Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Bezděčín CZ

Transkript

1 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Bezděčín CZ

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Bezděčín Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 2512 Rozloha (ha): 81,1779 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 73,8128 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 90,9 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP Kategorie Název 5712 PP Bezděčín Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 1,4857 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 1,8 Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 5,8794 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 7,2 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Mladá Boleslav Dotčená katastrální území Bezděčín u Mladé Boleslavi, Chrást u Mladé Boleslavi, Čejetice u Mladé Boleslavi, Mladá Boleslav 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Geologický podklad tvoří mezozoické křídové bazické pískovce a pískové slínovce. Geomorfologie: Území leží na východním okraji Jizerské tabule. Reliéf: Bezlesá plošina nad levým břehem Jizery. Pedologie: Půdní pokryv území tvoří pararendziny a luvizemě. Krajinná charakteristika: Sportovní letiště na terase nad řekou Jizerou.

3 Biota Flóra: Na většině plochy převažuje sečený trávník sportovního letiště. V mezofilních partiích jej lze řadit do sv. Arrhenatherion. Tyto porosty jsou většinou druhově chudé a se známkami ruderalizace. Rozšířenější jsou suché trávníky s kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola) a místy také k. drsnolistou (F. brevipila). Rostou zde spíše běžné druhy suchých trávníků jako hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca), mochna stříbrná (Potentilla argentea) nebo máčka ladní (Eryngium campestre). Přechod k psamofytním společenstvům indikuje trávnička obecná (Armeria vulgaris), která místy tvoří i subdominantu. Fauna: Vyskytují se zde spíše hojné druhy bezobratlých, včetně některých ZCHD čmeláků a mravenců. Z obojživelníků byla zaznamenána ropucha zelená (Bufo viridis) a z plazů ještěrka obecná (Lacerta agilis). V lokalitě hnízdí křepelka polní (Coturnix coturnix) a strnad luční (Miliaria calandra). Některé další vzácnější ptačí druhy - kupř. luňák hnědý (Milvus migrans) či moták pochop (Circus aeruginosus) zde nacházejí potravní stanoviště. Ze savců zde kromě sysla, který je předmětem ochrany žijí hraboš polní (Microtus arvalis) nebo zajíc polní (Lepus europaeus). Předmět ochrany: Předmětem ochrany je populace sysla obecného (Spermophilus citellus), která byla donedávna relativně početná (v roce 2009 je zde udáváno přibližně 350 jedinců (Fischer et al. 2010)) a zdála se být stabilní. Do roku 2011 byl však zaznamenán zřetelný propad v početnosti na cca 150 jedinců, některá místa byla tehda nalezena neosídlená. Početnost v roce 2012 byla odhadnuta na 80 jedinců. Příčina není zcela známa. Populace je zcela izolovaná, v okolí se nevyskytují další populace s nimiž by mohla komunikovat. Rozšíření v těchto částech ČR představuje SZ hranici celkového areálu rozšíření druhu.

4 2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: sysel obecný Spermophilus citellus Kód předmětu ochrany: 1335 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace jedinci 15 % p > 2 % dobré zachování populace je izolovaná dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: obnovit na úroveň v době vyhlášení a umožnit její rozšíření v lokalitě 2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: sysel obecný Spermophilus citellus Kód předmětu ochrany: 1335 Popis nároků předmětu ochrany: Sysel obecný je zástupcem stepní fauny je vázán na krátkostébelné travinné porosty, ať už přirozené či uměle udržované, které mu umožňují náležitý rozhled po okolí (ochrana před predátory, přehled o ostatních členech kolonie). Preferuje teplá slunná místa s dobře propustnou půdou. Sysel má výrazně denní aktivitu a žije pospolitě v koloniích. Každý jedinec obývá noru, obvykle s několika východy. Zde se ukrývá v případě nebezpečí, v noci a také v období zimního spánku, které je dosti dlouhé (od října do března). Kromě obytné nory vytváří sysel také jednoduché nory úkrytové. Potravu tvoří zelené části rostlin, kořeny a semena, ale také bezobratlí. Samice rodí v průměru pět mláďat, která poprvé opouštějí noru ve stáří okolo 28 dnů. Domovské okrsky jedinců se navzájem překrývají (v rámci jednoho pohlaví i mezi pohlavími), sysli využívají společné chodníčky mezi norami, v případě náhlého nebezpečí se dočasně ukrývají i v cizí noře. Za potravou se mohou vydávat i do nedalekého okolí kolonie (pole, louky apod.). Velikost domovského okrsku je určována konkrétními podmínkami prostředí a populační hustotou na dané lokalitě. Hlavní příčinou výrazného úbytku sysla obecného v České republice jsou rozsáhlé změny v zemědělské krajině, k nimž došlo v posledních padesáti letech. Extenzivním hospodařením byly v minulosti udržovány velké plochy krátkostébelných travních porostů (pravidelně sečené meze, okraje polí, náspy, pastviny atd.). S intenzifikací zemědělství však tato stanoviště z naší krajiny prakticky vymizela. Faktory a činnosti, které mohou negativně ovlivnit populaci druhu na evropsky významných lokalitách: nedostatečně časté sečení travního porostu (příliš vysoký vegetační kryt) zmenšování rozlohy vhodného biotopu (výstavba na lokalitě, zpevňování povrchu, rozorání části porostu apod.) intenzivní rušení na lokalitě po delší dobu v období aktivity syslů. Rušením se nemyslí činnosti, které vyplývají z tradičního využívání lokality (pohyb lidí v kempech, pohyb hráčů golfu na golfových hřištích, pohyb lidí a strojů na letištích). Vadí především pořádání hromadných akcí (hluk při technopárty, parkování většího počtu automobilů) volný pohyb psů po lokalitě (rozhrabávání nor, predace) používání biocidů a hnojiv při obhospodařování travnatých ploch Vzhledem k tomu, že většina území navrhovaných jako EVL pro sysla obecného jsou člověkem uměle udržované trávníky (v tomto případě sportovní letiště, dále golfová hřiště, tábořiště...), je nezbytné na těchto lokalitách zajistit pravidelné sečení travního porostu, a to několikrát za sezonu. Při absenci pravidelné údržby dochází k velmi rychlému růstu vegetace a nástupu sukcese. Podle zkušeností z některých lokalit dřívějšího výskytu sysla může místní populace sysla zaniknout již během dvou let. Na většině lokalit je třeba zajistit sečení minimálně čtyřikrát za sezonu. V ideálním případě by měla být frekvence sekání trávy přizpůsobována rychlosti jejího růstu (v závislosti na počasí).

5 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Management vhodný pro sysla může vést ke konfliktům s ochranou zejména ornitofauny a plazů. Ochrana sysla obecného by měla mít vždy prioritu. V okrajových částech území, mimo travnatou plochu letiště je na vybraných místech možné kosit pouze jednou ročně a místy též ponechávat nevyřezané solitéry stromů a křovin. Pro ochranu plazů lze připustit ponechání pásů kosených jednou ročně na okrajích cest a na mezích. 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti - letiště Prostor EVL je dlouhodbě využíván jako vnitrostátní letiště. Díky tomu zde vznikly a byla nadále zachovány dobré podmínky pro výskyt sysla. Nejvyšší hustota výskytu byla zaznamenána na nejintenzivněji využívaných místech. Za zvláště významný aspekt provozu je třeba předpokládat časté kosení trávníků, které pro sysly vytváří dostatečně přehledné prostředí, kde mohou snadno unikat predátorům. Na přibližně 50 % plochy však není v současnosti frekvence seče dostatečná. - chov domácích zvířat Plocha je využívána k vycházkám a venčení psů. Psi mohou jednak fungovat jako predátoři a navíc rozhrabávají syslí nory, které se pak ohrožují bezpečnost provozu letiště, což by druhotně mohlo vést ke konfliktu mezi správci letiště a ochranou sysla. Významnými predátory jsou také potulující se kočky. Jak dokazují zkušenosti z jiných lokalit (Schnitzerová úst. sd.), mohou kočky, které si zvyknou na sysla jako na svoji kořist, v krátké době populaci drasticky zredukovat. Predace kočkami je jedno u z nejpravděpodobnějších příčin prudkého poklesu početnosti předmětu cohrany v lokalitě. - doprava Při okraji lokality probíhá silnice z Bezděčína do Neuberku. Projíždějící automobily mohou mít ne zcela zanedbatelný podíl na mortalitě syslů. - ochrana přírody Výskyt sysla je zde znám od roku V roce 1998 zde byla vyhlášena přechodně chráněná plocha (do roku 2005). Praktická opatření na ochranu však nebyla dosud prováděna. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PP Bezděčín Autor: Fischer D., Karlík P., Schnitzerová P. Schválil: KÚ Středočeského kraje Datum schválení: Platnost od-do:

6 3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Ochrana sysla obecného musí spočívat především v udržování jeho stanoviště tj. krátkostébelných trávníků po celou dobu jeho aktivity. Celou plochu EVL je třeba pravidelně každoročně kosit s využitím lehké mechanizace. Trávníky významné pro výskyt sysla nebo jeho potenciální rozšíření budou koseny běžnou mechanizací 3-5x ročně v závislosti na trofii porostů. V chudších porostech je možné kosit s nižší frekvencí (cca 3x ročně), v produktivnějších porostech by seč měla být častější (4-5x ročně). Výška porostu by v průběhu roku neměla překonat 20 cm, optimální výška na níž by měl být trávník udržován se pohybuje okolo cm. Prioritu pro časté kosení má zatravněná plocha letiště, popřípadě jiná místa s prokázaným výskytem sysla, je však možné jej zavést i v dalších částech území, která by byla vhodná ke kolonizaci. Ve vybraných partiích, zvláště v místech významných pro výskyt některých ohrožených druhů ptáků je naopak možné kosení omezit na jednu seč ročně, popřípadě i méně často. Kosení by zde mělo proběhnout až na podzim, po vyhnízdění strnada lučního, což je zároveň vhodný termín i pro generativní šíření xerotermních druhů. Trávníky v okrajových částech EVL bez výskytu sysla a ohrožených druhů na zemi hnízdících ptáků je možné kosit v běžném termínu. Plochy s výskytem invazních nebo expanzivních druhů (třtina křovištní, kustovnice cizí) je nutné kosit každoročně, optimálně 2-3x do roka. Zároveň by však na celém území nemělo dojít k výpadku v kosení delšímu než 1 rok, což se týká zvláště míst s výskytem sysla, neboť i krátké období bez managementu by mohlo vést k výraznému oslabení nebo zániku zdejší populace. Pokosenou biomasu je zcela nezbytné z lokality odstraňovat, některou z otav je však možné v mezofilních trávnících použít i k mulčování. Suché trávníky by měly být udržovány bez využití mulče. Hnojení je vyloučeno ve všech typech travních porostů a k údržbě trávníků nesmí být též používány pesticidy (zcela striktně bez výjimek musí být vyloučeny rodenticidy). Na polních pozemcích spadajících do EVL je možné pokračovat ve stávajícím způsobu obhospodařování, neboť pole představují významný zdroj potravy pro sysla. Zcela vyloučeno je však využití osiva ošetřeného toxickými látkami a vyloučeny by měly být i ostatní biocidní prostředky. Alternativním způsobem obhospodařování může být též zatravnění pozemků a jejich pravidelné sečení ve stejném režimu jako ve zbytku EVL. V území se ojediněle a spíše okrajově (zejména podél cesty vně letiště v Z části EVL) vyskytují i porosty náletových dřevin, které by se do budoucna mohly rozrůstat a ohrožovat tak především méně často obhospodařované partie EVL. Nálety dřevin je třeba vyřezávat v termínu mimo vegetační a hnízdní sezónu. Ve vybraných ornitologicky hodnotných plochách je však možné ponechávat solitéry stromů i křovin až do 50 % původního množství. Invazní dřeviny (konkrétně kustovnici cizí) je nezbytné potlačovat zcela bezezbytku. Vyřezaný materiál musí být z lokality vymisťován. Na území EVL je třeba vyhlásit zákaz volného pobíhání domácích zvířat. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření 1 Název managementového opatření Kosení lehkou mechanizací Kategorie opatření Kosení Cílový předmět ochrany Spermophilus citellus (sysel obecný) 1335 Popis opatření pravidelné kosení hlavní plochy letiště s výskytem sysla; 3-5 sečí ročně v závislosti na charakteru trávníku a aktuálních podmínkách; výška trávníku by neměla přesáhnout 15 cm; pokosenou biomasu odstranit, případně využít k mulčování Vhodný interval 4 x za 1 rok Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření 2 Název managementového opatření Kosení těžkou mechanizací Kategorie opatření Kosení Cílový předmět ochrany Spermophilus citellus (sysel obecný) 1335 Popis opatření kosení běžnou mechanizací - přípustná je i lehká - míst mimo hlavní výskyt sysla; místa výskytu inv. nebo exp. druhů kosit 2-3x ročně Vhodný interval 1 x za 1 rok Kalendář pro management Poznámka termín seče je přizpůsoben výskytu na zemi hnízdících ptáků, místa bez prokázaného výskytu je možné kosit v běžném termínu; na plochách

7 příhodných k rozšíření sysla je možné zavést též častější seč ve stejném režimu jako na ploše 1; v případě změny polí v travní porosty zavést kosení i zde Číslo zákresu managementového opatření 1 Název managementového opatření Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Kategorie opatření Výřez náletu Cílový předmět ochrany Spermophilus citellus (sysel obecný) 1335 Popis opatření výřez náletových dřevin podél cesty vně letiště; redukce přibližně na 50 % současného stavu; vyřezanou hmotu odstraňovat Vhodný interval 1 x za 10 let Kalendář pro management Poznámka invazní druhy (kustovnice cizí) je třeba bezezbytku potlačovat

8 4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady FISCHER, D.; KARLÍK, P.; SCHNITZEROVÁ, P. (2010). Plán péče o přírodní památku Bezděčín, Návrh přírodní památky Bezděčín (Evropsky významná lokalita CZ ) - na období s. Plán péče o MZCHÚ. Archivuje Krajský úřad Středočeského kraje, Praha. HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. (eds.) (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura PLANETA. XII, 3, s MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 161 s. ISBN MATĚJŮ, J.; HULOVÁ, Š.; NOVÁ, P. et al. (2010). Záchranný program sysla obecného (Spermophilus citellus) v České republice = Action plan for the European ground squirrel (Spermophilus citellus) in the Czech Republic. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky. 80 s. ISBN SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka praha@nature.cz Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL OP ZCHÚ SDO ÚSOP Z ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita ochranné pásmo zvláště chráněného území Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody západ, západní zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

9 6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ _Bezdecin_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ _Bezdecin_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ _Bezdecin_Koseni.pdf CZ _Bezdecin_Vyrez_naletu.pdf 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ 6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU