Bible. Michael Keene

Transkript

1 Bible kapesní průvodce Michael Keene

2 Michael Keene: Bible kapesní průvodce Z anglického originálu přeložila Miroslava Čejková 2011 Text copyright 2002 Michael Keene. Original edition published in English under the title The Bible by Lion Hudson plc, Oxford, England. Copyright Lion Hudson plc Překlad: Miroslava Čejková Odborná redakce: Alexandr Flek Úprava textu pro české vydání: Miroslav Kubíček Sazba: Luboš Kendra Tisk: Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Vydal Biblion, o. s., 2011 Krocínovská 6, Praha 6 Adresa pro objednávky: BIBLION, o. s Branky 11 Biblické citace jsou uvedeny podle znění Bible, překlad 21. století 2009, BIBLION, o. s. Všechna práva vyhrazena. ISBN Seznámení s Biblí 6 PŘEHLED BIBLICKÝCH DĚJIN 8 SVĚT BIBLE 36 JAK BIBLE VZNIKLA 64 PRŮŘEZ BIBLÍ 86 BIBLE A JEJÍ VLIV 122 Slovníček pojmů 152

3 Bible se zaměřuje na dva hlavní příběhy: o Izraeli a o Ježíšovi. Dávní předkové Izraele obývali svět drobných městských států. Tato opevněná města chránila obyvatele, kteří hospodařili na okolní půdě, před neustálým ohrožením ze strany nomádských kmenů hledajících pastviny pro svůj dobytek. Prvními praotci izraelského národa byli Abraham, Izák a Jákob. Jejich potomci se v zemi Kanaán rozrostli v lid, který se však nedlouho po svém zrodu ocitl na čtyři staletí v egyptském otroctví. Když se Izraelitům nakonec podařilo z otroctví uniknout, začali inspirováni vírou v Boha pod Mojžíšovým a později Jozuovým vedením hledat zemi zaslíbenou jejich praotcům. Izrael byl dlouhou dobu v podstatě volným seskupením různých kmenů pod vedením svých vůdců neboli soudců. Tyto kmeny se jen těžko bránily svým mocným nepřátelům, a proto lid požadoval krále, který by jim zajistil ochranu. Prvním izraelským králem byl Saul, po něm následoval David a po něm Šalomoun. Po Šalomounově smrti se však národ rozdělil na dvě království, Izrael a Judsko. Izrael přetrval do roku 721 př. n. l., kdy ho dobyli Asyřané. Judsko napadli roku 586 př. n. l. Babyloňané, kteří dobyli Jeruzalém a odvlekli většinu obyvatel do zajetí. Po vpádu Babyloňanů okupovali území Izraele a Judska Peršané a později Římané. V době, kdy byla země pod římskou nadvládou, se ve vesničce Betlém narodil Ježíš Kristus. Mluvil o Božím království, které je tu i pro chudé, potřebné a sociálně vyloučené lidi. Jeho nepřátelé ho nakonec zabili, ale po třech dnech byl Ježíš vzkříšen k životu. Krátce nato Bůh naplnil první křesťany svým svatým Duchem, a tak se zrodila církev. Bůh je tak nevyčerpatelně bohatý, že se může dát cele každému člověku, že zde může být pouze pro něj a zároveň pro každého dalšího, pro miliony a miliardy dalších. V tom spočívá tajemství jeho nekonečnosti a nevyčerpatelné štědrosti. LADISLAUS BOROS, KATOLICKÝ TEOLOG, 20. STOLETÍ PŘEHLED BIBLICKÝCH DĚJIN Východ slunce za horou Sinaj, kde Mojžíš od Boha přijal ustanovení Zákona. Praotcové 10 Od exodu po zaslíbenou zemi 12 Soudcové 14 První izraelští králové 16 Rozdělené království 18 Asyřané 20 Babyloňané 22 Návrat z exilu 24 Řecko a Římská říše 26 Ježíš 28 Zrod křesťanství 30 Pavlovy misijní cesty 32 Mladé církve

4 Oblast Předního východu sahající od řek Tigris a Eufrat přes Asýrii podél Středozemního moře a dále na jih přes Sýrii a Kanaán až k údolí Nilu je známá také pod názvem Úrodný půlměsíc. Toto území je považováno za kolébku civilizace, protože právě zde se v době asi let př. n. l. vyskytovala nejstarší známá osídlení. Jednou z nejvýznamnějších dávných civilizací byli Sumerové, kteří se kolem roku 3500 př. n. l. usadili poblíž ústí Perského zálivu. V celé oblasti postupně vznikaly městské státy jako Ur, Mari, Cháran, Ugarit, Byblos, Damašek a Megido, jež měly klíčovou roli jak z obchodního, tak vojenského hlediska. Když později vznikly mocné říše jako Egypt, Asýrie a Babylon, usilovaly o ovládnutí izraelského území kvůli jeho strategické poloze uprostřed Úrodného půlměsíce. Tak se tyto mocnosti staly účastníky událostí popisovaných ve Starém zákoně. Ve starověkém světě se šířila vyprávění o původu světa, stvoření člověka a o velké potopě, jež byla trestem za lidský hřích. Nejdůležitější z nich jsou zejména dva příběhy. Epos o Gilgamešovi je babylonský příběh zmiňující potopu, kterou seslali bohové jako trest za hříchy lidstva. Gilgamešův potomek podle tohoto líčení unikl božskému hněvu na lodi, jež přistála na hoře Ararat. Kniha Genesis obsahuje podobný příběh, v němž Bůh stvoří vesmír a veškerý život z beztvarého chaosu. Vrcholem tohoto Božího díla je stvoření prvního muže a ženy. Jejich idylický život však brzy končí následkem jejich neposlušnosti, kterou na svět přichází hřích. Strmý morální pád lidstva je zastaven teprve Božím rozhodnutím způsobit nesmírnou potopu, která zničí veškeré lidstvo kromě muže jménem Noe a jeho rodiny. Ta má po opadnutí potopy znovu naplnit zemi potomky, kteří by vedli bezúhonný život. Bůh také dává Noemovi znamení duhu na nebi aby potvrdil svůj slib, že podobnou potopu už nikdy nedopustí, ať už budou lidé v budoucnu žít jakkoli zkaženě. Tehdy Bůh řekl: Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby! Ať panují nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem, nade vší zemí i nad veškerou havětí lezoucí po zemi. GENESIS 1:26 SVĚT BIBLE Na chodu biblických dějin se podílely starověké říše Předního východu. Zaslíbená země 38 Regiony 40 Podnebí 42 Rostlinstvo 44 Manželství a rodinný život 46 Vzdělávání 48 Stravování 50 Pracovní život 52 Život na vesnici a ve městě 54 Cestování a doprava 56 Slavnosti a svátky 58 Chrám 60 Novozákonní náboženství

5 Slovo Bible pochází z řeckého výrazu biblia, tedy knihy. Tento původní tvar množného čísla nás upozorňuje na skutečnost, že Bible, a to jak židovská, tak křesťanská, nepředstavuje jediné knižní dílo, ale celou sbírku knihovnu většího počtu literárních děl. Hebrejská Bible získala zhruba dnešní podobu asi ve 4. století př. n. l.; novozákonní spisy pak křesťané přijali za směrodatné před rokem 100 n. l. Jejich uspořádání a začlenění do celku Nového zákona, jak jej známe dnes, ovšem probíhalo ještě v následujících staletích. Knihy Starého a Nového zákona (jak je spojuje křesťanská Bible) tvoří velmi různorodý celek. Většina z nich zřejmě procházela dlouhým procesem úprav, nových výkladů, adaptace a rozšiřování. Biblická kritika nám může pomoci do tohoto procesu částečně nahlédnout, přesto však zůstávají závěry badatelů v tomto oboru prozatím jen přibližné. Hebrejskou Bibli (Starý zákon) tvoří 24 knih rozdělených do tří skupin: Zákon (Tóra), Proroci a Spisy. Starověký řecký překlad tyto spisy rozdělil na celkem 39 knih a toto uspořádání je dnes v tištěných Biblích běžné. Jedná se o následující knihy: Tóra, neboli Pět knih Mojžíšových (Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium). Proroci, kteří se dělí na přední neboli starší (knihy Jozue, Soudců, Samuelovy a Královské) a zadní neboli mladší (Izaiáš, Jeremiáš, Ezechiel a Dvanáct malých proroků). Spisy, do nichž patří Žalmy, Job, Přísloví, Rút, Píseň písní, Kazatel, Pláč, Ester, Daniel, Ezdráš-Nehemiáš a knihy Letopisů. Nový zákon obsahuje dalších 27 knih, které lze rozdělit na: Historické spisy, tedy čtyři evangelia a Skutky apoštolů. Epištoly, neboli dopisy, které napsali apoštolové Pavel, Petr, Jan a další. Apokalyptickou literaturu, kterou je kniha Zjevení. Pokud by byla Bible napsána přímočarým stylem, pokud by z ní byly vynechány všechny nejasnosti a rozpory a pokud by byl její jazyk neustále modernizován tak, aby vyhovoval soudobému vkusu, pak by se jistě stala mnohem méně významným dílem. J. K. GALBRAITH, HISTORIK A EKONOM JAK BIBLE VZNIKLA Svitek Tóry vystavený během modliteb u Západní zdi v Jeruzalémě Biblický text 66 Hebrejská Bible 68 Septuaginta 70 Hebrejský kánon 72 Kumránské svitky 74 Od úst k ústům 76 Nový zákon 78 Překlady Písma 80 Bible a reformace 82 Biblická kritika

6 Nástěnné malby s výjevy ze Starého zákona zdobí stěny synagogy v Dura Europos v dnešní Sýrii, kolem 240 n. l. Judaismus a křesťanství jsou jediná dvě náboženství, která sdílejí značnou část svých svatých Písem, ačkoli se ve svých postojích k nim často podstatně liší. Židé věří, že veškeré jejich Písmo je inspirované Bohem, základ jejich víry ovšem tvoří prvních pět knih Bible, tedy Tóra neboli Pentateuch. Věřící židé jsou Bohu nesmírně vděční za dar šabatu, dne odpočinku, avšak za největší Boží dar izraelskému lidu je považována Tóra. Jak je uvedeno v Mišně, rabínském komentáři k Tóře, když někdo studuje Tóru, celý svět je mu zavázán. Hebrejskou Bibli kromě Tóry tvoří ještě Proroci a Spisy. Narozdíl od Židů, pro které má Starý zákon hodnotu sám o sobě, pro řadu křesťanů jeho hlavní význam spočívá v tom, že ukazuje na budoucí Mesiášův příchod na svět. Příchod tohoto zaslíbeného Spasitele podle křesťanství nastal narozením Ježíše, jehož vtělení je popsáno ve čtyřech evangeliích. Ta tvoří základ pro Skutky apoštolů a všechny ostatní spisy Nového zákona. Jinými slovy, všechny novozákonní knihy rozvíjejí ústřední bod křesťanské víry: Bůh vstoupil do světa v osobě Ježíše Nazaretského, který zde žil, byl ukřižován a vzkříšen z mrtvých. V Bibli jsem nalezl slova pro své nejniternější myšlenky, písně pro chvíle radosti, vyjádření pro své skryté smutky a prosby pro chvíle zahanbení a slabosti. SAMUEL TAYLOR COLERIDGE ( ), ANGLICKÝ BÁSNÍK A LITERÁRNÍ KRITIK PRŮŘEZ BIBLÍ Pět knih Mojžíšových 88 Sepsání Tóry 90 Přední proroci 92 Velcí proroci 94 Dvanáct malých proroků 96 Spisy 98 Apokryfy 100 Čtyři evangelia 102 Matouš 104 Marek 106 Lukáš 108 Jan 110 Skutky apoštolů 112 Novozákonní korespondence 114 Pavlovy listy 116 Ostatní listy 118 Zjevení Janovo

7 Faraonova dcera nachází Mojžíše (1904), Sir Lawrence Alma-Tadema ( ). Bible je nejvíce rozšířená, překládaná, vydávaná a prodávaná kniha všech dob. Pro lidi, kteří se jí snaží porozumět v kontextu současné kultury, je někdy těžké přisoudit jí význam ve světě, jemuž vládne spíše relativismus nežli absolutní hodnoty. Na některých místech je však tato otázka velmi aktuální. V Latinské Americe se církevní představitelé i laičtí věřící shodují, že podle Ježíšova učení je Bůh na straně chudých. V Africe i jinde pak křesťané stojí před úkolem zasadit učení Bible do specifického kulturního prostřední a prokázat, že tyto dva prvky nejsou nezbytně v rozporu. Bible přinášela během světové historie inspiraci kulturního rozvoje v nerůznějších oblastech. Celá staletí byla církev jediným významným sponzorem výtvarného umění a např. spojení bohoslužby s hudbou je zřejmé. Také pro spisovatele, básníky i dramatiky představovala Bible vždy nepřebernou pokladnici příběhů, slovních spojení a metafor. Je pravděpodobné, že vliv Bible bude nadále sílit zejména v zemích rozvíjejícího se světa, kde se křesťanství v současné době těší značnému růstu a Bible se stává stále dostupnější jak v tištěné, tak elektronické podobě. Naproti tomu v západním světě dnes křesťanství musí čelit závažným výzvám. Bible nabízí nejen osobní obrácení, ale i sociální transformaci. Boží vláda se skrývá za horizontem utopie, ale její uskutečnění začíná už zde na zemi. SERGIO TORRES, LATINSKOAMERICKÝ TEOLOG BIBLE A JEJÍ VLIV Bible a misie 124 Evropa 126 Amerika 128 Afrika 130 Asie a Austrálie 132 Výtvarné umění 134 Hudba 136 Literatura 138 Film 140 Bible a judaismus 142 Bible a Korán 144 Feminismus 146 Postmodernismus 148 Bible v elektronickém věku