Roční implementační zpráva za rok 2005 / Program Iniciativy Společenství EQUAL OBSAH

Transkript

1 Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Program Iniciativy Společenství EQUAL Roční implementační zpráva za rok květen 2006

2 OBSAH SEZNAM ZKRATEK... 4 ÚVOD SITUACE NA TRHU PRÁCE A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI (ZMĚNY VŠEOBECNÝCH PODMÍNEK VE VZTAHU K IMPLEMENTACI PROGRAMU) AKTUALIZACE SOCIO-EKONOMICKÝCH TRENDŮ VLIV TĚCHTO TRENDŮ NA SOULAD POMOCI Z ESF A DALŠÍCH FINANČNÍCH INSTRUMENTŮ POTENCIÁLNÍ PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ S NÁRODNÍM SPOLUFINANCOVÁNÍM (VEŘEJNÝM ČI SOUKROMÝM) PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU POKROK V IMPLEMENTACI PRIORIT A OPATŘENÍ PROGRAMOVÝ DODATEK CIP EQUAL STAV IMPLEMENTACE (NA ÚROVNI OPATŘENÍ/PRIORIT) Pokrok v implementaci Akce 2 a Akce 3 prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL Postup Akce 2 a 3 druhého kola INFORMACE O IMPLEMENTACI PRINCIPŮ CIP EQUAL KVANTIFIKACE A ANALÝZA SPECIFICKÝCH INDIKÁTORŮ PODMÍNKY IMPLEMENTACE VČETNĚ ŘEŠENÍ PŘÍPADNÝCH PROBLEMATICKÝCH OBLASTÍ DALŠÍ INFORMACE VZTAHUJÍCÍ SE K ČL. 37 (2) (B) FINANCOVÁNÍ PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL FINANČNÍ DATA VE FORMĚ SOUHRNNÉ TABULKY SROVNÁNÍ FINANČNÍ PREDIKCE SE SKUTEČNÝM ČERPÁNÍM PROGRAMU PROBLÉMY SPOJENÉ S APLIKACÍ PRAVIDLA N + 2 (ČL. 31 (2) NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1260/1999) INTERVENČNÍ KÓDY V RÁMCI TÉMATICKÝCH OBLASTÍ ŘÍZENÍ A MONITOROVÁNÍ PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL (ZAJIŠTĚNÍ EFEKTIVITY A KVALITY IMPLEMENTACE PROGRAMU ZE STRANY ŘO A MV CIP EQUAL) MONITORING, KONTROLA, EVALUACE A SBĚR DAT Sběr dat Monitoring Evaluace Finanční kontrola Shrnutí Případných nedostatků a nápravných opatření Kroky uskutečněné na základě doporučení k nápravě ve shodě s čl. 34(2) (přezkoumání roční implementační zprávy) Vliv případných nesrovnalostí na finanční stránku implementace MAINSTREAMING A AKCE TECHNICKÁ ASISTENCE Plán technické asistence /79

3 4.3.2 Aktivity za účelem Řízení, implementace a kontroly projektů technické asistence Další aktivity (evaluace, publicita, studie, konference) PUBLICITA ZABEZPEČENÍ KOMPATIBILITY S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ A CELKOVÁ KOORDINACE PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ ZAJIŠTĚNÍ CELKOVÉ KOORDINACE VEŠKERÉ PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ ZABEZPEČENÍ KOMPATIBILITY S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ Vazba na Evropskou strategii zaměstnanosti a roční směrnice ESZ Přínos pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení Shoda s předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek Ochrana životního prostředí Prosazování rovnosti mezi ženami a muži Shoda s předpisy v oblasti poskytování veřejné podpory /79

4 Seznam zkratek Zkratka APZ CIP EQUAL ČR ČSÚ DPA ECDB ERDF EK ES ESF ESZ EU ILO JPD 3 MMR MPSV MSSF MŠMT MV MŽP NAPSI NK EQUAL NNO NPS NTS NUTS NVF OP RLZ PD CIP EQUAL Phare PO aktivní politika zaměstnanosti Význam zkratky Program Iniciativy Společenství EQUAL (Community Initiative Programme EQUAL) Česká republika Český statistický úřad smlouva o národní spolupráci (Development Partnership Agreement) společná evropská databáze Iniciativy Společenství EQUAL (EQUAL Common Database) Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund) Evropská Komise Evropská Společenství Evropský sociální fond Evropská strategie zaměstnanosti Evropská unie Mezinárodní úřad práce (International Labour Office) Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS II hl. m. Praha Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo práce a sociálních věcí Monitorovací systém strukturálních fondů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Monitorovací výbor Ministerstvo životního prostředí Národní akční plán sociálního začleňování (National Action Plan of Social Inclussion) Národní kancelář EQUAL (sekce Národního vzdělávacího fondu) organizace, která vykonává v současné době služby TA (NPS) pro Iniciativu Společenství EQUAL v ČR nevládní nezisková organizace Národní podpůrná struktura Národní tématická síť nomenklaturní statistická územní jednotka Národní vzdělávací fond Operační program Rozvoj lidských zdrojů Programový dodatek CIP EQUAL forma předvstupní pomoci EU (původní význam zkratky: Poland and Hungary: Action for the reconstructing of the economy) platební orgán 4/79

5 PPZ PS PwC RIFE RIZ RLZ RP RPS ŘO SF SR TA TCA ÚOHS ÚP VŠPS pasivní politika zaměstnanosti pracovní skupina PricewaterhouseCoopers informační systém: Remote Input for EQUAL roční implementační zpráva rozvoj lidských zdrojů rozvojová partnerství Rámec podpory Společenství řídící orgán strukturální fondy státní rozpočet technická asistence smlouva o mezinárodní spolupráci (Transnational cooperation agreement) Úřad na ochranu hospodářské soutěže úřad práce výběrové šetření pracovních sil 5/79

6 Úvod Řídící orgán Programu Iniciativy Společenství EQUAL pro Českou republiku předkládá druhou roční implementační zprávu za Program Iniciativy Společenství EQUAL pro Českou republiku v souladu s čl. 37 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. Zpráva se vztahuje k programovému období a přináší podrobné informace o pokroku v implementaci tohoto programu v České republice za rok V souladu s čl. 37(1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech zajišťuje řídící orgán předložení ročních implementačních zpráv EK vždy do daného roku. Dále pak v souladu s čl. 35(3)(a) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 musí být roční implementační zprávy nejprve projednány a schváleny Monitorovací výborem Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Česká republika (ČR) se v roce 2001 zapojila již do prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL, a to v rámci předvstupní pomoci Phare 1. Projekty prvního kola v průběhu roku 2005 dokončovaly realizaci projektových aktivit stanovených ve svých pracovních programech pro Akci 2 a Akci 3 a v roce 2006 dochází k jejich uzavírání. Jelikož první kolo Iniciativy Společenství EQUAL nebylo v České republice financováno ze strukturálních fondů, nevzniká tím řídícímu orgánu povinnost předkládat roční implementační zprávy o průběhu a výsledcích realizace prvního kola. Z důvodu návaznosti řízení druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR se zde však k prvnímu kolu stručně v několika bodech vyjadřujeme. Program Iniciativy Společenství EQUAL pro druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL pro ČR byl schválen EK ke dni 25. června 2004 pod číslem CCI: 2004 CZ 05 0 PC 001. Druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL, o jehož implementaci v ČR v roce 2005 zde podrobně informujeme, je již spolufinancováno z Evropského sociálního fondu (ESF) 2. Řídícím orgánem Programu Iniciativy Společenství EQUAL (CIP EQUAL) pro ČR je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Přičemž MPSV je zároveň řídícím orgánem pro další programy realizované ve zkráceném programovém období za přispění prostředků ESF, a to Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) a Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS II hl.m. Praha (JPD 3). Tento způsob organizace řízení zajišťuje jednak hladkou komunikaci v rámci administrace těchto programů, tak také zabezpečuje, že aktivity podporované Programem Iniciativy Společenství EQUAL v ČR vhodně doplňují aktivity 1 Projekt Phare č. 2002/ v rámci Národního programu Phare V rámci implementace Iniciativy Společenství EQUAL v ČR byly zavedeny následující termíny k označení dvou kol výzev k předkládání projektů: první kolo Iniciativy Společenství EQUAL druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL/Program Iniciativy Společenství EQUAL. Důvod vyplývá z rozdílu mezi financováním a z toho vyplývajícím řízením a implementací prvního a druhého kola v ČR; zatímco první kolo je řízeno dle pravidel závazných pro projekty spolufinancované v rámci předvstupní pomoci Phare a není tedy implementováno na základě programového dokumentu jako takového ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, naopak implementace druhého kola je založena na programovém dokumentu ve smyslu zde uvedeného nařízení. 6/79

7 podporované v rámci některého z těchto dvou výše uvedených programů, či-li z programů tzv. hlavního proudu neboli také mainstreamu. Na základě identifikovaných potřeb v socioekonomické analýze Programu Iniciativy Společenství EQUAL a vyhodnocení stávajících zkušeností získaných během implementace prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL bylo v ČR vybráno k podpoře ve druhém kole Iniciativy Společenství EQUAL všech 9 tématických oblastí vyhlášených Evropskou komisí: Tématická oblast č. 1: Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné Tématická oblast č. 2: Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce Tématická oblast č. 3: Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin Tématická oblast č. 4: Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst Tématická oblast č. 5: Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce Tématická oblast č. 6: Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií Tématická oblast č. 7: Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb Tématická oblast č. 8: Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce Tématická oblast č. 9: Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce Výzva k předkládání žádostí o poskytnutí finančních prostředků pro účast v Akci 1 druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR byla vyhlášena dne 6. srpna Samotná Akce 1 druhého kola, zaměřená na navazování rozvojových partnerství (RP) a přípravu podrobného obsahu a harmonogramu pracovních programů na národní úrovni a mezinárodní úrovni, byla zahájena v prosinci Základním a povinným výstupem RP v Akci 1 jsou smlouvy o národní spolupráci (Development Partnership Agreement DPA) a smlouvy o mezinárodní spolupráci (Transnational Cooperation Agreement TCA), které obsahují podrobně rozpracovaný pracovní program, cíle a výstupy, cílové skupiny a podrobný rozpočet pro Akci 2 a Akci 3. Navazování mezinárodní spolupráce českých RP s příjemci podporovanými v jiných zemích EU proběhlo hladce a mimořádně úspěšně, což přičítáme dobrým zkušenostem zahraničních RP se spoluprací s českými projekty v prvním kole Iniciativy Společenství EQUAL, podpoře poskytnuté projektům při navazování mezinárodní spolupráce ze strany ŘO, a v neposlední řadě atraktivitě náplně našich projektů pro zahraniční partnerství. V roce 2005 tedy naplno běžela Akce 1. V druhé polovině roku 2005 pak Akce 1 plynule přecházela v jednotlivých projektech v Akci 2 (samotná realizace projektových aktivit) a Akci 3 (šíření a mainstreaming projektových výstupů), přičemž realizace Akce 2 a Akce 3 probíhá v ČR současně (předpokladem postupu projektu 7/79

8 do Akce 2 a 3 je schválení dané DPA a TCA řídícím orgánem ČR, resp. příslušnými řídícími orgány v případě TCA). Proto se v Roční implementační zprávě za rok 2005 podrobně vyjadřujeme především k průběhu realizace Akce 1, tj. zejména navazování, hodnocení a schvalování DPA a TCA, a přípravě, zahájení a postupu Akce 2 a 3, tj. zejména realizaci samotných projektových aktivit příjemci a podpoře poskytované příjemcům ze strany řídícího orgánu CIP EQUAL a národní podpůrné struktury CIP EQUAL pro Akci 1 a národní podpůrné struktury CIP EQUAL pro Akci 2 a 3 ) 3. Rovněž je popsán systém národního spolufinancování včetně institutu tzv. předfinancování a předcházení rizikům v souvislosti s tzv. pravidlem n+2, vyplývajícím z nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, a také popisujeme průběh financování programu v roce Také informujeme o přípravě a realizaci seminářů, konferencí a školení příjemců, včetně vytváření příslušných metodických pokynů, příruček a manuálů, a hodnocení technických a finančních monitorovacích zpráv předkládaných příjemci. Dále je popsána role národní podpůrné struktury při implementaci programu, příprava mainstreamingové strategie a příprava konceptu a fungování národních tématických sítí. Zmiňujeme zde podrobně aktivity Monitorovacího výboru CIP EQUAL a nastavení systému kontrol hospodaření s prostředky EU i českými veřejnými prostředky a celkového systému monitoringu, hodnocení a sběru dat. V dalších kapitolách se věnujeme projektům technické asistence a publicitě. Celý popis implementace druhého kola je pak zasazen do celkového rámce politik na úrovni ES i české vlády i situace na pracovním trhu v ČR. Poslední část RIZ za rok 2005 je věnována dodržování zásad horizontálních témat v průběhu implementace druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL v České republice. 3 V roce 2005 proběhlo výběrové řízení na národní podpůrnou strukturu pro Akci 2 a 3. Další informace viz kapitola /79

9 1. SITUACE NA TRHU PRÁCE A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI (ZMĚNY VŠEOBECNÝCH PODMÍNEK VE VZTAHU K IMPLEMENTACI PROGRAMU) 1.1 AKTUALIZACE SOCIO-EKONOMICKÝCH TRENDŮ Změny v obecných podmínkách významných pro provádění pomoci Dle článku 37, odst. 2 (a) nařízení Rady (ES) 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech obsahuje roční implementační zpráva také informaci o jakýchkoli změnách v obecných podmínkách významných pro provádění pomoci, zvláště v hlavních socioekonomických trendech, regionálních nebo sektorových politikách, nebo v Referenčním rámci politiky pro podporu lidských zdrojů 4, a kde je to vhodné, jejich důsledků na vzájemný soulad pomoci z různých fondů a soulad mezi pomocí z fondů a z ostatních finančních nástrojů. Rozvoj lidských zdrojů socioekonomický kontext Ke konci roku 2005 měla ČR ,1 tisíc obyvatel. Oproti předchozímu roku se počet obyvatel zvýšil o 30,5 tisíce. Tento přírůstek byl výsledkem kladného salda zahraniční migrace ve výši 36,2 tisíce (šlo především o dlouhodobé pobyty cizinců). Na druhé straně ubylo přirozenou měnou (tj. rozdílem živě narozených a zemřelých) 5,7 tisíce obyvatel. Úbytek byl ale výrazně nižší než v roce Narodilo se totiž 102,2 tisíce dětí, nejvíce od roku Počet zaměstnaných osob v české ekonomice v roce 2004 podle Výběrových šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhl 4764,0 tisíc osob, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 o 57,4 tisíc osob více (v relativním vyjádření meziroční nárůst o 1,2 %). Za nárůstem zaměstnanosti v roce 2005 stálo zvýšení počtu zaměstnanců o 89,4 tisíc. Zaměstnanost se snížila absolutně i relativně pouze v primárním sektoru (o 0,3 p.b. na 4,0 %) a stoupla v sekundárním (o 0,2 p.b. na 39,4 %) a terciárním sektoru (o 0,1 p.b. 56,6 %). V rámci odvětví se nejvíce zvýšil počet osob pracujících ve stavebnictví, vzdělávání a ve zpracovatelském průmyslu, naopak nejvíce poklesla zaměstnanost v odvětví těžba nerostných surovin a obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží. Celková míra zaměstnanosti (obyvatelstva ve věku let) dosáhla hodnoty 64,8 % a byla o 0,6 p.b. vyšší než v roce Míra zaměstnanosti žen vzrostla o 0,3 p.b. na 56,3 %, u osob ve věku let vzrostla na 44,6 %, tj. o 1,9 p.b. Počet ekonomicky aktivních osob (jež tvoří zaměstnaní a nezaměstnaní) zaznamenal v roce 2005 nárůst o 41,7 tisíc osob na 5 174,2 tisíc. Počet ekonomicky aktivních mužů vzrostl o 27,9 tisíc osob a počet žen vzrostl o 13,8 tisíc. Míra ekonomické 4 Dle článku 9 (c) nařízení Rady (ES) o obecných ustanoveních o strukturálních fondech. 9/79

10 aktivity (počet ekonomicky aktivních ve věkové kategorii let k počtu osob ve stejné věkové kategorii), která má dlouhodobě klesající tendenci, se v roce 2005 zvýšila o 0,3 p.b. na hodnotu 70,4 %. Míra ekonomické aktivity mužů tradičně převyšovala míru ekonomické aktivity žen. Počet uchazečů o zaměstnání k činil 510,4 tisíc a byl tak o 31,1 tisíc osob nižší než v prosinci Průměrný počet nezaměstnaných v roce 2005 činil 514,3 tisíc, v roce 2004 jich bylo evidováno na ÚP v průměru 537,4 tisíc. Registrovaná míra nezaměstnanosti (průměr) vykazovaná MPSV činila v roce ,0 %. K pozitivnímu vývoji míry nezaměstnanosti v roce 2005 v porovnání se stejným obdobím minulého roku přispěly dobré ekonomické podmínky. K poklesu nezaměstnanosti přispělo i působení legislativních opatření obsažených v novém zákoně č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, s účinností od 1. října Obecná míra nezaměstnanosti podle výsledků VŠPS (Mezinárodní úřad práce - ILO) za celý loňský rok činila 7,9 % a proti stejnému období roku 2004 se snížila o 0,4 p.b. Velmi nepříznivou skutečností je vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných osob. Déle než 1 rok nepracovalo ke konci roku ,8 tisíc osob (o 7,0 tisíc méně než před rokem). Jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných se však zvýšil a dosáhl 41,7 % (nárůst o 1,1 p.b.). Dalším nepříznivým ukazatelem je trvale stoupající počet uchazečů o práci se zdravotním postižením (ZP) a současně klesající nabídka pro ně vhodných pracovních míst. Počet uchazečů o zaměstnání se ZP vzrostl o 0,6 tisíc na 75,3 tis., zatímco počet volných míst pro tuto skupinu nezaměstnaných byl v jednotlivých měsících roku 2005 nižší než v roce Podíl míst pro občany se ZP v roce 2004 představoval v průměru pouze 2,6 % všech hlášených míst (v roce 2004 tento podíl činil 3,3 %). Z hlediska dalších rizikových skupin na trhu práce se snížil počet i podíl mladých lidí mladších 25 let (18,9 %). Zvýšilo se zastoupení žen mezi uchazeči o zaměstnání (52,0 %), z hlediska dosaženého vzdělání jsou stále nejpočetněji zastoupeni vyučení uchazeči o zaměstnání (41 %). Na trhu práce přetrvává strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou. Kvalifikační struktura absolventů středních škol, zvláště odborných učilišť, se odchyluje od potřeb podnikatelské sféry. Počet hlášených volných pracovních míst byl v jednotlivých měsících roku 2005 vyšší než v roce Průměrný měsíční stav volných míst hlášených na úřadech práce v roce 2005 činil 55,7 tisíc, což je o 10,1 tisíc více než před rokem. Ke konci roku 2005 připadalo na jedno volné pracovní místo 9,8 uchazeče. Počty evidovaných volných pracovních míst podle odhadů pokrývají cca % skutečně volných míst. Přes pokles celkové míry nezaměstnanosti nepatrně meziročně vzrostla míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji (o 0,1 p. b.). V ostatních krajích byl zaznamenán meziroční pokles, nejvíce se míra nezaměstnanosti snížila v kraji Moravskoslezském (o 1,5 p.b.) a Olomouckém (o 1,1 p.b.), tj. v krajích s druhou a třetí nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Ústeckém kraji (15,4 %). V roce 2005 se snížily rozdíly v meziokresní míře nezaměstnanosti na 18,7 p.b. Oproti roku 2004 se tak rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti v okresech s nejnižší 10/79

11 a nejvyšší nezaměstnaností snížil o 1,1 bodu. Nejvyšší míra nezaměstnanosti k představovala 21,2 % v okrese Most, naopak nejnižší v okrese Prahavýchod 2,5 %. Ve všech kromě 11 okresů ČR byl zaznamenán meziroční pokles míry nezaměstnanosti, nejvíce se meziročně snížila míra nezaměstnanosti v okrese Frýdek-Místek, naopak nejvyšší nárůst byl zaznamenán v okrese Ústí nad Labem. Průměrná mzda v hospodářství se zvýšila o 5,5 % a činila Kč. Po zohlednění inflace reálná mzda v roce 2005 vzrostla o 3,5 %, což je nejnižší růst od roku Jednotkové mzdové náklady se tak po poklesu o 2,6 % v roce 2004 loni snížily o dalších 0,7 %. Nominální růst mezd byl v loňském roce nejpomalejší v historii samostatné ČR a ostře tak kontrastoval s rekordním výkonem celého tuzemského hospodářství. Mzdy nevytváří přehnaný tlak na náklady podniků, kterým zůstává velká část prostředků, jenž mohou investovat do svého rozvoje. Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti vzrostla v roce 2005 o 653 Kč na Kč a pobíralo ji v průměru 27 % uchazečů o zaměstnání. Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti byl v roce 2005 o poznání nižší než v předešlých letech, výrazně se snížil zejména počet absolventů s nárokem na podporu. Nový zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, účinný od totiž upravil podmínky pro přiznání nároku na podporu tak, že se již za náhradní dobu zaměstnání nepovažuje doba studia (přípravy pro povolání). Dále se do podpůrčí doby započítává i doba pracovní neschopnosti, kdy uchazeč o zaměstnání není zabezpečen dávkami nemocenského pojištění, ale pobírá podporu v nezaměstnanosti. Na druhé straně se prodloužila podpůrčí doba u věkově starších uchazečů o zaměstnání (na 9 měsíců u starších 50 let, resp. na 12 měsíců u starších 55 let, při splnění celkové délky účasti na důchodovém pojištění 25 let, resp. 30 let). Pokles počtu uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti souvisí také se snížením celkového počtu uchazečů v evidenci v roce Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti (PPZ) v roce 2005 dosáhly mil. Kč a byly nižší oproti roku 2004 v absolutním vyjádření o 16,8 mil. Kč, tj. o 0,2 %. Pokles výdajů na PPZ tedy nebyl výrazný. Proti faktorům, které by mohly snížit výdaje na PPZ poklesu míry nezaměstnanosti a nižšímu podílu uchazečů o zaměstnání s podporou v nezaměstnanosti, působily protichůdně nárůst průměrné výše měsíční podpory a změna struktury uchazečů o zaměstnání. Toky do nezaměstnanosti, a tím i počty nových uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti zůstaly na přibližně stejné úrovni. Na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) bylo na MPSV a úřadech práce v roce 2005 ze státního rozpočtu vynaloženo mil. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly výdaje na APZ ze státního rozpočtu o 90 mil. Kč, tj. o 2,3 % více než v roce /79

12 1.2 VLIV TĚCHTO TRENDŮ NA SOULAD POMOCI Z ESF A DALŠÍCH FINANČNÍCH INSTRUMENTŮ Rozvoj lidských zdrojů strategický rámec; Kontext národních strategií Při přípravě operačních programů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu byly základními referenčními dokumenty (i) Národní akční plán zaměstnanosti na rok 2002 pro zajištění souladu s národní strategií zaměstnanosti, (ii) Společné hodnocení priorit politiky zaměstnanosti ČR pro zaručení potřebné shody s evropskou strategií zaměstnanosti, (iii) Společné memorandum o sociálním začleňování z hlediska souladu se Společnými cíli boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení EU a (iv) Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR pro soulad s národní strategií v oblasti vzdělávání. V oblasti národních dokumentů byl v průběhu roku 2005 vypracován klíčový strategický dokument Národní program reforem ČR (schválen usnesením vlády č ze 14. září 2005). Národní program reforem by měl přispět ke zlepšení naplňování cílů revidované Lisabonské strategie a provádění nezbytných reforem v ČR. Požadavek na vypracování tohoto vnitrostátního reformního programu je rovněž obsažen v závěrech Evropské rady z června NPR je závazný stručný dokument o prioritách a opatřeních ČR v makroekonomické a mikroekonomické oblasti a politice zaměstnanosti ve vztahu k Lisabonské strategii, s cílem stimulovat hospodářský růst a zaměstnanost v nadcházejícím tříletém období. Při výběru priorit Národního programu reforem byl především kladen důraz na jejich realizovatelnost v daném období, na stanovené výdajové rámce rozpočtu ČR, vyhodnotitelnost a vzájemný synergický efekt jednotlivých opatření. V oblasti trhu práce se Národní program reforem zaměřuje zejména na opatření vedoucí k posílení flexibility trhu práce. Rozšíření smluvní volnosti, snížení nemzdových nákladů práce, zvýšení územní mobility pracovní síly jsou klíčové prvky, které povedou k zvýšení pracovní motivace nejen nízkopříjmových skupin. V oblasti začleňování osob na trhu práce je soustředěna pozornost na osoby stojící na počátku a na konci profesní kariéry. Reformy z oblasti rozvoje vzdělávání zvýší kvalitu pracovní síly, rozšíří možnosti vzdělávání a podpoří schopnost vyrovnat se s náročnými podmínkami měnícího se trhu práce. Vzhledem k tomu, že Národní program reforem vychází v oblasti trhu práce z Evropské strategie zaměstnanosti a navazuje na dříve připravované Národní akční plány zaměstnanosti, nepředstavuje jeho přijetí změny ve strategii ČR, které by měly dopad na realizaci programů ESF. Naopak, čerpání prostředků z ESF bude mít pozitivní dopad na realizaci opatření a dosažení cílů Národního programu reforem. Kontext strategií EU V oblasti směrnic Evropské strategie zaměstnanosti došlo v roce 2005 ke změně. Rozhodnutím Rady ze dne 12. července 2005 o směrnicích politik zaměstnanosti členských států (2005/6000/ES) byly přijaty tzv. Integrované směry pro růst a pracovní místa na léta , které představují určitá metodická vodítka pro tvorbu Národních reformních programů. Tyto směry, které zahrnují Hlavní směry hospodářské politiky a Směry zaměstnanosti EU do jednotného dokumentu, představují 12/79

13 významný krok v procesu nového nasměrování a pojímání Lisabonské strategie. Nižší počet směrů a lepší provázanost jednotlivých opatření umožní členským zemím soustředit se na omezený počet cílů, a tím dosáhnout větší efektivity při jejich plnění. Obsahově integrované směry odráží snahy zaměřit se na reformy ke zvýšení růstového potenciálu EU, při zachování zdravého makroekonomického rámce. Současně tímto dokumentem navrhovaná opatření oslovují nejvýznamnější překážky růstu evropských ekonomik jako jsou nepružné trhy práce, nedostatečné využití inovačního potenciálu firem a nadměrná regulace spojená s podnikáním. Pro oblast zaměstnanosti a trhu práce platí 8 Integrovaných hlavních směrů (č ), které lze shrnout do tří hlavních bloků (i) Přilákat více lidí do zaměstnání a udržet je v něm, zvýšit nabídku pracovních sil a modernizovat systémy sociální ochrany, (ii) zlepšit adaptabilitu pracovníků a podniků a (iii) zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace. Vzhledem k tomu, že tyto směry jsou v souladu s předchozími směry zaměstnanosti a také s Doporučeními o implementaci politik zaměstnanosti členských států, která byla adresována ČR, nepředstavuje přijetí Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa změnu ve strategii EU, která by byla v rozporu se strategickým zaměřením stávajících ESF programů. 1.3 POTENCIÁLNÍ PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ S NÁRODNÍM SPOLUFINANCOVÁNÍM (VEŘEJNÝM ČI SOUKROMÝM) PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU Systém národního spolufinancování a systém tzv. předfinancování Systém národního spolufinancování CIP EQUAL již byl detailně popsán v roční implementační zprávě CIP EQUAL za 2004, proto zde uvádíme již jen stručný popis systému, a dále situaci v roce Národní spolufinancování pro CIP EQUAL je v ČR zabezpečeno v plné výši ze státního rozpočtu, a to z rozpočtové kapitoly MPSV (řídící orgán - ŘO) 5. Opatření podporovaná CIP EQUAL v rámci Cíle 1 jsou spolufinancována ESF a státním rozpočtem (SR) v poměru 75% : 25 %, opatření podporovaná v rámci Cíle 3 poměrem 50 % : 50 % a opatření technické asistence 73 % ESF : 27 % SR., přičemž odlišná míra spolufinancování těchto opatření se následně odráží v odlišném tempu čerpání prostředků ESF v těchto typech opatření. (Tabulka finančního plánu pro priority a opatření CIP EQUAL - alokace ESF a národního spolufinancování pro jednotlivá opatření s odlišnou mírou spolufinancování ESF a SR byla uvedena v příloze loňské RIZ CIP EQUAL. Alokace jsou uváděna jak v EUR, tak v Kč. Tento plán je součástí Programového dodatku CIP EQUAL, verze 1.3) 5 V souladu s čl. 9(I) nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech byl pro CIP EQUAL určen řídící orgán, kterým je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Určení ŘO CIP EQUAL vyplývá z působnosti MPSV definované v 9 zákona č. 2/1969 Sb. a dále z usnesení vlády ČR č. 678 ze dne 9. července Dále pak byl ministrem práce a sociálních věcí v rámci organizační struktury MPSV pověřen odb. 72 MPSV (odbor řízení pomoci z ESF) plněním všech povinností řídícího orgánu CIP EQUAL. 13/79

14 Významným inovativním prvkem v oblasti financování CIP EQUAL v ČR, zavedeným ze strany ŘO, je systém tzv. předfinancování výdajů RP. Tento systém prakticky znamená, že všechny průběžné i závěrečné platby příjemcům, jakožto i platby v rámci technické asistence CIP EQUAL, jsou nejprve pokryty z prostředků státního rozpočtu (SR) ČR, a až následovně vyžádány od Evropské komise. Tento systém zabezpečuje, že pokud by došlo ke zpožděním plateb EK či PO, MPSV je vždy schopno zajistit potřebnou výši prostředků nejen části spolufinancování z českého SR, ale i části prostředků z ESF. Systém předfinancování byl podrobně popsán v roční implementační zprávě CIP EQUAL za rok /79

15 2. POKROK V IMPLEMENTACI PRIORIT A OPATŘENÍ 2.1 PROGRAMOVÝ DODATEK CIP EQUAL Návrh Programového dodatku CIP EQUAL (PD CIP EQUAL) České republiky byl připraven ve spolupráci s Pracovní skupinou pro přípravu programových dokumentů na využívání Strukturálních fondů (SF) a ve spolupráci s EK již v průběhu prvního pololetí roku Tato návrhová verze byla předložena k projednání na prvním zasedání Monitorovacího výboru CIP EQUAL dne 28. června 2004 a jako verze 1.1 PD CIP EQUAL byla na tomto jednání jednomyslně schválena. Po schválení PD CIP EQUAL byl tento zaslán v souladu s požadavky čl. 15 (6) nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 Evropské komisi dne V roce 2004 byly dále zpracovány a schváleny verze 1.2 a 1.3., o nichž se detailně hovoří v roční implementační zprávě CIP EQUAL za rok Také v roce 2005 bylo projednávání PD CIP EQUAL a jeho změn jedním z bodů jednání na zasedání Monitorovacího výboru (MV) CIP EQUAL. Na 3. zasedání MV CIP EQUAL dne 6. června 2005 byly ŘO navrženy následující změny PD CIP EQUAL: provedení realokace mezi Opatřeními CIP EQUAL v závislosti na výsledcích čerpání v Akci 1, na finančních požadavcích RP v Akci 2 a 3 a na výsledcích případných přehodnocení rozpočtů do Akce 2 a 3, doplnění Finančního plánu v části 4.3. zařazení oblasti zásahu 411 Příprava, realizace, monitorování, publicita do Priority 6.2. K této oblasti zásahu bude následně přiřazen Projekt technické asistence na zajištění SW produktů IS MSSF Monit a Benefit, doplnění monitorovacích indikátorů stanovených řídícím orgánem pro celý program. Na zasedání MV CIP EQUAL 14. prosince 2005 bylo oznámeno, že PD CIP EQUAL bude upraven v těchto částech: doplnění monitorovacích indikátorů, úprava kódů intervenčních oblastí u Priority 6 a úprava finančního plánu ve vazbě na výsledky procesu hodnocení smluv o národní a mezinárodní spolupráci, doplnění finančního plánu zařazení oblasti zásahu 411 Příprava, realizace, monitorování, publicita do Opatření 6.2. K této oblasti zásahu bude např. přiřazen Projekt technické asistence na zajištění SW produktů IS MSSF Monit a Benefit. Doplnění monitorovacích indikátorů se odrazilo ve změnách v kapitole 2.3 a v doplnění přílohy č. 5 obsahující definice a plánované hodnoty monitorovacích indikátorů. Monitorovací indikátory již byly projednány pracovní skupinou pro evaluaci 15/79

16 a s příjemci na semináři k evaluaci. Vzhledem k tomu, že nebyl schválen jeden projekt v opatření 5.1 do Akce 2 a 3 s rozpočtem cca 8 miliónů Kč a že je potřeba tyto uvolněné prostředky využít, řídící orgán navrhl vyhlášení dodatečné výzvy v tomto opatření pro Akci 3. Tato možnost byla předem projednána se zástupci Ministerstva vnitra ČR. V PD CIP EQUAL byla proto doplněna kapitola s popisem podmínek pro vyhlašování dodatečných výzev, dále příloha č. 6 se specifikací dodatečných výzev pro Akci 3 včetně návrhu hodnotících kritérií. K předložení nové verze PD členům MV do hlasování per rollam došlo , schválen byl k Zástupce EK, který se účastní zasedání MV CIP EQUAL jakožto pozorovatel, je rovněž zahrnut do všech korespondenčních procedur zahrnujících členy Monitorovacího výboru CIP EQUAL a má možnost se vyjadřovat ke všem podkladům. 2.2 STAV IMPLEMENTACE (NA ÚROVNI OPATŘENÍ/PRIORIT) Druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL bylo v ČR vyhlášeno ke dni Na rozdíl od kola prvního, které bylo spolufinancováno prostředky Phare, je již podporováno prostředky ESF. Projekty zahájily své aktivity zcela v souladu s mezinárodním harmonogramem tohoto kola na konci roku 2004 (12/2004). Pro implementaci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR bylo vyhlášeno 6 priorit, z nichž 5 je tématických a vztahují se k 9 vyhlášeným tématickým oblastem CIP EQUAL (všech 9 tématických oblastí bylo k implementaci ve druhém kole vybráno na základě socioekonomické analýzy a na základě vyhodnocení stávajících zkušeností získaných během implementace prvního kola), a Priorita 6 je pak určena pro technickou asistenci. Ke každé tématické oblasti jakožto i k Prioritě 6 se vztahují vždy dvě opatření, a to v případě Priorit 1 5 ve vazbě na Cíl 1 a ve vazbě na Cíl 3. Z toho vyplývá, že celkově bylo zároveň vyhlášeno v rámci druhého kola 18 opatření. Přehled priorit, tématických oblastí a opatření CIP EQUAL v ČR je uveden v kapitole Postup Akce 2 a 3 druhého kola. Přehled všech projektů, které v roce 2005 postoupily do Akce 2 a 3 druhého kola (rozepsaných podle jednotlivých priorit a opatření), se nachází v příloze č. 5 tohoto dokumentu POKROK V IMPLEMENTACI AKCE 2 A AKCE 3 PRVNÍHO KOLA INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL První kolo Iniciativy Společenství EQUAL bylo v ČR realizováno v rámci Národního programu Phare 2002 pod č. 2002/ Projekt v celkovém objemu 8 mil. EUR byl realizován jako grantové schéma a financován v průměru z 50 % z prostředků Phare a z 50 % prostředky státního rozpočtu ČR (resp. z rozpočtové kapitoly MPSV). 16/79

17 V roce 2004 probíhala v rámci Akce 2 prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR realizace projektů 10 rozvojových partnerství. Realizace Akce 3 byla zahájena v souladu s pravidly Phare v roce 2003 a finanční prostředky určené na toto grantové schéma umožnily realizovat pracovní programy 5 projektů, resp. 6 rozvojových partnerství z Akce 2 (dvě rozvojová partnerství pod pilířem Podnikání předložila pro Akci 3 společný pracovní program). V prvním čtvrtletí 2005 proběhla ještě většina mainstreamingových seminářů a konferencí na národní úrovni i úrovni smluv o mezinárodní spolupráci (TCA) a hodnocení výstupů v rámci národních tématických sítí (NTS). Projekty realizované v rámci prvního kola Iniciativy EQUAL ukončily postupně své aktivity v průběhu 2. čtvrtletí Plánované aktivity projektů proběhly bez větších obtíží a uspokojivým způsobem se podařilo naplnit i stanovené indikátory a cíle projektů. Zpracované výstupy projektů byly po kontrole ze strany NVF předány na MPSV k uložení. Projekty měly následně zpracovat a předložit závěrečné zprávy. Tento úkol, jak se ukázalo, byl však velmi náročný a zprávy byly předkládány s jistým časovým zpožděním, přičemž zejména finanční zprávy ještě následně vyžadovaly úpravy. Jako problematické se ukázalo také samotné vyúčtování projektů, neboť ačkoliv smlouvy byly uzavřeny v měně EUR, spolufinancování z národních zdrojů bylo vypláceno pouze v Kč, což vedlo k velkým kurzovým rozdílům u jednotlivých projektů (a to i v objemu několika desítek tisíc Kč na projekt, vezmeme-li v úvahu, že projekty trvaly 3 roky a v průběhu života obdržely i několik průběžných plateb). Všechny projekty se však nakonec podařilo včas uzavřít a do konce platebního období převést případné závěrečné platby. Projekty vyčerpaly v průměru 82% ze stanovených rozpočtů pro Akci 2 a 72% z rozpočtů na Akci 3. Nedočerpaní prostředků vidíme zejména v jistém nadhodnocení rozpočtů ze strany příjemců, kteří museli při plánování projektu počítat s inflací, vývojem cen zboží a služeb, růstem mezd a změnou kurzu Kč vůči EUR ve více než tříletém časovém horizontu, kdy své projekty realizovali. I z tohoto pohledu se proto jeví poměr vyčerpaných finančních prostředků jako dobrý. Zároveň jsme však tuto zkušenost využili i v rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL, a to tak, že jsme s mnoha projekty ještě před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace vyjednávali o možném snížení rozpočtu v závislosti na příznivém vývoji kurzu CZK vůči EUR a snižování cen na trhu. Národní prostředky, které byly alokovány pro využití v rámci Phare 2002 Iniciativa Společenství EQUAL, ale nebyly z výše uvedených důvodů využity, plánuje řídicí orgán využít v rámci II. kola, a to konkrétně na spolufinancování mainstreamingových platforem ŘO. Dále v souvislosti s evaluací prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL bychom rádi upozornili na to, že projekt 2. etapa evaluace, financovaný již z prostředků technické asistence druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL (CIP EQUAL) a zahájený v dubnu 2006, je kromě evaluace řízení a implementace CIP EQUAL v roce 2005 zaměřen i na evaluaci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL. Cílem tohoto projektu, resp. jeho části zaměřené na evaluaci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL, je identifikace dosažených výsledků a dopadů prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR. Součástí tohoto úkolu má být: 17/79

18 zachycení dopadů prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL na realizaci kola druhého v ČR a reflexe využití nabytých zkušeností, prozkoumání všech RP z prvního kola se zaměřením na výsledky jednotlivých Akcí a jejich dokumentaci a nalezení odpovědí k evaluačním otázkám ve vztahu k úkolu 1, identifikování a popsání příkladů dobré praxe, které představují naplnění cílů Iniciativy Společenství EQUAL a to na základě případových studií rozvojových partnerství prvního kola. Tento úkol má být orientován především v oblasti inovací a inovativních produktů, ale také v oblasti partnerství a dalších hlavních principů v rámci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL POSTUP AKCE 2 A 3 DRUHÉHO KOLA Shrnutí přípravy Akce 1 CIP EQUAL V rámci CIP EQUAL byla ve vazbě na společný harmonogram implementace tohoto mezinárodního programu vyhlášena výzva pro předkládání žádostí o grant pro Akci 1 již dne s termínem odevzdání žádostí o grant stanoveným na Výzva se týkala všech opatření Priorit č Řádně předloženo bylo celkem 122 žádostí o grant, které byly zařazeny do hodnotícího procesu. Tzv. Oznámení Řídícího orgánu o výběru žádosti pro finanční podporu z CIP EQUAL byla rozeslána jednotlivým úspěšným žadatelům dne Celkem se jednalo o 58 úspěšných projektů, o kterých bylo rozhodnuto, že budou podporovány pro Akci 1 ve druhém kole Iniciativy Společenství EQUAL v ČR v rámci Priority 1, 2, 3, 4 a Opatření 5.1. Dodatečná výzva pro Opatření 5.2, pro které nebylo možné provést finanční realokaci a s ní spojenou změnu Programového dodatku CIP EQUAL jako u ostatních výše zmiňovaných opatření, pak byla vyhlášena dne Oznámení Řídícího orgánu o výběru žádosti pro finanční podporu z CIP EQUAL (Dodatečná výzva), bylo úspěšnému žadateli zasláno dne Celkově tedy bylo ke konci roku 2004 v ČR v rámci Priorit 1, 2, 3, 4 a 5 podporováno 59 projektů. Česká republika byla rovněž úspěšná v tom, že se jí podařilo jako jedné z celkem 4 členských zemí připravit financovatelné projekty pod všemi devíti tematickými oblastmi vyhlášenými Evropskou komisí pro druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL. Rozdělení CIP EQUAL na priority a opatření V České republice je Program Iniciativy Společenství EQUAL zaměřen na 6 priorit, v rámci nichž je podporováno celkem 20 opatření. Přehled priorit a opatření Programu Iniciativy Společenství EQUAL ČR je uveden níže: Priorita 1: ZLEPŠOVÁNÍ ZAMĚSTNATELNOSTI: 18/79

19 Opatření Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné v oblastech Cíle 1 Opatření Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné v oblasti Cíle 3 Opatření Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce v oblastech Cíle 1 Opatření Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce v oblasti Cíle 3 Priorita 2: ROZVOJ PODNIKÁNÍ: Opatření Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin v oblastech Cíle 1 Opatření Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin v oblasti Cíle 3 Opatření Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst v oblastech Cíle 1 Opatření Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst v oblasti Cíle 3 Priorita 3: PODPORA ADAPTABILITY: Opatření Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce v oblastech Cíle 1 Opatření Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce v oblasti Cíle 3 Opatření Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií v oblastech Cíle 1 Opatření Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií v oblasti Cíle 3 Priorita 4: ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI MUŽŮ A ŽEN: Opatření Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb v oblastech Cíle 1 Opatření Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb v oblasti Cíle 3 Opatření Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce v oblastech Cíle 1 Opatření Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce v oblasti Cíle 3 Priorita 5: POMOC ŽADATELŮM O AZYL V PŘÍSTUPU NA TRH PRÁCE: Opatření 5.1. Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce v oblastech Cíle 1 Opatření 5.2. Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce v oblasti Cíle 3 Priorita 6: TECHNICKÁ ASISTENCE PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL: Opatření 6.1. Podpora rozvojových partnerství a přípravy, výběru, hodnocení, monitorování, kontroly a auditu operací CIP EQUAL Opatření 6.2. Ostatní oprávněné činnosti 19/79

20 Priority 1 5 Programu Iniciativy Společenství EQUAL jsou rozděleny na jednotlivá opatření na základě požadavků souvisejících se zdravým finančním řízením programů spolufinancovaných z prostředků strukturálních fondů EU. Vzhledem ke skutečnosti, že území České republiky zahrnuje jak oblasti pokryté Cílem 1, tak oblasti pokryté Cílem 3, jsou finanční prostředky alokovány na jednotlivé tématické oblasti mezi opatření realizovaná v oblastech pokrytých Cílem 1 a opatření realizovaná v oblastech pokrytých Cílem 3. Nicméně věcné zaměření opatření realizovaných pod stejnou tématickou oblastí v rámci oblastí Cíle 1 nebo Cíle 3 se neliší. Hlavní důraz v popisu aktivit je kladen na tématické oblasti, a nikoli na jednotlivá opatření. Všeobecný popis situace v roce 2005 realizace Akce 1 a přechod k Akci 2 a 3 (CIP EQUAL) Mezinárodní program CIP EQUAL se v roce 2005 nacházel ve stavu realizace Akce 1 (příprava projektů, navazování národních a mezinárodních partnerství) a dále přechodu z Akce 1 do Akce 2 (samotná realizace projektových aktivit) a zároveň Akce 3 (šíření projektových výstupů a jejich prosazování do praxe a mainstreamingových programů), přičemž Akce 2 a 3 probíhají současně. Období uznatelnosti výdajů RP spojených s realizací aktivit v rámci Akce 1 začalo dnem podpisu zástupce ŘO uvedeném na Oznámení řídícího orgánu o výběru Žádosti o poskytnutí grantu pro Akci 1 pro finanční podporu z CIP EQUAL oznamujícím RP jejich výběr pro podporu. Tato Oznámení pro Akci 1 byla vystavena koncem roku V prvním čtvrtletí roku 2005 pak ŘO zajistil vystavení Rozhodnutí o poskytnutí dotace či v případě příjemců, kterými jsou úřady práce, Oznámení o podmínkách realizace projektů v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL, pro RP vybraná pro podporu z CIP EQUAL, jehož podmínky vydané spolu s tímto Rozhodnutím museli hlavní partneři stvrdit svým podpisem. (Vzor Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro Akci 1 a vzor Oznámení o podmínkách realizace pro Akci 1 byly uvedeny v loňské RIZ 2004.) Zálohové platby se MPSV zavázalo příjemcům vyplatit po převzetí rozhodnutí o poskytnutí dotace včetně podmínek realizace projektu. Administrace zálohových plateb, proběhla v návaznosti na vydaná rozhodnutí, v březnu a dubnu Přechod z Akce 1 do Akcí 2 a 3 byl u jednotlivých projektů plynulý (ukončením Akce 1 začínají Akce 2 a 3), avšak za splnění předem mezinárodně i národně stanovených podmínek a parametrů pro příjemce: příjemci z Akce 1 museli navázat národní a mezinárodní partnerství a uzavřít smlouvy o národní spolupráci (DPA) a smlouvy o mezinárodní spolupráci (TCA), mezi jejichž povinnými částmi je vytvoření příslušných pracovních programů, a to včetně podrobných rozpočtů. Jednotlivé pracovní programy obsahují plánované aktivity těchto partnerství v rámci Akcí 2 a 3. Přehled projektů CIP EQUAL dle priorit a názvů opatření, které do konce roku 2005 postoupily do Akce 2 a 3 se nachází v příloze č. 5 tohoto dokumentu. 20/79

21 Stav realizace CIP EQUAL v ČR k Akce 1 : Postupně ukončována, řídicí orgán převzal veškerou dokumentaci příjemců k Akci 1 od národní podpůrné struktury (NK EQUAL divize Národního vzdělávacího fondu NVF), která ukončila k svou činnost v rámci CIP EQUAL (o výběru a zahájení činnosti nové NPS pojednáváme níže). K mělo osm projektů kompletně uzavřenu Akci 1, a to včetně závěrečné platby a sedmi dalším projektům byly podmínečně schváleny závěrečné monitorovací zprávy a tyto projekty si mohly společně s doplněním monitorovací zprávy požádat o závěrečnou platbu za Akci 1. Akce 2 a 3: K zahájeno 54 projektů (z celkového počtu 59 projektů, které byly vybrány k financování v rámci Akce 1). Na základě výsledků hodnocení nebyly jednomu projektu v Opatření 5.1 ke dni řídicím orgánem schváleny předložené smlouvy o národní a mezinárodní spolupráci a tento projekt byl řídícím orgánem vyřazen z možnosti postupu do Akcí 2 a 3. Na prostředky původně alokované na tento projekt (cca 9 mil. Kč) hodlá řídicí orgán vyhlásit v roce 2006 výzvu k předložení projektů (v souladu s pravidly CIP EQUAL pouze na realizaci Akce 3). Návrh formulace výzvy byl projednán Monitorovacím výborem CIP EQUAL v prosinci Její schválení proběhlo procedurou per rollam v lednu Dále jeden projekt v prosinci od realizace aktivit odstoupil na základě vlastního rozhodnutí, i na tyto zbylé prostředky plánuje řídící orgán vyhlásit dodatečnou výzvu. Jeden projekt doposud nepostoupil do Akce 2 a 3 a na základě konzultací a připomínek ŘO a NPS dokončuje podklady pro postup do dalších fází realizace projektu. Pro tyto etapy realizace programu již vykonává funkci technické podpory administrace programu nová NPS, kterou je společnost Pricewaterhouse Coopers, Česká republika, s.r.o. Ve zbývající části této kapitoly následuje detailní popis postupu Akce 1, 2 a 3 v roce 2005 a všech relevantních událostí. Navazování národní spolupráce (DPA) a mezinárodní spolupráce (TCA) Dne bylo v celé Evropské unii zahájeno období navazování rozvojových partnerství či-li národní spolupráce (DPA) a mezinárodní spolupráce (TCA) mezi jednotlivými příjemci podporovanými v různých zemích EU. Protože všechny nutné kroky, které navazování DPA a TCA předcházejí, byly v ČR splněny již v roce 2004, mohli se příjemci v ČR do tohoto procesu zapojit ihned po jeho zahájení. V ČR byl termín k předkládání smluv DPA a TCA stanoven ke dni K tomuto datu příjemci podpory v Akci 1 předložili DPA a TCA ke schválení ŘO. Pouze na základě objektivních důvodů potřeby koordinovat aktivity na základě principu mezinárodní spolupráce s mezinárodními partnery, kteří se řídí svými 21/79

22 národními termíny stanovenými jejich ŘO, byly povoleny individuální výjimky s posunutím termínu. Hodnocení a schvalování smluv DPA a TCA Proces hodnocení DPA a TCA měl odlišný charakter od hodnocení žádostí o poskytnutí dotace pro Akci 1. V případě Akce 1 bylo cílem vybrat nejlepší žádosti podle dosažených bodů. V případě hodnocení DPA a TCA se předpokládalo, že schváleny budou všechny DPA a TCA, pouze kromě případu, že předkladatel nebude schopen nebo ochoten přepracovat DPA a TCA, nebude možné vydat Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro Akci 2 a Akci 3. Proces hodnocení probíhal v několika etapách: formální, věcné, finanční bylo hodnoceno finančními a projektovými manažery NPS (NK EQUAL). V další fázi následovalo hodnocení externími odborníky na danou oblast osloveni byly členové Národních tématických sítí. Tito odborníci hodnotili přidanou hodnotu, inovativnost, věcné zaměření a vazbu DPA a TCA. Celý proces byl pak uzavřen schválením řídícím orgánem na základě předešlých etap hodnocení. Hodnocení DPA a TCA bylo velmi náročné jak věcně, tak časově, protože bylo nutné posoudit dva často rozsáhlé dokumenty. Navíc TCA bylo předkládáno většinou v angličtině a muselo být schváleno všemi příslušnými řídícími orgány zahraničních RP. Přitom po každém zamítnutí TCA bylo nutno TCA nutno přepracovat a znovu hodnotit. Od prvního předložení musel ŘO schválit/zamítnout TCA do 8 týdnů, tak aby hodnotící proces byl ukončen do konce června, což byl termín dohodnutý všemi ŘO a Evropskou komisí s cílem sladit počátek aktivit Akce 2 a 3 na celoevropské úrovni. Za podpory ŘO a NPS se všem příjemcům z České republiky již během dubna 2005 podařilo navázat spolupráci s potencionálními zahraničními partnery. Smlouvy o mezinárodní spolupráci pak byly postupně příjemci a jejich zahraničními partnery zadávány do mezinárodní databáze ETCIM (Equal Transnational Co-operation Internet Module) a to tak, aby mohly být schváleny v případě splnění všech požadavků jejich domácími řídícími orgány. Všechny předložené DPA a TCA byly následně vyhodnoceny, zda skutečně splňují všechny stanovené požadavky. Ve 2. čtvrtletí roku 2005 docházelo k postupnému dokončení hodnotícího procesu. Ve druhé polovině června tak byly příjemcům rozeslány výsledky hodnotícího procesu s případnou výzvou k dopracování předložených smluv. Po ukončení hodnocení mohl ŘO CIP EQUAL příjemcům vystavit Oznámení o schválení DPA a TCA a v souladu s rozpočtovými pravidly ČR vydat rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků na realizaci Akce 2 a Akce 3. (Vzor Oznámení o schválení DPA a TCA tvoří přílohu č. 14 tohoto dokumentu. Vzor Rozhodnutí o poskytnutí dotace na Akci 2 a 3 pak uvádíme v příloze č. 1 této zprávy. Vzor Oznámení o podmínkách realizace pro Akci 2 a 3 pak uvádíme v příloze č. 2.) Proces hodnocení a provádění potřebných úprav smluv byl náročný. V některých případech byly smlouvy předloženy po termínu, některé smlouvy nebyly dostatečně kvalitní a musely být i opakovaně doplňovány a měněny ze strany příjemců. V mnoha 22/79