A.2. TABULKOVÁ PØÍLOHA 45

Transkript

1 1997 VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2 OBSAH: ÚVODNÍ SLOVO BANKOVNÍ RADA ÈESKÉ NÁRODNÍ BANKY A.1. ZPRÁVA O MÌNOVÉ POLITICE A MÌNOVÉM VÝVOJI 1 SHRNUTÍ 2 I. VÝVOJ EKONOMIKY V ÈR 5 I. 1. Poptávka 5 I. 2. Produkce 8 I. 3. Privatizace 10 I. 4. Trh práce 11 I. 5. Ceny 12 II. PLATEBNÍ BILANCE 15 II. 1. Bìžný úèet 15 II. 2. Kapitálový úèet 17 II. 3. Finanèní úèet 18 II. 4. Devizové rezervy 19 III. VLÁDNÍ SEKTOR 20 IV. MÌNOVÁ POLITIKA A MÌNOVÝ VÝVOJ 24 V. FINANÈNÍ TRHY 31 V. 1. Penìžní trh 31 V. 2. Mezibankovní devizový trh 37 V. 3. Kapitálový trh 39 A.2. TABULKOVÁ PØÍLOHA 45 MÌNOVÁ OBLAST 46 I. Hlavní mìnové a hospodáøské indikátory 46 II. Mìnový pøehled 49 III. Úvìry klientùm 50 A. Celkové stavy úvìrù 50 B. Novì poskytnuté úvìry 52 IV. Vklady klientù 53 V. Úrokové sazby obchodních bank 55 VI. Úrokové sazby ÈNB 56 VII. Úrokové sazby z mezibankovních vkladù 56 VIII. Platební bilance 57 IX. Investièní pozice vùèi zahranièí 61 X. Zahranièní zadluženost 63 XI. Devizový kurz 65 XII. Státní rozpoèet 66 XIII. Kapitálový trh 67 XIV. Mìnovì politické nástroje ÈNB 68

3 REÁLNÁ EKONOMIKA 69 I. Makroagregáty 69 II. Outputy 70 III. Agregátní poptávka 71 IV. Ceny 75 V. Nezamìstnanost 75 VI. Zahranièní obchod 76 B.1. ZPRÁVA O VÝVOJI BANKOVNÍHO SEKTORU A PRÁCI BANKOVNÍHO DOHLEDU 79 B.2. TABULKOVÁ PØÍLOHA - BANKOVNÍ SEKTOR 87 I. Vývoj aktiv a pasiv bankovního sektoru 88 II. Vývoj a struktura výnosù a nákladù bankovního sektoru 89 III. Vybrané ukazatele obezøetného podnikání bankovního sektoru 90 C. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 91 D. BILANCE ÈNB, ÚÈETNÍ ZÁVÌRKA, ZPRÁVA AUDITORA 93 E. KALENDÁRIUM UDÁLOSTÍ 99 F. SEZNAM RESPONDENTÙ 103

4 Úvodní slovo Uplynulý rok byl pro národní hospodáøství Èeské republiky nejobtížnìjším obdobím od nástupu transformace v lednu Pøetrvávající hluboké nedostatky ve stabilitì a výkonu vlastnických práv, v ochranì zákonných a smluvních práv hospodáøských subjektù a v zmrazeném reformním úsilí spolu s expanzivním finanèním vývojem v uplynulém období zpùsobily vážné makroekonomické nerovnováhy, které posléze vyústily v hlubší pokles ekonomického rùstu. Spojení tìchto nerovnováh s politickou nestabilitou a pøenosem nákazy z mìnových krizí v zahranièí zpùsobilo mìnové turbulence, které pøimìly centrální autority ke korekci fiskální politiky a ke snaze o znovuobnovení dynamiky reformního úsilí. Èeská národní banka za tìchto okolností opustila režim fixního devizového kurzu, který se po léta osvìdèoval jako úèinná nominální kotva v ekonomice. Pozitivní zvrácení trendu prohlubujících se makroekonomických nerovnováh, ke kterému následnì došlo, pøekvapilo svojí rychlostí mnohé pozorovatele. Bylo zajisté nejen dùsledkem hospodáøskopolitických opatøení, ale i soubìhu øady pøíznivých vnitøních i vnìjších faktorù. Finanèní restrikce, jakkoliv úèinná a úspìšná, však pøedstavovala pouze pasivní pøizpùsobení tempa rùstu domácí poptávky konstrukèním vadám hospodáøství. Významný pokrok v odstraòování nabídkových barier zùstává i nadále naléhavým úkolem. Po opuštìní pevného kurzu pøistoupila Èeská národní banka v závìru loòského roku ke zmìnì své strategie z mìnového na pøímé inflaèní cílování a pøitom vyhlásila svùj støednìdobý a krátkodobý inflaèní cíl. Zmìna protiinflaèní strategie má za cíl naplòovat i v nových ekonomických podmínkách poslání Èeské národní banky postulované zákonem, tj. péèi o stabilitu mìny. Prostøedkem k nìmu se tak stává i transparence, otevøenost a kredibilita, které jsou neoddìlitelnì spjaty s dezinflaèním závazkem Èeské národní banky a jeho naplòováním. ing. Pavel Kysilka, CSc. viceguvernér povìøený øízením ÈNB

5 Bankovní rada Èeské národní banky Ing. Josef Tošovský guvernér ÈNB Ing. Jan Vít viceguvernér ÈNB Ing. Pavel Kysilka, CSc. viceguvernér ÈNB Ing. Miroslav Hrnèíø, Dr.Sc. vrchní øeditel ÈNB Ing. Ota Kaftan vrchní øeditel ÈNB RNDr. Ludìk Niedermayer vrchní øeditel ÈNB Ing. Jiøí Pospíšil, CSc. vrchní øeditel ÈNB

6 A.1. ZPRÁVA O MÌNOVÉ POLITICE A MÌNOVÉM VÝVOJI 1

7 SHRNUTÍ V minulých letech docházelo v èeské ekonomice k narùstání nerovnovážných tendencí, projevujících se pøedevším v oblasti vnìjšího sektoru. Tento dlouhodobìjší trend byl v roce 1997 vystøídán postupným procesem tlumení nerovnováh. Problém rychle rostoucí poptávky v ekonomice, který nebyl doprovázen odpovídajícím rùstem domácí nabídky a byl vyrovnáván rostoucími dovozy, byl patrný již od roku 1994 a výraznìji akceleroval v roce V roce 1997 však došlo v tomto vývoji ke zlomu. V prvním ètvrtletí ještì pokraèovaly tendence z pøedcházejících let. Pøedstih domácí poptávky pøed nabídkou vedl k prohlubování deficitu bìžného úètu platební bilance, který za první ètvrtletí dosáhl 8,6 % HDP. Pøesto na poèátku roku docházelo k apreciaci kurzu koruny v rámci stávajícího fluktuaèního pásma vlivem pøílivu krátkodobého kapitálu, zejména v dùsledku emisí korunových euroobligací. Posilování kurzu koruny vrcholilo v únoru (+ 5,5 % od centrální parity). Kvìtnová publikace statistických údajù o vývoji ekonomiky, prohlubování deficitu obchodní bilance a pokles vývozu vedly ke zmìnì hodnocení èeské ekonomiky a adekvátnosti úrovnì kurzu koruny zahranièními investory. To se odrazilo v postupné kurzové korekci v rámci stávajícího fluktuaèního pásma. Negativní mìnová oèekávání ovlivnila i rozhodování domácích subjektù, což se promítlo jak v rychlém rùstu zùstatkù na devizových úètech (zejména v dubnu a kvìtnu), tak ve zvýšené poptávce po dováženém zboží. Dubnová vládní opatøení 1/, zahrnující zejména snížení výdajù státního rozpoètu, byla shledána investory jako nedostateèná. Jejich jednání bylo navíc v té dobì ovlivnìno mìnovou krizí v jihovýchodní a východní Asii. V polovinì kvìtna krize dùvìry zahranièních investorù, tuzemských bank, podnikù a obyvatelstva v udržitelnost kurzu koruny v rámci stávajícího fluktuaèního pásma vyvrcholila. Koruna se dostala pod tlak investorù a docházelo k silnému prodeji korunových aktiv a nákupu devizových. V podmínkách liberalizované ekonomiky a znaèného vlivu mezinárodních trhù na úroveò kurzu koruny bylo nutné pùsobit proti vyššímu znehodnocení mìny, neodpovídajícímu vývoji základních makroekonomických velièin. Proto ÈNB pøistoupila k pøímým intervencím na devizovém trhu a pøijetí dalších mìnových opatøení, znamenajících omezení rozsahu refinancování obchodních bank a omezení pøístupu zahranièních subjektù na domácí penìžní trh. Po odeznìní prvních útokù na korunu ÈNB po dohodì s vládou zrušila s platností od 27. kvìtna stávající fluktuaèní pásmo, vazbu koruny na dvousložkový mìnový koš (USD/DEM) a zavedla plovoucí kurz koruny (floating) s orientací na DEM. Došlo k poklesu kurzu koruny a po urèitých výkyvech obìma smìry se kurz ve tøetím ètvrtletí ustálil na hladinì zhruba o 10 % nižší proti pùvodní centrální paritì. Zklidòování situace na devizovém a penìžním trhu umožnilo postupné snižování úrokových sazeb a uvolòování mimoøádných mìnových opatøení. Restriktivní charakter mìnové politiky zùstal zachován. Reálné úrokové sazby se pohybovaly zhruba na stejné úrovni jako pøed kvìtnovými událostmi. Restriktivní mìnová politika se promítla do výrazného snížení rùstu korunových úvìrù podnikovému sektoru, jejichž výše prakticky od kvìtna stagnovala, resp. mírnì klesala. Pøísnost mìnové politiky dokumentoval i rùst penìžní zásoby, který se pohyboval v prùbìhu druhého pololetí kolem 8,5 % meziroènì. 1/ Korekce hospodáøské politiky a další transformaèní opatøení pøijatá vládou ÈR

8 Vláda podpoøila stabilizaci vývoje pøijetím èervnových vládních opatøení 2/. Jeho obsahem bylo další snížení vládních výdajù (celkovì na 42 mld. Kè vèetnì dubnového snížení), omezení rùstu mezd v rozpoètových organizacích, zahájení prací na zdokonalení legislativy, zlepšení dohledu nad kapitálovým trhem apod. Zmìna hospodáøských politik (zpøísnìní rozpoètové, dùchodové a mìnové politiky pøi souèasném oslabení kurzu koruny) spoleènì s oživením poptávky v západní Evropì vedly k zahájení procesu postupného obnovování makroekonomické rovnováhy. Nejvýznamnìjšími výsledky byly postupný pokles podílu deficitu bìžného úètu platební bilance na HDP (na 6,1 %), postupné sbližování pomìru hrubé tvorby kapitálu na HDP k pomìru hrubých domácích úspor na HDP a zlepšení relace tempa rùstu prùmìrných reálných mezd a produktivity práce. Snížení mezery mezi tvorbou a užitím hrubého domácího produktu bylo dùsledkem poklesu domácí poptávky ve všech jejích základních segmentech a relativnì rychlého rùstu vnìjší poptávky s odpovídající reakcí domácích výrobcù. K posílení rùstu vývozu došlo prakticky ve všech komoditních skupinách. Jeho relativnì vysoká dynamika (reálnì o 14,3 % proti 2,5 % v roce 1996) byla dùsledkem soubìhu nìkolika faktorù: rùstu poptávky v západní Evropì, nábìhu výroby døíve realizovaných investic pøedevším podnikù se zahranièní majetkovou úèastí, oslabení kurzu koruny (pøedevším u komodit s nižším stupnìm zpracování), poklesu domácí poptávky a èásteènì obnovené poptávky po investicích v zemích bývalého východního bloku. Soubìžný rychlý rùst vývozù a zpomalení rùstu dovozù (reálnì o 2,9 bodu proti roku 1996 jako dùsledek opatøení tlumících domácí poptávku a depreciace kurzu koruny) pøispìly k tomu, že po dlouhodobìjším rùstu vnìjší nerovnováhy došlo k absolutnímu poklesu deficitu obchodní bilance i bìžného úètu platební bilance. Rostoucí vývozní aktivita domácích výrobcù byla hlavním faktorem rùstu hrubého domácího produktu; nejrychleji rostla prùmyslová výroba v exportnì orientovaných odvìtvích. Celkovì ale tempo ekonomického rùstu v roce 1997 zvolnilo na 1 % (proti 3,9 % v roce 1996) v dùsledku problémù spojených s neukonèeným procesem restrukturalizace výrobní sféry (vèetnì vlastnických vztahù a s tím souvisejícím problémem efektivního výkonu vlastnických práv), èervencovými povodnìmi a èásteènì i poklesem domácí poptávky. Rozdílnì probíhající proces restrukturalizace v jednotlivých odvìtvích a ekonomické podmínky roku 1997 ovlivòující výkon výrobní sféry vedly k pokraèující odvìtvové diferenciaci vývoje tvorby hrubého domácího produktu. Restrukturalizace ekonomiky a tlak na snižování nákladù se odrazily i v poklesu zamìstnanosti a v celkovém rùstu míry nezamìstnanosti, která dosáhla v prosinci 1997 hodnoty 5,2 % proti 3,5 % ke konci roku Vliv poklesu domácí poptávky na vývoj inflace byl pøevážen provedenými úpravami regulovaných cen a depreciací kurzu koruny. Inflace byla v rozhodující míøe ovlivnìna úpravami regulovaných cen, vedle toho k jejímu rùstu pøispìlo i oslabení kurzu koruny. Meziroèní index spotøebitelských cen dosáhl koncem roku 10 %. Vyšší inflaèní tlaky se projevily i ve vyšším rùstu cen prùmyslových výrobcù (o 1,3 bodu na 5,7 %). V mìnové oblasti došlo zavedením plovoucího kurzu koruny ke ztrátì nominální kotvy ve formì fixního kurzu koruny a tím i jejího pozitivního vlivu na hlavní cíl mìnové politiky ÈNB - snižování inflace. Tato skuteènost vyvolala potøebu zmìny strategie mìnové politiky, a proto byla pøijata od roku 1998 strategie pøímého cílení 2/ Principy stabilizaèního rozpoètového programu vlády ÈR (èerven 1997). 3

9 na inflaci. Potøebu této zmìny naznaèil i vývoj ve ètvrtém ètvrtletí, který byl ovlivnìn opìtovným prohloubením mìnové krize v jihovýchodní Asii a napìtím na domácí politické scénì; tyto události se projevily v tlaku na kurz koruny a vyvolaly opìt nejistotu ohlednì budoucího ekonomického a mìnového vývoje. Rok 1997 lze v souhrnu charakterizovat jako rok, v nìmž postupnì docházelo k obratu v dosud narùstající makroekonomické nerovnováze, projevující se pøedevším rùstem vnìjšího deficitu; zmìna hospodáøské politiky k tomu vytvoøila výchozí pøedpoklady. Rozsah vnìjší nerovnováhy se zaèal snižovat a došlo rovnìž ke sblížení tempa rùstu produktivity práce a prùmìrné reálné mzdy. Pokraèování tohoto procesu a obnova dynamiky ekonomického rùstu na stabilním základì bude vyžadovat nadále opatrnou fiskální a mzdovou politiku, posilování institucionálního rámce a pokraèování procesu restrukturalizace. 4

10 I. VÝVOJ EKONOMIKY ÈR Dynamika rùstu domácí poptávky v prùbìhu prvních tøí ètvrtletí roku 1997 postupnì oslabovala, ve 4. ètvrtletí se míra poklesu opìt snížila. Celkovì se domácí poptávka dostala v absolutních hodnotách mírnì pod úroveò roku K poklesu domácí poptávky pøispìl nejvíce pokles hrubé tvorby fixního kapitálu, ve druhé polovinì roku i spotøeba vlády; spotøeba domácností celoroènì naopak vzrostla, i když ve druhém pololetí již rovnìž zaznamenala mírný absolutní pokles. Naopak vnìjší poptávka výraznì vzrostla. Ekonomický rùst v roce 1997 dále zvolnil (míra rùstu HDP dosáhla 1 %) vlivem pøetrvávajících problémù, plynoucích z nedokonèené restrukturalizace výrobního sektoru vèetnì vlastnických vztahù, následkù èervencových povodní a do urèité míry i poklesu domácí poptávky. Pomìrnì pøíznivý byl pouze rùst prùmyslové výroby, stimulovaný od 2. ètvrtletí výrazným rùstem exportu. Ve druhém pololetí došlo ke zlepšení ve vzájemném vývoji produktivity práce a reálné prùmìrné mzdy v dùsledku poklesu dynamiky nominálních mezd i urèitého vzestupu produktivity práce (pøi rùstu nezamìstnanosti). Finanèní výsledky podnikù se mírnì zhoršily. Trvale rostla míra nezamìstnanosti (5,2 %) 3/, situace na trhu práce se pøiostøovala. Rùst cen se proti pøedchozímu roku mírnì zrychlil pøedevším vlivem rùstu regulovaných cen; naopak rùst èisté inflace se zpomalil v dùsledku pomalejšího rùstu cen potravin. I. 1. Poptávka Pro vývoj domácí poptávky v prùbìhu roku 1997 byl charakteristický postupný pokles všech jejích základních složek. Nejvýraznìji poklesla investièní poptávka (cca 55 % celkového poklesu) a poptávka vlády, které zaznamenaly meziroèní absolutní pokles; spotøeba domácností - po rùstu v 1. pololetí - ve druhé polovinì roku rovnìž absolutnì klesala. Výsledný meziroèní pokles domácí poptávky o 0,4 % (proti rùstu o 8,5 % v roce 1996) byl pøedevším dùsledkem restriktivní mìnové politiky a výdajové restrikce státního rozpoètu, sledující tlumení nerovnováhy mezi domácí nabídkou a poptávkou (tato nerovnováha byla pøedevším zdrojem rostoucí vnìjší nerovnováhy èeské ekonomiky a do urèité míry i vnitøním inflaèním faktorem). Domácí poptávka meziroènì poklesla Vliv jednotlivých segmentù domácí poptávky byl za této situace výraznìji ovlivòován zpomalující se dynamikou rùstu reálných pøíjmù (vèetnì pøíjmù z mezd, zejména v rozpoètové sféøe), úrovní úrokových sazeb snižující dostupnost korunových úvìrù, nižšími výdaji vlády zejména na vlastní spotøebu a investièní aktivity vládního sektoru. K danému vývoji pøispìla i depreciace kurzu koruny, zpomalující se pøíliv zahranièního kapitálu a mírnì se zhoršující hospodáøské výsledky podnikù. Vývoj významnì ovlivnila i oèekávání domácích i zahranièních investorù. Na druhé stranì zesílení konjunktury na zahranièních trzích, oslabení mìny a urèité výsledky investièního boomu z minulých let, které podpoøily rùst potenciálního výstupu, se naopak pøíznivì promítly do obnovení dynamiky rùstu reálného vývozu zboží a služeb 4/ (rùst o 10,2 % ve srovnání s rùstem o 5,4 % v roce 1996), která se tak stala dominantním stimulem hospodáøského rùstu v roce Rùst vnìjší poptávky pøíznivì ovlivnil rùst agregátní poptávky, která meziroènì vzrostla o 3,3 %. Naopak rùst vnìjší poptávky výraznì zesílil Pokles domácí poptávky a navazující oslabování vnìjší nerovnováhy v prùbìhu roku 1997 byl postupnì zesilující proces. Z pohledu intenzity dosažených zmìn lze odlišit dvì vývojové etapy v rámci roku Zatímco ještì v prvých mìsících roku i pøes mírný pokles dynamiky rùstu domácí poptávky vnìjší nerovnováha ještì zesílila (vlivem výraznìjšího poklesu tvorby HDP), ve druhém ètvrtletí již došlo k urèitému obratu, a to pøedevším v dùsledku meziroèního poklesu fixní kapitálové tvorby; to K výraznìjšímu oslabení domácí poptávky došlo ve 2. pololetí 3/ Míra nezamìstnanosti vykázaná ke konci roku / Rozumí se v metodice HDP 5

11 také pøispìlo k celkovému oslabení dynamiky rùstu vnìjšího deficitu bìhem prvního pololetí. Výraznìjší zlom poptávkových trendù a návaznì i vnìjší nerovnováhy nastal ale až ve druhém pololetí, kdy došlo k absolutnímu poklesu vnìjší nerovnováhy jednoznaènì v dùsledku poklesu na poptávkové stranì; vedle tøí základních komponent domácí poptávky se na tomto vývoji v roce 1997 významnìji podílel i vývoj zásob z dále blíže rozvedených dùvodù a oživení vnìjší poptávky. Zmìny makroekonomických ukazatelù proti stejném období roku 1996 Ukazatel 1. pololetí 2. pololetí Pøírùstek domácí poptávky (mld. Kè s.c.) 15,7-20,7 Pøírùstek spotøeby (mld. Kè s.c.) 14,8-7,1 Pøírùstek tvorby kapitálu (mld. Kè s.c.) -4,5-21,7 Pøírùstek HDP (mld. Kè s.c.) 5,2 7,2 Zmìna salda vývozu a dovozu (mld. Kè s.c.) 10,5-27,9 HDP meziroèní zmìna v %, s.c. (rok 1997) 0,9 1,1 Domácí poptávka, meziroèní zmìna v %, s.c. (rok 1997) 2,4-2,8 Podíl netto vývozu na HDP v %, s.c. (rok 1997) -9,8-7,5 Kurz Kè / DEM 17,6 18,9 1R PRIBOR v % 13,6 15,7 Podíl záporného salda vývozu a dovozu na HDP se podstatnì snížil Závislost domácí poptávky na zahranièních zdrojích se tak výraznìji snížila: podíl záporného salda vývozu a dovozu na HDP, který ve druhém pololetí 1996 dosáhl maxima 11,7 %, klesl pøi uvedených trendech ve druhé polovinì roku 1997 na 7,5 % a byl rovnìž o 2,3 bodu nižší oproti 1. pololetí. Rùst vnìjší poptávky byl rozhodující pro rùst HDP Dominantním faktorem rùstu v roce 1997 pøi celkovém poklesu domácí poptávky ve všech jejích složkách byla vnìjší poptávka, jak názornì dokumentuje níže uvedené grafické znázornìní meziroèního rùstu hrubého domácího produktu a jednotlivých komponent poptávky. 6

12 Z pohledu meziroèního srovnání vykázala rùst i spotøeba domácností, i když na podstatnì nižší úrovni než v roce pøedchozím (o 5,4 bodu na 1,6 %). Pro posouzení vývojového trendu spotøeby domácností je však významnìjší pohled na vývoj v rámci roku, který naznaèuje od druhé poloviny roku zlom dosavadního trendu: rùstová tendence byla vystøídána ve druhém pololetí absolutním poklesem. Ve 2. pololetí došlo ke zvratu ve vývoji spotøeby domácností rùst byl vystøídán absolutním poklesem Významný vliv na snížení spotøeby domácností mìlo zpomalování dynamiky rùstu nominálních mezd a pøíjmù (existující úzká vazba mezi pøíjmy a spotøebou) v dùsledku restrikcí v rozpoètové sféøe a vytváøejícího se tlaku na mzdovou støídmost v podnikatelské sféøe (postupující pøemìna vlastnických vztahù, zhoršující se výsledky hospodaøení øady podnikù aj.). Stagnaci spotøeby domácností ovlivnil i rùst Vývoj spotøeby domácností zejména ovlivnil nižší rùst pøíjmù domácností 7

13 nezamìstnanosti, stejnì jako vliv katastrofálních èervencových záplav. Pøi snižující se dynamice rùstu nominálních mezd a pøíjmù, zrychlení cenového rùstu ve druhé polovinì roku dále zúžilo prostor pro rùst reálné spotøeby. Spotøeba vlády absolutnì poklesla Výrazný meziroèní pokles spotøeby vlády byl dùsledkem úsporných opatøení, vyplývajících z pøijaté dubnové a èervnové korekce rozpoètových zámìrù vlády; tato tendence k poklesu byla patrná již od druhého ètvrtletí. Pokles investic byl výsledkem soubìhu øady pøíèin Vývoj hrubé tvorby fixního kapitálu (meziroèní pokles o 4,9 %) byl výsledkem pùsobení øady faktorù. Zèásti byl ovlivnìn poklesem vládních investic - na celkovém poklesu se tento faktor podílel cca 50 %. Do vývoje investic se rovnìž promítla v posledních tøech letech trvale se zhoršující finanèní situace podnikù. Trvale klesal pomìr dosaženého zisku a realizovaných investic v sektoru nefinanèních podnikù a korporací (které se podílejí cca 60 % na celkových realizovaných investicích), signálem zhoršování byl i pokles vkladù podnikù v roce 1997 proti roku Postupné snižování vlastních zdrojù bylo souèasnì doprovázeno ztíženou dostupností úvìrových zdrojù v dùsledku rùstu úrokových sazeb. V dùsledku depreciace mìny došlo k rùstu cen investièních dovozù, což rovnìž zmenšilo prostor pro reálný rùst investic. V dùsledku zavedení plovoucího kurzu (a zèásti i v dùsledku oèekávání další depreciace) se zhoršily podmínky pro využívání zahranièních úvìrù. Neprùhlednost kapitálového trhu a nepøíznivá oèekávání investorù se odrazily v poklesu pøílivu zahranièního kapitálu. Poklesla rovnìž poptávka po investicích ze strany finanèního sektoru v dùsledku její znaèné nasycenosti a zhoršujícím se finanèním výsledkùm tohoto sektoru. Dokonèení øady velkých investièních akcí (výstavba odsiøovacích zaøízení tepelných elektráren, Škoda Mladá Boleslav, investice Telecomu aj.) nebylo nahrazeno zahájením nových staveb obdobného rozsahu. Vývoj zásob byl ovlivnìn expektacemi na pøelomu roku 1996 a 1997 Ve vývoji zmìny zásob se dle odhadu ÈNB výraznì projevily v roce 1996 a 1997 úèinky oèekávání zmìny kurzu koruny u domácích investorù spekulativním nákupem zásob již ke konci roku Rok 1997 byl naopak charakterizován èerpáním zásob, což rovnìž pøispìlo k poklesu domácí poptávky. Urèitý vzestup zásob nastal až ve 4. ètvrtletí (zejména v prosinci) v návaznosti na pøedzásobení domácích podnikù z dovozu. Celkový vývoj zásob pøispìl do urèité míry k relativnì dobrému vývoji platební bilance v roce I. 2. Produkce Dynamika hospodáøského rùstu se snížila V prùbìhu roku 1997 ekonomický rùst dále zvolnil, míra rùstu reálného hrubého domácího produktu (HDP) ve srovnání s rokem 1996 dosáhla 1 %. Pøíèiny poklesu na stranì nabídky lze vidìt zejména jako dùsledek pøetrvávajících problémù, plynoucích z neukonèeného procesu restrukturalizace výrobního sektoru vèetnì vlastnických vztahù (problém neefektivního výkonu vlastnických práv aj.) a následkù èervencových povodní. Dosažená míra ekonomického rùstu naznaèuje, že investièní boom, ke kterému došlo v posledních letech transformace, se prozatím výraznìji neodrazil ve zvýšené dynamice rùstu HDP. V øadì pøípadù vývoj v roce 1997 ovšem prokázal pozitivní vliv realizovaných investic na rùst výkonu ekonomiky; patrné to bylo zejména u investic, které pøispìly v roce 1997 k akceleraci vývozu. Tvorba HDP byla v jednotlivých odvìtvích diferencovaná Ve vývoji jednotlivých národohospodáøských odvìtví došlo ke znaèné diferenciaci, což signalizovalo jak rùznou citlivost jednotlivých odvìtví na poptávkový pokles, tak 8

14 pravdìpodobnì i rùznou adaptabilitu na nároènìjší ekonomické podmínky vèetnì konkurenceschopnosti v zahranièí. Tvorba pøidané hodnoty v bìžných cenách sice ve vìtšinì odvìtví rostla, údaje ve stálých cenách (podle odhadu ÈNB) však signalizovaly pøevažující pokles; k rùstu pøispìla pouze nìkterá odvìtví, podle váhy pøedevším prùmysl a spoje. Národohospodáøská produktivita práce rostla pomìrnì pøíznivì pøedevším v dùsledku poklesu zamìstnanosti. Její rùst byl provázen výraznou odvìtvovou diferenciací, která však naopak byla výsledkem znaèných rozdílù v míøe rùstu pøidané hodnoty mezi odvìtvími. Pøedstih dynamiky rùstu prùmìrné reálné mzdy pøed rùstem národohospodáøské produktivity práce byl v prvním a druhém ètvrtletí stále znaèný, ve tøetím ètvrtletí došlo k jeho snížení a ve ètvrtém ètvrtletí již byl zaznamenán pøedstih rùstu produktivity. Tento vývoj byl ale dùsledkem soubìhu mzdových restrikcí a urèitého vzestupu míry rùstu produktivity v dùsledku snižování zamìstnanosti. Ve 4. ètvrtletí rùst produktivity pøedstihl rùst prùmìrné reálné mzdy Urèité zlepšení relace prùmìrné reálné mzdy a produktivity práce v roce 1997 proti pøedchozímu roku se promítlo také do zlepšení konkurenceschopnosti firem, tj. do mírného poklesu meziroèního rùstu jednotkových mzdových nákladù. Jejich rùst v roce 1997 výraznì zpomalil pøedevším v dùsledku zvolnìní rùstu pøíjmù z mezd, úroveò jejich dynamiky rùstu však zùstala relativnì vysoká. Mírnì poklesl rùst jednotkových mzdových nákladù V porovnání s pøedchozím rokem se tempo rùstu prùmyslové výroby snížilo (na 4,5 %), pøesto ale dosáhlo vlivem vyššího rùstu výroby ve druhém pololetí relativnì vysoké hodnoty (slabý rùst výroby v 1. pololetí byl vystøídán pomìrnì vysokým rùstem v pololetí druhém). Rùst prùmyslové výroby byl doprovázen znaènou odvìtvovou diferenciací, zejména došlo k rùstu exportnì orientovaných odvìtví (výroba elektrických a optických pøístrojù a výroby dopravních prostøedkù), naopak ke stagnaci až poklesu v odvìtvích neschopných èelit zahranièní konkurenci ani na domácím trhu (pøedevším textilní a odìvní prùmysl a prùmysl kožedìlný). V prùbìhu roku pokraèoval rozdílný vývoj dynamiky obou skupin odvìtví. Výrazný rùst vykázal i prùmysl koksování a rafinérského zpracování ropy, který patøil k tìm odvìtvím, která rozhodující mìrou pøispìla k relativnì uspokojivému rùstu prùmyslu jako celku. Rùst prùmyslové výroby dosáhl 4,5 % Ve stavebnictví vlivem øady nepøíznivých faktorù se produkce proti pøedchozímu roku snížila o 3,9 %. Tento pokles byl spojen s oslabením poptávky prakticky ve všech sektorech, výrazný byl zejména propad vládních investic. Stavební výroba výraznì poklesla Po stagnaci v pøedchozím roce hrubá zemìdìlská produkce meziroènì poklesla o 5,9 %. Pro rok 1997 byl charakteristický zejména významný pokles živoèišné pro- K poklesu produkce došlo i v zemìdìlství 9

15 dukce (o 8,4 %). V rostlinné výrobì celková produkce pøi komoditní diferenciaci poklesla o 2,9 %. Reálný rùst tržeb v maloobchodu byl slabý Pomìrnì výrazný byl pokles dynamiky rùstu celkových tržeb odvìtví obchodu 5/, kde se tempo rùstu proti roku 1996 snížilo o 10,2 bodu na 1,9 %. Na tomto poklesu se podílely pøedevším tržby maloobchodu 6/, jejichž míra rùstu proti minulému roku poklesla o 8,7 bodu. Pomaleji rostly i tržby za prodej a opravy motorových vozidel a tržby v pohostinství a ubytování poklesly. Pøíèinu výrazného snížení dynamiky rùstu tržeb lze vidìt pøedevším v nižší dynamice rùstu reálných pøíjmù z mezd, sociálních pøíjmù a dále pak v rostoucí nezamìstnanosti a rùstu ostatních výdajù domácností (pojistné, splátky vysokých úrokù z hypoteèních pùjèek). Dalším dùvodem poklesu koupìschopné poptávky obyvatelstva v roce 1997 byl i rostoucí zájem o jiné formy užití disponibilních zdrojù (nemovitosti aj.). Pøidaná hodnota v odvìtví dopravy meziroènì poklesla pøedevším v dùsledku celkového ochabování ekonomické aktivity. Výrazný byl naopak rùst spojù, pøedevším v dùsledku razantní expanze pevné i mobilní telefonní sítì. Reálné výkony ostatních tržních služeb i sektor služeb - rovnìž v návaznosti na slabou ekonomickou aktivitu - stagnovaly. Ke znaènému poklesu pøidané hodnoty došlo v odvìtví penìžnictví. Výsledky finanèního hospodaøení nefinanèních podnikù se zhoršily Nepøíznivý vývoj finanèního hospodaøení u nefinanèních organizací a korporací projevující se v prùbìhu roku 1997 se ke konci roku zastavil. Objem hrubého zisku za celý rok 1997 se ve srovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšil o 5,9 %. Celkové náklady, zejména v dùsledku vyšší dynamiky rùstu výkonové spotøeby, rostly rychlejším tempem než výnosy. Tento vývoj èásteènì ovlivnily mimoøádné náklady vyvolané povodnìmi. Poèet ztrátových podnikù se v roce 1997 v porovnání s pøedchozím rokem snížil o necelých 5 %, podíl ztrátových organizací na celkových organizacích se v zásadì nezmìnil a pohyboval se na úrovni cca 39 %. Ke zhoršení došlo v roce 1997 v porovnání s rokem 1996 u kvalitativních finanèních ukazatelù; rentabilita nákladù mírnì poklesla o 0,05 bodu, zvýšila se materiálová nároènost o 0,5 bodu. I. 3. Privatizace Privatizace státního majetku výraznìji nepokroèila V procesu privatizace nedošlo v roce 1997 k výraznìjším zmìnám. Privatizace pokraèovala zejména u menších subjektù, u tzv. strategických spoleèností byly vytváøeny podmínky pro jejich privatizaci v dalším období. Poèet strategických spoleèností se v prùbìhu roku 1997 snížil o 14 spoleèností z dùvodù ztráty strategického významu nebo úplné doprivatizace. V evidenci Fondu národního majetku (FNM) zùstalo ke konci roku 42 strategických spoleèností (vèetnì 4 nejvìtších bank). Rozhodující pozornost na sebe poutala v roce 1997 privatizace bankovního sektoru. V Èeské republice existovalo na konci roku bank (vèetnì 10 bank bez licence), z toho 4 banky v nucené správì. Státní úèast urèená k privatizaci u nejvìtších bank zùstala v prùbìhu celého roku na prakticky stejné úrovni. Rozhodující èást aktiv byla i nadále soustøedìna do 4 nejvìtších bank s výraznou úèastí státu, tj. do Komerèní banky, a. s. (48,74 % úèast státu), Èeské spoøitelny, a. s. (45 %), Investièní a poštovní banky, a. s. (31,49 %) a ÈSOB, a. s. (19,59 %). Jednání o privatizaci tìchto podílù a tím i o skuteèném odstátnìní tìchto komerèních penìžních ústavù v roce 1997 fakticky nepokroèila s výjimkou IPB, a. s., kde ve druhé polovinì roku probíhala intenzivní jednání o prodeji státní úèasti spoleènosti Nomura. 5/ Rozumí se vèetnì tržeb za opravy spotøebního zboží, prodej a opravy motorových vozidel a prodej pohonných hmot. 6/ Tržby v maloobchodì pøedstavují cca 70 % z celkových tržeb v odvìtví obchodu a pohostinství. 10

16 Od poèátku privatizace pøijal FNM privatizaèních projektù s hodnotou základního jmìní privatizovaných subjektù 928,5 mld. Kè a privatizace byla ukonèena u subjektù se základním jmìním 904,4 mld. Kè, z toho v roce 1997 byla ukonèena privatizace u 583 subjektù. Ke konci roku zùstalo rozpracováno 479 pøípadù se základním jmìním 24,1 mld. Kè. Ke konci roku mìl stát prostøednictvím FNM v portfoliu 610 spoleèností se základním jmìní 358,8 mld. Kè. Podíl FNM èinil 53,4 %, tj. 193 mld. Kè. I. 4. Trh práce Podle odhadu ÈNB poklesla zamìstnanost 7/ ke konci roku 1997 meziroènì o 0,9 %. Ve vývoji zamìstnanosti se kromì úsporných opatøení vlády v organizacích napojených na státní rozpoèet (cca 16 % celkové zamìstnanosti) projevily i finanèní problémy podnikù, které vedly ke snaze snižovat mzdové náklady. Pokraèovala diferenciace ve vývoji zamìstnanosti v jednotlivých odvìtvích. Zamìstnanost v národním hospodáøství poklesla Míra nezamìstnanosti v prùbìhu roku trvale rostla s výjimkou sezónního poklesu nezamìstnanosti v únoru a bøeznu. Rozhodující vliv na vývoj nezamìstnanosti mìlo celkové zpomalení dynamiky ekonomického rùstu. Dále zde pùsobila zhoršující se finanèní situace podnikù, pokraèující restrukturalizace, úsilí o snižování výrobních nákladù, což s sebou pøinášelo snižování pracovních míst. Urèitou negativní roli ve vývoji nezamìstnanosti v nìkterých èástech okresù (mikroregionech) sehrála i špatná dopravní obslužnost, která odrazovala podnikatele a firmy k investování a zhoršovala i dostupnost nabídky pracovních míst. Na rùstu nezamìstnanosti se v okresech severomoravského, jihomoravského a èásteènì i východoèeského regionu podílely rovnìž èervencové povodnì. Míra nezamìstnanosti v prùbìhu roku trvale rostla Ke konci roku 1997 bylo na úøadech práce evidováno 268,9 tis. osob pøi míøe nezamìstnanosti 5,2 %. Doposud nejvyšší poèet evidovaných nezamìstnaných znamenal proti konci roku 1996 nárùst o 82,6 tis. osob a míry nezamìstnanosti o 1,7 bodu. Ze sezónního vyrovnání míry nezamìstnanosti, provádìného ÈSÚ, je zøejmý pokraèující trend rùstu míry nezamìstnanosti, ale jeho tempo se mírnì snižuje. 7/ Rozumí se prùmìrné poèty. 11

17 Situace na trhu práce se pøiostøovala, prohlubovaly se regionální a kvalifikaèní rozdíly v nezamìstnanosti Trvalý nárùst nezamìstnanosti mìl za následek pøiostøení situace na trhu práce. V porovnání se stejným obdobím pøedchozího roku poklesl poèet volných pracovních míst o cca 21,6 tis. Pokles poètu volných pracovních míst se následnì odrazil v rùstu poètu osob pøipadajících na 1 volné pracovní místo: zatímco ke konci roku 1996 pøipadalo na 1 volné pracovní místo 2,2 osoby, ke konci roku 1997 pøipadaly na 1 volné místo 4,3 osoby. Zhoršení relace mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle se odrazilo i v prohlubování rozdílu mezi nabídkou a poptávkou z hlediska kvalifikaèní struktury. Trvale na trhu práce nenacházeli umístìní obèané se základním vzdìláním, resp. vyuèení, ale v prùbìhu roku se dostali do problémù s umístìním na trhu práce i absolventi s ekonomickým, popø. humanitním zamìøením. Z hlediska poptávky po pracovní síle trvale pøevažovala poptávka po kvalifikovaných øemeslnických profesích. I. 5. Ceny Cenový rùst mírnì zrychlil V prosinci 1997 dosáhl meziroèní rùst spotøebitelských cen 8/ 10 % a roèní míra inflace 8,5 % 9/. Proti pøedchozímu roku byl rùst cen vyšší o 1,4 bodu; pøíèinou byla rychlejší dynamika rùstu regulovaných cen (proti roku 1996 byl podíl na inflaci vyšší o 1,4 bodu). Èistá inflace 10/ se naopak meziroènì snížila o 0,3 bodu. V jejím vývoji se odrazila øada vzájemnì se prolínajících vlivù, pøedevším k jejímu poklesu pøispìl pøíznivý vývoj cen potravin. Naopak korigovaná inflace 11/ mírnì vzrostla vlivem depreciace kurzu koruny, nákladových faktorù a v prvé polovinì roku i v dùsledku vysokého pøevisu domácí poptávky nad domácí nabídkou (k pozitivní zmìnì v relaci domácí nabídky a poptávky došlo až poèínaje tøetím ètvrtletím). V prùbìhu roku èistá inflace (meziroèní rùst) kulminovala v záøí, poté byl vykázán snižující se trend. 8/ Rozumí se pøírùstek spotøebitelských cen od poèátku roku. 9/ Rozumí se prùmìr meziroèních mìsíèních indexù rùstu spotøebitelských cen. 10/ Èistá inflace = korigovaná inflace + ceny potravin. Rozumí se inflace, poèítaná na neúplném spotøebním koši, z nìhož jsou vylouèeny položky s regulovanými cenami, položky s cenami ovlivòovanými jinými administrativními opatøeními. Položky, u kterých dochází k cenovým zmìnám z titulu daòových úprav, zùstávají souèástí spotøebního koše, avšak vliv daòových úprav je eliminován. 11/ Korigovaná inflace je poèítána na neúplném spotøebním koši, z nìhož jsou vylouèeny položky s regulovanými cenami a položky cen potravin. 12

18 Struktura cenového vývoje Stálá váha ve spotø. koši v % v roce 1997 Rok 1996 Rok 1997 Skuteènost Podíl na Skuteènost Podíl na v % celkové inflaci v % celkové inflaci v bodech v bodech Míra inflace (roèní klouzavý prùmìr) 8,8 8,8 8,5 8,5 Meziroèní rùst spotøebitelských cen celkem 100,0 8,6 8,6 10,0 10,0 v základním èlenìní: Regulované ceny 18,4 13,8 3,2 22,7 4,6 Ceny potravin 32,7 7,9 2,6 5,6 1,8 Korigovaná inflace 48,9 6,5 2,8 7,6 3,6 V prùbìhu roku 1997 trvale rostly rychleji ceny neobchodovatelných komodit ve srovnání s obchodovatelnými komoditami (16,8 %, resp. 6,3 % meziroèní rùst v prosinci 1997). Rychlejší rùst cen neobchodovatelných komodit proti roku 1996 byl do znaèné míry ovlivnìn vývojem regulovaných cen, nebo rùst cen obchodovatelných komodit bez potravin (7 %) a neobchodovatelných neregulovaných komodit (8,9 %) se v roce 1997 sblížil; pøitom ještì v roce 1996 dosahoval rozdíl temp rùstu tìchto cenových skupin 3,2 bodu. Ke sblížení dynamiky rùstu pøispìlo zastavení dynamiky rùstu neobchodovatelných neregulovaných komodit v dùsledku poklesu tempa rùstu mezd a poptávky (8,9 % v roce 1996 i 1997), které kompenzovalo mírnìjší nárùst cen obchodovatelných komodit bez potravin vlivem depreciace kurzu koruny (z 5,7 % na 7 %). Mezimìsíèní jádrová inflace 12/ propoèítávaná ÈSÚ tak vykázala v závìru roku 1997 postupný pokles. Rychleji rostly ceny neobchodovatelných komodit než obchodovatelných Vývoj èisté inflace ovlivnily významnì pøedevším tøi následující faktory. Jednalo se pøednì o vývoj kurzu koruny k DEM. Tento vliv se projevil v rùstu jednotlivých segmentù èisté inflace, a to zejména v korigované inflaci, v menším rozsahu i v potravinách. Dopad kurzových zmìn ovlivnil èistou inflaci dle našich propoètù o cca 2 body. Vývoj èisté inflace významnì ovlivnily kurzové zmìny Rùst cen ovlivnil i vývoj nákladových faktorù: na rùst cen tlaèil stále vysoký, i když výraznì se snižující rùst mezd (který se spolu s meziroèním poklesem produktu odrazil ve stále vysokém rùstu jednotkových mzdových nákladù) a rùst materiálové nároènosti výroby (ovlivnìné i depreciací kurzu koruny). Tyto skuteènosti se odrazily v meziroèním rùstu dynamiky cen prùmyslových výrobcù (o 1,3 bodu proti roku 1996). Podle našeho odhadu dopad tohoto vlivu do èisté inflace pøesáhl 2 body. 12/ Celkový pøírùstek spotøebitelských cen proti pøedchozímu mìsíci, oèištìný o sezonní vliv a vliv rùstu regulovaných cen 13

19 K rùstu cen pøispìly, pøedevším v polovinì roku, i poptávkové impulzy. Míra rùstu reálných pøíjmù ovlivnila rozhodujícím zpùsobem rùst poptávky domácností a spolu s nízkým rùstem produktu vytvoøila poptávkový pøevis. Ve druhém pololetí však již došlo k prudkému poklesu tempa rùstu jak reálných pøíjmù, tak i k absolutnímu poklesu poptávky obyvatelstva a její tlak na rùst cen oslabil. Vývoj v jednotlivých segmentech cenového pohybu 13/ Regulované ceny výraznì vzrostly V oblasti regulovaných cen došlo v roce 1997 k výraznému rùstu v nìkolika krocích, které se realizovaly v lednu, dubnu a èervenci. Aèkoliv podíl regulovaných cen v celkovém spotøebním koši èinil 22,8 % (pøepoètená váha prosince 1997), podíl na celkové inflaci èinil 46,2 %. Ceny potravin se vyvíjely pøíznivìji Vývoj cen potravin se v roce 1997 vyvíjel podstatnì pøíznivìji než v roce pøedchozím, a to zejména v prvé polovinì roku. Zrychlení rùstu ve druhém pololetí bylo spojeno pøedevším s rychlejším rùstem cen masa a masných výrobkù (v návaznosti na rùst cen zemìdìlských výrobcù) a od srpna s depreciací kurzu koruny. Pøesto byl celkový pøírùstek cen v roce 1997 o 2,3 bodu nižší (na 5,6 %) než v roce pøedchozím. Rùst korigované inflace se zrychlil ve druhém pololetí Korigovaná inflace rostla v 1. pololetí pomìrnì pomalu. Její zrychlení ve druhé polovinì roku bylo výsledkem depreciace kurzu koruny. Dopad depreciace kurzu koruny byl nejvíce patrný na vývoji cen dovážených výrobkù. V cenách domácích výrobkù se projevovalo dotahování cen ke srovnatelným dováženým výrobkùm, v jejichž cenách se promítla pøímo depreciace kurzu koruny. Tato skuteènost je zøejmá z rùstu cen výrobkù s pøevahou tuzemské výroby v posledních mìsících roku. Vývoj cen domácích výrobcù byl diferencovaný Po poklesu tempa rùstu v roce 1996 (o 2,8 bodu na 4,4 %) míra rùstu cen prùmyslových výrobcù v roce 1997 opìt vzrostla (na 5,7 %); zrychlení rùstu bylo spojeno pøedevším s depreciací kurzu koruny. Ceny stavebních prací si udržovaly v roce 1997 relativnì vysokou dynamiku rùstu (11,9 %); zvýšení tempa rùstu o 0,7 procentního bodu proti roku 1996 ovlivnil zejména rùst cen stavebních materiálù. Pouze rùst cen zemìdìlských výrobcù se v roce 1997 výraznìji zpomalil (proti roku 1996 o 4,3 procentního bodu na 2,5 %). 13/ Celkový CPI = regulované ceny + ceny potravin + korigovaná inflace 14

20 II. PLATEBNÍ BILANCE Ve vývoji platební bilance došlo v prùbìhu roku 1997 k významné zmìnì: po dlouhodobìjším rùstu (od roku 1994) došlo k absolutnímu poklesu deficitu obchodní bilance proti roku 1996 pøi vyšším rùstu vývozu než dovozu. Tento zlom byl pøedevším úzce spojen s opatøeními mìnové a fiskální politiky, která byla zamìøena na tlumení nadmìrného rùstu domácí poptávky (uspokojované pøedevším z dovozu) a kvìtnovou depreciací kurzu koruny. Rozhodujícím faktorem pro dynamický rùst exportu bylo zvyšování strojírenských dodávek z novì vybudovaných kapacit pøedevším podnikù se zahranièní majetkovou úèastí. Vývoj na kapitálovém a finanèním úètu byl výraznì ovlivnìn kvìtnovými a listopadovými turbulencemi na mezibankovním devizovém trhu, které byly reakcí investorù na makroekonomický vývoj na poèátku roku a listopadovou destabilizací politické situace; v obou èasových intervalech byl patrný vliv i asijské mìnové krize. Za tìchto okolností došlo k silnému odlivu pøedevším krátkodobého kapitálu s dopadem na celkový pokles aktiva kapitálového úètu. Celková platební bilance skonèila deficitem, který byl kryt poklesem devizových rezerv ÈNB v rozsahu 56 mld. Kè. II. 1. Bìžný úèet Pod vlivem vnìjších a pøedevším vnitøních faktorù se v roce 1997 zastavila dlouhodobìjší rùstová tendence deficitu bìžného úètu platební bilance; dosažený deficit koncem roku 1997 v rozsahu 100,1 mld. Kè byl o 16,4 mld. Kè nižší než tomu bylo v pøedchozím roce. Pokles absolutní hodnoty deficitu znamenal i zlepšení relativních ukazatelù: zatímco v roce 1996 se podíl deficitu bìžného úètu pohyboval na úrovni 7,6 % z HDP, v roce 1997 se jeho podíl snížil na 6,1 %. Zlepšení pasíva bìžného úètu bylo v zásadì spojeno s absolutním poklesem deficitu obchodní bilance, nebo bilance služeb a bìžné pøevody byly nadále pøebytkové, jen s mírnì vyšší úrovní než v pøedchozím roce. Schodek bilance výnosù se proti roku 1996 zvýšil o 1 mld. Kè vlivem vyšších splátek úrokù z døíve pøijatých zahranièních úvìrù a placení dividend. Došlo ke zlomu ve vývoji salda bìžného úètu obchodní bilance Bìžný úèet platební bilance (mld. Kè) Obchodní bilance -15,3-39,7-97,6-159,5-145,6 Bilance služeb 29,5 14,0 48,9 52,2 54,9 Bilance výnosù -3,4-0,5-2,8-19,6-20,6 Bìžné pøevody 2,5 3,6 15,2 10,4 11,2 Bìžný úèet celkem 13,3-22,6-36,3-116,5-100,1 Pøes výraznìjší nárùst dovozù v závìru roku 1997 se celkový deficit obchodní bilance proti pøedchozímu roku absolutnì snížil o 13,9 mld. Kè (438 mil. USD) 14/ na 145,6 mld. Kè (podle metodiky MMF pro sestavování platební bilance), což znamenalo pokles podílu deficitu obchodní bilance na HDP o 1,6 bodù proti roku 1996 na 8,8 %. Zesílení dovozù v závìru roku neznamenalo opìtnou zmìnu trendu, nýbrž šlo v pøevážné míøe o pøedzásobení pod vlivem oèekávání dalších zmìn ve vývoji kurzu koruny v souvislosti se situací na politické scénì v posledních mìsících roku. Výraznìjší zvýšení pøedstavovaly koncem roku dovozy investic pro energetiku. Pokles deficitu bìžného úètu byl ovlivnìn pøíznivìjším vývojem obchodní bilance 14/ Pøepoèteno prùmìrným kurzem roku