Vztahy České republiky se Srbskem a Černou Horou

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vztahy České republiky se Srbskem a Černou Horou"

Transkript

1 Vztahy České republiky se Srbskem a Černou Horou Jiří Dienstbier Martin Dorazín Tomáš Chrobák Aleksandar Ilič Miroljub Labus Robert Mikoláš Ctibor Nečas Jan Pelikán Václav Štěpánek Judita Štouračová

2 Vydala RADA PRO MEZINÁRODNÍ VZTAHY Praha 2004 Odpovědný redaktor: Zdeněk Matějka Tisk: Studio atd., Kyjov 1. vydání ISBN EAN

3 OBSAH 1. Proč česko-srbsko-černohorské vztahy? 5-9 Jiří Dienstbier 2. Vzpomínky, fakta, návody Aleksandar Ilič 3. Podpora Charty 77 z Bělehradu - dopis mluvčím Dr. Jirži Hajek, Dr. Václav Havel, Dr. Jan Patočka 4. Vztahy České republiky se Srbskem a Černou Horou Připraveno z dokumentů Ministerstva zahraničí České republiky 5. Bilaterální styky na vládní úrovni Češi a Srbsko v 19. a 20. století Tomáš Chrobák, Jan Pelikán 7. Mizející menšina: Češi v srbském Banátě Václav Štěpánek 8. Národní menšiny v Srbsku a Černé Hoře Z internetových pramenů 9. Výlet Klubu českých turistů 43 Časopis turistů, Ekonomická spolupráce Srbska a Černé Hory s Českou republikou Miroljub Labus 11. Ekonomické vztahy České republiky se Srbskem a Černou Horou Judita Štouračová

4 12. Český bankovní kapitál a jeho srbské působení před rokem 1918 Ctibor Nečas 13. Černá Hora: Od perperu přes dinár k euru Martin Dorazín 14. Výlet Klubu českých turistů 61 Časopis turistů, České postoje k událostem na Balkáně Čeští vojáci v Kosovu Rozvojová a humanitární pomoc Regionální spolupráce Z dokumentů Krajského zastupitelstva Jihomoravského kraje 19. Doporučená literatura 100

5 Jiří Dienstbier PROČ ČESKO-SRBSKO-ČERNOHORSKÉ VZTAHY? Pokoušíme-li se zmapovat alespoň ve stručnosti česko-srbsko-černohorské vztahy, jsme si vědomi, že se často prolínají historicky i současně s českými vazbami na všechny národy bývalé Jugoslávie. Avšak srbská otázka je dnes více než jiné zatížena četnými nedorozuměními, k jejichž překonání chceme přispět. Kromě toho vývoj v Srbsku a v Černé Hoře výrazně ovlivňuje a bude ovlivňovat začleňování jihovýchodní Evropy do evropské integrace. Současný stav také překáží zahájit jednání o asociačních dohodách s EU, o přístupových jednáních nemluvě. Setkávání Čechů a jižních Slovanů lze sledovat po mnohá staletí. Přemysl Otakar II. při svých výbojích pronikl do dnešního Slovinska a Chorvatska. Ve čtrnáctém století si dopisoval srbský car Dušan s Karlem IV. Karlův syn, uherský a český král a císař Zikmund Lucemburský pobýval na území své říše na jadranském pobřeží. Osobní, kulturní a hospodářské vztahy mezi našimi národy se zintenzivňovaly nejpozději od poloviny devatenáctého století. V rakousko-uherské říši, zahrnující území dnešního Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a tehdy uherskou Vojvodinu jsme byli společně se Srby, Chorvaty, Slovinci a mnohými menšinami mezi nimi. Významné byly i styky s obyvateli srbského království, které se v devatenáctém století osvobodilo od turecké nadvlády a před první světovou válkou byla jeho samostatnost zdrojem naděje i pro jihoslovanské obyvatelstvo habsburské říše. Takzvaná srbská otázka vyvolávala proto napětí nejen na Balkáně, ale také mezi velmocemi, především Rakousko-Uherskem a Ruskem. Zajímala však také Německo a Anglii. Mocnosti při zatlačování Turecka aktivně bránily rozšiřování srbského vlivu. Rakousko-Uhersko anektovalo Bosnu a Hercegovinu. Velmoci chtěly zamezit usazení Srbů u Jadranu z obavy, že by mohli otevřít přístup ke Středozemnímu moři Rusku, což by výrazně posílilo jeho moc. Zejména Anglie tak chtěla chránit své středomořské námořní cesty. Po další porážce Turecka v balkánských válkách v druhém desetiletí dvacátého století byl proto z části území obývaného Albánci vytvořen při Jadranu nový stát Albánie. Nebylo proto náhodné, že první světovou válku symbolicky zahájily výstřely srbského studenta v bosenském Sarajevu, které zabily rakouského následníka trůnu a jeho manželku. Výsledkem války bylo osvobození rakousko-uherských jižních Slovanů a jejich spojení se Srbskem ve společném státě. Mezi válkami jsme byli spojeni s Jugoslávií Malou dohodou, která však nemohla vydržet expanzi italského fašismu a německého nacismu. Srbská otázka zůstala otevřená i po získání nezávislosti. V království Srbů, Chorvatů a Slovinců, pozdější Jugoslávii, vedly složité národní vztahy a převaha srbského etnika spolu s autoritativní vládou ke sporům, které vyvrcholily za druhé světové války. Lout- 5

6 6 kové státy, Paveličovo ustašovské Chorvatsko a Velká Albánie, vytvořená Mussolinim a Hitlerem spojením území obývaných Albánci, bojovaly na straně Německa, srbští četnici usilovali o velké Srbsko. A ti všichni válčili s Titovou partyzánskou armádou. Důsledky masakrů se projevily i ve válkách devadesátých let dvacátého století. Josip Broz Tito dokázal přemostit národnostní rozpory politikou bratstva a jedinstva už v průběhu partyzánské války a udržet ji až do své smrti. Rozporům ovšem dobře rozuměl. Vyvažoval je proto značnou autonomií jugoslávských republik a autonomních oblastí. V Bosně a Hercegovině a v Sandžaku byli islamizovaní Srbové a Chorvati povýšeni na národ. Muslimové jako třetí pluralitní prvek měli oslabovat tradiční napětí mezi Srby a Chorvaty. (Dnes se většina z nich nenazývá Muslimy, ale Bosanci.) Za Titova života byl nejen trestán jakýkoli projev nacionalismu, ale byly také tabuizovány informace o zločinech páchaných příslušníky jedněch národů vůči druhým. To mohlo být úspěšné jen díky absolutní Titově autoritě. Jeho smrtí se začala postupně pootevírat Pandořina skříňka, která nakonec vybuchla a spolu s ní v celém postjugoslávském prostoru i všechny neřešené problémy a tenze. Výsledkem byl rozpad Jugoslávie a vznik několika států. Nacionalistické vášně, roznícené autoritativními vládci Miloševičem, Tudžmanem, Izetbegovičem atd. - znemožnily mírové rozdělení a následné boje, masakry, vyhánění statisíců lidí všech národností z jejich domovů vytvořily nové problémy, s nimiž se post-jugoslávské národy s obtížemi vyrovnávají dodnes. Jediným opravdu stabilizovaným post-jugoslávským státem je Slovinsko, které bylo jeho hospodářsky nejvyspělejší součástí, má na svém území jen minimální počet příslušníků jiných etnik a jako někdejší součást rakouské poloviny habsburské monarchie si zachovalo alespoň ozvěnu vídeňských demokratických tradic. Chorvatsko se postupně stabilizuje, když se s obtížemi ale přece s mnohými úspěchy snaží překonávat důsledky etnických čistek na svém území a v Bosně a Hercegovině a desetiletí ostré nacionalistické politiky autoritativního Tudžmanova režimu. V Bosně a Hercegovině se neválčí, ale deset let po daytonském příměří je de facto rozdělena na Republiku Srpskou a Bosansko-chorvatskou federaci. I v ní však přetrvává dělení na bosanská a chorvatská území. Ve volbách většinou vítězí nacionalističtí předáci všech tří skupin. Kromě toho si značná část bosenských Srbů a Chorvatů stále myslí, že nejlepším řešením by bylo připojit jimi ovládaná území ke státům jejich etnika Srbsku a Chorvatsku. Makedonie se dnes nemusí obávat, že by ji ohrožovalo Bulharsko nebo Řecko, byť mnozí Bulhaři nepřestali makedonštinu považovat za bulharský dialekt. Řekové si vynutili, že nový stát byl uznán pod orwelovským názvem FYROM, tedy Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Makedonií je pro ně Soluň a její okolí. Řecko dnes znovu protestuje, když se Spojené státy rozhodly uznat název Republika Makedonie, ale členství Řecka v EU a NATO a makedonská perspektiva přijetí do těchto institucí zaručuje, že spor může být řešen pouze politickými prostředky. Skutečným ohrožením je albánský extrémismus, živený ze srbského Kosova, jehož opakovaně vyslovovaným

7 cílem je sjednocení všech Albánců do jednoho státu, které extrémisté představují jako osvobození se od slovanského otroctví. Většinu post-jugoslávských problémů nelze vyřešit bez pozitivního vývoje v Srbsku. Srbsko je centrální zemí na Balkáně zeměpisně, svou rozlohou, počtem obyvatel, potenciálními možnostmi ekonomiky. Přes Srbsko vedou železniční spojení a silnice, spojující Balkán s Evropou. Možnost jejich neomezovaného využití je významná i pro hospodářství Bosny a Hercegoviny, Albánie, Makedonie, Řecka, Turecka, Bulharska. Dunajskou vodní cestu potřebují pro dopravu svého zboží do Evropy také Rumunsko a Ukrajina. Jakkoli je srbská ekonomika značně poničená, její rozsah a kvalifikace pracovníků jsou takové, že s postupnou obnovou a modernizací se opět stane nezanedbatelným, a v mnohém rozhodujícím hybatelem rozvoje balkánské ekonomiky. Srbsko a Černá Hora byla téměř celá devadesátá léta dvacátého století v mezinárodní izolaci. Teprve před čtyřmi roky se zbavila autoritativního režimu, trpí politicky, hospodářsky i morálně důsledky Miloševičovy vlády, válek, embarg, sankcí, rozbombardováním většiny průmyslu, mostů přes Dunaj a městské zástavby, neřešeným problémem Kosova a ohrožováním svého území albánským extrémismem a irredentismem. Srbsko je dnes zemí s nejvyšším počtem uprchlíků a vyhnanců v Evropě. Musí se starat o statisíce lidí, donucených opustit vlastní domovy v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a Kosovu. Po pádu Miloševiče usiluje Srbsko a také Černá Hora, která činila první kroky už v opozici proti srbskému vládci - o politickou a hospodářskou přeměnu. Problémy rodící se demokracie, které provázejí všechny transformující se země, jsou často drsnější než jinde vzhledem k břemenům minulosti. Předností je, že Srbsko a Černá Hora je dnes jediným multietnickým státem bývalé Jugoslávie. Příkladem je Vojvodina, kde dvě desítky národů žijí vedle sebe po staletí. Občasné rozmíšky mezi příslušníky menšin ani v letech etnických konfliktů v jiných částech země nikdy nepřerostly do otevřeného násilí, o masakrech nemluvě. Nejvážnější je problém Kosova, srbské provincie spravované OSN (UNMIK-United Nations Mission in Kosovo) a hlídané vojenskými silami KFOR (Kosovo Force). Cílů válečné operace NATO proti Jugoslávii vytvářet demokratickou multietnickou společnost - se zatím nepodařilo dosáhnout. Události z března 2004, při nich albánští extrémisté vyhnali další tisíce Srbů a zničili mnoho dalších domů, kostelů a středověkých klášterů, potvrdily, že řešení se zatím neobjevuje ani jako pověstné světélko na konci tunelu. Zvláštním problémem jsou nedořešené vztahy mezi Srbskem a Černou Horou. Její představitelé v odporu proti Miloševičovi usilovali o oddělení od Srbska a vytvořili odlišná ekonomická pravidla, včetně přijetí německé marky, dnes eura. Dohodou obou stran pod vlivem Evropské unie byla Svazová republika Jugoslávie přeměněna na stát Srbsko a Černá Hora, o jehož osudu mají Černohorci rozhodnout v referendu, plánovaném původně na rok Předpovědět výsledek zatím nelze také proto, že značná část černohorského obyvatelstva odmítá odtržení a Evropská unie dává přednost uchování současného stavu. Nejistota však ztěžuje mnohé praktické kroky. Má se sepisovat 7

8 8 ústava pro Srbsko nebo pro unii? Totéž platí pro vytváření ekonomických strategií. Evropská unie a Česká republika jako její součást mají zájem na stabilitě a rozvoji jihovýchodní Evropy. Význam zajištění mírové a prosperující jihovýchodní Evropy roste zejména s bojem proti globálnímu terorismu. Jeho odnože od devadesátých let působí také v Bosně a Hercegovině a Kosovu, kde si vytvořily základny, z nichž operují nejen na Balkáně, ale obchodem s drogami a lidmi, zejména se ženami pro prostituci a jinými zločinnými aktivitami pronikají do celé Evropy. Rozdílné přístupy různých členů mezinárodního společenství k jednotlivým částem bývalé Jugoslávie vytvářely příznivé prostředí pro ilegální činnost na celém Balkáně. V letech sankcí a embarg se rozmohla černá ekonomika, korupce, pašeráctví, mafie a organizovaný zločin. Je proto i v našem zájmu, aby se Srbsko a Černá Hora staly opět stabilizovanou demokracií s transparentním politickým a hospodářským systémem. S pádem Miloševiče v Srbsku, smrtí Tudžmana a porážkou jeho dědiců v Chorvatsku se vytvořily podmínky pro politickou a hospodářskou transformaci dvou zemí, na jejich úspěšném vývoji přímo závisejí i pozitivní proměny a jejich upevnění v Bosně a Hercegovině a stabilizace bezpečnostní situace na celém Balkáně. Pro demokratický a hospodářský vývoj nástupnických států bývalé Jugoslávie je potřebné, aby se stav jejich společností vyrovnával tak, aby mohly vstupovat do Evropské Unie pokud možno společně. Platí to zejména o Srbsku a Černé Hoře a Chorvatsku, kde demokracie je ještě křehká, ale její vývoj lze už považovat za nezvratný. Bez srbsko-chorvatské spolupráce na základě standardů Evropské unie není možné překonat faktické etnické rozdělení Bosny a Hercegoviny. Prosazení evropských standardů v těchto oblastech bude mít významný vliv také na stabilizaci Makedonie a oslabení extrémismu v albánské společnosti v Kosovu, Makedonii, jižním Srbsku a Černé Hoře. Také kosovští Albánci se chtějí integrovat do EU, což není možné, dokud se nezbaví těch, kteří ohrožují teroristickými útoky sousední státy a vyhánějí z Kosova ne-albánce. Vstup do Evropské Unie vnímá prakticky celá srbská a černohorská politická scéna (odpůrci z některých extrémních stran jsou v zanedbatelné menšině) jako jedinou pozitivní perspektivu a záruku demokratického vývoje a rostoucí hospodářské prosperity. Chce-li Česká republika hrát aktivní roli v Evropské unii, potřebuje si zvolit několik základních témat, kterým se bude přednostně věnovat. Jako jedna z možností se nabízí patronát nad transformací Unie Srbska a Černé Hory nad jejími přípravami na asociační dohody a při vytváření podmínek pro začlenění do evropské integrace. K této roli se přihlásili přední čeští ústavní činitelé. K podpoře tohoto patronátu by bylo potřebné vytvořit v České republice odpovídající organizační a materiální podmínky. O českou podporu, výměnu kladných a záporných zkušeností z politické a hospodářské transformace a z přístupových jednání je v Srbsku a Černé Hoře zájem v politických, společensko-vědních i hospodářských kruzích. Podobný zájem už projevilo Slovensko, Polsko a přirozeně Maďarsko, které má ve Vojvodině významnou maďarskou menšinu. Podpora Srbska a Černé Hory může být značným přínosem pro Českou republiku a

9 její zájmy. Může přinést České republice značné ekonomické zisky. Československý obchodní obrat s Jugoslávií dosahoval před jejím rozpadem více než miliardu tehdejších korun a české podniky získávaly v zemi významné zakázky zejména v energetice a dopravě. Vyrovnávání post-jugoslávských ekonomik, pro něž má srbský rozvoj klíčový význam, může proto obnovit naše tradiční působení nejen v Srbsku a Černé Hoře, ale v celé oblasti. Kromě obnovení prestiže českého hospodářství v jeho historicky tradičních odbytištích by rozvoj hospodářských kontaktů se srbskými podniky přispěl k posílení konkurenceschopnosti českých podniků na globálních trzích, ale vedl by také k růstu příjmů veřejných rozpočtů v České republice a k zajištění zaměstnanosti. Česká republika může při transformaci a rozvoji Srbska a Černé Hory navázat na nejméně 150 let vzájemných vztahů, využít jazykové blízkosti, dlouhodobého zájmu a znalostí české kultury a tradice českého průmyslu v srbské společnosti, kapitálu sympatií vůči Čechům z období Rakouska-Uherska, z druhé světové války i z nedávné minulosti. Na druhé straně je zřejmé, že stavět pouze na této tradici a sympatiích nelze. V situaci, kdy se srbsko černohorská unie stává atraktivní lokalitou pro aktivity zahraničních investorů (s nimiž české ekonomické subjekty zatím mohou jen s obtížemi soutěžit) by se český patronát mohl prioritně orientovat na pomoc veřejné správě. Tato orientace jednak bezprostředně navazuje na české zahraničně politické zájmy jako člena EU, jednak odpovídá na nejnaléhavější potřeby Srbska a Černé Hory při tvorbě a realizaci její předvstupní strategie a konečně umožňuje efektivně vytvářet prostor pro následné uplatnění českých soukromých subjektů na místních trzích. Patronát vůči srbsko-černohorské unii se může projevovat mnohými aktivitami, opírajícími se o desetiletý náskok České republiky. České know-how, pozitivní i negativní zkušenosti se mohou uplatnit v ekonomické oblasti při veřejné regulaci a v procesu privatizace, při organizaci a zajišťování investic do infrastruktury, při vývoji a reformě soudnictví, při organizaci regionální samosprávy, při řešení vztahů Srbska a Černé Hory podpoře principu standardy dříve než statut při řešení kosovské otázky reformě armády a policie a v celém spektru otázek souvisejících s akčním plánem s feasibility study, jejímž cílem je uzavření stabilizační a asociační dohody s Evropskou Unií. Přitom je významná i zkušenost s Višegrádskou čtyřkou jako potvrzení, že pro vstup do EU je potřebné prokázat schopnost sousedské spolupráce, což je zvláště potřebné po letech etnických konfliktů a napětí mezi nástupnickými státy bývalé Jugoslávie. Deset let izolace způsobilo, že pro vyrovnávání podmínek post-jugoslávských států pro postupné zapojování jejich společností do hlavního evropského proudu, podporu dnes potřebuje zejména Srbsko a Černá Hora. K pochopení této potřeby je skromným příspěvkem tento sborník. V Praze, v mezinárodním dni lidských práv 10. prosince Autor byl československým ministrem zahraničí a v letech Zvláštním zpravodajem Komise OSN pro lidská práva v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Svazové republice Jugoslávii. 9

10 10 Aleksandar Ilić VZPOMÍNKY, FAKTA, NÁVODY... Srbsko-česká spolupráce v době normalizace Osudné osmičky české historie, 1918, 1938, 1948, 1968 a také 1989 (stačí pootočit, a zase je tam osmička, jak to, tuším, konstatoval T.G. Ash) jsou také mezníky srbsko-české spolupráce ve dvacátém století. V těchto letech opravdových historických zvratů se nikdy nestalo, aby došlo při hloubce demokratického a národního cítění - mezi Srby a Čechy k jakémukoli vážnému nedorozumění. Co nejvíce spojovalo Srby a Čechy? Slovanství? Mýtus panslavismu u Srbů vyvraceli mnozí historikové a politici, u Čechů myšlenky Karla Havlíčka Borovského rozvíjeli Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Václav Černý. U Havlíčka hlavním politickým měřítkem nebylo slovanství, nýbrž demokracie - pro demokratické Čechy je možné spolupracovat se zeměmi konstitučními, nikoliv se zeměmi despotickými. Nic proti slovanskému cítění, které je autentické pouze v demokratickém kontextu. Similis simili gaudet, říká staré přísloví... Spolupráce Srbů a Čechů ve dvacátém století byla spoluprací demokratických národů, která měla dva společné a vzájemně propojené politické cíle - demokracii uvnitř země a demokracii v evropském prostoru (zachování národní samostatnosti, suverenity a integrity státu). Byla to snaha uskutečnit dva velké politické ideály - demokratický politický systém a suverenitu národa, rovnoprávnost občanů ve společnosti a stát zbavený zvůle často nepřátelských sousedů a velmocí. Na těchto ideálech lpěli Srbové a Češi v celém minulém století, a proto jim osudné osmičky české historie byly svým způsobem společné. V roce 1918 zvítězili spolu s demokratickými mocnostmi nad autoritářským Rakousko-Uherskem. Od roku 1938 až do roku 1989 čelili Češi a Srbové mnohem horšímu nepříteli než bylo habsburské mocnářství, které sice bylo imperialistické a militaristické, ale jinak paradoxně bylo i docela slušným rechtstaatem. Mnohem horším nepřítelem byly totalitní státy komunistické a fašisticko-nacistické provenience, které sice uměly omámit opiem intelektuálů (Raymond Aron) velké skupiny obyvatel nebo nacházet na různých stranách ochotné kolaboranty, ale toto opium bylo Srbům i Čechům většinou cizí a v podstatě importované. Kdykoliv Srbové a Češi měli i sebemenší šanci rozhodovat o svém osudu samostatně, bez Bretschneiderů a bez okupačních tanků totalitních armád, oba národy aktivně usilovaly o autentickou a autochtonní alternativu, což byla demokracie a samostatnost opírající se o národní hrdost. Potvrdilo se to symbolicky jak na začátku, tak i na konci dvacátého století. V roce 1914, když začínal neslavně proslulý Drang nach Osten, T. G. Masaryk měl v kapse pas Království srbského, konstituční monarchie. Její monarcha byl nejen skvělý voják, nýbrž i vynikající překladatel, přeložil do srbštiny bibli liberalismu, knihu Johna Stuarta Milla,,O svobodě.

11 Srbsko-česká spolupráce za 1. světové války byla velkou kapitolou česko-srbských vztahů. Korunovalo ji vytvoření dvou demokratických samostatných států. Druhou velkou kapitolou byla spolupráce politická, ekonomická, kulturní a vojenská od roku 1918 do roku 1938, narušovaná pouze zvraty evropského vývoje ve třicátých letech. Po roce 1938, po okupaci Československa a obsazení Jugoslávie, které začalo krutým bombardováním Bělehradu v dubnu 1941, v letech druhé světové války až do roku 1945 Srbové a Češi společně bojovali proti nacismu. Zvláště zajímavá je kapitola spolupráce emigračních vlád Jugoslávie a Československa v Londýně. V roce 1945 v Jugoslávii zvítěz il komunismus. Československo v poválečném období obnovilo demokracii, ale po únoru 1948 se stalo obětí stalinismu. Jugoslávie začala stalinismem, ale od roku 1948 po roztržce Stalina s Titem začal pomalý a nedůsledný proces tzv. demokratizace, pseudoliberálního samosprávného socialismu, který byl po Titově smrti, a zejména po rozpadu Jugoslávie uměle a násilně v Srbsku udržován do roku Rád bych četl práce graduovaného studenta historie nebo bohemistiky pod názvem Mnichovská krize v bělehradském tisku. Den za dnem, bedlivě a ostražitě sledoval bělehradský tisk ničení demokratického Československa, na které všichni Jihoslované dvacet let pohlíželi jako na svůj vzor. Před československým velvyslanectvím probíhaly velké demonstrace solidarity. Na fotbalových zápasech horkokrevní Srbové volali,,dejte nám zbraně, budeme bránit Československo!. Druhý student by mohl napsat práci takřka analogickou - Bělehradský tisk o Pražském jaru, o roce 1968, o vpádu Brežněvových tanků do Československa a nastolení tzv. normalizace. Znovu bělehradský tisk den po dni sledoval s velkými sympatiemi reformy Alexandra Dubčeka a velkou iluzi o socialismu s lidskou tváří. Její největší hodnota byla paradoxně v tom, že otevírala cestu negaci pokleslého stalinismu, tzv. reálného socialismu. Proto tanky musely zakročit... Rok 1968 potvrdil tradici a hodnoty srbsko-českého porozumění. Před tanky přijel do Prahy Josip Broz Tito podpořit Alexandra Dubčeka, ale pro Brežněva to bylo jen další přilití oleje do ohně. Když tanky vtrhly do Československa, Svaz komunistů Jugoslávie a maršál Tito odsoudili okupaci a nikdy od toho neodstoupili. Československé reformy a odpor vůči sovětské invazi podporovaly v Srbsku a Jugoslávii různé politické proudy a skupiny: reformní komunisté v Srbsku kolem Marka Nikeziče, jugoslávští intelektuálové soustředění kolem záhřebského časopisu Praxis, Filozofické fakulty Bělehradské univerzity a Institutu společenských věd, liberální, nekomunistické opoziční kruhy a studentské organizace. A také mnozí občané, kteří sympatizovali s českou touhou po svobodě a pro které byla okupace Československa ostudou a zločinem. A jako v roce 1938, tak i v roce 1968 se demonstrací spontánně účastnily tisíce lidí, bez ohledu na to, zda je organizovali studenti, komunisté nebo nezávislé organizace - nikoho nebylo třeba agitovat. Budoucí badatel této kapitoly srbsko-české vzájemnosti může čerpat ze zdrojů Svazu komunistů Jugoslávie a jeho satelitních organizací, z diplomatického archivu, 11

12 12 z novin a časopisů - Student, Vidici, Književne novine, Delo, Književnost, Savremenik, z rozhlasu a televize, z největšího deníku Politika. Všechny sdělovací prostředky referovaly poctivě o Československu, Pražském jaru a jeho potlačení. Jak ubíhal čas a jak se političtí realisté smiřovali s okupací a normalizací, i jugoslávští komunisté rétoriku zmírnili. Pro reformní bylo Pražské jaro inspirací, pro skalní nebezpečím, o kterém příliš nehovořili, aby nebyli stigmatizováni jako stalinisté. Kritiku oslabovaly také ekonomické zájmy. Pomáhat věci Československa nebylo vždy snadné. Opoziční skupiny byly pod stále větším tlakem nejen Brežněvova Sovětského svazu, ale také domácích kryptostalinistů. Za článek o Rusku v časopise Delo se Mihajlo Mihajlov dostal do vězení. Za číslo věnované okupaci Československa stanul před soudem literární kritik, germanista a šéfredaktor Literárních novin Zoran Gluščevič. Odsoudili ho, ale do vězení díky reformním komunistům v Srbsku přece jen nešel. Stejně jsem dopadl já, když jsem byl souzen v roce 1971 za číslo časopisu Vidici, věnované českým, polským a ruským disidentům. Velký ohlas měl článek levicového profesora Ljubomira Tadiče Arkanský strach ze svobody nebo esej liberálního filozofa Nikoly Miloševiče o Janu Palachovi. Pražské jaro bylo ovšem jen vrcholem střídajících se období mrazu a tání, která Srbové sledovali od roku V roce 1956 srbský spisovatel Dobrica Čosič referoval o tehdejším sjezdu Svazu československých spisovatelů a kritickém vystoupení Jaroslava Seiferta. Jara Ribnikarová, rodačka z Hradce Králové, přeložila v roce 1967 Zbabělce Josefa Škvoreckého. Časopisy publikovaly překlady moderních českých básníků. V kinech se promítala díla nové české filmové vlny, zvláště populární byly první filmy Miloše F ormana. Už v roce 1965 divadlo Atelje 212 (podobné Divadlu na zábradlí, od repertoáru po buffet) hrálo,,zahradní slavnost Václava Havla. V letech československé normalizace po sovětské invazi, kdy doma byli čeští autoři na indexu, inscenovalo toto divadlo v režii Ljubomira Draškiče a v překladu Renaty Ulmanski, manželky reformního komunisty a ministra zahraničních věcí Mirka Tepavace, Havlovu Audienci a Vernisáž. Ulmanski také přeložila hru Pavla Kohouta Marie zápasí s anděly. Ale Havla jsme hráli nejčastěji - Národní divadlo uvedlo Vyrozumění, Havlův- -Kohoutův,,Protest-Atest, Atelje 212 Žebráckou operu, Bělehradské dramatické divadlo Largo desolato, to vše v mém překladu. V roce 1968 a později jsem překládal (nejdříve v časopisech) články a knihy Karla Kosíka a Ivana Svitáka, vlastně kvintesenci Pražského jara. V roce 1969 vyšel v Záhřebu Kunderuv Žert v překladu Nikoly Kršiče, bosenského Srba s českou matkou, jehož otec, slavný profesor a překladatel Jovan Kršič, byl za války zavražděn ustašovci v koncentračním táboře Jasenovac. Kršič přeložil také všechny Kunderovy knihy napsané česky. Jeho bratr Bogdan Kršič, jeden z nejlepších srbských grafiků, jehož výstavu jsme měli možnost zhlédnout nedávno v Praze, věnoval jedno ze svých děl Janu Palachovi. Milan Čolič, dnes žijící v Praze, překládal Bohumila

13 Hrabala, Mňačkovu knihu Jak chutná moc, Seifertovy vzpomínky a další díla. Jara Ribnikarová přeložila Seifertovy básně u příležitosti udělení Nobelovy ceny českému básníkovi. Přeložil jsem Seifertův Morový sloup, Kunderovy Směšné lásky, Škvoreckého povídky o jazzu se vzpomínkami na poválečnou Prahu. Vyšly překlady mladých překladatelů děl Ivana Klímy, Lenky Procházkové a mnoha dalších autorů. Biserka Rajčič (překládala Patočku, Skácela) je i autorkou antologie politických textů Česká otázka. Kdybychom sestavili seznam českých knih, vydaných v Srbsku od roku 1945, zjistili bychom, že tolik překladů z českých autorů nevyšlo zřejmě v žádné jiné zemi, možná bychom se mohli rovnat jen Polsku. Politická spolupráce byla ovšem skromnější. Nátlak Brežněva na Tita a Jugoslávii byl příliš silný, aby jim stálo za to veřejně spolupracovat s československou opozicí. Obezřetní však byli také srbští intelektuálové z obavy, aby ještě více nezhoršovali situaci přátel propuštěných z práce a posílaných do vězení, kterým stejně neměli možnost účinně pomoci. Nicméně významné bylo podepisování Charty 77 v Bělehradě. Na podporu pronásledovaných chartistů připojila své podpisy prakticky celá intelektuálně-opoziční politická elita. Text a podpisy byly ovšem publikovány jen v emigrantském tisku, v londýnském časopise Naša reč. Jiným takovým vystoupením byl protest Svazu srbských spisovatelů a srbského PEN klubu proti zatčení Václava Havla v Palachově týdnu. Po československém listopadu 1989 jsme doufali v obnovení přátelských vztahů na všech úrovních. Signalizovala to nadějná návštěva ministra zahraničních věcí Jiřího Dienstbiera v Bělehradě. Přeložil jsem tehdy Dienstbierovo Snění o Evropě. Léta režimu Slobodana Miloševiče, válka v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a nakonec v Kosovu, naděje zhatily. To však neznamená, že na české straně nebyli politikové a intelektuálové, kteří chápali složitost dění v Jugoslávii. Dnešní český prezident při své návštěvě SRJ v roce 1996 přijal na velvyslanectví v Bělehradě, velvyslancem byl tehdy Ivan Bušniak, představitele srbské opozice. Byla to důkladná a povzbudivá debata. Kniha Václava Klause Česká cesta, kterou jsem přeložil, měla a dodnes má velký ohlas v Jugoslavii. Srbští občané pohlíželi s nadějemi na vývoj v Československu a po jeho rozdělení na přeměny v České republice. Na začátku století to byl Masaryk se srbským pasem, na konci století bělehradští studenti, kteří v devadesátých letech mnohokrát demonstrovali proti autoritativnímu Miloševičovu režimu, zpívali jednoduché dvojverší - Dolazi zima, pravićemo Sneška, biće i Srbija slobodna k o Češka. ( Přichází zima, budeme dělat sněhuláka, bude i Srbsko svobodné jako Česko ). Mnozí z těchto studentů našli v Praze útočiště v době válečných událostí v Jugoslávii, s nimiž nesouhlasili. Oplatili nám Češi naše přátelství? Odpověd je jednoznačná. Před rokem 1989 o událostech v Jugoslávii psal český emigrační tisk, zvláště Pelikánovy Listy a Tigridovo Svědectví, velice bohatý byl také přínos Lettres Internationale, které vydával v Paříži A. J. Liehm. 13

14 V devadesátých letech postoje a články Václava Klause, Jiřího Dienstbiera, Václava Bělohradského, Jana Pelikána, Karla Kosíka, Ivana Svitáka a mnoha dalších představitelů pravice, centra i levice v české společnosti potvrdily, také proto, že byly často i oprávněně kritické, staletou tradici naší spolupráce ve věci demokracie a národní samostatnosti. Přeložil jsem v pohnutých dnech roku 1999 takřka vše, co bylo napsáno v českém tisku. Připravuji nyní o tom antologii, která, jak doufám, vyjde srbsky i česky. Srbsko je konečně svobodné jako Česko. I když jeho problémy jsou větší a složitější, naše současné vztahy, opřené o dlouholeté tradice přátelství a vzájemného porozumění, jsou zárukou trvalé spolupráce demokratických, přátelských a rovnoprávných zemí a národů. Tato spolupráce začala s novým elánem v roce 2000, kdy demokratická opozice konečně vyhrála volby proti režimu Slobodana Miloševiče. První prezident svobodné Svazové republiky Jugoslávie Vojislav Koštunica, jeden z hlavních představitelů liberální, nekomunistické opozice ještě ze sedmdesátých let dvacátého století, je také znalcem české politické kultury, díla T.G. Masaryka, E. Beneše a Karla Čapka (zvláště proslulé ankety Přítomnosti Proč nejsem komunistou ). Návštěvy Jana Kavana, Miloše Zemana, Stanislava Grosse a také Zorana Djindjiče, Dragoljuba Mičunoviče, Gorana Svilanoviče a nedávno i Vuka Draškoviče daly silný impuls rozvoji spolupráce Srbska a Černé Hory s Českou republikou. Není důvod, aby tato spolupráce nebyla v budoucnu ještě intenzivnější, o to mají zájem obě strany. Je naším společným úkolem, aby naše vztahy dosáhly plodné a vysoké úrovně z dob T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Aleksandar Ilić (1945) je docentem světové literatury na Filologické fakultě Bělehradské univerzity, od roku 1990 přednášel na této univerzitě jako hostující profesor také bohemistiku. Přeložil 21 knih českých autorů, většinou zakázaná díla odpůrců režimu, napsal knihu Vyhoštěná literatura, eseje o českých disidentských autorech - Kunderovi, Škvoreckém, Havlovi, Seifertovi a dalších. Byl v nekomunistické opozici od roku 1968 a je jedním z 13 zakladatelů Demokratické strany. Od roku 2001 je mimořádným a zplnomocněným velvyslancem SRJ, dnes Srbska a Černé Hory v České republice. 14

15 Dr. Jirži Hajek Dr. Václav Havel Dr. Jan Patočka PODPORA CHARTY 77 Z BĚLEHRADU - DOPIS MLUVČÍM Beograd, februar 1977 Obračamo Vam se sa izvesnim zakašnjenjem, buduči da smo tek ovih dana uspeli da dobavimo tekst P o v e l j e 77. Pošto smo iz njega saznali da Vi predstavljate potpisnike, molimo Vas da svima podpisnicima u naše ime izrazite punu podršku koju pružamo duhu, zahtevima i stavovima P o v e l j e, kao i našu uverenost do čete u tome da istrajete. Podpisnici: Prof. Svetozar Stojanović; Prof. Milađin Životić; Prof. Zagorka Golubović; Dr. Svetlana Knjazeva, direktor Instituta za filozofiju; Svetozar Sindjelić, sekretar Instituta za filozofiju; Vojislav Stojanović, asistent Filozofskog fakulteta; Nebojša Popov; Rastko Jovanović; Miloš Arsenijević, asistent Filozofskog fakulteta; Ljiljana Jovičić, sociolog; Jagoš Djuretić, direktor štamparije Filip Višnjic ; Dr. Vuk Stambolović, asistent na Medecinskom fakultetu; Jelena Kečeđinac, student; Miloš Vučkovlć, student; Mirjana Popović, student; Branko Gavrić, student; Jelka Imširović, sociolog; Milan Vodjević, student; Pavluško Imširović, tehničar; Dragomir Olujić, politolog; Dragiša Paunović, student; Košta Cavoški, pravnik; Aleksandar Ilić, asistent Filološkog fakulteta; Srđja Popović, pravnik; Dragoljub Ignjatović, književnik; Djorđje Vuković, istoričar književnosti; Milan Badulović, književni kritičar; Goran Bjedov, student filozofije; Miođrag Stanisavljević, književnik; Dušan Kuzmanović, profesor filozofije; Eva Kuzmanović, politotog; Jasminka Gojković, sociolog; Danilo Udovički, arhitekta; Lazar Stojanović, ređitelj Branko Vučićević, prevodilac; Biljana Lukić; Jovan Barović, advokat; Momčilo Selić, pisac; Pavle Bak, diplomirani filozof; Borivoje Ljubinković, ređitelj; Petar Cvetković, književnik; Vitomir Teofilović, humorista; Prof. Univerziteta Nikola Milošević; Slobodan Boda Marković, ređitelj; Miroslav Marković, novinar radio Beograda; Milorad Pavlović, student; Pero Muzijević, asistent Univerziteta u Novom Sađu; Ilija Moljković; Srećko Mihailović, sociolog; Dragiša Kalezić, književnik; Marinko Arsić Ivkov, književnik; Manojlo Gavrilović, književnik; Slobodan Stojadinović, književnik; Dušan Bjelovuk, pravnik; Aleksandar Spasojević, istoričar; Dragan Lubarđa, slikar; Snežana Rađovanović, student; Momčilo Živojinović, apsolvent filozofije; Miloš Vasić, novinar NIN-a; Petar Ignjatović, pravnik; Vitomir 15

16 16 Knežević, advokat; Vladimir Ivković, advokat; Branko Omčikus, slikar; Milan Nikolić, sociolog; Živojin Pavlović, književnik i ređitelj; Žorž Grujić, muzičar; Obrad Savić, filozof; Vojislav Kukoljac, pravnik; Vladimir Mijanović; Ing. Arh. Natalija Arežina; Neđa Nikolić, sekretar Društva za kulturnu saradnju Jugo-slavija-Francuska; Milorađ Vučelić, publicista; Mila Nikolić, učenica; Stevan Knežević, slikar; Jelena Maksimović, student; Vjera Djurić, student; Milanka Lecić, istoričar umetnosti; Marija Soti, student; Vladimir Lazarevič, novinar Politike ; Prof. univerziteta Dimitrije Bogđanovič; Nina Tabaković; Sonja Bogdanović, istoričar umetnosti; Milan Tabaković, književni prevodilac; Darko Štrajn, magistar filozofije; Ružica Rosanđić, student; Slobodan Vuković, student; Ljuba Stojić, psiholog; Dušan M. Boškovič, diplomirani filozof; Miroslav Jošić, književnik; Djordjije Crnčević, vajar; Milisav Savić, glavni urednik Književne reci ; Milan Kovačević, univerzitetski docent; Miođrag Perišić, književnik; Jasmina Lukić, književni kritičar; Svetozar Stojanović, univerzitetski profesor; Ljubomir Tadić, univerzitetski profesor; Miladin Životić, univerzitetski profesor; Mihailo Marković, univerzitetski profesor; Zagorka Golubović, univerzitetski profesor; dr Dragoljub Mićunović, univerzitetski profesor; Nebojša Popov; inž. arh. Miša David; Borislava Vidović Marinović; inž. arh. Tijana Maksimović Bino; Vitomir Teofilović, publicista; Goran Bjedov; Pavle Rak; Inž. Arh. Aleksandar Drndarski; Marija Miloradović, student; Smilja Tađić; Ljiljana Veselinović; Vida Penezić, diplomirani sociolog; Vukašin Laban, advokat; Desirnir Kovačević, advokat; Vujadin Milašinović, advokat; Vojislav Stojanović, asistent Filozofskog fakulteta; Zdravko Kučinar, asistent Filozofskog fakulteta; Aleksandar Kron, predsednik Srpskog filozofskog društva Miloš Arsenijević, asistent Filozofskog fakulteta; Alekđanđar Pavković, asistent Filozofskog fakulteta; Ratko Jovanović; Svetlana Knjazeva Adamović, upravnik Instituta za filozofiju; Svetozar Sindjelić, sekretar Instituta za filozofiju; Mihailo Djurić, univerzitetski profesor, savetnik Instituta za društvene nauke.

17 VZTAHY ČESKÉ REPUBLIKY SE SRBSKEM A ČERNOU HOROU Mezivládní styky: V politické oblasti nejsou mezi oběma státy žádné sporné otázky a ve většině strategických cílů je pojí názorová blízkost. Rozvoj vzájemných vztahů umožnilo svržení Miloševićova režimu na podzim 2000 a ukončení mezinárodní izolace tehdejší Jugoslávie. Srbsko a Černá Hora dnes patří mezi priority české zahraniční politiky. Česká republika podporuje integraci stabilizovaného Srbska a Černé Hory do euroatlantických institucí (zejména Evropské unie a Partnerství pro mír) a předává Bělehradu své zkušenosti z transformačních procesů. Politický dialog byl zcela přerušen jen v r a po zavedení sankčních opatření v době kosovské krize. První konzultace ředitelů odborů a náměstků ministrů zahraničí se uskutečnily koncem roku 1995 a v témže roce bylo rozhodnuto obnovit diplomatické zastoupení na velvyslanecké úrovni. Rozvoj bilaterálních vztahů - návštěva premiéra Václava Klause v Bělehradě na jaře 1996 vystřídalo faktické zmrazení v době bombardování Svazové republiky Jugoslávie na jaře Politické vztahy byly obnoveny po svržení Miloševičova režimu a po ukončení mezinárodní izolace tehdejší Jugoslávie (12. října 2000 zrušila vláda sankce). Česká republika, která dlouhodobě udržovala úzké styky s tehdejšími opozičními silami, prezentovala prostřednictvím různých kontaktů s opozicí v Bělehradě a černohorské Podgorici svoji připravenost plnohodnotně obnovit dialog zejména v ekonomicko - obchodní oblasti. Vzápětí po revolučních událostech na přelomu září a října 2000 navštívil Bělehrad ministr zahraničních věcí Jan Kavan ( ). Na tuto symbolickou a politicky významnou návštěvu, potvrzující plnou podporu zahájené demokratizaci jugoslávské společnosti, navázala v únoru 2001 návštěva ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, doprovázená velkou podnikatelskou misí. V květnu 2001 následovala návštěva předsedy Senátu Petra Pitharta, doprovázeného skupinou senátorů. Ministr kultury Pavel Dostál navštívil Bělehrad v červnu V rámci pravidelného setkání středoevropských prezidentů počátkem června 2001 v Itálii se krátce setkali prezidenti Václav Havel a Vojislav Koštunica. V říjnu 2001 navštívila Srbsko, Kosovo a Makedonii delegace senátorů v čele s předsedou senátního Výboru pro obranu a bezpečnost Michaelem Žantovským. Poté následovala návštěva ministra dopravy a spojů Jaromíra Schlinga (říjen 2001). V prosinci 2001 jednala v Bělehradě delegace vedená náměstkem ministra zahraničí Rudolfem Jindrákem, která se zúčastnila mezinárodní konference k otázkám transformačního procesu v České republice, Maďarsku, Polsku, Slovensku a Slovinsku. V dubnu 2002 navštívil ministr obrany Jaroslav Tvrdík spolu se svým slovenským resortním kolegou česko-slovenskou smíšenou jednotku v rámci KFOR v provincii Kosovo. Ministr obrany navštívil jednotku znovu v lednu

18 18 Doposud nejvyšší úrovně dosáhly politické vztahy demokratické ČR a SRJ oficiální návštěvou premiéra Miloše Zemana v SRJ v lednu 2002 v doprovodu místopředsedy vlády pro hospodářskou politiku a ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, ministra zemědělství Jana Fencla, ministra dopravy a spojů Jaromíra Schlinga, náměstků ministrů zahraničí, zdravotnictví, financí, práce a sociálních věcí a zemědělství a osmdesátičlenné delegace českých průmyslníků a obchodníků. Při návštěvě premiéra Zemana v Bělehradě a srbského premiéra Zorana Djindjiće v Praze nabídla Česká republika nad rámec tradičních forem bilaterální spolupráce roli partnerské země při předávání vlastních zkušeností z transformačního procesu v jednotlivých oblastech ekonomiky a společnosti. Mottem je ČR - země expert - Váš partner. V květnu 2002 navštívil Bělehrad již podruhé od demokratických změn ministr zahraničí Jan Kavan. V roce 2003 navštívili Srbsko a Černou Horu delegace hospodářského výboru parlamentu (květen), ministr dopravy Milan Šimonovský (září), ministr vnitra Stanislav Gross (říjen), delegace Komise pro krajany Senátu PČR (listopad) a náměstek ministra vnitra ČR Miroslav Štěpán (prosinec). V roce 2004 zavítali do Bělehradu a Podgorice ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek (duben), náměstek ministra zahraniční pro dvoustranné vztahy Petr Kolář (červen) a při příležitosti inaugurace srbského prezidenta ministr obrany Miroslav Kostelka (červenec), který cesty využil k jednání se svým protějškem Prvoslavem Daviničem. Ze Srbska a Černé Hory (předtím Svazové republiky Jugoslávie) navštívili po demokratických změnách Českou republiku svazový ministr pro vědu a rozvoj Vuk Domazetović, místopředseda srbské vlády Alexandar Pravdić, předseda svazové vlády Zoran Žižić a v září 2001 předseda srbské vlády Zoran Djindjić. V rámci této návštěvy proběhly v Praze Dny Srbska, kterých se zúčastnila početná mise českých a srbských podnikatelů. V závěru roku navštívil Prahu předseda dolní komory svazového parlamentu Dragoljub Mičunović (listopad 2001). Na reciproční návštěvu přijel v únoru 2002 předseda horní komory svazového parlamentu - Srdja Božović. V březnu 2002 se semináře Paktu stability v Praze zúčastnila srbská ministryně dopravy a spojů Marija Rašeta-Vukosavljević a v srpnu téhož roku pobýval soukromě v Praze srbský premiér Zoran Djindjić. V roce 2003 se přijeli do Prahy na oficiální návštěvy - svazový ministr zahraničních věcí Goran Svilanović (červen), náměstek ministra zahraničních věcí Igor Lukšić (říjen), a náměstek ministra zahraničí pro dvoustranné vztahy se sešel s představitelem černohorské opozice Nebojsou Medojevičem (prosinec). V září 2004 jednala v Praze delegace, vedená předsedkyní Výboru pro evropskou integraci srbského parlamentu Ksenií Milivojevičovou. Při návštěvě ministra zahraničí Vuka Draškoviće v Praze ve dnech listopadu 2004 byla podepsána Smlouva o zamezení dvojímu zdanění. Během návštěvy ministra obrany Prvoslava Daviniće, plánované na začátek roku 2005, bude podepsána resortní dohoda o spolupráci. V první polovině roku 2005 je plánována cesta ministerského předsedy Stanislava Grosse. Ministr Draškovič pozval do Bělehradu také ministra zahraničí Cyrila Svobodu, předsedu Senátu Petra Pitharta. Do Bělehradu se na jaře chystá zahraniční a evropský výbor Poslanecké sněmovny a zájem projevil i její předseda Lubomír Zaorálek.

19 Ve dnech jednala v Praze o bezpečnostních otázkách a spolupráci delegace vedená náměstkem ministra zahraničí pro multilaterální otázky Željko Perovićem. K tématům jednání s českou delegací vedenou náměstkem ministra zahraničí Janem Winklerem patřila cesta SČH ke členství NATO, možná řešení kosovského problému, role NATO a EU na Balkáně a reforma OSN včetně Rady bezpečnosti. Bezpečnost: Česká republika podporuje úsilí Srbska a Černé Hory o vstup do Partnerství pro mír, stejně jako výhledové členství v Severoatlantické alianci. ZÚ Bělehrad byl českou prioritou na kontaktní ambasádu Severoatlantické aliance v letech a počítáme s opakováním kandidatury pro období V souladu s aliancí zdůrazňujeme spolupráci s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, reformu ozbrojených sil a přerušení nelegálních vazeb mezi bezpečnostními složkami SČH a Republikou srbskou v Bosně a Hercegovině. Podpoříme brzké předávání osob obviněných ICTY do domácí jurisdikce za předpokladu dokončení soudní reformy, především pokud jde o institut ochrany svědků a právní zajištění přebírání obviněných. O bilaterální spolupráci jednal ministr obrany Kostelka se svým protějškem Prvoslavem Davinićem v červenci 2004 při příležitosti inaugurace srbského prezidenta. Na přelomu června a července se uskutečnily bilaterální rozhovory ministerstev obrany a na začátek roku 2005 se počítá s návštěvou ministra Daviniče v České republice. Při té příležitosti by mělo být podepsáno Ujednání o spolupráci mezi SČH a ČR v oblasti obrany, jehož součástí by měl být Plán bilaterální spolupráce. Partnerská strana má mimo jiné zájem o studentské výměny v rámci resortu. V průběhu návštěvy ministra vnitra Grosse v Bělehradě a Podgorici na podzim 2003 byla dohodnuta resortní spolupráce v boji proti organizovanému zločinu. Kosovo: Od ukončení bojů v roce 1999 se Česká republika angažuje v ochraně bezpečnosti, hospodářské obnově a demokratizaci Kosova. V misi KFOR působí 435 Čechů. Hlavním úkolem společného československého praporu je zajišťovat bezpečnost na prozatímní kosovsko-srbské hranici a v příhraniční oblasti včetně dohledu nad návratem uprchlíků. Vojáci chrání srbské obyvatelstvo proti případným útokům albánských extremistů, poskytují pomoc humanitárním organizacím a pomáhají mezinárodní policii, která je součástí Mise OSN v Kosovu (UNMIK). Jednotky jsou specializovány na zvládání pouličních nepokojů. Česká armáda plánuje ponechat svůj kontingent v KFOR na dnešní úrovni minimálně do konce prvního pololetí 2005 a v druhém pololetí je připravena k posílení na maximálně 600 osob. 19

20 20 Na práci UNMIK a Organizace pro bezpečnost a spolupráce v Evropě (OBSE) se podílejí čeští občané v krátkodobých i dlouhodobých misích. Česká republika měla zastoupení i na úrovni hlavního administrátora Prištiny (Ivo Šanc). V průběhu minulého roku působilo v UNMIK deset civilních policistů, počítá se se zvýšením jejich počtu na šestnáct. V misi je také přítomen jeden český vojenský pozorovatel. V OBSE by měli být podle dostupných informací dva Češi. I několik let po bombardování představují pro Kosovany nebezpečí pozemní miny. Česká republika od roku 1999 přispívá každoročně prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí do Fondu pro odminování, který je součástí Paktu stability pro jihovýchodní Evropu. Kultura a školství: Dosud platným smluvním dokumentem pro oblast kultury, školství a vědy je Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, umění, vědy, školství a osvěty mezi vládou Československé republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie z , která byla v rámci nástupnických jednání potvrzena. Při setkání v roce 2002 se ministři kultury shodli, že je potřebné sjednat novou kulturní dohodu. Česká strana připravila první návrh. Od té doby si strany vyměnily několik verzí textu dohody. Poslední protinávrh, který předala SČH v srpnu 2004 byl zaslán k připomínkám příslušným českým resortům a institucím (MK ČR, MŠMT ČR, MV ČR, Akademie věd ČR), které k němu zpracovaly svá stanoviska. Český protinávrh, zpracovaný na jejich základě má být na návrh srbsko-černohorské strany projednán na pracovní schůzce delegací obou stran začátkem roku Předpokládá se, že po projednání společného textu a vnitrostátním schválení kulturní dohoda mohla být v prvním pololetí 2005 podepsána. Kulturní a školská spolupráce je na poměrně dobré úrovni, jediné omezení na obou stranách představuje nedostatek finančních prostředků na kulturní, školskou a vědeckou výměnu v rozpočtech resortů i příslušných institucí. Česká republika se pravidelně účastní Bělehradského knižního veletrhu, mezinárodních filmových festivalů pořádaných na území SČH, čeští hudební umělci jsou častými hosty na scénách Srbska a Černé Hory. Čilá je spolupráce filmových archivů a knihoven. Českou kulturu aktivně propaguje zastupitelský úřad České republiky v Bělehradě. Mezi nejdůležitější kulturní události roku 2003 patřilo vystoupení Českého současného experimentálního divadla na bělehradském letním divadelním festivalu BELEF, společné nastudování Čapkovy Velké doktorské pohádky bělehradským loutkovým divadlem Pinokio a hradeckým divadlem Drak, hlavní cena filmu Rok ďábla režiséra Zelenky na festivalu v Paliči, Dny českého filmu (retrospektiva filmů Zdeňka Svěráka) v Bělehradě, výstavy Česká republika na přelomu tisíciletí, Hlučná samota a Jaroslav Seifert a koncerty českých interpretů. Spolupráce ve školství se soustřeďuje především na udělování stipendií a výuku jazyků. Na katedře bohemistiky Filologické fakulty na Bělehradské univerzitě působí lektor českého jazyka. Katedru podporuje české velvyslanectví, které spolupořádá

Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace

Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace Semestrální práce Bc. Kristýna Krásna, Bc. Markéta Nováková Obsah 1. Všeobecné informace o zemi 2. Historický background 3. Překážky vstupu do

Více

Historie a tradice ozbrojených sil ČR Konstituování Armády České republiky a účast vojáků v zahraničních misích

Historie a tradice ozbrojených sil ČR Konstituování Armády České republiky a účast vojáků v zahraničních misích Historie a tradice ozbrojených sil ČR Konstituování Armády České republiky a účast vojáků v zahraničních misích Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?

Více

PŘEHLED UZAVŘENÝCH READMISNÍCH SMLUV

PŘEHLED UZAVŘENÝCH READMISNÍCH SMLUV PŘEHLED UZAVŘENÝCH READMISNÍCH SMLUV I. BILATERÁLNÍ READMISNÍ DOHODY POLSKO Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o předávání osob na společných státních hranicích podepsána dne:

Více

Období komunistické vlády

Období komunistické vlády Materiál pro domácí VY_06_Vla5E-20 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Historie 13. Otázka číslo: 1. Havajské ostrovy se v roce 1959 staly: jedinou kolonií USA. jedním ze států USA

Historie 13. Otázka číslo: 1. Havajské ostrovy se v roce 1959 staly: jedinou kolonií USA. jedním ze států USA Historie 13 Otázka číslo: 1 Havajské ostrovy se v roce 1959 staly: jedinou kolonií USA jedním ze států USA samostatným státem, který je s USA spojen ekonomickou unií Otázka číslo: 2 V roce 1979 začal SSSR

Více

INFORMAČNÍ STŘEDISKO PRO SPOLUPRÁCI S BOSNOU A HERCEGOVINOU A SRBSKEM - 2009

INFORMAČNÍ STŘEDISKO PRO SPOLUPRÁCI S BOSNOU A HERCEGOVINOU A SRBSKEM - 2009 INFORMAČNÍ STŘEDISKO PRO SPOLUPRÁCI S BOSNOU A HERCEGOVINOU A SRBSKEM - 2009 Projekt byl realizován v souladu s Rozhodnutím MZV č. 3/2009/12 o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu ČR na rok 2009 v rámci

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 17. března 2004 v 9.00 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.

Více

Výbor pro zahraniční věci NÁVRH STANOVISKA. pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro zahraniční věci NÁVRH STANOVISKA. pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 21. 9. 2009 2009/0104(CNS) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro zahraniční věci pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k návrhu nařízení

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2248/04 V Praze dne 19. května 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 26. května 2004 v 9.00 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ PO VÁLCE 1945 1948 PREZIDENTEM OPĚT EDVARD BENEŠ ODDĚLILA SE PODKARPATSKÁ RUS A PŘIČLENILA SE K SOVĚTSKÉMU SVAZU ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA 1946

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky 303 10. funkční období 303 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě 2016 Návrh U S N E S

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 870/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 870/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 870/0 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2242/04 V Praze dne 28. dubna 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2242/04 V Praze dne 28. dubna 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2242/04 V Praze dne 28. dubna 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 5. května 2004 v 19.30 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Vládní návrh. ZÁKON ze dne o zásluhách Václava Havla. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Vládní návrh. ZÁKON ze dne o zásluhách Václava Havla. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Vládní návrh ZÁKON ze dne. 2012 o zásluhách Václava Havla Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii. 2 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho

Více

Seznamte se s historií

Seznamte se s historií Bylo Československo před rokem 1989 federací? Jedním z prvních signálů, že vztah Čechů a Slováků nebude v obnovené demokracii po listopadu 1989 bezproblémový, se stala tzv. pomlčková, která odkryla vzájemné

Více

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vlastimil Kybal československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vyslanec v Itálii 1920 1925 Diplomacie znamená být důstojnými představiteli svého národa u národa cizího a pokornými dělníky spojujícími oba národy

Více

Návrh USNESENÍ Senátu Parlamentu České republiky

Návrh USNESENÍ Senátu Parlamentu České republiky t. Návrh USNESENÍ Senátu Parlamentu České republiky z schůze dne 2010 k vládnímu návrhu na prodloužení doby působení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu v České republice na území České republiky

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_345 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu 6. května 2015 v 09:00 h V Praze 29. dubna 2015 Čj. 2234/15 v zasedací síni budovy Úřadu vlády Praha 1 nábřeží Edvarda

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu 23. listopadu 2016 v 10:00 h V Praze 16. listopadu 2016 Čj. 2282/16 v zasedací síni budovy Úřadu vlády Praha 1 nábřeží

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 25. února 2004 v 19.30 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č.j.: 274/2014 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 254 ze dne 09.04.2014 Návrhy na pojmenování ulic a náměstí ve vztahu k událostem 17. listopadu 1989 v lokalitě Nákladového nádraží

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Dokument ze zasedání 14. 2. 2005 B6-0094/2005. který na základě otázek k ústnímu zodpovězení B6-0026/04 a B6-0025/04

EVROPSKÝ PARLAMENT. Dokument ze zasedání 14. 2. 2005 B6-0094/2005. který na základě otázek k ústnímu zodpovězení B6-0026/04 a B6-0025/04 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««Dokument ze zasedání 2009 14. 2. 2005 B6-0094/2005 NÁVRH USNESENÍ, který na základě otázek k ústnímu zodpovězení B6-0026/04 a B6-0025/04 v souladu s čl. 108 odst. 5

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY V Praze 6. září 2016 Čj. 2264/16 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná v pondělí 12. září 2016 v 18:00 h v zasedací síni budovy Úřadu vlády Praha 1 nábřeží Edvarda Beneše

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu 9. března 2016 v 20:00 h V Praze 2. března 2016 Čj. 2214/16 v zasedací síni budovy Úřadu vlády Praha 1 nábřeží Edvarda

Více

Mgr. Jan Kletečka (e-mail: honzakletecka@seznam.cz)

Mgr. Jan Kletečka (e-mail: honzakletecka@seznam.cz) Mgr. Jan Kletečka (e-mail: honzakletecka@seznam.cz) Tento studijní materiál je určen pro vnitřní potřebu žáků Základní školy V Sadech v Havlíčkově Brodě. Další šíření tohoto materiálu je možné jen se svolením

Více

První světová válka, vznik Československého státu

První světová válka, vznik Československého státu První světová válka, vznik Československého státu Záminkou k vypuknutí první světové války se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda, synovce císaře Františka Josefa I. Atentát

Více

Literatura 20. století

Literatura 20. století Literatura 20. století celková charakteristika z hlediska historie a literárního vývoje Tvorbu spisovatelů ovlivnily: 1) 1. světová válka (1914 1918) 2) 2. světová válka (1939 1945) 3) studená válka 2.

Více

NATO. Lucie Hrušková. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

NATO. Lucie Hrušková. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám NATO Lucie Hrušková Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lucie Hrušková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz,

Více

Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007

Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 1 Struktura prezentace základní informace o schengenské spolupráci Principy Historický přehled (1985 2007) Kompenzační opatření příprava ČR

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu 22. června 2016 v 10:00 h V Praze 15. června 2016 Čj. 2246/16 v zasedací síni budovy Úřadu vlády Praha 1 nábřeží Edvarda

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát Otázka: Stát a ústavní systém ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): anisim Stát Území Obyvatelstvo Zákony Vláda Suverenita Historie Státní symboly Kultura Rozlišujeme Národní stát ČR, na území

Více

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Brusel 13. 4. 2010 Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje 2 OBSAH PREZENTACE 1. Tradice a zkušenosti s územní spoluprací 2. Region

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná v pondělí 25. května 2015 v 09:00 h V Praze 19. května 2015 Čj. 2240/15 v zasedací síni budovy Úřadu vlády Praha 1 nábřeží Edvarda

Více

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

Počátky Československé republiky ( ) Základní škola Bohuňovice Učivo dějepisu 9. ročníku Připravila Karla Dokoupilová

Počátky Československé republiky ( ) Základní škola Bohuňovice Učivo dějepisu 9. ročníku Připravila Karla Dokoupilová Počátky Československé republiky (1918 1920) Základní škola Bohuňovice Učivo dějepisu 9. ročníku Připravila Karla Dokoupilová Z kterého dokumentu je tento úryvek? Národ náš touží se všemi demokraciemi

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Jihovýchodní Evropa Obecná charakteristika

Jihovýchodní Evropa Obecná charakteristika Jihovýchodní Evropa Obecná charakteristika Obr. 1 (upraveno) Obr. 2 Charakteristika oblasti Oblast se rozkládá na Balkánském poloostrově Podnebí: Jih středomořské Sever mírné vnitrozemské Nejvyššími pohořími

Více

V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y Č.j.: 2214/14 V Praze dne 14.2.2014 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu 19. února 2014 v 10:00 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády, Praha

Více

VZTAHY MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM

VZTAHY MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM 29 VZTAHY MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM Vypiš, k jakému zlepšení došlo v mezinárodních vztazích za Chruščova a Kennedyho VZTAHY MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM Střídavé ochlazování a uvolňování napětí vzájemné vztahy

Více

POLITICKÉ POMĚRY ročník oboru ZA, ročník oboru SC D/CJL/ZA+SC/ /01/6-20

POLITICKÉ POMĚRY ročník oboru ZA, ročník oboru SC D/CJL/ZA+SC/ /01/6-20 POLITICKÉ POMĚRY Předmět Ročník a obor Kód sady Kód DUM Autor Dějepis, CJL 1. - 4. ročník oboru ZA, 1. 4. ročník oboru SC D/CJL/ZA+SC/01+02+03+04/01 D/CJL/ZA+SC/01+02+03+04/01/6-20 Mgr. Marcela Domalípová

Více

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o změně Dohody mezi vládou

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná v pondělí 5. prosince 2016 v 10:00 h V Praze 28. listopadu 2016 Čj. 2286/16 v zasedací síni budovy Úřadu vlády Praha 1 nábřeží Edvarda

Více

BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU

BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU USNESENÍ BEZPEČNOSTNÍ RADY STÁTU ze dne 19. prosince 2000 č. 154 k Plánu práce Bezpečnostní rady státu na 1. pololetí 2001 s výhledem na 2. pololetí 2001 B e z p e č n o s t n í

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s poválečným uspořádáním Evropy

Více

Zuzana Matušková má dlouholeté zkušenosti ze státní správy i ze školství. Vystudovala Univerzitu Karlovu v Praze, kde získala i doktorský titul.

Zuzana Matušková má dlouholeté zkušenosti ze státní správy i ze školství. Vystudovala Univerzitu Karlovu v Praze, kde získala i doktorský titul. Zuzana Matušková náměstkyně pro řízení sekce ekonomické Zuzana Matušková má dlouholeté zkušenosti ze státní správy i ze školství. Vystudovala Univerzitu Karlovu v Praze, kde získala i doktorský titul.

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná v pondělí 25. ledna 2016 v 10:00 h V Praze 19. ledna 2016 Čj. 2202/16 v zasedací síni budovy Úřadu vlády Praha 1 nábřeží Edvarda

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 2 týdně, povinný MD: 1. světová válka Žák: vyjádří své mínění o zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledcích 1. světová válka - válka (začátek, průběh, příměří) - Češi a Slováci za 1. světové

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

STÁTY BÝVALÉ JUGOSLÁVIE. Obr. 1

STÁTY BÝVALÉ JUGOSLÁVIE. Obr. 1 STÁTY BÝVALÉ JUGOSLÁVIE Obr. 1 Státy bývalé Jugoslávie Rozpad Jugoslávie roku 1991 Vznik samostatných států: Slovinsko 1991 Chorvatsko 1991 Makedonie 1991 Bosna a Hercegovina 1992 Srbsko a Černá Hora 1992

Více

Češi za 1. světové války

Češi za 1. světové války Češi za 1. světové války Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 15. 10. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_32_INOVACE_20_D_Češi za 1. světové

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

A B C D E F. Třicátá léta ve 20.

A B C D E F. Třicátá léta ve 20. A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Dějepis 3 Vzdělávací předmět: Dějepis 4 Ročník: 9. 5 Klíčové kompetence Výstupy Učivo (Dílčí kompetence) 6 Kompetence k učení rozlišením

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 9. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Tematický okruh: Mezinárodní polit. situace

Více

Konference ekonomických radů

Konference ekonomických radů Konference ekonomických radů Spolupráce vládních resortů při podpoře vnějších vztahů 20. června 2016 Ing. Robert Plaga, Ph.D. 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 5, 118 12 Praha

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Statut Bezpečnostní rady státu http://www.vlada.cz/cs/rvk/brs/statut/statut.html Vláda ČR svým usnesením vlády ČR ze dne 10. června 1998 č. 391 o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění

Více

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.12.2016 COM(2016) 960 final ANNEX 1 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Druhá zpráva o pokroku: první výsledky rámce pro partnerství se třetími

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y Čj.: 2270/04 V Praze dne 10. srpna 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná v úterý 17. srpna 2004 v 10.00 hod. v zasedací síni Úřadu vlády, Praha1,

Více

BALKÁNSKÝ KONFLIKT Zápočtová práce

BALKÁNSKÝ KONFLIKT Zápočtová práce BALKÁNSKÝ KONFLIKT Zápočtová práce 1 Obsah Úvod 3 Historické pozadí konfliktu 3 Balkán v područí Osmanů 3 Nacionalistická hnutí 4 První a druhá světová válka 4 Království SHS, Jugoslávie 4 Titova Jugoslávie

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI Česká republika a Spojené státy Americké (Spojené státy) sdílí historii úzkých vztahů mezi našimi

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

#Cesko2016. Česko : Jak jsme na tom?

#Cesko2016. Česko : Jak jsme na tom? Česko : Jak jsme na tom? 1. 11. 216 NÁRODNÍ BEZPEČNOST Garant: Tomáš Pojar SVĚTOVÝ INDEX MÍRU (GPI SCORE) MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ (pořadí země v roce 216 z celkového počtu 163) 2, 1,8 1,6 1,4 71 82 1,2 1,

Více

2014-2020. Dílčí program KULTURA. Podpora evropských umělců a kulturních odborníků. Kancelář Kreativní Evropa Creative Europe Desk

2014-2020. Dílčí program KULTURA. Podpora evropských umělců a kulturních odborníků. Kancelář Kreativní Evropa Creative Europe Desk 2014-2020 Dílčí program KULTURA Podpora evropských umělců a kulturních odborníků O KREATIVNÍ EVROPĚ 2014-2020 pokrývá období 7 let (2014-2020) nabízí finanční podporu pro: vývoj evropských filmů, TV programů

Více

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ Tato část zkoušky má 30 úloh. Maximální počet bodů je 30. Vyberte u testových úloh 1 30 jedno správné řešení

Více

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u PČR

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u PČR 232 9. funkční období 232 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kosovo o zamezení dvojímu zdanění a

Více

Východní blok. Státy a organizace východního bloku

Východní blok. Státy a organizace východního bloku Východní blok Státy a organizace východního bloku Státy východního bloku Hlavní slovo SSSR 15 svazových republik SSSR největší stát na světě Vliv ve většině států střední a východní Evropy Komunisté s

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2236/04 V Praze dne 7. dubna 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2236/04 V Praze dne 7. dubna 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2236/04 V Praze dne 7. dubna 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 14. dubna 2004 v 9.00 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) Datum zpracování

Více

Státy bývalé Jugoslávie

Státy bývalé Jugoslávie Státy bývalé Jugoslávie Přírodní podmínky mladé Alpínské vrásnění aktivní tektonika krasové oblasti jeskyně ostré svahy množství jezer Přírodní podmínky SZ Alpy při pobřeží Dinárské hory 700 km strmé k

Více

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Agentura CzechTourism a partneři projektu: Asociace hotelů a restaurací ČR Asociace cestovních kanceláří ČR Asociace českých cestovních kanceláří

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

NÁVRAT K DEMOKRACII jaro 1968 Alexander Dubček 21. srpna 1968 okupace obnovena Gustav Husák pronásledování normalizace

NÁVRAT K DEMOKRACII jaro 1968 Alexander Dubček 21. srpna 1968 okupace obnovena Gustav Husák pronásledování normalizace NÁVRAT K DEMOKRACII Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s vývojem České republiky při návratu k demokracii. Učebnice: Obrazy z novějších Českých dějin. NÁVRAT

Více

SAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO

SAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO SAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se situací za doby trvání prvního samostatného československého státu. Učebnice: Obrazy z novějších

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y Čj.: 2214/05 V Praze dne PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu 16. února 2005 v 19.30 hod. v zasedací síni Úřadu vlády, nábřeží E. Beneše 4

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5.

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5. Autor: Ladislava Městková Datum: 20. 5. 2013 Ročník: 7. ročník osmiletého gymnázia Vzdělávací oblast: Dějepis; Člověk a společnost Tematický okruh: Novověk Téma: Červencová revoluce a její ohlas v Evropě

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Působnost Rady

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Působnost Rady VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. ledna 2015 č. 48 Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Rada vlády pro konkurenceschopnost

Více

Česká republika a EU. Portrét Václava Havla v rukou sametových revolucionářů

Česká republika a EU. Portrét Václava Havla v rukou sametových revolucionářů Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2012 VI. volební období. Těsnopisecká zpráva o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2012 VI. volební období. Těsnopisecká zpráva o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2012 VI. volební období Těsnopisecká zpráva o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu Schválený pořad 40. schůze Poslanecké sněmovny 1. Rozhodnutí Poslanecké

Více

MEZINÁRODNÍ VZTAHY VÝCHODOEVROPSKÁ STUDIA Otázky ke státním závěrečným zkouškám

MEZINÁRODNÍ VZTAHY VÝCHODOEVROPSKÁ STUDIA Otázky ke státním závěrečným zkouškám Okruhy k bakalářské státní závěrečné zkoušce v oboru Mezinárodní vztahy východoevropská studia (Průměrná doba prezentace a diskuze bude 20 minut/blok) Mezinárodní vztahy 1. Vývoj vestfálského mezinárodního

Více

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Evropa region Jihovýchodní Evropa. Prezentace slouţí jako výklad s doplňujícími

Více