámci tohoto časového úseku musejí být do aktivit zařazeny takové cíle a činnosti, které vedou k rozvíjení klíčových kompetencí a naplňují se očekávané výstupy předmětů. Učitelé v ročníku společně plánují a koordinují výuku tak, aby tvořila smysluplný celek. Připravují si měsíční plány. V řízení má významnou roli garant jednotlivých předmětů, který koordinuje a sleduje naplňování učebních osnov ŠVP. Je jmenován ředitelkou školy a tvoří v tomto smyslu širší tým vedení školy. Způsoby spolupráce se školskou radou, zákonnými zástupci žáků, místními i regionálními partnery, PP poradnami a jinými institucemi. Školská rada pracuje na škole od roku Školská rada zve na své schůzky zástupce vedení školy. Komunikace s rodiči probíhá standardně formou třídních schůzek a mezi další formy komunikace a spolupráce s rodiči patří konzultační a projektové dny. Problémové situace řeší třídní učitelé, výchovní poradci a metodik prevence průběžně na výchovných komisích. Často spolupracují s odborem sociálních věcí při MÚ, Policií ČR a Pedagogickopsychologickou poradnou v Kadani, se SVP v Chomutově a Mostě. Zejména s PPP se za dobu několikaleté spolupráce vytvořila řada velmi funkčních a neformálních vztahů, které tuto spolupráci ještě více zefektivňují. Se svým zřizovatelem se vedení školy pravidelně setkává na měsíčních poradách ředitelů škol. Vzájemná informovanost všech výše uvedených subjektů pomáhá udržovat i propojení prostřednictvím internetové sítě ( , webové stránky). 5

7 Rodiče dostávají informace o výsledcích vzdělávání prostřednictvím žákovských knížek, třídních schůzek a konzultačních dnů. Každoročně pořádáme Den otevřených dveří. Během tvorby Školního vzdělávacího programu škola navázala spolupráci s VÚP PRAHA. Servisní služby: poradenství Poradenské služby poskytuje - žákům v oblasti učebních strategií pedagogický sbor - při řešení a prevenci sociálně patologických jevů pedagogický sbor, školní metodik prevence - při školní neúspěšnosti; prevence neúspěchu pedagogický sbor a školní psycholog, výchovný poradce - práci s dětmi se SPUCH, včetně žáků školní psycholog, speciální pedagog z odlišného kulturního prostředí - kariérové, volba povolání kariérový poradce - při obtížných životních situacích školní psycholog, výchovný poradce - ke vzdělávání mimořádně nadaných žáků školní psycholog pedagogický sbor Školní družina je základním článkem zařízení výchovy mimo vyučování. Hlavním posláním je zabezpečení zájmové činnosti, odpočinku a relaxace dětí. Vhodné střídání práce a odpočinku přispívá k odstranění únavy z předchozí školní činnosti, učí je ušlechtilé zábavě, pomáhá uspokojovat a rozvíjet kulturní potřeby a rozmanité zájmy dětí. ŠVP ŠD viz příloha č. 1 Plavecká liga působí průřezově ročníky a jednotlivými stupni. Napomáhá rozvíjet pohybové schopnosti žáků, kteří již mnoho let sbírají úspěchy v okresních, krajských a celostátních soutěžích. Individuální dyslektická náprava je zaměřena na pomoc dětem se specifickými vývojovými poruchami učení a chování. Speciální pedagogové úzce spolupracují s PPP v Kadani. Logopedická péče je poskytována podle potřeb žákům od 1. ročníku. V této oblasti nejvíce škole pomáhá SPC v Měcholupech. Školní knihovna a informační centrum Fond tvoří naučná literatura, beletrie, knihy encyklopedického charakteru, slovníky, odborné příručky, časopisy; videotéka, fonotéka a fond CD a DVD disků. Učitelé využívají fond a prostory knihovny i k výuce. Školní jídelna Zajišťuje zdravou a vyváženou stravu pro žáky a zaměstnance školy. 6

8 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Škola je zapojena do následujících projektů a akcí: Projekty mezinárodní spolupráce v rámci výuky Nj a Aj Hry bez hranic Ochrana přírody regionální soutěž Historie a současnost vzdělávací akce Den přátelství Zachraň život ochrana člověka za mimořádných situací Lyžařský výcvikový kurz Ozdravné pobyty s výchovně vzdělávacím zaměřením 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Moudrá sova se ve světě neztratí Školní vzdělávací program naplňuje výchovné a vzdělávací cíle RVP ZV 1. Inkluzivní vzdělávání, tedy společné vzdělávání všech dětí bez ohledu na úroveň schopností, náboženskou či etnickou příslušnost, představuje jedno ze stěžejních východisek ŠVP. 2 Vzdělávací priority: poskytovat kvalitní vzdělávání zaměřené na aktivní dovednosti žáků rozvíjet schopnosti jazykově nadaných žáků, a pokračovat tak v tradici jazykových tříd/skupin rozvíjet komunikační dovednosti všech dětí v mateřském jazyce, v cizím jazyce, v informačních a komunikačních technologiích a v sociálních vztazích pomoci žákům se speciálními vzdělávacími potřebami žákům nadaným žákům se specifickýmí vývojovými poruchami učení a chování podporovat rozvíjení pohybových dovedností žáků ve školních i mimoškolních sportovních aktivitách Hlavním pilířem našeho školního vzdělávacího programu je komplexnost. Učení chápeme jako klíčový proces školního vzdělávání, který zahrnuje osvojování nejrůznějších aspektů lidského života nejen v rámci školního vzdělávání. Chceme umožnit každému žáku stále lépe zvládat požadavky svého životního prostoru. 1 RVP ZV Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání 2 ŠVP Školní vzdělávací program 7

9 Usilujeme o to, aby žáci naší školy, ač jsou na různé úrovni svého rozvoje a vzdělávání, byli ve všech oblastech klíčových kompetencí způsobilí, tj. aby: rozvíjeli své schopnosti a dovednosti potřebné k efektivnímu učení, zdokonalovali své učební strategie, obohacovali a prohlubovali svou poznatkovou zkušenost vnímali problémy jako samozřejmou součást života a učení; řešili je racionálně, konstruktivně a účelně rozvíjeli a užívali své komunikační schopnosti k dalšímu učení; užívali přirozených prostředků komunikace k vyjádření svých myšlenek, názorů, pocitů, mínění i úsudků a k naslouchání a porozumění druhým vystupovali v oblasti sociální a personální autonomně; adaptovali se na prostředí i jeho běžné problémy; byli tolerantní a ohleduplní k jiným lidem, jejich kulturním a duchovním hodnotám respektovali pravidla, etické i právní normy a požadavky společnosti, jejíž jsou občany; projevovali pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, měli citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i přírodě využívali znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech, a to v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost - na své pracovní zaměření; aby využívali efektivně komunikačních a informačních technologií aktivně rozvíjeli a chránili své fyzické, duševní a sociální zdraví Komplexnost účinně napomůže plnit cíle základního vzdělávání (RVP ZV) Výchovně vzdělávací strategie Metody a formy práce Vzdělávat někoho a vzdělávat sám sebe je věcí systémového uspořádání poznatků, dovedností a postojů, je věcí strategických postupů. Základní činností, v níž se vzdělávání uskutečňuje, je učení. Vyučování má bezprostřední vztah k učení, jedná se o vytváření příležitostí k učení. Vyučování chápeme rovněž jako cyklus pedagogického uvažování a jednání - jako gradující cyklus přípravy, realizace a reflexe. A Reflexe vyučovací hodiny B Realizace vyučovací hodiny A Realizace vyučovací hodiny B Příprava na vyučovací hodinu A Příprava na vyučovací hodinu 8

10 Hlavním cílem je, abychom své porozumění učivu transformovali tak, aby se stalo srozumitelným pro žáky. Transformace zahrnuje tyto kroky: příprava - kritická analýza a interpretace učiva, strukturování a rozfázování učiva s ohledem na cíle výuky reprezentace - zahrnuje úvahy o tom, jaké reprezentace ve výuce použít (příklady, demostrace, vysvětlení, analogie, ) výběr spočívá ve zpracování reprezentací učiva do forem a medot výuky (vybírá-me výukové strategie vhodné postupy organizování, řízení výuky) přizpůsobení učiva žákům (s ohledem na věk, pohlaví, schopnosti, zájmy, sebepo-jetí, ) Do vlastního vyučování zahrnujeme celou řadu vyučovacích aktivit (řízení výuky, prezentování učiva, interakce, skupinové práce, kladení otázek, atd.); průběžně zjišťujeme porozumění žáků, zaměřujeme se na stimulační prvky v hodnocení a vedeme žáky k sebehodnocení. Více podtrhujeme komunikativní, dialogický a kooperativní charakter výuky. Nedílnou součástí postupu vpřed je reflexe ohlédnutí se zpět; kritická analýza našeho jednání a konání. Výukové metody chápeme jako koordinovaný systém našich vyučovacích postupů a učebních aktivit žáků. Základním mottem je obrat k dítěti jako k osobnosti, která potřebuje být pochopena, oslovena, podpořena a utvrzována v tom, že má síly se úspěšně vzdělávat. Je to významný úkol pro učitele a školu. Obrat k dítěti jakožto pedagogická kompetence učitele zahrnuje: jeho znalosti o dítěti, zdrojích jeho rozvoje a vzdělávací úspěšnosti strategické uvažování o možných postupech vedoucích k cíli reflexi nad sebou samým, která pomáhá, ale možná také ubližuje, aniž si to učitel uvědomuje (musí dělat nejen něco s dětmi, ale i sám se sebou) morální kvality Komplexní edukační péče znamená hledání cest žákovy aktivizace jako subjektu rodící se zodpovědnosti za svou vlastní úspěšnost, za svůj vlastní rozvoj a v rámci tohoto úsilí posilovat zejména žákovo sebevědomí jako faktoru školní úspěšnosti. Hierarchie cílů z hlediska obecnosti: Cíle školy Cíle předmětů Cíle tematických celků Cíle témat Cíle vyučovacích hodin a jiných forem výuky Cíle částí vyučovacích hodin a jiných forem výuky 9

11 Metody a formy práce - přehled a) Informační metody Jsou určeny k tomu, aby se z informací staly znalosti. Znalost je vždy zpracovávání informací. Požíváme metody, které se narozdíl od tradičních více zaměřují na obě hemisféry, takže více nebo méně oslovují všechny učební typy žáků. Propojením řečového a obrazového myšlení jsou koordinovány mnohostranné možnosti obou polovin mozku; je třeba dodržovat zásadu: názornosti (musí se opírat o každodenní zkušenosti žáků) opravdovosti (informace je účinná, když zapálí ) vlastní činnosti (aktivita, kladení otázek,...) jednoduchosti (čím obtížnější téma, tím jednodušší řeč) jasnosti (vybírat několik ústředních pojmů) živosti (informace musí být zprostředkována živě pokaždé novým způsobem) otevřenosti (neexistují žádné nezvratné zákonitosti, žák může spolurozhodovat, ) smysluplnosti souladu (informace by měla mít obecnou platnost) využitelnosti (musí být pro žáka přijatelná a využitelná) důležitosti (žák musí poznat to, co je pro něj důležité) Kvíz zábavná hra s otázkami a odpověďmi používá se jako asociační metoda (spojování a připojování = prolínání známého, prožitého s novým a zajímavým) a jako cvičení kreativity; převážně je používán na začátku vyučovací hodiny k zavedení nových pojmů, ale také na konci hodiny k vyhodnocení (ověření) osvojených vědomostí Audiovizuální přednáška uvedení nového neznámého tématu čím je obsah složitější, tím se více musí vizualizovat a opakovat Info-puzzle řazení dílků do správného pořadí seznámení s novými obsahy a tématy formou hry žák se učí vytvářet jednoduché struktury a zařazovat informace vytvořené struktury jsou sítí, v níž jsou zasazeny příslušné informace Analýza pomocí médií média zprostředkují vědomosti, dojmy, vjemy žáci vyhledávají, třídí, zapisují, hodnotí, Mind-mapping jedná se strukturování učební látky a jeho cílem je srozumitelné a co nejnázornější sřetězení důležitých informací nebo pojmů (strukturováním se látka komprimuje a redukuje na srozumitelné pojmy, které usnadňují žákovi zapamatování 10

12 b) Narativní metody nejdůležitější je řeč Žáci se učí slovně vyjadřovat a slovy správně vystihnout problémové situace; učí se dotazovat na mínění a postoje druhých, oceňovat je a zdůvodňovat své názory; argumentují zvyšuje se jejich verbální schopnost při konfliktech. Práce v malých skupinách podporuje se vzájemný kontakt žáků spolupracují, uplatňují, shromažďují, zkouší a koordinují znalosti a zkušenosti, které mají k dipozici Dotazování expertů kladení otázek expertů slouží k tomu, aby se skupina obeznámila s nějakou novou oblastí, o které nic neví žák výstižně a stručně odpovídá na otázky spolužáků (téma je předem dáno a žák se připravuje; zpočátku funkci experta zastává učitel, ) skupina si připravuje a precizně formuluje otázky, určí mluvčího během kladení otázek sedí experti a mluvčí proti sobě Inteview žáci se zaměřují na zjišťování postojů a názorů připravují si a formulují otázky rozdílné odpovědi třídí, vyhodnocují a ohodnocují Řetězová reakce žáci procházejí mnoha sociálními formami pracují jednotlivě, v malých skupinkách, v celé skupině cvičí si přizpůsobování různým názorům a obhajování vlastního mínění střídáním sociálních forem dochází ve skupině k tvůrčí i psychické aktivitě Případová analýza žáci si mají na konkrétní situaci ozřejmit nějaký reálný problém využívají dosavadní znalosti a zkušenosti k proniknutí do problematiky daného úkolu nacházejí souvislosti a konkrétní možnosti řešení c) Operativní metodika Klade do popředí metody, které mají umožnit rozhodování, akci a trénink, pomáhá žákům provádět akce a nacvičovat konkrétní situace, které jsou důležité pro každodenní život. Hra se jmény všichni žáci jsou vtaženi do komunikace jedná se velmi jednoduchou mnemotechniku, jejíž pomocí se má zlepšit zapamatování jmen (lidí, zvířat, ) Blesk vystupování jednoho žáka za druhým pro získávání více informací o názorech slovní blesk každý odpovídá buď větou, nebo slovem němý blesk řeč znaků mobilní blesk zahrají na nějaký nástroj, zabroukají,... zvýrazněný blesk s použitím červené, žluté a zelené karty během blesku se nesmí žádné vyjádření komentovat 11

13 Interaktivní hra zjednodušeně reprodukuje struktury skutečného života formou hry se intelektuální a emocionální energie členů skupiny usměrní k jednomu ožehavému bodu Micro teaching stimulační hry žáci si pod dohledem vyzkouší roli učitele žáci jednají, jsou ve středu dění a pozornosti přispívá k zvýšení pocitu vlastní hodnoty získávají zkušenosti, které se dají přenést do běžného života d) Integrativní metody Snaží se oslovit žáka v jeho celistvosti, se všemi jeho intelektuálními, tělesnými a emocionálními silnými stránkami a přispívat k jejich vědomému podporování metody sloužící k objasnění vztahových rovin metody pomáhající udržovat rovnováhu mezi aktivitou a klidem metody k aktivaci obou polovin mozku metody vztahující se k realitě Interval vědomé a plánované přerušení akce, aby se udržela nebo zvýšila pozornost provedení: individualizace výklad, přednáška se přeruší a učitel požádá žáky o sdělení svého osobního názoru interval s obrázkem interval s psaním učitel napíše krátkou výstižnou větu o tématu a požádá žáky, aby se nad ní zamysleli a vyjádřili se interval s rozhovorem diskuze o tom, co bylo řečeno interval s četbou žáci si přečtou průvodní text a zpracují interval pro zvýšení zájmu přerušení k přemýšlení o tom, co bylo řečeno interval jako impuls pro novou motivaci zahraje učitel na hudební nástroj, promítne film, interval na přemýšlení pomocí symbolu, pantomimy se dá žákům možnost, aby hádali pojmy a krátce je vysvětlili interval jako přestávka změna činnosti (procházka, svačina) mezihra kontrast s dosavadní činností (luštění hádanek, předvádění scének,...) Optimální aktivace nejlépe se žáci učí, když nejsou ani příliš malátní, ani příliš odvázaní k dosažení tohoto pro učení optimálního stavu se používá postupného uvolňování svalstva jednotlivé svalové partie se při něm asi na 5 vteřin napnou a pak se uvolní vyprchávání napětí se má dobře vnímat; tímto střídáním aktivace se žáci dostanou do žádoucí střední polohy 12

14 Dárky hra se zpětnou vazbou; středem interakcí jsou především vztahy žáci poznávají především sami sebe ze zorného úhlu ostatních, kteří mu sdělují prostřednictvím média, jak ho vidí médiem jsou imaginární dárky (zvíře,...) vyjasňují se vzájemné vztahy mezi žáky Učební kolečko žáci pracují současně na různých stanovištích, kde najdou didaktický materiál (je připraven tak, že žák nepotřebuje návod a může je zpracovat sám) po určité době přejdou k následujícímu stanovišti a vystřídají se učební kolečka se orientují na určitou tematickou oblast, která je za účelem zřízení jednotlivých stanovišť rozčleněna do menších úseků Projekty v projektu se mohou objevit a prozkoumávat věcné obsahy všedního života cílem je zvýšení kompetence účastníků při jednání provedení zpracování základních znalostí popis současného stavu ideová soutěž rozhodovací proces konkrétní plánování provedení plánu prezentace kontrola úspěšnosti e) Intuitivní metody Řešení problémů není založeno na znalosti vyplývající ze zkušenosti, ale dochází k němu na základě pocitů intuitivní řešení problémů: žák poznává mnohé věci o sobě a svém rozpoložení získává přístupy k dosud neznámým mechanismům řešení tím, že se pouze učí vědoměji naslouchat svým vnitřním hlasům a účelně jich využívat při zpracování problémů učí se vnímat své pocity, sny velmi silně zde působí hudba a obrazy Impulz je vyvolán zájem a napětí, vzniká příhodná situace pro učení; vzbuzuje se zvědavost motivace žák věnuje pozornost neznámé látce a hledá pro ni už známé asociace má vyvolat myšlenkový proces a podnítit tvořivost žáků Metoda ABC je variantou brainstormingu žáci se aktivně podílejí na řešení problému i bez dostatečných předchozích znalostí produkce myšlenek podporuje tvořivost žáků tím, že intuitivně uvádějí pojmy, které dávají do souvislosti s problémem, jenž se má řešit ve skupině se uplatňují všichni žáci; nápady ve skupině slouží jako impulzy a podněcují k přemýšlení 13

15 Hudba a meditace působení hudby na žáky je jak stimulující, tak uklidňující žáci se mohou uvolnit, zaposlouchat se sami do sebe, vnímat rozpoložení, vstupovat do kontaktu s ostatními mohou nacvičovat a dostat do povědomí formy chování, které se z běžného života vytrácejí hluboce prožívají (uvolněné držení těla vleže, vsedě; klidné přirozené dýchání; vědomě pociťují své tělo, ) Imaginární cesta cestování ve fantazii Evaluační metody - metody vyhodnocování 3 f) Metody dovednosti METODY CO SE ŽÁK UČÍ, CO UMÍ Brainstormig soustředí se po stanovenou dobu na dané téma drží se tématu bez zábran nabízí nápady přijímá všechny nápady bez kritiky používáme tehdy, když potřebujeme znát názory skupiny na daný problém či hledáme možnosti jeho řešení; umožňuje každému volně vyslovit své nápady a myšlenky a vytvořit prostor pro další diskusi Myšlenková mapa nalézá složky tématu třídí je; porovnává; rozhoduje, co k čemu patří; rozhoduje o nadřazenosti a podřazenosti složek tématu identifikuje souvislosti a vztahy mezi složkami tématu pojmenovává kategorie používáme, když chceme strukturovat složitý problém; srozumitelně a co nejnázorněji řetězit stěžejní informace a pojmy; usnadnit si zapamatování a ukotvení předmětu zkoumání I.N.S.E.R.T. při četbě čte souvislý text a získává z něj informace vybírá informace podle důležitosti porovnává staré informace s novými třídí informace (známé, nové, důvěryhodné, nedůvěryhodné) 3 prolínají zde prvky metodiky informativní, narativní, operativní,integrativní a intuitivní. 14

16 Jde o metodu, kterou žák zpracovává text při prvním čtení a která mu má pomoci vnímat text pozorně a uvědomovat si lépe informace, které text obsahuje. Rozhoduje se během čtení o tom, jaký vztah k té či oné informaci má, může se po přečtení vracet k nejasným místům apod. Nejdůležitější informace může řadit do tabulky INSERTu, která žákovi může sloužit místo zápisu do sešitu. I.N.S.E.R.T při porovnávání ve dvojicích naslouchá druhému sděluje druhému porovnává své porozumění textu s porozuměním druhého se zájmem zkoumá rozdíly respektuje jiná řešení (neprosazuje svoje jako lepší) objasňuje důvody pro své řešení přijímá nápady druhého, když se mu zdají dobře zdůvodněné formuluje otázky Volné psaní píše o tématu po celý stanovený čas drží se tématu, popř. se k němu snaží vracet formuluje myšlenky učí se od sebe samotného sám odhaluje, co všechno k tématu ví, ale běžně si neuvědomuje Psaní slouží k učení; v souvislém textu objevuje žák nečekané nápady, myšlenky, souvislosti. Běhací diktát přečte si text, zapamatuje a jde napsat autodiktát Činnostní učení procvičuje učivo tak, že pokud možno veškeré myšlenkové pochody provázejí manuální manipulace s konkrétními předměty a jejich popisování Frontální výuka s individuálním dopadem všichni dělají všechno, ale postupují dle svých individuálních možností a schopností Problémová výuka řeší problémové úlohy z praktického života; musí prokázat schopnost spolupráce, hledat vlastní řešení a nebát se je prosazovat Skupinové práce komunikuje, spolupracuje, vyjadřuje svůj názor, naslouchá ostatním, přijímá názory druhých, sděluje své myšlenky, učí se přijímat roli, pomáhat si, prezentovat výsledky práce Metody s využitím dostupné techniky pracuje na počítači, využívá internet, CD, DVD, MC, Metody hodnocení a sebehodnocení učí se využívat zpětné vazby k hodnocení a sebehodnocení, sledovat kritéria, která ovlivňují míru jeho úspěšnosti, porovnává, posuzuje, diskutuje, argumentuje, obhajuje 15

17 Metody rozhovoru, diskuse soustředí se, formuluje myšlenky, sleduje dané téma, respektuje názor druhého, hodnotí Vlastní produkt vytváří referáty, vlastní díla; pracuje s textem, zpracovává téma, hodnotí výsledek, prezentuje, učí se vyjadřovat Metody pozorování, experimentu prakticky ověřuje teoretické znalosti nebo experimetnem dochází k požadovanému závěru, objevuje nové poznatky Učení v životních situacích vlastní činností se plně angažuje při řešení skutečných případů, událostí, situací Klíčové kompetence Získávání klíčových kompetencí je celoživotní, individuální proces, který slouží k rozvoji osobnosti. Souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot představují tyto klíčové kompetence: Kompetence komunikativní Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence občanské Kompetence sociální a personální Kompetence pracovní Tyto klíčové kompetence zahrnují celé spektrum kompetencí přesahujících hranice jednotlivých odborností. Jsou výrazem schopností člověka chovat se přiměřeně situaci, v souladu sám se sebou, tedy jednat kompetentně. Proto se klíčové kompetence stávají základem školního vzdělávacího programu 16

18 Schopnosti Dovednosti Umět propojovat Vytvářet obrazy Schopnost přemýšlet a učit se Získávat emoci-nální podněty Používat všech smyslů Dbát na prožitky úspěchu Aktivní aplikování Rozpoznat souvislosti Objasňovat hodnoty Schopnost zdůvodňova t a hodnotit Umět se distancovat Umět rozlišovat Umět pozorovat 17 Umět argumentovat

19 Motivace k výkonu Poznat hranice Převzít odpovědnost Samostatnost, výkonnost Adekvátní řešení konfliktů Využít možnosti Nejprve to, co je důležité Odhadnout důsledky Tvůrčí jednání Umět vybírat Odpovědnost Jednat vědomě Dodržovat úmluvy Mít vůli 18

20 Dávat zpětný signál Znát potřeby Vyjadřovat se jasně Schopnost komunikova t Umět naslouchat Opakovat, shrnovat Všímat si neverbálních signálů Sledovat cíle Respektovat ostatní Schopnost kooperovat Přinášet představy Umět urovnávat konflikty Respektovat mínění Přejímat odpovědnost 19

21 Vytyčit cíle Vytvářet asociace Schopnost řešit problémy Poznat struktury Být spontánní Odpoutat se Umět analyzovat Veškeré klíčové kompetence žáci získávají a rozvíjejí prostřednictvím učiva. Předpokládáme, že všichni žáci nedosáhnou stejné úrovně ve stejném časovém úseku. Budou se lišit rychlostí a kvalitou zvládnutí jednotlivých dovedností, čemuž je i přizpůsoben systém hodnocení úrovně dosažených dovedností. Každý žák je bude zvládat svým individuálním tempem dle svého založení. KK 4 jsou úzce svázány s OVP 5, mohou prolínat. Ovšem některé dovednosti nelze zvládnout za 1 rok. Protože OVP řadíme do ročníků, uvádíme klíčové kompetence zvlášť. Vedeme žáky postupnými kroky (zadávat úkoly), aby uměli jednotlivé činnosti, které by vedly k uvedeným produktům (není důležité, jak složité jsou informace, ale podstatné je, co žák s nimi musí dělat a jak o nich má přemýšlet). Nejdůležitějšími otázkami v oblasti klíčových kompetencí jsou: co žák umí, když umí komunikovat, řešit problémy, učit se, co žák zná, když zná co žák dokáže, když dokáže v čem se orientuje, když se orientuje Využití Bloomovy taxonomie a schopnost ji použít pomáhá škole cíleně rozvíjet u žáků myšlení na všech úrovních. Myšlenkové operace jsou přirozenou součástí klíčových kompetencí. 4 KK klíčové kompetence 5 OVP očekávané výstupy předmětu 20

22 Zjednodušené do 3 okruhů: ZNALOSTI zapamatuje si aplikuje a hodnotí a a porozumí analyzuje tvoří Akční slovesa odpovídají procesu myšlení. Například, aby žák zvládl hodnocení, musí zvládnout i analýzu, syntézu a bude mít i konkrétní znalosti a také porozumění. Aktivní slovesa a klíčové kompetence Jedná se o fáze kognitivního procesu (Bloomova taxonomie). Znalost, pochopení (porozumění), aplikace (užití), analýza (rozložení), syntéza (složení), evaluace (hodnocení) a prezentace (smysl a účel práce). 1. znalost; co dělá žák, když vybaví si, definuje, rozpozná, doplňuje, identifikuje, napíše, opakuje, pojmenuje, popíše, přiřadí, reprodukuje, seřadí, vybírá, vyjmenuje, vymezí, určí, uvede, zná, pozná, recituje, nazve, identifikuje, naučí se zpaměti, pojmenuje,.. zapamatuje si; jedná se o uložení a vybavení znalostí z dlouhodobé paměti 2. pochopení; co dělá žák, když rozlišuje, charakterizuje, jinak formuluje, ilustruje, interpretuje, objasňuje příčiny, odhadne, opraví, použije, přeloží, převede, vyjádří vlastními slovy, vyloží, vypočítá, srovnává, změří, udělá osnovu, vysvětlí a zdůvodní, zjišťuje vztahy mezi dvěma myšlenkami, porozumí; jedná se o konstruování významu na základě získaných sdělení včetně ústního, písemného nebo grafického vyjádření 3. aplikace; co dělá žák, když vybírá informace (kterým rozumí), demonstruje, diskutuje, interpretuje údaje, načrtne, navrhne, orientuje se, plánuje, použije, prokáže, registruje, řeší, uvede vztah mezi..., uspořádá, vyčíslí, vyzkouší, znázorní, zařadí, nalezne, vybere, vytvoří, zobecní, vyřeší, předvede, nakreslí..vybavuje si informace a použije v nové situaci 21

23 4. analýza; co dělá žák, když vyděluje, rozlišuje, najde principy uspořádání, provede rozbor, rozhodne, rozebere, vybere, rozborem určí příčiny, specifikuje, roztřídí, porovná, vysvětlí proč, ukáže jak, hledá soulad, rozdíl, prozkoumá, vytváří schémata,. analyzuje, hledá složky složitějšího jevu; rozkládá na části a určuje, jaký je vzájemný vztah částí a v jakém jsou vztahu k celkové struktuře nebo účelu 5. tvořivost (syntéza); co dělá žák, když formuluje závěry, generalizuje, kategorizuje, klasifikuje, kombinuje, modifikuje, napíše sdělení, zprávu, organizuje, reorganizuje, shrne, vyvodí obecné závěry, tvoří, posoudí, vytváří hypotézu na základě kritérií, předvede, naplánuje a navrhne produkt, tvoří na základě zkušeností a nových informací; jedná se o vytváření nových vnitřně soudržných celků z jednotlivých prvků, reorganizace prvků do nové struktury 6. evaluace a prezentace; co dělá žák, když vyjádří své mínění, argumentuje, obhájí, ocení, oponuje, podpoří (názory), posoudí, provede kritiku, prověří, srovná s normou, vyvrátí, uvede klady a zápory, zaujme stanovisko, zdůvodní, zhodnotí, dá do souvislostí, rozhodne, doporučí, pochválí....hodnotí; posuzuje podle daných kritérií a standardů 22

24 Kompetence komunikativní DOROZUMÍ SE S OSTATNÍMI LIDMI A POROZUMÍ INFORMACÍM Učitel zastává funkci pomocníka, poradce, iniciátora učební aktivity, který vytváří příznivé podmínky k rozvoji komunikace. Učitel: vede žáky ke spisovné výslovnosti, kultivovanému vystupování a jednání; k souvislému projevu; k vzájemné komunikaci žáků umožňuje žákům vyjádřit svůj názor a klást otázky, prezentovat svou práci zadává úkoly přiměřené věku; úkoly umožňující spolupráci umožňuje žákům přístup k různým druhům informačních a komunikačních technologií a obrazovým materiálům zajímá se o názory, náměty a zkušenosti žáků Učitel vede žáky tak, aby komunikovali v mluvené i v psané formě, rozuměli a reagovali na různé typy jednoduchých sdělení v různých situacích; vnímali a chápali různá jazyková sdělení naslouchali a rozuměli různým druhům promluv v různých komunikativních situacích, poradili si v běžných každodenních situacích četli s porozuměním různé druhy přiměřeně náročných textů, orientovali se v textech, výstižně reprodukovali hlavní myšlenky mluvili plynule, srozumitelně a spisovně o skutečnostech; vyjadřovali svůj názor, pocit samostatně, popř. s dopomocí zformulovali vlastní myšlenky ústně i písemně písemně (ústně) vyjadřovali vlastní myšlenky z vyslechnutého projevu nebo přečteného textu naslouchali druhým, nechali druhého domluvit, uváděli příklady, reagovali, zdůvodňovali rozuměli textům, záznamům, mapám, tabulkám, statistickým údajům, smluveným značkám využívali všech možností v získávání informací Kritéria hodnocení pro kompetenci komunikativní I. a II. stupeň žák: komunikuje a spolupracuje ve výuce zapojuje se do komunikace na školních i mimoškolních akcích dodržuje pravidla komunikace mezi spolužáky, s učiteli i ostatními dospělými ve škole vytvoří si vlastní názor a zformuluje ho argumentuje a obhajuje vhodnou formou svůj názor, respektuje názory jiných vyhledává informace, pracuje s nimi a dále je sděluje účastní se tradičních akcí školy a podílí se na spoluvytváření programu 23

25 vyjadřuje své myšlenky přesně,výstižně, jasně účinně spolupracuje aktivně se zapojuje do školních a mimoškolních aktivit; tradičních akcí školy zformuluje vlastní názor a vhodně jej sdělí a obhájí, umí argumentovat, respektuje názory jiných vybírá vhodné zdroje informací, získané informace využívá, zpracovává, poskytuje ostatním zformuluje své myšlenky a spolupracuje zapojuje se do školních a mimoškolních aktivit, tradičních akcí školy většinou zformuluje vlastní názor a sdělí jej, obhajuje, argumentuje; respektuje názory jiných vybírá vhodné zdroje informací, získané informace využívá, zpracovává, poskytuje ostatním nepřesně zformuluje své myšlenky a spolupracuje pod vedením učitele občas se zapojuje do školních a mimoškolních aktivit, tradičních akcí školy vlastní názor zformuluje většinou nepřesně; sdělí jej, snaží se jej obhajovat a argumentovat; ne vždy respektuje názory jiných vybírá ne vždy vhodné zdroje informací, získané informace využívá a zpracovává s dopomocí učitele, ostatním je zřídkakdy poskytuje s velkými obtížemi a velmi nepřesně formuluje své myšlenky a názory, málokdy spolupracuje do školních a mimoškolních aktivit a tradičních akcí školy se většinou nezapojuje vlastní názor zformuluje většinou nepřesně; sdělit jej mu dělá potíže, obhajovat a argumentovat většinou nezvládá vybírá vhodné zdroje informací, získané informace využívá, zpracovává, poskytuje ostatním nezformuluje svůj názor, nespolupracuje do školních a mimoškolních aktivit a tradičních akcí školy se nezapojuje ani s pomocí učitele informace neumí samostatně vyhledávat, zpracovávat a využívat Kompetence k učení POUŽÍVÁ UČEBNÍ STRATEGIE Učitel vytváří příznivé podmínky k osvojení učebních strategií tak, aby si žáci uvědomili důležitost vzdělávacího předmětu jako nástroje dalšího vzdělávání, jako zdroje dalšího osobního rozvoje. Učitel: nabízí podněty k získávání informací klade otevřené otázky, zadává problémové úkoly učí žáky analyzovat různé situace seznamuje žáky s možnostmi různých postupů a vede je, aby si sami stanovili úkoly a postupy a ověřili si jejich správnost zařazuje metody, při kterých žáci sami docházejí k řešení a závěrům pracuje s chybou jako s vodítkem ke správnému řešení 24

26 podporuje iniciativu žáků; jejich tvořivost; aktivitu při získávání informací z různých zdrojů učí žáky pracovat s dostupnými zdroji; hledat souvislosti; ověřovat si správnost svých řešení za využití veškeré dostupné techniky vytváří podmínky k praktickému ověřování, pozorování učí žáky posuzovat své pokroky v učení učí žáky vyjadřovat se, diskutovat, klást otázky, hodnotit vede žáky k sebehodnocení; k hledání pozitivních výsledků důsledně rozlišuje procesy učení a hodnocení zajímá se, jak žákům vyhovuje jeho způsob výuky motivuje žáka k lepším výsledkům; dává každému žákovi najevo očekávání úspěchu sleduje úspěšnost jednotlivých žáků a oceňuje jejich pokrok Učitel vede žáky tak, aby: došlo k rozvoji jejich dovedností potřebných k osvojení učiva uměli organizovat, plánovat a řídit své učení systematicky si vedli a ukládali informace aplikovali naučená pravidla pravopisu a vzájemně je propojovali; uváděli jevy a věci do souvislostí, propojovali poznatky do širších celků se naučili orientovat v dostupných materiálech, médiích a získávali potřebné informace docházelo k rozvoji jejich logického myšlení, zdůvodňovali svá tvrzení, dokládali je konkrétními příklady spojovali aktivně již poznané; hledali vlastní postupy a řešení; podle možností je prakticky ověřovali používali smluvené znaky, symboly a značky hodnotili to, co pozorují a co vidí upevňovali a poznávali smysl učení, navazovali na již poznané a využívali je se spisovně vyjadřovali, diskutovali, kladli otázky, vyjadřovali svůj názor hodnotili postup vlastní i druhých Kritéria hodnocení pro kompetenci učení I. a II. stupeň žák: čte s porozuměním a vyhledává informace formuluje vlastní závěry I. / získává vědomosti, zpracuje je v podobě předložené i v podobě získané; zformuluje vlastní závěry na základě vědomostí II. najde chyby, formuluje je a odstraňuje I. / identifikuje chyby, pojmenuje je a navrhne jejich odstranění při dlouhodobých úlohách vyhledává své vlastní způsoby řešení realizuje a předkládá své vlastní názory I. / realizuje a předkládá vlastní názory, samostatně organizuje akce zhodnotí svoji práci I. / hodnotí své výsledky učení II. vytváří žákovská portfolia II. připravuje se k různým soutěžím, soutěží v 9. ročníku zpracuje oborovou práci a prezentuje ji 25

27 1 2 3 rozumí plně mluvenému i psanému textu; přesně vypráví obsah; zřetelně a plynule čte; vždy najde v textu odpověď na otázky I. / čte s porozuměním a pochopením text oboru v plné míře II. zformuluje vlastní závěry najde chyby a odstraní je I./ identifikuje chyby, pojmenuje je a navrhne jejich odstranění II. vyhledává své vlastní způsoby řešení zadaných úloh; realizuje a předkládá své vlastní názory, samostatně organizuje akce umí zhodnotit svoji práci I./ hodnotí výsledky svého učení II. připravuje se k různým soutěžím a soutěží vytváří žákovská portfolia II. v 9. ročníku zpracuje oborovou práci a prezentuje II. rozumí plně mluvenému i psanému textu; obsah vypráví s mírnými nepřesnostmi; plynule čte; většinou vyhledá v textu odpověď na otázky I. / čte s porozuměním a pochopením text oboru bez plné míry II. snaží se zformulovat vlastní závěry a většinou se mu to podaří většinu chyb nachází a odstraňuje je občas vyhledává své vlastní způsoby řešení zadaných úloh; realizuje a předkládá své vlastní názory, pomáhá organizovat akce snaží se zhodnotit svoji práci I. / snaží se hodnotit výsledky svého učení II. připravuje se k různým soutěžím a soutěží vytváří žákovská portfolia II. v 9. ročníku zpracuje oborovou práci a prezentuje II nerozumí některým slovům a výrazům; nepřesně vypráví obsah textu; čte s občasnými chybami; s obtížemi vyhledává v textu odpověď na otázky zformulovat vlastní závěry mu dělá problémy chyby nachází a odstraňuje je s dopomocí učitele vlastní způsoby řešení zadaných úloh nevyhledává; vlastní názory předkládá je výjimečně, snaží se pomáhat organizovat akce snaží se svoji práci objektivně zhodnotit I. / snaží se hodnotit výsledky svého učení II. občas se připravuje k různým soutěžím a soutěží vytváří žákovská portfolia II. v 9. ročníku zpracuje oborovou práci a prezentuje II 26

28 4 5 nerozumí některým slovům a výrazům; nepřesně vypráví obsah textu; čte s občasnými chybami; s obtížemi vyhledává v textu odpověď na otázky zformulovat vlastní závěry mu dělá velké problémy chyby nachází obtížně a odstraňuje je jen s dopomocí učitele vlastní způsoby řešení zadaných úloh nevyhledává; vlastní názory nepředkládá svoji práci neumí objektivně zhodnotit I. / hodnotit výsledky svého učení mu činí velké problémy II. velmi zřídka se připravuje k různým soutěžím a soutěží vytváří žákovská portfolia jen s pomocí učitele II. v 9. ročníku zpracuje s dopomocí oborovou práci a snaží se jí prezentovat II nerozumí mnoha slovům a výrazům; obsah textu neumí vyprávět; čte s obtížemi; neumí vyhledávat v textu odpověď na otázky neumí zformulovat vlastní závěry chyby nenachází vlastní způsoby řešení zadaných úloh nevyhledává; vlastní názory nepředkládá svoji práci neumí zhodnotit, hodnotit výsledky svého učení neumí nepřipravuje se k různým soutěžím a nesoutěží nevytváří žákovská portfolia II. v 9. ročníku nezpracuje oborovou práci II Kompetence občanské DODRŽUJE SPOLEČNOSTÍ DOHODNUTÉ NORMY PRAVIDLA Učitel zastává funkci pomocníka, poradce, iniciátora učební aktivity a vytváří příznivé podmínky, aby kooperace a komunikace mezi žáky probíhala na základě předem dohodnutých pravidel a norem společenského chování. Učitel: umožňuje žákům, aby vzájemně sdělovali své pocity a názory zařazuje témata z reálného života, vychovává k občanství a demokracii podporuje pozitivní projevy chování a jednání vede žáky k toleranci individuálních odlišností navozuje modelové situace a nacvičuje s žáky řešení různých situací využívá besed, exkurzí, školních akcí vyžaduje dodržování pravidel, společenských norem a zákonů; umožňuje žákům podílet se na spoluvytváření pravidel vede žáky k odmítání násilí Učitel vede žáky tak, aby: dodržovali společenské normy chování se seznámili s naším kulturním dědictvím a jeho významem chápali základní společenské normy respektovali přesvědčení druhých lidí reagovali zodpovědně podle dané situace chápali ekologické souvislosti 27

29 Kritéria hodnocení pro kompetenci občanskou I. a II. stupeň žák: formuluje svá pravidla chování ve škole vytváří pravidla chování zvolí si zástupce, kteří budou prosazovat jeho zájmy ve školním parlamentu v reálných situacích respektuje a toleruje individuální rozdíly ve všech směrech v modelových situacích dokáže rozlišit, co je dobré a špatné formuluje důvody svého jednání a nese za ně odpovědnost diskutuje v komunitním kruhu a dodržuje jeho pravidla prokazuje průběžně, že chrání životní prostředí a pečuje o své zdraví třídí odpad, pečuje o prostředí školy, umí poskytnout první pomoc VŽDY ČASTO OBČAS NĚKDY NIKDY Kompetence pracovní PLNÍ ZADANÉ ÚKOLY PODLE SVÉHO OSOBNOSTNÍHO MAXIMA Učitel zastává funkci pomocníka, poradce, organizátora činností, při kterých žáci získávají informace z různých zdrojů (PC, časopisy, noviny, odborná literatura,..), naučí se plánovat a organizovat své pracovní činnosti. Učitel: vede žáky ke správným způsobům užití nástrojů, pomůcek, materiálu; připravuje pro žáky situace, ve kterých si mohou vybrat vytváří pro žáky různé pracovní podmínky; vede žáky k plánování úkolů a postupů důsledně vyžaduje dodržování pravidel a vede žáky k odpovědnosti za své jednání a ochraně kulturních a společenských hodnot vede žáky k posuzování rizik, která mohou při práci nastat; k poskytnutí první pomoci umožňuje žákům prezentovat své výrobky vede žáky cíleně a systematicky k profesní orientaci; realizuje profesně zaměřené exkurze umožňuje diferencované výkony podle individuálních schopností zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů; vzájemnou spolupráci žáků při hodnocení používá převážně stimulačních prvků zajišťuje, že studijní materiály a zdroje (i případné kompenzační pomůcky) jsou ve výuce žákům dostupné a v dostatečném počtu vyžaduje dokončování práce v dohodnuté kvalitě a termínech Učitel vede žáky tak, aby: dodržovali hygienická pravidla si uměli připravit a udržovat učební a pracovní prostor účelně organizovali své pracovní činnosti naučili se vnímat své okolí a pomáhali tam, kde je potřeba 28

30 používali bezpečně vybavení pracoven, uměli se chovat v daném prostředí a aktivně se přizpůsobovali změnám přistupovali k práci s ohledem na význam, kvalitu a využití v praxi; s ohledem na bezpečnost práce, zdraví a životní prostředí využívali získané informace i v jiných oblastech činnosti a uvědomovali si, že je lze využít i v reálném životě rozvíjeli své znalosti, využívali je i v jiných projektech prezentovali výsledky své práce Kritéria hodnocení pro kompetenci pracovní I. a II. stupeň žák: vyrobí vhodné pracovní pomůcky používá matriály, nástroje, a to bezpečně a účinně, a dodržuje vymezená pravidla samostatně tvoří pracovní postupy a vyhodnocuje je prokáže zájem a znalost oborů lidské činnosti (referáty, články, exkurze, ) yyrobil bezchybně vyrobil s drobnými nedostatky vyrobil s nedostatky vyrobil se značnými nedostatky nezvládl vyrobit Kompetence k řešení problémů NALÉZÁ VHODNÉ POSTUPY PRO VYŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Učitel zabezpečuje vyváženost mezi řízenými činnostmi a předem připravenou posloupností dílčích kroků a činnostmi vyplývajícími ze spontánního rozhodování žáků. Vede žáky k tomu, aby uměli zaujímat stanoviska, hledat řešení, vyjádřit a obhájit svůj názor. Učitel ukazuje žákům, jak mají formulovat hypotézy a jak mají ověřovat jejich pravdivost pokusem či pozorováním klade otevřené otázky, zadává problémové úlohy či úlohy rozvíjející tvořivost využívá všechny vhodné příležitosti k navození objevování, experimentování - situace, kde se žáci snaží řešit praktický, osobní nebo obecný problém navozuje modelové situace i netradiční úlohy testů (Klokan, Kalibro, Scio, Cermat, ) vede žáky k využívání různých zdrojů informací, k ověřování jejich pravdivosti volí strategie a techniky pro rozvíjení skupinového a kooperativního učení při řešení problémových situací klade důraz na osobní vztah žáků k danému úkolu, na jejich individuální schopnosti a dovednosti umožňuje žákům pracovat s materiály a zdroji, v nichž si mohou ověřit správnost svého řešení s chybou žáka pracuje jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení 29