Obsah: Perspektiva energetických projektů ve veřejném sektoru 2 Příklady dobré praxe 3 Malá řešení pro energeticky úsporné projekty, část 1: reflexní

Transkript

1 Obsah: Perspektiva energetických projektů ve veřejném sektoru 2 Příklady dobré praxe 3 Malá řešení pro energeticky úsporné projekty, část 1: reflexní panely Heatkeeper 6 Newsletter of the Regional Energy Agency of Moravian-Silesian Region, February 2011

2 Perspektiva energetických projektů ve veřejném sektoru Vladimír Baginský, Boris Ryšavý Dosavadním motorem energetických projektů byla a je podpora ze strukturálních fondů EU, zejména z Operačního programu Životní prostředí. V rámci 3.osy OPŽP veřejný sektor MSK, na krajské i komunální úrovni, realizuje k dnešnímu datu v různém stupni rozpracovanosti projekty ve výši 2,935 mld Kč. Dotační podpora z evropských a národních fondů činí 1,370 mld Kč a spoluúčast veřejného sektoru na financování projektů dosahuje 1,565 mld Kč. Co tento stav znamená? Znamená to na jednu stranu akceleraci energetických projektů zejména v oblasti úspor zateplením veřejných objektů, v naprosté většině školských zařízení a nemocnic, na druhou stranu vysoká míra spolufinancování přináší vyčerpanost veřejných rozpočtů. Blížíme se k závěru programovacího dotačního období a otevírá se otázka, jak v energetických projektech pokračovat a z čeho je financovat. Pokud bude platit to, co uvedl v Prioritě č. 8/2010 první náměstek ředitele SFŽP Dušan Fibinger, pak na straně dotací můžeme očekávat pro další období snížení příjmů ze strukturálních fondů EU o 30% a jejich směrování spíše do oblasti tzv. doplňkových nástrojů, tj. podpory zelené vědy, výzkumu, spouštění a ekologických inovací. Na straně veřejného sektoru pak vidíme ztrátu schopnosti a vůli tyto projekty spolufinancovat. Proto odpověď na naši otázku zní: Hledejme finance v privátním sektoru. Výhody tohoto postupu? Flexibilita trhu, tj. pokud navrhneme projekt ekonomicky výhodný, podnikatelský subjekt, který ho zrealizuje, se vždy najde. Tyto projekty, kde dochází ke spojení veřejné správy a podnikatelského subjektu se nazývají PPP, v oblasti energetických projektů zaměřených na úspory nebo efektivitu výroby pak EPC a EC. Definice a základní principy těchto projektů jsou pro odbornou veřejnou dostatečně známé. Za výzvu považujeme způsob prosazení těchto projektů na různých úrovních veřejné správy od vedení kraje až po vedení měst a obcí. Zde postrádáme rozpracovaný marketing, který by nastartoval trh s PPP projekty, respektive EPC k růstu, jak v počtu projektů, tak hráčů na straně veřejného sektoru a podnikatelské sféry. V České republice je oblíbený slogan, že PPP, resp. EPC projekty jsou jako sněžný muž. Všichni o něm mluví, ale nikdo ho neviděl. Toto vytváří nejistotu a nedůvěru zejména na straně veřejné sféry. Cílem naši agentury pro rok 2011 je připravit kampaň na podporu EPC projektů. Kampaň bude zaměřena prioritně na komunální část veřejného sektoru, na obce a města MSK. Co bude řešit? Vedle základní osvěty PPP a EPC projektů se soustředíme na dvě základní oblasti. 1. Ošetření rizik, zejména nevhodné rozložení rizik mezi soukromý a veřejný sektor. Proč toto vyvozujeme? Souhlasíme s názorem Blanky Dvořákové z KPMG ČR, který prezentovala na nedávné konferenci ředitelů stavebních společností, že v tomto segmentu převládá malá zkušenost s těmito typy projektů. Nedostatek historické zkušenosti se může výrazně promítnout do špatné kvality smluv a nevýhodných podmínek pro všechny zúčastněné strany. 2. Druhou otázkou je, kam tyto projekty směřovat. Hned první na ráně jsou projekty energetických úspor zateplením starých budov. V některých případech lze dobrým opatřením snížit množství spotřebované energie až o polovinu. Ovšem návratnost těchto projektů je nad 20 let a postrádá ekonomickou zajímavost. Newsletter of the Regional Energy Agency of Moravian-Silesian Region, February

3 Daleko výhodnější je orientace na zdroje energií (tepla i EE), ale především na její efektivní spotřebu. Zkušenosti s fotovoltaikou poněkud diskvalifikují velké obnovitelné zdroje na výrobu elektrické energie. Do popředí se tlačí lokální výroba tepla a elektřiny, případně v kombinaci. A to zejména v takových projektech, které mají podporu mimo strukturální fondy, např. cenovou politikou ERU. Směřování projektů vidíme do dvou oblastí: 1. absorpční stroje pro výrobu tepla 2. malé lokální kogenerační jednotky pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, případně ve spojení s bioplynovou stanicí. Na závěr konstatujeme, že budoucnost energetických projektů vidíme ve spolupráci veřejného sektoru s privátním a to zejména na projektech obnovy lokálních zdrojů tepla a elektřiny například s využitím absorpčních strojů nebo kogeneračních jednotek. Projekty musejí mít návratnost na úrovni 5 7 let, tak, aby byly zajímavé nejen pro privátní a veřejné hráče, ale byly zároveň přijatelné pro bankovní sektor a nastartovaly jeho ochotu tyto projekty vhodnými úvěrovými produkty podpořit. Příklady dobré praxe: a) použití tepelného čerpadla pro vytápění průmyslového objektu V Popůvkách u Brna, v bezprostřední blízkosti dálnice, stojí výrobní hala a kanceláře společnosti Autogard, která se zabývá výrobou turniketů a parkovacích systémů. Objekty, kterých vyrostly v posledních letech v České republice stovky, možná tisíce. Tento se od ostatních liší především tím, že teplo pro vytápění a přípravu TV je připravováno ve zdroji, který je tvořen sestavou dvou plynových tepelných čerpadel ROBUR PRO GAHP AR a dvojicí plynových kondenzačních kotlů ROBUR PRO AY. Vlastní topný systém je tvořen nástěnnými fan-coily ROBUR. Použitá tepelná čerpadla vzduch/vzduch mají při teplotě venkovního vzduchu 7 C a teplotě topné vody na výstupu 50 C topný výkon 35,2 kw. To při tepelném příkonu 25,4 kw v zemním plynu dává účinnost využití plynu (G.U.E.) 140 %. Zatímco absorpční tepelná čerpadla s ohledem na ekonomický provoz zajišťují základní výkon, pro pokrytí špičkového výkonu slouží dvojice kondenzačních kotlů ROBUR PRO AY s výkonem 2 x 34,4 kw. Newsletter of the Regional Energy Agency of Moravian-Silesian Region, February

4 Celkový instalovaný topný výkon činí 139,2 kw. Sestava tepelných čerpadel a kondenzačních kotlů je umístěna na střeše haly. Instalovaná plynová tepelná čerpadla ROBUR typ PRO GAHP-AR jsou v reverzním provedení, to znamená, že kromě přípravy topné vody umožňuje v letním období i výrobu studené vody o teplotě 3 C pro potřebu klimatizace pouze prostřednictvím zemního plynu. Maximální chladící výkon obou zdrojů pak činí 33,8 kw. b) použití solárního absorpčního chlazení administrativní budovy v ZOO Ostrava Petr Kramoliš Společenské prostory Administrativní budovy vyžadují chlazení pro udržení pohody prostředí, zvláště při vyšších venkovních teplotách nebo při větší návštěvnosti. Potřeba chladícího výkonu vzniká v prezentačním sále pro 52 návštěvníků, foyeru, zasedací místnosti (administrativní budova) a vrátnici. Předpokládaný výkon je cca kw. Chladícím médiem bude voda 6/12 C. Jednotky v chlazených prostorách jsou součástí TZB. Rozvody chladící vody 6/12 C mimo strojovnu chlazení jsou součástí TZB. Hlavní předností absorpčního chlazení je velmi nízká spotřeba elektrické energie, t. j. cca % kompresorových jednotek. Investor čelí nárůstu el. příkonu ZOO úspornými technologiemi a snižováním spotřeby tepla a chladu. Další předností absorpčního chlazení je velmi nízká hlučnost a spolehlivost provozu. Pohon obstarává především tepelná energie, která je v tomto případě získávána ze solární soustavy. Nabídka solárního tepla a potřeba chladu probíhá víceméně ve stejném čase, pouze se zpožděním 1 2 hod. (chlad.) Je to výhodné také proto, že je možno vytvořit solární soustavu kombi plus, což je soustava Newsletter of the Regional Energy Agency of Moravian-Silesian Region, February

5 zajišťující ohřev teplé vody, vytápění objektu a chlazení. Využití takové soustavy je vysoké, neboť potřeby se vzájemně vykrývají a soustava nemá doby stagnace v letním období. Chladící zařízení je umístěno ve 3 NP, protože na solární soustavu funkčně navazuje. Kompaktní chladící jednotka je umístěna vedle strojovny na střeše v obestavěném atriu zákrytu, který je nahoře otevřený. Výhodou tohoto zákrytu je usměrnění hluku (šumění) zvláště ve večerních a nočních hodinách nahoru, mimo pobytovou zónu. TECHNICKÉ UKAZATELE Chladící výkon soustavy 35 kw Teplotní parametry - chlazená voda 7/12,5 C chladící voda 27-31/31-35 C topné médium 93/80 C Max. provozní tlaky 6 bar Topný solární příkon 54 kw Odváděné teplo 89 kw Chladící faktor COP 0,7 El. příkon absorpční chladící jednotky 410 W El. příkon chladící věže 2,5 kw Newsletter of the Regional Energy Agency of Moravian-Silesian Region, February

6 Malá řešení pro energeticky úsporné projekty, část 1: reflexní panely Heatkeeper Boris Ryšavý V několikadílném seriálu se budeme věnovat malým a levným řešením v oblasti energeticky úsporných projektů, které se objevují na našem trhu. První část je věnována reflexním panelům Heatkeeper. Reflexní panely představují další krok ve vývoji instalací, které plní jednoduchý úkol, a to přimět stěnu za radiátory k tomu, aby teplo nepohlcovala, ale odrážela zpět do místnosti. Panely se jednoduchým způsobem umísťují za topná tělesa a snižují prostup tepla venkovní stěnou za radiátorem. Vedle snížení tepelných ztrát zdiva za otopnými tělesy odrazem tepelné energie zpět do místnosti, reflexní panely svým tvarem zlepšují cirkulaci v místnosti. Reflexní panely mají původ v Kanadě. Studie kanadské agentury NGTC prezentuje 30% rozdíl v teplotách zdiva za radiátorem před a po instalaci panelů. To, že je teplo odráženo do místnosti a není pohlcováno zdivem, přispívá k maximálnímu využití výkonu otopného tělesa. Dle našeho názoru je uplatnění této technologie v našich podmínkách nejvýhodnější u starších budov, kde byla v rámci revitalizace objektu provedena nebo je plánována pouze výměna oken, nikoli zateplení obvodového zdiva. Reflexní panely nemohou samozřejmě plně suplovat vnější zateplení obvodového zdiva, ale mohou výrazně přispět k větší tepelné pohodě v místnosti. Z pohledu cirkulace panely svým tvarováním příznivě ovlivňují rychlost a směr proudění ve vytápěném prostoru a zmenšují oblasti tepelné nepohody v místnosti. Pokud chceme takto vytvořené teplené zisky přeměnit v úspory na zdroji tepla, pak základní podmínkou je regulace teploty vody v otopné soustavě a to na základě vnitřní nebo vnější teploty. Např. termostatickými ventily, ekvitermní regulací nebo kombinací obou způsobů regulace. Tam, kde regulace kopíruje provoz budovy, panely zkracují dobu nutnou na vytopení budovy na denní provozní teplotu. V UK je touto jednoduchou technologií vybaveno zhruba 5000 bytových domů nebo objektů škol, či veřejných institucí. Ve prospěch tohoto řešení hovoří fakt, že nejnovější otopná tělesa jsou svým tvarem projektována ke stejné funkci vyzařování tepelné energie do místnosti jako hodnocené panely. Nás, jako agenturu, a další zájemce o toto řešení zajímají ověřené přínosy instalace těchto panelů. Proto jsme provedli zkušební instalaci a o výsledcích měření po dobu celé topné sezóny Vás budeme informovat. Newsletter of the Regional Energy Agency of Moravian-Silesian Region, February