TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI"

Transkript

1 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI. Stručné dějiny kultury Liberec, 2011

2 Obsah: 1. Kultura, vývojové fáze kultury, neolitická revoluce a její důsledky, vznik měst Vývojové fáze kultury Neolitická revoluce Proces domestikace plodin Domestikace zvířat Důsledky NR Doba bronzová Doprava Vznik městských sídel Dobytí Jericha Vznik civilizace a masový vznik měst Vznik písma Vznik matematiky Institut vládce, panovníka Starověké civilizace Blízkého východu Sumer Gilgameš Sumersko-akkadská éra Lagaš Babylónie (Starobabylónská říše) Říše Chetitská Asýrie Babylón (Novobabylónská, Chaldejská říše) Objevení Babylónu Persie Féničané Dido a Aeneas Objev abecedního písma Starověké civilizace Blízkého východu - přehled Egypt ve starověku Pyramidy Hieroglyfy Střední a nová říše Egyptská božstva Nové objevy českých egyptologů Dějiny kultury Indie a Číny Indie Protoindická kultura Árjové Náboženství a mytologie Maurijská říše Islám v Indii Umění a věda Čína Písmo a kaligrafie Společenské uspořádání Duchovní a náboženský život Dynastie Čchin a První Císař

3 4.2.5 Architektura Přínos Číny pro evropskou a světovou kulturu Kultury Mezoameriky a Jižní Ameriky Mezoamerika Olmékové Teotihuacán Mayové Toltékové Aztékové Jihoamerické kultury Inkové Mínojská kultura, antické Řecko Kréta, mínojská kultura Mykénská kultura Kultura v řecké oblasti Náboženské představy starověkých Řeků Literatura starověkého Řecka Stavitelství starověkého Řecka Sochařství starověkého Řecka Keramika Drama ve starověkém Řecku Helénismus, Etruskové, starověký Řím Vzestup Makedonie, Alexandr Veliký Helénismus Helénistická urbanistika Etruskové Kultura starověkého Říma Království Republika Císařství, římská armáda Římské stavitelství Římské sochařství Pozdní římské císařství Prehistorická Evropa, Keltové První zemědělci a megality Germáni Nejznámější germánské kmeny: Keltové Kultura laténská též mladší doba železná v Evropě (od 5. st. př. n. l.) Struktura keltské společnosti Náboženské představy, druidové Vedení válek Řemesla a umění, architektura Zpracování kovů Jména Kultura středověku Raný středověk Románský sloh Křesťanská církev Byzantská říše

4 9.2.1 Výtvarné umění Byzance Islámská kultura Vrcholný a pozdní středověk Gotika Literatura a hudba ve středověku Divadlo Sochařství Malířství Knižní malba Univerzity Renesance a manýrismus Renesance Historické podmínky nástupu renesance Společenské, materiální a duchovní podmínky nástupu renesance a humanismu Architektura v renesanci Sochařství v renesanci Malířství v renesanci Užité umění v renesanci Literatura v renesanci Hudba v renesanci Divadlo a tanec v renesanci Manýrismus Literatura v manýrismu Výtvarné umění v manýrismu Architektura manýrismu Baroko a rokoko Baroko Architektura baroka Malířství a sochařství baroka Umělecká řemesla v době baroka Hudba a divadlo v baroku Rokoko Výtvarné umění rokoka Architektura rokoka Klasicismus, empír, romantismus Klasicismus Osvícenství Literatura a hudba v době klasicismu Architektura klasicismu Malířství v klasicismu Sochařství v klasicismu Užité umění v klasicismu Empír Biedermeier Romantismus Výtvarné umění romantismu Architektura romantismu Prerafaelitské bratrstvo (Preraphaelite Brotherhood, PRB) Realismus

5 Literatura a drama v realismu Architektura realismu Realistické malířství Naturalismus Impresionismus a styly počátku 20. století Impresionismus Impresionistické malířství Impresionismus v hudbě Impresionismus v literatuře Secese a moderna Secesní malba a grafika Secesní architektura Moderna Secese v Liberci a okolí Užité umění, sochařství a literatura secese Expresionismus Amedeo Modigliani a Marc Chagall Fauvismus Kubismus Architektura kubismu Futurismus Kandinskij a Blaue Reiter Sochařství počátku 20. století Kultura mezi světovými válkami Obloučkový kubismus, rondokubismus, národní sloh Funkcionalismus a konstruktivismus Bauhaus De Stijl Novoklasicismus - Josip Plečnik Meziválečná architektura v Liberci a okolí Art Deco Dadaismus Surrealismus Meziválečný realismus Hudba mezi světovými válkami Fotografie mezi válkami Počátky kinematografie a film mezi světovými válkami Kulturní proudy a směry druhé poloviny 20. století Světové malířství po druhé světové válce Abstraktní expresionismus Geometrická abstrakce Neokonstruktivismus, op-art Nový realismus Pop-art České výtvarné umění po druhé světové válce Sochařství ve druhé polovině 20. století Světová architektura ve druhé polovině 20. století Česká architektura ve druhé polovině 20. století Film ve druhé polovině 20. století Hudba ve druhé polovině 20. století

6 1. Kultura, vývojové fáze kultury, neolitická revoluce a její důsledky, vznik měst Termín kultura pochází z latinského "colere", což znamená pěstovat. V užším slova smyslu je tedy chápána jako to, co člověka pěstí, zušlechťuje, povznáší, ovšem v širším slova smyslu je kultura tím, co odlišuje člověka od okolní přírody. Kultura je mimobiologická adaptace člověka na vnější prostředí a zahrnuje jak jeho duchovní, tak materiální produkci. Je předávána tradicí z generace na generaci a v tomto procesu je přetvářena a rozvíjena. Kultura se stala hlavní adaptační výhodou lidstva a nástrojem jeho přežití a rozšíření. 1.1 Vývojové fáze kultury Děj příběhu, který nám vypráví o vývoji kultury začíná někdy v době, kdy se objevují hominidé, tedy zhruba před pěti až čtyřmi milióny let. Tehdy je člověk nepříliš hojným živočichem, který se živí sběrem potravy. Tato doba, kdy člověk jako hlavního materiálu ke zhotovování nástrojů užíval kámen, je od pol. 19. stol. nazývána doba kamenná (toto označení razil brit. vědec John Lubbock). Doba kamenná, nazývaná též prehistorie se dělí zhruba na tyto fáze 1. starší doba kamenná = paleolit (palaios = starý, lithos = kámen) Člověk využívá štípaného a otloukaného kamene, trvá přibližně do doby 10 tis. let př. n. l. 2. střední doba kamenná = mezolit přechodná doba: 10-9 tis. let př. n. l. 3. mladší doba kamenná = neolit: 8-3 tis. let př. n. l. Člověk využívá metody broušení kamene, objev pěstitelství a chovatelství. Důsledkem objevu pěstitelství je možnost zakládat stálá sídliště, rozvíjí se hrnčířství a tkalcovství. Dovršením vývoje v neolitu a naznačením nových změn je eneolit (pozdní doba kamenná). Eneolit bývá nazýván i chalkolit (doba měděná) a v různých oblastech nastal v odlišné době (v pokročilých již v 5. tis. př. n. l.) je pro něj typický rozvoj zpracování kovů, řemeslná výroba, rozvoj obchodu a dopravy. Paleolit bývá některými kulturními antropology a historiky kultury charakterizován jako divošství (L. H. Morgan); principem obživy je lovectví a sběračství, typické jsou primitivní lovecké nástroje, využití ohně, přisvojovací způsob obživy, naprostá závislost člověka na přírodě. Neolit je pak obdobím, které bývá ve starší literatuře označováno jako barbarství. V době neolitu došlo k domestikaci zvířectva a počátkům zemědělství, což podnítilo dalekosáhlé změny v oblasti hmotného, sociálního i duchovního vývoje lidstva. Oproti předchozí paleolitické fázi divošství začíná neolitický čl. produkovat a vyrábět, čímž se vymaňuje z bezprostřední závislosti na okolní přírodě člověk se z ní vyděluje, má přebytky potravy, vyvíjí nové techniky a vytváří stabilní sídliště. Tento proces vrcholí na konci neolitu vynálezem písma, čímž začíná doba historická, začíná období civilizace, charakteristické používáním hláskové abecedy a vytvářením písemných záznamů. Nastává doba bronzová (přibl. od 4. tis. př. n. l.), kterou charakterizuje vznik měst a prvních státních útvarů, monumentální architektura a třídní rozvrstvení společnosti. Období zhruba od r př. n. l. až po současnost se pak nazývá doba železná, charakterizovaná především výrobou a rozšířením nástrojů a předmětů zhotovených ze železa. 6

7 1.2 Neolitická revoluce je nesmírně významný proces, který se odehrál během mladší doby kamenné a znamenal takový převrat ve vývoji lidstva, že bývá nazýván revolucí, přesněji řečeno neolitickou revolucí. Tento proces nejvýrazněji charakterizovaný vynálezem zemědělství nezačal vzhledem ke klimatickým podmínkám na celé Zemi současně. Ke konci paleolitu totiž postupně začíná ústup ledovců směrem na sever a na jejich okraji začíná neolit již 10 tis. let př. n. l. v souladu s tím začíná NR v Př. Asii, Mezopotámii, Egyptě a východním Středomoří. Ve střední a severní Evropě začíná tento proces až o 2 tis. let později. Zásadně hovoříme o několika nejstarších centrech NR, která se zeměpisně shodují s nejstaršími civilizačními centry, jinými slovy tam, kde došlo nejdříve k objevu zemědělství, tam se nejdříve objevily starověké civilizace. Těmito centry jsou: Mezopotámie a východní Středomoří, Egypt, severní Indie - Paňdžáb, Čína (povodí Žluté řeky) a Střední a Jižní Amerika. Podstatou NR je plánovité pěstování rostlin a domestikace zvířectva, tedy vznik zemědělství, které odstartovalo dalekosáhlé změny ve společnosti, což v konečném důsledku vedlo ke vzniku prvních civilizací kol. r. 3 tis. př. n. l. Proto se první centra NR o několik tisíciletí později stávají prvními civilizačními centry. Zemědělství se vyvinulo v době kolem r. 8 tis. př. n. l. na blízkém východě na území tzv. úrodného půlměsíce, který tvoří pohoří Zagros a Taurus v půlkruhu kolem nížiny řek Eufratu a Tigridu. Zde začali sběrači využívat divokou pšenici, jejíž semena byla relativně velká. Zároveň došlo k procesu domestikace zvířat Proces domestikace ** plodin Prvními polními plodinami na Blízkém Východě byly pšenice a ječmen. Domestikované druhy těchto obilnin se od divokých liší natolik, že by bez péče člověka nemohly existovat. U divoké pšenice se v době zralosti klasy lámou a zrna vypadávají, čímž je zajištěno rozšíření rostliny. To bylo ovšem pro první sběrače nevýhodou. Buď se museli při sběru smířit s velkými ztrátami, nebo museli sbírat klasy ještě před dobou jejich zralosti. Tato skutečnost vedla k tomu, že přednostně byly sbírány ty klasy, jejichž zrna nevypadávala, tedy ty, které měly nějakou netypickou odchylku. V normální přírodě by takováto odchylka byla potlačena, zanikla by. Při transportu však přece jen docházelo k určitým ztrátám. Takto ztracená zrna pak vyklíčila ve větší blízkosti sídlišť a jejich úroda byla samozřejmě sklízena přednostně. Po mnoho generací byl tento proces opakován a neuvědomělý výběr vedl v konečném důsledku k zakládání stále početnějších políček v blízkosti sídlišť neolitického člověka. Rozhodující krok k opravdovému zemědělství byl učiněn tehdy, když došlo k plánovitému skladování zrn a poté jejich vysévání. Jak již bylo řečeno, k tomuto procesu docházelo přibližně od 8. tisíciletí př. n. l. na Blízkém Východě (pšenice, ječmen), dále ve východní Asii, kde byly dříve než obilniny domestikovány luštěniny (boby, hrách) a proso a také ve stř. Americe, kde byla v tis. př. n. l. domestikována kukuřice, dýně a fazole Domestikace zvířat Podobným způsobem jako u rostlin probíhala domestikace zvířat. Vedla k ní původně v loveckých společnostech vylepšená technika lovu, kdy byla celá stáda ** zdomácnění 7

8 zaháněna do ohrad, kde se daly lépe usmrtit jednotlivé kusy. Významnou okolností byl v tomto případě také ústup ledovce, neboť se začínala lovit menší zvířata než mamuti a sobi, kteří vyhynuli nebo ustoupili na sever. Lovci si brzy uvědomili, že nemusí usmrtit všechna pochytaná zvířata, ale že mohou jejich zabíjení rozložit na delší časový úsek, přičemž jim ovšem museli zajistit potravu. Tak byly položeny základy chovatelství. První takto domestikovaná zvířata byly ovce a kozy v Persii a Anatolii v době okolo r. 7 tis. př. n. l. Výhodou byla jejich stádnost a sklon následovat vůdčí zvíře. Záhy začal čl. kromě masa získávat i vlnu a mléko. Ovšem zřejmě nejstarším domestikovaným zvířetem dávno před neolitickou revolucí byl pes, který se přidružil k lovci asi 15 tis. let př. n. l. Je jisté, že při domestikaci šel přirozený výběr ve prospěch statných, ale přitom povolných zvířat Důsledky NR Společenství začalo aktivně produkovat potraviny a zvětšovat zásoby i pro doby nedostatku. Tím byl vytvořen předpoklad dostatku potravy pro vzrůstající populaci. Nabídka potravy byla bohatší, menší množství mužů zahynulo při lovu a především nebylo již zapotřebí regulovat počet členů skupiny usmrcováním novorozenců tak, jak tomu nezbytně bylo u sběračů a lovců (rodiče unesli max. dvě děti, možnosti obživy byly limitovány). Naopak, děti pěstitelů mohly účinně pomáhat při setbě, okopávání a plení rostlin. Domestikace plodin a zvířat byla tedy zásadním krokem, který oddělil fázi divošství od barbarství, paleolit od neolitu. Zemědělství je základním předpokladem vzniku civilizace. Stalo se také impulsem rozšíření rodu Homo sapiens sapiens prakticky po celé zeměkouli, neboť v důsledku početního nárůstu skupin dochází k rozštěpení lid. společnosti na pěstitele a pastevce. Pěstitelé byli vázáni na svá políčka, pastevci kočovali se svými stády Stálá sídla Zvláště u pěstitelů se z původních stanových tábořišť vyvinula stálá sídla vesnice s hliněnými kruhovitými stavbami, které ještě výrazně připomínaly původní stany a byly pokryty kůžemi nebo slámou. Později byly podle geografických podmínek hliněné příbytky opatřeny i kamennou podezdívkou. Zejména z hlediska archeologie bylo důležité, že při stavbě nového domu byly trosky a hlína z původního zplanýrovány a sloužily jako základna nové stavby. V průběhu tisíciletí tak vznikaly sídlištní pahorky zvané telly ***, na kterých ještě dnes mnohdy stojí vesnice. Někdy dosahovaly takovéto pahorky výšky i 20 metrů. Vedle kruhovitých staveb se objevují i stavby pravoúhlé, které měly tu výhodu, že mohly být podle potřeby dostavbami libovolné zvětšovány. Zajímavé je např. to, že z bezpečnostních důvodů nebyly vstupní otvory na úrovni země, spíše nad ní, někdy se vstupovalo otvorem ve střeše, k němuž vedly žebříky Keramika Dalším významným objevem, který vyvolala NR, bylo zhotovování keramických nádob. V důsledku objevu zemědělství dochází k produkci přebytků a tyto je nutno nějak skladovat. Příprava a uskladnění potravin z obilnin a také uskladnění nápojů vyžadovalo vhodné nádoby hrnce. *** Jednotné číslo tello nebo "tellos" 8

9 Hrnčířství ovšem bylo známo ještě před objevem zemědělství vzniklo zřejmě tak, že náhodou byl vystaven žáru košík vymazaný hlínou, ale teprve v době neolitické se keramické nádoby začínají produkovat ve velkém. Výroba keramických nádob je pravděpodobně prvním případem vědomého využití chemických změn člověkem. Základem hrnčířského řemesla je to, že tvárný kus hlíny, jemuž může být vtisknut libovolný tvar, získá tvrdost a trvanlivost vypálením (zahřátím nad 600 C). V ruce lze však vymodelovat pouze menší nádoby, větší musí být skládány z prstenců vrstvených na sebe, což je metoda pomalá a dosti pracná. Tuto obtíž vyřešil až mnohem později vynález hrnčířského kruhu. Tvorba hrnčířských výrobků se odráží i v lidském myšlení člověk není omezen tvarem nebo rozsahem materiálu jako u kamene nebo kosti tvoří tvar podle své fantazie. Hrnčířství bylo pravděpodobně původně zaměstnáním žen. Hrnčířský kruh se objevuje spolu se zavedením kola do dopravy kolem roku 3500 př. n. l Tkalcovství Dalším významným vynálezem byl vynález tkaných látek ze lnu, konopí a později vlny. To ovšem znamenalo proniknout k podstatě předení a následoval vynález primitivního tkalcovského stavu, který pochází z doby neolitu. Vydělané kůže a oděvy z listů byly tedy postupně nahrazeny oděvem zhotoveným z látky Vznik specializovaných řemesel Stálé zdokonalování zemědělství vedlo v konečném důsledku k tomu, že společenství mělo dostatek přebytků potravy, aby si mohlo dovolit uživit i ty své členy, kteří se bezprostředně na produkci nepodíleli. Tato výhoda se pak uplatnila při vzniku specializovaných řemesel, který je pro neolit charakteristický Kovářství - metalurgie Pravděpodobně prvním samostatným zaměstnáním s výjimkou kouzelnictví se stalo kovářství, tedy zpracování kovů. Vzácné kovy jako zlato a stříbro byly známy již dříve, ovšem prvním užitkovým kovem se stává na konci neolitu, tedy kolem 4. tis. let př. n. l. měď. Měděné rudy se nevyskytují v říčních údolích, spíše v rudných pohořích. K jejich objevu zřejmě došlo díky zálibě neolitického člověka v pestrobarevných kysličnících mědi, především malachitu a tyrkysu, jimž přisuzoval magické vlastnosti. Jestliže pak byl takovýto kysličník náhodou vystaven žáru ohniště a začaly z něj vytékat pramínky kovu, vedlo to k objevu tavitelnosti měděné rudy. Další objev spočíval ve zjištění, že zatímco tekutý kov lze libovolně vytvarovat, vychladlý ztvrdne a lze jej zaostřit lépe než kámen přičemž je takto zhotovený nástroj trvanlivější než kamenný nebo kostěný. Navíc jej lze po opotřebování znovu přetavit. Tento objev měl dalekosáhlý význam zvláště v těch oblastech, kde byl kamene nedostatek. Metalurgie vyžaduje již řadu dosti složitých znalostí a lze ji stěží provozovat zároveň se zemědělskou prací podobně, jako tomu bylo v případě hrnčířství nebo tkalcovství. Vyžaduje specializaci a předpokládá, že společenství je s to své metalurgy uživit. Zpracování kovů bylo zároveň významným podnětem pro rozvoj obchodu, neboť vzrostla poptávka po zdrojích rud a na druhé straně se rozvinul obchod se zbraněmi a dalšími kovovými výrobky. Tím se ovšem dostáváme již do další fáze vývoje kultury, do doby městských revolucí, nástupu civilizace a počátku doby historické. 9

10 1.3 Doba bronzová Doba bronzová nastává poté, kdy již v nejpokročilejších oblastech jednak proběhl objev zemědělství, rozšířilo se hrnčířství a znalost zhotovování látek na tkalcovském stavu a dále na sklonku neolitu v době měděné, tzv. chalkolitu došlo k vynálezu tavení a odlévání měděných výrobků. Něco přes tisíc let měděné doby na Blízkém východě znamenalo značné změny, i když celá řada nástrojů potřebných pro řemesla a zemědělství se ještě stále vyráběla z kamene, neboť kov byl drahý a těžko dostupný. Proto je doba měděná přiřazována k neolitu, je tedy fází doby kamenné. První měděné rudy, které se využívaly, pocházely zřejmě z povrchových ložisek, jež se ovšem brzy vyčerpala. Poté museli kutači mědi sledovat žílu pod zem, zdokonalovat postupy dobývání rudy a začít s dolováním. Patrně náhodným smísením rudy měděné, která jako nečistotu obsahovala i cínovou rudu, došlo k významnému objevu: že měď s příměsí jiného kovu, v tomto případě cínu, má daleko lepší vlastnosti, než měď čistá. Taví se při nižší teplotě a pomaleji tuhne. Ideální poměr je 90 % mědi a 10 % cínu. Této kovové slitině, která byla nejdříve objevena v Sumeru, ale používala se i v Indii a později i v Mezopotámii a v dalších střediscích, se říkalo bronz a stala se tak významným materiálem, že po ní byla pojmenována doba následující po době kamenné tedy doba bronzová. Začíná přibližně 4 tis. let př. n. l. a trvá na BV přibližně do r př. n. l., v Evropě 1800 př. n. l př. n. l. Bronz ovšem může vzniknout i tak, že se k mědi přidá antimon, arzén nebo olovo. Bronzové předměty jsou nesrovnatelně pevnější a trvanlivější než nástroje kamenné, navíc mohou být odlévány do různých tvarů, které kámen jako materiál nedovoloval: vznikají různě tvarovaná ostří, čepele, jehlice, spony, ale i helmice a krunýře chránící trup. Užívání bronzu s sebou přináší stále nové technologie a rozmach obchodu, neboť aby si společnost zajistila bronzové předměty, musí vyrábět takové množství potravin, aby uživila specializované skupiny horníků, tavičů a kovářů, navíc musí zajistit přepravu rudy z hor. Kov se stal pro společnost doby bronzové postupně nezbytnou potřebou: v náplavových podmínkách, v nichž vznikaly první zemědělské společnosti, je totiž kámen vhodný k výrobě nástrojů mnohdy vzácností a měděné nebo bronzové nástroje jsou pro svou trvanlivost úspornější než oblázky nebo obsidián (sopečné sklo). Kov také přinesl významnou změnu do zemědělství: zatímco původně byla půda kypřena kamennými motykami (tuto práci většinou obstarávaly ženy), kolem r. 3 tis. př. n. l. vzniká oradlo nebo pluh, který se zapřahoval za tažný dobytek (orba se poté stala prací mužů). Oradlo nebo pluh, zvláště pokud byly zhotoveny z kovu, znamenaly možnost obdělat daleko větší plochy a dostat výživné prvky v půdě z daleko větší hloubky až na povrch. To vše znamená větší sklizeň, bohatší zásoby a větší možnosti společenství s přebytky lze obchodovat, lze je nabídnout např. za kovové rudy. Zároveň tato změna zasáhla i do sociálního uspořádání: muži získávají nad ženami ve společenství převahu, neboť mají větší podíl na obstarání potravy. Bronzová společnost se vyvíjí nesmírně rychle na rozdíl od paleolitu se pokrok úžasně zrychluje. Člověk, který odlévá bronz, získává ve skupině privilegované postavení stává se prvním řemeslníkem. Při dopravě železných rud a jejich dobývání vzniká potřeba chránit obchodní cesty, doly i sídliště samotná, 10

11 neboť s jejich vzrůstajícím bohatstvím roste nebezpečí napadení nepřáteli. Rodí se nová společenská skupina válečníci. Zatímco neolit byl spíše charakteristický rovnostářstvím, v době bronzové se rýsují počátky spol. rozvrstvení a zemědělství se stále více specializuje pastýři se usazují v horách, zatímco pěstitelé žijí v nížinách. Pravděpodobně nárůst bohatství a počtu obyvatelstva spolu s vynálezem bronzových zbraní vedl ke vzniku a rozšíření organizovaných válek. Zřejmě netrvalo dlouho, aby lidé přišli na to, že jednodušší než plahočit se na poli nebo pečovat o stáda je prostřednictvím vojenského výboje své sousedy o jejich přebytky připravit. Ochrana úrody a stád proti loupeživým nájezdníkům se tedy stala stejnou životní prioritou, jako péče o stáda a osévání polí. Válka se automaticky pak zpětně projevila v poptávce po kovu ke zhotovení zbraní. Jestliže se nůž zlomí při stahování zvířete nebo čištění kůže, není to tak životně důležité, jako když se to stane v boji muže proti muži. Ti, kdo byli vybaveni kovovými zbraněmi, jasně získávali převahu nad protivníky vybavenými pouze zbraněmi kamennými. Nadto válka byla příležitostí dokázat odvahu a nahromadit majetek a získat tím potřebnou autoritu. Válka tedy byla významným činitelem při vzestupu nové třídy náčelníků a později panovníků disponujících světskou mocí. Válka konečně vedla i k dalšímu velkému objevu: že je možno podrobit si lidi stejně dobře jako zvířata. Místo, aby byl poražený nepřítel zabit, mohl být přinucen k práci. Otroctví se stalo dalším způsobem hromadění přebytků spol. V pozdějších dobách se pak stalo hlavním zájmem agresorů vymáhat od poražených národů pravidelný příspěvek daně výměnou za mír. Výboje dále urychlily rozvrstvení společnosti na třídy, v tomto případě na vládnoucí a poražené, pány a otroky Doprava Dalším důsledkem pokroku vyvolaného NR a rozšířením předmětů z mědi a bronzu byl vznik a rozvoj dopravních prostředků. Již v době NR došlo ke zjištění, že zvířata lze použít k tahání břemen nebo smyků - saní (ve stepních a pouštních podmínkách). Protože pes byl zřejmě ze všech zvířat domestikován nejdříve, jsou sáně tažené psy zřejmě nejstarší formou zápřahu. Smykový princip se ovšem v členité krajině nedal využít: převrat v dopravě po souši znamenalo až kolo, které je vrcholným dílem prehistorického tesařství a použito v dopravě změnilo saně ve vůz. Nejstarší vyobrazení vozů s koly se nacházejí v sumerském umění již kolem r př. n. l. Kolo způsobilo převrat nejen v dopravě, ale významně se uplatnilo i v hrnčířství. Ruční výroba nádob se z domácího zaměstnání žen stává postupně samostatným řemeslem vyhrazeným spíše mužům. Zavedením vozů tažených většinou dobytkem, nejčastěji voly ale i jinými zvířaty, se přeprava zboží nesmírně zrychlila a zjednodušila. Vozy ovšem nejsou jediným prostředkem, jak dopravovat náklad: zvláště v neschůdném terénu se břemeno může naložit zvířeti přímo na hřbet a může na něm sedět i jezdec. Tak bylo kol. r př. n. l. zboží mezi Babylonií a Malou Asií dopravováno zpravidla na hřbetech oslů. Divoký osel pochází ze severovýchodní Afriky a ochočen byl právě kvůli nošení nákladů, stává se i zvířetem jezdeckým. Na stepích stř. Asie a Evropy měl domov divoký kůň, který byl zkrocen původně také jako tažné zvíře; byl hojně využíván při zápřahu do válečných vozů a později i k jízdě. Byl domestikován zřejmě až v době bronzové a sehrál důležitou roli v rozvoji válečnictví. Jeho využití také přispělo k rozšíření rozsahu a zvýšení 11

12 rychlosti dopravy. Velbloudi nebo dromedáři zdomácněli zřejmě také kol. r př. n. l. a díky nim přestávají být pouště nepřekonatelnou překážkou. Se zdokonalením dopravy po souši přišel rozvoj lodní dopravy a mořeplavectví: již v paleolitu byly využívány primitivní kanoe zhotovené z vydlabaných kmenů, nebo čluny zhotovené z kůže. Na prehistorických egyptských vázách lze spatřit vyobrazení člunů zhotovených ze vzájemně svázaných otepí papyru poháněných veslaři. Nejpozději kolem r př. n. l. pluly podél pobřeží Středozemního moře i plachetní čluny. K takovýmto plavbám bylo ovšem nezbytné mít dostatečné topografické a astronomické znalosti, které se díky této potřebě rozvíjely. Popsané dopravní prostředky znásobily možnosti obchodu a působily kladně na urychlení přenosu myšlenek a vynálezů na značné vzdálenosti. Vyvolaly ovšem také vznik dalších specializovaných řemesel, především tesařství ke zhotovování lodí. 1.4 Vznik městských sídel Neolitická revoluce, jejímž nejdůležitějším procesem byla domestikace plodin a zvířat, bývá někdy v literatuře nazývána první kulturní revolucí. Druhou kulturní revolucí, která se již odehrává na hranici mezi dobou prehistorickou a historickou, lze nazvat vznik měst. Z hlediska geografického dochází k této druhé kulturní revoluci nejdříve v těch lokalitách, v nichž se nacházela první centra zemědělství, vznik měst je tedy přímým důsledkem NR. Ke vzniku měst tedy dochází v místech, kde byly klimatické podmínky příznivé pro vznik zemědělství, kde se v minulých dobách nahromadily jak zkušenosti, tak hospodářské přebytky. Zemědělství bylo ve většině oblastí svého vzniku závislé na zavlažování, ovšem hloubení a udržování zavlažovacích kanálů vyžaduje vždy spolupráci většího kolektivu lidí a vytváří předpoklady pro organizování života obce jako celku: kdo se odmítá podřídit všeobecně platným pravidlům, je potrestán vyloučením z možnosti využívat společně budované kanály. Učinit z bažiny nebo suché země úrodnou půdu vyžaduje vynaložení značné a dlouhodobé námahy, zemědělci měli tedy přirozeně sklon se spíše usazovat natrvalo, než neustále měnit místo pobytu. Původní vesnice tedy zaznamenávaly značný nárůst počtu obyvatel, kteří společnými silami vysušovali močály a budovali náspy. Brzy lidé začali také pěstovat ovocné stromy a keře na Blízkém východě to byla vinná réva, datlové palmy, fíkovníky a olivovníky, které poskytují úrodu ovoce a stín, zvyšují kvalitu krajiny a stejně ne-li více než obilná pole připoutávají osadníky ke zúrodněnému místu. Vesnice postupně přerůstají v města, pro něž je typický rozvoj stavitelství. Původní domy uplácané z hlíny (kamení bylo v náplavových údolích vzácné) byly nahrazovány stavbami zhotovenými z cihel sušených na slunci. Cihly byly zhotovovány v Sýrii a Mezopotámii již kolem r př. n. l.: jednalo se vlastně o kus bláta smíchaný se slámou a vtlačený do krychlové nebo hranolové formy. Později se pro určité účely začaly cihly místo sušení na slunci vypalovat, čímž se zvýšila jejich tvrdost a odolnost a tak se pálené cihly staly materiálem, v němž byly realizovány významné stavby monumentální architektury. Takovéto velké stavby (chrámy a paláce), které se stávají typické pro starověká města, již nemohou být dílem jednotlivce, ale vznikají jako výsledek organizované součinnosti celého kolektivu stavebníků. Se vznikem měst je tedy spjat vznik monumentální architektury a dalšího specializovaného řemesla, stavitelství. Dělníci, kteří byli zaměstnání na stavbě, se 12

13 ovšem nemohli většinou přímo podílet na výrobě potravin, které konzumovali. Velké architektonické počiny si tedy mohlo dovolit pouze společenství, které disponovalo dostatkem hospodářských přebytků. První města se pravděpodobně objevovala již v neolitické době: podle archeologických nálezů bylo nejstarší známou zemědělskou komunitou Jericho na Jordánu, které podle biblického příběhu dobyl Jozue (viz text psaný kurzívou). Do podoby pozoruhodného města se rozvinulo již kolem r př. n. l. Bylo obehnáno kamennými hradbami, uvnitř nichž žilo odhadem obyvatel. Zdrojem bohatství města byl pravděpodobně obchod se solí a živicemi z nedalekého Mrtvého moře Dobytí Jericha Jméno Jericha se proslavilo především tím, že jeho dobytí je věnována zmínka v Bibli, ve Starém zákoně v Knize Jozue. 1 Příběh je situován do doby, kdy izraelitské kmeny po čtyřiceti letech bloudění na poušti konečně přicházejí k hranici země zaslíbené zvané Kanaán. V jejich čele již nestojí Mojžíš po jeho smrti se na jeho místo dostal Jozue, jehož cílem a úkolem bylo zaslíbenou zemi dobýt, neboť byla již osídlena Kananejci. V cestě jim stálo hrazené město, Jericho, které tradičně hájilo vstup do země a odrazovalo nájezdníky z východní pouště. Jozue vyslal do města dva zvědy, kteří ovšem večer nestačili včas před uzavřením bran opustit město. Ubytovali se tedy v domě nevěstky (prostitutky) Raab u městské brány. Raab v nich poznala cizince a ukryla je před městskou stráží na střeše domu. Za to jí zvědové přislíbili, že při dobytí města bude život a majetek jak její, tak její rodiny ušetřen. Po návratu zvědů se daly izraelské kmeny na pochod směrem k městu. Obyvatelé města se uzavřeli za hradbami a s údivem z nich pozorovali, co se bude dít. Další děj byl podle scénáře, který sdělil v noci před obléháním Jozuovi Jahvův 2 hlas: po šest dní obcházel průvod izraelitů šestkrát městské hradby. Nejdříve šli ozbrojenci, pak kněží s archou úmluvy troubící na beraní rohy, za nimi bez jediného hlesu všechen lid. Samozřejmě v bezpečné vzdálenosti, mimo dostřel šípů a kamenů. Nervy obležených, kteří se domnívali, že jde o kouzla a čáry, byly vystaveny kruté zkoušce. Sedmého dne, jak stanovil Hospodin, kněží zdlouha zatroubili na rohy a všechen lid se na dané znamení dal do křiku: "Dal nám Hospodin město!" Vykřikli tak hlasitě, že hradby se zachvěly v základech a rozpadly se v suť. Vojáci vnikli do města, vyplenili je, veškeré obyvatelstvo včetně dětí, žen a dokonce i zvířat vyvraždili, zapálili domy a veřejné budovy. Město bylo vyvráceno z kořene. Jen Raab a její rodina byly uchráněny všeobecného vraždění. (Podle archeologů město v době příchodu Izraelitů leželo již nejméně sto let v sutinách, i když se zřejmě také stalo obětí nájezdu a požáru, možná i zemětřesení. Právě zemětřesením je vysvětlován rozpad hradeb. Jiná verze hovoří o jejich podkopání a podepření kůly, které se při zapálení hradeb zřítily, což vneslo paniku do řad obránců) (Podrobněji viz Kosidowski, Z. Příběhy mrtvého moře. Praha: Práce, 1988, s , ) Dalším takovýmto výjimečným městem bylo anatolské město Çatal Hűyűk, které stálo na anatolské planině v dnešním Turecku již v sedmém tisíciletí př. n. l. 1 SZ, Jozue, Kapitola Jahve - Hospodin = bůh Izraelitů 13

14 Základem jeho hospodářství bylo zemědělství a specializovaná řemesla a žilo v něm kolem pěti tisíc obyvatel. Některé budovy odkryté archeology zřejmě sloužily jako svatyně. Jednalo se pravděpodobně o centra kultu býka, o čemž vypovídají vyobrazení býků na jejich stěnách. 1.5 Vznik civilizace a masový vznik měst Skutečná městská revoluce začíná ovšem až později, v době 4-3 tisíce let př. n. l. v oblasti jižní Mezopotámie, později nazývané Sumer. Zde začínají původní zemědělské osady přerůstat v města a kulturní vývoj vstupuje do své další fáze, kterou nazýváme civilizace. Vznikem měst je dovršen proces, který začal již vynálezem zemědělství, který připravil pro vznik civilizace první předpoklady. Civilizace vzniká tehdy, kdy ve společnosti dochází ke specializaci, kdy se odděluje třída vládců, kdy dochází k majetkovému rozvrstvení, vzniká třída řemeslníků, rozvine se doprava, vznikají města a s nimi velká architektonická díla. Společnost se začíná diferencovat do různých společenských tříd. První města v této oblasti vznikají při toku řek Eufratu a Tigridu, které přinášely vláhu a úrodné bahno. Města se většinou rozkládala na umělých pahorcích - tellech, které vznikly po staletích existence neolitických vesnic. V centru města se většinou rozkládala monumentální stavba chrám, nebo celý chrámový komplex. Nepostradatelnou součástí sumerského chrámu byla stupňovitá věž zikkurat. Stavba chrámu vyžadovala práci stovek lidí, která musela být koordinována, plánována a řízena. Město samo bylo zpravidla obehnáno zdí, hradbou a příkopem člověk se tedy poprvé fyzicky dokázal oddělit od přírody, která jej obklopovala, vytvořit umělé prostředí městských ulic a zavlažovaných zahrad (někteří badatelé hledají paralelu mezi podobou prvních měst a představou biblického ráje). Ideová a ekonomická jednota mezopotamských měst byla vyjádřena centrální stavbou chrámem, k němuž patřily sýpky, zásobárny a dílny. Bohové, jimž byly chrámy zasvěceny, byli i vlastníky půdy a úrody. V chrámovém hospodářství pracovali řemeslníci, otroci, úředníci i písaři, ve vlastnictví chrámu byla stáda dobytka, nástroje, vozy i čluny. Správci chrámového hospodářství a božské pokladny byli kněží, kteří měli složitý úkol zaznamenávat pohyby chrámového majetku. Podobné požadavky přinesl i vzrůstající obchod a stavitelské práce. V důsledku vzniku měst se tedy objevují počátky psaní a složitějších početních úkonů, tedy matematiky Vznik písma Předstupněm k písmu byly kresby a různé magické symboly, často zobrazované např. na pečetidlech nebo ochranných amuletech. Byla-li pečeť umístěna např. na určitém předmětu, byl tento předmět označen jako majetek jednotlivce nebo chrámu, jemuž pečeť patřila, pro ostatní měl být nedotknutelný. Kolem r př. n. l. se objevují hliněné tabulky pokryté obrázkovými a číselnými znaky. Jejich pomocí vedli správci chrámových statků evidenci příjmů a výdajů a pohybu majetku. Tak vznikl systém znaků, které byly srozumitelné nejen svému tvůrci, ale jiným jejich uživatelům: bylo vynalezeno písmo. K tomuto vynálezu, který v dějinách lidstva odděluje historii od prehistorie, došlo nejspíše na území Sumeru. Shodou příznivých okolností se tyto pro nás nejstarší doklady o vzniku a vývoji písma dochovaly na hliněných tabulkách, které po vysušení nebo vypálení v suchém pouštním klimatu přetrvaly tisíciletí. 14

15 Znaky na nejstarších tabulkách mají většinou charakter obrázků srozumitelných na první pohled. Nazýváme je piktogramy (z lat. "pictus" namalovaný) a písmo z nich složené je písmo piktografické. Tyto piktogramy se při častém používání postupně zjednodušují, schematizují a stávají se z nich ideogramy, které pojmenovanou věc pouze symbolizují. V písemném systému bylo ovšem zapotřebí zaznamenat množství pojmů, jimž v reálném světě žádný předmět nedopovídá: řada ideogramů vznikla tedy tak, že se určitému znaku přisoudil libovolný význam. Bylo tak možno zaznamenat i myšlenky nebo jména; zaváděním stále dalších znaků se systém ovšem rozrůstal do obrovské šíře tak, aby mohl zaznamenat vše, co měl autor sdělení na mysli. Redukovat počet znaků pomohlo využití zvukové podoby znaků, tak, jak se to podařilo starým Sumerům: znak získává fonetickou hodnotu, nereprezentuje již pojem, ale zvuk. Takovýto znak, který má fonetickou hodnotu, se nazývá fonogram. Tento krok Sumerové ovšem neučinili důsledně: při psaní používali kombinaci ideogramů s fonogramy. Navíc požívali tzv. determinativy, které upřesňovaly, zda znak označuje pojem nebo zvuk. Písmo v Sumeru se postupně zjednodušovalo a oprošťovalo od drobných detailů, znaky se již nekreslily, ale vtiskávaly rákosovým pisátkem do hliněných tabulek, což jim dodávalo charakteristickou hranatou podobu: vzniklo písmo klínové, nejstarší známé písmo. Přestože znalost písma byla omezena zřejmě jen na vrstvu kněží, později chrámových úředníků a písařů, znamenala v kultuře doby bronzové obrovský převrat; poprvé bylo možno informaci přenést ne již pouze ústně, bylo ji možno svěřit nějakému nosiči (materiálu) a přenést ji v prostoru nebo uchovat v čase. Díky písmu je poprvé možno přesně (ne již jen ústně) zaznamenat historii, stanovit pevné zákony, písmo je základním předpokladem pro vznik vědy a vzdělanosti. Vynález písma měl za následek další rozpad společnosti na jednotlivé vrstvy: znalost písma byla posvátná, vyžadovala osvojení si stovek a tisíců znaků, které byly kněžími pečlivě sepisovány a byly z nich sestavovány jakési slovníky. Kdo to však dokázal, byl osvobozen od fyzické námahy na poli nebo v dílně, stal se příslušníkem inteligence. Vynález písma zásadně změnil a urychlil způsob předávání lidského poznání Vznik matematiky Vznik měst si podobně jako vznik písma vynutil vznik matematiky pro zaznamenávání složitějších obchodních transakcí, dluhů apod. Pro potřeby rozvíjejícího se stavitelství pak bylo nezbytné ustálení systému měr a vah. Co se týče počítání, zřejmě se objevuje již v dávných lidských společenstvích a bylo přirozené, že lidé začínali počítat na prstech: odtud pochází všeobecně rozšířený desítkový systém, a proto mají čísla od jedné do desíti ve většině jazyků světa samostatné označení. V Mezopotámii se navíc setkáváme se systémem šedesátinným, který byl užíván v Sumeru a Babylónii. Tento systém se zachoval do dnešní doby v našem dělení dne na dvakrát dvanáct hodin, hodiny na šedesát minut a minuty na šedesát sekund a v dělení kruhu na 360º. Sumerové jsou zřejmě také původci násobilky, neboť byly nalezeny tabulky, v nichž byly sčítací metodou zaznamenány násobky čísel zřejmě jako pomůcky k rychlejším výpočtům. Babyloňané znali také již před r př. n. l. Pythagorovu větu. Stejně byla vyvolána potřeba měření, které bylo zřejmě užíváno od nejstarších dob při zhotovování oděvů, obydlí a nástrojů. Měřidlem byly zprvu části lidského těla: prst, dlaň, předloktí, mírou váhy byl např. pytel ječmene. Ale tam, kde dochází 15

16 ke koordinaci činnosti více lidí, musí být váhy a míry standardizovány, aby mohlo být měření co nejpřesnější: na tyčích jsou tedy stanovena jednotná měřidla míry, z kamene nebo z kovu jsou zhotovena jednotná závaží představující smluvenou váhu. Ustálení systému měr a vah tak, aby jednotky byly navzájem převoditelné, je dáno společenskou úmluvou a stejně jako vynález písma je důležitým mezníkem v dějinách kultury Institut vládce, panovníka Kolem r př. n. l. se postupně ve většině existujících měst objevuje také světský vládce, který se nazývá zástupcem boha nebo králem. Ke vzniku úřadu krále a vládce existuje několik hypotéz - jeho původní funkce byla nejspíše rázu magického a magické prvky byly s osobou krále spojeny velmi dlouho. Vznik instituce vládce souvisí ovšem také s hromaděním moci v rukou jednotlivce vzhledem k rozvíjejícímu se válečnictví. Vládce plnil ve starověké společnosti nejen důležité ekonomické, ale i mocenské úkoly: byl vybaven pravomocemi velitele a svou autoritou potlačoval vnitřní spory, organizoval stavební práce na zavlažovacích kanálech, chrámech a sýpkách, shromažďoval přebytky, organizoval dovoz potřebných surovin a případně výbojem zajišťoval jejich zdroje a jeho armáda chránila město před vpády vyhladovělých kočovníků z okolních oblastí. Tato moc vládce nakonec vytvořila předpoklady pro vznik větších politických útvarů skládajících se z více než jednoho města: starověkých říší sjednocených pod jedním panovníkem. Literatura: BENEŠ, J. Člověk. Praha: MF, EKSCHMITT, W. Paměť národů. Praha: Orbis, GORDON CHILDE, V. Na prahu dějin. Praha: Orbis GORDON CHILDE, V. Člověk svým tvůrcem. Praha: Svoboda, Toulky minulostí světa. Díl 1. Praha: Baronet,

17 2. Starověké civilizace Blízkého východu 2.1 Sumer V době mezi 4. a 3. tisíciletím př. n. l. vzniká v jižní Mezopotámii řada měst, neboť zde byly v povodí řek Eufrat a Tigris výhodné podmínky pro zemědělství. Řeky přinášely v pravidelných záplavách úrodné bahno, ovšem zemědělci museli budovat složité systémy zavodňovacích a odvodňovacích kanálů, aby pravidelné záplavy udrželi pod kontrolou. To ovšem vyžadovalo spolupráci a kooperaci činnosti mnoha lidí a také jejich určitou specializaci. Společnost již není stejnorodá, jednolitá, objevují se rozdíly ve způsobu získávání obživy i v množství vlastněného majetku, což bylo umožněno především existencí zemědělských přebytků. Dochází k vynálezu písma, matematiky a zeměměřičství, osady přerůstají v města, v nichž se rozvíjí stavitelské umění. V centru města se zpravidla nachází chrám nebo chrámový komplex, který dominoval městu jak fyzicky, tak společensky, vlastnil většinu půdy i dobytka a nacházely se v něm písařské dílny i školy. Nejvýznamnějšími městy tohoto období jsou Kiš, Nippur, který byl významným náboženským centrem kol. r. 3 tis. př. n. l. a neznámější z těchto měst Uruk (dříve na Eufratu, dnes asi 20 km od jeho toku), v němž byl objeven nejkrásnější příklad sumerského chrámu Bílý chrám, nalezeny zde byly též zajímavé sochy z vápence a mramoru (např. mramorová maska v životní velikosti). Právě v Uruku vládl legendární král Gilgameš známý z epické básně Píseň o Gilgamešovi. Zde byly také nalezeny vůbec nejstarší písemné záznamy na světě datované přibližně kolem r př. n. l. obsahující hospodářské údaje. Ve třetím tisíciletí př. n. l. byla jednotlivá sumerská města většinou samostatnými politickými jednotkami ovládanými zřejmě zprvu chrámy, později vzrůstá význam silných vojenských osobností, které stály v čele armád v bojích při ochraně hranic a jiných sporech. Titul označující krále lugal znamená v překladu "velký muž" a je jisté, že tito mužové se dostávají ke slovu v době poznamenané válečnými konflikty. Tehdy jsou města obehnána mohutnými hradbami a zdokonaluje se vojenská technika Gilgameš Epos o Gilgamešovi je vrcholným literárním dílem mezopotamské éry. Hrdinou je bájný král Uruku, ze dvou třetin bůh a z jedné třetiny člověk. V sumerských textech je hrdina zmiňován jako Bilgames výhonek stromu života. Teprve v akkadské literatuře se toto jméno mění na Gilgameš. Básnická tradice, zprvu ústní, se zasloužila o vznik cyklu legend v sumerštině, z nichž Asyřané vytvořili epickou poému v dvanácti zpěvech, jež vypráví o obavách člověka ze smrti a hledání nesmrtelnosti. Hrdina Gilgameš spolu s Enkidu, divokou bytostí, která se stane jeho přítelem, uskuteční bájné činy. Porazí nebeského býka seslaného bohyní Ištar, aby ho zničil, dále zabije obra Chumbabu, obludného hlídače cedrového lesa. Enkidu, nejvěrnější přítel, ale zemře a Gilgameš se v zoufalství vydává hledat "rostlinu nesmrtelnosti". Cestou potká moudrého Utannapištima, jediného, kdo přežil potopu světa, který se stal nesmrtelným. Gilgameš se však musí nesmrtelnosti vzdát a přijmout na sebe úděl každého člověka. Pozná, že jeho nesmrtelnost je ukrytá v jeho činech, v budování města Uruku. Po objevení eposu se zjistilo, že celá řada námětů Bible má předobraz ve velkých tématech mezopotamské literatury. Tak je propojena i evropská literatura 17

18 s mezopotamskou. Shodným tématem je např. potopa světa popsaná na XI. destičce Eposu o Gilgamešovi nalezeném v Aššurbanipalově knihovně. Zřejmě docházelo k častým konfliktům jednotlivých sumerských městských států navzájem, ať už to bylo jedno z nejstarších měst Eridu, již zmíněný Kiš nebo Uruk, ale do bojů se zapojovala i města Lagaš, Ur a Umma. Výsledkem těchto bojů byl vznik určité konfederace 50 sumerských měst. V Sumeru byly položeny základy západní civilizace: Sumerové vynalezli písmo a vytvořili nejstarší písemné záznamy, vynalezli kolo, cihly sušené na slunci, budovali zavlažovací systémy, začali budovat početná města obehnaná hradbami, jimž vévodila monumentální architektura, vytvořili základy matematiky, používali násobilku a zřejmě již i šedesátinný systém. 2.2 Sumersko-akkadská éra Kolem r př. n. l. dobyl Sumer Sargon Akkadský. K jeho narození se váže legenda, která vypráví, že jej matka položila do košíku vymazaného asfaltem a poslala jej po proudu Eufratu. Mladík se poté, co jej vychoval venkovský pastýř, stal číšníkem krále města Kiš a později jej svrhl. Postupně dobyl celou Mezopotámii a založil sídelní město Akkad, jež se stalo hlavním městem říše, v níž se hovořilo semitským jazykem akkadštinou. Pro její potřeby bylo upraveno sumerské klínové písmo a akkadština se stala převládajícím jazykem v celé této oblasti. V Akkadské říši pojmenované podle hl. města bylo podporováno umění a literatura sochy vládců byly tesány z nejodolnějšího kamene dioritu. Rozvoj říše a stavitelství chrámů zvyšovaly poptávku po vzácných v Mezopotámii nedostupných materiálech (diorit na sochy, měď, lapis lazuli, cedrové dřevo, alabastr, acháty apod.), které bylo třeba dovážet z velkých vzdáleností. Rozvinutý obchod se navíc stal prostředkem šíření vynálezů a objevů a tedy i civilizace. Přibližně roku 2000 př. n. l. byly zbytky Akkadské říše přemoženy Elamity pocházejícími z Íránu. 2.3 Lagaš Po pádu akkadské říše, která byla r př. n. l. zničena uchvatiteli, získala sumerská města opět samostatnost k největšímu rozkvětu dochází v Uru a v Lagaši. V Lagaši vládne legendární Gudea, zbožný a mírumilovný zakladatel chrámu boha Ningirsua. Zachovala se řada jeho zpodobení zhotovených z odolného dioritu popsaných nápisy o Gudeově zbožnosti. 2.4 Babylónie (Starobabylónská říše) Po rozpadu akkadské říše se kol. roku 1900 př. n. l. centrum moci přesunuje do Babylonu, kde amoritská dynastie postupně ovládá a sjednocuje okolní království;z Mezopotámie se v tomto období stává Babylónie. Používá se zde akkadštiny zapisované sumerským klínovým písmem a různé dosud ústně tradované staré sumerské příběhy jsou v této době zaznamenány literárně. Texty všeobecného významu právní dokumenty nebo nápisy historické povahy byly vytesávány do podlouhlých kamenů nazývaných stély. Zvláště pořádkové zákony byly zveřejňovány vztyčením stél s jejich textem na různých místech říše. Původcem nejproslulejšího takovéhoto zákoníku byl král Chammurabbi vládnoucí přibližně v 18. st. př. n. l. Zákoník představoval sbírku vzorových rozsudků v různých případech a stanovil tresty za různá provinění. Přesto, že dnes nám celá řada jeho ustanovení připadá příliš tvrdá (ztráta končetin za krádež apod.), byl tento kodex zřejmě daleko spravedlivější a sociálně citlivější 18

19 než většina do té doby platících starověkých zákoníků. Především dbal na ochranu vlastníků majetku a vlastnictví, zabýval se i vztahy mezi příbuznými. Muž měl např. právo zapudit manželku, jestliže pro nemoc nemohla plnit své domácí povinnosti, nebo je plnila špatně a zejména proto, nepřivedla-li na svět potomky. V takovém případě mohl muž přibrat k první ženě druhou, která měla vůči první ženě podřízené postavení. Mužova nevěra byla beztrestná, žena při nevěře riskovala, že bude i se svým milencem utopena. Další nepříjemností pro rodinné příslušníky bylo to, že muž mohl se souhlasem soudu dát svou ženu i s dětmi věřitelům jako zástavu svých dluhů. Aby toho muži nezneužívali, nesmělo zastavení manželky trvat déle než tři roky. V tomto zákoníku vidíme již odraz tuhého patriarchálního systému uspořádání společnosti: děti musely naprosto bez výhrad poslouchat svého otce např. za odepření synovské poslušnosti stanovil Chammurabbiho zákoník trest useknutí ruky. Již ve Starobabylónské říši se rozvíjejí vědy, zejména astronomie a matematika; kolem r př. n. l. uměli stavitelé v této oblasti např. využívat princip Pythagorovy věty. Za následovníků krále Chammurabbiho se babylónská říše kolem roku 1600 př. n. l. rozpadla, mimo jiné v důsledku nájezdu Chetitů pocházejících z Anatolie. 2.5 Říše Chetitská Uprostřed dnešního Turecka na anatolské náhorní plošině byla v 17. st. př. n. l. založena říše Chetitů, národa indoevropského původu (Akkadové a Babylóňané byli Semité). Dějiny říše byly poznamenány neustálými dobyvačnými válkami, přičemž jejich nájezd na Babylón ukončil existenci Babylonie. Hlavní město Chattušaš se nacházelo v blízkosti dnešního tureckého města Boğhazköy a bylo vybudováno v horách na málo přístupném místě. Říše byla vytvořena z různých národů, jejichž kultury se navzájem ovlivňovaly a vznikla tak bohatá a originální civilizace. V centru stála postava krále nazývaného "Mé slunce", který byl absolutním panovníkem a podobně jako v dalších starověkých říších i on měl řadu náboženských a rituálních povinností. Důležitou osobností ovšem byla i královna, což už ve starověku nebylo tak obvyklé. Po smrti manžela přebírala jeho náboženské i mocenské funkce. V bývalém hlavním městě Chattušaš byly (v letech ) odkryty rozsáhlé archívy hliněných tabulek (vykopávky řídil německý asyriolog Hugo Winckler). Většina textů obsahovala sdělení rázu historického, nebo se týkala literatury a náboženství. Byla nalezena i diplomatická korespondence nejen v chetitštině, ale např. i v tehdejším mezinárodním jazyce akkadštině. Chetitský jazyk bylo ovšem třeba rozluštit, což se podařilo českému vědci Bedřichu Hroznému ( ) v roce On také odhalil fakt, že chetitština patří do skupiny indoevropských jazyků, kam přísluší většina současných evropských jazyků, a že je z této skupiny zřejmě nejstarší. Na válečných úspěších Chetitů mělo velký podíl využití koní a válečných vozů při válečných akcích, přesto se jejich říše kol. r př. n. l. rozpadla za přesně neobjasněných okolností. 2.6 Asýrie Po rozpadu Babylónie (kol. r záporného letopočtu) se na území Mezopotámie začíná asi od r př. n. l. formovat další politický útvar, říše Asyrská. Asyrská říše, jejímž prvním hlavním městem byl Aššur ležící západně od Tigridu, se v době svého největšího rozmachu od 9. do 7. stol. př. n. l. rozprostírala po celém Blízkém Východě. 19

20 Od r. 900 př. n. l. si asyrská vojska lačná po slávě a vítězstvích postupně podmaňovala sousední národy a území. Sousedé se po krvavých bitvách, deportacích, ničení a drancování zpravidla byli nuceni vzdát silnějšímu dobyvateli. Pro Asýrii se stala hlavním cílem dobyvačná válka a válečná kořist. K tomuto účelu velmi dobře posloužily železné zbraně, které Asyřané uměli vyrábět již ve 12. stol. př. n. l. a které měly nespornou převahu nad zbraněmi bronzovými. Asyrská armáda byla vybavena železnými meči, které překonaly dříve hojně užívané bojové sekyry, brněním a kovem vyztuženými válečnými vozy. Navíc byli Asyřané mistry a pravděpodobně vynálezci "psychologické války", která spočívala v neobyčejně brutální likvidaci nepřátel (narážení na kůl, stahování zaživa, atd.), přičemž vždy záměrně ponechali několik jedinců naživu, aby zprávu o zažitých hrůzách šířili dále. Vládci Asýrie Aššurnasipal II., jeho syn Salmanasar III., Tiglatpilesar III., Sargon II. a Aššurbanipal byli především velkými dobyvateli, kteří se ozdobili tituly jako "král vesmíru", "král, jenž ovládá svět od jednoho konce na druhý" a "panuje nad všemi čtyřmi světovými stranami" apod. V nově dobytých provinciích upevňovali asyrští králové svou moc především zavedením propracovaného správního systému a administrativy, která kontrolovala odvádění dávek. Symbolem panovnické moci byly rozlehlé paláce, jejichž honosnou výzdobou se každý vládce pokoušel překonat své předchůdce. Palác sloužil jako královské sídlo, centrum administrativy i jako sídlo bohů, kteří měli říši ochraňovat. Nejvyšším z nich byl velký národní bůh Aššur, po němž bylo pojmenováno i hlavní město. Ve výzdobě paláců nacházíme vyobrazení bohů i výjevy zpodobující záslužné skutky krále, výjevy z vítězných bitev a sílu armády. Protože na reprezentaci byl kladen maximální důraz, prestiží každého z asyrských panovníků bylo vybudovat vlastní sídelní město nebo alespoň palác, jenž by předčil sídlo jeho předchůdce. Aššurnasipal II. přenesl sídelní město z Aššuru do Kalachu (Nimrudu), kde byl v 19. stol. nalezen honosný královský palác. V r zahájil sir Austen Henry Layard vykopávky v asyrském Nimrudu, kde odkryl velký Severozápadní palác Aššurnasipala II. a mimo jiné i 13 párů monumentálních soch okřídlených býků ochranných božstev paláce. Kopal také v Ninive, kde objevil asi 2,5 km kamenných reliéfů, nápisy, skulptury, mozaiky a obrazce z glazovaných cihel. Organizoval pak dopravu těchto vykopávek, např. soch okřídlených býků, z nichž každá vážila 10 tun, do Velké Británie. Protože v té době ještě nebyl vybudován Suezský průplav, byly sochy transportovány do přístavu Mosulu a odtud na lodích kolem celého afrického kontinentu. Dnes můžeme býky "lamassu" spatřit jak v Louvru, tak v Britském muzeu podobně jako kamenné reliéfy z asyrských paláců, většinou zpodobující lovecké výjevy. Sargon II. dal severněji postavit nové město, které pojmenoval Sargonova pevnost (Dúr Šarrukén), dnes Chorsábád. Město obehnal hradbami, v nichž bylo 7 bran, uvnitř stála bašta a monumentální palác, do něhož se vcházelo branou střeženou velkými okřídlenými býky s lidskou hlavou. Ti měli chránit palác před každým, kdo by přicházel se zlými úmysly. Jeho syn Sennacherib (též Sancherib) pak dal postavit Ninive a v něm palác nazývaný "Palác, kterému není rovno". Ninive proslulo svou nádherou a vděčilo za svou honosnou výzdobu výtěžku z válečné kořisti a daní z porobených území. Ke královskému paláci náležely také nádherné uměle zavlažované zahrady s rostlinami přivezenými ze vzdálených krajin. Poslední a nejslavnější král Asýrie Aššurbanipal ( př. n. l.) sídlil v Ninive na břehu Tigridu. Miloval pravděpodobně lov, zvláště lov na lvy, při němž 20

Vývojové fáze kultury

Vývojové fáze kultury Vývojové fáze kultury Doba, kdy člověk jako hlavního materiálu ke zhotovování nástrojů užíval kámen, je od pol. 19. stol. nazývána doba kamenná (toto označení razil brit. vědec John Lubbock). Doba kamenná,

Více

Co všechno víme o starším pravěku?

Co všechno víme o starším pravěku? Co všechno víme o starším pravěku? Starší pravěk Starší paleolit Starší doba kamenná Co víme o starším pravěku? Které vývojové stupně člověka známe? člověk zručný člověk vzpřímený člověk rozumný nejstarší

Více

Asýrie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis

Asýrie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis Asýrie Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověké Mezopotámie z období

Více

KULTURA A UMĚNÍ STAROVĚKÉHO EGYPTA A MEZOPOTÁMIE

KULTURA A UMĚNÍ STAROVĚKÉHO EGYPTA A MEZOPOTÁMIE KULTURA A UMĚNÍ STAROVĚKÉHO EGYPTA A MEZOPOTÁMIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_15_20 Tématický celek: Umění

Více

Mezopotámie. Ninive Ašur Babylon Uruk Ur

Mezopotámie. Ninive Ašur Babylon Uruk Ur Mezopotámie Mezopotámie Ninive Ašur Babylon Uruk Ur Historie Mezopotámie První říší v Mezopotámii (území mezi řekami Eufrat a Tigris) byl Sumer (kolem roku 3200př.n.l.). Nebyl to jednotný stát, existovalo

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Katedra filozofie KULTURNÍ HISTORIE Luďka Hrabáková Liberec 2006 Luďka Hrabáková - 2006 Tištěná verze má ISBN 80-7372-183-4 2 OBSAH 1 KULTURA, VÝVOJOVÉ FÁZE KULTURY, NEOLITICKÁ

Více

Starověké civilizace: Blízký východ

Starověké civilizace: Blízký východ Starověké civilizace: Blízký východ Sumer (4.-3. tisicíletí př.n.l.) nejstarší písmo KLÍNOVÉ počátky matematiky, zeměměřičství, stavitelství nejstarší mýty (Gilgamameš) města: Eridu, Kiš, Larsa, Lagaš,

Více

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0202

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0202 Mezopotámie Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0202 Okolo 5. tisíciletí př. n. l. se usazují v okolí řek Eufrat a Tigris indoevropské a semitohamitské kmeny. Na tomto území (oblast od pobřeží Středozemního

Více

Starověk. Věda: Matematika šedesátková soustava, rozvoj geometrie, násobilka, mocniny Kalendář podle záplav, aby věděli, kdy přijdou

Starověk. Věda: Matematika šedesátková soustava, rozvoj geometrie, násobilka, mocniny Kalendář podle záplav, aby věděli, kdy přijdou Starověk vznik starověkých říší: Přední východ, Dálný východ (Indie, Čína), Egejská oblast 1) Staroorientální říše v Asii (od 3500 let př.n.l.) 2) Klasické říše u středozemního moře (od 1000 let př.n.l.)

Více

Staroorientální státy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje.

Staroorientální státy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Staroorientální státy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. leden 2011 Mgr.Jitka Cihelníková STAROVĚK - vznik nejstarších států podmíněn určitou

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 288 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 31. 3. 2012 Ročník, pro který je DUM určen Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

POČÁTKY ŘECKÉ KULTURY,

POČÁTKY ŘECKÉ KULTURY, POČÁTKY ŘECKÉ KULTURY, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POČÁTKY ŘECKÉ KULTURY, pracovní list První evropské státy

Více

Klíčová slova: Anotace:

Klíčová slova: Anotace: ŠKOLA TYPU RODINNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a Mateřská škola Tochovice Tochovice 76 262 81 Tochovice IČO: 71 00 72 02 E-mail: zstochovice@atlas.cz, zsmstochovice@seznam.cz Tel.: 318 682 754 www.zstochovice.cz

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 6 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

DOBA KAMENNÁ. Poznámky: STARŠÍ DOBA KAMENNÁ (PALEOLIT) 3 000 000 8 000 PŘ.N.L.

DOBA KAMENNÁ. Poznámky: STARŠÍ DOBA KAMENNÁ (PALEOLIT) 3 000 000 8 000 PŘ.N.L. DOBA KAMENNÁ TÉMA: DOBA KAMENNÁ - ČLENĚNÍ - učebnice str.14 DOBA KAMENNÁ - ČLENĚNÍ Starší doba kamenná (paleolit) - vývoj člověka, doba ledová, kamenné nástroje, život v tlupách Střední doba kamenná (mezolit)

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi

Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek.... Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi liší a je stále nespokojen s tím, jak vypadá - je to č

Více

Periodizace kulturních dějin Mezopotámie

Periodizace kulturních dějin Mezopotámie Mezopotámie utor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: březen 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis notace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s periodizací kulturních dějin starověké

Více

VY_32_INOVACE_D_362 PRAVĚK

VY_32_INOVACE_D_362 PRAVĚK VY_32_INOVACE_D_362 PRAVĚK Autor: Taťjana Horáková, Mgr. Použití: 6. ročník Datum vypracování: 6. 10. 2012 Datum pilotáže: 24. 10. 2012 Metodika: prezentaci lze použít při seznámení s vývojovými druhy

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY STAROVĚKU

ÚVOD DO PROBLEMATIKY STAROVĚKU STAROVĚK ÚVOD DO PROBLEMATIKY STAROVĚKU nejstarší civilizační centra: Mezopotámie (Eufrat, Tigris) Egypt (Nil) vznikají města, písmo společnost se sociálně diferencuje; řídící, donucovací, kontrolní a

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: září 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: První středověké státy, Franská říše, Byzantská říše,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

PRAVĚK PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA

PRAVĚK PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA PRAVĚK ÚLOHA 1: Co rozumíme pod pojmem prehistorie (pravěk)? Od kterého období mluvíme o historii? PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA Existují tři teorie o původu člověka a života K život a lidé byli E život a lidé

Více

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0203

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0203 Mezopotámie Kultura Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0203 Náboženství v oblasti Mezopotámie ovlivňovalo každou lidskou činnost zemědělství, řemesla, úřednictví, války, víra v panovníka atd. Na území Mezopotámie

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Pravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová )

Pravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová ) Pravěk 3miliony př. n. l. až do vzniku prvního písma: 3000let př. n. l nejdelší období v dějinách někdy nazýváme jako prehistorie česky předhistorie žádné písemné prameny, pouze hmotné (malby, sošky, nástroje,

Více

ONDŘEJ ŠMERDA. Vývoj. latinkového (typografického) písma SŠOGD LYSÁ NAD L ABEM

ONDŘEJ ŠMERDA. Vývoj. latinkového (typografického) písma SŠOGD LYSÁ NAD L ABEM v ONDŘEJ ŠMERDA aaa eee Vývoj latinkového (typografického) i SŠOGD písma LYSÁ NAD L ABEM 2014 Copyright Ondřej Šmerda, 2014 ÚVOD Tato učebnice si klade za cíl popsat vznik a vývoj typografického a tedy

Více

Česká egyptologie. Zbyněk Žába. František Lexa zakladatel české egyptologie, profesor egyptologie na Karlově univerzitě

Česká egyptologie. Zbyněk Žába. František Lexa zakladatel české egyptologie, profesor egyptologie na Karlově univerzitě STAROVĚKÝ EGYPT 1) 2) 3) Česká egyptologie František Lexa zakladatel české egyptologie, profesor egyptologie na Karlově univerzitě Zbyněk Žába žák Františka Lexy. podílel se na založení Československého

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi.

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi. Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Dějiny umění Druhy výtvarného umění

Více

ZŠ A MŠ HORKA NAD MORAVOU PROJEKT ABSOLVENT SEMINÁRNÍ PRÁCE AUTOR: DAVID VÝKRUTA. GARANT: PhDr. JANA SKÁCELÍKOVÁ OBLAST: HISTORIE TÉMA: MAYOVÉ

ZŠ A MŠ HORKA NAD MORAVOU PROJEKT ABSOLVENT SEMINÁRNÍ PRÁCE AUTOR: DAVID VÝKRUTA. GARANT: PhDr. JANA SKÁCELÍKOVÁ OBLAST: HISTORIE TÉMA: MAYOVÉ ZŠ A MŠ HORKA NAD MORAVOU PROJEKT ABSOLVENT SEMINÁRNÍ PRÁCE AUTOR: DAVID VÝKRUTA GARANT: PhDr. JANA SKÁCELÍKOVÁ OBLAST: HISTORIE TÉMA: MAYOVÉ V HORCE NAD MORAVOU ČERVEN Osnova: Úvod - anotace - problémové

Více

1.STAROVĚKÁ LITERATURA. A)Nejstarší písemné památky

1.STAROVĚKÁ LITERATURA. A)Nejstarší písemné památky 1.STAROVĚKÁ LITERATURA A)Nejstarší písemné památky LITERATURA PŘEDNÍHO VÝCHODU ve 4. tisíciletí př. Kr. (před Kristem) se v Mezopotámii objevuje písmo a s ním i psaná literatura (v povodí velkých řek Eufratu,

Více

Гора М. Історія бухгалтерських записів Michal Hora УДК 657

Гора М. Історія бухгалтерських записів Michal Hora УДК 657 УДК 657 Гора М. Історія бухгалтерських записів Michal Hora HISTORIE ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ 1 Tento příspěvek popisuje historii účetních záznamů od prvopočátků až po vynález knihtisku. Je v něm popsána způsob

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 2. Doba bronzová a železná. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 2. Doba bronzová a železná. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 2. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

Pravěk - Doba kamenná. Vypracovala: Jana Opluštilová

Pravěk - Doba kamenná. Vypracovala: Jana Opluštilová Pravěk - Doba kamenná Vypracovala: Jana Opluštilová Osnova Starší doba kamenná Paleolit 1.Nejstarší Paleolit 2.Starý Paleolit 3.Střední paleolit 4.Mladý Paleolit Střední doba kamenná Mezolit Mladší doba

Více

PRAVĚKÉ UMĚNÍ. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

PRAVĚKÉ UMĚNÍ. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_114_VV6 PRAVĚKÉ UMĚNÍ Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Mgr. Andrea Slavíková PRAVĚKÉ UMĚNÍ Umění je nám vrozené. Nezačíná v historii,

Více

Babylón. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis

Babylón. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis Babylón Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověké Mezopotámie z období

Více

4. tisíciletí př. Kr. (př. n. l. ) 1. tisíciletí př. Kr. (př. n. l.)

4. tisíciletí př. Kr. (př. n. l. ) 1. tisíciletí př. Kr. (př. n. l.) 4. tisíciletí př. Kr. (př. n. l. ) 1. tisíciletí př. Kr. (př. n. l.) UDÁLOSTI FAKTA rozpad kmenové a rodové společnosti vývoj od měst ke státům roste role jednotlivce panovníka původní osídlení v úrodných

Více

Otázka: Starověká kultura a umění na území Mezopotámie. Předmět: Dějepis, Dějiny umění. Přidal(a): Daniela

Otázka: Starověká kultura a umění na území Mezopotámie. Předmět: Dějepis, Dějiny umění. Přidal(a): Daniela Otázka: Starověká kultura a umění na území Mezopotámie Předmět: Dějepis, Dějiny umění Přidal(a): Daniela MEZOPOTÁMIE3. tisíce př.n.l. (3 500 2 350 př.n.l.) Na území dnešního Iráku, mezi řekami Eufrat a

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona: Název materiálu: Autor: CZ.1.07/1.4.00/21.3569 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_14

Více

Persie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis

Persie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis Persie Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověké Mezopotámie z období

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku ZMĚNY V HOSPODÁŘSTVÍ V 16. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_11 Tématický celek: Historie a umění Autor:

Více

STAROVĚKÉ ŘECKO 1. test pro 6. ročník

STAROVĚKÉ ŘECKO 1. test pro 6. ročník VY_32 _INOVACE_D_ 371 STAROVĚKÉ ŘECKO 1. test pro 6. ročník Autor: Taťjana Horáková, Mgr. Použití: 6. ročník Datum vypracování: 9. 2. 2013 Datum pilotáže: 18. 2. 2013 Metodika: test je určen k prověření

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Dějiny

Více

Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku. Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz

Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku. Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz Historická kritéria posuzování vývoje techniky v pravěku 1. Kritéria technologická z jakého materiálu a jakým způsobem

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 6. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

Starověký Egypt. Učební text STAROVĚKÝ EGYPT

Starověký Egypt. Učební text STAROVĚKÝ EGYPT STAROVĚKÝ EGYPT Klíčová slova: sjednocení, Nil, zemědělství, záplavové a závlahové hospodářství, společnost, faraon, pyramidy, Gíza, řemeslo, bydlení, vzdělání, hieroglyfy, věda, mumifikace, mnohobožství,

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI

NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI VY_32_INOVACE_02_Nejstarší osídlení naší vlasti NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI Použité zdroje : PhDr. Harna Josef, CSc. a kolektiv: Vlastivěda Obrazy ze starších českých dějin, Alter 1996 http://pravek.boiohaemum.cz/index.php

Více

Otázka: Pravěk. Předmět: Dějepis. Přidal(a): BarboraKleckova

Otázka: Pravěk. Předmět: Dějepis. Přidal(a): BarboraKleckova Otázka: Pravěk Předmět: Dějepis Přidal(a): BarboraKleckova Období od osídlení Země prvními lidmi až po období vzniku prvních lidských civilizací; nejdelší období v dějinách lidstva, které trvalo více než

Více

Babylónské mýty a eposy Právo a soudnictví Babylónské hospodářství Zemědělství Domácí zvířata Řemesla Organizace hospodářství: stát, chrámy a

Babylónské mýty a eposy Právo a soudnictví Babylónské hospodářství Zemědělství Domácí zvířata Řemesla Organizace hospodářství: stát, chrámy a Obsah Předmluva Dějiny Babylónie Předehra Starobabylónské období ( před n. l.) Isin a Larsa Ešnunna a Elam Mari a Jamchad Asýrie Babylón na počátku vzestupu Babylón za Chammu-rabiho Chammu-rabiho nástupci

Více

Maturitní otázky z předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Maturitní otázky z předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. Pravěké umění rozdělení na Paleolit, Mezolit a Neolit; malířství, sochařství, keramika, megalitické

Více

Výtvarná výchova Ročník TÉMA

Výtvarná výchova Ročník TÉMA Výtvarná výchova Ročník TÉMA 1. 2. Výtvarná výchova Vlastní tvorba Metodika emocionalní Vlastní tvorba Metodika popíše vhodné společenské chování v dané situaci; dokáže projevit kladné vztahy k umění,

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V-2 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický

Více

Srovnání historických období pracovní listy

Srovnání historických období pracovní listy VY_52_INOVACE_CVSD2_29_4B Ročník: 4. Srovnání historických období pracovní listy Vzdělávací oblast: Člověk ve světě místo kde ţijeme Anotace: Autor: Tento výukový materiál je určen pro skupinovou práci

Více

MOHUTNÝ NEZDOBENÝ ŠTÍHLEJŠÍ ZAKONČEN VOLUTOU ŠTÍHLÝ ZDOBENÁ HLAVICE, ROSTLINNÉ MOTIVY

MOHUTNÝ NEZDOBENÝ ŠTÍHLEJŠÍ ZAKONČEN VOLUTOU ŠTÍHLÝ ZDOBENÁ HLAVICE, ROSTLINNÉ MOTIVY ARCHITEKTURA TYPICKÝ PRVEK = SLOUP DÓRSKÝ SLOUP MOHUTNÝ NEZDOBENÝ IÓNSKÝ SLOUP ŠTÍHLEJŠÍ ZAKONČEN VOLUTOU KORINTSKÝ SLOUP ŠTÍHLÝ ZDOBENÁ HLAVICE, ROSTLINNÉ MOTIVY Štít (tympanon) kladí hlavice dřík MALÍŘSTVÍ

Více

Pravěk a starověk / dějepisný atlas

Pravěk a starověk / dějepisný atlas Pravěk a starověk / dějepisný atlas Sešitový atlas pro ZŠ a víceletá gymnázia je prvním z ucelené řady dějepisných atlasů. Seznamuje s historickým vývojem v období pravěku a starověku, od počátků lidského

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Dějepis - Prima. popíše základní přístupy k periodizaci dějin. jejich studia

Dějepis - Prima. popíše základní přístupy k periodizaci dějin. jejich studia - Prima Dějepis Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní Učivo předmět

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.2013

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.2013 Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0794 s názvem Výuka na gymnáziu podporovaná ICT. Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Dokončující zpracování

Dokončující zpracování Dokončující zpracování Historický www.isspolygr.cz Vytvořil: Bc. Eva Veselá 24. 11. 2012 Interaktivní 1 Strana: 1 Škola Brno, Šmahova 110 Ročník 1,3 (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující

Více

Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Bezručova 293, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm POČÁTKY ŘÍMA

Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Bezručova 293, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm POČÁTKY ŘÍMA Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Bezručova 293, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm POČÁTKY ŘÍMA Autor: Mgr. Jana Valchářová Vytvořeno: červen 2013 Název: VY_32_INOVACE_DE_07 Starověk_15 6. ročník Projekt Sedmikráska

Více

Vzdělávací obor Dějepis Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Vzdělávací obor dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je

Více

ZS1BP_IVU1 Interpretace výtvarného umění 1. Mgr. Alice Stuchlíková katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno

ZS1BP_IVU1 Interpretace výtvarného umění 1. Mgr. Alice Stuchlíková katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno ZS1BP_IVU1 Interpretace výtvarného umění 1 Mgr. Alice Stuchlíková katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno 26. 10. 2011 Slovníček V. DICKINSOVÁ, Rosie GRIFFITHOVÁ, Mari.

Více

HISTORICKÝ VÝVOJ DOPRAVY. část I. (do konce 18. století)

HISTORICKÝ VÝVOJ DOPRAVY. část I. (do konce 18. století) HISTORICKÝ VÝVOJ DOPRAVY část I. (do konce 18. století) Jaké jsou dle vašeho názoru nejdůležitější mezníky ve vývoji dopravy? zprvu výhradně doprava pěší s minimální úpravou stezek 4000 př. n. l. domestikace

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. VY_32_INOVACE_Pap020

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. VY_32_INOVACE_Pap020 Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona Označení materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_Pap020 Vypracoval(a),

Více

NEJSTARŠÍ PALEOLIT H. HABILIS. východní Afrika Olduvaj lov drobné zvěře sekáče otloukání, štípání ve skupinách řeč kruhovitá obydlí

NEJSTARŠÍ PALEOLIT H. HABILIS. východní Afrika Olduvaj lov drobné zvěře sekáče otloukání, štípání ve skupinách řeč kruhovitá obydlí VÝVOJ ČLOVĚKA PALEOLIT vývoj rodu Homo před 3 mil. let přisvojovací hospodářství od konce třetihor a čtvrtohory střídání dob ledových (pokles o 10 C) dob meziledových (nárůst o 3 C) vznik lidské kultury

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

ASÝRIE. a) STAROASYRSKÁ ŘÍŠE 2. tisíciletí př. n. l. b) NOVOASYRSKÁ ŘÍŠE 1. tisíciletí př. n. l. < město Aššur

ASÝRIE. a) STAROASYRSKÁ ŘÍŠE 2. tisíciletí př. n. l. b) NOVOASYRSKÁ ŘÍŠE 1. tisíciletí př. n. l. < město Aššur ASÝRIE < město Aššur a) STAROASYRSKÁ ŘÍŠE 2. tisíciletí př. n. l. b) NOVOASYRSKÁ ŘÍŠE 1. tisíciletí př. n. l. zakladatelem Sargon II. Rekonstrukce brány do Sargonova paláce v Chorsábádu Vchod do paláce

Více

Božský vládce a jeho lid. Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47

Božský vládce a jeho lid. Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47 Božský vládce a jeho lid Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47 Co budete umět na konci dnešní hodiny 1. Vysvětlíte, z kterých skupin obyvatel se skládala egyptská společnost. 2. Vysvětlíte, čím se příslušníci

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky - uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků

Více

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: září 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: Doba bronzová, doba železná Třída: od 6. ročníku Anotace:

Více

2. kapitola. Šamanský pohled na svět

2. kapitola. Šamanský pohled na svět 2. kapitola Šamanský pohled na svět Mýty a legendy existujících šamanských kmenů nám mohou poskytnout vodítka k odpovědi na otázku, jak a kdy šamanismus vznikl, ale vždy musíme mít na paměti, že každý

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

Život v neolitu. doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK ZS 2010/2011

Život v neolitu. doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK ZS 2010/2011 Život v neolitu doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK ZS 2010/2011 Neolit mladší doba kamenná neo lithos = nový kámen Počátky neolitu (zemědělství) jsou spojovány

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut pro další vzdělávání Senovážné nám. 25, 110 00

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 4. EGYPT a další vývoj písma. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 4.

VÝTVARNÁ KULTURA. 4. EGYPT a další vývoj písma. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 4. VÝTVARNÁ KULTURA 4. EGYPT a další vývoj písma www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá EGYPT a další Egypt vývoj a další písma vývoj písma Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

VY_32_INOVACE_DVK1114

VY_32_INOVACE_DVK1114 BABYLONSKÉ UMĚNÍ VY_32_INOVACE_DVK1114 Autor: Vznik: Téma: Předmět: Anotace: Mgr. Jan Souček 09 / 2012 Starověké umění DVK / 1. ročník Obrazová prezentace, charakteristika a vývoj babylonského umění STAROBABYLONSKÉ

Více

Život v neolitu. doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK ZS 2008/2009

Život v neolitu. doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK ZS 2008/2009 Život v neolitu doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK ZS 2008/2009 Neolit mladší doba kamenná neo lithos = nový kámen Počátky neolitu (zemědělství) jsou spojovány

Více

Význam organismů pro člověka

Význam organismů pro člověka I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 10 Význam organismů pro člověka

Více

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04 RENESANCE Karel Švuger DVK/ 3. ročník VY_32_INOVACE_DVK22/04 Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj Vybraná historická data 1431 upálena Panna Orleánská (Jana z Arku) 1450 Jan

Více

S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů. Panama J O S E F O P A T R N Ý. N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4

S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů. Panama J O S E F O P A T R N Ý. N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4 S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů Panama J O S E F O P A T R N Ý N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4 Prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc., 2004 Libri, 2004 ISBN 80-7277-216-3 Obsah

Více

Otázka: Umění starověké Číny. Předmět: Dějepis. Přidal(a): Leatham. Kulturně společenské souvislosti, periodizace vývoje - dynastie.

Otázka: Umění starověké Číny. Předmět: Dějepis. Přidal(a): Leatham. Kulturně společenské souvislosti, periodizace vývoje - dynastie. Otázka: Umění starověké Číny Předmět: Dějepis Přidal(a): Leatham Kulturně společenské souvislosti, periodizace vývoje - dynastie. Náboženství, písmo, filozofie, výtvarné umění, kaligrafie Architektura,

Více

Mgr. Stanislav Zlámal 12. 11. 2013. sedmý

Mgr. Stanislav Zlámal 12. 11. 2013. sedmý Jméno Mgr. Stanislav Zlámal Datum 12. 11. 2013 Ročník sedmý Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Zeměpis Tematický okruh Afrika Téma klíčová slova Východní Afrika doplňovačka s atlasem Anotace

Více

Opakování 6. ročníku. eneolit =

Opakování 6. ročníku. eneolit = Opakování 6. ročníku 1. Co to je historie? (1) a) skanzen b) věda, která zkoumá vývoj lidské společnosti c) archiv 2. Co nepatří mezi hmotné prameny? (2) a) kosterní pozůstatky d) knihy b) šperky e) hrady

Více

P R A V Ě K. Jeskynní malby

P R A V Ě K. Jeskynní malby Pravěk P R A V Ě K V pravěku lidé žili nejprve kočovně, umění se proto soustředilo spíše na drobné předměty ozdoby. Dochovaly se různé náhrdelníky, magické předměty, hliněné píšťaly, ozdobené předměty

Více

Buddhismus. určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Táborské soukromé gymnázium, s. r. o.

Buddhismus. určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. Buddhismus určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. FUZHEADO. wikimedia [online]. [cit. 7.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:buddha_lantau.jpg

Více

Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/01.0070 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/01.0070 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Strana 1 Opakování pravěku Strana 2 PRAVĚK starší doba kamenná (před 3 miliony let) probíhá vývoj člověka: člověk zručný homo habilis člověk vzpřímený homo erectus člověk rozumný homo sapiens člověk dnešního

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Porozumění historickému textu - Chammurapiho zákoník Anotace Pracovní listy k procvičení porozumění historickému

Více

STAROVĚKÁ MEZOPOTÁMIE

STAROVĚKÁ MEZOPOTÁMIE STAROVĚKÁ MEZOPOTÁMIE Pavel Trtílek: 9. října 2014 Časová periodizace ve vztahu k vývoji divadla: Pravěk (do 4. tisíciletí př.n.l.) divadlo v dnešní podobě neexistovalo, performanční ( předváděcí ) projevy

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ Břežany zpracovala v rámci projektu DUMY: 6. ročník, výtvarná výchova Tematický blok: Výtvarné umění autor: Mgr. Alžběta Sousedíková sousedikova.obl@seznam.cz duben 2011 Název projektu: Inovace a zkvalitnění

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

VY_32_INOVACE_DVK1101

VY_32_INOVACE_DVK1101 PRAVĚKÉ UMĚNÍ VY_32_INOVACE_DVK1101 Autor: Vznik: Téma: Předmět: Anotace: Mgr. Jan Souček 09 / 2012 Pravěké umění DVK / 1. ročník Charakteristika a periodizace pravěkého umění PRAVĚK JAKO HISTORICKÉ OBDOBÍ

Více