Odpovědnost zaměstnanců za škodu
|
|
- Radim Matěj Tábor
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Podnikání a právo Odpovědnost zaměstnanců za škodu Bakalářská práce Autor: Kateřina Horová Vedoucí práce: JUDr. Milena Soušková, Ph.D.
2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Odpovědnost zaměstnanců za škodu vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne 1. května 2011 podpis studenta 2
3 Obsah Obsah... 3 Úvod Vymezení pojmů Pracovněprávní vztahy Druhy pracovněprávních vztahů Prvky pracovněprávních vztahů Účastníci pracovněprávních vztahů Zaměstnavatel Zaměstnanec Obecný výraz právní odpovědnost Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu Pracovněprávní odpovědnost Charakteristické rysy pracovněprávní odpovědnosti Druhy pracovněprávní odpovědnosti Prevence Odpovědnost zaměstnance za škodu Obecná odpovědnost Omezení odpovědnosti zaměstnance Rozsah a stanovení náhrady škody Plnění náhrady škody Promlčení Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody Rozsah náhrady škody Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách podléhajících vyúčtování Zproštění odpovědnosti zaměstnance Inventarizace Náhrada škody vzniklé schodkem Vymáhání náhrady schodku Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů Omezení odpovědnosti zaměstnance Společná ustanovení o požadování náhrady škody způsobené zaměstnancem Konkrétní případy z praxe Protokol o škodě a škodní komise Případy řešené společnostmi bez nutnosti využití soudů Ztráta svěřené věci Ztráta svěřené věci zanedbání povinnosti zaměstnavatelem Zpronevěření peněz ze služební karty VISA s podepsanou dohodou o hmotné odpovědnosti Případy řešené soudní cestou Porušení pracovních povinností a náhrada škody Zhodnocení právní úpravy Závěr Zdroje Přílohy
4 Úvod Lidé, kteří chtějí mít všeobecný přehled si denně kupují noviny nebo si čtou zprávy na internetu. Čas od času se objeví článek, týkající se odpovědnosti za škodu v pracovním právu. Případy, ať už více či méně zajímavé, pak mohou v člověku vyvolat otázky je naše právní úprava v tomto směru dostatečná když mohla vzniknout kauza z tak banálního problému? Jsou zaměstnavatelé a zaměstnanci zákoníkem práce opravdu chráněni nebo doplácí na jeho mezery, které si každý může vyložit po svém? Ve své práci se nebudu věnovat celé kapitole odpovědnosti za škodu v pracovněprávních vztazích, jelikož je pro potřeby této studie příliš rozsáhlá a její teoretické shrnutí by nemělo žádný nový přínos. Proto jsem se rozhodla zaměřit se pouze na její část, a to na odpovědnost za škodu zaměstnance. Většina z nás si někdy ve svém pracovním životě vyzkoušela nebo vyzkouší roli zaměstnance. Je tedy velmi užitečné vědět kdy a za co po nás může zaměstnavatel požadovat uhrazení škody nebo její poměrné části. Řada zaměstnavatelů totiž spoléhá na neznalost zákoníku práce a snaží se od svých zaměstnanců vymáhat peníze i za škody, na které nemá podle zákona právo. V prvních kapitolách se budu zabývat teoretickým popisem problému. Po podrobnější charakteristice pracovněprávních vztahů, způsobilosti zaměstnance k právní odpovědnosti a jeho preventivní činnosti (tj. předcházení škodám podle zákoníku práce) bych se soustředila na jednotlivé právní úpravy odpovědnosti. S tím souvisí i porovnání obecné úpravy a speciálních úprav odpovědnosti zaměstnance. Další část mojí práce zaměřím na příklady z praxe, konkrétně na případy řešené Nejvyšším soudem ČR a dále na několik kauz, k nimž jsem měla možnost získat přístup díky spolupráci se společnostmi KPMG ČR a České spořitelna, a na kterých popíši praktiky těchto zaměstnavatelů v souvislosti s danými kauzami. Cílem této části práce bude zjistit konkrétní problémy při uplatňováním odpovědnosti v běžných firmách. K mým závěrům, jak doufám, použiji i poznatky zaměstnanců personálních oddělení obou společností, kteří se s obdobnými problémy setkávají dnes a denně a mají jistě mnoho zkušeností, o které se se mnou mohou podělit. V konečné fázi bych ráda na základě výsledků z jednotlivých případů posoudila, zda je právní úprava v zákoníku práce dostatečně zpracována. Následně 4
5 bych zjišťovala byla-li právní úprava v jednotlivých případech konkrétní nebo zda měli příslušní zaměstnanci, kteří ve věci rozhodovali problémy s jejím výkladem, a jejich rozhodnutí by tudíž mohlo být napadeno. 5
6 1 Vymezení pojmů 1.1 Pracovněprávní vztahy Pracovněprávní vztahy se definují jako společenské vztahy mezi dvěma a více konkrétně určenými subjekty. Jsou upraveny pracovněprávními normami (konkrétně zákoníkem práce 1-5), z nichž vyplývají vzájemná práva a povinnosti těchto subjektů. Pracovněprávní normy jsou nezbytným předpokladem vzniku, změn a zániku pracovněprávních vztahů, stejně jako pracovněprávní skutečnosti. 1 Zákoník práce (dále jen ZP) označuje za pracovněprávní vztahy takové vztahy, které vznikají při výkonu závislé práce (tj. v souvislosti s výkonem práce za úplatu) mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a vztahy kolektivní povahy související s výkonem závislé práce ( 1 ZP) Druhy pracovněprávních vztahů Obecně uznávaným kritériem pro rozčlenění jednotlivých druhů pracovněprávních vztahů je předmět (objekt) těchto vztahů. Z tohoto hlediska lze pracovněprávní vztahy dělit na individuální a kolektivní pracovněprávní vztahy. Individuální pracovněprávní vztahy jsou zejména vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kdy zaměstnanec koná určitou práci, za kterou dostává od zaměstnavatele úplatu. Patří sem však i další vztahy, například vztah, který vytváří předpoklady pro vznik pracovněprávního vztahu. 2 Pro kolektivní pracovněprávní vztahy je typické, že jejich subjektem není individuální zaměstnanec. Vznikají mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací. Jejich předmětem je zejména způsob výkonu práce a podmínky výkonu práce. 3 Individuální pracovněprávní vztahy můžeme dále dělit na individuální pracovněprávní vztahy základní (jejich prostřednictvím se přímo realizuje pracovní proces) a související (vytvářejí předpoklady pro realizaci základních pracovněprávních vztahů, chrání je a postihují případy jejich porušení). Mezi základní pracovněprávní vztahy patří pracovní poměr a právní vztahy založené 1 SOUŠKOVÁ M., SPIRIT M. Pracovní právo, Oeconomica, 2008, ISBN , str Pracovněprávní vztahy. Masarykova univerzita v Brně [online]. [cit ]. Dostupné na: < 3 BĚLINA, M. a kol. Pracovní právo, C.H.Beck, 2007, ISBN , str. 60 6
7 dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). 4 Co se týče odpovědnosti za škodu, pro různé druhy základních pracovněprávních vztahů platí v zásadě stejná právní úprava. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli, s nímž uzavřel dohodu, za škodu způsobenou zaviněným porušením povinností při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ním, stejně jako zaměstnanec v pracovním poměru Prvky pracovněprávních vztahů Prvky pracovněprávních vztahů zahrnují objekt, obsah a subjekty právních vztahů. Objektem, nebo také přímým objektem, pracovněprávních vztahů je určité lidské chování v těchto vztazích. Jde o chování, kde právo rozlišuje povinnosti jako dát (např. mzdu nebo ochranné osobní pracovní pomůcky), konat (např. práci podle smlouvy), zdržet se (např. zaměstnavatel nesmí určit nástup na dovolenou zaměstnanci, který je v pracovní neschopnosti) a strpět (např. zaměstnavatel musí strpět nepřítomnost zaměstnankyně, která je na mateřské dovolené). Objekt pracovněprávního vztahu nesmí být změněn. Pokud by ke změně došlo, znamená to zánik starého vztahu a vznik vztahu nového. Obsah pracovněprávních vztahů tvoří vzájemná práva a povinnosti subjektů tohoto pracovněprávního vztahu. Například obsah pracovněprávních poměrů tvoří mj. povinnost zaměstnance dodržovat pracovní dobu, konat sjednaný druh práce, atd. Obsah pracovněprávního vztahu lze měnit, a to změnou právní úpravy nebo právním úkonem. 5 Subjekty (účastníky) pracovněprávních vztahů jsou ti, jejichž práva a povinnosti pracovní právo upravuje. Dělí se na zaměstnance, zaměstnavatele a další subjekty, jako např. uchazeče o zaměstnání nebo úřady práce. 6 4 Pracovněprávní vztahy. Masarykova univerzita v Brně [online]. [cit ]. Dostupné na: < 5 SPIRIT M. a kol. Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR, Aleš Čeněk, 2009, ISBN , str SOUŠKOVÁ M., SPIRIT M. Pracovní právo, Oeconomica, 2008, ISBN , str. 21 7
8 1.2 Účastníci pracovněprávních vztahů Účastníky individuálních pracovněprávních vztahů jsou osoby fyzické nebo právnické, jejichž práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích upravuje pracovní právo. U základního pracovněprávních vztahu se jedná na jedné straně o zaměstnavatele a na druhé straně o zaměstnance, přičemž zaměstnavatel může být osobou jak právnickou tak fyzickou, zatímco zaměstnanec pouze osobou fyzickou. 7 Dalšími subjekty mohou být také příslušné odborové organizace, rady zaměstnanců, uchazeči o zaměstnání, úřady práce a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 8 V této souvislosti je třeba vysvětlit, co znamená pojem právní subjektivita. Jedná se o souhrn vlastností, které jsou předpokladem k tomu stát se subjektem v pracovněprávním vztahu. Právní subjektivita zahrnuje způsobilost k právům a povinnostem v pracovněprávních vztazích, způsobilost k právním úkonům v pracovněprávních vztazích a v neposlední řadě způsobilost k protiprávním úkonům Zaměstnavatel Zaměstnavatel je fyzická osoba, právnická osoba nebo stát, zaměstnávající fyzické osoby v pracovněprávních vztazích. Vystupuje svým jménem a má odpovědnost vyplývající z těchto vztahů ( 7 ZP). I když je stát samostatným typem zaměstnavatele, ZP ho bere jako právnickou osobu. Zaměstnavatel jako fyzická osoba má podle zákoníku práce způsobilost k právům a povinnostem od svého narození. Způsobilost vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel však vzniká až dosažením věku 18 let ( 10 odst. 1 ZP). Zbavení nebo omezení způsobilosti zaměstnavatele (jako fyzické osoby) se řídí 10 občanského zákoníku (dále jen OZ). Ten říká, že pokud není fyzická osoba pro duševní chorobu schopna činit právní úkony, soud ji způsobilosti k právním úkonům zbaví. Zaměstnavatelem fyzickou osobou nejsou jen občané provozující živnost, ale například i advokáti, notáři, daňoví poradci, atd. Ke konání funkce zaměstnavatele 7 BĚLINA, M. a kol. Pracovní právo, C.H.Beck, 2007, ISBN , str Práce a právo. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Poslední aktualizace [cit ]. Dostupné na: < 9 SOUŠKOVÁ M., SPIRIT M. Pracovní právo, Oeconomica, 2008, ISBN , str. 27 8
9 občan nepotřebuje žádné oprávnění k činnosti. Zaměstnavatelem může být i fyzická osoba, zaměstnávající zaměstnance pro osobní potřebu, která nesouvisí s výdělečnou činností (například zahradník). Právní úkony za sebe činí zaměstnavatel sám, případně má k těmto účelům pověřenou osobu. Častěji jsou ale zaměstnavatelé osobami právnickými. Pojem právnická osoba zde zahrnuje sdružení fyzických osob, sdružení právnických osob (vyjma těch, které vznikly na základě smlouvy o sdružení obsažené v OZ) a územní samosprávné celky (kraje a obce). Spadají sem i obchodní společnosti (včetně družstev), které patří mezi největší zaměstnavatele vůbec. Jejich právní subjektivita vzniká v okamžiku zápisu do obchodního rejstříku. Zaměstnavateli jsou též státní podniky, banky, rozpočtové a příspěvkové organizace, investiční fondy, pojišťovny atd. Právní subjektivita u tohoto druhu právnických osob vzniká založením nebo zřízením. 10 Pokud je účastníkem pracovněprávních vztahů Česká republika, je taktéž právnickou osobou a zaměstnavatelem a jedná za ní příslušná organizační složka státu, která za stát v pracovněprávních vztazích zaměstnance zaměstnává ( 9 ZP). Právní úkony za zaměstnavatele právnickou osobou činí pověřené statutární orgány. Ty jsou k tomu oprávněny na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem. Podle OZ mohou za právnickou osobu činit právní úkony i jiní pracovníci nebo členové, pokud je tak stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k pracovnímu zařazení těchto zaměstnanců obvyklé. Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti zaměstnavateli za podmínek, že se právní úkon týkal předmětu činnosti zaměstnavatele, a zároveň pokud druhý účastník pracovněprávního vztahu nemohl vědět, že jde o překročení jeho pravomocí Zaměstnanec Zaměstnanec je fyzická osoba, která je druhým účastníkem základního pracovněprávního vztahu, spolu se zaměstnavatelem. Způsobilost být zaměstnancem, tedy způsobilost k právům a povinnostem a současně způsobilost k právním úkonům, nabývá dnem, kdy dosáhne věku 15 let. Další podmínkou zaměstnání je ukončená 10 SOUŠKOVÁ M., SPIRIT M. Pracovní právo, Oeconomica, 2008, ISBN , str BĚLINA, M. a kol. Pracovní právo, C.H.Beck, 2007, ISBN , str. 67 9
10 základní školní docházka zaměstnavatel nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku ( 6 odst. 1 ZP). Práce fyzických osob do 15 let je zakázána, s výjimkou umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti, a to pouze za podmínek stanovených v zákoně o zaměstnanosti. Zbavení nebo omezení způsobilosti zaměstnance se shoduje s výše uvedeným zbavením způsobilosti zaměstnavatele. Oba se řídí 10 OZ. Z obecně upravené způsobilosti zaměstnanců existuje řada výjimek, které ke způsobilosti zaměstnance vyžadují dosažení věku 18 let. Jedná se například o tyto dokumenty: dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování nebo dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. 1.3 Obecný výraz právní odpovědnost Odpovědnost má v právu užší význam než v běžném jazyce, kde se jí rozumí povinnost osoby pečovat o jinou osobu či věc tak, aby nevznikla újma, zatímco právní odpovědnost bývá popisována jako důsledek protiprávních deliktů. 12 Právní odpovědnost je jednou ze základních forem realizace práva. Může být založena pouze právními normami. Jejím obecným znakem je sankce, představující povinnost snést újmu. Na základě tohoto zvláštního druhu právního vztahu vzniká nová povinnost, kterou by daný subjekt neměl, kdyby svou primární povinnost neporušil. Odpovědným subjektem je zpravidla ten, komu vznikají nepříznivé právní následky. Úkolem nové povinnosti je napravit protiprávní jednání a obnovit stav, který je v souladu s právem. Není vyloučeno, že určitým jednáním mohou být porušeny různé druhy sociálních norem. Tím pádem následuje více druhů odpovědnosti. Ty je pak nutné odlišit, neboť mají různé sankce. Kromě odpovědnosti právní, následující po porušení právní povinnosti, existují další druhy odpovědností, například politická (za výkon politické funkce), ústavní (se smíšenou politicko-právní odpovědností) nebo odpovědnost morální. Právní odpovědnost je tedy pouze jedním z řady druhů odpovědností ve společnosti. 12 Odpovědnost. Iuridictum, encyklopedie o právu [online]. Poslední aktualizace [cit ]. Dostupné na: < > 10
11 Právní skutečnosti, na jejichž základě vzniká právní odpovědnost jsou protiprávní jednání a protiprávní stav. Protiprávní jednání je definováno jako projev vůle, jehož základem je nedodržení právní povinnost, tedy projev vůle, který je v rozporu s právními normami. Podle charakteru jednání subjektu pak můžeme protiprávní jednání rozdělit na komisivní a omisivní. 13 Tyto typy právních úkonů se liší podle charakteru lidského chování. Komisivní porušení právní povinnosti se projevuje komisivním, neboli aktivním, chováním (tzn. dělám to, co dělat nesmím). Naproti tomu omisivní porušení je porušením z důvodu nečinnosti (tj. nedělám to, co jsem povinen dělat) (OZ 35). Naproti tomu protiprávní stav spočívá v situaci odporující platnému právu, ale nemá povahu projevu vůle. Existuje několik druhů právní odpovědnosti. Odpovědnosti lišící se podle výskytu v právním systému se dělí na odpovědnost veřejnoprávní (trestní, přestupková, za jiný správní delikt), disciplinární a soukromoprávní (povinnost uvedení do původního stavu, restituce, povinnost náhrady, reparace způsobené újmy a to zpravidla v penězích). Disciplinární typ se týká pouze omezené skupiny osob se zvláštním právním postavením (např. lékaři, lékárníci, advokáti, auditoři) a funguje na principu zavinění. Obecně, tedy ve všech směrech právního systému, se dá právní odpovědnost dělit pouze na dva typy a to na objektivní a subjektivní. Objektivní odpovědnost existuje bez ohledu na zavinění. Naopak vznik odpovědnosti subjektivní je na zavinění vázán Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu v pracovním právu je třeba rozlišovat podle toho, zda jde o odpovědnost objektivní (tj. odpovědnost zaměstnavatele) nebo odpovědnost subjektivní (tj. odpovědnost zaměstnance). 15 Pro vznik právní odpovědnosti musí být splněny určité předpoklady. Těmito předpoklady jsou prvky, mezi které patří: zavinění, protiprávní úkon, újma a kauzální nexus (tj. příčinný vztah mezi deliktem a vznikem újmy). 13 GERLOCH A. Teorie práva, Aleš Čeněk, 2009, ISBN , str tamtéž 15 SPIRIT M. a kol. Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR, Aleš Čeněk, 2009, ISBN , str
12 Jak již bylo zmíněno výše, zavinění je potřeba prokazovat pouze u subjektivní odpovědnosti. Pro potřeby objektivní odpovědnosti stačí pouze ostatní tři prvky, tedy protiprávní úkon, újma a kauzální nexus. 16 Zavinění bývá definováno jako vnitřní psychický vztah škůdce k jeho vlastnímu protiprávnímu jednání a výsledku tohoto jednání 17 a je založeno na spojení dvou psychických prvků. Jednak se jedná o prvek poznání, tj. prvek rozumový, spočívající ve vědomosti a předvídání výsledku určitého jednání, a dále o prvek vůle. Vůle spočívá v tom, že subjekt jejím prostřednictvím projevuje to, co chce, ale také to, že je s něčím srozuměn. Podle kombinace obou prvků a stupňů jejich intenzity pak existují různé formy a stupně zavinění. 18 Zavinění v českém právu představují dvě dále se dělící formy. Jedná se o zavinění úmyslné, které dále obsahuje úmysl přímý a nepřímý a zavinění nedbalostní, jež se dělí na nedbalost vědomou a nevědomou. O úmyslu přímém mluvíme v případě, kdy pachatel věděl, že svým jednáním může ohrozit zákonem chráněný zájem a chtěl tak učinit, a to způsobem stanoveným v zákoně. U úmyslu nepřímého pachatel věděl, že svým jednáním může ohrozit zákonem chráněný zájem, ale na rozdíl od úmyslu přímého není jeho hlavním záměrem chráněný zájem ohrozit nebo porušit. Na druhou stranu je ale srozuměn s rizikem, že se tak může stát. Definice nedbalosti vědomé podle trestního zákona stanovuje situaci, kdy pachatel věděl, že může způsobem uvedeným v zákoně porušit nebo ohrozit chráněný zájem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí. U nedbalosti nevědomé pak pachatel o možném porušení nebo ohrožení chráněných zájmů nevěděl, ačkoliv o tom vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl ( 2 trestního zákona). Zde se uplatňuje zásada neznalost práva neomlouvá. Protiprávní úkon se skládá ze samotné protiprávnosti a z určitého úkonu. Protiprávnost úkonu spočívá v projevu vůle, který je v rozporu s objektivním právem a může být výsledkem pouze činnosti lidí, nikoliv zvířat nebo působením přírodních 16 DVOŘÁKOVÁ Z. a kol. Slovník pojmů k řízení lidských zdrojů, C.H.Beck, 2004, ISBN , str Zavinění. Sagit, nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. Poslední aktualizace [cit ]. Dostupné na: < 18 tamtéž 12
13 sil. Aby mohl být úkon specifikován jako protiprávní, existuje nutnost porušení právní povinnosti, uložené určitému subjektu. Právní povinnost může vyplývat z právních předpisů, ze smlouvy nebo z jiných právních skutečností. Odpovědnost za škodu nevzniká jen z přímého protiprávního úkonu fyzické osoby, ale také jestliže vznikla činností osob, které odpovědné osoby k takové činnosti použily. 19 Újmou se rozumí škoda na majetku vyčíslitelná v penězích. Výjimečně může dojít k újmě nemajetkové povahy, jako je například ztížení společenského uplatnění při škodě na zdraví. Skutečná škoda představuje hodnotu, o kterou se majetek poškozenému skutečně zmenšil (náklady na opravu poškozené věci, pokuta za porušení předpisů nebo zničení věci). Jiným případem je ušlý zisk. Ten tvoří to, oč se majetek poškozeného nezvětšil, ačkoliv se s ohledem na obvyklý chod událostí zvětšit měl a mohl. 20 Dále je třeba prokázat kauzální nexus, tedy příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti či protiprávním stavem na jedné straně a vznikem škody na straně druhé. Existuje řada liberačních důvodů, tzn. důvodů k vyloučení odpovědnosti. Příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniknou škodou nelze odvodit ze skutečnosti, která je sama následkem a za něž škůdce odpovídá z jiného právního důvodu. 21 Příkladem může být stav, kdy někdo utrpěl škodu v důsledku reakce (šoku) na zprávu o smrtelném úrazu jiné osoby, který škůdce způsobil a za škodu z něhož odpovídá (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR č. 7/1979). 1.4 Pracovněprávní odpovědnost Právní úprava odpovědnosti v pracovním právu vychází ze situace ekonomické nerovnosti zaměstnavatele a zaměstnance v pracovněprávních vztazích. 22 Jedná se tedy o odpovědnost, která je zvláštním kvalifikovaným druhem 19 POKORNÝ M., HOCHMAN J. Odpovědnost za škodu v právu občanském a pracovním, Linde Praha, 2008, ISBN , str SPIRIT M. a kol. Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR, Aleš Čeněk, 2009, ISBN , str POKORNÝ M., HOCHMAN J. Odpovědnost za škodu v právu občanském a pracovním, Linde Praha, 2008, ISBN , str Odpovědnost a náhrada škody. Masarykova univerzita v Brně [online]. [cit ]. Dostupné na: < 13
14 pracovněprávní povinnosti, a která vzniká jako sekundární povinnost v případě, že byla porušena povinnost primární. Tím pádem lze hovořit o zvláštním druhu pracovního vztahu, často označovaného jako odpovědnostní nebo sankční. Dále musíme vzít v potaz, že odpovědnost je sankcí za porušení povinnosti, nikoliv hrozba sankcí. Hrozba sankcí je pojmově spjatá s povinností, zatímco odpovědnost znamená již realizaci sankce. 23 Typickou sankcí, se kterou se můžeme setkat v pracovním právu je odpovědnost za škodu a s ní spojené právo poškozeného na náhradu škody a povinnost druhého účastníka škodu nahradit a to ve stanoveném rozsahu dle zákona. Pracovněprávní odpovědnost může vzniknout pouze za předpokladu existence základního pracovněprávního vztahu. Může se jednat jak o pracovní poměr, tak o dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti. 24 Pro pracovněprávní odpovědnost je charakteristická její vynutitelnost. V právním slova smyslu to znamená, že odpovědnost je součástí státního donucení ke splnění porušené povinnosti. Může se jednat o splnění povinnosti pod nátlakem, ale i pokud je plněno pod hrozbou státního donucení dobrovolně. Pokud by se státní donucení nemohlo ke splnění porušené povinnosti použít, nebylo by možné mluvit o odpovědnosti v právním slova smyslu (jedná se například o morální odpovědnost). 25 Pracovněprávní odpovědnost plní celou řadu funkcí. Mezi nejdůležitější patří funkce preventivní, reparační a satisfakční. Funkce preventivní má za úkol předcházet škodám a připomínat zaměstnancům a zaměstnavatelům jejich povinnosti vyplývající z pracovního práva. Funkce reparační nahrazuje škodu, způsobenou jednomu z účastníků pracovněprávního vztahu. Funkcí satisfakční se rozumí určité vyrovnání, které nemusí být nutně finančního rázu. Jde například o uvedení majetku poškozeného do původního stavu. Většinou se ale uplatňuje vyrovnání peněžité, a to zejména v případech náhrady škod za újmu na zdraví, tedy bolestné nebo ztížení společenského uplatnění. 26 Jak již bylo řečeno, o odpovědnost se jedná pouze pokud vzniká jako sekundární povinnost, tedy pouze v případech, kdy dochází ke změně právního 23 BĚLINA, M. a kol. Pracovní právo, C.H.Beck, 2007, ISBN , str SOUŠKOVÁ M., SPIRIT M. Pracovní právo, Oeconomica, 2008, ISBN , str BĚLINA, M. a kol. Pracovní právo, C.H.Beck, 2007, ISBN , str Právní odpovědnost. Vše co student potřebuje vědět [online]. [cit ]. Dostupné na: < 14
15 postavení narušitele práva. Tato změna zpravidla spočívá ve zhoršení jeho právního postavení Charakteristické rysy pracovněprávní odpovědnosti V právním řádu rozlišujeme odpovědnost trestněprávní, občanskoprávní, správněprávní a v neposlední řadě také pracovněprávní. Jednotlivé druhy se navzájem překrývají a doplňují. Odpovědnost pracovněprávní může v zásadě vzniknout jen za předpokladu, že již existuje některý ze základních pracovněprávních vztahů. Proto je pracovněprávní odpovědnostní vztah vždy vztahem odvozeným. Na druhou stranu je i vztahem relativně samostatným, jelikož je nezávislý na budoucím stavu pracovněprávního vztahu (tzn. může existovat i po jeho skončení). Pracovněprávní odpovědnostní vztah se od ostatních typů dále liší svým předmětem, který je v obecné poloze vymezen předmětem pracovního práva. Tento předmět odpovědnostní vztah chrání a upevňuje. Kromě již uvedených rysů je možno u pracovněprávní odpovědnosti zdůraznit skutečnost, že zaměstnanec odpovídá výlučně za zavinění, a dále, že zaměstnanec nenese riziko vyplývající z činnosti zaměstnavatele. Odpovídá tedy jen za skutečnou škodu, přičemž rozsah jeho odpovědnosti za škodu je v řadě případů omezen (například škoda způsobená nedbalostí). Porušení pracovněprávní povinnosti nemusí nutně znamenat pracovněprávní odpovědnost. Jak již bylo řečeno, jednotlivé typy odpovědností se překrývají, a proto může dojít k realizaci i jiných druhů odpovědnosti. U pracovněprávní povinnosti se jedná zejména o odpovědnost trestněprávní, administrativní nebo občanskoprávní. Princip platí i opačně pracovněprávní odpovědnost může vzniknout i v případě, kdy dojde k porušení právních povinností v jiných právních odvětvích Druhy pracovněprávní odpovědnosti Za základní členění odpovědnosti se považuje její rozdělení podle právních odvětví. Podle tohoto rozdělení se pak může aplikovat i příslušná právní norma (trestněprávní, pracovněprávní, apod.). Kromě toho můžeme klasifikovat druhy odpovědnosti i v rámci jednoho právního odvětví. Odpovědnost je takovým 27 BĚLINA, M. a kol. Pracovní právo, C.H.Beck, 2007, ISBN , str BĚLINA, M. a kol. Pracovní právo, C.H.Beck, 2007, ISBN , str
16 způsobem možné třídit na hmotnou a jinou než hmotnou odpovědnost. V občanském právu se můžeme setkat i výrazem odpovědnost závazková a mimozávazková. Toto rozdělení se hojně využívá, a to i v pracovním právu, zejména v oblasti náhrady škody. Jelikož se ale v České republice téměř nerozlišuje smluvní a mimosmluvní základ povinnosti k náhradě škody, není pro potřeby této práce nutné toto téma více rozebírat. Na druhou stranu velmi častou závazkovou odpovědností je v ČR povinnost zaplatit smluvní pokutu. Používá se v případě porušení konkurenční doložky* zaměstnancem. 29 V pracovním právu je rovněž možno rozlišovat odpovědnost za zavinění, která se používá v případě, kdy odpovídá zaměstnanec, a odpovědnost bez zřetele zavinění, tedy odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniknou zaměstnancem. Dále je možné rozlišovat odpovědnost individuální a kolektivní. Tento druh rozlišení má význam hlavně v případech odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Nejde ale o solidární odpovědnost každý zaměstnanec odpovídá individuálně. I když zákoník práce stanovuje za schodek společnou odpovědnost, má dělení na individuální a kolektivní odpovědnost pouze relativní platnost. Záleží totiž hlavně na poměru hrubých výdělků u společné odpovědnosti za schodek, popřípadě na míře zavinění v ostatních případech odpovědnosti. 30 V českém pracovním právu se nejčastěji používá výše zmíněné členění na odpovědnost hmotnou, jinou než hmotnou, popřípadě odpovědnost realizovanou jinými orgány než jsou účastníci pracovněprávního vztahu. Hmotná pracovněprávní odpovědnost obsahuje především odpovědnost zaměstnance a zaměstnavatele za škodu. V pracovním právu se lze setkat i s odpovědností za prodlení, ale jeho význam je spíše v právu občanském a obchodním. Mezi hmotnou odpovědnost patří i výše zmíněná smluvní pokuta, tedy pokuta sjednaná v konkurenční doložce, kterou platí zaměstnanec v případě porušení závazku (tj. činnost soutěžní povahy vůči zaměstnavateli). Výše smluvní pokuty musí být ze zákona přiměřená a jejím zaplacením závazek zaniká ( 310 odst. 3 ZP). Dalšími druhy hmotné pracovněprávní odpovědnosti jsou odpovědnost *) konkurenční doložka = zaměstnanec nesmí po dohodnutou dobu (maximálně 1 rok) vykonávat výdělečnou činnost, která by byla předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo která by vůči němu měla soutěžní povahu 29 BĚLINA, M. a kol. Pracovní právo, C.H.Beck, 2007, ISBN , str BĚLINA, M. a kol. Pracovní právo, C.H.Beck, 2007, ISBN , str
17 zaměstnavatele za protiprávní převedení zaměstnance na jinou práci, než jaká odpovídá pracovní smlouvě a povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru. Pracovněprávní odpovědnost ale může spočívat i v povinnosti, která nemá hmotnou povahu. Jedná se například o povinnost strpět rozvázání pracovního poměru jednostranným právním úkonem, ale pouze za předpokladu, že byl rozvázán z důvodu porušení pracovní povinnosti. Takovým případem je okamžité zrušení pracovního poměru. Z výpovědí pak lze zahrnout jen výpověď pro neuspokojivé pracovní výsledky. Další jinou než hmotnou pracovněprávní odpovědností je odstoupení od pracovní smlouvy a neomluvená nepřítomnost v práci. Jednotlivé odpovědnosti za tyto prohřešky pak spočívají v povinnosti strpět, že zaměstnavatel odstoupil od pracovní smlouvy, u druhého případu pak povinnost strpět krácení dovolené za každou zameškanou směnu o jeden až tři dny. O pracovněprávní odpovědnost jde také v některých případech, kdy účastníkům základního pracovněprávního vztahu (tj. zaměstnanci nebo zaměstnavateli) ukládá sankce jiný orgán. V některých případech může být těžké určit, zda vzniká pracovněprávní odpovědnostní vztah nebo jestli se případ více dotýká jiného odvětví a půjde tedy o jiný odpovědnostní vztah (například správněprávní). Nejčastějším příkladem tohoto typu je odpovědnost zaměstnavatele za přestupky a správní delikty, přičemž došlo k porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů a z předpisů o zaměstnanosti Vzájemný vztah odpovědnosti podle OZ a podle ZP Odpovědnost v občanském a pracovním právu je provázána řadou společných ustanovení. Pro příklad uveďme situaci, kdy zaměstnanec utrpí pracovní úraz zaviněním osoby, která mu odpovídá za tuto škodu podle OZ. Zde si může poškozený pracovník vybrat mezi oběma odpovědnými subjekty, tedy mezi zaměstnavatelem a osobou, která mu odpovídá podle OZ. Jakmile se však rozhodne vymáhat škodu po jednom z odpovědnostních subjektů, nemůže už nic vymáhat na druhém subjektu (tj. na obou současně), jelikož principy těchto dvou odpovědností jsou různé (objektivní odpovědnost zaměstnance podle 190 odst. 1 ZP a odpovědnost občana za zavinění podle 420 odst. 1 OZ) a jejich oddělení není možné. Vybere-li si poškozený jako 31 BĚLINA, M. a kol. Pracovní právo, C.H.Beck, 2007, ISBN , str
18 škoda. 33 Zaměstnavatelé i zaměstnanci mají v této části zákona stanovené konkrétní odpovědný subjekt zaměstnavatele, zaměstnavateli vzniká povinnost uhradit škodu z pracovního úrazu, ale zároveň vzniká vůči druhému odpovědnému subjektu nárok na náhradu toho, co vyplývá z ustanovení občanského zákoníku o obsahu a rozsahu náhrady škody Prevence Zákoník práce neupravuje jen situace, ve kterých už ke škodě došlo, ale dbá i na preventivní povinnosti. Ty směřují především k tomu, aby ke škodným událostem vůbec nedocházelo, a pokud by k nim došlo, aby nevznikla, případně nenarůstala povinnosti. Zákoník uvádí, že zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezdůvodnému obohacování ( 249 odst. 1 ZP). Toto ustanovení má zásadní význam, mluvíme-li o prevenci. Předmětem ochrany není jen zdraví a majetek zaměstnanců a zaměstnavatelů, vztahuje se na kohokoliv. Z toho důvodu je obdobný paragraf uveden i v občanském zákoníku. Druhá část paragrafu uvádí povinnost zaměstnance upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance na hrozící škodu. Mezi další povinnosti předcházení škody patří povinnost zakročit k odvrácení škody. Zaměstnanec má tento závazek, pokud je k odvrácení škody třeba neodkladného zákroku. Že jde o situaci, kdy je zákroku neodkladně třeba, musí být objektivně poznatelné. Důležitou okolností může být obtížnost zákroku nebo osobní neschopnost zaměstnance potřebný zákrok provést (například z důvodu nedostatku kvalifikace). Způsob zákroku přitom není v zákoníku nijak specifikován. Z tohoto druhu preventivní povinnosti existuje výjimka. Je to stav, kdy zaměstnanci brání v zákroku důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby blízké - ty jsou definovány občanským zákoníkem ( 249 odst. 2 ZP). Posledním typem prevence je notifikace závad v pracovních podmínkách. Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinen 32 POKORNÝ M., HOCHMAN J. Odpovědnost za škodu v právu občanském a pracovním, Linde Praha, 2008, ISBN , str POKORNÝ M., HOCHMAN J. Odpovědnost za škodu v právu občanském a pracovním, Linde Praha, 2008, ISBN , str
19 oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci, popřípadě zaměstnavateli ( 249 odst. 3 ZP). Ustanovení o náhradě škody obsahují jak prevenční význam tak i sankci. V případě, že zákoník práce určitý problém ohledně prevence neupravuje, platí pro vztah mezi subjekty občanský zákoník. (nejsou vyloučena ani jiná speciální ustanovení z odvětví správního práva) 34. Proto je třeba vidět spojitosti ve všech prevenčních ustanoveních Odpovědnost zaměstnance za škodu Odpovědnost za škodu v pracovněprávních vztazích, a dále některých dalších právních vztazích, upravuje zejména zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákoník práce byl v posledních letech přepracován a na rozdíl od dosavadní právní úpravy nyní vychází z ústavního principu (konkrétně článek 2, odst. 4 Ústavy ČR). Podle tohoto principu může každý činit, co není zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Práva a povinnosti stanovuje zákoník práce pomocí dvou druhů usnesení - kogentních, neboli donucujících, od kterých se není možno odchýlit, a dispozitivních, s možností odchýlení. Právní úprava náhrady škody patří do části kogentních norem. Do novelizace zákoníku práce také výrazně zasáhl Ústavní soud když zrušil směrnici, která stanovovala, že na pracovněprávní vztahy se aplikuje občanský zákoník pouze v případech, kdy tak výslovně stanoví zákoník práce. Ústavní soud rozhodl, že občanské právo je obecným soukromým právem, a že předpisy zákoníku práce mají přednost. Pokud však určitou oblast neupravují, použije se obecná občanskoprávní úprava. 36 Technický pokrok a globalizace v dnešní době zvyšují riziko ohrožení majetku, především co se týče rozsahu škod. Přitom u škod většího rozsahu na majetku zaměstnavatele není plné hrazení vzniklé škody v řadě případů prakticky možné nebo je přinejmenším ze sociálních důvodů problematické. Vzhledem k tzv. sociální funkci mzdy (na mzdě mohou být kromě samotného zaměstnance odkázáni i 34 POKORNÝ M., HOCHMAN J. Odpovědnost za škodu v právu občanském a pracovním, Linde Praha, 2008, ISBN , str tamtéž 36 POKORNÝ M., HOCHMAN J. Odpovědnost za škodu v právu občanském a pracovním, Linde Praha, 2008, ISBN , str
20 ostatní členové rodiny) jsou stanoveny limity náhrady škody způsobené z nedbalosti. Právní normy vycházejí z toho, že povinnost úhrady škody nesmí ohrozit zaměstnance na jeho existenci. Jelikož zaměstnanec při své práci obsluhuje stroje značné hodnoty, jejich poškození představuje často tak vysokou hodnotu, že by bylo pro zaměstnance obtížné, ne-li nemožné, aby uhradil celou vzniklou škodu. Zákoník práce vychází z konceptu, kde je na prvním místě předcházení škod, neboť díky kvalitní prevenci ke škodě vůbec nemusí dojít, což je pro zaměstnavatele optimální stav. Prevenční povinnost je ale uložena i jednotlivým zaměstnancům. Zatímco zaměstnavatel je povinen zajistit vhodné a bezpečné pracovní podmínky zaměstnancům, zaměstnanec si musí počínat tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani k bezdůvodnému obohacování. 37 Zaměstnanec má odpovědnost za škodu na pracovišti v zákonem stanovených případech. Mezi tyto případy patří obecná odpovědnost, odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody, odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat a odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů. Existují ale situace, kdy je odpovědnost vyloučena. Zaměstnanec neodpovídá za škodu nemá-li deliktní způsobilost, a dále při odvrácení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, jestliže tento stav úmyslně sám nevyvolal a počínal-li si způsobem přiměřeným okolnostem Obecná odpovědnost Zákoník práce obsahuje jak ustanovení obecná, tak zvláštního charakteru. Obecná odpovědnost se tedy použije pouze ve chvíli, kdy není možné použít jinou, speciální, úpravu. Zákon v tomto případě konkrétně stanovuje, že zaměstnanec odpovídá oprávněnému zaměstnavateli za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ( 250 odst. 1 ZP). Vychází se z presumpce neviny. Zaměstnavatel tedy musí prokázat zavinění zaměstnance, vznik škody a dále příčinnou souvislost mezi vznikem škody a porušení povinnosti zaměstnance. Pokud se zaměstnavateli prokázání viny nepodaří, zaměstnanec za škodu nebude odpovídat. Jestliže zaměstnavatel vinu prokáže, nemá 37 BĚLINA, M. a kol. Pracovní právo, C.H.Beck, 2007, ISBN , str SOUŠKOVÁ M., SPIRIT M. Pracovní právo, Oeconomica, 2008, ISBN , str
21 zaměstnanec možnost opravného prostředku a od odpovědnosti již nelze zprostit. Dokáže-li ovšem, že za škodu odpovídá několik zaměstnanců, popřípadě zaměstnavatel, odpovídá jen za poměrnou část náhrady škody a jeho podíl se určí podle míry jeho zavinění. 39 V případě, že je za škodu odpovědný sám, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích nebo ji odčinit uvedením do původního stavu ( 257 odst. 1 ZP). Pro úplnost dodejme, že pojem škody podle výše citovaného 250 ZP není pouze souhrnem ztrát, které vznikly zaměstnavateli v důsledku činnosti zaměstnance, ale také majetkovou újmou. Ta je výsledkem konkrétního porušení pracovních povinností. V případě kumulace škodných událostí se zkoumá splnění předpokladů odpovědnosti zaměstnance za škodu v každém případě zvlášť. Formy škody, které zaměstnanec může svému zaměstnavateli způsobit, jsou velmi různé. V tzv. první linii odpovědnosti jsou to především škody na věcech, ať už se jedná o jejich poškození, zničení či ztrátu. Dalšími škodami mohou být zpronevěry, podvody, škody majetkové, škody způsobené požárem, způsobení situace, kdy byla zaměstnavateli uložena pokuta, vznikla zbytečně povinnost platit úroky, jiné náklady, atd. Škodných situací je skutečně bezpočet. Druhotné škody vznikají zaměstnavateli tak, že musí hradit škody způsobené jinému subjektu dříve, než je prokázána odpovědnost za škodu zaměstnance. Příkladem takového případu může být zavinění pracovního úrazu spoluzaměstnanci nebo způsobení jiné škody subjektu, kterému ovšem zaměstnanec přímo neodpovídá a místo něj odpovídá v první řadě zaměstnavatel. Častým případem, který bývá posuzován podle ustanovení 250 je škoda způsobená při plnění pracovních úkolů nedbalostí vedoucího pracovníka. Judikatura zde zdůrazňuje důležitost přesného zjištění náplně práce dotyčného zaměstnance, například zda patřilo k jeho povinnostem provádět pravidelné revize bezpečnosti práce (R 2/1992). Odpovídá-li zaměstnavatel za škodu více zaměstnanců, pak každý z nich hradí poměrnou část škody podle svého zavinění. Uplatňuje se princip oddělené odpovědnosti a nikoliv solidárnosti. Každý je tedy povinen zaplatit zaměstnavateli svůj podíl na škodě. Stejně tak je nutno prokázat odpovědnost a zavinění každému 39 BĚLINA, M. a kol. Pracovní právo, C.H.Beck, 2007, ISBN , str
22 zisku. 41 Zproštění odpovědnosti je možné pouze pokud zaměstnavatel nemůže ve zvlášť, nikoliv kolektivně. Kolektiv tvoří pouze v případě oddělení odpovědnosti zaměstnavatele od odpovědnosti zaměstnanců. Míra zavinění se u jednotlivých zaměstnanců může lišit podle toho, jde-li o úmysl přímý nebo nepřímý, nedbalost vědomou nebo nevědomou, lehkou, popřípadě hrubou Omezení odpovědnosti zaměstnance V obecném výkladu existují úpravy, které výši náhrady škody snižují. Jedná se o takzvaná omezení odpovědnosti zaměstnance. Například výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu ( 257 odst. 2 ZP). Tato odchylka od obecného režimu ovšem neplatí v případě kdy zaměstnanec způsobil škodu záměrně, popřípadě z nedbalosti, ale v podnapilém stavu či po zneužití jiných návykových nebo omamných látek. V takové situaci hradí celou skutečnou škodu bez omezení. Jde-li navíc o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého smyslu 250 odst. 3 ZP dokázat zaměstnanci, že škodu způsobil. Částečném zproštění naopak počítá s možností, že zaměstnavateli se podařilo dokázat pouze to, že škodu zavinil také poškozený. V tomto případě by se pak odpovědnost omezila Rozsah a stanovení náhrady škody Podle 257 odst. 1 ZP se hradí skutečná škoda, a to v penězích, jestliže zaměstnanec neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Uvedení v předešlý stav je ale pouze oprávnění zaměstnance, ne jeho povinnost. Zaměstnavatel může dále požadovat náhradu ušlého zisku, jestliže byla škoda způsobena úmyslně ( 257 odst. 3 ZP). 40 POKORNÝ M., HOCHMAN J. Odpovědnost za škodu v právu občanském a pracovním, Linde Praha, 2008, ISBN , str VYSOKAJOVÁ M., KAHLE B., DOLEŽÍLEK J. Zákoník práce s komentářem, ASPI: Walter Kluwer, 2007, ISBN , str POKORNÝ M., HOCHMAN J. Odpovědnost za škodu v právu občanském a pracovním, Linde Praha, 2008, ISBN , str
23 Podle zákoníku práce existuje také možnost náhradu škody snížit. Může tak učinit soud, a to z důvodů zvláštního zřetele hodných ( 264 ZP). Toto ustanovení nerozeznává mezi nedbalostí a úmyslem, takže by bylo teoreticky možné zmírnit i náhradu škody způsobenou úmyslně. Důvody pro zmírnění náhrady škody jsou uvedeny velmi obecně, záleží tedy pouze na soudci a jeho smyslu pro spravedlnost. Důvody zvláštního zřetele hodných mohou být zdravotní, rodinné, sociální i jiné. Soud uvažuje o snížení náhrady ex offo, tj. nemusí čekat na návrh jedné ze stran. 43 Stanovení náhrady škody upravuje 262 a 263 ZP. Neobsahuje už však povinnost zaměstnavatele náhradu škody vymáhat, jelikož je v zaměstnavatelově zájmu tak činit. Zákoník práce v této části říká, že výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel. Tuto částku je pak zaměstnavatel povinen projednat se zaměstnancem a písemně mu ji oznámit zpravidla do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá. Jak výši požadované škody tak obsah dohody o způsobu její úhrady (s výjimkou náhrad nepřesahujících 1000 Kč) je zaměstnavatel povinen konzultovat s odborovou organizací. Při nesplnění této povinnosti a nastalém promlčení, popřípadě zániku pohledávky se odpovědný zaměstnanec vystavuje nebezpečí odpovědnosti za škodu tím vzniklou zaměstnavateli. Uzavřením dohody o způsobu náhrady škody zaměstnanec uznává svůj závazek škodu hradit. Písemné potvrzení závazku má ten důsledek, že pro uplatnění tohoto peněžitého práva na náhradu škody platí desetiletá promlčecí doba podle 331 ZP a 110 OZ. Vzhledem k závažnosti celého aktu musí být dohoda uzavřena písemnou formou pod sankcí neplatnosti Plnění náhrady škody Co se týče způsobu úhrady, zaměstnanec se může zavázat zaplatit celou částku najednou nebo ve splátkách s jejich stanovením a určením termínů. Uspokojení práva na náhradu škody zaměstnavatele lze též provést sjednáním dohody o provedení srážek ze mzdy podle ustanovení 327 ZP. Srážky ze mzdy však nesmí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí podle 278 občanského 43 BĚLINA, M. a kol. Pracovní právo, C.H.Beck, 2007, ISBN , str POKORNÝ M., HOCHMAN J. Odpovědnost za škodu v právu občanském a pracovním, Linde Praha, 2008, ISBN , str
24 soudního řádu (dále jen OSŘ). I tato dohoda o srážkách ze mzdy musí být pod sankcí neplatnosti uzavřena písemně. Plnění lze zajistit i jinými závazky v pracovněprávních vztazích. Podle ustanovení 552 OZ lze pohledávku zajistit i zástavní smlouvou, přičemž právní úprava zajištění pohledávky zástavou věcí nebo práva se nachází v OZ v části o věcných právech Promlčení Promlčení upravuje ustanovení 381 ZP a 106 OZ. Platí zde dvouletá subjektivní lhůta, která běží ode dne, kdy se poškozený dozvěděl, že škoda vznikla a kdo za ni odpovídá. U zaměstnavatele záleží na tom, kdy takovou vědomost nabyli odpovědní zaměstnanci. Přesná výše škody nemusí být hned známá, stačí pouze vědomost, že škoda vznikla. Výše škody se může určit i soud, pokud jinak zjistit nelze, popřípadě zjistit lze, ale jen s nepoměrnými obtížemi ( 136 OSŘ). Objektivní lhůta činí podle 106 OZ 3 roky. U škody způsobené úmyslně se tato lhůta zvyšuje na 10 let. Počítá se ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla (neplatí v případě, jde-li o škodu na zdraví). Jestliže objektivní lhůta uběhla, právo je promlčeno. Objektivní lhůta se neprodlužuje o lhůtu subjektivní Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody Jak již bylo výše uvedeno, zaměstnanec má podle zákoníku práce určené určité preventivní povinnosti. Pokud je však zanedbá a vědomě neupozorní nadřízeného vedoucího zaměstnance na hrozící škodu, může zaměstnavatel po takovém zaměstnanci škodu vymáhat. To platí i v případě, že zaměstnanec proti hrozící škodě nezakročil, ačkoliv by tím bylo zabráněno jejímu bezprostřednímu vzniku ( 251 odst. 1 ZP). Tato konstrukce je spojena s kompletní důkazní povinností zaměstnavatele. Ten musí dokázat, že odpovědný zaměstnanec si počínal vědomě nedbale, tzn. že 45 POKORNÝ M., HOCHMAN J. Odpovědnost za škodu v právu občanském a pracovním, Linde Praha, 2008, ISBN , str tamtéž 24
25 zaměstnanec věděl, že ke škodě může dojít, ale bez postačujících důvodů spoléhal na to, že k ní nedojde. 47 Zákoník práce dále jasně uvádí, že zaměstnanec není odpovědný za škodu způsobenou při odvracení škody nebo v případě nebezpečí, kdy byl přímo ohrožen život nebo zdraví. Výše uvedené platí, pokud tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si při tom přiměřeným způsobem ( 251 odst. 2 ZP). Při této konstrukci odpovědnosti nepřichází v úvahu spoluodpovědnost ani omezení odpovědnosti. Promlčení se řídí stejnými ustanoveními, jako tomu bylo u obecné odpovědnosti zaměstnance. Objektivní lhůta ovšem nezačíná běžet okamžikem, kdy je jisté, že škoda nemůže být uhrazena jinak, ale vznikem škody Rozsah náhrady škody U tohoto druhu odpovědnosti má náhrada škody subsidiární povahu, tzn. že její funkce je pouze podpůrná. Zaměstnavatel tedy nemůže po odpovědném zaměstnanci požadovat plnou náhradu škody, pouze příspěvek k náhradě škody. Zaměstnanec se pak podílí výší přiměřenou jeho prohřešku a okolnostem případu. Jde o volnou úpravu, pro kterou jsou dána určitá kritéria (demonstrativně, nikoliv taxativně). Přihlíží se zejména k tomu, co bránilo zaměstnanci ve splnění povinností a k významu škody pro zaměstnavatele 49. Maximální výše náhrady škody činí trojnásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, kterou může soud podle vlastního uvážení poměrně snížit Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách podléhajících vyúčtování Tento speciální druh odpovědnosti se používá v případě, kdy zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem dohodu týkající se odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Za hodnoty se v tomto případě považuje hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu a další hodnoty určené k obratu a oběhu. 47 VYSOKAJOVÁ M., KAHLE B., DOLEŽÍLEK J. Zákoník práce s komentářem, ASPI: Walter Kluwer, 2007, ISBN , str POKORNÝ M., HOCHMAN J. Odpovědnost za škodu v právu občanském a pracovním, Linde Praha, 2008, ISBN , str SOUŠKOVÁ M., SPIRIT M. Pracovní právo, Oeconomica, 2008, ISBN , str tamtéž 25
Pracovní právo seminární práce
Pracovní právo seminární práce 1. Úvod do problematiky Tématem mé seminární práce je problematika pracovního práva a jeho institutů. V několika nadcházejících kapitolách bych se chtěl zabývat obecnou systematikou
VíceNÁHRADA ŠKODY Rozdíly mezi odpov dnostmi TYPY ODPOV DNOSTI zam stnavatele 1) Obecná 2) OZŠ vzniklou p i odvracení škody 3) OZŠ na odložených v cech
NÁHRADA ŠKODY - zaměstnanec i zaměstnavatel mají obecnou odpovědnost za škodu, přičemž každý potom má svou určitou specifickou odpovědnost - pracovněprávní odpovědnost rozlišuje mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
VíceMěstská část Praha - Ďáblice Rada městské části. USNESENÍ č. 272/16/RMČ. 35. zasedání dne 29. 2. 2016. směrnici č. 6 o pravidlech škodního řízení
Městská část Praha - Ďáblice Rada městské části 35. zasedání dne 29. 2. 2016 USNESENÍ č. 272/16/RMČ ke směrnici č. 6 o pravidlech škodního řízení Rada po projednání I. schvaluje směrnici č. 6 o pravidlech
VíceP R A C O V N Í Ř Á D
P R A C O V N Í Ř Á D Obecního úřadu Horní Moštěnice Rozdělovník výtisků Název funkce Jméno Výtisk č. 1 starosta obce Ing. Vladimír Martínek Tento dokument a informace v něm obsažené jsou majetkem obce
VíceOBEC PRACKOVICE NAD LABEM, PRACKOVICE NAD LABEM 54, IČ 00264229 VNITŘNÍ SMĚRNICE 5/2015 PRACOVNÍ ŘÁD
OBEC PRACKOVICE NAD LABEM, PRACKOVICE NAD LABEM 54, IČ 00264229 VNITŘNÍ SMĚRNICE 5/2015 PRACOVNÍ ŘÁD firma Obec Prackovice nad Labem účinný od 1.6.2008 aktualizovaný 27.5.2015 Obec Prackovice nad Labem
VíceÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0922/2015/VZ-45149/2015/532/KSt Brno: 17. prosince 2015
*UOHSX007XXVS* UOHSX007XXVS ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0922/2015/VZ-45149/2015/532/KSt Brno: 17. prosince 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona
VíceZákladní prameny pracovního práva: Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., (ZP) Občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb., (NOZ)
Pracovní právo Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR 1 Základní prameny pracovního práva: Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., (ZP) Občanský zákoník, zákon č. 89/2012
VícePříspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.
6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.
VíceVšeobecné obchodní podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů
Všeobecné obchodní podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů Wüstenrot hypoteční banka a.s., se sídlem Na Hřebenech II 1718/8, 140 23 Praha 4, IČ 26 74 71 54, zapsaná v obchodním rejstříku u Městského
Více2015/OKP/0692 SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE MČ Praha 10. mezi těmito subjekty
2015/OKP/0692 SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE MČ Praha 10 č. OKP 28/2015 mezi těmito subjekty Městská část Praha 10 se sídlem v Praze 10, Vršovická 68, PSČ 101 38 zastoupena JUDr. Radmilou Kleslovou, starostkou
VíceZaměstnání a podnikání, hrubá a čistá mzda.
Zaměstnání a podnikání, hrubá a čistá mzda. Téměř každý člověk touží být v práci úspěšný touží pracovně se uplatnit. V průběhu studia si mladý člověk osvojuje znalosti a dovednosti potřebné pro povolání,
VíceDAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Předmět daně z příjmů fyzických osob Fyzická osoba zdaňuje všechny své příjmy jedinou daní a přitom tyto příjmy mohou mít různý charakter. Příjmy fyzických osob se rozdělují
VíceMANDÁTNÍ SMLOUVA NA POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB SOUVISEJÍCÍCH S PRODEJEM JEDNOTEK AAU
MANDÁTNÍ SMLOUVA NA POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB SOUVISEJÍCÍCH S PRODEJEM JEDNOTEK AAU Č.J. SFZP 078825/2012 (dle ustanovení 566 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů
VíceČtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství a škol v přímé působnosti MŠMT za 1. -.
Škol (MŠMT) P 1-04 Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství a škol v přímé působnosti MŠMT za 1. -. čtvrtletí 2010 Pokyny a vysvětlivky pro vyplnění Do nadpisu výkazu
Víceposlanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky
P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 V. volební období 172 N á v r h poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995
VícePatria Finance, a.s. OBCHODNÍ PODMÍNKY
Patria Finance, a.s. OBCHODNÍ PODMÍNKY Obsah I. Definice pojmů II. Předmět Obchodních podmínek III. Služby IV. Třídění zákazníků V. Profesionální zákazník VI. Způsobilá protistrana VII. Volba kategorie
VíceMĚSTO BENEŠOV. Rada města Benešov. Vnitřní předpis č. 16/2016. Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Čl. 1. Předmět úpravy a působnost
MĚSTO BENEŠOV Rada města Benešov Vnitřní předpis č. 16/2016 Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu I. Obecná ustanovení Čl. 1 Předmět úpravy a působnost 1) Tato směrnice upravuje závazná
Víceuzavírají podle ustanovení 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ), tuto
Statutární město Přerov IČ: 003 01 825 DIČ: CZ00301825 se sídlem Bratrská 709/34, Přerov I-Město, 750 02 Přerov zastoupené náměstkem primátora Pavlem Košutkem (dále jako Město ) MMPr/SML/2183/2015 a Česká
VícePracovní právo. Zákoník práce. JUDr. Martin Šimák, Ph.D.
Pracovní právo Zákoník práce JUDr. Martin Šimák, Ph.D. Prameny pracovního práva zákon. 252/2006 Sb., zákoník práce - ú inný od 1.1. 2007, zrušil zák.. 65/1965 Sb. zákon. 435/2004 Sb., o zam stnanosti zákon.
VíceZvláštní pojistné podmínky Pojištění odpovědnosti za škodu (ZPP-ODPOVĚDNOST-1/2015)
Zvláštní pojistné podmínky Pojištění odpovědnosti za škodu (ZPP-ODPOVĚDNOST-1/2015) Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu obsahují 4 části se samostatným obsahem: Společná ustanovení
VíceOdůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby
Odůvodnění veřejné zakázky Veřejná zakázka Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Zadavatel: Právní forma: Sídlem: IČ / DIČ: zastoupen: EAST
VíceORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly
MEUV 6228/2013 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly Organizační řád městského úřadu vychází ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v platném znění. Tento vnitřní předpis schválila Rada města
VíceZastupitelstvo města Přerova
Pořadové číslo: 4/4 Zastupitelstvo města Přerova Přerov 26.2.2015 Předloha pro 4. jednání Zastupitelstva města Přerova, které se uskuteční dne 9. 3. 2015 Předkladatel: Mgr. VLADIMÍR PUCHALSKÝ, primátor
VíceSMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY č.../2013
SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY č.../2013 Poskytovatelem sociální služby: Adresa: Sídlo: DOMOV PRO SENIORY JAVORNÍK, p. o., Školní 104, 790 70 J a v o r n í k J A V O R N Í K IČO: 75004101 Zapsán:
VíceÚklidové služby v objektu polikliniky
Městská poliklinika Praha příspěvková organizace Hlavního města Prahy se sídlem Spálená 78/12, Praha 1, 110 00 Česká republika dále jen zadavatel vyhlašuje dle ustanovení 12 odst. 3 Zákona o veřejných
VíceOprava střechy a drenáže, zhotovení a instalace kované mříže kostel Sv. Václava Lažany
Zadávací dokumentace na podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce zadávanou dle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění: Zadavatel: Římskokatolická farnost děkanství Skuteč Tyršova
VíceVyužití EduBase ve výuce 10
B.I.B.S., a. s. Využití EduBase ve výuce 10 Projekt Vzdělávání pedagogů v prostředí cloudu reg. č. CZ.1.07/1.3.00/51.0011 Mgr. Jitka Kominácká, Ph.D. a kol. 2015 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Úvod... 3 3 Autorský
VíceS M L O U V A O D Í L O. uzavřená podle ust. 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění II.
S M L O U V A O D Í L O uzavřená podle ust. 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění Čl. I. Smluvní strany Objednatel: Město Bílina Břežánská 50/4, 418 31 Bílina Zastoupení:
VíceObec Nová Ves I. Výzva k podání nabídky
Obec Nová Ves I Václavské náměstí 22, 280 02 Kolín --------------------------------------------------------------------------- Věc: Výběrové řízení Výzva k podání nabídky na zakázku malého rozsahu "OPRAVA
VíceODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Dostavba splaškové kanalizace - Prostřední Bečva a Horní Bečva, zhotovitel, dle vyhlášky č. 232/2012 Sb.
ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Dostavba splaškové kanalizace - Prostřední Bečva a Horní Bečva, zhotovitel, dle vyhlášky č. 232/2012 Sb. Zadavatel Dobrovolný svazek obcí Prostřední Bečva a Horní Bečva Sídlo
VíceDAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Zdanění daně z příjmů fyzických osob upravují dva zákony: zákon ze dne 26. července 1991 o dani z příjmů fyzických osob (Sb.Polské republiky 2000, č. 14, pol. 176 ve znění pozd.
VíceZávazný vzor rámcové smlouvy
Závazný vzor rámcové smlouvy uzavřená podle ust. 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen OZ ), v souladu s ust. 11 a 89 a násl. zákona č. 137/2006 o veřejných zakázkách, ve znění
VíceVšeobecné pojistné podmínky pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře
Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře Článek 1 Úvodní ustanovení Pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře platí příslušná ustanovení občanského
VíceKATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
Vzor citace: FENYK, J., SMEJKAL, L. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Komentář. Příloha: Modelová interní opatření k předcházení trestné činnosti právnické osoby. Praha:
VíceSmlouva o nájmu pozemku
Příloha usnesení Rady městské části č. 30.25.11 Smluvní strany: Pronajímatel: Smlouva o nájmu pozemku uzavřená podle ustanovení 663 a následujících zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
VíceZŘIZOVACÍ LISTINA. Čl. I Zřizovatel. Město Trutnov, Slovanské náměstí 165, PSČ 541 16 Trutnov, okres Trutnov, IČO 27 83 60 v y d á v á
ZŘIZOVACÍ LISTINA Čl. I Zřizovatel Město Trutnov, Slovanské náměstí 165, PSČ 541 16 Trutnov, okres Trutnov, IČO 27 83 60 v y d á v á podle 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, a 27 odst.
VíceNÁVRH KUPNÍ SMLOUVY. uzavřená v souladu s ustanovením 409 a násl. zákona č. 513/1991, obchodního zákoníku, v platném znění (dále jen smlouva )
Číslo smlouvy kupujícího: NÁVRH KUPNÍ SMLOUVY Číslo smlouvy prodávajícího: Příloha č. 2 uzavřená v souladu s ustanovením 409 a násl. zákona č. 513/1991, obchodního zákoníku, v platném znění (dále jen smlouva
VíceObchodní podmínky. konference Restart myšlení
Obchodní podmínky konference Restart myšlení 1. Preambule 1.1. Tyto obchodní podmínky upravují práva a povinnosti organizátora akce, který je prodávajícím a objednatele vstupenky na akci, který je kupujícím.
VíceObchodní podmínky PRESPLAST s.r.o.
Obchodní podmínky PRESPLAST s.r.o. I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Obchodní podmínky. Obchodní společnost PRESPLAST s.r.o., se sídlem Česká Třebová, Kubelkova 497, PSČ 560 02, IČ 27502317, společnost zapsaná v obchodním
VíceUrčení platu ředitelům škol a školských zařízení zřizovaných statutárním městem Chomutov
SMĚRNICE RSMCH Platnost od: 1.1.2015 Aktualizace: Autor dokumentu: Správce dokumentu: Číslo: 023/09-14 Rada statutárního města Chomutova vedoucí Odboru školství Název dokumentu: Určení platu ředitelům
VíceEdice Právo pro každého. JUDr. Jan Přib. Kdy do důchodu a za kolik 12. aktualizované vydání
Edice Právo pro každého JUDr. Jan Přib Kdy do důchodu a za kolik 12. aktualizované vydání Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7, jako svou 4 228. publikaci Foto na obálce allphoto.cz Odpovědný
VíceVALNÁ HROMADA 2015. 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům.
VALNÁ HROMADA 2015 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům. 2. Informace a dokumenty související s odvoláním a volbou členů představenstva
VíceSMLOUVA O PLNĚNÍ ZÁVAZKU VEŘEJNÉ SLUŽBY OBECNÉHO HOSPODÁŘSKÉHO ZÁJMU
SMLOUVA O PLNĚNÍ ZÁVAZKU VEŘEJNÉ SLUŽBY OBECNÉHO HOSPODÁŘSKÉHO ZÁJMU Smlouva č.: SMF/3/2016 kterou v souladu s ustanovením 159 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
VíceObchodní podmínky. 1. Úvodní ustanovení. 2. Cena zboží a služeb a platební podmínky
Obchodní podmínky 1. Úvodní ustanovení 1.1 Tyto obchodní podmínky upravují v souladu s ustanovením 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (dále jen OZ ) vzájemná práva a povinnosti smluvních
VíceVýzva k podání nabídek
Výzva k podání nabídek Zakázka je zadaná podle 12 odst. 3 a 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Dalšími ustanoveními zákona č. 137/2006 Sb. není zadávací
VíceRÁMCOVÁ SMLOUVA č. 2014_03 na provádění zámečnických a nástrojařských prací, Brno - Líšeň
RÁMCOVÁ SMLOUVA č. 2014_03 na provádění zámečnických a nástrojařských prací, Brno - Líšeň uzavřená na základě ustanovení 11 a 89 až 92 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách a 1724 a násl. zákona
Více2. Definice pojmů Pokud z následujícího textu nevyplývá jinak, rozumí se: 2.1. Poskytovatelem Pavel Bohušík
Všeobecné Obchodní Podmínky poskytování telekomunikačních služeb 1. Úvodní ustanovení Tyto Všeobecné Obchodní Podmínky upravují podmínky zprostředkování připojení k síti Internet poskytované spol. Pavel
Více118/2000 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ
118/2000 Sb. ZÁKON ze dne 6. dubna 2000 o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Změna: 436/2004 Sb. Změna: 73/2006 Sb. Změna: 296/2007 Sb. Změna: 217/2009
VíceObnova zámeckých alejí ve městě Vimperk
Oznámení o zahájení zadávacího řízení pro zakázku malého rozsahu Obnova zámeckých alejí ve městě Vimperk CZ.1.02/6.5.00/15.29670 Tato zakázka je zakázkou malého rozsahu ve smyslu ust. 12 odst. 3 Zákona
VícePokyny k vyplnění Průběžné zprávy
Pokyny k vyplnění Průběžné zprávy Verze: 2 Platná od: 15. 1. 2013 Doplnění nebo úpravy v pokynech jsou odlišeny červenou barvou písma. Termín pro podání elektronické verze průběžné zprávy obou částí je
VíceSMLOUVA O DÍLO č.2/2015 uzavřená podle 2586 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen OZ
SMLOUVA O DÍLO č.2/2015 uzavřená podle 2586 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen OZ Smluvní strany 1. Mateřská škola Ostrava Dubina, F. Formana 13, příspěvková
VícePETERKA & PARTNERS. v.o.s. Praha Bratislava - Kyjev. Dita Malíková daňový poradce
PETERKA & PARTNERS v.o.s. Praha Bratislava - Kyjev Dita Malíková daňový poradce Nový zákon o nemocenském pojištění účinný od 1.1.2007 Praha, 30.6.2006 Obsah 1. Nový zákon o nemocenském pojištění 1.1 Principy
VíceR Á M C O V Á S M L O U V A
R Á M C O V Á S M L O U V A O P O S K Y T O V Á N Í I N Z E R T N Í C H S L U Ž E B ÚZSVM ÚP Plzeň č. /2015 uzavřená dle ustanovení 1746 odstavce 2. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský
VíceDotační program vyhlášený obcí Dobříkov. Podpora, rozvoj a prezentace sportu, sportovních a spolkových aktivit v roce 2016. Základní ustanovení
Příloha č.2. Dotační program vyhlášený obcí Dobříkov Podpora, rozvoj a prezentace sportu, sportovních a spolkových aktivit v roce 2016 1. Právní předpisy a dokumenty Základní ustanovení Podpora poskytovaná
VíceKUPNÍ SMLOUVA. č. IRAP: uzavřená podle ustanovení 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také občanský zákoník )
KUPNÍ SMLOUVA č. IRAP: uzavřená podle ustanovení 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také občanský zákoník ) mezi těmito smluvními stranami Česká republika - Správa státních hmotných
VíceDRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ
DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ Článek 1. Základní ustanovení Tento Dražební řád stanoví organizaci a průběh dražby nemovitostí (dále jen dražba) realizované soudním exekutorem při provádění exekucí
Více499/2004 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÁ SLUŽBA
Obsah a text 499/2004 Sb. - stav k 31.12.2013 Změna: 413/2005 Sb., 444/2005 Sb. Změna: 112/2006 Sb. Změna: 181/2007 Sb. Změna: 296/2007 Sb. Změna: 32/2008 Sb. Změna: 190/2009 Sb. Změna: 227/2009 Sb. Změna:
VíceVNITŘNÍ NORMA (Směrnice) č. 4/2010
Město Štramberk Náměstí 9, 742 66 VNITŘNÍ NORMA (Směrnice) č. 4/2010 Oběh účetních dokladů Platnost: od roku 2010 Pro účetní případy roku 2010, použití od zahájení účtování účetních případů roku 2010.
VíceOddíl I Předmět a účel smlouvy
POJISTNÁ SMLOUVA č. 19100683/2006 na skupinové pojištění dlužníků ze smlouvy o úvěru sjednané se společností Home Credit a.s. ve znění účinném od 21. 9. 2012 Smluvní strany: Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s.
VíceVšeobecné obchodní podmínky
Všeobecné obchodní podmínky 1. Definice pojmů Pro účely těchto Všeobecných obchodních podmínek se následujícími pojmy rozumí: 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7. 1.8. 1.9. 2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 3. 3.1
VíceZměny dispozic objektu observatoře ČHMÚ v Košeticích
O D Ů V O D N Ě N Í V E Ř E J N É Z A K Á Z K Y Dokument slouží ke správnému zpracování odůvodnění veřejné zakázky podle ustanovení 86 odst. 2 a 156 ZVZ, ve smyslu vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj
VíceSmlouva o dílo. 1. Smluvní strany
Smlouva o dílo uzavřená podle úst. 536 a násl. zákona č. 513/1991, obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů 1. Smluvní strany 1.1. Statutární město Pardubice - městský obvod Pardubice V Zastoupené:
VíceKA01 ŘÍZENÍ ŠKOLY OBECNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY V PRAXI ŠKOLSTVÍ. PaedDr. Jan Mikáč. 1 poznámka
KA01 ŘÍZENÍ ŠKOLY OBECNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY V PRAXI ŠKOLSTVÍ PaedDr. Jan Mikáč 1 poznámka I. ROZSAH PRACOVNÍCH ČINNOSTÍ VEDOUCÍHO PRACOVNÍKA VE ŠKOLSTVÍ V práci ředitele školy se uplatňují (i když mnohdy
VíceKVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů název veřejné zakázky: Regenerace zeleně vybraných lokalit města Dvůr
VíceKVALIFIKA NÍ DOKUMENTACE
Ve ejná zakázka na stavební práce zadávaná podle 21 odst. 1 písm. b) zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách, v platném zn ní (dále jen zákon): ZŠ Brno, Bakalovo náb eží 8 nástavba administrativní
VíceS M L O U V A O D Í L O
S M L O U V A O D Í L O ÚZSVM ÚP Plzeň č. /2015 uzavřená dle ustanovení 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ) na veřejnou zakázku s názvem Výměna ventilů pro
VíceORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ VÝLETY
ZÁKLADNÍ ŠKOLA BŘECLAV, SLOVÁCKÁ 40 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ VÝLETY (platný od 12.4.2016) Projednáno na provozní poradě v dubnu 2016 Mgr. Iva Jobánková ředitelka školy 1 Obecná ustanovení Na základě ustanovení
VíceZADÁVACÍ DOKUMENTACE
ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Rekonstrukce Sportovního areálu Bělá v Jablunkově Zjednodušené podlimitní řízení na stavební práce v souladu s 25 a 38 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších
VícePříloha č. 2 k zadávací dokumentaci - Tisk publikací a neperiodických tiskovin vydaných Ústavem pro studium totalitních režimů
Příloha č. 2 k zadávací dokumentaci - Tisk publikací a neperiodických tiskovin vydaných Ústavem pro studium totalitních režimů Rámcová smlouva na poskytování služeb uzavřená podle ustanovení 11 zákona
Více22 Cdo 2694/2015 ze dne 25.08.2015. Výběr NS 4840/2015
22 Cdo 2694/2015 ze dne 25.08.2015 Výběr NS 4840/2015 22 Cdo 209/2012 ze dne 04.07.2013 C 12684 Bezúplatné nabytí členského podílu v bytovém družstvu jedním z manželů od jeho rodičů nepředstavuje investici
VíceDomov pro seniory Horní Stropnice
Domov pro seniory Horní Stropnice SMĚRNICE ORGANIZAČNÍ ŘÁD PLATNOST OD: 24. 6. 2015 ÚČINNOST OD: 1. 7. 2015 VYPRACOVALA: Hoffelnerová Ludmila pověřená vedením organizace Rozsah působnosti: pro zaměstnance
VíceSMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE
SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE I. Smluvní strany Statutární město Jihlava se sídlem: Masarykovo náměstí 1, 586 28 Jihlava IČ: 00286010, DIČ: CZ00286010 zastoupené: bankovní spojení: Česká spořitelna a. s.,
VíceZNAK ČERVENÉHO KŘÍŽE, JEHO OCHRANA A UŽÍVÁNÍ
Národní skupina pro implementaci mezinárodního humanitárního práva Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Hradčanské nám. 5, 118 00 Praha e-mail: nsmhp@cervenykriz.eu tel.: 224 18 2790 fax: 224 18 2038 www.cervenykriz.eu/nsmhp
VíceVŠEOBECNÉ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ VEŘEJNĚ DOSTUPNÝCH SLUŽEB ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ PROSTŘEDNICTVÍM VEŘEJNÝCH TELEFONNÍCH AUTOMATŮ
VŠEOBECNÉ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ VEŘEJNĚ DOSTUPNÝCH SLUŽEB ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ PROSTŘEDNICTVÍM VEŘEJNÝCH TELEFONNÍCH AUTOMATŮ společnosti O2 Czech Republic a.s. (dále jen Všeobecné podmínky ) vydané
VíceProgram rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s.
Program rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s. Obsah 1. Úvod... 2 1.1. Účel Programu rovného zacházení... 2 1.2.
VíceA. ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU PODLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU
A. ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU PODLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU.......................... 9 I. Úvod a obecná část vznik povinnosti k náhradě škody................................. 10 II. Prevence předcházení hrozícím
VíceSMĚRNICE REKTORA č. 4/2001 CESTOVNÍ NÁHRADY V TUZEMSKU A ZAHRANIČÍ ZAMĚSTNANCŮ UTB VE ZLÍNĚ
SMĚRNICE REKTORA č. 4/2001 CESTOVNÍ NÁHRADY V TUZEMSKU A ZAHRANIČÍ ZAMĚSTNANCŮ UTB VE ZLÍNĚ Rozdělovník: rektor, kvestor, tajemníci fakult, vedoucí všech rektorátních pracovišť, ředitel KaM Zpracovala:
VíceRECTE.CZ, s.r.o., Matiční 730/3, 702 00 Ostrava Moravská Ostrava
Seznam vyzvaných zájemců podle rozdělovníku Ostrava, vypraveno dne: 4. 12. 2014 Písemná výzva k předložení nabídky k veřejné zakázce na zhotovitele stavby Chodníky od ul. Plavební až do Frýdku Zadavatel:
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 1 Počáteční vzdělávání V návaznosti na vyhlášení výzev k předkládání individuálních projektů a předložení
VíceStránka 1 z 7. Rozhodčí smlouva
Rozhodčí smlouva Čl. 1 Smluvní strany 1.1. Obchodní firma Advokátní kancelář Klára Samková s.r.o., IČO: 283 86 671, se sídlem Praha 2, Španělská 742/6, PSČ 120 00, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném
VícePŘÍRUČKA K PŘEDKLÁDÁNÍ PRŮBĚŽNÝCH ZPRÁV, ZPRÁV O ČERPÁNÍ ROZPOČTU A ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV PROJEKTŮ PODPOŘENÝCH Z PROGRAMU BETA
č. j.: TACR/14666/2014 PŘÍRUČKA K PŘEDKLÁDÁNÍ PRŮBĚŽNÝCH ZPRÁV, ZPRÁV O ČERPÁNÍ ROZPOČTU A ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV PROJEKTŮ PODPOŘENÝCH Z PROGRAMU BETA Schválil/a: Lenka Pilátová, vedoucí oddělení realizace
VíceMěstská část Praha - Ďáblice Rada městské části. USNESENÍ č. 228/15/RMČ k uzavření smlouvy na administraci veřejné zakázky Dostavba a přístavba ZŠ
Městská část Praha - Ďáblice Rada městské části 28. zasedání dne 30. 11. 2015 USNESENÍ č. 228/15/RMČ k uzavření smlouvy na administraci veřejné zakázky Dostavba a přístavba ZŠ RMČ po projednání: I. souhlasí
VíceNávrh. VYHLÁŠKA ze dne...2006 o zdravotnické dokumentaci. Rozsah údajů zaznamenávaných do zdravotnické dokumentace
Návrh VYHLÁŠKA ze dne...2006 o zdravotnické dokumentaci Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 117 odst. 5 zákona č..../2006 Sb., o zdravotní péči: Rozsah údajů zaznamenávaných do zdravotnické dokumentace
VíceÚřední osoby a jejich trestní odpovědnost. Konference personalistů Brno dne 23. 9. 2015
Úřední osoby a jejich trestní odpovědnost Konference personalistů Brno dne 23. 9. 2015 I. Vymezení pojmu úřední osoba v trestním právu Základy trestněprávní úpravy: trestní zákoník (z.č. 40/2009 Sb., ve
VíceČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ
ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)
VíceKOLEKTIVNÍ SMLOUVU na období od 1. 1. 2012 do 31. 3. 2014
Česká republika GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ se sídlem Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1-Nové Město IČ: 72080043 zastoupené Ing. Janem Knížkem, generálním ředitelem (dále jen zaměstnavatel ) na straně jedné
VíceZákladní škola a základní umělecká škola
Základní škola a základní umělecká škola Bezdrevská ul. č. 3 České Budějovice PSČ 370 11 ŠKOLNÍ ŘÁD část pro ZUŠ Smyslem školního řádu je vytvoření příznivých podmínek pro vyučování a pro plné využití
VíceCZ.1.07/1.1.00/44.0007
Článek II. Základní ustanovení 1. Tento smluvní vztah se posuzuje dle 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, upravující kupní smlouvu. 2. Smluvní strany prohlašují, že údaje
VíceVýzva k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem Komplexní zajištění PO a BOZP pro KÚPK
PLZEŇSKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD Škroupova 18, 306 13 Plzeň Naše č. j.: VVŽÚ/791/15 Spis. zn.: ZN/176/VVŽÚ/15 Počet listů: 5 Počet příloh: 4 Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem
VíceZákon č. 21/1992 Sb., o bankách
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění změn podle zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č.
VíceMěstská část Praha - Ďáblice Dne 1. 2. 2016 Úřad městské části Praha - Ďáblice Květnová 553/52 182 00, Praha 8 č.j.: 0078/2016-MCPD/TAJ
Městská část Praha - Ďáblice Dne 1. 2. 2016 Úřad městské části Praha - Ďáblice Květnová 553/52 182 00, Praha 8 č.j.: 0078/2016-MCPD/TAJ ORGANIZAČNÍ ŘÁD Úřadu Městské části Praha - Ďáblice Obsah: 1) Úvodní
VíceZadávací dokumentace
Zadávací dokumentace Výzva k podání cenové nabídky na realizaci zakázky s názvem Oprava veřejných WC Masarykovo náměstí, Nová Paka (dále jen zakázka) Jedná se o stavební zakázku malého rozsahu mimo režim
VíceDovolená a překážky v práci
ALENA CHLÁDKOVÁ PETR BUKOVJAN Dovolená a překážky v práci v otázkách a odpovědích 2., aktualizované a rozšířené vydání Vzor citace: CHLÁDKOVÁ A., P. BUKOVJAN. Dovolená a překážky v práci v otázkách a odpovědích.
VícePříloha č. 1 k Zadávací dokumentaci Závazný vzor návrhu smlouvy. Dodávky drogistického zboží, čisticích prostředků a obalového materiálu
Dodávky drogistického zboží, čisticích prostředků a obalového materiálu Příloha č. 1 k Zadávací dokumentaci Závazný vzor návrhu smlouvy Dodávky drogistického zboží, čisticích prostředků a obalového materiálu
VíceZásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5
Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5 Základní pojmy Pro účely těchto Zásad pro prodej nemovitostí (pozemků, jejichž součástí jsou bytové domy) Městské části Praha 5 (dále jen Zásady )
VíceSbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb.
Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ze dne 17.12.2012 Částka 177/2012 Účinnost od 01.01.2013 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-473
VícePokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami
PŘEVZATO Z MINISTERSTVA FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo financí Odbor 39 Č.j.: 39/116 682/2005-393 Referent: Mgr. Lucie Vojáčková, tel. 257 044 157 Ing. Michal Roháček, tel. 257 044 162 Pokyn D -
VíceSeriál: Management projektů 7. rámcového programu
Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Část 4 Podpis Konsorciální smlouvy V předchozím čísle seriálu o Managementu projektů 7. rámcového programu pro výzkum, vývoj a demonstrace (7.RP) byl popsán
VíceSprávní právo dálkové studium. VI. Správně právní odpovědnost správní trestání. A) pojem trestání
Správní právo dálkové studium VI. Správně právní odpovědnost správní trestání A) pojem trestání trestání = rozhodování o vině a trestu za porušení práva - člení se na trestání soudní a správní - trestná
VíceMETODICKÝ POKYN NÁRODNÍHO ORGÁNU
Ministerstvo pro místní rozvoj METODICKÝ POKYN NÁRODNÍHO ORGÁNU Program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika Svobodný stát Bavorsko 2007-2013 MP číslo: 2/Příručka pro české žadatele, 5. vydání
Více