Občasník 6. střediska Junáka Brno

Transkript

1 ročník dvanáctý vyšlo ve čtvrtek pátého května roku 2005 číslo čtvrté Občasník 6. střediska Junáka Brno Vážení a milí čtenáři, tolik očekávané jaro je v plném proudu a přípravy na prázdniny vrcholí (těšíte se na tábor?). Vrcholí možná i přípravy na konec školního roku, takže asi plno z Vás (nás) má hodně práce věřím ale tomu, že si každý najde chvíli na přečtení Ajeťáka:-). A až budete mít po písemkách, můžete nám o nich napsat třeba tipy a rady, jak to zvládáte a co byste doporučili i ostatním. A nebo taky o tom, jak se Vy sami připravujete na prázdniny a na co se nejvíc těšíte třeba se Vám to pak na táboře splní:-). Květen je lásky čas a k lásce neodmyslitelně patří líbání snad proto byl v předvečer 1. máje zlomen světový rekord v líbání. Dvě dívky z Ostravy se vydržely líbat 34 hodin a vysloužily si tím zápis do Guinessovy knihy rekordů a zájezd do Spojených arabských emirátů. Takže: Mějte se rádi a užijte si květen. Z obsahu, se kterým to ze začátku (nebo spíš ke konci měsíce) vypadalo dost bledě, je patrno, že je poměrně bohatý a pestrý. Hned v úvodu začneme dlouhou repor- táží ze Srí Lanky obohacenou o mnoho fotek, kterou si vychutnají především ti, jež nebyli na promítání v Bohunicích. Maturanty jistě zaujme poučný Koutek poezie a dále pak o něco amatérštější Če- bínské Velikonoce ve verších. Pro ty, kteří se o poezii ani tak nezajímají, redakce ve spolupráci s Brisem připravila jedinečnou repor- táž z Dnem dočtete se v ní, kterak naše dva týmy prošly Dnem svých schopností... Od Thrana tu máme originální slohový útvar, který tvoří formu další reportáži, tentokrát z Čekatelek. Po sondě do soukromí našich komiksových hrdinů, kterou provedly na schůzce Pandy, už nás čekají jen Koutečky a jako obvykle Indiana Jones :) redakce

2 K y t i č k u p o s í l á m e Poppy (narozky) Jana (svátek) Filip (svátek) 27.5 Dan(8 let) Jančaříček (narozky) 5.6. Čenda, Athaj (narozky) 7.6. Miwe (19 let) AJEŤÁK Občasník 6. střediska Junáka A JE TO Ajeťák Občasník 6. střediska Junáka Brno. Časopis není výdělečně činný Číslo 4/12 vyšlo , náklad 80 ks. Uzávěrka příštího čísla bude Redakce Šéfredaktorka a korektorka: Ges Martina Tlachová Sazba: Orwen Ondřej Veselý Redaktoři: Knofla Irena Janíková, Eršin Stanislav Kozina Ilustrátoři: Lvíče Eva Ludvíková a další Redakce se nemusí ztotožovat s názory v podepsaných článcích. Příspěvky posílejte na adresu ajetak@pandora.cz. Vydává 6. středisko Junáka A je to!, Trýbova 1a, BRNO číslo účtu: /2400, URL: transakce na účtu: Datum Skauti Světlušky Vlčata Ostatní OV4 - Šutry OV3 - Šutry Memoriál Igora Slatkovského Svojsíkův závod OV1 OV DV1 OV1 OV1 (22.5.) svatba Martina & Pike oslava Martina & Pike OV3 - TTT R&R voda (Vltava) DV1 OV1 OV1 Tábory Skauti Světlušky a Vlčata Test pro chytré děti Která kočička je negativně naladěná? CHYSTÁME Správná odpověď z minulého Ajeťáka: c) 2

3 Srí Lanka Wheb Být letuškou má spoustu výhod. Třeba levné letenky. Skamarádit se s letuškou má výhod ještě více. Levné letenky jsou totiž bez práce. Dovolená potom získává úplně jiný rozměr. A tak se letos podařilo, abychom já, Helenka, Zbyšek a Lenka společně strávili tři týdny na Srí Lance. Celá myšlenka vznikla někdy v říjnu, když České aerolinie vymyslely, že jejich zaměstnanci si můžou za levno odletět kamkoliv s ČSA a můžou s sebou vzít i dva své kamarády, nerodinné příslušníky. ČSA lítají po Evropě, do New Yorku, do Kanady, nebo na Srí Lanku. A tak Helenka, Zbyšek a Lenka vymysleli, že poletí na Srí Lanku. Helenka zařídí letenky a Zbyšek vymyslí zbytek. Levné letenky se daly koupit nejdříve 14 dnů před odjezdem, což se nakonec povedlo. Třináct dnů před odjezdem jsem přišel s tím, že pojedu taky. A to se nakonec taky povedlo. Ale protože kovářova kobyla chodí bosa, zaplatil jsem za letenku plnou cenu. Co už. Po hektických nákupech, očkování a zařizování jsme v pátek 25. února nasedli do autobusu, nafasovali snídani a vyjeli ku Praze. Na letišti se nám podařilo přesvědčit paní na check-inu, že budeme sedět pohromadě, u okna a že nám nebude ve výhledu zavazet křídlo. Měli jsme odletět OK-YAD, což se ale nepovedlo. Zamrzla voda v záchodě, a tak jsme museli letět OK-WAB. Co už. Druhý den ráno jsme přistáli v Colombu (to je hlavní město Srí Lanky), respektive v Negombu, páč letiště mají ve vedlejším městě. Dýchl na nás tropický vzduch, začali jsme se okamžitě potit úplně všude a viděli jsme, že všude je strašně moc lidí a strašně moc hluku. Pro příští tři týdny to bude standard. Do Colomba jsme jeli za pár šušňů klimatizovaným autobusem. Šušně se jmenují Srílanské rupie. Jedna rupie je asi 22 halířů. Ceny v rupiích jsou na Srí Lance poloviční až dvojnásobné oproti našim cenám v korunách. Vlak přes půl ostrova vyjde asi na 30 korun, noc v hotelu asi na 75 korun, večeře u které se přežerete asi na 120 korun, banán na padesátník, ananas na 7 korun a chleba na 4 koruny. To je pak radost utrácet V Colombu jsme strávili pár hodin rekognoskováním terénu, prvními nákupy na tržišti a snahou odlehnout uši. Ne vše se povedlo. Co se ale povedlo, byl nástup do vlaku. Všichni se tlačili, aby si sedli. My jsme se taky tlačili. A protože jsme vůči Sinhálcům hrozně velcí a navíc jsme měli velké batohy, tak jsme se nakonec protlačili a sedli si. Šestihodinová cesta vlakem začala. Zážitek to byl vskutku zajímavý. V osm večer jsme dojeli do Anuradhapury, ubytovali se v hotelu a šli spát. Anuradhapura je historické město se spoustou památek a vykopávek. Strávili jsme v ní 3 dny, během kterých jsme to všechno prošli. Sochy Buddhů v různých polohách, sochy hinduistických bohů, malé i větší chrámy, zbytky různých staveb a hlavně dagoby. Dagoba je buddhistická posvátná stavba. Něco jako pyramida, akorát není hranatá, ale kulatá. A taky není dutá, ale plná cihel. Některé byly fakt obrovské. Na posvátná místa se chodí bosky, což je občas na sluncem rozpálených dlaždicích dost problém. Pitná voda Sochy Buddhů v různých polohách, sochy hinduistických bohů, malé i větší chrámy, zbytky různých staveb a hlavně dagoby. se kupuje v PET lahvích. Po pár dnech už jsme věděli, jaká je správná cena vody a nenechávali jsme se šidit. Nejkrásnější výlet, který jsme si z Anuradhapury udělali, byl výlet na Mihintale. To je takový posvátný kopec se třemi vrcholy. Na jednom je Buddha, na druhém Dagoba a na třetím vyhlídka. Od Anuradhapury je vzdálený asi 11km. Na překonání této vzdálenosti jsme si vzali tuk-tuk. Tuk-tuk je motorová tříkolka, která na celé Srí Lance jezdí jako taxík. Kromě řidiče se do ní vejdou 4 Sinhálci, 3 Evropané nebo 2 Ameri- 3

4 čané. My jsme ale skladní, a tak jsme se vešli všichni. Tuk-tuk to většinou zvládl, ale občas s tím měl trochu problémy. Tuk-tukář měl kamaráda, který ve volné chvíli dělá na Mihintale průvodce. Prý za to nebude chtít žádné peníze. Tak jsme s ním šli. Jako průvodce byl výborný. Uměl perfektně anglicky, vykládal nám o všem možném a odpovídal na všechny naše otázky. Nějaké peníze jsme mu nakonec dali, asi víc než čekal, ale díky němu se nám ten výlet fakt líbil. A taky díky tomu, že to místo je opravdu skvělé. Když jsme skončili s Anuradhapurou, přesunuli Dagoba je buddhistická posvátná stavba. Něco jako pyramida, akorát není hranatá, ale kulatá. A taky není dutá, ale plná cihel. Některé byly fakt obrovské. jsme se do Polonnaruwy. Přesouvali jsme se autobusem, což byl také zajímavý zážitek. Polonnaruwa je taky historické město, ale poněkud zachovalejší. Kromě pár sloupů jako v Anuradhapuře mají v Polonnaruwě občas i kus zdi. Navíc se tam za vstup do historické oblasti platí. My jsme to měli levnější, protože jsme se tam nechali zavést ilegálním vjezdem. Kromě spousty soch, staveb a Buddhů, jsme se podívali také do místní 4 řezbárny. Z různých druhů dřeva se tam vyřezává úplně všechno. Hlavně sloni, misky a masky. A až budeme mít někdy zbytečných 80 tisíc, koupíme si do obýváku metrového vyřezávaného slona. No nekupte to, když je doprava v ceně V Polonnaruwě se nám poštěstilo vidět živé slony ve volné přírodě. Zaplatili jsme si safari projížďku džípem kolem národního parku. Napřed jsme viděli jenom motýly a ptáky, ale potom jsme spatřili i sloní zadky v dálce v trávě. Byli jsme z nich úplně unešení a to jsme ještě netušili, co nás čeká později. Na zpáteční cestě jsme hned vedle silnice narazili na stádo asi dvaceti slonů. Kolem stála spousta aut a všichni fotili jak o závod. My taky. Jeden slon byl obzvlášť velký exhibicionista a ukazoval nám, jak umí stříkat vodu z chobotu. No prostě nádhera, divocí sloni stáli za to. Po Polonnaruwě nás čekala cesta do Dambully. To je také historické město, ale už tam těch památek zas tolik není. Dambulla je zajímavá hlavně tím, že se 19km od ní vypíná Sigiriya posvátná skála, na které kdysi býval hrad jistého krále, který se tam opevnil, aby potom stejně bojoval v džunglích pod Sigiriyí a utopil se v bažině. Je to takový Srílanský Ayers rock. Za vstup na Sigiryi se platí a žádný ilegální vchod tam není. Na vrchol se jde po železných schodech kolem nemravných fresek, které na skále vydržely dva tisíce let. Kolem běhá spousta opiček a jsou tam nádherné výhledy. Nejlepší výhled je z vrchu. Ten prostě stojí za to. Nahoru jsme si s sebou bohužel vzali málo vody, takže jsme měli žízeň. Po návratu dolů (už byl večer) nám paní u jednoho stánku nabízela vodu za 200Rs (to je zkratka pro rupie). Zas takovou žízeň jsme ale neměli. Když paní viděla, že víc než 50Rs z nás nedostane, tak nám ji prodala. Byl to náš nejlepší smlouvací úspěch na Srí Lance. V Dambulle je taky obrovská socha Buddhy a spousta malých soch pod převisem. Soch už jsme začínali mít plné zuby. Naše další cesta vedla do Kandy, druhého největšího města Srí Lanky, které už leží v horách. Teplota začala být příjemnější a občas se ukázal i déšť. Do Kandy jsme dorazili v poledne a odpoledne jsme už neudělali nic jiného, než že jsme se prošli po městě a zjistili, kde je co zajímavého. Druhý den jsme se šli podívat do Chrámu Zubu. Mají tam uložený Buddhův zub (kdo ví jestli) a všichni ho chodí uctívat. Odpoledne jsme strávili v příjemném parku s vyhlídkou. Laxman, majitel hotelu, ve kterém jsme byli ubytovaní, nám za 20 USD nabídl celodenní výlet po okolí

5 V Dambulle je taky obrovská socha Buddhy a spousta malých soch pod převisem. Soch už jsme začínali mít plné zuby. 5 Kandy. Vzali jsme to a dobře jsme udělali. Napřed nás zavezl do státní čajové továrny na exkurzi. Přestože postup výroby čaje jsme měli teoreticky v malíku, vidět ho doopravdy bylo úžasné. Netušili jsme, že Srí Lanka vyrobí víc čaje než celá Indie. Po Číně je to tak druhý největší výrobce čaje na světě. Taky jsme viděli čajové lístky roztříděné podle toho, na jak velké kousky se je podařilo rozdrtit. Jako odpad vznikají vlákna a prach, která se ve státní továrně používají jako hnojivo. Ze soukromých továren se ale běžně dostávají ven a najdeme je v pytlících. Exkurzi jsme zakončili ochutnávkou čaje. Byl tak výborný, že jsme si ho prostě nemohli nekoupit. Další zastávka byla ve Spice & Herbs garden, takové botanické zahradě zaměřené na koření a léčivé byliny. A tak jsme viděli santal, kakaovník, skořicovník, pepř a další zajímavé stromy. Užili jsme si masáže, načuchali se různých vodiček a koupili si léčivý čaj úplně na všechno. A aby těch zážitků v jednom dni nebylo málo, jeli jsme do sloního útulku. Zdejší sloni jsou slavní hrají ve filmech, závodí a ukazují se lidem. Mají rádi, když jim třete kůži kokosovou skořápkou a za odměnu vás pak povozí na hřbetě. Jezdit na slonovi je prostě boží. Rozhodně doporučuju vyzkoušet. Někdy se na slona dává ještě deka a sedlo. My jsme ale jezdili na slonovi jen tak a mělo to něco do sebe. Po nezbytném focení se slony jsme pokračovali dál, do botanické zahrady. Déšť jsme přečkali v orchidejovém skleníku a pak se prošli k bambuhájům a dalším zajímavostem. Večer jsme usínali plní nových zážitků. Poslední den v Kandy jsme se vydali na obhlídku tří kostelů v okolí jednoho ze dřeva, jednoho z kamene a jednoho z cihel. Místo Laxmana s námi jel jen jeho řidič, který toho moc nenamluvil. Navíc už jsme měli kostelů a Buddhů fakt po krk, tak se nám to zas tak moc nelíbilo. Taky nás zavezl na místo, kde nás nutili kupovat diamanty, což jsme pochoipitelně nechtěli, tak jsme zase odjeli. Celkový dojem výletu spravila návštěva řezbárny se skvělým výkladem. pokračování příště... Jezdit na slonovi je prostě boží. Rozhodně doporučuju vyzkoušet. Někdy se na slona dává ještě deka a sedlo. My jsme ale jezdili na slonovi jen tak a mělo to něco do sebe.

6 V pondělí ráno nás nepříjemný zvuk budíku vyhnal velice brzy. Rychle jsme musely zmizet z fary, abychom se stihly schovat brutálním a pentlíchtivým klukům hromotlukům. Po cestě k našemu tajemnému úkrytu nedalekému lesu, jsme zanechaly pár indícií, kdeže nás kluci mají hledat a zaujaly jsme bojové pozice. Následující půlhodina byla ve znamení strachu a psychické přípravy na ten masakr. Už to začalo.z dáli byly vidět postavy s mrskačkami míhající se mezi stromy. S Ges jsme se snažily být neviditelné a splynout se smrkovou větví, což se nám bohužel nepodařilo a jako první nás vyhmátl Wheb. Následovala spousta skautů a vlčat, díky nimž jsme se pořádně proběhly po lese. Takovou rozcvičku jsem už dlouho nezažila. Vlastně nikdy. Od kluků jsme vyslechly mnohdy velmi originální básničky. Za zmínku určitě stojí Malmed, který na nás, s učebnicí v ruce, chrlil fyzikální zákony a Mašík, který mi rozpačitě sdělil, že je malý zajíček. Zvláště oceňováni byli ale hlavně Velikonoce Anemone mrskači, kteří si říkanky sami vymysleli. Každá holka za vymrskání chlapce obdarovala stužkou na mrskačku a písmenkem, které bylo částí další zprávy, kde hledat. Když nás potom kluci seřadili od nejmenší po největší, mohli jednoduše vyluštit ČERNOBÍLÁ TYČ. Víceméně se jim to přesně takhle podařilo U jedné nenápadné tyčky, krčící se v poli, byl schován klíč, který otvíral dveře na dvorek fary. Tady už bylo schováno velikonoční překvapení beránek, vajíčka, čokolády... zkrátka na co si člověk vzpomněl. Následovala velkolepá hostina a živé hovory o tom, koho nejvíc bolí zadek a kdo z kluků byl největší sadista Myslím, že to vyhrál Snortlin... Když si zpětně vybavuji tento výlet, musím říct, že to byly jedny z nejlepších Velikonoc, jaké jsem kdy zažila. Nejen díky tradicím, které se ve středisku každoročně dodržují či programům, ale i díky pohodovým lidem, se kterými jsem moc ráda strávila volný čas. 6

7 Mílí čtenáři, třeba Vám ještě o minule vydrželo zahloubání do poetických slov poetické čínské poezie, tak se z něj vymaňte a zkuste se soustředit: dnes to nebude tak poetické, ale zato poučné. Dnešní básničky jsou z knížky Menší poetický slovník v příkladech od pana Přemysla Ruta. Kdo chce trochu porozumět poezii a jejím všemožným útvarům, ať mi dá vědět, já mu ji půjčím:-). Dnes jen pár příkladů: Absolutní báseň (báseň, jejíž řeč je nezávislá na pojmové a významové hodnotě slova, pomíjí jakýkoli daný jazyk a vytváří si jazyk zcela nový) Vzpomínka na křišťálovou studánku Ypsilon žlouvejc křáhleplň um ochřejší je řvoul, holupí klukol tlube mln tmár dmouchná povidoul. Ejchť brseň chláchá, ráchora, chlář tlamaplacha rží, ráchora řimbabachora, prkšť brseň pableží. Metafora (označení jednoho jevu pojmenováním jevu jiného a srovnání nebo konfrontace obou těchto jevů na tomto základě) KOUTEK POEZIE Na Malostranském náměstí strmí kopec pistáciové zmrzliny v barokní oplatce, už dávno ztvrdlé na kámen. Dobroty neubývá, protože zmrzlinář Dienzenhofer uvěřil v zázraky a Pán mu požehnal. Slétávají se na ni andělé, které však nevidíme, protože věříme taktak v Malostranské náměstí. Synekdocha (přenos pojmenování jednoho jevu na jiný jev na základě jejich věcných souvislostí kvantitativních) Procházka Stromovkou Dobrý den, pane, řekla Neděle a upustila jasmínový květ s monogramem. Sklonil jsem se proň jako d Artagnan. Když jsem si oprášil koleno přelévaje krev z hlavy do srdce, stála přede mnou uniforma obecního hlídače protivná jako pondělí. Tak z naší lásky časem zůstane jen uschlý kapesníček. Ges 7

8 Čebínské Velikonoce ve verších Psáno dne velikonočního v inspirační krizi Lukas Jaro jako jedno z mála člověka hned zbaví sádla. Slunce hřeje pole sílí, sedlák chutě k pluhu pílí. V pondělí pak červený holky jsou dost zmatený, nevědí, co roupama, tak se honí s klukama. Těžký to ti borci mají holky se jim schovávají, v polích, lesích, potocích, drží je pak v rozpacích. Vysátým jak od upíra, klukům se pak vrací víra, že do cíle dorazí, holky tam povyrazí. Spolu se pak můžou líp, HOUPAT SE A VÍNO PÍT. Sádlo, pluh, upír, došlo z: L.Stastova@seznam.cz Originál této básně byl doma psán a nezabalen postiženým člověkem. Muži po roce jsou jako vlci ztřískat své milé jen tak moci. Pak oslavit ty svátky jara ony zmizí zase, skoro jako pára. Nestvůry z děr nevylezou ještě upír svůj rej rozbalí až příště. Dědečka snad neskolí ta?vára? (nečitelné..) Houpe se v křesle, on dočká se i rána. Lišky v lesích, chtěli by je v kleci A sádlo? Rozpustí se v peci. Lesy šumí, ptáci pějí Někteří se skoro smějí Pluhy z polí, nemají to těžký času dosti, už schovaly se běžky Muži, vlci, nebojí se chyby po roce zas uloví si ryby. sádlo, těžký, pluh, houpat se a upír. Končí už doba letošní zimy, těžký jak závěje časy to byly. Hustý jak sádlo a stejně tak slizký, chci zelený jaro a bílý jen břízky. Slunce zas vodu jak upír saje a vůní lákají daleké kraje. Ptáci se houpou na větvích stromů a já se těším zas vypadnout z domu. Sedláci s pluhy zasívaj obilí, už je tu jaro a léto za chvíli. Jarik Dnem Bris 8

9 Předně bych chtěl upozornit, že se budeme zabývat týmem, ve kterém jsem šel já, a to týmem Brtníci. Takže začneme mapou trasy. Celkem bylo třináct stanovišť. Prošli jsme sice všechny, ale do první trojky jsme se nedostali. Byli jsme asi čtvrtí. Jak to vlastně začalo? Došli jsme k Právnické fakultě, kde měl být start. Poté, co si nás pořadatelé zapsali, tak přijely tři autobusy a odvezly nás na Velkou Klajdovku, přesněji do lesního lomu. Tam nás autobusy vyhodili a odjeli. První šifra byla v lomu. Byly to poskládané kameny do nápisu Kopaniny. Všichni vyluštili a asi dvě stě lidí se začalo škrábat z lomu. Jen co jsme přešli silnici, vzali jsme si druhou šifru. Šifra dvě Docela těžká šifra. Ani jsme ji nedali. Nechali jsme se unést davem a haluzově jsme našli třetí šifru. V tuto chvíli jsme Toma měli za zády. Třetí šifra Třetí šifra se mi opravdu hodně líbila. Dokonce jsme ji vyluštili během pěti minut. Odkázala nás dál. Tom se k nám začal blížit. Tom na tom byl úplně stejně. Také minul. My jsme se ale rychleji zorientovali. A já jsem doběhl pro čtyřku, která nás měla odkazovat k Muchově boudě. Pátá šifra Dohnaly nás asi čtyři týmy. To bylo špatně. A ta šifra, taky nic moc. Psychika šla dolů... Vzali jsme si tedy nápovědu jedna a vyluštili jsme šifru. Pokračovali jsme dál. Tom nás předběhl ASI NA DESET MET- RŮ. Poté jsme ho předběhli my. Šestá šifra Přisli jsme na konečnou autobusu x58 společně s Tomem, vzali jsme si šifru, která nás odkazovala na Starou osadu. Byli jsme tu první. Jenže než autobus přijel, tak přišly jestě dva týmy. Takže na Starku jsme přijely čtyři týmy. Na šestou šifru jsme použili též nápovědu. Čtvrtá šifra Tady jsme nejvíce pohořeli. Minuli jsme čtyřku a došli k Muchově boudě. A tam jsme našli pátou šifru. 9 Sedmá šifra Už jsme zoufali, že nemáme šanci. Ostatní tři týmy, co jely s náma autobusem, už na Osadě nebyly. Ode-

10 brali jsme se tedy k ZŠ Kuldova. Tam ale bylo překvapení. Stál tam Tom s týmem a říkali, že ta šifra tu není. Pak se ale přiřítil tým starších a šifru našel v parku pět metrů od školy. Tuto šifru jsme vyřešili za půl minuty. Tom bohužel taky. Osmá šifra Byla nejdrsnější. Vzali jsme tam dva papíry. Na jednom byly obrázky, které nás měli zavést k devátému stanovišti. Deváté stanoviště bylo ale bez papíru. Na druhém papíru z osmého stanoviště jsme dostali obrázek domu, který jsme měli najít. Na domě byl nasprejován název náměstí, ke kterému jsme měli jít. Desátá šifra Sice jsme se neustále předbíhali s Tomem, ale nikdo jiný před námi nebyl. Zato jsme věděli, že za náma jsou nejmíň dva týmy. První. A měli vyluštit obrázek. Na tom jsme ale pohořeli a nedostali se mezi elitní trojku. Bylo to pitomý. Poslední šifra Tomovi se ale tenhle obrázek vyluštit povedlo a umístili se tak na druhém místě. klady Fakt super cesta autobusy přehlednost skvělá organizace počasí zápory chyba organizátorů na dvanáctém stanovišti A proto: 91, 91%!! Dvanácté stanoviště Sem jsme přišli první, jenže ta šifra tu nebyla. Po deseti minutách přišel Tom a pak dalších pět týmů. Ta šifra tu ale nebyla. Nakonec někdo zavolal a oni nám tu šifru dovezli. Ta nás odkazovala na ZŠ Kameničky (cíl). Tam jsme nahlásili příchod. Čekatelky naruby a poslepu 10 Thran Brno. Konečně zase doma. Skoro. Posledních 17 minut trolejbusem. Už se těším. Koupel, škola a tak, no vlastně to není tak žhavý. Tak to mám za sebou. Prozatím. Hurá dom. Pěšky či autobusem? Volím autobus. Jsem unavený. Sakryš jede to každou chvíli. A cesta je do kopce. Dost do kopce. Ty jo, to byl zahul. Ááá, autobus, tak to bude hustý. Doslova. Dva lidi na metr krychlový. Ještě že už jsme tady. Zbývá poslední maličkost. Úklid. To nemám rád. No, ale když se to dokáže správně podat. A když na konci úklidu čeká Puding. Hodně Pudingu. S lentilkama. Jak říkám, když se to umí podat A teď definitivní konec. Co se stalo po této nepříjemné události, si vybavuji jen matně. Myslím, že v tom nějak figurovalo jídlo. Jídlo nejlepší z požitků na tomto světě - jak je sladké, jak je slané, jak se rozplývá. Jaj, tak to jsem zase ulít. No, jak jsem řek, nějaký jídlo tam bylo. Už si to vybavuji. Televizní casting? Spielberg? Indiana Jones? Jára Cimrman? Že bych si něco poplet? Ne ne, fakt, bylo to tak. Tma. Hluk. Noc? Ne! Otevři oči! To nebyl dobrý nápad. Druhý pokus. To už je lepší. Ne, není! Vždyť je ráno! Komu sem zas co udělal? No jo, já vím, já vím. Cože? Rozcvička? Někdo se tady zbláznil. A já to nejs že by? Ale ne, opravdu je 11 hodin a tma. To znamená je večer. BINGO! Ale to rozcvička je nějaká divná. Ale naštěstí už končí. A hurá do spacáku. Do krásného teplého, příjemného spacáku. Z následujícího si vybavuji jen útržky. Někdo něco chce. Někdo něco vykládá. Teď to bude zajímavější někdo mi dává něco k jídlu. A zas někdo něco vykládá. A dokonce mám taky takové tušení, že to bylo možná i zajímavé. Počkat. Ze vzpomínek se mi vynořují nějaká písmena. M, E, dále T, že by to bylo O? Vidím D, I a K už je to zas pryč, snad nějaký nepříjemný zážitek z dětství. Konec byl úplně nejlepší. Opravdu se mi tam líbilo. Bavilo mě to. Škoda, že jsem zapomněl, co to bylo.

11 Eeeeeeeeee. Jako že mam někam jít? Ale to takhle nepůjde. Aha, to mám jako vylézt ze spacáku? Si dělaš srandu, ne? Neděláš? Aha, tak já už jdu. A jdu, a jdu, a jdu. Ono to bylo celkem daleko. Ale stálo to zato. Jídlo! A k tomu ten výhled, prostě nádhera. A pak zase zpátky. Ořechy, hodně ořechů. No nic, taky jídlo. A jíst se musí. Tolik ořechů jste ještě neviděli. A dokonce tam bylo kino. Malé, ale bylo. To bych vám přál, abyste to viděli. To bylo srandy. A jídla, ale to se trochu opakuji, co? Ke štěstí mi chyběl jen můj spacák. Naštěstí jsem ho dostal. Led, led a zase jenom led. Nechápu, proč zrovna já se musím tahat, nejdřív přes město, pak několik kilometrů lesem, s 10 kilo ledu? Ledu! Chápete to? Já ne, ale bylo to skvělý. Kolikrát se vám tohle poštěstí? Dám vám malou nápovědu. Mockrát ne. A navíc už jsme tam. Na Mlýně. Ještě 2 minuty. Už jen jedna. A je to tady. Začíná to. To jsem zvědav co mě čeká. Uvidíme. Pokud jste tento článek nepochopili, tak si z toho moc nedělejte. Já sem tam byl a dokonce jsem to i psal, ale stejně to vůbec nechápu. Můžu vám s jistotou říct jen jedno. Bylo to supr. A toho jídla Sonda do soukromí postav z našeho Komiksu Valérie Florentini Bris narozena otec popelář matka generální ředitelka telefonní společnosti bydliště netrvalé povaha zlá vzdělání školka, 1. stupeň ZŠ, 2. stupeň oblíbené jídlo šneci s houbovou omáčkou sourozenci nezná, ale má tři barva bot zelené narozena Černobyl v hokeji fandí Kazachstánu povolání momentálně i legální záležitost Alžběta Holcnerová Tommy narozena otec domácí hospodyně matka zápasnice sumo bydliště Srnčí 6, Žebětín povaha chytrá povolání Jonesova Asistentka, ve volném čase Barmanka v nočním klubu oblíbené jídlo humr v omáčce barva bot černobílé barva trika černobílé barva kalhot černobílé barva a styl vlasů černé afro znamení vodnář 11 oblíbený nápoj má ráda poslouchá zvíř. charakter majetek Indiana Jones pivo s džusem DJ Bobo RAM Stein kozel brýle, nic Filip narozen někde v Grónsku otec vysoká škola zametání ulic matka vyučená zednice bydliště egyptské pyramidy (stan kousek vedle) povaha nemá rád výpravy, jinak v dobré náladě vzdělání školka, 1. stupeň ZŠ, 2. stupeň ZŠ, střední škola se štěstím, vysoká škola povolání archeolog znamení štír shání gumáky velikosti 42 Richard Bobeš Pandy Honza narozen byl objeven na Sahaře změstnání uklízeč odpadků na ulici rodiče nezná bydliště všude možně i nemožně vzdělání 1. stupeň a skoro 2. stupeň znamení panna poslouchá šmoulíky majetek Alžbětina podprsenka

12 Zbývají poslední dva měsíce do konce roku a pak už pojedeme na tábor!!! Už je tedy jen velmi málo času na to, aby se daly získat nějaké body, avšak když se podíváme na výsledky bodování v měsíci dubnu, je jasné, že nás čekají velmi zajímavé souboje o pořadí jednotlivých družinách. Za duben gratulujeme Šnekovi (176 bodů) a Matějovi (172 bodů), kteří se ve svých družinách umístili na první příčce. Celoroční bodování sice má své nynější favority, ale může dojít i k velkému zvratu, jak u Zelených tak u Modrých. Hodně bodů získali především ti, co byli na Šutrech, ale i ti, co si své neúčasti pečlivě omlouvají. Velmi děkujeme hlavně těm, kdo se zúčastnili právě zmiňované brigády v Bohdalově. Zemědělci byli velmi spokojeni a odměna pro všechny snad byla také dostatečná. Možná také budeme za rok či dva opět v Bohdalově tábořit. Přiveďte nováčka!!! Ještě jednou připomínám, že by bylo velmi dobré, kdyby nás bylo více. Užijeme víc srandy a bude nás na akce jezdit víc. Proto znovu opakujeme: Přiveďte nováčka!!! Je ceněn 20 body do bodování. Boj prvoků je v plném proudu! Když jsem na konci dubna přišel do klubovny spočítat, kolik má které Medvídě prvoků, nestačil jsem se vůbec divit. Nejenže oba hrací plány jsou skoro narvány k prasknutí, ale také je vidět, že po každém tahání MEDVÍDĚCÍ KOUTEK duben Prvoci Pořadí Kubík Tomík 8 5. Honzík Paťas Matěj Tomáš David Kuba Šnek Adam se stavy prvoků neustále mění. Například Kubík, který ještě před měsícem měl suverénně nejrozsáhlejší kolonii ze všech, má nyní tak asi poloviční počet prvoků. Zkrátka došlo k tomu, čeho se všechny druhy obávají, totiž k přemnožení a následnému vymření v důsledku nedostatečně velikého životního prostoru. Inu, nedá se nic dělat. Jak to tedy na konci dubna vypadalo, je shrnuto v tabulce. Nejlepšími druhy jsou prvoci Matěje a Kuby. No ale počkáme co bude za další měsíc, myslím že to bude ještě hodně velká změna Vlček Přítel zvířat 1. Podle vzhledu poznáš 10 druhů u nás žijících savců. 2. Podle hlasu a vzhledu poznáš v přírodě 5 druhů ptáků. 3. Poznáš 10 druhů ryb, obojživelníků a plazů žijících volně v naší přírodě. 4. V přírodě budeš pozorovat a určíš 15 bezobratlých. 5. Umíš napodobit hlasy 8 domácích zvířat. 6. Poznáš stopy srnce, jelena, zajíce, veverky, lišky bažanta. 7. V zimě se staráš o ptáky a lesní zvěř (vyrobíš krmítko, budku nebo budeš pečovat o krmelec). 8. Nakreslíš alespoň 2 obrázky ze života zvířat. 9. Vysvětlíš hlavní zásady ochrany chráněných živočichů. duben DS OV DS DS OV4 DS Duben Pořadí Součet Pořadí Kubík (65) (17) Tomík (65) Honzík Paťas (65) (17) Matěj (65) Tomáš David Kuba Šnek Adam Mašík

13 Tak a máme tu TEN měsíc. Měsíc plný kvítí, spousty bláznivých nápadů, státních svátků a lásky. Měsíc, na který všichni čekáme. Dobrá, dobrá, milé Berušky, přeháním - všechny samozřejmě čekáme na červenec, ale teď tu máme květen, tak proč toho nevyužít. Pro ty, co mají trochu problémy si vzpomenout, co jsme vlastně dělaly celý uplynulý měsíc duben to zrekapituluji. Začaly jsme aprílovou schůzkou, na které jsme zpívaly kvůli následujícímu dni, kdy jsme zavítaly na Vozembouch - vložené naděje jsme nezklamaly - první místo od konce přece není tak špatné:o) jsme byly na výstavě a o den později se bohužel nekonal OV jsme se seznamovaly s jarní květenou a obvazovými technikami (to abychom při tom blbnutí věděly, co dělat, když to přeženeme). A se naše větší část odjela vyhřívat na šutry a mladší Berušky přijely Takže, milé Berušky, doufám, že už jste se dostatečně zregenerovaly po šutrech (ono trochu víc energie nikdy není k zahození) a základ opálení vám vydrží do července, protože by nebylo zrovna příjemné spálit si veškeré tváře, ruce DÍVČÍ KOUTEK a ramena ještě jednou. Hibou, (Miwe) duben březen duben celkem pořadí Andělka Ivča - 136,5 136,5 5. Jana Lucka Terka Simča Eva Hibou Joyi Renar Drahé Berušky, jak jste si již určitě všimly, na konci každého měsíce obdržíte určitý počet barevných kartiček. Tyto kartičky, prosím, lepte podle čísel na obrys tajemného ostrova, kterého jste si již určitě všimly v naší klubovně. Také na nástěnce nejblíže k oknu můžete najít soutěž o nejlepší popisek k fotce. Tož vemte do ruky propisku, papírek a pište!!! A na zadní stranu hoďte svůj podpis, abychom mohly určit výherce. Já A co nás čeká tento měsíc? závod vlčat a světlušek pro malé Berušky Svojsíkáč pro velké Beruchy jednodenní výlet TTT Tvrdý Táborový Trénink 13 KDO JE TO? Orwen Posledně to bylo asi dist těžký že? To proto, že byla Ajeťák posledně dost neqalitní. Tak znovu. Jistě jste vážení čtenáří uhodli kdo byl v předchozím Ajeťáku. Byla to Joyi (v pyžamu a focená zblízka). Uhodnete i nyní kdo se na fotce sktývá? Tentokrát jsem použil tzv. posterizaci. Nebojte se posílat další fotky do vaší oblíbené rubriky jedině tak zajistíte, abyste zde nebyli právě vy.

14