Program Iniciativy Společenství EQUAL. Roční implementační zpráva za rok 2006

Transkript

1 Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Program Iniciativy Společenství EQUAL Roční implementační zpráva za rok 2006 květen 2007

2 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL Seznam zkratek Zkratka APZ CIP EQUAL ČR ČSÚ DPA ECDB ERDF EK ES ESF ESZ EU ILO JPD 3 MMR MPSV MSSF MŠMT MV MŽP NAPSI NNO NPS NTS NUTS NVF OP RLZ OP LZZ PD CIP EQUAL Phare PO PPZ aktivní politika zaměstnanosti Význam zkratky Program Iniciativy Společenství EQUAL (Community Initiative Programme EQUAL) Česká republika Český statistický úřad Smlouva o národní spolupráci (Development Partnership Agreement) společná evropská databáze Iniciativy Společenství EQUAL (EQUAL Common Database) Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund) Evropská Komise Evropská Společenství Evropský sociální fond Evropská strategie zaměstnanosti Evropská unie Mezinárodní úřad práce (International Labour Office) Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS II hl. m. Praha Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo práce a sociálních věcí Monitorovací systém strukturálních fondů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Monitorovací výbor Ministerstvo životního prostředí Národní akční plán sociálního začleňování (National Action Plan of Social Inclussion) nevládní nezisková organizace Národní podpůrná struktura Národní tématická síť nomenklaturní statistická územní jednotka Národní vzdělávací fond Operační program Rozvoj lidských zdrojů Operační program lidské zdroje a zaměstnanost Programový dodatek CIP EQUAL forma předvstupní pomoci EU (původní význam zkratky: Poland and Hungary: Action for the reconstructing of the economy) platební orgán pasivní politika zaměstnanosti 2

3 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL PS PwC RIFE RIZ RLZ RP RPS ŘO SF SR TA TCA ÚOHS ÚP VŠPS pracovní skupina PricewaterhouseCoopers informační systém: Remote Input for EQUAL roční implementační zpráva rozvoj lidských zdrojů rozvojová partnerství Rámec podpory Společenství řídící orgán strukturální fondy státní rozpočet technická asistence smlouva o mezinárodní spolupráci (Transnational cooperation agreement) Úřad na ochranu hospodářské soutěže úřad práce výběrové šetření pracovních sil 3

4 Obsah: SEZNAM ZKRATEK... 2 OBSAH:... 4 ÚVOD AKTUALIZACE SOCIO-EKONOMICKÝCH TRENDŮ VLIV NA SOULAD POMOCI Z ESF A DALŠÍCH FINANČNÍCH INSTRUMENTŮ NÁRODNÍ SPOLUFINANCOVÁNÍ POKROK V IMPLEMENTACI PRIORIT A OPATŘENÍ CIP EQUAL A PROGRAMOVÝ DODATEK POKROK V IMPLEMENTACI NA ÚROVNI OPATŘENÍ Postup a výsledky Akce 2 a 3 prvního kola Postup a výsledky Akce 2 a 3 druhého kola MAINSTREAMING NA ÚROVNI PROGRAMU IMPLEMENTACE PRINCIPŮ CIP EQUAL PODMÍNKY IMPLEMENTACE A PŘÍPADNÉ PROBLEMATICKÉ OBLASTI DALŠÍ INFORMACE VZTAHUJÍCÍ SE K ČL. 37 (2) (B) FINANCOVÁNÍ PROGRAMU FINANČNÍ DATA CIP EQUAL FINANČNÍ PREDIKCE PRAVIDLO N INTERVENČNÍ KÓDY DLE OPATŘENÍ CIP EQUAL ŘÍZENÍ A MONITOROVÁNÍ (ZAJIŠTĚNÍ KVALITY A EFEKTIVITY) PROGRAMU MONITORING, KONTROLA, EVALUACE A SBĚR DAT Národní podpůrná struktura a technická asistence Quality management Monitorovací výbor Evaluace Sdílení dat a výstupů na úrovni EU Finanční kontrola HLAVNÍ PROBLÉMY Shrnutí případných nedostatků a nápravných opatření Kroky uskutečněné na základě doporučení k nápravě ve shodě s čl. 34(2) (přezkoumání roční implementační zprávy) Vliv případných nesrovnalostí na finanční stránku implementace PUBLICITA SOULAD S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ A CELKOVÁ KOORDINACE PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ CELKOVÁ KOORDINACE PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ SHODA S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ Evropská strategie zaměstnanosti a roční směrnice ESZ Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení... 54

5 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL Veřejná podpora Ochrana životního prostředí Prosazování rovnosti mezi ženami a muži Veřejné zakázky PŘÍLOHY PŘÍLOHA Č. 1: PŘEHLED PROJEKTŮ CIP EQUAL PŘÍLOHA Č. 2: SEZNAM ČLENŮ NÁRODNÍCH TÉMATICKÝCH SÍTÍ CIP EQUAL PŘÍLOHA Č. 3: NÁVRH NA REALOKACI FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ CIP EQUAL PŘÍLOHA Č. 4: PŘEHLED PROVEDENÝCH KONTROL PŘÍLOHA Č. 5: INTERVENČNÍ KÓDY DLE OPATŘENÍ CIP EQUAL PŘÍLOHA Č. 6: MONITOROVACÍ INDIKÁTORY CIP EQUAL

6 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL Úvod V souladu s čl. 37 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech předkládá Řídící orgán Programu Iniciativy Společenství EQUAL pro Českou republiku, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, třetí roční implementační zprávu. Zpráva se vztahuje k programovému období a přináší podrobné informace o pokroku v implementaci Programu Iniciativy Společenství EQUAL v České republice za rok V souladu s čl. 37(1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 zajišťuje řídící orgán předložení ročních implementačních zpráv Evropské komisi vždy do daného roku. Dále pak v souladu s čl. 35(3)(a) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 musí být roční implementační zprávy nejprve projednány a schváleny Monitorovacím výborem Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Program Iniciativy Společenství EQUAL pro druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL pro ČR byl schválen EK ke dni 25. června 2004 pod číslem CCI: 2004 CZ 05 0 PC 001. Rok 2006 hodnotíme ve vztahu k realizaci Programu Iniciativy Společenství EQUAL (CIP EQUAL) jako velmi úspěšný. Dařila se realizovat věcná stránka CIP EQUAL a projekty CIP EQUAL byly v plném běhu realizace svých aktivit. Úspěšně byly založeny také národní tématické sítě CIP EQUAL, kam byly k účasti přizváni experti trhu práce a tvůrci politik (policy makers). Vytváří se tak efektivní kanály, jak prosazovat inovativní výstupy projektů CIP EQUAL do relevantní praxe a politik. Velmi dobré výsledky jsou zaznamenány i co se týče efektivního čerpání alokovaných prostředků na CIP EQUAL, kdy tzv. pravidlo n+2 bylo naplněno co do realizace projektových aktivit již v měsíci květnu Jednoznačně pozitivní hodnocení obdržel ŘO CIP EQUAL také od auditorů Evropské komise. V rámci reauditu řídícího a kontrolního systému CIP EQUAL, který se konal jsme obdrželi nejvyšší známku (the highest level reasonable assurance). 6

7 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL 1. AKTUALIZACE SOCIO-EKONOMICKÝCH TRENDŮ V roce 2006 se v České republice zvýšila nabídka práce (nárůst zaměstnanosti a vyšší počet volných pracovních míst), zrychlil se pokles poptávky (nezaměstnanosti). Přesto přetrvává strukturální charakter nezaměstnanosti. Zaměstnavatelé nabízejí volná pracovní místa, ale pracovní síla často nedisponuje odpovídající praxí a vzděláním. Na zmírnění těchto nerovností se částečně orientuje politika zaměstnanosti. Dalším předpokladem je i zvýšení profesní a územní mobility. Růst zaměstnanosti byl ovlivněn především pokračujícím příznivým vývojem ekonomiky (hrubý domácí produkt v roce 2006 reálně vzrostl stejně jako v roce 2005 o 6,1 %). Ve vývoji zaměstnanosti se však v průběhu roku odrazila snižující se dynamika ekonomického růstu. Zaměstnanost V roce 2006 bylo v české ekonomice podle Výběrových šetření pracovních sil ČSÚ (VŠPS) v průměru 4 828,1 tisíc zaměstnaných osob, což je ve srovnání s rokem 2005 o 64,1 tisíc zaměstnaných osob více (v relativním vyjádření meziroční nárůst o 1,3 %). Celková míra zaměstnanosti (obyvatelstva ve věku let), jako důležitého ukazatele strategie zaměstnanosti EU, měla hodnotu 65,3 % a byla o 0,5 p.b. vyšší než v roce Míra zaměstnanosti žen vzrostla o 0,5 p.b. na 56,8 %, míra zaměstnanosti mužů vzrostla o 0,4 p.b. na 73,7 %, u osob ve věku let vzrostla na 45,2 %, tj. o 0,6 p.b. Zvyšuje se počet ekonomicky aktivních obyvatel, jež tvoří zaměstnaní a nezaměstnaní. Tento nárůst je doprovázen jak růstem zaměstnanosti, tak poklesem nezaměstnanosti, který byl výraznější než v předchozím roce. Míra ekonomické aktivity po nárůstu v předchozích letech poklesla: obyvatel ve věku let o 0,1 p.b. na 70,3 %, obyvatel starších 15 let o 0,1 p.b. na 59,3 %. Na zkrácenou dobu bylo v EU25 zaměstnáno 18,4 % zaměstnaných. V ČR je takto klasifikováno 4,9 % zaměstnaných, což je v rámci EU25 považováno za extrémně nízké číslo. V členských státech EU je podle údajů za rok 2005 přibližně 15,6 % osob pracujících na vlastní účet (podnikatelé bez zaměstnanců, OSVČ). Česká republika s jejich podílem 18,0 % převyšuje průměr EU(25). Nezaměstnanost Průměrný počet uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce v roce 2006 činil 474,8 tisíc osob a oproti roku 2005 poklesl o 61,9 tisíc osob. Počet volných pracovních míst hlášených na úřadech práce se podstatně zvýšil, v roce 2006 dosáhl počet volných míst v průměru 82,5 tisíc. Počet hlášených volných míst vzrostl z 52,2 tisíc na konci roku 2005 na 93,4 tisíc k Obecná míra nezaměstnanosti, podle výsledků VŠPS (ILO) v průměru za rok 2006 dosáhla 7,1 % a proti roku 2005 byla nižší o 0,8 p.b. Pohyb nezaměstnaných do a z evidence úřadů práce byl v roce 2006 nadále intenzivní. Snížil se počet nově hlášených uchazečů o zaměstnání, počet těch, kteří 7

8 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL z evidence odešli (ukončená evidence nebo vyřazení), byl ve srovnání s rokem 2005 vyšší. Regionální srovnání Z regionálního hlediska byl nejvyšší nárůst zaměstnanosti (více než 10 tisíc osob) ve Středočeském kraji, v Praze a Zlínském kraji. Mírný pokles zaměstnanosti byl zaznamenán v Libereckém, Karlovarském a Plzeňském kraji. Pozitivní skutečností je pokles míry nezaměstnanosti ve všech krajích ČR. Nejvíce se míra nezaměstnanosti snížila v Olomouckém (o 1,7 p.b.) a Moravskoslezském a Ústeckém kraji (o 1,6 p.b.), tj. v krajích, které patří mezi 4 kraje s nejvyšší nezaměstnaností. I když velké regionální rozdíly přetrvávají i nadále, rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti v okresech s nejvyšší a nejnižší nezaměstnaností se snížil o 1,3 p.b. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla k v okrese Most (19,5 %, meziroční pokles o 1,7 p.b.), naopak nejnižší byla v okresech Praha-západ a Prahavýchod (2,1 %). Znevýhodněné skupiny Co se týče počtu uchazečů o zaměstnání ze znevýhodněných skupin obyvatel situace v roce 2006 byla v ČR následující. Z rizikových skupin absolutně poklesl počet osob se zdravotním postižením - k jich bylo v evidenci ÚP 71,3 tisíc, jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání ale vzrostl z 14,8 % na konci prosince 2005 na 15,9 %. Zastavil se dlouhodobý absolutní nárůst nezaměstnanosti osob starších 50 let (meziroční pokles o 6,8 tisíc, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti vzrostl z 25,2 % na konci roku 2005 na 27,1 %). Zvýšilo se průměrné zastoupení žen mezi uchazeči o zaměstnání (z 52,0 % v prosinci 2005 na 53,2 % v prosinci 2006), přičemž absolutní počet žen uchazeček o zaměstnání poklesl ke stejnému datu z 265,6 tisíc na 238,7 tisíc. Nárůst relativního zastoupení OZP, věkově starších osob a žen odráží pomalejší pokles jejich počtu ve srovnání s poklesem celkové nezaměstnanosti. Stejně tak poklesl počet dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců), a to o 27,9 tisíc, zároveň se mírně snížilo i jejich zastoupení v celkovém počtu uchazečů z 41,7 % k na 41,2 % v prosinci Z hlediska dosaženého vzdělání poklesly počty všech skupin uchazečů o zaměstnání, nejpočetněji zastoupeni jsou stále vyučení uchazeči 40,1 % všech uchazečů (počet i podíl uchazečů s tímto vzděláním zaznamenal největší pokles), a dále uchazeči bez ukončeného vzdělání nebo se základním vzděláním - 31,4 % (tato vzdělanostní skupina, přes absolutní pokles, zaznamenala nejvyšší nárůst relativního zastoupení). Jako pozitivní lze hodnotit další snížení počtu (78,5 tisíc, meziroční snížení o 18,0 tisíc) i podílu osob mladších 25 let (pokles z 18,9 % na 17,5 %) v evidenci úřadů práce. Důvodem je demografický vývoj, vyšší počty studujících, ale i rostoucí zájem zaměstnavatelů o mladé lidi nebo péče úřadů práce (uplatňování individuálních akčních plánů). 8

9 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL 1.1 VLIV NA SOULAD POMOCI Z ESF A DALŠÍCH FINANČNÍCH INSTRUMENTŮ Rámcový kontext ESF (klíčové dokumenty) V kontextu národních strategií a politik v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů je možno k situaci v roce 2006 konstatovat, že při přípravě operačních programů pro období spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu byly základními referenčními dokumenty Národní akční plán zaměstnanosti na rok 2002 pro zajištění souladu s národní strategií zaměstnanosti, Společné hodnocení priorit politiky zaměstnanosti ČR pro zaručení potřebné shody s evropskou strategií zaměstnanosti, Společné memorandum o sociálním začleňování z hlediska souladu se Společnými cíli boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení EU a Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR pro soulad s národní strategií v oblasti vzdělávání. V průběhu roku 2006 nedošlo ke změně výše uvedených dokumentů. V roce 2006 dále pokračovala realizace klíčového strategického dokumentu Národní program reforem ČR (schválen usnesením vlády č ze 14. září 2005), který byl vypracován v průběhu roku Národní program reforem by měl přispět ke zlepšení naplňování cílů revidované Lisabonské strategie a provádění nezbytných reforem v ČR. Požadavek na vypracování tohoto vnitrostátního reformního programu je rovněž obsažen v závěrech Evropské rady z června NPR je závazný stručný politický dokument o prioritách a opatřeních ČR v makroekonomické a mikroekonomické oblasti a politice zaměstnanosti ve vztahu k Lisabonské strategii, s cílem stimulovat hospodářský růst a zaměstnanost v nadcházejícím tříletém období. Při výběru priorit Národního programu reforem byl především kladen důraz na jejich realizovatelnost v daném období, na stanovené výdajové rámce rozpočtu ČR, vyhodnotitelnost a vzájemný synergický efekt jednotlivých opatření. V oblasti trhu práce se Národní program reforem zaměřuje zejména na opatření vedoucí k posílení flexibility trhu práce. Rozšíření smluvní volnosti, snížení nemzdových nákladů práce, zvýšení územní mobility pracovní síly jsou klíčové prvky, které povedou k zvýšení pracovní motivace nejen nízkopříjmových skupin. V oblasti začleňování osob na trhu práce je soustředěna pozornost na osoby stojící na počátku a na konci profesní kariéry. Reformy z oblasti rozvoje vzdělávání zvýší kvalitu pracovní síly, rozšíří možnosti vzdělávání a podpoří schopnost vyrovnat se s náročnými podmínkami měnícího se trhu práce. Vzhledem k tomu, že Národní program reforem vychází v oblasti trhu práce z Evropské strategie zaměstnanosti a navazuje na dříve připravované Národní akční plány zaměstnanosti, nepředstavuje jeho přijetí změny ve strategii ČR, které by měly dopad na realizaci programů ESF. Naopak, čerpání prostředků z ESF bude mít pozitivní dopad na realizaci opatření a dosažení cílů Národního programu reforem. Specifický kontext CIP EQUAL Měnící se situace na trhu práce i měnící se absorpční kapacita v jednotlivých prioritách CIP EQUAL byly jedním z hlavních důvodů pro zpracování návrhu na změnu rozhodnutí EK o CIP EQUAL. Návrh se týká realokace finančních prostředků a to takovým způsobem, aby byla maximalizována efektivnost využití přidělených finančních prostředků do programu, byly vyhledány opatření a priority, ve 9

10 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL kterých jsou větší předpoklady k čerpání finančních prostředků. Nejvýraznější přesuny se týkají priority č. 5, ve které došlo ke snížení alokace z důvodů snižování počtu žadatelů o azyl a nízké absorpční kapacity. Další snížení alokace se týká priority číslo 4, ve které působí omezené množství organizací, které jsou již všechny zapojeny do stávajících projektů. Naopak posíleny byly priority č. 1 a 3, kde působí úspěšní realizátoři projektů, je využívána poptávka na trhu práce a je zde velký potenciál využití dalších finančních prostředků. Členové Monitorovacího výboru CIP EQUAL schválili předložený návrh na změnu rozhodnutí EK o CIP EQUAL dne 11. prosince 2006 na šestém zasedání MV CIP EQUAL. Dne byl tento návrh schválen EK. (Více o tomto návrhu také v kapitole 2.1 Programový dodatek CIP EQUAL). 1.2 NÁRODNÍ SPOLUFINANCOVÁNÍ Národní spolufinancování pro CIP EQUAL je v ČR zabezpečeno v plné výši ze státního rozpočtu, a to z rozpočtové kapitoly MPSV (řídící orgán - ŘO) 1. ŘO zavedl od počátku realizace programu systém předfinancování výdajů, který znamená, že všechny výdaje jsou nejprve placeny za realizované aktivity ze státního rozpočtu a až následně se žádá o relevantní platby od EK. Systém národního spolufinancování CIP EQUAL byl detailně popsán již v předchozích implementačních zprávách (viz oficiální stránky programu 1 V souladu s čl. 9(I) nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech byl pro CIP EQUAL určen řídící orgán, kterým je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Určení ŘO CIP EQUAL vyplývá z působnosti MPSV definované v 9 zákona č. 2/1969 Sb. a dále z usnesení vlády ČR č. 678 ze dne 9. července Dále pak byl ministrem práce a sociálních věcí v rámci organizační struktury MPSV pověřen odb. 72 MPSV (odbor řízení pomoci z ESF) plněním všech povinností řídícího orgánu CIP EQUAL. 10

11 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL 2. POKROK V IMPLEMENTACI PRIORIT A OPATŘENÍ 2.1 CIP EQUAL A PROGRAMOVÝ DODATEK Návrh na změnu rozhodnutí EK o CIP EQUAL V návaznosti na vývoj implementace CIP EQUAL a s tím související potřebou provést změny alokací finančních prostředků mezi jednotlivými prioritami a opatřeními byla ŘO navržena změna rozhodnutí EK o CIP EQUAL 2. Návrh na realokace mezi jednotlivými opatření a prioritami ve finančním plánu CIP EQUAL byl učiněn na základě praktické dvouleté zkušenosti s řízením a implementací CIP EQUAL. Hlavními důvody pro změnu alokací byly změna situace na trhu práce a skutečná absorpční kapacita v jednotlivých prioritách. Řídící orgán má mj. zkušenost z průběhu dodatečné výzvy pro Akci 3 v roce 2006, v rámci které se nepodařilo nerozdělené finanční prostředky využít, a tedy není prakticky možné je vyčerpat. Konkrétní změny alokací na jednotlivé priority a opatření, které přímo souvisejí se změnami na trhu práce a změnami absorpční kapacity, a důvody pro ně jsou uvedeny v kapitole 1.2 Vliv těchto (tj. socioekonomických) trendů na soulad pomoci z ESF a dalších finančních instrumentů této zprávy. Posledním výraznějším přesunem je snížení alokace v technické asistenci programu, kde bylo nižší čerpání způsobeno pomalejším rozjezdem Akce 1 a také dosažením nižších dodavatelských cen, než se předpokládalo. MV CIP EQUAL schválil předložený návrh ŘO na změnu rozhodnutí EK o CIP EQUAL dne 11. prosince Návrh na změnu Rozhodnutí EK o CIP EQUAL byl EK zaslán Dne byl tento návrh schválen EK Rozhodnutím Komise C(2007)2061. Tento návrh se nachází v příloze č. 3 této zprávy. Programový dodatek CIP EQUAL V roce 2006 došlo v návaznosti na vývoj implementace CIP EQUAL ke dvěma změnám Programového dodatku CIP EQUAL. Ke schválení Programového dodatku CIP EQUAL verze 1.5 došlo procedurou per rollam v souladu s rozhodnutím předsedy MV CIP EQUAL ze dne V programovém dodatku verze 1.5 došlo ke změnám v části 4 Financování CIP EQUAL, v kapitolách 4.1 Finanční toky a 4.3 Finanční plán. Finanční toky byly upraveny v souvislosti s vyhlášením dodatečné výzvy pro Akci 3 a také se změnou celkové výše poskytnuté zálohy příjemcům dotace. Úpravy finančního plánu realokace mezi opatřeními v rámci priority - byly provedeny v návaznosti se stavem realizace jednotlivých projektů s cílem zajistit vyčerpání alokovaných prostředků. Programový dodatek CIP EQUAL, verze 1.6, byl schválen členy MV CIP EQUAL dne 11. prosince V této verzi PD dochází ke změně kapitoly 2.3 Monitorovací indikátory jednotlivých tématických oblastí a Přílohy č. 5 Monitorovací indikátory CIP EQUAL ČR. Rozhodnutí upravit monitorovací indikátory vyplynulo ze zkušeností ze zpracování roční implementační zprávy za rok 2005, zejména zpracování kapitoly Rozhodnutí C(2004) 2444, kterým se schvaluje program iniciativy Společenství pro boj s diskriminací a nerovnostmi v souvislosti s trhem práce (EQUAL) v České republice, CCI: 2004 CZ 05 0 PC

12 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL Analýza a kvantifikace indikátorů, kdy se ukázalo, že některé indikátory jsou nejasně definovány, některé plánované hodnoty jsou stanoveny chybně nebo nebyly stanoveny vůbec. Tyto poznatky potvrdily i průběžné závěry z projektu TA Druhá etapa průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL. 2.2 POKROK V IMPLEMENTACI NA ÚROVNI OPATŘENÍ POSTUP A VÝSLEDKY AKCE 2 A 3 PRVNÍHO KOLA První kolo Iniciativy Společenství EQUAL bylo v ČR realizováno v rámci Národního programu Phare 2002 pod č. 2002/ Projekt v celkovém objemu 8 mil. EUR byl realizován jako grantové schéma a financován v průměru z 50 % z prostředků Phare a z 50 % prostředky státního rozpočtu ČR (resp. z rozpočtové kapitoly MPSV). Projekty realizované v rámci prvního kola Iniciativy EQUAL ukončily postupně své aktivity v průběhu 2. čtvrtletí Plánované aktivity projektů proběhly bez větších obtíží a uspokojivým způsobem se podařilo naplnit i stanovené indikátory a cíle projektů. Postup aktivit projektů prvního kola i způsob jejich ukončení byl detailně popsán v RIZ 2005 (viz Externí evaluace Druhá etapa průběžného hodnocení CIP EQUAL, která byla realizována externím evaluátorem programu v květnu až prosinci 2006, byla kromě evaluace řízení a implementace CIP EQUAL v roce 2006 zaměřena i na evaluaci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL (více o projektu externí evaluace viz kapitola 4.1.4). Cílem této části projektu byla identifikace dosažených výsledků a dopadů prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR. Podrobné výstupy z 2. etapy evaluace jsou publikovány na oficiálních webových stránkách programu Některé z důležitých závěrů evaluace prvního kola jsou tyto: V některých případech se v rámci realizace projektů podařilo vytvořit procesně orientované inovace. Ty mají většinou podobu produktů, které jsou buď v tištěné podobě, nebo na elektronických médiích (CD), internetových stránkách projektu či vedoucí organizace. V některých případech jsou produkty využity mimo RP, například na úřadech práce. Co se týče cílově zaměřené inovace, nejsou k dispozici dostatečné důkazy, zda-li došlo k jejich vývoji. Ohledně kontextově zaměřených inovací je pak možno zdůraznit především snahy RP zapojit nové aktéry (tvůrce politik, poslance, senátory) nebo vytvořit místní, regionální a nadnárodní sítě. Co se týče implementace jednotlivých principů CIP EQUAL, například princip partnerství velmi významně ovlivnil realizaci projektů a tvorbu produktů. Přidanou hodnotu principu partnerství spatřuje evaluátor ve vzájemném poznání schopností jednotlivých organizací řešit naléhavé úkoly projektu ve vztahu k potřebám cílových skupin. Jako další přidanou hodnotu vidí to, že partnerské organizace nabyly v různých oblastech řízení projektu cenné zkušenosti, které lze zúročit v příštím programovém období

13 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL Co se týče naplňování mezinárodní spolupráce, ta byla pro většinu organizací naprosto novou zkušenost. Hlavní přidanou hodnotou bylo to, že RP získala zkušenosti ze spolupráce se zahraničními partnery, které využila při řešení některých organizačních otázek, ale také při vývoji produktů nebo při poskytování služeb konečným uživatelům. Evaluační zpráva také obsahuje řadu doporučení pro druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL učiněných právě na základě zkušeností s kolem prvním. Ty se týkají různých aspektů realizace programu např. principu partnerství, mezinárodní spolupráce, sebevaluace, mainstreamingu atd. ŘO bere tato doporučení v potaz při současné implementaci druhého kola. ŘO také připravuje vytvoření elektronické knihovny produktů prvního kola. Projektům prvního kola bude také nabídnuta možnost mainstreamingu jejich produktů v rámci NTS druhého kola. V rámci výše zmíněného projektu byl také v listopadu 2006 realizován seminář Inovativní produkty prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL. Cílem semináře bylo prezentovat a identifikovat příklady dobré praxe u projektů realizovaných v prvním kole Iniciativy Společenství EQUAL. Účastníci semináře hodnotili seminář jako velice přínosný. Řídící orgán zpracoval Závěrečnou zprávu za první kolo Iniciativy Společenství EQUAL. Ta je zaměřena na shrnutí a zhodnocení postupu a výsledků prvního kola POSTUP A VÝSLEDKY AKCE 2 A 3 DRUHÉHO KOLA V průběhu roku 2006 jednotlivá rozvojová partnerství na plno realizovala své projektové aktivity v rámci Akce 2 a rovněž intenzivně pracovala na mainstreamingu získaných zkušeností a dobrých výstupů Akce 2, a to v rámci Akce 3. Situace v realizaci těchto projektových aktivit je po počátečních problémech Akce 2 a 3 v roce 2005 již stabilizována. Čerpání finančních prostředků i věcné plnění pracovních plánů jednotlivých projektů je pravidelně sledováno, což je důležité pro včasné podchycení případných problémů. Ukončení Akce 1 a realizace Akce 2 a 3 Akce 1 byla v roce 2006 ukončena u všech 59 projektů, u jednoho projektu však k neproběhla závěrečná platba pro nedostatky v předloženém vyúčtování odhalené při kontrole na místě. Na konci roku 2006 bylo v České republice realizováno 55 projektů zařazených v 5 prioritách, resp. v 14 opatřeních. Čtyři projekty ukončily (resp. jim byla ukončena) v roce 2006 činnost. Dvěma projektům byla činnost ukončena, neboť nesplnily podmínky pro vstup do Akce 2 a 3. Dva projekty ukončily činnost z vlastního rozhodnutí. Důvodem byly zejména problémy s finančním řízením projektu. Všechny projekty, které postoupily do Akce 2 a 3 v současné době úspěšně realizují Akci 2 (realizace projektových aktivit) a 3 (šíření a prosazování výstupů projektů). Předpokládané ukončení většiny projektů je plánováno do poloviny roku 2008, nicméně několik projektů indikuje ukončení činnosti již v roce Tabulka s přehledem projektů v Akci 2 a 3 dle jednotlivých opatření, včetně informace o rozpočtu, datu zahájení Akce 2 a 3 a datu ukončení projektu se nachází v příloze č. 1 této zprávy. 13

14 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL Zajištění dostatečného čerpání finančních prostředků Čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu v rámci CIP EQUAL bylo celkově úspěšné. Již ke konci května 2006 ČR překročila co do realizovaných aktivit CIP EQUAL stanovenou hranici pro splnění pravidla n+2. RP v té době realizovali aktivity v objemu 76,9 mil Kč. Dále k plnění n+2 viz kapitola 3.3. Podpora příjemcům při realizaci Akce 2 a 3 Metodická podpora příjemcům je poskytována ze strany ŘO, resp. NPS prostřednictvím např. metodických pokynů, konzultací, webových stránek, seminářů či hromadných ových informací zasílaných k jednotlivým problematickým oblastem. Více podrobností o metodické podpoře uvádíme v kapitolách (obecně), 2.4 (ve vztahu k naplňování principů), 2.3 (ve vztahu k mainstreamingu), 4.3 (ve vztahu k publicitě), příp. na jiných odpovídajících místech této zprávy. Další z oblastí, na které byla v roce 2006 podpora příjemcům zaměřena, bylo vylepšování cash-flow projektů, neboť poněkud problematický rozjezd Akce 2 a 3 mohl způsobit nedostatek volných finančních prostředků. Jednou z možností jak vylepšit cash-flow projektů je pravidelné předkládání monitorovacích zpráv. Monitorovací období projektů bylo původně stanoveno na 3 měsíce, ale právě pro zlepšení cash-flow projektů byla příjemcům dána možnost předkládat monitorovací zprávy i v kratších intervalech (nejvíce však v jednoměsíčních intervalech. Tuto cestu volí například menší organizace, které nemají vlastní zdroje pro dočasné hrazení výdajů projektu. V případě stabilizace finančních toků pak projekty přechází na předkládání zpráv za delší monitorovací období. Dalším krokem pro zlepšení finanční situace projektů bylo navyšování zálohových plateb pro Akci 2 a 3. Možnost navýšení zálohové platby byla schválena členy Monitorovacího výboru v Programovém dodatku CIP EQUAL, verze 1.5, která je platná od 1. září 2006, a to na základě projednání tohoto návrhu Výborem příjemců. Přičemž možnost navýšení zálohové platby byla dána těm projektům, které splnily stanovená kritéria (více o navyšování zálohové platby viz kapitola 2.5). Tento krok navíc ocenili i auditoři EK při reauditu ŘO v roce 2006 (více o tom rovněž viz kapitola 2.5). ŘO si je vědom administrativní náročnosti v oblasti dokladování realizovaných aktivit, a to i na drobné částky. Z tohoto důvodu probíhala řada jednání s relevantními institucemi týkající se právě zjednodušení administrativy kladené na příjemce při zachování dodržování legislativních pravidel České republiky i Evropské unie. Výsledky těchto vyjednávání byly do praxe zahrnuty v roce Rovněž tento přístup byl pozitivně hodnocen auditory EK (dále viz kapitola 2.5). Výbor příjemců Jako dobrá praxe na úrovni programu byla auditory EK posouzena činnost Výboru příjemců, který byl ustanoven pro prohloubení komunikace s příjemci a v zájmu hladké implementace CIP EQUAL, a to na základě návrhu příjemců po dohodě s ŘO. ŘO společně s výborem příjemců řešil možnosti zjednodušení administrace CIP EQUAL pro Akce 2 a 3 v rámci platné legislativy. 14

15 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL Monitorovací indikátory CIP EQUAL V rámci implementace CIP EQUAL jsou sledovány dva typy indikátorů. Jedná se o indikátory CIP EQUAL stanovené ŘO pro celý program (indikátory založené na povinných indikátorech stanovených EK) a o indikátory definované přímo jednotlivými příjemci ve svých DPA, resp. TCA, které poskytují informace nezbytné pro sebehodnocení každého RP. Pro kvantifikaci a analýzu monitorovacích indikátorů po jednotlivých tématických oblastech jsou určeny indikátory stanovené ŘO. V roce 2006 došlo ke změně monitorovacích indikátorů CIP EQUAL, které byly původně vytvořeny v rámci projektu TA Vypracování podkladů pro první etapu hodnocení CIP EQUAL a schváleny MV CIP EQUAL v rámci PD CIP EQUAL, verze 1.4 v roce Nové monitorovací indikátory CIP EQUAL byly schváleny MV CIP EQUAL v rámci PD CIP EQUAL, verze prosince Rozhodnutí upravit monitorovací indikátory vyplynulo jednak ze zkušeností ze zpracování roční implementační zprávy za rok 2005, zejména zpracování kapitoly 2.4 Analýza a kvantifikace indikátorů, kdy se ukázalo, že některé indikátory jsou nejasně definovány, některé plánované hodnoty jsou stanoveny chybně nebo nebyly stanoveny vůbec. Tyto poznatky potvrdili i průběžné závěry z projektu TA Druhá etapa průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL, dle kterých některé dosažené hodnoty jsou nereálné, některé navržené indikátory nelze měřit a některé potřebné indikátory nejsou navrženy. V případě chybějících indikátorů se jedná o indikátory, díky kterým je možno kvantitativně měřit jak naplnění principů CIP EQUAL, tak i dopady Programu na úrovni politik a praxe. V souladu s CIP EQUAL, kde je uvedeno, že Na základě průběžného hodnocení budou dále zdokonalovány nezbytné indikátory programu, což zjednoduší zhodnocení naplnění a dosažení cílů jednotlivých RP, byla provedena úprava monitorovacích indikátorů. Provedené úpravy monitorovacích indikátorů jsou následující: Rozdělení indikátorů podle Akcí (Akce 1, Akce 2, Akce 3) Nové rozdělení indikátorů dle typu indikátoru (na vstup, výstup, výsledek, dopad) většina indikátorů výsledku změněna na indikátory výstupu (výsledky CIP EQUAL jsou zejména příklady dobré praxe, které mohou být identifikovány v rámci Programu). Stanovení indikátorů pro jednotlivé tématické oblasti, nikoliv pro jednotlivá opatření. Odstranění indikátorů, které nelze měřit, obsahují nesprávnou terminologii a které jsou nejasně definovány Navržení nových indikátorů jednak úpravou stávajících, jednak doplněním indikátorů, dle kterých lze měřit naplnění principů CIP EQUAL, a dále výsledky a dopady programu. Úprava indikátorů dopadu a navržení nových Úprava plánovaných hodnot některé nebyly stanoveny realisticky, některé nebyly stanoveny vůbec. Nové hodnoty stanoveny na základě v současnosti dostupných údajů z DPA, TCA, na základě zkušeností starých členských států a evaluace na úrovni EU a na základě dostupných expertních odhadů Na základě seznamu monitorovacích indikátorů stanovených ŘO jsou data sledována na úrovni RP a následně jsou agregována na úrovni programu a tématických oblastí (indikátory pro opatření, na která se tématická oblast rozpadá vzhledem k různé míře spolufinancování v oblastech Cíle 1 a Cíle 3, jsou stejné). 15

16 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL Monitorovací indikátory sledují realizaci pracovních programů RP v těchto oblastech: výdaje, příjemci služeb, školící/poradenské/mentorské aktivity, mainstreamingové aktivity, složení RP, inovativní produkty, mezinárodní spolupráce a další. Vzhledem k tomu, že aktivity CIP EQUAL jsou zaměřeny na dosažení změny systémů a přístupů, případně vývoj zcela nových přístupů, nikoliv na realizaci určitého počtu školících a vzdělávacích aktivit, je velice obtížné měřit dopady CIP EQUAL. Monitorovací indikátory CIP EQUAL jsou v agregované podobě na úrovni programu a tématických opatření uvedeny v příloze č. 6. S ohledem na skutečnost, že zajištění průběžného sledování a sběru hodnot monitorovacích indikátorů od jednotlivých RP pomocí MSSF je velmi náročný proces (úpravy seznamu indikátorů pro jednotlivá RP, zadání jednotlivých indikátorů do MSSF, vytvoření aplikace pro elektronický sběr těchto indikátorů apod.) a vhledem k tomu, že aktualizované indikátory byly schváleny až v prosinci 2006, hodnoty uváděné v této zprávě zahrnují realizaci pracovních programů v prvních třech měsících roku Dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů jednotlivými RP jsou pravidelně hodnoceny v rámci posuzování průběžných technických monitorovacích zpráv. Na základě průběžného monitorování realizace pracovních programů RP lze konstatovat, že jednotlivým RP se daří dosahovat stanovených cílů, přičemž hodnoty indikátorů odpovídají fázi realizace pracovních programů RP. Některé monitorovací indikátory na úrovni programu a tématických oblastí jsou plněny dokonce nad rámec stanovených plánovaných hodnot. Z hlediska specifik jednotlivých tématických oblastí lze konstatovat, že nejsou významné rozdíly v dosažených hodnotách monitorovacích indikátorů. Analýza hodnot monitorovacích indikátorů především z hlediska implementace jednotlivých principů Iniciativy Společenství EQUAL byla provedena v rámci průběžné evaluace CIP EQUAL. 2.3 MAINSTREAMING NA ÚROVNI PROGRAMU Postup RP do Akce 2 a 3 Akce 2 (realizace projektových aktivit vývoj a testování inovativních nástrojů na pracovním trhu) a Akce 3 (diseminace a mainstreaming) probíhají v České republice paralelně. Tyto Akce navázaly bezprostředně na Akci 1, a to pokud dané rozvojové partnerství splnilo předem stanovené podmínky. Těmito podmínkami byly úspěšně uzavřené národní a mezinárodní partnerství s vytvořenými podrobnými pracovními programy, harmonogramy činností a rozpočty i jasně formulovanými mainstreamingovými plány. Techničtěji řečeno, musela jednotlivá rozvojová partnerství v průběhu Akce 1 zpracovat, uzavřít a předložit ŘO tzv. smlouvy o národní spolupráci (DPA Developement Partnership Agreement) a smlouvy o mezinárodní spolupráci (TCA Transnational Cooperation Agreement). Pokud tyto dokumenty dosahovaly požadované kvality, byly ŘO schváleny, RP postoupilo do Akce 2 a 3 a ŘO mu v souladu s příslušnou národní legislativou vystavil rozhodnutí o poskytnutí dotace na Akci 2 a 3, či příp. jiný právní titul. Tyto postupy byly realizovány v srpnu 2005 až v únoru 2006, přičemž většina RP přešla do Akce 2 a 3 v červenci až říjnu Z původně 59 RP v Akci 1 jich do Akce 2 a 3 úspěšně postoupilo 57. Výše řečené také jinými slovy znamená, že v České republice má 16

17 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL každé RP, které vyvíjí inovativní produkty v rámci Akce 2, také povinnost provádět diseminační a mainstreamingové aktivity k jejich prosazování. Dodatečná výzva V souvislosti s identifikací volných prostředků v Opatření 5.1 (Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce v oblastech Cíle 1) po té, co jeden z projektů nepostoupil z Akce 1 do Akce 2 a 3, vyhlásil ŘO dodatečnou výzvu pro Akci 3 v tomto Opatření, a to dne Celková částka pro tuto výzvu činila Kč. Ze dvou v termínu podaných žádostí nebyla v říjnu 2006 ani jediná doporučena výběrovou komisí k financování. V roce 2006 bylo v souvislosti se změnou finančního plánu v Rozhodnutí EK o CIP EQUAL (dále viz kapitola 2.1) také připravováno vyhlášení dodatečné výzvy pro Akci 3. Ta byla vyhlášena v únoru 2007 a v současnosti již byly výběrovou komisí doporučeny jednotlivé žádosti pro financování. Národní mainstreamingová strategie Národní mainstreamingová strategie pro ČR byla vytvořena v druhé polovině roku 2006 a předložena členům MV CIP EQUAL ke schválení na jednání MV v prosinci roku Dokument obsahuje popis systému NTS, harmonogramu mainstreamingových aktivit (mainstreamingový plán) a počet a složení jednotlivých NTS. Národní mainstreamingová strategie je přitom pravidelně (jednou za čtvrt roku hodnocena) a na základě tohoto hodnocení aktualizována. Harmonogram předpokládaných aktivit dle strategie byl v průběhu roku v zásadě plněn s výjimkou posunu u schvalování první verze mainstreamingových strategií NTS, které na její vytvoření potřebovaly více času, než bylo původně předpokládáno. Dokument Národní mainstreamingová strategie je dostupný na oficiálních webových stránkách řídícího orgánu CIP EQUAL: Národní tématické sítě (NTS) Činnost NTS byla v ČR zahájena v únoru 2006 konferencí Úvod do NTS a prvním workshopem NTS. První blok konference byl zaměřen na prezentaci dosavadních zkušeností s NTS zahraničních hostů. V druhém bloku dne proběhlo ustanovení NTS. Rozvojová partnerství byla rozdělena celkem do šesti NTS: NTS A NTS B NTS C NTS D NTS E NTS F Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné Proces zakládání podniků a rozvoj individuálního podnikání Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Podpora adaptability a celoživotního učení Rovné příležitosti mužů a žen Integrace na trhu práce pro cizince a osoby ohrožené rasovou nesnášenlivostí Pro jednotlivé sítě byly NPS ve spolupráci s ŘO zpracovány metodické materiály Jak přistupovat k mainstreamingu CIP EQUAL v České republice, které obsahovaly návod na zpracování mainstreamingových strategií jednotlivých NTS. 17

18 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL Tvorba těchto strategií pak představovala hlavní bod jednání NTS v roce Jednotlivé NTS se v tomto roce sešly dvakrát až třikrát. V průběhu prvních jednání síti byli zvoleni předsedové z řad RP a byl zpracován návrh mainstreamingové strategie. Na dalších jednáních pak členové NTS na základě návrhu mainstreamingové strategie diskutovali její finální podobu. V průběhu roku bylo rovněž sestaveno kompendium jednotlivých projektů v Akci 2 a 3 s údaji o rozvojových partnerstvích a vyvíjených produktech, které bude dále doplněno o dosažené výsledky a stane se základním podkladem pro validaci dobré praxe, která bude v rámci NTS probíhat v roce Benchmarking, diseminace a transfer inovativních výsledků Pokud hodnotíme činnost NTS, můžeme konstatovat, že jednoznačně podpořila navázání bezprostředního kontaktu jednotlivých rozvojových partnerství a dalších zapojených expertů a policy makerů. V rámci této platformy dochází k přenosu informací mezi RP, k navazování spolupráce, sdílení kontaktů a rovněž ke koordinaci výstupů a jejich vzájemnému připomínkování tj. k tzv. peer reviews. Dále také dochází k plánování společných aktivit ve vztahu k ovlivňování a informování veřejnosti, a to jak všeobecné veřejnosti, tak expertů s vlivem na změny v legislativní oblasti. Jednotlivé sítě pracují na možnostech publicity svých sítí např. formou vytvoření společného webu nebo vytvoření publikací, které budou popisovat činnost NTS s charakteristikou projektů a jejich společnou mainstreamingovou strategii, společné konference a semináře. Do NTS jsou také jakožto členové zapojení experti z akademické sféry, nevládních organizací, sociální partneři i tzv. tvůrci politik z Rad vlády ČR i jednotlivých ministerstev. Pro tyto zástupce představují sítě jedinečnou možnost mít informace z první ruky o vyvíjených produktech a naopak tyto produkty aktivně ovlivňovat a poskytovat realizátorům projektů možnost benchmarkingu oproti stávající praxi a podporovat jejich možné prosazení. Jako poměrně náročné se v roce 2006 ukázalo v souvislosti s činností NTS motivování aktivního zapojení policy makerů státních úředníků do NTS. ŘO proto podniknul řadu intervencí ke zvýšení pozornosti příslušných nadřízených senior manažerů ve státní správě, které vedly k renominování jejich zástupců v NTS a k výraznému zlepšení jejich aktivního působení v rámci sítí. ŘO také o činnosti NTS informuje členy MV CIP EQUAL a vyzývá je k aktivnímu podílení se na prosazování hodnotných výstupů projektů. Někteří členové MV CIP EQUAL jsou také přímo členové NTS. Seznam členů NTS se nachází v příloze č. 2 této zprávy. Dne 24. listopadu se v Praze konala výroční konference NTS Příklady úspěšného čerpání a spolupráce projektů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu. Představitelé jednotlivých sítí prezentovali své mainstreamingové cíle a strategie. Účastníci konference, mezi kterými byli i tvůrci politik (policy makers), experti a reprezentanti regionů, si také vyslechli prezentace o vyvíjených produktech i prvních úspěších v mainstreamingu na národní i mezinárodní úrovni. Na konferenci vystoupili také zástupci britské Národní podpůrné struktury a britského Řídícího orgánu. V rámci výroční konference byla zorganizovaná rovněž tisková konference za značného zájmu masmédií. O úspěších CIP EQUAL v ČR byly následně mj. publikovány články v národním tisku (deník Právo, ČTK) a byl rovněž poskytnut rozhovor pro Český rozhlas. 18

19 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL Jakožto jednoznačně inovativní počin inicioval také ŘO vytvoření internetové diskusní platformy, která umožňuje členům NTS - a nejen jim - moderní formu online komunikace a sdílení znalostí, zkušeností i dokumentů. V rámci této platformy byla v závěru roku 2006 zřízena diskuzní fóra pro jednotlivé NTS ( která jsou spravována NPS. Validace produktů CIP EQUAL V rámci NTS bude za účelem identifikace a následného přenosu dobré praxe probíhat (za pomoci členů expertů a projektů NTS) validace produktů vytvořených v rámci jednotlivých RP. V druhé polovině roku 2006 probíhala příprava ke zpracování systému validace. V současné době je tento systém (inspirovaný modelem validace používaným v Portugalsku) již dokončen a v nejbližší době s ním budou seznámena RP a další zainteresovaní aktéři. V případě svého zájmu budou moci jednotlivá RP validovat své produkty i mimo NTS. Validace v rámci NTS i validace mimo NTS bude probíhat na základě stejné metodiky. Mainstreamingové platformy a jiné aktivity na úrovni EU Jednoznačným úspěchem ŘO v oblasti mainstreamingu na úrovni EU byla realizace dvou nadnárodních projektů, na které ŘO získal granty od Evropské komise. Jedná se o dvě tzv. Komunikační a školící platformy pro mainstreaming lekcí naučených v CIP EQUAL, které pro rok 2006 vyhlásila EK (Communication and learning platforms for mainstreaming the lessons learnt from EQUAL, Call for Proposals 2006, VP/2006/007) EQUAL evaluační studijní seminář v Praze a EQUAL expertní komunitu evaluačních expertů (více podrobností o obou projektech viz kapitola 4.1.4). Významnou součástí mainstreamingu na úrovni EU je činnost Evropských tématických skupin. V průběhu roku 2006 došlo k zapojení zástupců NTS a ŘO/NPS především do práce dvou evropských tématických skupin (ETG). Zástupci NTS F Integrace na trhu práce pro cizince a osoby ohrožené rasovou nesnášenlivostí zástupce NPS se zúčastnili jednání ETG zaměřené na problematiku azylu Getting asylum seekers into employment- challenges and opportunities června 2006 na Krétě a zástupce NTS A Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné a zástupce ŘO byli přítomni na jednání ETG Ex-offenders Passport to Freedom dne října 2006 v Lisabonu. Účast na těchto jednáních byla zástupci obou NTS hodnocena velice kladně, zejména byla oceněna možnost seznámení se s výstupy projektů z jiných zemí, které řeší obdobnou problematiku. y z těchto jednání byly následně předány dalším členům daných NTS na jejich dalších jednáních. Další významnou možností pro přenos zkušeností a navázání kontaktů v oblasti mainstreamingu v rámci EU byla pro české NTS konference NTS ve Spojeném království, která se konala dne 13. září Konference se zúčastnil zástupce NTS C Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb a také zástupci české NPS. Relevantní informace byly následně předány členům NTS C a předsedům dalších NTS. 19

20 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL Přenos principů do ESF Operační programy, které umožní čerpání prostředků z ESF v oblasti lidských zdrojů pro období v České republice jsou tyto: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Praha Adaptabilita Řízení těchto programů bude rozděleno dle kompetencí jednotlivých subjektů. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost bude řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí, které má bohaté zkušenosti s řízením programů již z prvního programovacího období. Na základě nařízení č. 1081/2006 o Evropském sociálním fondu bude možné také v následujícím programovacím období podporovat mezinárodní spolupráci formou sdílení informací, zkušeností, výsledků, osvědčených postupů a rozvojem doplňkových přístupů a koordinovaných nebo společných opatření. Nicméně tato mezinárodní spolupráce nebude již realizována formou samostatných programových dokumentů, jak tomu bylo doposud. Podle výše zmíněného nařízení musí být mezinárodní spolupráce součástí národních operačních programů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu v letech Obdobně budou v těchto operačních programech podporovány principy partnerství a inovativnost. V průběhu roku 2005 byly započaty procesy přípravy výše uvedených operačních programů. V souladu s principem partnerství byly ustanoveny pracovní skupiny, jejichž hlavním posláním je vytvářet expertní zázemí a potřebnou platformu pro zajištění konzultačního procesu se sociálními partnery při přípravě a dopracování jednotlivých operačních programů a dalších navazujících dokumentů. Zástupce řídícího orgánu CIP EQUAL byl zapojen do PS pro přípravu Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Ten byl následně připomínkován v rámci odboru řízení pomoci z ESF. Dne 28. června 2006 vláda České republiky projednala návrhy všech operačních programů, které do této doby byly diskutovány na několika veřejných jednáních. Vláda svým usnesením č. 821 vzala návrhy operačních programů na vědomí. Další verze operačních programů, které reflektují jednání mezi řídícím orgánem daného operačního programu, Ministerstvem pro místní rozvoj a Evropskou komisí byly ministrem pro místní rozvoj předloženy vládě v listopadu 2006 ke schválení. Po té byly tyto operační programy oficiálně předloženy Evropské komisi. Z evaluačních studií Iniciativy Společenství EQUAL vyplývá, že mezinárodní spolupráce přispívá k zavedení inovativních přístupů, rozšíření dobrých zkušeností a kvalitnějším návrhům politik zaměřených na trh práce. Z těchto důvodů je princip mezinárodní spolupráce zakomponován i do OP LZZ, a to jednak vytvořením samostatné priority Mezinárodní spolupráce a dále tím, že tento princip je integrován do ostatních čtyř priorit OP LZZ (průřezové téma). Stejně tak ze závěrů evaluací vyplývá, že naplňování dalších principů Iniciativy Společenství EQUAL partnerství a inovativnost je v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování klíčové pro zvýšení účinnosti poskytované pomoci. V OP LZZ bylo stanoveno, že naplňování těchto principů bude podporováno v rámci realizace aktivit ve všech prioritních osách programu. 20

21 Roční implementační zpráva za období od CIP EQUAL Důležitost naplňování principů mezinárodní spolupráce, partnerství a inovativnost v rámci programového období , ale i nutnost přípravy konkrétních metodik a pokynů pro jejich praktickou realizaci, včetně nutnosti vzdělávání v oblasti principů osob zapojených do implementace nových operačních programů byla zdůrazněna v rámci prezentace závěrečné zprávy z druhé etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL na jednání MV CIP EQUAL 11. prosince 2007, ve kterém jsou zastoupeni partneři podílející se na přípravě a implementaci operačních programů v programovém období S ohledem na prosazování principů Iniciativy Společenství EQUAL do programů realizovaných v rámci nového programového období byl 7. února 2007 v návaznosti na dokončení závěrečné zprávy z 2. etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL evaluátorem zorganizován diseminační seminář pro členy pracovní skupiny pro přípravu Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Tohoto semináře se zúčastnil vedle zástupců různých rezortů zodpovědných za implementaci pomoci z ESF a sociální partnerů i zástupce Evropské komise. 2.4 IMPLEMENTACE PRINCIPŮ CIP EQUAL Naplňování principů Iniciativy Společenství EQUAL je základním požadavkem této iniciativy. Proto je v České republice kladen velký důraz na monitorování i metodickou podporu příjemcům v této oblasti. Naplňování principů dokládají příjemci v průběžných technických monitorovacích zprávách, příp. je toto sledováno také při kontrolách na místě (více o těchto kontrolách viz kapitola 4.1.6). Metodická podpora příjemcům Metodickou podporu příjemcům k naplňování principů poskytuje řídící orgán, resp. národní podpůrná struktura zejména pořádáním informačních seminářů, pomocí telefonní a ové help linky, webových stránek programu CIP EQUAL a elektronickým rozesíláním pokynů a informací. V průběhu roku 2006 došlo také k aktualizaci Příručky pro příjemce. (Více podrobností o metodické podpoře příjemcům (nejenom vzhledem k principům) uvádíme v kapitole 4.1.2) Jako součást metodické podpory příjemcům byl uspořádán 20. září 2006 seminář na téma Mainstreaming a Inovace. Cílem semináře bylo podpořit příjemce ve správném chápání těchto klíčových principů CIP EQUAL, včetně jejich správné praktické aplikace. V rámci semináře přednášel také zástupce irské NPS. y z tohoto semináře byly pro příjemce zpracovány do podoby příruček - praktických manuálů k těmto principům. Překlady důležitých informačních materiálů k principům mainstreamingu a partnerství do českého jazyka - příručky EK k mainstreamingu Making Change Possible: A Practical Guide to Mainstreaming a příručky EK Partnership Development Toolkit proběhly již v roce Všechny metodické materiály jsou vždy po svém dokončení zveřejněny na Dalším metodickým materiálem, který mohou příjemci při implementaci principů využít je Manuál horizontálních priorit, který zpracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, které je 21