Hudba v dokumentu, dokument v hudbě

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra kompozice, dirigování a operní režie Multimediální kompozice Hudba v dokumentu, dokument v hudbě - Práce s textem v soudobých skladbách Bakalářská práce Autor práce: Bc. Tereza Bulisová Vedoucí práce: prof. Ing. Ivo Medek, Ph.D. Oponent práce: doc. Mgr. Richard Fajnor Brno 2014

2 Bibliografický záznam BULISOVÁ, Tereza: Hudba v dokumentu, dokument v hudbě - Práce s textem v soudobých skladbách [ Music in the documentary, documentary in the music - work with texts in contemporary compositions ] Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra kompozice, dirigování a operní režie, 2014, Multimediální kompozice Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Ivo Medek, Ph.D. počet stran: 57 Anotace Bakalářská práce Hudba v dokumentu, dokument v hudbě- práce s textem v soudobých skladbách se zabývá způsobem práce s textem v soudobých skladbách a to ze tří hledisek: 1. Zaměření na sociální podtext, 2. Práce se zvukem slov, 3. Zvukový/textový dokument v hudbě. Ve třech kapitolách rozebírám způsob práce s textem především formou rozhovorů se současnými skladateli. Jsou zde ukázky textů z jejich skladeb a jejich revrubné rozbory. V závěru je pak krátká úvaha nad posláním textu v soudobých skladbách obecně a kam míří jejich směr. Práce může posloužit lidem kteří se zajímají o práci s textem v soudobých skladbách, o skladatele Ondřeje Gáška, Iris ter Schiphorst, Daniela Otta a Alessandra Bossetiho. Annotation Bachelor thesis Music in the documentary, documentary in the music - working with texts in contemporary compositions deals with a text in contemporary music, focus on three aspects - 1. social subtext, 2. working with a sound of worths, 3. Sound/text documentary in a music. In this three chapter I m analysing the kind of work with text, by way of interviews with contemporary composers. There are fragments of texts compositions and small anlaysis of 2

3 works. This bachelor thesis can be usefull for them, who wants to know something about working with text in conterporary music, about composers Ondřej Gášek, Iris ter Schiphorst, Daniel Ott and Alessandro Bosetti. Klíčová slova text, soudobá hudba, zvuk, performance, Ondřej Gášek, Iris ter Schiphorst, Vergiss Salome, Silent moves, Daniel Ott, Alessandro Bosetti, Jan Keller Keywords text, contemporary music, sound, performance, Ondřej Gášek, Iris ter Schiphorst, Vergiss Salome, Silent moves, Daniel Ott, Alessandro Bosetti, Jan Keller 3

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně dne 29. dubna 2014 Tereza Bulisová 4

5 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. Ing. Ivo Medkovi, Ph.D. za vedení práce, prof. Iris ter Schiphors a Ondřejovi Gáškovi za poskytnutí rozhovoru a materiálů. 5

6 obsah ÚVOD KAPITOLA 1 Zaměření na sociální podtext Hudební projekt Aleff Text skladby "Working Poverty" Rozhovor s autorem skladby Ondřejem Gáškem...16 KAPITOLA 2, Práce se zvukem slov Biografie Iris ter Schiphorst Vergiss Salome, 2012, Rozhovor s Iris ter Schiphorst...24 Kapitola 3 Zvukový/textový dokument v hudbě...29 ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...34 PŘÍLOHY

7 Předmluva Téma práce jsem si vybrala proto, že text v hudbě pro mě hraje důležitou roli, je důležitým médiem. Zprostředkovává posluchači další rovinu obsahu, umožňuje vnímat konkrétní významy v hudbě, která má velmi abstraktní charakter. Vybrala jsem si tři způsoby práce s textem v soudobé hudbě, a to ty které jsem shledala jako nejužívanější. Jistě by se dalo najít i mnoho dalších, ale i pro přehlednost práce se budu zabývat těmito třemi : 1. Zaměření na sociální podtext 2. Práce se zvukem slov 3. Zvukový/textový dokument v hudbě Předvedu příklady skladeb z těchto odvětví a prostřednictvím rozhovorů naznačím práci s textem přímo se skladateli jednotlivých skladeb. 7

8 Práce s textem v soudobých skladbách Úvod Tato bakalářská práce se zabývá prací s textem v soudobé hudbě, a to z mnoha úhlů pohledu. Textem v hudbě, který tvoří rovnocennou uměleckou složku, například texty básní, či divadelních her, melodramy, opery, pro mě nehraje v této práci důležitou roli. Tento způsob je totiž jiný, po staletí dobře vyzkoušený a mě zajímaly spíše nové svěží závany a tendence, které ještě nebyly sumarizovány, zkoumány a publikovány. Chci se zabývat novými funkcemi textu, respektive jaké směry nabraly funkce textu v soudobé artificiální (s lehkým zabroušením i ke klubové scéně - tedy nonartificiální) hudbě. Po uvedení tří přístupů jeden po druhém více rozeberu, a posléze provedu rozbor některých děl daného přístupu - především pak tedy způsob práce s textem. 1. Zaměření na sociální podtext Zřejmě nejobsáhlejší pojetí je práce s textem jako s určitým sociálním sdělením, manifestem doby. Zmíním zde například "Il canto sospeso" Luigi Nona, hudební manifest z dřívějších skladeb Ivoše Medka. Elektro-akustická skladba Ondřeje Gáška z roku 2012 na kritický monolog sociologa Jana Kellera. 2. Práce se zvukem slov a taktéž se sociálním podtextem, ovšem jiným způsobem. Klade se zde totiž větší důraz na formu než na obsah. Slova, výkřiky, posměšky ve vokálních komorních skladbách, či operách těchto autorů mají jinou funkci než v bodě 1. Iris ter Schiphorst a její vokální kompozice - performace "Vergiss Salome", 2012 (Zapomeň Salome) a "Silent moves", 1997 (Tiché pohyby), Marko Ciciliani a jeho parodické texty (společně s parodickými úryvky převzatých Mozartových skladeb) použité v jeho vokálních skladbách. Další částí je opera Ojota od Daniela Otta. Hudba vyjadřuje sdělení především formou, jakou je text sdělován, ale i textem samotným. 3. Zvukový/textový dokument v hudbě. Tento způsob je v mnou prozkoumaných skladbách nejvzácnější, je zaměřen na zachycení pocitu, atmosféry nějakého místa, nějakých lidí. Je to v podstatě technika bližší filmu než hudbě, nicméně užití právě ve skladbách je zvukově velmi nové, zajímavé. Tímto způsobem pracuje například Alessandro Bosseti. Často vychází 8

9 z nějakého předem sobě určeného konceptu, který dává celé skladbě hlubší smysl a sociální podtext. Toho je zde však dosaženo zcela jiným způsobem než v přímé formě sociálního sdělení v bodě 1. Alessandro Bosseti zachycuje například názory dětí z africké vesnice na soudobou skladbu, či dává přezpívat melodie ze sluchátek zástupům lidí a z nahrávek pak tvoří zajímavé skladby. Výrazně se zabývá překladem jazyků, řečí jako takovou, růzností hlasů, růzností lidí, mnoho jeho skladeb tak dostává opět silně sociální, multikulturní význam. Kapitola 1 Zaměření na sociální podtext Potřeba vytvořit hudební dílo se sociálním podtextem, nebo dokonce s jasným sociálním sdělením, vyjádřením postoje, až manifestu pramení ze silné touhy vyjádřit hudebním dílem i jinou než hudební myšlenku, a to rovnou myšlenku sociální, která má za cíl to, aby posluchači nad sdělením přemýšleli popř. si k němu vytvořili vlastní postoj. V této práci se nechci zabývat propagandistickými písněmi z válek, partyzánskými písněmi, písněmi různých hnutí, neonacistů aj. Zaměřím se na soudobou artificiální hudbu, umělecký přesah - sdělení - poslání,chcete-li, má v těchto skladbách ještě pořád majoritní funkci, nebo jsou s textem alespoň na stejné úrovni. Kapacita této práce mi bohužel nedovolí zmínit všechny skladatele, jejichž práce s textem mě zaujala. V rámci této kapitoly zaměřené na sociální podtext zmíním alespoň některá díla, která mě osobně do této chvíle silně zasáhla. Janáčkovy opery - Z mrtvého domu, Její pastorkyňa, sbory na Bezručovy texty - např. Kačena divoká, Kantor Halfar (1906), Maryčka Magdónova (1907) a Sedmdesát tisíc (1909, přepracováno 1914). "Leoš Janáček napsal i ženské sbory, které na rozdíl od mužských a smíšených sborů tvoří jen malou část jeho díla. Ve sboru "Vlčí stopa" se nechal autor inspirovat textem Jaroslava Vrchlického ( ). 1 "Janáček, stejně jako dříve (v různé míře) u sborů Bezručovských, přistoupil k úpravě textové 1 NOWAK, Jan: Vlčí stopa sonda do Janáčkovy tvorby pro ženský sbor, text je dostupný online na: 9

10 předlohy. Výsledné znění můžeme s Vrchlického originálem konfrontovat v paralelním opisu textů. Skladatel vypustil některé části veršů či dokonce verše celé, čímž poněkud spoutal básníkovu vzletnější mluvu." U tohoto díla to není poprvé ani naposledy, kdy Janáček mění autorův text k obrazu svému." 2 Leoš Janáček si vybíral texty se silným, jasným sdělením. Často upozorňující na sociální nerovnosti, těžký život "obyčejných" lidí, či na nějaké bezpráví, viz. text Kačeny divoké, která, když padne ranou střelce, povzdechne si, že svá káčata už dochovala, a tak může zemřít. Vychovala je dobře, takže nedělají škodu, pijí kalnou vodu, jí tvrdý písek. V Maryčce Magdónové je pak sociální podtext ještě výraznější, kousek připomenu a to především kvůli navázání na další soudobou skladbu Ondřeje Gáška "Working Poverty" (Pracující bída) z roku Petr Bezruč, Maryčka Magdónova Šel starý Magdón z Ostravy domů, v bartovské harendě večer se stavil, s rozbitou lebkou do příkopu pad. Plakala Maryčka Magdónova! Vůz plný uhlí v koleje se zvrátil. Pod vozem zhynula Magdónova vdova. Na Starých Hamrech pět vzlykalo sirot. Nejstarší Maryčka Magdónova. Kdo se jich ujme, kdo jim dá jisti? Budeš jim otcem, budeš jim matkou? Myslíš, kdo doly má, srdce má taky 2 NOWAK, Jan: Vlčí stopa sonda do Janáčkovy tvorby pro ženský sbor, text je dostupný online na: 10

11 jako ty, Maryčko Magdónova? Bez konce les se táhne Markýze Gera. Otcové když zahynuli v dolech, smí si vzít sirotek otýpku kolci. Co pravíš, Maryčko Magdónova? Maryčko, mrznem a není co jisti... Na horách, na horách plno je dřeva... Burmistr Hochfelder viděl tě sbírat? Bude-li mlčet? Maryčko Magdónova?... 3 Další skladby, které mě silně zaujaly svými texty a v pozitivním slova smyslu mě jistě i poznamenaly. Nejedná se vždy o skladby s texty s přímým sociálním sdělením, často je lze nalézt nepřímo. Bohuslav Martinů, opera Julietta. Texty často působí obsahem absurdně, ale formou velmi přirozené, jako automatický text. např.: Já nemám nohy, je to už dlouho co jsi o ně přišel chlapče? (chlapec stojí oběma nohama na zemi a kouká směrem k nebi) Slzy nože Alban Berg - Woyzeck Bertold Brecht - Matka kuráž a její děti Miloslav Ištvan - Já Jákob, Hry, Rómské písně Jakha Kale Steve Reich - It's gonna rain, Z nonartificiální scény pak - Einstürzende Neubauten, Pj Harvey, Tatabojs - spíš hra se slovy, brněnské raperky Čoko voko, Kazety, Znouzectnost, Psí vojáci, Kauflant, Ty syčáci - skupina, která si hraje s tělními zvuky a slovy. Její frontman je Pavel Váša, Midilidi, Dva 3 BEZRUČ, Petr, parafráze je dostupná online na: na Copyright (C) 1995 MAB Soloists, All Rights Reserved. 11

12 Na Maryčku Magdónovou zajímavým způsobem navazuje krajan CsC. Jan Keller, jehož text je ve skladbě "Working poverty" - "Pracující bída" Ondřeje Gáška z roku Zařadila jsem ji do své bakalářské práce, části o skladbách s textem zaměřeným na sociální podtext, proto, že si těžko dovedu představit vystižnější doklad doby, zmítané sociálními nerovnostmi, v národu poškozeném a bohužel stále trpícím komunismem, ale i silným kapitalistickým drilem, nepořádkem v hodnotách, nejistotě, neustálé touze připojit se k jedné či druhé straně s absolutní ztrátou schopnosti utvoření vlastního úsudku také proto, že na to díky samému stresu už téměř nezbývá prostor. Jaké může mít morální hodnoty národ v neustálém zmatku? Boj mezi levicí a pravicí, vztah ke komunistům dnešního mladého člověka a jeho postoje k politice obecně je to, co by mělo zajímat všechny generace, protože to je to, co bude určovat stav naší společnost v příštích letech. Černo-bílé vnímání je kontraproduktivní, bere právě onu schopnost udělat si vlastní názor, a tak podporovat v sobě samém morální hodnoty. Třináctiletí si rádi zanadávají na bezdomovce, v nejlepším případě, občas je z nudy i zapalují. Lidé ve středním věku také často utíkají před nataženou rukou. Posledních 25 let nepřineslo dle mého názoru žádné zvláštní zlepšení morálních hodnot, spíše naopak.obsah básně Maryčka Mgdónova zůstává stále aktuální. Osobně mi připadá nesmyslné nadávat na mladé komunisty, jen kvůli názvu jejich hnutí/strany, tak jak se to u nás neustále děje. Pokud mají jiné cíle a chtějí prosazovat morální hodnoty, které naše země potřebuje, tak je jejich jméno to poslední, co by mělo být důležité. Důležitý je morální statut jednotlivců a jejich plány do budoucna. Koneckonců jak se i Ondřej Gášek vyjadřuje v rozhovoru, tajný a nebezpečný kominismus u nás vládne stále, jen se dobře maskuje. Sedí jen na jiných místech. Sociální podtext je věc, která je, dle mého názoru, v soudobé hudbě vcelku nedostatkové zboží. Možná proto, že u nás s.h. má už tak cestu velmi složitou a když přidá ještě další "nálož", "brouka do hlavy", což je v české společnosti čím dál tím více nepopulární, tak už by jí možná odzvonilo úplně. Proč ale? Jak je možné, že jsme se dostali až do tak plytkého talíře? Toto je samozřejmě pouze můj osobní názor a předkládám tuto myšlenku pouze k úvaze. Nutno podotknout, že skladba "Working poverty" Ondřeje Gáška má k obrazu artificiální/klasické hudby daleko, a někomu by mohla připomínat spíše klubovou hudbu. Kompoziční techniky a principy odpovídají "neakademickému uchu" mladého posluchače, spojení textu a hudby je provedeno mnoha velmi kreativními způsoby, skladba by mohla (měla) zaznívat i na akademické půdě 12

13 především kvůli jejímu sociálnímu podtextu, nehledě na to, že "moderní ráz" či právě její klubový charakter by možná trochu rozšířil obzory celé instituci i po hudební stránce. 1.1 "Hudební projekt Aleff je producentským dílem Ondřeje Gáška. Na nezávislé hudební scéně v Čechách a na Moravě jsme mohli Aleffa zaznamenat už v roce 2000, kdy se projekt zrodil. Aleffova hudební produkce má tři hlavní linie. První se věnuje elektroakustické industriální hudbě, plné experimentálních postupů, kdy autor loví zvuky v otevřené krajině industriálních zón a rozeznívá všemožné kovové skulptury, nahrává zvuky strojů, které dále modifikuje granulární syntézou apod. Druhou Aleffovou linií se dostáváme do světa filmové a divadelní hudby i radioartu. Zde autorova tvorba vychází především ze scénického zvuku, filmového střihu a filmové řeči a v neposlední řadě i z poezie. Třetí a poslední hudebně žánrovou linií projektu Aleff je elektronická taneční i netaneční hudba, která se pohybuje ve vodách BREAK CORE, AMBIENT, TECHNO, MINIMAL a DOWN TEMPO" Ondřej Gášek se zabývá skladbami se sociálním podtextem i nadále např. v Krajina Ukrajina, kde sice není text "ztělesněn" přímo, ale název ve spojení se silně vypovídající hudbou - propojení drsných industriálních tónů, folklórních tónů v houslích až následně zvuků jakoby z mlácení demonstrantů a přechod do čistě elektronického zvukového světa je nanejvýš zajímavé. Skladba "Zločin a trest" má na začátku úryvek z divadelní hry, který se ironickým způsobem vyjadřuje k problému alkoholismu (který je v náší zemi také vcelku palčivým problémem). Další kompozice, kde se pracuje s textem: 4, 5 4 elektroakusticka kompozice > dokumentarni lyricka base o soudu s fotrem nahrávka dostupná online na: 5 další ukázka k poslechnutí dostupná online na: 13

14 Ms.SZEELKOWA (bonus), by ALEFF aleff.bandcamp.com Smutný robot 6 H.O.M.E v 15:09 voice: Yael Ben-Horin original txt by: V.Novak song txt version and music by Aleff We walk We fall We are here I was not lost Even for a moment I was never lost Every drop of consciousness We fall My shadows My fractions Come, come to me H.O.M.E. The Forest is empty H.O.M.E....faces Empty 7 Aleff V současné době skládá hudebni filmovou kompozici pro nový film Benjamina Tučka Plán. Dále připravuje klubovou desku s taneční i netaneční elektronickou hudbou, dále filmovou hudbu pro dokum. film Jana Gogoly Človek jako Pták a v neposledni řade hudbu pro film dokumentarisky a kneze Jana Hanáka a cyber punkovy posapokalypticky loutkovy animovany film Michala Kubíčka 30 AMPER.. 8, Text skladby "Working Poverty", který je složen z úryvků monologu profesora Jana Kellera: text je dostupný online na: 9 text je oddělen bledě modrou barvou z estetických důvodů, také kvůli odlišení a přehlednosti 14

15 Lidé usilují o majetek; ne proto, že by byli všichni nutně nějací hamyžní, ale pro to, že majetek chrání člověka v kritických situacích. Ten první svět žije v podstatě z velkých majetků, které se zhodnocují stále rychleji. Druhý svět..to jsou lidé, kteří se živí svojí prací a ti žijí se mzdy nebo platů, které posledních dvacet až třicet let stagnují. No a třetí svět...ten má tu smůlu, že na něho nechtějí přispívat ani ti první ze svých majetků, ani ti druzí ze svých stagnujících příjmů. Globalizace umožňuje velkým nadnárodním firmám, aby platily na sociální stát stále méně. Dokonce aby byly v roli někoho, o koho stát pečuje, aby dostávaly peníze od daňových poplatníků jenom proto, aby zůstaly na daném území ještě pár sezón. Lidé, kteří jsou hodně bohatí, mají spoustu způsobů jak optimalizovat své daně. Takže tady zbývá poslední kategorie. Tím posledním sponzorem jsou STŘEDNÍ VRSTVY.... "Ten kdo má práci, nepotřebuje sociální dávky a ten, kdo nemá práci, si žádné sociální dávky nezaslouží." = V zásadě se tady snaží přenést stát vinu na ty, kteří se někdy vlastním zaviněním, ale velice často ne vlastní vinou ocitli v nějaké špatné sociální situaci. Přenášení viny na oběti sociálních rizik je velice běžná činnost... "Jde o to, aby ti, kteří zaplatí, měli pocit, že platí ze své vlastní viny."... Working powerty - Pracující Bída... V zásadě existují dvě strategie jak pacifikovat střední vrstvy... 15

16 Jednak se jim namlouvá, že jejich potíže pramení z toho, že musejí doplácet na ty, kdo jsou pod nimy. Ono se jim neprozradí, že na ně musejí doplácet stále více proto, že přestávají doplácet ti, kteří jsou nad nimi. To je ta jedna finta! A ta druhá spočívá v tom, že jednotlivé části středních vrstev se rozeštvávají proti sobě. Zaměstnanci veřejného sektoru proti zaměstnancům soukromého sektoru, mladí proti starým, zdraví proti nemocným... Tím se dá vytvořit takový vnitřní třídní boj uvnitř střední třídy, který perfektně vyhovuje těm, kteří jsou nad nimi. To znamená, že když oni dostanou málo peněz, nemohou z toho ještě platit daně anebo sociální pojistné, ale přitom potřebují od státu, aby jim dorovnal alespoň ten příjem do nějakého životnío minima nebo po tu hranici bídy... Prof.Phdr. Jan Keller, Csc. 10 Rozhovor s Ondřejem Gáškem o jeho sklabě "Working Poverty kde zaznívá text sociologa CsC. Jana Kellera: 1.3 Rozhovor s autorem - Ondřejem Gáškem 10 KELLER, Jan, Csc. úryvek z knihy "Tři cosiální světy", 2010, Skladbu "Working poverty" Ondřeje Gáška je možné slyšet online na: 16

17 1. Jaký byl impuls k vytvoření této skladby? Kdy skladba vznikla? Skladba vznikla tuším někdy v roce Podnět pro její vznik byl vcelku jednoduchý a jasný. Jako mistr zvuku jsem se účastnil týdenního natáčení dokumentu pro českou televizi o Janu Kellerovi, který zrovna dopsal svoji knihu Tři sociální světy. Kellerovy postřehy, teze a analýzy našeho politicko-sociálního i morálního dění v naší české společnosti mne moc nenechaly klidným. Cítil jsem, že se téma filmu až podezřele moc týká mé osoby. To mne vedlo k tomu, že jsem si zmíněnou knihu během natáčení přečetl. Současně se ve mně probouzel tvůrčí neklid a touha se k tématu také vyjádřit, ale po svém. 2. Proč sis vybral právě Kellera? Odkud pochází použitý text? Proč právě tato jeho slova? Z rozhovorů našeho natáčení jsem si vybral ze zvukového záznamu právě oněch pár Kellerových definic, kterými Keller popisuje rozdělení naší společnosti do tří sociálních rovin/světů a které se mne tak významně dotýkaly. Následně jsem je sestříhal a nakombinoval podle své potřeby. Jistě si teď říkáš, co se mne tak dotklo. Velmi zjednodušeně řečeno. >> Já patřím do střední sociální vrstvy. Keller se zmiňuje o tom, že střední sociální vrstva je u nás ten poslední sponzor, který doplácí vlastně na všechny. To má být jedno z hlavních vysvětlení, proč se my lidé ze střední sociální vrstvy propadáme k sociálnímu dnu. Pracujeme čím dál více a déle, za čím dál méně peněz, protože musíme doplácet formou různých daní na ty, kteří jsou nad námi>ti kteří vše diktují< a na ty kteří jsou pod střední vrstvou. Pracovní finanční ohodnocení už dvě dekády stagnuje a všemožné formy daně se stále zvyšují.. O tom je skladba Working Powerty Pracující bída. 3. Jak jsi volil jednotlivé motivy, strukturu hudby, sound design skladby s podkresem přednášky sociologa Kellera? Jakou funkci má rádiový hlas v angličitně na začátku? A jakési rozpadání zvuku v 2:28? Při skládání jsem postupoval víceméně intuitivně s linearním vývojem. Tento postup je mi asi nejbližší. V mých skladbách je skoro vždy možné vycítit jakousi lineární příběhovou formu 17

18 jak s textem, tak i bez textu. Mám to nějakým způsobem vžité. Asi proto, že jsem také filmař. Nicméně nejprve mne při komponování Working Powerty vedla samozřejmě textová linka. Nejprve jsem vyrobil příběh či textovou mozaiku z již vybraných jednotlivých rozhovorů.tuto textovou vrstvu jsem postupně dále ředil a vystřihával z ní informace, které mi přišly už navíc, ale to už ve chvíli, kdy jsem text začal rytmizovat s hudebním materiálem. Skladbu jsem rozdělil do tří hlavních částí / lépe řečeno obrazů. První obraz se odehrává kdesi na pláži u moře, kde se opaluje a popíjí drink nějaký podnikatel a poslouchá u toho rádio, ze kterého hraje příjemná muzika od mého velikého vzoru The Orb a sám zakladatel této formace Dr. Alex Patterson pronese na konci svého vstupu slova >>MORE SUNSHINE<<.. Je tam zkrátka hrozná pohoda. Současně už slyšíme Kellera. Ten nás uvádí jako titulek filmu do děje, který v sobě neponese žádný sluncem prohřátý děj a pohodu. (time 0:00-01:59) Druhý obraz začíná Kellerovým slovem: Tím posledním sponzorem jsou střední vrstvy... Zvuk se měmí na pomyslný temný chladivý mrak. Přichází déšť temných informací. Nepříjemná, schválně iritující chladná melodie nás provází až do konce tohoto obrazu. Hutný beat s jemně agresivním nábojem také zrcadlí esenci Kellerových sociálních temných pravd. V první části tohoto druhého obrazu se podnikatel a posluchač musí vrátit domů z vysněné dovolené. Kellerova slova nabírají na vážnosti a problém se prohlubuje. Jako kontrapunkt k těžké atmosféře jsem použil náhodou nahraný materiál s křečkem. Je to u Kellera doma. Veškerou práci při natáčení a filozoficky hluboké projevy profesora Kellera přetrhal a začal mařit malinký leč velmi hlučný křeček. Jinými slovy > jsme už určitě v Česku a doma.. Po etudě s křečkem se dostáváme do zlatého řezu skladby, kterým jsou slova profesora Kellera: Ten, kdo má práci nepotřebujě žádné sociální dávky a ten, kdo nemá práci si zádné sociální dávky nezaslouží. Dále pak následuje výčet ilustrujících situací, kdy neochtný stát odmítá čím dál méně platit a přinášet občanům úlevu či nějaké výhody. Přenáší tzv. vinu na jednotlivce. Tato vina jednotlivce je manifestovaná na příkladu tvorby kazu zubů, kdy prof. Keller je u zubaře a má najednou platit za amalgamovou plombu. Nadladěný hlas (pitch shift up) prof. Kellera v těchto místech má působit dojmem, že promlouvá právě Kellerův dentista. Dentista pak dokazuje, že nemusí to být nutně vina profesora Kellera, že se mu 18

19 zkazil zub, ale že třeba nějaký prasák orientální si roky nemusí čistit zuby a stejně se mu nezkazí. (time02:00-05:00) Ve třetím obrazu začínáme slyšet indický sytár, který symolizuje orientálního prasáka. Ten sáhne na prohnilý zub moudrosti bránícího se Kellera. Následně flangerově upravený sytár a ostatní souzvuky se začnou "morfovat". Kellerův zub moudrosti proletí fraktálem ke Kosmické Pravdě a Keller: Ehm! dosáhl Osvícení. Po osvícení mysli nám Keller konečně prozradí 3 východiska, jak uniknout z temné sítě problémů Working Powerty. (05:00-07:40) 4. Jaký význam má opakování některých Kellerových vět? Prostě jen akcentování významu těch slov Stavěl jsi text podle formy skladby? Je skutečně téma o boji ve středních třídách bodem vrcholu skladby? Ano i ne. Text i ostatní prvky se ve skladbě vzájemě ovlivňovaly. 6. Má mít konec v textu nějaké poselství? "Chudí" nemohou platit daně a sociální dávky, ale přitom potřebují od státu, aby jim dorovnal příjem alespoň do hranice bídy? Poselství ať si každý definuje po svém z toho, co jsem předložil. 7. Souhlasíš s Janem Kellerem ve všech bodech? Jestli ano proč? Jestli ne, v jakých bodech nesouhlasíš a proč? Přestože mne profesor Keller velice inspiroval, jeho obdivovatel nejsem. 19

20 Když jsem zjistil, že se aktivně účastní sjezdů komunistické strany a vyvíjí na této půdě mnohé aktivity, tak mé nadšení rychle opadlo. Osobně si myslím, že zločiny komunismu a jeho zvrácená ideologie byly a jsou naprosto fatálními a příčinnými elementy pro současný stav české společnosti. Praktiky zastrašování a trápení lidí ze směru totalitní vlády komunistické strany a jejich poslů, mají důsledný vliv na děsivý morální rozklad naší země od jednotlivců až po různé sociální skupiny. Tento fakt se promítá i do politiky. Jizvy na našem národu zdaleka nejsou zahojené a důmyslně naší společností manipulují stále lidé, kterí v takovém prostředí vyrostli a s výše uvedenou ideologií se stotožňovali. Ať už z pohodlnosti nebo ze strachu. V tomto kontextu mi pan Keller příjde jako pouhý populista či levicový akademický teoretik. Z počátku byl můj obdiv velký, když jsem se setkal s jeho působivou aurou a intelektem, ale teď je můj postoj k jeho osobě naprosto chladný. Od roku 2012, kdy jsem skladbu Working Powerty inspirovanou profesorem Kellerem skládal, uplynuly již dva roky a považuji tuto kapitolu za uzavřenou. Děkuji za rohovor Kapitola 2 Práce se zvukem slov V druhé kapitole bych se chtěla zabývat především prací s textem ve skladbě jako s dalším uměleckým prostředkem, hudebním nástrojem. Obsah slov, zde již nehraje tak silnou roli jako v kapitole 1, zaměřené na sociální podtext, podstatnější je zvuková stránka slov. Deklamace textu, a divadelní pojetí textu - tedy performance. K příkladům této práce soudobého skladatele slouží dokonale díla skladatelky a profesorky Iris ter Shiphorst, se kterou jsem měla možnost se setkat na Univerzitě umění v Berlíně, kde mě vyučovala a poskytla mi rozhovor ohledně způsobu práce s textem v jejich skladbách. 20

21 Biografie Iris ter Schiphorst Iris ter Schiphorst se narodila v Hamburgu. Po jejím vzdělání v oboru klavír a častých koncertních aktivitách jezdila dva roky po světě. Po návratu do Německa studovala Divadelní kulturologii a filozofii v Berlíně a navštěvovala semináře u Schnebela, Luigi Nona a Helgy de la Motte. Současně se intenzivně zabývala elektronickou hudbou a technikami samplování a v roce 1992 vyhrála první místo v třetí kompoziční soutěži pro syntetizátory a počítačovou hudbu. Společně se skladateli Mayako Kubo, Franzem Martinem Olbrischem, Bertholdem Türcke, stejně tak jako s muzikology Frankem Hilgerem a Gian Mariem Boriem založili koncem 80. let spolek "Čas-hudba". Jejich skladby z této doby se zabývají především vztahy Literatury a zvuku. V roce 1990 založila elektro-akustický ansámbl "Inrors", se kterým byla v roce 1997 na kompoziční soutěži odměněna cenou "Modrý most". V letech intenzivně spolupracovala se skladatelem Helmutem Oehringem. Iris ter Schiphorst získala mnoho ocenení a stipendií. V roce 2004 byla jako umělecký rezodent na uměleckém dvoře "Die Höge". Její velmi sledovaná orchestrální skladba "Balada pro orchestr: Sto děleno nulou" získalo v roce 2001 nominaci na cenu Itália, její kus pro ansámbl "Zerstören"-"Zničení" bylo nominováno pro Hongkongsk World Music Days V mezinárodní kompoziční soutěži v roce 2008 získala zvláštní cenu poroty za miniatury pro cello a akordeon. Od roku 2009 až po současnost získala mnoho ocenění. Její dílo zahrnuje mnoho stylů. Kromě skladatelské kariéry má i dlouholetou zkušenost jako hráčka (napřed jako klavíristka, později basistka, bycistka, keybordistka, zvukařka v různých rockových a popových kapelách). Srdcem ale zůstala skladatelkou,a tak se k profesi vrátila. Její skladby zazněly na mnohých koncertech a festivalech - Witten, Helsinki, Paris (Festival d automne), München (Musica viva), na Expu (2000), dem Europäischen Musikmonat Basel, in Glasgow, der Dokumenta, Bielefeld ( visible music ), festival rendez-vous musique nouvelle Forbach, Klangwerkstatt (zvuková dílna) -Berlin, Stockholm, Köln ( Forum neuer Musik und Musik der Zeit ), Amsterdam, Porto, London vlastní překlad textu dostupného online na: 21

22 2.1 "Vergiss Salome", podklady ke kompozici "...obzvláště odporný je příběh o smrti Salome. Tak jako i hodně jiných motivů, noří se tento příběh z původního působivého příběhu od Nikefora Kallistose Xanthopula ( ) byzantského duchovního a spisovatele. Když dcera Heroda jedné zimy musela přejít zmrzlou řeku, šla bosá přes vrstvu ledu. Když se ale při nebesích led prolomil a Salome se až po krk potopila, tančila legračními a mrštnými pohyby, ne na zemi, nýbž ve vodě. Její hlava zůstala na ledu, byla odseknuta,a tak tančila na ledu tanec mrtvých. Tak se stal onen hrozný čin. Citováno z "Tanz und Religion" od Silke Petersen: Dcera Heroda tančí a dostává jména Legenda ve skladbě Iris ter Schiphorst - Ze stropu visí na scéně mikrofon, pro představitelku je příliš vysoko, může na něj dosáhnout jen když stojí na špičkách. Salome přichází na pódium, má na sobě nápadnou paruku a trochu větší oblek (podobný tomu co nosila Frida Kahlo), ve kterém se trochu ztrácí, má i vestu, bílou pánskou košili, pánské boty s tmavými ponožkami. Kalhoty působí jako velké, má i kšandy a pásek. Přesto, že oblek Salome je velmi mužský, ona je namalovaná. Rukávy jsou příliš dlouhé. Drži v ruce (diváci to nevidí) kousek křídy. Jde na okraj pódia a dlouze se dívá do publika, pak udělá křídou čáru, kterou rozdělí podium na dvě poloviny...v partituře jsou značky, které představitelce naznačují kroky, zadržené, krátké.- kroková choreografie. Dále viz. příloha obrázek z partitury "Vergiss Salome", Iris ter Schiphorst,