MASARYKOVA UNIVERZITA. Komparace speciálního vzdělávání v České republice a v Irsku

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra občanské výchovy Komparace speciálního vzdělávání v České republice a v Irsku Bakalářská práce Brno 2009 Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Marta Goňcová, CSc. Vypracovala: Marie Samková

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne. Podpis - 2 -

3 Poděkování Ráda bych poděkovala PhDr. Martě Goňcové, CSc. za odborné vedení, vstřícnou pomoc a cenné rady při zpracování mé bakalářské práce

4 OBSAH ÚVOD SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Legislativa Systém vzdělávání Financování Asistent pedagoga Podpůrné pomůcky JIHOMORAVSKÝ KRAJ Mateřské školy Třídy pro děti se zdravotním postiţením Mateřské školy samostatně zřízené pro děti se zdravotním postiţením Základní školy Přípravné třídy Třídy pro ţáky se zdravotním postiţením Základní školy samostatně zřízené pro ţáky se zdravotním postiţením Přehled o naplněnosti škol Střední školy Střední školy poskytující vzdělávání pro ţáky se zdravotním postiţením Počty ţáků Počty přijatých Školy samostatně zřízené pro děti a ţáky se zdravotním postiţením pečující o děti s nařízenou ústavní výchovou Dětské domovy se školou pro děti se zdravotním postiţením Výchovné ústavy Diagnostické ústavy Individuální integrace dětí a ţáků se zdravotním postiţením Pracovníci ve školství Počty zaměstnanců a průměrná měsíční mzda Školy samostatně zřízené pro ţáky se zdravotním postiţením

5 Dětské domovy a dětské domovy ve školách samostatně zřízených pro děti a ţáky se zdravotním postiţením Financování Zhodnocení speciálního vzdělávání v Jihomoravském kraji SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V IRSKU Legislativa Systém vzdělávání Financování Pedagogický asistent.57 ZÁVĚR RESUMÉ SUMMARY POUŢITÁ LITERATURA POUŢITÉ INTERNETOVÉ ZDROJE PŘÍLOHY

6 ÚVOD Vzdělávací politika je pro EU velice důleţitá, neboť vzdělanost občanů hraje klíčovou roli v ekonomickém rozvoji země, v boji proti nezaměstnanosti, proti sociálním nerovnostem a vylučování určitých znevýhodněných skupin (handicapovaní, minoritní skupiny atd.) ze společnosti, také zvyšuje ekonomickou konkurenceschopnost jednotlivých zemí. EU však nemá pravomoci ve vzdělávací politice členských států, její opatření jsou pro státy pouze doporučující. Cílem speciální vzdělávací politiky EU je, aby všichni občané měli rovné šance v přístupu ke vzdělání, tzn. ţe kaţdému by měla být poskytnuta stejná moţnost vzdělávat se, ovšem jak toho občané vyuţijí, uţ záleţí jen na nich samotných. Nejedná se tedy o rovnost ve smyslu vyrovnání dosaţeného vzdělání, ale pouze o rovnost v přístupu k němu. Mezi takováto opatření se právě řadí například programy na podporu znevýhodněných skupin obyvatelstva, coţ nejsou jen osoby s postiţením, ale také národnostní menšiny. Ovšem závaţnou otázkou se speciální vzdělávání stalo pro Evropskou unii aţ v 90. letech 20. století, neboť roku 1997 došlo ke schválení Amsterodamská smlouvy, čímţ jsou občané se zdravotním postiţení přímo zmíněni ve Smlouvě o EU. Nejnověji přijatým dokumentem je Lisabonská smlouva, v platnost vešla , jejíţ součástí je Charta práv občana EU, která se ve své hlavě III. zabývá rovností občanů. Hlava III, článek II-81 této charty hovoří o zákazu diskriminaci, mimo jiné i z důvodu zdravotního postiţení. V hlavě III, článku II-86 potom stojí: Unie uznává a respektuje právo osob se zdravotním postižením na opatření, jejichž cílem je zajistit jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti. 1 Z článku tedy jasně vyplývá co největší snaha o začlenění osob se zdravotním postiţením mezi intaktní společnost, snahy o co nejmenší rozdíly v sociálním ţivotě těchto dvou skupin. Problematika speciálního vzdělávání je v současné době diskutována na mezinárodní i národní úrovni. Mění se principy a přístupy ke vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, hlavním trendem je dnes co největší moţná integrace do běţných škol. Česká republika zaznamenává velké pokroky ve vzdělávání těchto ţáků, není však ještě na takové úrovni jako některé jiné členské státy Evropské 1 Lisabonská smlouva. [cit ] Dostupné na:

7 unie, jeţ mají s edukací a integrací ţáků s postiţením větší zkušenosti, jako například Skandinávské země (Finsko, Švédsko). Vzhledem ke svému dlouhodobému zájmu o problematiku speciálního vzdělávání, jsem si stanovila jako cíl své bakalářské práce zmapovat situaci speciálního vzdělávání v České republice a následně ji porovnat se situací v Irsku, které se přibliţuje našim podmínkám co do velikosti a počtu obyvatel. V průběhu zpracovávání bakalářské práce se ukázalo, ţe i v rámci ČR jsou velké rozdíly mezi jednotlivými kraji, proto jsem se pokusila o sondu do specifik našeho Jihomoravského kraje. Téma speciálního vzdělávání v zemích Evropské unie není v české literatuře téměř řešeno. Nejvýznamnější práce z posledního období jsou monografie autorů - Brdek, M., Vychová, H.: Evropská vzdělávací politika programy, principy a cíle. Praha: ASPI, 2004 a B. Bazalové, zejména její publikace: Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v zemích Evropské unie a v dalších vybraných zemích. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Proto jsem k získání informací pro svoji bakalářskou práci pouţívala zejména internetové zdroje ministerstev školství a dalších institucí, jeţ se vzděláváním zabývají, v ČR a v Irsku

8 1. SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE 1.1. Legislativa Nejvyšším zákonem České republiky je její Ústava, jejíţ součástí je Listina základních práv a svobod. Článek č. 33 tohoto zákona ustavuje právo všech na rovnost vzdělávání a to po dobu, kterou stanoví zákon. Školský zákon č. 561/2004 Sb., legislativně upravuje podmínky výchovy a vzdělávání. Mimo rovného přístupu ke vzdělání vymezuje zákon zohledňování specifických vzdělávacích potřeb jednotlivců, právo na bezplatné základní a střední vzdělávání, a také moţnost vzdělávání po dobu celého ţivota. Je zde zakotvena snaha o integraci dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami do běţného vzdělávacího proudu, při čemţ se uplatňuje zásada vzdělávat postižené běžně, pokud je to možné, speciálně, pokud je to nutné. 2 Integrace se nedoporučuje u dětí s těţkým mentálním postiţením, s více vadami a s autismem. Na školský zákon navazují dvě vyhlášky důleţité k edukaci dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, jsou jimi Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských sluţeb a Vyhláška č. 73/2005 o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a studentů mimořádně nadaných Systém vzdělávání Školní docházka je povinná po dobu devíti let, nejvýše však do konce školního roku, v němţ student dosáhne věku sedmnácti let. Předškolní vzdělávání je organizováno pro děti ve věku od tří do šesti let. Odklad povinné školní docházky je moţný maximálně o dva roky, tzn. do zahájení školního roku, v němţ dítě dovrší osmý rok věku. Základní vzdělávání je vymezeno věkem ţáků 6-15 let. Má devět ročníků a člení se na první (1. 5. ročník) a druhý (6. 9. ročník) stupeň. Základní vzdělávání ţáků se zdravotním postiţením ve speciálních základních školách můţe se souhlasem ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy trvat deset ročníků. První stupeň je organizován v rámci ročníku, druhý stupeň ročníku. 2 Bazalová, B.: Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami v zemích Evropské unie a v dalších vybraných zemích. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, ISBN X, s

9 Pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky můţe být obcí či krajem se souhlasem krajského úřadu zřízena přípravná třída, v níţ se děti lépe připraví na přechod z předškolního vzdělávání do základního vzdělávání a vyrovná se zde jejich vývoj s ostatními ţáky. O zařazení do přípravné třídy rozhoduje ředitel dané školy na ţádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. 3 Povinná školní docházka můţe být rovněţ dokončena úspěšným absolvováním niţšího stupně osmiletého gymnázia či osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře. Střední vzdělávání zajišťují střední odborné školy, střední odborná učiliště a odborná učiliště, gymnázia, konzervatoře a v neposlední řadě praktické školy. Délka studia se odlišuje, nejkratší je po dobu dvou let nejdelší po dobu čtyř let, pokud se jedná o denní formu studia. Dálkovou formu studia probíhající zpravidla v odpoledních a večerních hodinách lze prodlouţit maximálně o rok, tedy ze dvou let denní formy na tři roky dálkové formy, ze tří let denní formy studia na čtyři roky dálkové formy studia a ze čtyř let na pět let. Ţákům se speciálními vzdělávacími potřebami můţe ředitel školy délku studia individuálně prodlouţit, maximálně však o dva školní roky. Terciární vzdělávání je poskytováno vyššími odbornými školami, jejichţ délka studia trvá tři roky a vysokými školami univerzitami, na nichţ se doba studia odlišuje pro jednotlivé obory. Pro získání bakalářského titulu je doba studia tříletá, následné magisterské studiu trvá další dva roky, závěrečné doktorandské studium probíhá dva roky. Některé programy jsou zřizovány na pět let a jsou zakončeny získáním magisterského či inţenýrského titulu. Na vyšší odborné škole můţe ředitel školy opět rozhodnout o individuálním prodlouţení studia pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami, maximálně však o dva školní roky, stejně jak je tomu při prodluţování délky studia na středních školách. Speciální vzdělávání je tedy zajišťováno formou integrace v běţných školách hlavního vzdělávacího proudu, ve speciálních třídách, které jsou zřízeny při běţných školách a ve školách speciálních. Speciální školy vznikají na úrovni předškolního, základního i středního vzdělávání. Následné terciární vzdělávání je zajišťováno pomocí integrace v hlavní vzdělávacím proudu, kde jsou studenti vzděláváni společně s intaktní populací. Při vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se uplatňuje vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, který je sestaven, jak jiţ 3 Bartoňová, M., Vítková, M.: Strategie ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a specifické poruchy učení. Brno: Paido, ISBN , s

10 název napovídá, pro kaţdého ţáka individuálně se zohledněním jeho specifických potřeb. Tabulka č. 1: Počet speciálních škol v jednotlivých krajích ČR MŠ Přípravný stupeň ZŠ ZŠ SŠ Gymnázium ZUŠ Konzervatoř Dětský domov se školou Kraj Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem Zdroj: Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [cit ]. Dostupné na: -

11 1.3. Financování Ze státního rozpočtu ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy jsou financovány školy a školská zařízení, které zřizuje samo ministerstvo, kraje, obce, registrované církve, a náboţenské společnosti České republiky. Finanční prostředky ze státního rozpočtu se poskytují podle skutečného počtu dětí, ţáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, ţáků a studentů v dané škole či školském zařízení. Finanční prostředky nad rozsah finančních prostředků státního rozpočtu hradí právnické osoby, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, z dalších finančních zdrojů, zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele, popřípadě jiných osob. 4 Tabulka č. 2: Výdaje regionálního školství Speciální předškolní zařízení (podle stavu k ) Území Výdaje celkem obce a DSO V tom krajské úřady Česká republika , , ,8 Hlavní město Praha , ,6 x Středočeský kraj ,4 333, ,2 Jihočeský kraj ,0 18, ,0 Plzeňský kraj ,6 6, ,0 Karlovarský kraj Ústecký kraj , , ,6 Liberecký kraj , , ,8 Královéhradecký kraj ,6 64, ,6 Pardubický kraj 2 356,6 376, ,0 Vysočina 2 300,3 643, ,0 Jihomoravský kraj ,7 20, ,7 Olomoucký kraj , ,0 Zlínský kraj ,1 105, ,1 Moravskoslezský kraj ,9 50, ,9 Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání [cit ]. Dostupné na: Tabulka č. 2 udává výdaje regionálního školství ve speciálních předškolních zařízeních za rok Údaje jsou uvedeny v tisících Kč. Nejvíce výdajů vykazují kraje 4 Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna dostupné na: [cit ]

12 Hlavní město Praha (93 527,6 tis. Kč), Jihomoravský kraj (45 249,7 tis. Kč) a Moravskoslezský kraj (44 889,9 tis. Kč). Prvenství si tyto kraje vyslouţily díky tomu, ţe zřizují nejvíce speciálních mateřských škol Hlavní město Praha 26, Jihomoravský kraj 24 a Moravskoslezský kraj 25. Moravskoslezský kraj je zároveň nejlidnatějším ze všech 14 krajů České republiky. Tabulka č. 3: Výdaje regionálního školství Speciální základní školy (podle stavu k ) Území Výdaje celkem obce a DSO v tom krajské úřady Česká republika , , ,9 Hlavní město Praha , ,0 x Středočeský kraj , , ,4 Jihočeský kraj ,3 138, ,5 Plzeňský kraj , , ,0 Karlovarský kraj , , ,6 Ústecký kraj , , ,5 Liberecký kraj , , ,5 Královéhradecký kraj , , ,3 Pardubický kraj , , ,3 Vysočina , , ,6 Jihomoravský kraj , , ,3 Olomoucký kraj , , ,3 Zlínský kraj ,3 551, ,8 Moravskoslezský kraj , , ,9 Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání [cit ]. Dostupné na: Tabulka č. 3 znázorňuje výdaje regionálního školství v tisících korunách na speciální základní školy za rok Nejvyšší finance poskytly kraje Hlavní město Praha ( tis. Kč), Středočeský kraj ( ,8 tis. Kč), Ústecký kraj ( ,6 tis. Kč) a Moravskoslezský kraj ( ,9 tis. Kč). V prvních třech jmenovaných krajích je také nejvyšší počet základních škol pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami (Hlavní město Praha 40, Středočeský kraj 39 a Ústecký kraj 38). V Moravskoslezském kraji najdeme 21 speciálních základních škol, díky čemuţ se tento kraj řadí společně s krajem Olomouckým aţ na osmé místo v počtu poskytovaných základních škol pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Niţší počet speciálních základních škol nabízejí uţ jen Karlovarský kraj (18), Plzeňský kraj (15) a kraj Vysočina (9)

13 Tabulka č. 4: Výdaje regionálního školství Speciální střední školy (podle stavu k ) Území Výdaje celkem Česká republika ,70 Hlavní město Praha ,40 v tom obce krajské a DSO úřady , , ,40 x Středočeský kraj 8 980, ,50 Jihočeský kraj , ,20 Plzeňský kraj , ,00 Karlovarský kraj Ústecký kraj 1 169, ,90 Liberecký kraj , ,50 Královéhradecký kraj , ,00 Pardubický kraj , ,10 Vysočina , ,00 Jihomoravský kraj ,40 933, ,80 Olomoucký kraj , ,60 Zlínský kraj , ,50 Moravskoslezský kraj , ,60 Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání [cit ]. Dostupné na: Výdaje regionálního školství v tisících Kč za rok 2008 na speciální střední školy vykazuje tabulka č.4. Nejvíce financí na speciální střední školy poskytly kraje Hlavní město Praha ( ,4 tis. Kč), Královéhradecký kraj ( tis. Kč), Jihomoravský kraj ( tis. Kč) a Moravskoslezský kraj ( ,6 tis. Kč). Karlovarský kraj, který poskytuje studentům se speciálními vzdělávacími potřebami pouze tři střední školy, v roce 2008 na tyto školy nepřispíval

14 Tabulka č. 5: Regionální školství denní forma vzdělávání děti/ţáci/studenti podle druhu postiţení podle druhu školy (individuálně integrovaní i ve speciálních třídách) (podle stavu k ) v tom postižení Druh školy Postižení celkem mentální sluchové zrakové vadami řeči tělesné více vadami celkem z toho hlucho slepí vývoj. poruchy učení a chování autismus Celkem mateřské školy základní školy střední školy konzervatoře VOŠ Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání [cit ]. Dostupné na: Tabulka č. 5 uvádí, ţe k 30. září 2008 studovalo celkem dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Nejvíce těchto ţáků navštěvovalo základní školy, coţ je způsobeno faktem, ţe ne všichni rodiče umístí své děti do institucí předškolního vzdělávání a raději vzdělávají děti sami doma, a také ne všechny děti se zdravotním postiţením pokračují po dokončení povinné školní ve studiu na středních školách. Nejvíce dětí trpělo vývojovými poruchami učení a chování (41 826), na druhém místě je to mentální handicap (36 690). V MŠ se vyskytovalo nejvíce ţáků s vadami řeči (5 033), v následném základním vzdělání jich studuje jiţ jen 2 074, neboť vady řeči jsou u velkého procenta dětí odstraněny v průběhu předškolního vzdělávání. ZŠ a SŠ nejvíce navštěvovali ţáci s vývojovými poruchami učení a chování (ZŠ a SŠ ) a mentálním postiţením (ZŠ a SŠ 5 439), coţ vyplývá z faktu, ţe takto handicapovaných ţáků je nejvíce. Konzervatoře navštěvovali nejvíce ţáci se sluchovým postiţením (58), neboť mají velmi často dobrý hudební sluch a hudební nadání. VOŠ navštěvovali jiţ jen ţáci se sluchovým (6), zrakovým (4) a tělesným postiţením (7) a s vývojovými poruchami učení a chování (8)

15 1.4. Asistent pedagoga Legislativní předpisy z let 2004 a 2005 ustavily v České republice moţnost personální podpory při vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v podobě tří pedagogických pracovníků (z nichţ nejméně jeden je asistentem pedagoga) ve třídě, kde jsou vzděláváni ţáci s těţkým zdravotním postiţením. Jsou jimi zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Hlavní činností asistenta pedagoga je pomoci ţákům přizpůsobit se školnímu prostředí, pomoci pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti a pomoci při komunikaci se ţáky a při spolupráci se zákonnými zástupci. Asistent pedagoga se stal pedagogickým pracovníkem s prioritním posláním podpořit integrované vzdělávání ţáků se zdravotním postiţením v hlavním vzdělávacím proudu. Funkci asistenta pedagoga pro dítě, ţáka či studenta se speciálními vzdělávacími potřebami zřizuje ředitel příslušné školy se souhlasem krajského úřadu. V případě dětí, ţáků a studentů se zdravotním postiţením a zdravotním znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení. 5 Asistentem pedagoga mohou být osoby s vysokoškolským vzděláním v oblasti pedagogiky, s vyšším odborným vzděláním v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu pedagogických asistentů nebo sociální pedagogiku, středním vzděláním s maturitou v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu pedagogických asistentů, středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělání a studiem pedagogiky, základním vzděláním a absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu pro asistenty pedagoga uskutečňovaného zařízeními dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v délce trvání nejméně 120 vyučovacích hodin. 6 5 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [cit ]. Dostupné na: a.doc 6 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [cit ]. Dostupné na:

16 V České republice jsou v současnosti asistenti pedagogů zajišťováni pro ţáky: 1. se zdravotním postiţením: integrované v běţných mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách s těţkým zdravotním postiţením ve speciálních školách 2. se sociálním znevýhodněním (především romský asistent) v přípravných třídách běţných i speciálních škol v běţných i speciálních školách Ad. 1. Asistenti pedagogů pro ţáky se zdravotním postiţením jsou doporučováni hlavně do prvních tříd škol. V dalších ročnících se předpokládá postupné omezování asistenční sluţby v souladu s věkovým i sociálním osamostatňováním ţáků. Rozhodující je však aktuální stav ţáků se zdravotním postiţením, jejich individuální potřeby a z nich vyplývající míra potřeby podpory asistenční sluţbou. Pedagogicko psychologická poradna, jeţ doporučuje přidělení asistenta pedagoga pro ţáka se zdravotním postiţením, stanovuje nezbytný časový rozsah jeho podpory včetně doporučené pracovní náplně. Náplň práce a počet poskytovaných hodin (rozpětí 20 aţ 40 hodin za týden) však jiţ stanovuje ředitel příslušné školy. Ad. 2. Asistenti pedagogů pro ţáky se sociálním znevýhodněním jsou ustanovování zejména pro ţáky z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením. Je vhodné, aby asistent pedagoga dobře znal prostředí, z nějţ jeho svěřenec pochází, např. z romské komunity. Hlavními cíli činnosti asistenta pedagoga pro ţáky se sociálním znevýhodněním jsou podpořit optimální sociálně-kulturní integraci ţáků do školního prostředí a do společnosti. Náplň jejich práce a počet poskytovaných hodin (rozpětí 20 aţ 40 hodin za týden) stanovuje ředitel školy

17 Asistenti pedagogů Asistent pedagoga musí v rámci získání odborné kvalifikace absolvovat studium pedagogiky v rozsahu nejméně 80 hodin ve vzdělávacím zařízení s akreditovaným programem, kde mu budou poskytnuty základní informace o jeho činnosti. 7 Financování asistentů pedagoga Platové zařazení asistenta pedagoga ve školách zřizovaných státem, krajem, obcí a svazkem obcí se uskutečňuje na základě nejnáročnějších poţadovaných činností a odborné kvalifikace. Asistent pedagoga je pedagogickým pracovníkem, zaměstnancem školy, je tedy placen z jejího rozpočtu. Tabulka č. 6: Regionální školství - počet asistentů pedagoga a speciálních pedagogů (podle stavu k ) Fyzické osoby Přepočtení na plně zaměstnané Pedagogičtí pracovníci celkem z toho ženy celkem z toho ženy pro žáky se zdravotním postižením pro žáky se sociálním , , ,3 353,4 znevýhodněním Speciální pedagogové ,0 640,1 Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání [cit ]. Dostupné na: 7 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [cit ]. Dostupné na:

18 1.5. Podpůrné pomůcky Školský zákon uvádí, ţe děti, ţáci a studenti se zdravotním postiţením mají právo při vzdělávání bezplatně uţívat speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. Pro děti, ţáky a studenty se sluchovým postiţením, jeţ nemůţou vnímat mluvenou řeč sluchem, je zajištěno bezplatné vzdělávání prostřednictvím znakové řeči. Dětem, ţákům a studentům se zrakovým postiţením, které jim nedovoluje číst běţné písmo zrakem, je zajištěno právo na vzdělávání s pouţitím Braillova hmatového písma. Dětem, ţákům a studentům, kteří se nemohou dorozumívat mluvenou řečí, se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí alternativních způsobů dorozumívání. 8 8 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [cit ]. Dostupné na:

19 2. JIHOMORAVSKÝ KRAJ Jihomoravský kraj 9 se skládá ze sedmi okresních jednotek, z nichţ kaţdá je na jiné úrovni, z hlediska nabízeného počtu mateřských, základních a středních škol pro děti, ţáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami. Obecně lze říci, ţe nejvíce škol nabízí okres Brno město Mateřské školy V mateřských školách se uskutečňuje předškolní vzdělávání dětí. Cílem tohoto vzdělávání je podporovat rozvoj osobnosti dětí, rozvíjet jejich citové, rozumové a tělesné schopnosti. Dále předat jim základy pravidel chování a mezilidských vztahů. V neposlední řadě připravuje děti na následující základní vzdělávání a stírá rozdíly mezi různými vývojovými schopnostmi a dovednostmi dětí. 10 Předškolní vzdělávání by mělo absolvovat kaţdé dítě, neboť jej připraví na přechod z rodinného prostředí do prostředí školy, kde se setkává se svými vrstevníky, ale i autoritami - učitely, jeţ nejsou příslušníky jeho rodiny, ale i přesto je musí poslouchat. Proto jsou do mateřských škol přednostně přijímány děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. O přijetí dítěte se zdravotním postižením rozhodne ředitel mateřské školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení, popřípadě také registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost Třídy pro děti se zdravotním postiţením Ve školním roce 2007/08 byly v mateřských školách v Jihomoravském kraji zřizovány v souladu s ustanovením 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, 9 Jihomoravský kraj na svém portálu zveřejňuje Výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v JMK za školní rok 2007/08, jeţ byla zpracována v lednu 2009, proto se zabývám tímto školním rokem. 10 Školský zákon [cit ]. Dostupné na: 11 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [cit ]. Dostupné na:

20 ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných, třídy pro děti se zdravotním postiţením. Jak uvádí tabulka č. 8 - v celkovém počtu 32 tříd se vzdělávalo celkem 415 dětí (407 dětí se zdravotním postiţením bylo doplněno 8 dětmi bez postiţení). Všem těmto dětem byla poskytována odborná speciálně pedagogická péče podle druhu jejich postiţení či znevýhodnění. Tabulka č. 8: Třídy pro děti se zdravotním postiţením podle druhů postiţení (znevýhodnění) počet tříd počet dětí mentálně postiţení 0 0 z toho těţké mentální 0 0 sluchové postiţení 0 0 zrakové postiţení 0 2* vady řeči tělesné postiţení 0 4* souběţné postiţení více vadami 1 5 z toho hluchoslepé 0 0 vývojové poruchy 0 0 autismus 0 1* třídy v DD se školou, v diag. úst. 0 0 celkem Pozn.: * - tyto děti byly individuálně integrovány ve zbývajících třídách pro děti se zdravotním postiţením, v tabulce jsou rozděleny podle druhu postiţení/znevýhodnění Zdroj: Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: Mateřské školy samostatně zřízené pro děti se zdravotním postiţením K 30. září 2007 působilo na území Jihomoravského kraje 24 mateřských škol, z nichţ 22 zřizuje Jihomoravský kraj. Pouze tři z nich vykonávají činnost samostatných mateřských škol pro děti se zdravotním postiţením a jedna samostatná MŠ působí při fakultní nemocnici. Dalších 18 mateřských škol je součástí základních škol případně i středních škol. Dvě z nich mají třídy mateřské školy pouze při zdravotnických zařízeních, pět má stálé třídy i třídy v nemocnicích. Dvě mateřské školy v Jihomoravském kraji zřizuje ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Jsou to SŠ, ZŠ a MŠ pro zrakově postiţené, Brno, Kamenomlýnská 2 a ZŠ

21 a MŠ logopedická, Brno, Veslařská 234. Celkem v těchto mateřských školách bylo poskytováno předškolní vzdělávání 46 dětem v 5 třídách. Tabulka č. 9: Přehled o postiţení dětí v MŠ počty dětí MŠ podle druhu postiţení vady vývojové při bez mentální sluchové zrakové tělesné více vad autismus řeči poruchy ZZ postiţení Pozn: ZZ - zdravotnická zařízení Zdroj: Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: Ve školním roce 2007/08 navštěvovalo stálé třídy v mateřských školách samostatně zřízených Jihomoravským krajem pro děti se zdravotním postiţením 424 dětí ve 46 třídách. Ve srovnání s předcházejícím školním rokem zůstal počet tříd zachován, ale ubylo 26 dětí. S účinností od 1. července 2008 byl sníţen nejvyšší povolený počet dětí v mateřských školách samostatně zřízených pro děti se zdravotním postiţením v okrese Hodonín o 60 dětí. Změna se týkala příspěvkové organizace MŠ a ZŠ, Veselí nad Moravou, Kollárova 1045, a nastala v souvislosti s darováním budovy na adrese Kollárova 1235 z majetku Jihomoravského kraje městu Veselí nad Moravou. Tabulka č. 10: Přehled o počtech dětí v MŠ v jednotlivých okresech MŠ zřízené pro děti se zdravotním postiţením nejvyšší povolený počty dětí počet dětí ve stálých třídách MŠ k k Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo celkem Zdroj: Jihomoravský kraj[cit ]. Dostupné na: počty dětí v MŠ při zdravotnických zařízeních k

22 Samostatnou skupinu tvoří mateřské školy při zdravotnických zařízeních (nemocnicích, ozdravovnách, léčebnách), které poskytují předškolní vzdělávání dětem zde hospitalizovaným. Děti do těchto mateřských škol přicházejí v průběhu celého školního roku na blíţe neurčenou dobu Základní školy Školský zákon č. 49/2009 Sb. uvádí jako cíle základního vzdělávání osvojení si potřebných strategií učení ţáky, na jejichţ základě budou motivování k celoţivotnímu učení. Aby se ţáci učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a ţivotní prostředí. Dále aby byli ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávali své schopnosti a reálné moţnosti a uplatňovali je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další ţivotní dráze a o svém profesním uplatnění. 12 Základní vzdělání tudíţ nepřináší ţákům jen vědomosti získané studiem učebnic, ale rovněţ základy mravního jednání, toleranci k ostatním lidem, ţivotnímu prostředí. Formování osobnosti ţáka, upevňování jeho hodnot a schopnost reálného zhodnocení sebe sama, jakoţto východisko pro budoucí vzdělávání a profesní přípravu Přípravné třídy V souladu s 47 zákona č. 49/2009 Sb., mohou obce nebo svazky obcí se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy určené pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, ţe zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. 13 Zřizování těchto přípravných tříd si vyţádal velký počet dětí a ţáků ze sociálně znevýhodněného prostředí a dále nárůst ţáků cizí státní příslušnosti. Jedná se především o okresy Brno, Znojmo a Břeclav. V těchto okresech byly zřízeny nejen přípravné třídy, ale mnohé školy vyuţily i moţnosti zřízení funkce asistenta pedagoga, který má pomoci 12 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [cit ]. Dostupné na: 13 Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: [cit ]

23 ţákům při zvládání adaptačních, socializačních a komunikačních obtíţí. V místě pobytového střediska v Zastávce u Brna, zajišťuje Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Zastávka, okres Brno-venkov výuku dětí různých národností, jejichţ rodiče jsou cizinci ţadatelé o azyl. Tabulka č. 11: Přípravné třídy pro ţáky se sociálním znevýhodněním třídy ţáci z toho z toho azylanti dívky dívky celkem úplné ZŠ zřizovatel obec Zdroj: Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: Tabulka č. 11 ukazuje, ţe ve školním roce 2007/08 bylo v Jihomoravském kraji na třech základních školách zřízeno pět přípravných tříd s celkovým počtem 65 ţáků. Počet tříd i ţáků za poslední roky zaznamenává mírný vzestup. O zařazování ţáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na ţádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení Třídy pro ţáky se zdravotním postiţením Ve školním roce 2007/08 byly na základních školách v Jihomoravském kraji zřízeny třídy pro ţáky se zdravotním postiţením. Celkový počet tříd byl 95 a učilo se v nich 1124 ţáků se zdravotním postiţením. Ve srovnání s předchozím školním rokem se celkový počet tříd sníţil o 8, počet ţáků se zdravotním postiţením na prvním stupni vzrostl o 3 ţáky, na druhém stupni se sníţil o 137 ţáků. Celkový počet ţáků zařazených v těchto třídách se sníţil o 134 ţáků

24 Tabulka č. 12: Počet tříd pro ţáky zdravotně postiţené a počet ţáků v nich (ke ) počet ţáků na I. stupni ţáků na II. stupni tříd celkem dívek celkem dívek mentální postiţení sluchové postiţení z toho neslyšící zrakové postiţení z toho nevidomí vady řeči tělesné postiţení souběţné postiţení více vadami z toho hluchoslepí vývojové poruchy učení vývojové poruchy chování autismus celkem Zdroj: Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: Základní školy samostatně zřízené pro ţáky se zdravotním postiţením Většinu příspěvkových organizací, které vykonávají činnosti základních škol pro ţáky se zdravotním postiţením, zřizuje Jihomoravský kraj. Nejvíce jich poskytuje základní vzdělávání ţákům s mentálním postiţením. Tři příspěvkové organizace vykonávají činnosti základních škol pro sluchově postiţené ţáky, z nichţ jedna vzdělává i ţáky s těţkými vadami řeči. Pro ţáky s tělesným postiţením je zřízena příspěvková organizace, která působí při ústavu sociální péče pro tělesně postiţené. Specifickou skupinou jsou základní školy při zdravotnických zařízeních. MŠMT na území Jihomoravského kraje zřizuje pouze dvě příspěvkové organizace, které vykonávají činnost základní školy, jsou jimi - SŠ, ZŠ a MŠ pro zrakově postiţené, Brno, Kamenomlýnská 2 a ZŠ a MŠ logopedická, Brno, Veslařská 234 (celkem se v těchto základních školách vzdělávalo 261 ţáků v 32 třídách), činnost základní školy vykonává i dětský diagnostický ústav

25 Přehled o naplněnosti škol K 30. září 2007 zřizoval Jihomoravský kraj 14 příspěvkových organizací, které vykonávaly činnost pouze základní školy, dalších 20 kromě činnosti základní školy vykonávalo ještě činnost mateřské školy, příp. střední školy. Osm příspěvkových organizací vykonávalo činnost základních škol při zdravotnických zařízeních, ve kterých jsou vzdělávány děti hospitalizované v nemocnicích nebo přijaté do ozdravovny či léčebny. Tři z nich vykonávaly pouze činnost základní školy při zdravotnickém zařízení, ostatní mají kromě tříd při nemocnicích i stálé třídy v kmenových školách. Tabulka č. 13: Přehled o naplněnosti základních škol pro ţáky se zdravotním postiţením ZŠ zřízené pro ţáky se zdravotním postiţením okres nejvyšší povolený počet ţáků počty dětí ve stálých třídách ZŠ k počty dětí v ZŠ při zdrav. zařízení k Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo celkem Zdroj: Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: Tabulka č. 13 uvádí, ţe ve školním roce 2007/08 navštěvovalo stálé třídy v základních školách samostatně zřízených Jihomoravským krajem pro ţáky se zdravotním postiţením ţáků ve 333 třídách. Ve srovnání s předcházejícím školním rokem ubylo 156 ţáků a 5 tříd. V souvislosti se snahami o integraci co největšího počtu ţáků s postiţením do běţných škol se pozvolna mění struktura vzdělávaných ţáků v základních školách pro ţáky se zdravotním postiţením. Ţáci s lehkým zdravotním postiţením jsou stále častěji integrováni v běţných základních školách a v základních školách samostatně zřízených pro ţáky se zdravotním postiţením se stále ve větší míře vzdělávají ţáci se středním, těţkým a hlubokým postiţením. Vzdělávání těchto ţáků vyţaduje, ve shodě s právními předpisy, menší počty ţáků ve třídách. Nejvíce ţáků navštěvovalo v uvedeném školním roce 2007/08 oba typy základní školy v okrese Brno-město, neboť tento okres je nejlidnatější a také je zde zřízeno nejvíce

26 vzdělávacích institucí pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami z jednotlivých uvedených okresů. Tabulka č. 14: Přehled o postiţení ţáků v základních školách pro ţáky se zdravotním postiţením počty ţáků podle druhu postiţení vady více mentální sluchové zrakové tělesné VPU VPCH autismus řeči vad Pozn: VPU vývojové poruchy učení VPCH vývojové poruchy chování ZZ zdravotnické zařízení ZP zdravotní postiţení Zdroj: Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: při ZZ bez ZP Základní školy pro ţáky se zdravotním postiţením nejvíce navštěvovali ve školním roce 2007/08 ţáci s mentálním postiţením (1885), jak uvádí tabulka č. 14. Velký počet dětí je i s postiţením více vadami (428). Vzdělávání ţáků s těmito dvěma druhy postiţení je nejnáročnější na vzdělávání, ţáci vyţadují neustálou pozornost. Z tohoto důvodu je obtíţné takto postiţené ţáky zařazovat do běţných základních škol, a proto zůstávají nadále ve speciálním vzdělávacím proudu. Velký počet ţáků zaznamenala i zdravotnická zařízení (375), neboť je běţnou praxí, ţe ţáci s postiţením jsou často hospitalizováni kvůli svým přidruţeným onemocněním, jeţ doprovází jejich postiţení. Základní školy pro ţáky se zdravotním postiţením vzdělávaly ve školním roce 2007/08 také 13 ţáků bez postiţení. Zde se jedná o tzv. obrácenou integraci, kdy je zdravé dítě zařazeno mezi postiţené jedince. Jedná se například z důvodu, ţe rodiče mají dvě děti jedno s postiţením a druhé bez, a intaktní dítě navštěvuje školu pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami společně se svým sourozencem se zdravotním postiţením. Ve dvou základních školách samostatně zřízených pro ţáky se zdravotním postiţením byly zřízeny přípravné třídy pro děti ze sociálně znevýhodněného prostřední v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Ve 4 třídách se vzdělávalo 38 dětí

27 Šest základních škol samostatně zřízených pro ţáky se zdravotním postiţením organizovalo kurzy pro získání základů vzdělání, a to celkem 12 kurzů pro 59 účastníků. Jedna z těchto základních škol rovněţ organizovala 2 kurzy pro získání základního vzdělání pro 14 účastníků. Pět škol organizovalo kurzy v denní formě, jedna škola v dálkové formě. Základy vzdělání získá ţák po ukončení vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole speciální. Tento stupeň vzdělání je určen pro ţáky, kteří kvůli svému duševnímu či tělesnému postiţení nejsou schopni získat základní vzdělání. Zpravidla se jedná o ţáky s těţkým mentálním postiţením, ţáky s více vadami a ţáky s autismem Střední školy Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti Střední školy poskytující vzdělávání pro ţáky se zdravotním postiţením Obsah studia ve středních školách pro ţáky se zdravotním postiţením je buď shodný s obsahem studia v běţných středních školách, avšak při výuce jsou uplatňovány specifické vzdělávací metody a formy práce, které odpovídají potřebám a moţnostem těchto ţáků, nebo je obsah studia upraven vzhledem ke kategorii postiţení ţáků. Délku středního vzdělávání můţe ředitel školy, jak jsem jiţ zmiňovala výše, ve výjimečných případech jednotlivým ţákům se zdravotním postiţením prodlouţit, nejvýše však o 2 roky. 14 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [cit ]. Dostupné na:

28 Tabulka č. 15: Rozloţení středních škol (všech zřizovatelů) poskytujících vzdělávání pro ţáky se zdravotním postiţením v Jihomoravském kraji okres zřizovatel MŠMT obec soukromý církev kraj celkem Blansko Brnoměsto Brnovenkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo celkem Zdroj: Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: Tabulka č.15 poskytuje přehled středních škol poskytujících vzdělávání pro studenty se zdravotním postiţením ve školním roce 2007/08. Nejvíce středních škol zřizují jednotlivé kraje (20), nejvíce střední škol nabízí okres Brno-město (9). Tabulka č. 16: Počet středních škol zřizovaných Jihomoravským krajem poskytujících vzdělávání pro ţáky se zdravotním postiţením okres SŠ samostatně SŠ se třídami pro zřízené ţáky se ZP celkem Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo celkem Zdroj: Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: Jihomoravský kraj je zřizovatelem 14 středních škol samostatně zřízených pro studenty se zdravotním postiţením a 6 středních škol, jeţ mají třídy pro ţáky se zdravotním postiţením, jak ukazuje tabulka č.16. Nejvíce těchto středních škol nabízí okres Brno-město (7)

29 Nabídka oborů vzdělání na středních školách poskytujících vzdělávání pro ţáky se zdravotním postiţením je široká. Jsou zde zařazeny jak obory připravující ţáky pro dělnická či zemědělská povolání, která mohou ţáci vykonávat i při svém zdravotním postiţení, jeţ jsou ukončené výučním listem, tak i obory, které ţáky směrují k dalšímu vzdělávání na vyšších odborných a vysokých školách. Vzdělávací nabídka jednotlivých škol se taktéţ neustále aktualizuje s ohledem na poţadavky trhu práce a zájem uchazečů Počty ţáků Ve středních školách samostatně zřízených pro ţáky se zdravotním postiţením včetně tříd pro ţáky se zdravotním postiţením v běţných středních školách zřizovaných Jihomoravským krajem se ve školním roce 2007/08 vzdělávalo ţáků, z nichţ bylo 844 mentálně postiţených, 78 s více vadami, 256 tělesně postiţených, 48 sluchově postiţených, 8 zrakově postiţených, 188 ţáků s jiným postiţením (převáţně ţáci se specifickými poruchami učení) a 62 ţáků bez zdravotního postiţení. Přehled podílu jednotlivých typů postiţení ve středních školách poskytujících vzdělávání pro ţáky se zdravotním postiţením zřizovaných JMK znázorňuje následující graf

30 Graf č. 1: Podíl ţáků podle typu postiţení ve středních školách poskytujících vzdělávání pro ţáky se zdravotním postiţením zřizovaných JMK s jiným postižením 13% bez zdravotního postižení 4% zrakově postižení 1% sluchově postižení 3% tělesně postižení 17% mentálně postižení 57% postižení s více vadami 5% Zdroj: Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: Počty přijatých V rámci přijímacího řízení pro školní rok 2008/09 bylo přijato 627 ţáků do 1. ročníků všech oborů vzdělání středních škol samostatně zřízených pro ţáky se zdravotním postiţením včetně oborů pro ţáky se zdravotním postiţením v ostatních středních školách. Z oblasti oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou je dlouhodobě největší zájem o obory vzdělání Veřejnosprávní činnost a Obchodní akademie, na které se hlásí především tělesně postiţení ţáci. Ze skupiny oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem je největší zájem ţáků o vzdělávání v oborech vzdělání z oblasti gastronomie (kuchařské práce, cukrářské práce, pekařské práce) a oboru vzdělání Strojně montáţní práce automontáţní práce. V posledních letech také klesá zájem ţáků o studium oborů vzdělání ukončených pouze závěrečnou

31 zkouškou bez výučního listu, neboť uplatnitelnost absolventů těchto oborů vzdělání na trhu práce je velmi nízká Školy samostatně zřízené pro děti a ţáky se zdravotním postiţením pečující o děti s nařízenou ústavní výchovou Dětské domovy se školou pro děti se zdravotním postiţením Jihomoravský kraj zajišťoval výkon ústavní a ochranné výchovy ve školním roce 2007/08 v dětských domovech, které jsou součástí škol samostatně zřízených pro děti a ţáky se zdravotním postiţením pečujících o děti s nařízenou ústavní výchovou či o děti přijaté na základě předběţného opatření, a to převáţně o děti s mentálním postiţením. Jihomoravský kraj je zřizovatelem celkem 5 škol, jejichţ součástí je dětský domov: 1. Mateřská škola, Základní škola pro sluchově postiţené a Dětský domov, Ivančice, Široká 42; 2. Základní škola, Praktická škola a Dětský domov, Brno, Vídeňská 26/28; 3. Základní škola a Dětský domov, Předklášteří, Komenského 1200; 4. Mateřská škola speciální, Základní škola speciální, Praktická škola a Dětský domov, Vřesovice 243; 5. Základní škola, Odborné učiliště a Dětský domov, Račice, Zámek

32 Tabulka č. 17: Dětské domovy při školách samostatně zřízených pro děti a ţáky se zdravotním postiţením na území Jihomoravského kraje Okres název školy kapa cita počet dětí z toho z toho ÚV PO DP naplněnost Brnovenkov Široká 42 MŠ, ZŠ pro sluchově postiţené a DD Ivančice, % Brno město ZŠ, Praktická škola a DD, Brno, Vídeňská 26/ % Brno Základní škola a Dětský domov Předklášteří, venkov Komenského % Hodonín MŠ spec., ZŠ spec.,prš a DD Vřesovice % Vyškov Základní škola, Odborné učiliště a DD Račice, Zámek % Celkem % Pozn.: ÚV nařízená ústavní výchova PO předběţné opatření DP dobrovolný pobyt na základě ţádosti rodičů nebo smlouvy zletilé osoby se zařízením Zdroj: Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: Tabulka č.17 zaznamenává kapacitu, počet dětí a naplněnost dětských domovů zřízených při školách pro děti a ţáky se zdravotním postiţením za školní rok 2007/08 v Jihomoravském kraji. Celkem zde bylo umístěno 108 dětí, přičemţ celková kapacita všech zařízení je 126 dětí. Naplněnost byla tedy 85% Výchovné ústavy Výchovné ústavy pečují o děti se závaţnými poruchami chování starší 15 let, u nichţ byla soudně nařízena ústavní výchova nebo uloţena ochranná výchova. V Jihomoravském kraji jsou zřízeny 4 výchovné ústavy, 3 z nich zřizuje MŠMT, 1 výchovný ústav je soukromý: 1. Výchovný ústav, dětský domov se školou, střední škola, základní škola a školní jídelna, Moravský Krumlov, Nádraţní 698 jediný výchovný ústav kam jsou umísťovány děti ve věku povinné školní docházky, jehoţ součástí je dětský domov se školou; zařízení je určeno pouze pro dívky, chlapci jsou umísťováni mimo území kraje, kapacita DD a VÚ je 52 lůţek

33 Ostatní výchovné ústavy jsou určeny pro mládeţ a pečují o chlapce s nařízenou ústavní či ochrannou výchovou: 2. Výchovný ústav, střední škola a školní jídelna Višňové, Zámek 1 - kapacita zařízení je 48 lůţek. 3. Výchovný ústav, střední škola, internát a školní jídelna, Olešnice na Moravě, Trpínská 317 (zařazeny jsou i dívky s nařízenou ústavní výchovou) - kapacita zařízení je 30 lůţek. 4. Soukromý výchovný ústav s.r.o, Troskotovice - kapacita zařízení je16 lůţek. Umístěné děti mají moţnost v rámci ústavů plnit povinnou školní docházku či připravovat se na povolání ve školách pro děti a ţáky se zdravotním postiţením, které jsou součástí zařízení (mimo výchovného ústavu Troskotovice) Diagnostické ústavy Diagnostický ústav je školské zařízení, které přijímá děti s nařízenou ústavní výchovou nebo uloţenou ochrannou výchovou nebo s nařízeným předběţným opatřením dle zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, a poskytuje jim péči jinak poskytovanou zákonnými zástupci dítěte. Na základě výsledků komplexního vyšetření, zdravotního stavu dětí a volné kapacity jednotlivých zařízení je umisťuje do dětských domovů, dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů. Diagnostický ústav vede evidenci dětí umístěných v jednotlivých zařízeních a zároveň vede evidenci volných míst v zařízeních v rámci svého územního obvodu. Při rozhodování musí vycházet z naplněnosti kapacit jednotlivých domovů a moţnosti vzdělávání v místě domova. V Jihomoravském kraji jsou zřízeny 2 diagnostické ústavy, jejichţ zřizovatelem je MŠMT: 1. Dětský diagnostický ústav, SVP, základní škola a školní jídelna, Brno, Hlinky ve školním roce 2007/08 měl ve své působnosti dětské domovy, dětské domovy se školou, základní školy a výchovné ústavy rozmístěné do 3 krajů

34 Jihomoravského, Zlínského a části kraje Vysočina; součástí zařízení je i záchytné pracoviště, které přijímá děti zadrţené Policií ČR na útěku z domova či ze speciálního školského zařízení. 2. Diagnostický ústav pro mládeţ, SVP a školní jídelna, Brno, Veslařská je jediným koedukovaným zařízením (péče je zde věnována zároveň chlapcům a dívkám) svého typu pro mládeţ od 15 do 18 let v České republice Individuální integrace dětí a ţáků se zdravotním postiţením Dle vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných, jsou v 3 určeny formy speciálního vzdělávání dětí a ţáků se zdravotním postiţením. Jednou z nich je individuální integrace, coţ znamená vzdělávání dítěte, ţáka nebo studenta v běţné škole, nebo v případech, kdy dítě, ţák nebo student není schopen vzdělávat se v běţném vzdělávacím proudu, ve škole určené pro ţáky s jiným druhem zdravotního postiţení. Tabulka č. 18: Individuální integrace dětí a ţáků v Jihomoravském kraji vyţadující zvýšené náklady (dle zahajovacích výkazů) školní rok 2007/08 MŠ ZŠ SŠ a celkem VOŠ mentálně postiţení sluchově postiţení zrakově postiţení s vadami řeči tělesně postiţení s více vadami s vývojovými poruchami učení s vývojovými poruchami chování autismus celkem integrovaných Zdroj: Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: -

35 Celkový počet individuálně integrovaných dětí, ţáků a studentů se od minulého školního roku sníţil (1924 ve školním roce 2007/08), jak znázorňuje tabulka č.18. Sníţení se však týká výhradně vývojových poruch učení. Integrace dětí a ţáků s těţším zdravotním postiţením naopak přibývají a díky tomu se zvyšuje i počet pedagogických asistentů. Návrhy k individuálním integracím dětí, ţáků a studentů předkládají příslušná odborná poradenská pracoviště, tedy pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra. Tato zařízení sledují následující proces integrace na jednotlivých školách, poskytují metodické vedení a konzultace učitelům, rodičům dětí, podílejí se na sledování individuálních vzdělávacích plánů a zapůjčují pomůcky. Tabulka č. 19: Počet asistentů pedagoga ve třídách, ve kterých se vzdělávají děti a ţáci se zdravotním postiţením druh školy mentální sluchové zrakové vady řeči zdravotní postiţení tělesné souběţné postiţení více vadami vývojové poruchy učení vývojové poruchy chování autismus počet hodin týdně MŠ ZŠ SŠ Celkem Zdroj: Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: V tabulce č.19 se dozvídáme, ţe ve školním roce 2007/08 bylo vyuţito celkem 272 sluţeb asistentů pedagoga. Nejvyšší počet asistentů pedagoga si vyţádala mentální postiţení (75), vývojové poruchy chování (59), autismus (54) a tělesné postiţení (47). Nejvíce asistentů pedagoga pomáhalo ţákům se zdravotním postiţením navštěvující základní školy (215), kde také poskytovali pomoc v nejvyšším počtu hodin za týden (3 740)

36 2.6. Pracovníci ve školství Předpoklady a poţadavky pro výkon činnosti pedagogických pracovníků škol a školských zařízení a v zařízeních sociální péče, a jejich další vzdělávání upravuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Zákon také podrobně vymezuje podmínky získávání jejich odborné kvalifikace. Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně pedagogickou nebo přímo pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu 15 ; je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu. 16 Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociální péče. 17 Přímou pedagogickou činnost tedy vykonávají učitel, vychovatel, speciální pedagog, psycholog, pedagog volného času, asistent pedagoga, trenér a vedoucí pedagogický pracovník Počty zaměstnanců a průměrná měsíční mzda 18 Následující tabulka č.20 vykazuje průměrný počet pracovníků v oblasti školství ve všech školách a školských zařízeních na území Jihomoravského kraje, který činil v roce 2007 celkem ,9 fyzických osob (25 653,6 přepočtených osob). Oproti roku 2006 došlo k poklesu počtu fyzických osob o 263 (přepočtených o 288). Největší podíl tvořili učitelé základních škol (přes 31,6 % přepočtených osob) a středních škol (téměř 25,6 % přepočtených osob), coţ souvisí s poklesem ţáků základních škol o ve školním roce 2007/08 oproti školnímu roku 2006/07 a s poklesem studentů středních škol z ve školním roce 2006/07 na studentů ve školním roce 2007/08 (pokles o 708 studentů). 15 Zákon č. 49/2009 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 16 Například zákon č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 17 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů 18 Údaje ve třech následujících tabulkách vycházejí ze čtvrtletních statistických výkazů P1-04, a mohou se tedy lišit od údajů uvedených v dalším textu, které vycházejí z výročních zpráv a z výkonových statistických výkazů vyplňovaných k

37 Průměrný plat pedagogických pracovníků činil Kč v roce 2007, coţ je o Kč více neţ v roce 2006, kdy průměrný plat byl Kč. Plat nepedagogických pracovníků vzrostl z Kč z roku 2006 na Kč v roce V těchto kategoriích tedy došlo k nárůstu průměrného platu o 5,84 % (resp. 6,32 %). Tabulka č. 20: Počty zaměstnanců a průměrná měsíční mzda zaměstnanců jednotlivých typů škol a školských zařízení v Jihomoravském kraji za rok 2007 druh zařízení počet zaměstnanců přepočtené osoby (prům. stav) fyzické osoby (prům. stav) pedagogičtí pracovníci prům. přepočte ný počet průměrné mzdy a platy (v Kč) prům. přepočte ný počet nepedagogičtí pracovníci průměrné mzdy a platy (v Kč) mateřské školy 3 204, , , , základní školy 8 115, , , , základní umělecké školy 1 076, ,44 936, , střední odborná učiliště 2 558, , , , Gymnázia 1 626, , , , střední odborné školy 2 318, , , , střední školy se sport. Zaměřením 55,54 63,21 44, , vyšší odborné školy 209,21 231,23 142, , Konzervatoře 170,62 185,20 142, , MŠ pro děti se SVP 126,34 138,05 106, , ZŠ pro ţáky se SVP 725,66 767,79 591, , speciální pedagogická centra 30,44 32,05 27, , SŠ pro ţáky se SVP 339,80 358,18 263, , internáty škol pro ţáky se SVP 136,22 138,62 72, , jazykové školy s právem JZ 53,19 62,33 41, , zařízení pro DVPP 21,69 22,78 10, , školní druţiny a kluby 750,32 967,80 749, , střediska volného času 391,08 435,59 244, , domovy mládeţe 774,94 816,32 283, , dětské domovy 260,24 259,92 170, , výchovné ústavy 11,50 11,00 10, , pedagogicko-psychologické poradny 124,09 142,63 96, , školní jídelny 2 491, ,85 0, , střediska sluţeb školám 50,37 57,24 0,00 50, školní hospodářství 7,81 8,00 0,00 7, střediska výchovné péče 16,90 17,00 9, , Celkem , , , , celkem SVP 1328, , , , Pozn.: SVP speciálně vzdělávací potřeby Zdroj: Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: -

38 Tabulka č. 21: Počty zaměstnanců a průměrná měsíční mzda zaměstnanců jednotlivých typů škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem za rok 2007 druh školy, školského zařízení přepočtené stavy zaměstnan ců průměrná měsíční mzda přepočtené stavy pedagogů průměrná měsíční mzda přepočtené stavy ostatních průměrn á měsíční mzda základní umělecké školy 788, , , střední odborná učiliště 2 270, , , Gymnázia 1 231, , , střední školy 1 837, , , Konzervatoře 170, , , sportovní školy 55, , , vyšší odborné školy 187, , , MŠ pro děti se SVP 118, , , ZŠ pro ţáky se SVP 711, , , speciální pedagogická centra 29, , , SŠ pro ţáky se SVP 307, , , internáty škol pro ţáky se SVP 131, , , školní druţiny a kluby 54, , ,000 0 školská zařízení pro zájmové vzdělávání 279, , , školská výchovná a ubytovací zařízení DM 634, , , dětské domovy 260, , , pedagogicko-psychologické poradny 117, , , školní jídelny 152, , , Celkem 9 339, , , celkem SVP 1268, , , Pozn.: SVP speciálně vzdělávací potřeby Zdroj: Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: Tabulka č. 21 nabízí následující údaje - celkový přepočtený počet zaměstnanců na školách zřizovaných Jihomoravským krajem v roce 2007 ve srovnání s rokem předešlým poklesl o 169,69 (rok předtím pokles o 89,93). Průměrný měsíční plat vzrostl celkem o Kč, tj. o 6,9 % v roce 2007 (v roce 2006 o 910 Kč, tj. o 4,8 %), u pedagogů o Kč roku 2007 (předešlý rok o 994 Kč) a u ostatních zaměstnanců o 875 Kč v roce 2007 (o 654 Kč v roce 2006)

39 Tabulka č. 22: Pedagogičtí pracovníci krajských škol a školských zařízení za čtvrtletí 2007 (jen ze státního rozpočtu) - průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený druh školy, školského Brnovenkov Blansko Brno zařízení Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo celkem základní umělecké školy 110, , ,742 45,533 70,101 18,875 52, ,341 střední odborná učiliště 159, , , , ,624 86, , ,129 Gymnázia 82, , ,017 92, ,691 79, , ,705 střední školy 176, ,079 61, , , , , ,201 Konzervatoře 0, ,146 0,000 0,000 0,000 0,000 0, ,146 sportovní školy 0,000 44,600 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 44,600 vyšší odborné školy 19, ,120 0,000 0,000 7,082 6,210 0, ,827 MŠ pro děti se SVP 4,416 41,878 11,210 7,401 25,480 5,430 6, ,895 ZŠ pro ţáky se SVP 49, ,223 49,099 68,589 97,036 30,253 59, ,817 speciální pedagogická centra 3,000 16,097 1,553 0,000 6,213 0,000 0,000 26,863 SŠ pro ţáky se SVP 1, ,031 0,000 35,957 36,614 15,858 17, ,890 internáty škol pro ţáky se SVP 6,504 27,806 12,202 3,938 8,666 2,100 8,090 69,306 školní druţiny a kluby 4,642 36,363 0,596 5,505 3,243 1,000 3,634 54,983 školská zařízení pro zájmové vzdělávání 15,087 89,801 15,469 16,448 17,940 8,952 18, ,203 školská výchovná a ubytovací zařízení DM 26, ,372 23,913 15,209 33,615 10,000 20, ,952 dětské domovy 26,388 15,773 42,485 11,400 38,671 9,900 25, ,172 pedagogickopsychologické poradny 10,223 33,362 9,623 9,800 13,123 6,628 7,654 90,413 Celkem 695, , , , , , , ,443 celkem SVP 61, ,938 72, , ,796 53,641 90, ,908 Pozn.: SVP speciálně vzdělávací potřeby Zdroj: Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: Školy samostatně zřízené pro ţáky se zdravotním postiţením V následující tabulce č. 23 jsou uvedeny počty pedagogických pracovníků ve školách samostatně zřízených pro děti a ţáky se zdravotním postiţením zřizovaných Jihomoravským krajem (MŠ, ZŠ a SŠ), stav je k 30. září Úbytek pedagogických pracovníků souvisí s větší mírou integrace dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami do běţných škol, která má za následek menší počet ţáků ve školách samostatně zřízených pro děti, ţáky a studenty se zdravotním postiţením a s tím související i úbytek zřizovaných tříd

40 Tabulka č. 23: Počty pedagogických pracovníků ve školách samostatně zřízených pro děti a ţáky se zdravotním postiţením (MŠ, ZŠ, SŠ) funkce fyzické osoby přepočtení na plně zaměstnané v tom přepočtení MŠ ZŠ SŠ učitelé, vč. ředitele ,4 98,3 500,3 162,8 asistenti pedagogů pro ţáky se zdrav. postiţením 99 73,0 - pro ţáky se soc.znevýhodněním 12 11,4 - psychologové 7 4,8 - Zdroj: Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: Dětské domovy a dětské domovy ve školách samostatně zřízených pro děti a ţáky se zdravotním postiţením Ve školním roce 2007/08 došlo k nárůstu zaměstnanců v dětských domovech a v dětských domovech zřízených při školách pro děti a ţáky se zdravotním postiţením, k čemuţ došlo v souvislosti s téměř 100% naplněností těchto zařízení. Tabulka č. 24: Personální zabezpečení v dětských domovech a dětských domovech ve školách samostatně zřízených pro děti a ţáky se zdravotním postiţením v JMK ve školním roce 2007/08 (přepočtení na plně zaměstnané) funkce samostatné dětské domovy DD ve školách sam. zřízených pro děti a ţáky se ZP celkem Vychovatelé včetně vedoucích vychovatelů 90 35,7 125,7 asistenti pedagogů 29, ,4 psychologové 0,2 0 0,2 speciální pedagogové celkem pedagogických pracovníků 120,6 52,7 173,3 sociální pracovníci 3,2 2,2 5,4 zdravotničtí pracovníci ostatní pracovníci (*) 67,9 12,7 80,6 celkem nepedagogických pracovníků 71,1 14,9 86 Celkem 191,7 67,6 259,3 Pozn.: * Ostatní pracovníci - ekonomové, účetní, pradleny, švadleny, provozní pracovníci, kuchaři, pomocní pracovníci v kuchyni, topiči, údrţbáři, uklízečky Zdroj: Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: -

41 V Jihomoravském kraji bylo k 31. říjnu 2007, dle tabulky č. 24, v samostatných dětských domovech a dětských domovech při školách samostatně zřízených pro děti a ţáky se zdravotním postiţením zaměstnáno celkem 173,3 pedagogických pracovníků. Oproti školnímu roku 2006/07 došlo k mírnému nárůstu těchto zaměstnanců, k čemuţ silně přispělo uvedení do provozu nového dětského domova v Boskovicích (od ). Nepedagogických pracovníků bylo celkem 86 (přepočtený počet). K mírnému nárůstu došlo i zde v souvislosti s vytvořením nových rodinných skupin v dětském domově Boskovice Financování Tabulka č. 7: Rozpočet na rok 2009 pro speciální školy MŠ ,- ZŠ ,- SŠ a konzervatoře ,- Zdroj: Jihomoravský kraj [cit ]. Dostupné na: Zhodnocení speciálního vzdělávání v Jihomoravském kraji Jihomoravský kraj poskytuje vzdělávání ve speciálním školství v dostatečné míře všem věkovým skupinám studentů. Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami se uskutečňuje ve třídách pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, které jsou zřízeny při běţných mateřských školách. Ve školním roce 2007/08 bylo těchto tříd zřízeno 32 a navštěvovalo je 415 ţáků. 31 těchto tříd bylo zřízeno jako třídy logopedické, tedy pro děti s vadami řeči, a vzdělávalo se zde 395 dětí s vadami řeči. Pouze jedna třída byla zřízena pro děti s více vadami, kde bylo vzděláváno 5 takto postiţených dětí. Ve

42 školním roce 2007/08 byly dále zařazeny do speciálních tříd MŠ dvě děti se zrakovým postiţením, čtyři tělesně postiţené děti a jedno dítě s autismem. Pro tato postiţení nebyly zřízeny samostatné třídy, děti byly tedy integrovány do tříd zřízených pro jiný druh zdravotního postiţení. Samostatných mateřských škol pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami nabízí Jihomoravský kraj 24, z nichţ 22 právě Jihomoravský kraj sám zřizuje. Zřizovatelem následujících dvou je ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy a jsou to konkrétně MŠ logopedická a MŠ pro děti se zrakovým postiţením. Tyto dvě MŠ poskytovaly ve školním roce 2007/08 5 tříd, v nichţ se vzdělávalo 46 dětí. V celkovém počtu 22 MŠ zřizovaných JMK bylo ve školním roce 2007/08 otevřeno 46 tříd, které navštěvovalo celkem 424 dětí. Oproti minulému školnímu roku ubylo 26 dětí, počet tříd však zůstal zachován. Největší podíl dětí v MŠ mělo postiţení vadami řeči, následně více vadami a mentálním postiţením. Pro snadnější přestup z předškolního vzdělávání do základního vzdělávání slouţí hlavně pro děti se sociálním znevýhodněním (hlavně romské etnikum) a dále pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami přípravné třídy zřizované při základních školách. Pro děti se sociálním znevýhodněním bylo ve školním roce 2007/08 zřízeno 5 tří, jeţ navštěvovalo 65 ţáků. Počet tříd i dětí zaznamenal vzestup oproti předchozímu školnímu roku. Nyní je zřizování tříd potřebné pro děti cizinců ţadatelů o azyl. Třídy pro zdravotně postiţené ţáky v základních školách navštěvovalo ve školním roce 2007/ ţáků a to v celkem 95 třídách. Tříd bylo o 8 méně, neţ předcházející školní rok, na prvním stupni se vzdělávalo o 3 více ţáků a na druhém stupni o 137 ţáků míň neţ ve školním roce 2006/07. Nejvíce se zde vzdělávali ţáci s vývojovými poruchami učení a s mentálním postiţením. V samostatných ZŠ pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami bylo ve školním roce 2007/08 otevřeno 333 tříd, do nichţ docházelo ţáků. Oproti předchozímu školnímu roku ubylo 5 tříd a 156 ţáků. Nejvíce se zde vzdělávali ţáci s mentálním postiţením a se současným postiţením více vadami. Dále zde bylo zařazeno 13 dětí bez postiţení. Nejvíce ZŠ a tříd pro ţáky se zdravotním postiţením v běţných ZŠ nabízí okres Brnoměsto

43 Střední školy zřízené pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami poskytovaly ve školním roce 2007/08 vzdělávání pro studentů. Opět zde měla převahu mentální postiţení a postiţení více vadami současně. Nejvíce SŠ opět nabízí okres Brno-město. Největší zájem je o obory Veřejnoprávní činnost a Obchodní akademie (hlavně mezi tělesně postiţenými ţáky), z oborů zakončenými výučním listem je největší zájem o obory z oblasti gastronomie. Nabídka oborů se aktualizuje podle poţadavků trhu práce a zájmu uchazečů. Úbytek dětí, ţáků a studentů ve školách samostatně zřízených pro děti, ţáky a studenty se speciálními vzdělávacími problémy a ve třídách zřízených pro tyto děti, ţáky a studenty při běţných školách je z důvodů snah o co moţná největší integraci do běţného vzdělávacího proudu. Můţeme však zaznamenat, ţe ve speciálním školství se nadále vzdělávají ţáci hlavně s mentálním postiţením, s postiţením více vadami a s vývojovými poruchami učení, neboť tato postiţení vyţadují nepřetrţitou pozornost a jejich vzdělávání je nejnáročnější. Proto je podle mého názoru téměř nemoţné zařadit tyto děti do běţného vzdělávacího proudu. V MŠ se nejvíce vyskytovalo postiţení vadami řeči, coţ je však spíše věková záleţitost dětí právě ve věku předškolního vzdělávání. V následném plnění povinné školní docházky jsou tyto děti převáţně jiţ na úrovni intaktní společnosti a navštěvují tedy běţné základní školy. Jihomoravský kraj dále zřizuje 5 škol při dětských domovech. Kapacita v roce 2007/08 byla 126 míst, naplněnost byla 85%. Jelikoţ počet dětí a ţáků umístěných zde vzrostl, vzrostl i počet zaměstnanců dětských domovů. Povinnou školní docházku lze rovněţ plnit při pobytu ve výchovné ústavu, kterých se v JMK nachází celkem 4. Tři z nich zřizuje ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy a jeden je zřizován soukromým zřizovatelem. Individuálně integrováno bylo ve školním roce 2007/ ţáků, coţ je méně neţ v roce 2006/07. Méně byli do integrace zařazováni ţáci s vývojovými poruchami učení, více s těţším zdravotním postiţením, coţ mělo za následek zvýšení počtu asistentů pedagoga

44 Asistentů pedagoga bylo v roce 2007/08 celkem 272, nejvíce v ZŠ, kde také asistovali v nejvyšším počtu hodin za týden. Nejvíce poskytovali svoji pomoc ţákům s mentálním postiţením, s vývojovými poruchami učení, s autismem a s tělesným postiţením. Počty zaměstnanců speciálního školství se ve školním roce 2007/08 sníţil oproti předcházejícímu roku, coţ vyvolal niţší počet studentů na všech stupních vzdělávání, hlavně v základních a středních školách, coţ bylo důsledkem integrování těchto ţáků do běţného vzdělávacího proudu, jeţ vyvolalo také úbytek zřizovaných tříd pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Učitelů včetně ředitelů pracovalo ve speciálním školství v roce 2007/08 v JMK 819 a asistentů pedagoga 111. Platy se naopak zvýšili

45 3. SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V IRSKU 3.1. Legislativa Nejvyšším zákonem Irska je jeho Ústava (Constitution of Ireland), která vešla v platnost roku Její článek č.42 se věnuje vzdělávání. Ovšem vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami není v ústavě zakotveno. Ústava rovněţ neobsahuje údaje o povinné školní docházce, či o délce jejího trvání. Zmiňuje se zde o respektování předškolní výchovy rodiči, o bezplatném základním vzdělávání poskytovaném státem a o výchově a vzdělávání dětí těch rodičů, jeţ pro své psychické či mravní příčiny nemohou své děti vychovávat. 19 Školství je zde řízeno Ministerstvem školství a vědy, jehoţ ministr je členem Irské vlády a je zodpovědný Národnímu parlamentu. Systém správy je centralizovaný, i kdyţ velký počet rozhodnutí je přijímán na lokální úrovni, tedy na školách. Terciární vzdělávání je autonomní a s vlastní správou. Školský zákon č.51/1998 (Education Act) byl přijat aţ v prosinci roku Do té doby existovalo jen málo legislativních předpisů pro oblast vzdělávání. Školský zákon vymezuje termín postiţení. Míní se tím - osoby s částečnou nebo úplnou ztrátou tělesných nebo duševních funkcí, a také ztrátu některé části těla; přítomnost cizorodých organismů v těle, jeţ způsobují chronické onemocnění; poruch, malformaci či znetvoření části těla; stav nebo porucha, která vede k poruchám učení; porucha či onemocnění, jeţ postihuje myšlenkové procesy, vnímání reality, emocí nebo ovlivňující rozhodnutí, které má za následek poruchy chování. 20 V prosinci roku 2003 na základě poţadavku ministra školství a vědy vznikla Národní rada pro speciální pedagogiku (National Council for Special Education) jako nezávislý statutární orgán. Rada byla zřízena s cílem zlepšit poskytování vzdělávacích sluţeb pro osoby se speciálními vzdělávacími potřebami vyplývající ze zdravotního postiţení, se zvláštním důrazem na děti. S účinností od 1. října 2005 byla Rada formálně ustanovena jako článek č.19 zákona s názvem Vzdělávání pro osoby se speciálními vzdělávacími potřebami, jeţ byl sepsán v roce 2004 (The Education for Persons with Special Educational Needs Act). Rada má za úkol plánování a koordinaci poskytovaného 19 Ústava Irska [cit ]. Dostupné na: 20 Školský zákon Irska [cit ]. Dostupné na:

46 vzdělávání a podpůrných sluţeb pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, šíření informací o osvědčených metodách učení těchto dětí, poradenství pro rodiče dětí, školy, dospělé osoby se znevýhodněním v otázkách týkajících se speciálního vzdělávání. Dále sleduje a posuzuje pokroky ve vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a v neposlední řadě vede výzkumy a publikuje jejich výsledky. Pro pedagogicko-psychologickou pomoc byl zřízen Ústav pro podporu osobního, sociálního a vzdělávacího rozvoje všech dětí (Department to support the personal, social and educational of all children), který se zaměřuje zejména na podporu dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Systém vzdělávání Povinná školní docházka je v Irsku devítiletá, od 6 let do 15 let. Národní systém institucí předškolního vzdělávání v Irsku neexistuje. Ústava Irska uvádí, ţe stát uznává za primárního a přirozeného edukátora dítěte jeho rodinu a garantuje respektování nezcizitelných práv a povinností rodičů k pečování, shodné s jejich názory o náboţenském, morálním, intelektuálním, fyzickém a sociálním přístupu k edukaci jejich dětí. 21 Součástí základních škol zřizovaných státem jsou však tzv. dětské třídy, které přijímají děti jiţ od 4 let věku. Vzdělávání je zde bezplatné, stejně jako základní vzdělávání. Cílem tzv. dětských tříd je připravit děti na výuku. Vyučuje se zde náboţenství (řada škol byla původně zaloţena církví a církev a výuka náboţenství zaujímají ve vzdělávání stále jedno z předních míst) a tři hodiny denně běţné školní předměty. Pro mladší děti existují soukromé mateřské školy a jesle s finanční podporou ministerstva zdravotnictví a zároveň rodiče přispívají na úhradu nákladů. 22 Základní vzdělávání je ve většině případů poskytováno národními školami, které jsou podporované státem. Ţáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné vzdělávání aţ do 18 let věku, a dokončit tak povinnou školní docházku. Povinná školní docházka začíná v šesti letech, většina základních škol však disponuje předškolními odděleními, kam nastupuje většina všech ţáků a to ve věku kolem pátého 21 Školský zákon Irska [cit ]. Dostupné na: 22 Brdek, M., Vychová, H.: Evropská vzdělávací politika programy, principy a cíle. Praha: ASPI, ISBN , s

47 roku. Základní vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami je realizováno integrací do běţných škol, třídami zřízenými v běţných národních školách a speciálními školami. Také v Irsku jsou tendence k integraci co největšího moţného počtu ţáků do běţného vzdělávacího proudu. Irské základní školy edukují ţáky do dvanácti let, poté navazují niţší střední školy, jeţ jsou zakončeny zkouškami skládanými ţáky v 15 letech, tedy po absolvování devítileté povinné školní docházky. Střední vzdělávání zajišťují v Irsku tyto střední školy: soukromé akademicky orientované střední školy gymnaziálního typu, odborné školy, integrované střední školy, integrované střední školy řízené obcemi, komunální střední školy, jeţ poskytují všeobecné i odborné vzdělávání v široké škále předmětů. 23 Na střední školy jsou ţáci přijímáni bez přijímacích zkoušek po konzultaci rodičů s vedením školy. S tím souvisí, jak jsem jiţ zmiňovala výše, ţe se střední školy dělí na dva stupně. Tříletý niţší stupeň, který je pro studenty od 12 do 15 let, je zakončen všeobecnými zkouškami (Junior Certificate), jeţ jsou skládány z pěti povinných předmětů a dalších dvou aţ tří, které si ţáci zvolí z nabídky školy sami. Kurikulum je zde stanoveno centrálně. Základními předměty jsou: irský jazyk, anglický jazyk, matematika, tzv. CSPE = občanská, společenská a politická výchova a tzv. SPHE = společenská, osobní a zdravotní výchova. Součástí kurikula by měla být i tělesná výchova. Celkem je schváleno 26 předmětů, které školy mohou ţákům nabízet k závěrečným zkouškám. 24 Dále ţáci mohou pokračovat ve studiu na vyšším stupni střední školy, coţ nezvolí pouhých 7% ţáků. Vyšší stupeň střední školy je 2 3 letý, coţ závisí na tom, zde si studenti zvolí nastoupit do nepovinného tzv. přechodného ročníku nebo ne. Tento první ročník nabízí 72% středních škol a studium po něm ukončí asi pětina studentů. V tranzitním ročníku se rozvíjí na prvním místě osobní a společenské vzdělání, a také technické a akademické schopnosti. Ve studiu do dalších ročníků po tzv. tranzitním roce pokračuje přibliţně polovina populace a to aţ do 18 let, avšak nejméně 15% nesloţí maturitu(leaving Certificate). Studijní formy a metody jsou odlišné, více samostatné a individualizované, zkoncentrované na řešení projektů a komplexních praktických úkolů. 25 Získaný počet bodů u maturity (Leaving Certificate) rozhoduje, na jaký typ vysoké školy bude student přijat. Na vysokou školu jiţ neskládá ţádné další přijímací zkoušky. Studenti se 23 Brdek, M., Výchová, H.: Evropská vzdělávací politika. Programy, principy a cíle. Praha: ASPI, ISBN , s National summary sheets on education systéme in Europe and ongoging reforms dostupné na: [cit ] 25 Brdek, M., Výchová, H.: Evropská vzdělávací politika. Programy, principy a cíle. Praha: ASPI, ISBN , s

48 speciálními vzdělávacími potřebami jsou integrování do běţných středních škol, kde jsou posilovány výdaje na péči o tyto ţáky a na psychologické a speciální poradce jako zaměstnance školy, nebo navštěvují speciální střední školy. Pro studenty středních škol, jeţ mají problémy s přípravou na závěrečné zkoušky, jsou zde tzv. tutorské a doučovací instituce. Tzv. pastorální péče se na obou stupních vzdělávání věnuje ţákům a studentům se slabým prospěchem a dalšími sociálními problémy. 26 Podmínkou k přijetí k terciárnímu vzdělávání na vysokých školách je úspěšné sloţení maturity (Leaving Certificate), jak jsem jiţ uváděla. Většina zájemců o studium je přijata, ovšem ne všichni podle své prioritní volby. Rozhodující funkci zde má Úřad pro ţádosti, který podle dosaţeného počtu bodů posuzuje studentovu ţádost o přijetí na všechny vysoké školy. Na některé obory existují pevně stanovené kvóty o počtu dosaţených bodů a o počtu přijímaných studentů ministerstvem školství a vědy, je to například medicína, veterinářství, farmacie. Některé fakulty předepisují pro přijetí zkoušky z určitých předmětů v rámci maturity. Studium na vysokých školách je 3 leté bakalářské nebo 5-6 leté magisterské. Následné doktorandské studium trvá dva roky. V Irsku jsou zřízeny i vysoké školy neuniverzitního typu, jeţ nabízejí vedle bakalářského a magisterského studia ještě kratší 1-2 leté kursy. Za všechny typy vysokoškolského vzdělávání se v Irsku platí školné. Ministerstvo školství a vědy studentům poskytuje stipendia, jeţ mají pokrýt náklady na školné a také část nákladů na studijní výdaje. Speciální vzdělávání je tedy zajišťováno integrací do běţných škol, speciálními třídami pro ţáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami zřízenými při běţných základních a středních školách nebo ve školách speciálně zřízených pro tyto ţáky, které existují na úrovni základního i středního vzdělávání. Terciární vzdělávání je zajišťováno pomocí integrace do hlavního vzdělávacího proudu. Ţáci ve třídách běţných škol dostávají podporu v učení od pedagogických asistentů a odborných učitelů. Speciální třídy běţných škol mají sníţený počet ţáků ve třídách a učitelé zde uplatňují individuální přístup. Speciální školy jsou zřízeny pro jednotlivá znevýhodnění a speciální vzdělávací potřeby samostatně. 26 Brdek, M., Výchová, H.: Evropská vzdělávací politika. Programy, principy a cíle. Praha: ASPI, ISBN , s

49 Ţáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zde děleni do následujících skupin: 1. mladí násilníci 2. ohroţené děti 3. ţáci s poruchami chování a emocí 4. ţáci s tělesným postiţením 5. ţáci se sluchovým postiţením 6. ţáci se zrakovým postiţením 7. ţáci cestovatelů 8. ţáci s kombinovanými vadami 9. ţáci s poruchami učení 10. ţáci s narušenou komunikační schopností 11. ţáci s autismem 12. ţáci s lehkou mentální retardací 13. ţáci se středně těţkou mentální retardací 14. ţáci se závaţnými emocionálními potíţemi 15. ţáci s těţkou a hlubokou mentální retardací 27 Tabulka č. 25: Počet ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami v tzv. národních školách Primární vzdělávání 2006/ /2008 Ţáci ve speciálních školách Ţáci se speciálními vzdělávacími potřebami ve speciálních třídách běţných škol Celkem Zdroj: Ministerstvo školství a vědy [cit ]. Dostupné na: a 27 Bazalová, B.: Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v zemích Evropské unie a v dalších vybraných zemích. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, ISBN X, str

50 Tabulka č. 25 udává počet ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami v tzv. národních školách ve školních letech 2006/07 a 2007/08. Ve školním roce se počet těchto ţáků zvýšil o 110 oproti roku předchozímu. V obou letech se více ţáků vzdělávalo ve speciálních třídách běţných škol neţ ve speciálních školách. Ve školním roce 2006/07 se ve speciálních školách vzdělávalo 40,1% a 59,9% všech ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami se vzdělávalo ve speciálních třídách při běţných školách. Ve školním roce 2007/08 se ve speciálních školách vzdělávalo 41,5% a ve speciálních třídách běţných škol 58,5% všech ţáků. Školní rok 2007/08 tedy zaznamenal nepatrný procentuální nárůst vzdělávaných ţáků ve speciálních školách a pokles ve speciálních třídách běţných škol. Počet dětí byl však v onou typech primárního vzdělávání v tomto školním roce vyšší. Tabulka č. 26: Počet speciálních škol Primární vzdělávání 2006/ /2008 Speciální školy Zdroj: Ministerstvo školství a vědy [cit ]. Dostupné na: a Tabulka č. 26 nám ukazuje, ţe počet speciálních škol byl ve školních letech 2006/07 a 2007/08 stejný a to v počtu 124. Tabulka č. 27: Počet speciálních pedagogů Speciální pedagogové 2006/ /2008 Primární vzdělávání Sekundární vzdělávání Celkem Zdroj: Ministerstvo školství a vědy [cit ]. Dostupné na: a V tabulce č. 27 nalezneme srovnání počtů speciálních pedagogů za školní roky 2006/07 a 2007/08. V roce 2007/08 počet speciálních pedagogů vzrostl na obou

51 stupních vzdělávání. Rozdíl v počtech speciálních pedagogů v primárním a sekundárním vzdělávání je podstatný. V roce 2006/07 působilo v primárním vzdělávání 84% všech speciálních pedagogů, v sekundárním vzdělávání pouhých 16%. Ve školním roce 2007/08 se procentuální počet speciálních pedagogů v primárním vzdělávání sníţil na 82,1% oproti předcházejícímu roku a v sekundárním vzděláváním vzrostl na 17,9%. Graf č. 2: Přehled počtu procent intaktních ţáků a ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami v národních školách, jeţ opakují ročník chlapci Pozn.: fialová opakování stejného ročníku ţlutá ţáci se speciálními vzdělávacími potřebami v běţných třídách Zdroj: Ministerstvo školství a vědy [cit ]. Dostupné na: d.pdf Graf č. 2 znázorňuje procentuální počet ţáků muţů opakujících ročník v národní škole. Intaktních ţáků je v kaţdém uvedeném roce méně neţ ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jejich celkový počet se v jednotlivých letech sniţoval, k většímu poklesu opakujících ţáků došlo mezi intaktními jedinci. Nejvíce ţáků opakujících ročník bylo ve školním roce 1994/95, přibliţně 3,2% ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami, v letech 1996/97 aţ 1998/99 se drţel okolo hranice 3%, aby se v následujících dvou školních letech sníţil na cca 2,8% a v roce 2002/03 aţ na zhruba 2,25% opakujících ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami

52 Graf č. 3: Přehled počtu procent intaktních ţáků a ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami v národních školách, jeţ opakují ročník dívky Pozn.: fialová opakování stejného ročníku žlutá žáci se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných třídách Zdroj: Ministerstvo školství a vědy [cit ]. Dostupné na: d.pdf Graf č. 3 uvádí procentuální počet ţáků ţen opakujících ročník v národní škole. Intaktních ţáků je v kaţdém uvedeném roce méně neţ ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami, rozdíl zde však není takový, jako mezi opakujícími muţi. Ve školním roce 1994/95 byl počet nejvyšší cca 2,6%, který se sniţoval do roku 1997/98, aby opět v roce 1998/99 narostl na zhruba 2,4% a postupně se v jednotlivých letech opět sniţoval aţ na počet asi 1,55% ve školním roce 2002/

53 Graf č. 4: Ţáci ve speciálních školách podle věku a pohlaví Zdroj: Ministerstvo školství a vědy [cit ]. Dostupné na: d.pdf Graf č. 4 nám nabízí přehled o počtu vzdělávaných ţáků ve speciálních školách ve školním roce 2002/03 rozdělených podle věku a pohlaví. Děti v Irsku mohou nastoupit do tzv. dětských tříd jiţ ve třech letech. Tyto třídy jsou součástí základních škol. V roce 2002/03 této moţnosti vyuţilo méně jak 50 dětí muţů a cca 30 dětí ţen. Počet ţáků rapidně roste s přibývajícími roky. Nejvíce ţáků muţů navštěvovalo speciální školy v rozmezí let, tedy v letech, kdy ţáci v Irsku navštěvují střední školy. Počet ţáků muţů se pohyboval v rozmezí ţáků. Ţáci ţeny měly nejvyšší počet ve 14 letech a to cca 270. Jejich počty jsou v jednotlivých letech vyrovnanější neţ u ţáků muţů. Nejméně ţáků, ţen i muţů, je v letech, kdy dokončují střední školy jen ţáci s prodlouţenou dobou studia

54 Graf č. 5: Ţáci se speciálními vzdělávacími potřebami v běţných základních školách rozděleni podle postiţení Pozn.: fialová pod 12 let ţlutá nad 12 let mild learning mírné poruchy učení moderate learning středně těţké poruchy učení severe/profound learning těţké poruchy učení hearing impairment sluchové postiţení physical disability tělesné postiţení speech and language poruchy řeči multiple disabilities kombinované vady emotional disturbance poruchy emocí specific learning poruchy učení severe emocional těţké poruchy emocí autism/autistic spectrum artismus/poruchy artistického spektra Zdroj: Ministerstvo školství a vědy [cit ]. Dostupné na: d.pdf Z grafu č. 5 je patrné, ţe ve školním roce 2002/03 navštěvovalo běţné základní školy nejvíce ţáků s mírnou poruchou učení, cca ţáků pod 12 let, tedy na základních školách, a cca 550 ţáků ve věku 12 let a výše. Dále bylo v běţných školách vzděláváno asi 400 ţáků s poruchami řeči pod 12 let, 200 ţáků s poruchami učení pod 12 let a cca 250 ţáků s autismem pod 12 let

55 Graf č. 6: Ţáci se speciálními vzdělávacími potřebami v speciálních základních školách rozděleni podle postiţení Pozn.: fialová pod 12 let ţlutá nad 12 let mild learning mírné poruchy učení moderate learning středně těţké poruchy učení severe/profound learning těţké poruchy učení hearing impairment sluchové postiţení visual impairment zrakové postiţení physical disability tělesné postiţení multiple disabilities kombinované vady emotional disturbance poruchy emocí specific learning poruchy učení young offender mladý násilník/pachatel profoundly deaf těţce sluchově postiţený severe emocional těţké poruchy emocí autism/autistic spectrum artismus/poruchy artistického spektra out of parental control děti odebrané rodičům traveller children děti cestovatelů Zdroj: Ministerstvo školství a vědy [cit ]. Dostupné na: d.pdf