Kde houby rostou? ekosystém.
|
|
- Josef Kraus
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Kde houby rostou? Obecně řečeno, prakticky všude. Houbaře a milovníka přírody obyčejně jako první napadne, že největší spektrum velkých i malých druhů hub samozřejmě najdeme v lese. Ovšem není les jako les a kromě toho rostou houby také na lukách, pastvinách, na obdělávané půdě na lesních mýtinách, v zahradách, parcích, v alejích stromů nebo i na spáleništích, starých hnojištích či rašeliništích. Kupodivu docela málo zajímavých druhů hub pro houbaře roste v našich pralesích, ty jsou spíše doménou pro houby dřevokazné a pro rozkladné mikromycety. Z tohoto hlediska je to lepší v lese přirozeném, který je vyváženým typem porostu ve vývojovém sledu různých typů vegetace. To zní možná složitě, ale znamená to, že prakticky veškerá volná půda by po určitém čase bez obdělávání zarostla lesem. V přirozených lesních porostech se uplatňuje nejvýhodnější kombinace hlavního druhu stromů a dalších rostlin a živočichů, jde o známý pojem ekosystém. Dominantní dřevinou může být smrk, dub, habr, borovice, buk, modřín a jiné dřeviny. Dalším typem jsou kulturní lesy. V jejich porostu zásadním způsobem převažuje jeden jediný druh dřeviny, např. smrk v kulturní smrčině. V tomto typu lesa rostou houby kupodivu celkem dobře, zvláště je-li ponechán delší dobu v klidu a má-li půda dostatek humusu. Nějakou dobu ale trvá, než se podhoubí po vysázení stromů v takovém lese uchytí. 48
2 49
3 Daleko menší počet druhů hub si vybral za svoje životní prostředí louky. Příroda má ale světlé výjimky, mezi které patří např. špička obecná (Marasmius oreades), které se také, a ne nadarmo, říká špička travní. Někdy roste poblíž okrajů lesů, ale jindy vyloženě na louce. Většinou vytváří úplné nebo nedokonalé kruhy nebo řady. Uvnitř kruhů si dělá podhoubí špiček životní prostor a bojuje chemickými látkami proti konkurenčním travinám, které také v tomto boji nezřídka podlehnou a odumřou. Houby tedy rostou téměř všude a nejlepší je vypravit se za nimi do lesa. Otázka ale zní: Kdy a kde? Naštěstí i houby mají svoje biorytmy a vegetační období, takže se dá tato otázka zodpovědět, i když ne úplně dokonale. Na růstu hub se totiž zásadním způsobem podílí vliv počasí. Mohou nastat celá dlouhá období sucha, kdy houby vůbec nerostou. Někdy může být počasí tak nepříznivé, že je pro houbaře ztracená dokonce celá sezóna a musí doufat, že lepší časy nastanou až v dalším roce Život všech hub se ale nezastavil, podhoubí přežívá v latentních formách, mikroskopickým houbám stačí nepatrné množství vláhy, některé druhy se spokojí s vodou obsaženou v substrátu a jiným stačí trocha vody k nastartování metabolismu a potom se spokojí prakticky se suchým dřevem (takovou houbou je např. dřevomorka domácí). Na výše položenou otázku se pokusíme přesněji odpovědět v následujících kapitolách. Charakteristika hlavních míst výskytu hub Nejjednodušší dělení lesů je na listnaté, jehličnaté a smíšené. To je ovšem skutečně jen velmi hrubé dělení, mykologie rozeznává 13 typů lesů. Rozdělení typů lesů a jiných lokalit z hlediska růstu různých druhů hub je navíc jen orientač- 50
4 ní, v praxi se sotva vyskytuje les, který by byl absolutně homogenní, tvořený jedním jediným druhem stromu. Někdy se nacházejí jiné druhy stromů na jeho okraji, někdy roste v lese mnohem více různých dřevin, plochy s jedním převažujícím druhem stromů přecházejí v plochy s jiným, nezřídka procházíme lesem jehličnanů, ve kterém jsou háje listnáčů a naopak. V některém lese houby nerostou vůbec, i když by tam podle všech předpokladů a zkušeností přece něco růst mělo Zkušený houbař je na takové situace ovšem připraven a musí pružně reagovat na měnící se druh vegetace, na to zda se nachází ve středu lesa, na jeho okraji, na vlhčím stanovišti, na sušším, na návětrné straně kopce či v závětří. Soubor těchto zkušeností se nedá vyčíst ze žádné příručky, proto to nečekejte ani od této naší, dá se získat jedině praxí. Prostě řečeno, takové zkušenosti se musí vychodit. Lesy jsou mimo jiné pro pravého houbaře také zdrojem poučení, zábavy, relaxace a v neposlední řadě i čistého vzduchu. Takže skutečný houbař odchází z lesa i bez úlovku (i když to je smutné) nějakým způsobem vnitřně obohacen. Smrkový les přirozený, smrková monokultura Smrkové lesy se u nás vyskytují od nížin, kde jsou často v podmáčených oblastech, až do horských poloh. Mohlo by se zdát, že kulturní smrčina bude na počet druhů hub chudší, ale nemusí to být pravda. V takovém lese, je-li v příhodném terénu, mají houby malou konkurenci jiné vegetace, takže se zde vyskytují druhy jako v přirozeném lese (a navíc se tam pěkně chodí). Ze symbiotických hub zde můžeme nacházet hřiby: smrkové, hnědé (suchohřiby), nachovýtrusné, žlučníky, kováře, kříště, žlutomasé aj. Zvláštní houbou je tady hadovka smrdutá. Z jedovatých a halucinogenních hub zde rostou lysohlávky. Na povrchu půdy rostou hvězdovky, krásnoporky. 51
5 Holubinek v těchto lesích roste celá řada, jmenujme jahodovou, odbarvenou, kolčaví, mandlovou, trávozelenou, namodralou, v mechu rostou ryzce, lišky, slizák mazlavý. Dále muchomůrka červená, růžovka, zelená, šedivka, plavá, jízlivá. Humus rozkládají různé penízovky. Na opadu rostou helmovky, strmělky, krásnorůžek lepkavý aj. Na pařezech zde roste hojně čechratka černohuňatá, šafránky aj. Nesmíme opomenout asi nejznámější houbu václavku obecnou, která patří mezi parazitní houby. Tento les se hantýrkou označuje jako jehličí. Dubohabrový les, dubohabrový háj Jsou to přirozené lesy nížinného stupně, zasahují až do pahorkatin. Poměr dřevin v těchto hájích není nikdy stabilní, někde převažují duby, jinde habry. Z praktického hlediska jde o klasický listnáč, les listnatý. Roste zde jedna z nejžádanějších hub, hřib dubový, dále plstnatý, žlutomasý, kozák habrový, lišky, muchomůrka zelená, růžovka, tygrovaná, pstřeň dubový jako zástupce parazitů, hřib kovář, stroček trubkovitý, penízovky, čirůvky, celá řada holubinek. Nápadnou houbou je zde bílý ryzec peprný, malým hříbkům podobná holubinka smrdutá, ryzec palčivý, dubový, plstnatý, velmi vzácně muchomůrka královská, hřib královský, v teplých obdobích hřib Legueův, modračka, koloděj. Mezi kulinářsky žádané houby patří ryzec syrovinka. Potkáme zde i pýchavky, slzivky, penízovky, čirůvky, strmělky aj. Neznámé druhy zásadně nekonzumujeme nebo je předem konzultujeme se zkušeným houbařem či odborníkem! 52
6 Borový les přirozený, borový les smíšený Jsou to lesy rostoucí na skalním podkladu s půdou poměrně chudší na humus, někde rostou v půdách téměř pouze písečných. Čistě borové lesy v nížinách se vyskytují např. na jižní Moravě, jinak většinou jde o lesy smíšené s převažující borovicí. Při dobrých podmínkách bychom zde mohli najít především asi nejžádanější hřib borový, klouzek bílý, klouzek zrnitý, hřib peprný, strakoš, čirůvku zelánku, havelku a zemní, ryzec pravý, ucháče obecného, známou bedlu vysokou, kotrč kadeřavý, šafránku červenožlutou, lišku obecnou, hřib hnědý a parazitický, rovněž tak celou řadu holubinek aj. Lesní mýtiny, louky na okrajích lesů, pole, stepi Jde o lokality středně zásobené vodou. Voda se zde udrží o něco kratší dobu než v lesích a proto tu houby tvoří plodnice po kratší dobu. Rovněž množství druhů je v těchto místech nižší než v lesích. Dobrý houbař by ale tyto oblasti neměl opomíjet, např. na dobře vyhnojených loukách může růst pěkná úroda žampiónů pečárek. Dále se zde dají najít šťavnatky, špička obecná, čirůvka májovka, polnička raná, bedly vysoké, závojenky podtrnky, hnojníky, mechovky, strmělky, kropenatce aj. Další typy lesů Mykologie rozlišuje lesy ještě na teplomilné doubravy s převažujícím dubem šípákem, olšiny na rašeliništích, kyselé doubravy, lužní lesy, bučiny, smíšené lesy s převahou bříz, modřínové lesy či porosty s převahou modřínů a bezlesá rašeliniště. V každém z těchto lesů se vyskytují typické druhy hub. Z praktického hlediska jsou z těchto typů lesů nejzajímavější lesy čistě bukové vápnomilné a kyselé bukové (podle typu půdy). Bohužel je třeba konstatovat, že se 53
7 v dnešní době staly tyto lesy terčem dřevařských těžebních společností, které vidí tyto krásné a vznešené háje a lesy pouze prizmatem zisků. Bukové dřevo je totiž silně ziskovou komoditou, protože dosahuje poměrně velkých objemů z plochy. Žádá ho hlavně nábytkářský, papírenský, potravinářský průmysl a stavebnictví, používá se na výrobu dřevěného uhlí pro grilování, na uzení a v celé řadě dalších oblastí. Ke škodě přírody, lesů a nakonec i houbařů se místo těchto starých velikánů později vysadí obvykle smrková monokultura a pestrost naší přírody se tak ztrácí. Kdy houby hledat? V průběhu celého roku, jako uzavřeného a opakujícího se cyklu v naší přírodě, se mění podmínky pro růst hub zásadním způsobem. Z hlediska mykologie se cykly čtyř ročních období mohou poněkud překrývat, někdy ale počasí prostě způsobí absenci růstu druhů a v takovém případě celé jedno období (nebo i více) odpadne. Některou sezónu může zase nastat situace, kdy se počasí zblázní a např. druhy letní rostou až na podzim a naopak. Růst hub je tedy na počasí závislý rozhodujícím způsobem a zvláště v posledních letech můžeme pozorovat značné výkyvy počasí, které možná souvisejí s celkovými klimatickými změnami. Jeden rok je např. extrémně suchý a hned dalšího roku se můžeme dočkat záplav a povodní. Pravděpodobně se tyto nevyvážené situace budou opakovat se stále větší četností, proto je dobré se na ně připravit. Základní podmínkou je bezesporu dostatek vláhy pro podhoubí a určitá teplota vzduchu, zvláště pak u vyšších hub. Vláha přichází s dostatkem dešťových srážek, prostě řečeno, musí pořádně pršet. Zamysleme se ale nad slovem pořádně. Praktičtí houbaři odpozorovali, že pro podhou- 54
8 bí je nejlepší vytrvalý déšť trvající třeba i několik dnů, než prudký lijavec, bouřka či průtrž mračen. Při těchto silných, ale krátkodobých srážkách odtéká déšť rychle po povrchu půdy do vodních toků, aniž by se půda stačila patřičně nasytit vodou. To lesní půda umí dokonale a je také zásobníkem a distributorem vody. Jediný metr čtvereční lesní půdy, pokrytý vegetací a mechem, může podle své kvality zachytit a pozvolna uvolňovat až 50 litrů vody, což je významné množství i z hlediska hydrologického. Lesy zadržováním vody brání povodním a záplavám, holiny povodně naopak podporují. K houbařskému folklóru již patří určitá zažitá slovní spojení a rčení, na kterých je ale kus pravdy. Kupříkladu známý zahradnický déšť je pro růst podhoubí a vytváření plodnic skutečně tím nejlepším způsobem závlahy, musí mít ale dostatečnou intenzitu. Stejně tak rčení o tom, že se páří z lesů, a tudíž porostou houby, není od věci. Je-li totiž lesní půda dobře prohřátá a dostane-li solidní dávku dešťových srážek, dochází k nasycení půdy vodou, přičemž se část vody odpařuje do vzduchu, kde původně neviditelné vodní páry kondenzují na viditelné vodní částečky, a to houbám velice svědčí. Bylo objektivně zjištěno, že pro růst hub je mimo jiné důležitým faktorem vysoká relativní vlhkost vzduchu. Naopak negativně na růst hub působí přítomnost znečišťujících látek ve vzduchu (oxidy síry, dusíku, oxid uhelnatý, prach), které při dlouhodobějším působení poškozují a ničí podhoubí. Značné množství vláhy houbám prospívá při tvorbě plodnic, při klíčení výtrusů a také při rozrůstání mycelia do okolí. Vše má ale svoje meze, enormní a dlouhotrvající období vlhka může vést ke hnilobě měkkých plodnic některých druhů hub, mohou být také napadené některými plísněmi a jinými parazitickými druhy hub. U některých tvrdých plodnic může voda zabránit houbě v dýchání, a ač to bude znít 55
9 podivně, houba se tímto způsobem může udusit. Houby totiž, podobně jako jiné organismy, potřebují ke svému životu čerstvý vzduch s dostatkem molekulárního dýchatelného kyslíku (O 2 ) pro svůj metabolismus. Další podmínkou růstu hub je teplota vzduchu, ale i teplota půdy či substrátu. Optimální teplota pro jednotlivé druhy hub značně kolísá. Stručně by se dalo říci, že pro okruh hub, které se označují jako kloboukaté je optimální teplota 25 C. Na druhou stranu můžeme říci, že většina druhů hub při teplotách pod 10 C růst přestává. Jak už je to v přírodě zvykem, vždy existuje nějaká výjimka a tak jsou známé i druhy, které rostou až do mírných mrazíků při -7 C. Daleko odolnější než plodnice a podhoubí jsou houbové výtrusy, ty mohou bez úhony přečkat mráz -25 C, a naopak vydrží i teplotu +50 C. Pro mycelium a pro tvorbu plodnic je nejdůležitější teplota půdy, která má oproti vzduchu jistou setrvačnost, ohřívá se i chladne pomaleji než vzduch. Některé druhy hub umějí využívat tepla, které vzniká v půdě při rozkladu organických zbytků, teplo vzniká i rozkladem humusu nebo trouchnivějícího dřeva větví, pařezů i celých kmenů. Proto mohou na svém stanovišti běžně růst i při teplotách okolního vzduchu, které se pohybují v rozmezí 0 až +10 C. Většina druhů hub vytváří plodnice v teplých obdobích roku, což by mělo být jaro, samozřejmě léto i podzim, pokud není příliš chladný. Pro růst hub je také dobré, aby nedocházelo k příliš velkým rozdílům mezi denní a noční teplotou vzduchu, které někdy mohou přesahovat i 20 C. Druhy hub s velkými plodnicemi můžeme rozdělit obecně podle nároků na teplotu přibližně do tří skupin: 1. Chladnomilné druhy hub rostou dobře při teplotách od 0 do 15 C. 2. Druhy hub se středním nárokem rostou při teplotách od 15 do 35 C. 56
10 3. Teplomilné druhy hub rostou nejlépe při teplotách od 35 do 45 C. Některé houby se ale do příslušné kolonky těžko zařazují, tak např. václavka obecná roste nejlépe při teplotě substrátu (dřevní hmoty) +27 C, přičemž ale teplota okolního vzduchu může být podstatně nižší, což je v přírodě jev víceméně pravidelný. Bylo zjištěno, že mycelium penízovky sametonohé roste nejlépe při teplotě vzduchu +25 C, přičemž ale plodnice vytváří i při teplotě okolního vzduchu pouze +5 C, tedy nepříliš daleko od bodu mrazu. Životní pochody velké většiny druhů hub ustávají obvykle při teplotách pod 0 C (bod mrazu), platí to především pro makromycety. Houby mikroskopické jsou z tohoto hlediska mnohem odolnější vůči teplotním rozdílům. Jejich životní prostředí může mít rozpětí teplot od -24 C až do +95 C. Nebezpečí otrav jedovatými houbami Lidé měli a mají s využíváním hub většinou pozitivní zkušenosti, ovšem nelze pochybovat o tom, že houby často sehrály i zápornou roli. To platí beze zbytku o houbách jedovatých. Houbové jedy, odborně toxiny, si vyžadují podrobnější přístup, ať už se nad nimi pozastavíme z hlediska běžného houbaře sbírajícího houby pro potěšení a užitek, či z hlediska odborníka, který dokáže rozlišit v houbách celou řadu různých chemických látek pestrého využití v mnoha oborech lidské činnosti. S určitou dávkou nadsázky můžeme rovněž říci, že varování před účinky smrtelně jedovatých hub musí být uvedeno co nejdříve, ještě než se nezkušení houbaři vydají do lesa. Mohla by to totiž pro ně být také návštěva lesa poslední... 57
Věčko 1-18, Rozeznat vybrané typy hub
Věčko 1-18, Rozeznat vybrané typy hub Pravidla: Z vybraných 10 hub rozeznat alespoň 9 a určit jedlá/nejedlá/jedovatá, popřípadě znát houbu se, kterou se dá zaměnit Hřib kovář Roste v jehličnatých, smíšených
VíceAnotace: BIOLOGIE HUB - Vytvoření výukového plakátu na symbiózu některých hřibovitých hub s kořeny vyšších rostlin
Přírodovědný seminář 8. ročník Anotace: BIOLOGIE HUB - Vytvoření výukového plakátu na symbiózu některých hřibovitých hub s kořeny vyšších rostlin Očekávané výstupy: formou skupinové práce žák výtvarně
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní
VíceVY_32_INOVACE_PRV3_16_18. Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT HOUBY
VY_32_INOVACE_PRV3_16_18 Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT HOUBY VY_32_INOVACE_PRV3_16_18 Anotace: materiál obsahuje 2 listy anotace, 4 listy prezentace, 2 listy s úkoly,
VíceOTRAVY HOUBAMI Pelhřimov, Listopad 2013
OTRAVY HOUBAMI Pelhřimov, Listopad 2013 HOUBY (FUNGI) Věda zabývající se houbami se nazývá mykologie V ČR zjištěno kolem 10 000 druhů hub Houby rozdělujeme na jedlé, nejedlé a jedovaté OTRAVY HOUBAMI Pod
VíceAtlas jedlých hub. Hřib smrkový. Roste: červenec listopad
Atlas jedlých hub Hřib smrkový Roste: červenec listopad Klobouk 6 25 cm, světle nebo tmavě hnědý, jako ojíněný, vyklenutý. Rourky v mládí bílé, pak žlutozelené, jako u všech hřibovitých hub jinak zbarvené
VíceStřední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví
Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví Vzdělávací oblast: Materiály Název: Dřevokazné houby 1. část Autor: Ing. Zdenka Kubešová Datum, třída: 4.6.2012, 1.C Stručná anotace:
VíceZdeněk Kučera (zdenek.kucera@natur.cuni.cz), Jiří Riezner (jiri.riezner@ujep.cz), Silvie R. Kučerová (silvie.kucerova@ujep.cz)
Zdeněk Kučera (zdenek.kucera@natur.cuni.cz), Jiří Riezner (jiri.riezner@ujep.cz), Silvie R. Kučerová (silvie.kucerova@ujep.cz) Tento dokument obsahuje autorské řešení vybraných úloh, jejichž zadání je
VíceSMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.
SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE
VíceNázev projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy:vy_32_inovace_bi6.1 Autor David Kollert 1.9.2013 Datum 12.9. 2013 vytvoření/ověření
VíceLes provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a
I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla
Víceaneb Malá exkurze do království hřibovitých hub
MYKOLOGIE Hřib je jedna z mála věcí, před níž každý rád ohne svůj hřbet ba i na kolena klekne Vpředstavách většiny lidí vždy byl a je symbolem jedlých hub hříbek, hřib neboli hřiban, protože hřib představuje
VíceModrá, kolik roste dobrých.
Houby Pravý houbař není kazisvět. Miluje přírodu a les a přichází sem jako přítel k příteli. RNDr. František Kotlaba (1) MLD STMIL DMIL MIL STIS DTIS TIS S D J Co má desítková tabulka společného s houbami?
VíceVĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH
VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice
VíceVzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup
Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Houby Anotace Pracovní listy k procvičování učiva o houbách a jejich sběru. Autor Mgr. Iva Paděrová Jazyk
VíceSeminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie
Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie Hubert Šváb (3. ročník) Houby (Fungi) Mykologie: Věda zabývající se studiem hub (z řec. mýkés -houba) Nejstarší doklady o houbách pocházejí z prvohor,
VíceSoubor pracovních listů pro BOTANICKOU ČÁST EXPOZICE Příroda a krajina Ostravska
Soubor pracovních listů pro BOTANICKOU ČÁST EXPOZICE Příroda a krajina Ostravska Doporučeno pro žáky 2. stupně ZŠ, nižších ročníků víceletých gymnázií a 1. a 2. ročníků čtyřletých gymnázií. Pracovní listy
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.
VíceNÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Šrámková Lenka NÁZEV: VY_32_INOVACE_2.3.13.4._PŘ TÉMA: společenstva lesů ČÍSLO PROJEKTU:
VíceMEŠENSKÉ LISTY 2015. První číslo Úvodem
První číslo Úvodem Rádi bychom vám představili první tištěné vydání Mešenských listů. Tyto listy budou vy dávány jednou ročně vždy počátkem roku. Naleznete zde důležité informace o dění v naší obci a jiné
VíceOborová exkurze BIOLOGIE
PRAKTICKÁ VÝUKA PŘÍRODOVĚDNÝCH PŘEDMĚTŮ NA ZŠ A SŠ CZ.1.07/1.1.30/02.0024 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Oborová exkurze BIOLOGIE Téma:
VíceÚbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás
Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Libuše Májková, Státní rostlinolékařská správa Opava Tomáš Litschmann, soudní znalec v oboru meteorologie a klimatologie, Moravský
Více1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.
17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.
Vícevěda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
VíceÚloha odumřelého dřeva v lesních porostech
www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ107/1400/213149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č materiálu: VY_52_INOVACE_033 Irena
VícePřed dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
VíceObsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
VíceBuňka hub. mitochondrie. glykogen Golgiho aparát. vakuola jádro drsné ER. lysozóm. buněčná stěna plazm.membr. hladké ER
Říše: Houby (Fungi) Buňka hub buněčná stěna plazm.membr. lysozóm vakuola jádro drsné ER mitochondrie glykogen Golgiho aparát hladké ER Stavba těla t - stélky - tvořena souborem houbových vláken = hyf (u
VíceOkruh A jehličnatý les
Okruh A jehličnatý les Otázky pouze pro 6. 9. třídu jsou označeny hvězdičkou. 1) *Který z následujících jehličnanů není v ČR s výjimkou Jeseníků původní? jedle bělokorá smrk ztepilý borovice lesní modřín
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceHana Šmardová. Leden 2013. Člověk a příroda Přírodopis - Houby. Test na opakování kapitoly o houbách
VY_52_INOVACE_HS25 Jméno autora výukového materiálu Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace Hana Šmardová Leden 2013 6. roč.
VíceRostliny v lese VY_12_INOVACE_PRV.123.12
Rostliny v lese VY_12_INOVACE_PRV.123.12 Mgr.Charlotta Kurcová říjen 2011 Já a můj svět, Prvouka 1. 3.ročník Téma: Rostliny v lese Podtéma: lesní keře a plody, rostliny se kterými se nejčastěji setkáváme
VíceŽivotnost povrchové úpravy
téma materiály & technologie Životnost povrchové úpravy dřevěných stavebně-truhlářských konstrukcí a dílů Faktorů ovlivňujících životnost dřeva a jeho povrchové úpravy existuje široká škála a uplatňují
VíceTento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.10.Bi.Nahosemenne_ rostliny Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření:
Vícenedaleko Rychnova nad Kněžnou
Orlické hory a Podorlicko 17: 128 132, 163 (2010) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640 Zajímavé nálezy hub z lesa V Poustkách nedaleko Rychnova nad Kněžnou Tereza Tejklová 1 a Jan Kramoliš 2 1 Muzeum
VíceV lese - poznáváme rostliny a houby
Název ekostezky nebo ekokoutku: Ekostezka Lesík Škola: ZŠ a MŠ Nové Sedlo Tvůrce pracovních listů: Jitka Zamrzlová Přírodovědný test pro žáky Přírodovědný test pro žáky V lese - poznáváme rostliny a houby
VíceNaučná stezka o houbách na trase Dobřichovice - Řevnice
Naučná stezka o houbách na trase Dobřichovice - Řevnice Tato naučná stezka vznikla jako součást diplomové práce o makromycetech v okolí Řevnic a Dobřichovic. Stezka přibližně kopíruje modrou turistickou
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 17 Zbarvení běli
VíceHospodářský způsob. porosty BO, SM, AK a stanovištně nevhodné dřeviny. porosty listnáčů DB, HB a přimíšených
PR Slavičí údolí 00 09 /8 Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů PR Slavičí údolí 00 09 LHC Dobřichovice LHP.. 009 3.. 008 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů Les zvláštního
VíceRozmnožování hub. Typy hniloby dřeva. Hlenky. Mechy. Lišejníky. Řasy
Rozmnožování hub Ostatní organizmy Dřevokazné houby - stopkovýtrusné Rozmnožování organizmů, které se řadí k houbám, je velmi variabilní a značně složité. Stopkovýtrusné houby, které jsou i níže uvedené
VíceVYUŢÍVÁNÍ PŘÍRODNIN ČLOVĚKEM (pracovní část ke IV. přednáškovému bloku)
1 VYUŢÍVÁNÍ PŘÍRODNIN ČLOVĚKEM (pracovní část ke IV. přednáškovému bloku) blok č. I. a III. cvičící: Mgr. Iva Frýzová (12077@mail.muni.cz) katedra biologie PdF MU 1. Mnohem dříve, neţ se začaly pouţívat
VícePřipravujeme zahradu na zimu
Připravujeme zahradu na zimu 103 Petr Pasečný praktické rady v kostce co vysadit, přesadit, vysít které dřeviny řezat a tvarovat a jak jak chránit rostliny před sněhem Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 17 Dub Ing. Hana Márová
VíceŘez stromů. David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace. European Tree Worker. Evropský arborista
Řez stromů David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace European Tree Worker Evropský arborista Vztah: lidé stromy - lidé stromy dokáží žít bez nás my bez nich ne, doprovází nás celou historií
VíceOtázky pro opakování. 6. ročník
Otázky pro opakování 6. ročník Vznik a vývoj Země 1. Jak vznikl vesmír? 2. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 3. Jak a kdy vznikla naše Země? 4. Jak se následně vyvíjela Země? 5. Vyjmenuj
VícePracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů
Pracovní verze NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014 o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Vláda nařizuje podle 3a odst. 4 a odst. 5 písm. f), 3i, 3l a 3m zákona č. 252/1997 Sb.,
VíceVážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího
VíceŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013
5.6.3 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu PŘÍRODOPIS I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Člověk a příroda a je v některých ročnících částečně
VíceVYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
VYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Dřevní odpad je významným sekundárním zdrojem dendromasy VYUŽÍVÁNÍ
VíceK Na konci listů visí na úponkách nápadné pasti džbánečkovitého tvaru zvané láčky.
Některé druhy těchto masožravých rostlin vytvářejí pasti o objemu až 2 litry. G K Na konci listů visí na úponkách nápadné pasti džbánečkovitého tvaru zvané láčky. Její obvyklou kořistí je hmyz o velikosti
VíceKlouzek žíhaný Suillus collinitus (Fr.) Kuntze Syn.: Suillus fluryi Huijsman
Hriby_054_107 28.3.2009 14:52 Stránka 74 Klouzek žíhaný Suillus collinitus (Fr.) Kuntze Syn.: Suillus fluryi Huijsman Klobouk je 50 100 mm široký, zprvu polokulovitý, potom klenutý až rozložený, hnědý,
Víceevo lení d eva - d evo jehli natých d evin - d evo listnatých d evin Hustota d eva
Dřevo Dřevo je pevné pletivo stonků vyšších rostlin, které označujeme jako dřeviny. Dřevo je zahrnováno mezi obnovitelné zdroje energie, jako jeden z druhů biomasy. Je to snadno dostupný přírodní materiál,
VíceZákladní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383
Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 21 Buk Ing. Hana Márová
VíceKALENDÁŘ PŘÍRODY - LEDEN Rostlina měsíce - vhodná k pozorování: vřesovec červený
Fenologický rok: 00 KALENDÁŘ PŘÍRODY - LEDEN Rostlina měsíce - vhodná k pozorování: vřesovec červený Fenologická fáze: ZIMA Všechny rostliny, kromě mrazuvzdorných, mají vegetační klid, organismy hybernují.
VíceDŘEVO pracovní list II.
DŘEVO pracovní list II. Autor : Marie Provázková Stručný popis : Pracovní list seznamující žáky s druhy dřeva, jeho stavbou a využitím. Obsahuje různé typy úkolů - doplňovačky, přivazovačku,výpočtovou
VícePOSOUZENÍ PROVOZNÍ PEZPEČNOSTI VYBRANÝCH DŘEVIN OBEC VRÁTKOV
POSOUZENÍ PROVOZNÍ PEZPEČNOSTI VYBRANÝCH DŘEVIN OBEC VRÁTKOV prosinec 2014 Lokalita Vrátkov 17 282 01 Český Brod Zhotovitel Ing. Václav Bažant Ph.D. Přehvozdí 13 281 63 Kostelec nad Černými lesy Tel.:
Víceročník 6. č. 12 název
č. 12 název Houby anotace V pracovních listech se žáci seznámí s našimi nejznámějšími jedlými a jedovatými houbami dle jejich charakteristických rysů. Testovou i zábavnou formou si procvičují získané znalosti
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.20 Stavebně truhlářské výrobky a jejich
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 22 Javor Ing. Hana Márová
VíceMrkni na stránku vlevo a zamysli se které cestě do školy bys dal nebo dala přednost? Té na obrázku 1 nebo té na obrázku 2?
Mrkni na stránku vlevo a zamysli se které cestě do školy bys dal nebo dala přednost? Té na obrázku 1 nebo té na obrázku 2? A dokážeš vysvětlit proč? Zkus to napsat nebo nakreslit sem Každé město má svá
VíceSYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU
SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU Jiří Eichler Abstrakt Příspěvek popisuje systémy lesnického hospodaření a obnovu lesa v lužních
VícePřírodní společenstva v České republice: LES. Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D.
Přírodní společenstva v České republice: LES Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D. PdF MU Brno Martin Chlumský 2 Cíle hodiny Společenstvo lesa Student / ŢÁK ZŠ:
VíceŠkola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů
Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012 Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek Učební texty z předmětu Pěstování lesů Ing. Kovář,
VíceOčekávaný výstup Žák rozvíjí čtenářskou gramotnost. Vyhledává a doplňuje informace v přiměřeně náročném odborném textu. Speciální vzdělávací Žádné
Název projektu Život jako leporelo Registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 Autor Mgr. Anna Šálková Datum 10. 6. 2014 Ročník 2. Vzdělávací oblast* Jazyka a jazyková komunikace Vzdělávací obor* Český jazyk
Víceo ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin
327/2004 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 30. dubna 2004 o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin ve znění vyhlášky č.
VíceRealizace pěstební a těžební činnosti
Realizace pěstební a těžební činnosti Ukázka realizace pěstební činnosti (na příkladu zalesňování) Kontrola sazenic před výsadbou (třídění sadebního materiálu; standard a nestandard) Sazenice se před výsadbou
VíceVeľký bok: nejvýše položené letiště na Slovensku?
Stránka č. 1 z 5 Veľký bok: nejvýše položené letiště na Slovensku? 20. srpna 2008 6:00 Výstup na Veľký bok (1 727 m) v Nízkých Tatrách je fyzicky, časově i orientačně náročný. Pokud sem však zamíříte,
VíceJak žijí houby v lese?
HOUBY A STROMY Jak žijí houby v lese? Na obrázku jsou tři houby. Každá houba ti o sobě něco říká. Ale text jí utekl z obrázku a navíc se pomíchala některá slova. Ve větě prohoď zaměněná slova pomocí šipek
VíceVY_32_INOVACE_02.07 1/8 3.2.02.7 Houby Houby rostliny nebo živočichové
1/8 3.2.02.7 rostliny nebo živočichové cíl - popsat stavbu těla houby - vysvětlit jejich rozmnožování - rozlišit základní jedlé a jedovaté houby - sestavit zásady správného houbaře - prokázat znalost poskytnutí
VíceČLOVĚK A PŘÍRODA/PŘÍRODOPIS
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy: VY_52_INOVACE_BiII-6 Autor Mgr. David Kollert Datum vytvoření vzdělávacího
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 31 Vady tvaru kmene
VíceNAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1.
Téma: NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1. Vypracoval: Ing. Roman Rázl TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
VíceAutorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová
1/5 5.2.02.1 Úvodní opakování 1/ V jakém prostředí se vyvíjely živé organismy? a/ na souši b/ ve vodách praoceánů c/ v atmosféře 2/ Organismy chrání před ultrafialovým zářeníma/ atmosféra b/ hydrosféra
VícePísečný přesyp u Píst
Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Písečný přesyp u Píst CZ0210064 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Písečný přesyp u Píst Kód lokality: CZ0210064
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 18 Hniloba Tomáš
Víceplodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)
Otázka: Houby Předmět: Biologie Přidal(a): cathrinefirth CHARAKTERISTIKA početná a různorodá skupina znaky rostlin (nepohyblivost) i znaky živočichů (heterotrofní výživa org. látky, zásobní látka glykogen)
VícePPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost hráze - studie, rok zpracování 2014-2015
PPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost hráze - studie, rok zpracování 2014-2015 Základní identifikační údaje o projektu Název akce: PPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost
Vícetéma Vliv člověka na krajinu
Úkoly na měsíc září téma Vliv člověka na krajinu 1. Zpracujte prázdninové úkoly, nemáte-li je hotové: 1. přihlaste se na webové stránky, 2. vyberte si přírodovědně zajímavé území v blízkosti svého bydliště
VíceVlastivěda 4. ročník Vzdělávací obsah
Vlastivěda 4. ročník Časový Září Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Místo, kde žijeme Škola a život ve škole Naše škola Orientace ve školní budově, okolí školy Chování a
VíceWWW.HOLUB-CONSULTING.DE
WWW.HOLUB-CONSULTING.DE Kukuřice jako monokultura způsobující ekologické problémy Jako například: půdní erozi díky velkým rozestupům mezi jednotlivými řadami a pozdnímu pokrytí půdy, boj proti plevelu
VíceMonitoring Buxbaumia viridis v Beskydech
Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Vítězslav Plášek, 2013 Lokality a termíny návštěv na jednotlivých lokalitách Černá Ostravice 1 střední Staré Hamry 14.9.2013 Černá Ostravice 2 horní Staré Hamry
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VícePřírodověda 4. ročník
Přírodověda 4. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi
VíceObnova VKP lipová alej Vrchotovy Janovice
Obnova VKP lipová alej Vrchotovy Janovice OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 2. CHARAKTERISTIKA STAVU ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 3. NÁVRH SADOVÝCH ÚPRAV 4. GRAFICKÁ ČÁST 4.1. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH
VíceJEHLIČNATÉ A LISTNATÉ STROMY 1. Poznáš následující stromy podle nápovědy?
JEHLIČNATÉ A LISTNATÉ STROMY 1. Poznáš následující stromy podle nápovědy? 1. Roste v mírném pásmu severní polokoule Roste na světlejších místech s písčitou půdou Jehlice vyrůstají po dvou Kořeny vrůstají
Vícevznik: během růstu stromu během těžby a dopravy během uskladnění postihují kvalitu, zejména fyzikální a mechanické vlastnosti
VADY SUROVÉHO DŘÍVÍ VADA = změna vnějšího vzhledu dřeva, porušení jeho pravidelné struktury, odchylky od normální stavby dřeva, které nepříznivě ovlivňují jeho účelové využití. postihují kvalitu, zejména
VíceHraniční duby určení věku
Hraniční duby určení věku Úvodem. Panem starostou ing. Petrem Hejlem jsem byl upozorněn na mohutné duby, rostoucí na hranici mezi Suchdolem a Roztoky. Mohlo by se jednat o hraniční duby, které by si pak
VíceVY_52_INOVACE _86 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Habr obecný
VY_52_INOVACE _86 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Habr obecný Habr obecný Carpinus betulas L. Strom statný, s širokou a vysokou, poněkud
VíceNové lokality šikouška zeleného v roce 2013
Nové lokality šikouška zeleného v roce 2013 2013 Štěpán Koval & Magda Zmrhalová Monitoring a zpracování výsledků Štěpán Koval, Magda Zmrhalová Fotodokumentace Štěpán Koval (ŠK), Magda Zmrhalová (MZ) Grafické
VíceVODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY. Vegetace, výsadba, údržba
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY Vegetace, výsadba, údržba Plánování výsadeb - literatura LITERATURA Metodické podklady pro navrhování a realizaci výsadbových opatření v rámci krajinotvorných programů, Příloha
VíceOko bere aneb 21 pravidel rgiht offrouďáka
Oko bere aneb 21 pravidel rgiht offrouďáka Mé řádky jsou určeny zejména těm, kteří se rádi se svým kolovým miláčkem v terénu svezou, ale nechtějí přitom narušovat dobré mezilidské vztahy a ničit přírodu.
VíceSBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H :
Ročník 2014 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H : 307. Nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. Řasy, houby,lišejníky
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol ZŠ Litoměřice, Ladova Ladova 5 412 01 Litoměřice www.zsladovaltm.cz vedeni@zsladovaltm.cz Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948
VíceDNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č.
INTEGROVANÝ VĚDNV DNÍ ZÁKLAD III BIOLOGIE Předn ednáška č.3, TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY Ing. Helena Jedličkov ková Obsah: I. Úvod: TAXONOMIE ORGANISMŮ ( TŘÍDĚNÍ = KLASIFIKACE)
VíceTeplé a hlavně stálé počasí letos v létě většinou poněkud chybělo. Léto si asi mnozí
Č. 25 LÉTO 2011 Úvodem.. Léto 2011 bylo zajímavé a opět odlišné od ostatních. Bohužel počasí letně moc nevypadalo a připraveny byly nejprve deště a značná nestálost počasí. Za zmínku stojí ale konec léta,
VíceRegistrace insekticidu Rapid nabízí nové možnosti kontroly škůdců v řepce a máku RNDr.Tomáš Spitzer, Ph.D., Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž,s.r.o.
Registrace insekticidu Rapid nabízí nové možnosti kontroly škůdců v řepce a máku RNDr.Tomáš Spitzer, Ph.D., Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž,s.r.o. Pěstování ozimé řepky není jednoduchou záležitostí.
Více