VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Uţívání vitamínů a potravinových doplňků v těhotenství

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Uţívání vitamínů a potravinových doplňků v těhotenství Bakalářská práce Autor: Lucie Nešporová Vedoucí práce: PhDr. Lada Cetlová, PhD. Jihlava

2 2

3 Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou uţívání vitamínů a potravinových doplňků v těhotenství. V teoretické části jsou informace o tom, co to jsou vitamíny, minerální látky a stopové prvky. Dále jaký mají vliv na vývoj dítěte. Praktická část se skládá z výzkumu a jeho následného vyhodnocení. Cílem práce je, zjistit kolik ţen uţívá v těhotenství vitamíny, jaký měly vliv na jejich zdravotní stav a zda ovlivňují porodní váhu novorozence. Klíčová slova Vitamín, minerál, stopový prvek, potravinový doplněk, těhotenství. Annotation This thesis deals with the use of vitamins and food supplements in pregnancy. In the theoretical part, information about what are the vitamins, minerals and trace elements. Furthermore, how they impact on child development. The practical part consists of research and its subsequent evaluation. The aim of my work is to determine how many women used vitamins during pregnancy, how they affect their health and that influence birth weight newborns. Key words Vitamin, mineral, trace element, food suplement, pregnancy. 3

4 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce paní doktorce Ladě Cetlové, za spolupráci a trpělivost při tvorbě této bakalářské práce a při tvorbě výzkumného dotazníku. Poděkování patří také zaměstnancům lékárny v Třešti, kteří mi ochotně poskytli informace o potravinových doplňcích pro těhotné. V neposlední řadě děkuji své rodině, která mi také velice pomohla. Děkuji! 4

5 Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Třešti dne Podpis 5

6 Obsah 1 Úvod Cíle práce Hypotézy.10 2 Teoretická část Vitamín Stopový prvek Minerální látky Potravinové doplňky Faktory ovlivňující účinnost doplňku Základní formy potravních doplňků a doplňků stravy Vitamíny rozpustné ve vodě Vitamíny skupiny B Vitamín C kyselina askorbová Vitamín H biotin Vitamíny rozpustné v tucích Vitamín A retinol Vitamín D kalciol, cholekalciferol Vitamín E tokoferol Vitamín K fylochinon, menachinon Stopové prvky Ţelezo Selen Zinek Fluor Měď Jód Chróm Mangan Bór Molybden Křemík

7 Kobalt Minerální látky Draslík Sodík Vápník Hořčík Fosfor-Fosfáty Chlór-Chloridy Potravinové doplňky pro těhotné jednotlivé druhy Centrum materna DHA Calibrum babyplan Calibrum mami Pregnium Gravital Gravilakt Multi-tabs perinatal Elasti-Q Prenatal DHA Femibion Femibion Acidofolan Elevit Pronatal Promagsan GS Mamavit GS Mamavit Prefolin DHA Magnachat.28 3 Potravinové doplňky pro těhotné a porodní váha novorozence Fyziologický novorozence Zralost novorozence Trofika novorozence Vzhled novorozence Vitamíny a váha novorozence Praktická část Metodika výzkumné práce Charakteristika vzorku respondentů 30 7

8 4.3 Charakteristika výzkumného prostředí Průběh a popis výzkumu Výsledky výzkumu Vyhodnocení dotazníkové otázky č Vyhodnocení dotazníkové otázky č Vyhodnocení dotazníkové otázky č Vyhodnocení dotazníkové otázky č Vyhodnocení dotazníkové otázky č Vyhodnocení dotazníkové otázky č Vyhodnocení dotazníkové otázky č Vyhodnocení dotazníkové otázky č Vyhodnocení dotazníkové otázky č Vyhodnocení dotazníkové otázky č Vyhodnocení dotazníkové otázky č Vyhodnocení dotazníkové otázky č Vyhodnocení dotazníkové otázky č Vyhodnocení dotazníkové otázky č Vyhodnocení dotazníkové otázky č Vyhodnocení dotazníkové otázky č Diskuze.48 5 Závěr 51 6 Seznam pouţité literatury 53 7 Internetové zdroje 54 8

9 1 Úvod Co se týká otázky uţívat v těhotenství vitamíny nebo potravinové doplňky, mají lidé různé názory. Někteří tvrdí, ţe to potřeba není, jiní jsou přesvědčeni o tom, ţe tím pro sebe a své budoucí miminko udělají to nejlepší. Ale kde je pravda? Vitamíny, minerální látky a stopové prvky jsou beze sporu velice důleţitou součástí výţivy, která má výrazný vliv na naše tělo. A právě v těhotenství nastává situace, kdy se potřeba některých vitamínů a minerálů zvyšuje aţ o 100 %. Těhotenství vede k hypermetabolickému stavu, který zajišťuje adekvátní růst a vývoj plodu. Organismus těhotné ţeny musí zajistit, jak své vlastní nutriční potřeby, tak dostatečný přísun ţivin k vyvíjejícímu se plodu. Toto se týká především ţeleza, jódu vitamínu C, E, a kyseliny listové. Karence (nedostatek) těchto vitamínů, minerálů můţe vést ke špatnému vývoji plodu, ale na druhé straně stejný výsledek nastane, pokud bude příjem vitamínů nad doporučenou dávku pro těhotnou. Jaké je tedy optimální řešení? To je důvod proč jsem si vybrala toto téma. V dnešní době je uţívání vitamínů a potravinových doplňků pro těhotné velmi populární a já bych ţenám ráda poskytla bliţší informace o tom, jakou má vlastně daný vitamín, potravinový doplněk v těle funkci a na co je v těhotenství dobrý. Další otázka, která se v souvislosti s tímto tématem nabízí je, zda uţívání vitamínů a potravinových doplňků ovlivňuje porodní váhu novorozence. Tato bakalářská práce obsahuje podrobný popis jednotlivých vitamínů, minerálů a stopových prvků. Zahrnuje definice základních pojmů spojených s tímto tématem. Ve výzkumné části hodnotí, kolik ţen v dnešní době uţívá vitamíny nebo potravinové doplňky, jaké informace o nich ţeny mají, dále jaké změny na sobě ţeny pozorovaly v průběhu uţívání těchto preparátů a v neposlední řadě se, zde zabývám uţ zmíněnou otázkou porodní váha novorozence versus vitamíny pro těhotné. 9

10 1.1 Cíle práce 1) Zjistit kolik ţen v těhotenství uţívá vitamíny nebo potravinové doplňky. 2) Zjistit, zda na sobě ţeny během uţívání vitamínů a potravinových doplňků pozorovaly nějaké pozitivní nebo negativní změny. 3) Zjistit, zda mají vitamíny/potravinové doplňky vliv na porodní váhu novorozence. 1.2 Hypotézy 1) Více neţ polovina dotázaných ţen uţívá některý vitamín nebo potravinový doplněk. 2) Většina ţen neví, jaký by měl mít přesně vitamín/potravinový doplněk účinek na jejich organismus a vývoj dítěte. 3) Domnívám se, ţe mezi nejpouţívanější doplněk patří kyselina listová. 4) Předpokládám, ţe při dlouhodobém uţívání multivitaminových doplňků stravy pro těhotné se rodí děti s porodní váhou nad 4000g. 10

11 2 Teoretická část 2.1 Vitamín Co to je vitamín, a jak toto slovo vzniklo? Pochází z řeckého slova VITA ţivot. Jsou to esenciální látky, které jsou nepostradatelnou sloţkou lidské stravy, kde se nachází v nepatrných dávkách. Lidské tělo si je samo, kromě vitamínu D, neumí vyrobit, a proto je nutné získávat je buď z potravy nebo je dodávat potravinovými doplňky. Dělí se do dvou skupin. Hydrofilní vitamíny, tedy rozpustné ve vodě k těm patří vitamíny skupiny B, Niacin, kyselina pantotenová, kyselina listová a vitamín C. Druhá skupina jsou lipofilní vitamíny a to je vitamín A, D, E, K. Velice často se dnes setkáváme s pojmem multivitamin, coţ je směs několika různých vitamínů v jedné tabletě, kapsli, roztoku. Dalšími pojmy jsou hypovitaminózanedostatek vitamínů, hypervitaminóza - vzniká při nadbytečném přijmu vitamínů, který můţe vést aţ k předávkování. Jednotlivým vitamínům se budeme věnovat podrobně v další kapitole. V těle se vitamíny starají o spoustu chemických reakcí, podílejí se na látkové výměně, tvorbě buněk, tkání, sliznic, svou funkci zastávají ve všech orgánových soustavách a mimo jiné některé z nich působí jako antioxidanty a uplatňují se v otázkách prevence nejrůznějších nemocí. Podílejí se na metabolismu bílkovin, cukrů, a tuků. (Pařízek, 2005) 2.2 Stopový prvek Jak uţ napovídá název stopové prvky jsou látky, které se v těle vyskytují jen v nepatrných přesto však velice důleţitých dávkách. Hlavní roli hrají pro funkci buněk a tkání. Mezi stopové prvky patří ţelezo, zinek, selen, měď, mangan, jód, molybden, fluór, chróm, kobalt, vanad, cín, kadmium, arzen, hliník, bór, a křemík. (Grofová, 2007) O stopových prvcích důleţitých v těhotenství se dočtete na následujících stránkách. 11

12 2.3 Minerální látky Minerální látky hrají v našem ţivotě stejně důleţitou roli jako vitamíny. Jsou obsaţeny ve všech tekutinách, které organismus ztrácí. Proto je zásadní doplňovat minerály při zvýšené ztrátě tekutin. Klíčovou roli hrají u svalové, srdeční a nervové soustavy, podílí se na sráţení krve, řídí funkce ţivotně důleţitých kationtů a ovlivňují únavu, slabost. Mezi minerální látky patří sodík, draslík, fosfor, kalcium, magnezium, chlor a vápník. (Zadák, 2006) 2.4 Potravinové doplňky Není to potravina a není to lék. Co to tedy je? Spoustu z nás si pod pojmem potravinový doplněk představí tabletu nebo kapsli, ve které je všechno co by nám mohlo chybět a prodají nám ho v lékárně nebo v supermarketu bez lékařského předpisu. Jestliţe, ale máme být důslední, tak se ve skutečnosti jedná o takzvané potravní doplňky a doplňky stravy, mezi nimiţ je zásadní rozdíl. Potravní doplňky Jsou jednotlivé substance, například vitamíny, minerální látky, enzymy, různé druhy vlákniny, kvazivitaminy látky, které jsou potřebné jen v některých ţivotních situacích, bylinné extrakty a některé další látky. (Fořt, 2005) Doplněk stravy Je to produkt, obsahující směs jednotlivých potravních doplňků, které u zdravého člověka mají zajistit jediné dostatečný příjem toho kterého potravního doplňku, který chybí v běţné stravě a nebo, coţ je podstatnější, nějaký přírodní, nebo dokonce uměle vytvořené, ale pro lidský organismus vlastní, nebo stravou přijímané látky, která svým efektem má jistým způsobem ovlivnit některý z fyziologických procesů, probíhajících u zdravého člověka. Ţádný doplněk stravy není určen k prevenci ani k léčbě jakýchkoliv onemocnění. (Fořt, 2005, s 26) Jedinou výjimku tvoří specifická kategorie doplňků stravy tzv. adjuvans. Jsou to dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely. Doporučit je můţe lékař nebo sestra dietoloţka. (Fořt, 2005) 12

13 2.4.1 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ÚČINNOST DOPLŇKU - Dávkování - Délka podávání - Aktuální zdravotní stav uţivatele - Způsob výţivy - Souběţné pouţití léků - Kvalita produktu Na všechny tyto věci je potřeba brát zřetel při výběru potravního doplňku nebo doplňku stravy Základní formy potravních doplňků a doplňků stravy 1. Tobolky (kapsle) jsou různého typu. Tvrdé otevíratelné (obsahují sypkou směs) měkké a uzavřené měkké (obsahují tekutinu olejového typu) 2. Tablety vyrábí se klasické nepotahované, potahované (nepůsobí na ně ţaludeční šťávy rozpustí se aţ ve střevě), draţované (specificky tvarované), cucavé, šumivé (slouţí k přípravě roztoku), ţvýkací tablety nebo plátky 3. Ţvýkací plátky vstřebávají se v ústní sliznici 4. Pastilky (ţvýkací tablety) příliţ se nepouţívají, jsou určené především dětem 5. Tablety a kapsle s prodlouţeným účinkem účinná látka je opětovně potahována různými obaly a tím se docílí pomalého rozpouštění aţ v předem určeném úseku zaţívacího traktu to zajišťuje mnohahodinovou dodávku potřebné látky 6. Prášková forma riziko hrudkovatění, dává se přednost granulovaným formám 7. Tekutiny výhoda snadného vstřebání, pouţívají se hodně u dětí a starších osob, které mají potíţe s polykáním 8. Koloidy tekutina s obsahem mimořádně malých částeček, řadí se sem také emulse, pěny a suspense 9. Micely tzv. micel řeší problém s vitamíny rozpustnými v tucích (vitamíny A, D, E, K) po konzumaci ústy klesá jejich vstřebatelnost, jedná se o nezakalený roztok, z něhoţ ani vysoce koncentrován látka rozpustná v tucích nevypadne micelizace je proces, který uzavře danou látku do miniaturní kuličky micely ta 13

14 je na povrchu hydrofilní (přitahuje vodu) a to způsobí lepší vstřebatelnost těchto látek 10. Gely, masti, krémy jsou určeny k lokální aplikaci, pouţívají se v koţním lékařství (Fořt, 2005) 2.5 Vitamíny rozpustné ve vodě Mezi vitamíny rozpustné ve vodě patří vitamíny skupiny B ( B1, B2, B6, B12, kyselina listová/vitamín B11, kyselina pantotenová /vitamín B5, niacin/vitamín B3,) vitamín C a vitamín H. Tyto vitamíny se uplatňují jako koenzymy v enzymových systémech Vitamíny skupiny B Vitamín B1 thiamin Jedná se o vitamín důleţitý pro látkovou přeměnu především u sacharidů. V těhotenství je jeho hypovitaminóza poměrně častá, nebyly však prokázány souvislosti s komplikacemi ve vývoji plodu. (Grofová, 2007) Vitamín B2 riboflavin Nedostatky riboflavinu se projeví na kůţi a sliznicích nejčastěji to jsou ragády ústních koutků, záněty jazyku a rtů. Podílí se na oxidaci mastných kyselin. Jeho deficit nemá ţádný vliv na vývoj dítěte. (Grofová, 2007) Vitamín B3 niacin/kyselina nikotinová/vitamín pp Podílí se na biosyntéze mastných kyselin a steroidů. Jeho nedostatky se projevují zánětlivými onemocněními kůţe a sliznic. Jeho hypervitaminóza ani hypovitaminóza nemají vliv na vývoj plodu. (Hampl, Paleček, 2002) 14

15 Vitamín B5 kyselina pantotenová/dexpanthenol Podílí se na metabolismu tuků, cukrů, biosyntéze steroidů a vitamínů. Její nedostatek se projevuje zánětem kůţe, poruchou štítné ţlázy a pohlavních orgánů avšak na vývoj plodu nemá zásadní vliv. (Grofová, 2007) Vitamín B6 pyridoxin Zasahuje do metabolismu aminokyselin a štěpení glykogenu. Nedostatek vitamínů skupiny B6 se projevuje degenerativními změnami CNS (centrální nervový systém) a dermatitidami (zánětlivé onemocnění kůţe). Přímé důkazy o vlivu na vývoj dítěte nebyly prokázány, avšak jeho zvýšený příjem je těhotným doporučován. (Hampl, Paleček, 2002) Vitamín B11 kyselina listová/vitamín M Pro těhotnou ţenu je to nejdůleţitější vitamín z řady B. V normální potravě je kyseliny listové poměrně málo a při vaření dochází ke ztrátám tohoto vitamínu. Podílí se na biosyntéze DNA (deoxyribonukleová kyselina) a regeneraci rychle se dělících buněk. Nedostatek můţe vést nádorovému bujení, megaloblastické anemii. Jeho suplementace je doporučována jako prevence některých vrozených vývojových vad (defekty neurální trubice, defekty břišní stěny, rozštěp patra a rtu) a dále je doporučována k prevenci abortu (spontánní potrat) nebo předčasnému porodu. Omezuje působení některých chemických látek, které by mohly působit teratogenně. (Grofová, 2007) Vitamín B12 cyanokobalamin Zasahuje do metabolismu aminokyselin, umoţňuje vyuţití kyseliny listové pro syntézu DNA. Jeho nedostatky se projevují perniciózní anemií (zhoubná chudokrevnost) a degenerativními změnami na míše. Jeho nedostatek je vyšší při onemocněních ţaludku a tenkého střeva. Vitamín B12 se nachází pouze v ţivočišných potravinách. Je doporučeno v těhotenství zvýšit jeho příjem. (Grofová, 2007) 15

16 2.5.2 Vitamín C kyselina askorbová Vitamín C patří k nejsilnějším antioxidantům.účastní se tvorby kolagenu v pojivových tkáních, objevuje se v látkových přeměnách, podporuje vstřebávání ţeleza, podílí se na odbourávání cholesterolu, hraje významnou roli imunitních reakcích a uplatňuje se v biosyntéze steroidních hormonů, které jsou potřeba v reprodukčním procesu (růst folikulů, vývoj corpus luteum, sekrece folikulární tekutiny). Naopak nadměrný příjem vitamínu C způsobuje jeho vylučování močí a tím moţný vznik ledvinných kamenů. Těhotným a kojícím ţenám se doporučuje zvýšit příjem vitamínu C, ne však nějak rapidně u novorozence by se poté mohla projevit hypovitaminóza. (Grofová, 2007) Vitamín H biotin Je nezbytný pro normální funkci kůţe a sliznic (někdy je také označován jako koţní faktor) Hypovitaminóza se projevuje dermatitidami a záněty sliznic. Přímý vliv na vývoj plodu nebyl prokázán. (Hampl, Paleček, 2002) 2.6 Vitamíny rozpustné v tucích Mezi vitamíny rozpustné v tucích patří vitamín A, D, E, K Vitamín A retinol Je nezbytný pro funkci zraku a sliznic, je významným růstovým faktorem a stimuluje imunitu, uplatňuje se v novotvorbě kostí zároveň působí jako antikancerogen. Je to jeden z vitamínů, kterým se lze předávkovat, proto je nutné sledovat adekvátní příjem zvláště v těhotenství a je doporučováno vitamín A uţívat v jeho formě prekurzoru coţ je betakarotén. Nadbytečný příjem vitamínu A můţe mít teratogenní účinky, byly prokázány vrozené vady ledvin a poruchy nervového a kardiovaskulárního systému. (Grofová, 2007) 16

17 2.6.2 Vitamín D kalciol, cholekalciferol Vitamín D není vlastně pravým vitamín, protoţe se nevyskytuje v potravinách, ale tvoří se v kůţi. Má dvě důleţité formy vitamín D2 a D3. Umoţňuje vstřebávání vápníku a fosforu. Jeho nedostatek se projevuje křivicí (rachitis) nebo měknutím kostí (ostemalácie). Hypervitaminóza vzniká předávkováním a projevuje se malátností, průjmem, závratěmi, pocením a následným selháním ledvin. Hypovitaminóza u gravidní ţeny můţe způsobit intrauterinní růstovou retardaci, nebo neonatální hypokalcémii. Naopak hypervitaminóza můţe mít na plod toxické účinky a způsobí srdeční vady a to zejména aortální stenózu (zúţení). (Hampl, Paleček, 2002) Vitamín E tokoferol Vitamín E působí v těle jako antioxidant, brání vzniku volných radikálů. K regeneraci vitamínu E je zapotřebí vitamín C. Je vhodné kombinovat jejich uţívání. Vitamín E je uváděn v souvislosti s neplodností, proto je také někdy nazýván antisterilní vitamín. Proto je mimo jiné vitamín E podávám v léčbě neplodnosti, jako prevence vrozených vývojových vad u plodu a při hrozícím potratu. Důsledkem hypovitaminózy můţe tedy být infertilita (neplodnost) nebo větší výskyt předčasných porodů u novorozenců se projevuje anémií. Hypervitaminóza není teratogenní. (Hampl, Paleček, 2002) Vitamín K fylochinon, menachinon Vitamín K je nutný pro syntézu faktorů podílejících se na krevním sráţení a normální kalcifikaci kostí. Dále je zodpovědný za syntézu bílkovin a plazmy. Jeho hypovitaminóza se projevuje krvácivými stavy. Přímý vliv na těhotenství není uváděn, avšak novorozenci se ihned po porodu aplikuje injekce s vitamínem K, důvod je sterilita střeva tudíţ nedochází k syntéze tohoto vitamínu a novorozenec se rodí s přirozenou avitaminózou tohoto vitamínu. (Grofová, 2007) 17

18 2.7 Stopové prvky Ţelezo Co se týče těhotenství je ţelezo jedním z nejvýznamnějších stopových prvků. Jeho mnoţství závisí na věku, pohlaví, hmotnosti a stavu výţivy. Většina ţeleza se nachází v hemoglobinu a myoglobinu zbytek je v různých enzymech, játrech slezině a kostní dřeni. Jeho vstřebávání ovlivňuje ţaludeční kyselost a vitamín C. Ţelezo je důleţité především pro syntézu hemoglobinu a myoglobinu,a pro transport kyslíku. Nedostatek ţeleza se projevuje sideropenickou anémií. U ţen se projevuje bolestí hlavy, palpitacemi (nepříjemné bušení srdce) závratěmi a únavou. U plodu je pak důsledkem chronická hypoxie. Suplementací ţeleza a kyseliny listové se podstatně zvyšují hodnoty hemoglobinu. Mnoţství ţeleza, které přijímá těhotná ţena od druhého trimestru gravidity, je ovlivněna také vybavenost dítěte ţelezem. Naduţívání ţeleza vede k jeho kumulaci, organismus nemá moţnost ho vyloučit a to můţe vést aţ k poškození buněk parenchymatózních orgánů. (Měchurová, 2009, s. 8) Selen Selen má významné antioxidační účinky, je součástí enzymů, které jsou nepostradatelné pro odstraňování volných kyslíkových radikálů. Podílí se také na imunomodulaci. Zvýšení dávek selenu se doporučuje v kojení. Sníţené hladinu selenu mívají ţeny po spontánním potratu. Vyšší dávky selenu mají toxický a teratogenní účinek. (Měchurová, 2009) Zinek Zinek je stopový prvek, který je součástí mnoha enzymů. Je také povaţován za reaktant akutní fáze zánětu. Je důleţitý pro tvorbu inzulinu, nezbytný pro syntézu DNA a také pro dobrou funkci imunitního systému. Nízká hladina zinku se objevuje u ţen vegetariánek. Projevy deficitu zinku jsou nevolnost, zvracení, anémie, záněty koutku úst, průjem nebo poruchy čichu. Nadbytečný příjem zinku vede k nedostatku mědi v těle, mikrocitární anemii, sníţení bílých krvinek a sníţení HDL cholesterolu. Objevuje se i předčasné šedivění vlasů. (Měchurová, 2009) 18

19 2.7.4 Fluor Hlavní funkce fluoru jsou ochrana proti demineralizaci tkání obsahujících vápník (kosti, zuby) Jiné funkce zatím nebyly objeveny. Nedostatek fluoru se projevuje výskytem zubních kazů, a předpokládá se zpomalený růst. Toxické projevy se týkají změn na chrupu a úbytek svalstva. V těhotenství nemá nějak výrazný úkol. (Zadák, 2006) Měď Měď má v lidském těle jen relativně málo funkcí. Objevuje se v enzymech, které mají za úkol přenos kyslíku, dále se uplatňuje při tvorbě vazivové tkáně a v metabolizmu ţeleza, cholesterolu a glukózy. Důleţitá je měď v roli antioxidantu v imunitním systému. V těhotenství nemá nijak výrazné funkce. (Zadák, 2006) Jód Je to esenciální biologický prvek nezbytný pro syntézu hormonů štítné ţlázy, které ovlivňují metabolismus, genovou expresi a proteosyntézu. Nedostatek jódu v těhotenství by mohl mít váţné důsledky v psychomotorickém vývoji plodu. V prvních fázích těhotenství získává plod jód, který je zabudovaný v děloze. Pokud je matky hypotioretička má vyšší riziko spontánního abortu či předčasného porodu, anémie, preeklampsie, předčasné odloučení placenty. Naopak nadbytek jódu můţe vyvolat skryté onemocnění spojené se štítnou ţlázou, potrat, preeklampsie, srdeční selhání, hypertenzi, postiţení jater. U plodu můţe být důsledkem hypotyreózy zhoršená poporodní adaptace, anémie a poruchy psychomotorického vývoje. (Měchurová, 2009) Chróm Působí jako glukózový toleranční faktor (zvyšuje vyuţití inzulinu), reguluje hladinu lipidů v krvi a zasahuje do metabolismu nukleových kyselin. Doporučená dávka pro gravidní a kojící ţeny není v ČR stanovena. Přijetí obrovského mnoţství chrómu se projevuje hemoragickou gastrititou a hemolýzou. (Měchurová, 2009, s. 9) 19

20 2.7.8 Mangan Enzymy s obsahem manganu jsou důleţité při produkci energie z mastných kyselin, uvolňuje tuky nahromaděné v játrech, významný je i v syntéze cholesterolu. V těhotenství nemá ţádnou významnou roli. (Zadák, 2006) Bór Funkce ani přesná role bóru zatím nebyly objasněny, předpokládá se, ţe jde o metabolický regulátor. Předpokládá se, ţe nedostatek způsobí zhoršenou funkci mozku. (Zadák, 2006, s. 67) Molybden Tento prvek se uplatňuje při odbourávání purinů na kyselinu močovou, je to růstový faktor pro mikroflóru gastrointestinálního traktu. Nedostatek se projevuje mentální retardací, vrozenou poruchou oční čočky a vrozenou poruchou mozku. Toxické projevy jsou zpomalení růstu, anémie, nevolnost. (Zadák, 2006) Křemík Funkce křemíku je soustředěna do tvorby a tvarování kostí, ovlivňuje sloţení chrupavky, vaziva a tvorbu kolagenu. Dále ovlivňuje metabolizmus fosforu a fosforylaci mukopolysacharidů. Toxicita ani deficit u člověka nebyl pozorován. (Zadák, 2006) Kobalt Samostatný kobalt nemá v těle člověka ţádný význam, pouze jako součást vitamínu B12 tedy cyanokobalamin. Spolu se podílí na tvorbě červených krvinek. Kobalt je také důleţitý pro růst a mnoţení všech buněk, spolu s vitamínem B12 podporuje vstřebávání ţeleza. Při jeho nedostatku dochází k rozpadu erytrocytů a tím k perniciózní anémii. Úspěšně jde kobaltem léčit chudokrevnost a onemocnění ţaludku. (Roedigerová, 1995) 20

21 2.8 Minerální látky Minerální látky jsou pro organizmus nezbytné a musí být součástí potravy, protoţe lidské tělo si je samo neumí vyrobit. Minerální látky ovlivňují stálý osmotický tlak, podílí se na buněčné výstavbě, kontrolují metabolické pochody a důleţité jsou i pro vedení nervového vzruchu. Dále také předávají elektrické signály mezi buňkami, zajišťují acidobazickou rovnováhu, a svou úlohu mají i ve tvorbě hormonů. Minerální látky se rozlišují podle mnoţství potřebného pro organizmus na tzv. mnoţinové prvky nebo-li makroprvky a na stopové prvky. Makroprvky? Sodík, Draslík, Hořčík, Vápník, Fosfor, Chlór a Síra. Jejich potřeba je obvykle do jednoho gramu denně. Stopové prvky? Ţelezo, Měď. Zinek, Mangan, Křemík, Molybden, Jód, Fluor, Selen, Chróm a Bór. Jejich potřeba je přibliţně několik miligramů, respektive několik mikrogramů denně. (Kvasničková, 1998) Nyní si jednotlivé minerální látky představíme blíţe. Některé jsme si jiţ vysvětlily v kapitole stopové prvky. Zde se budeme věnovat Sodíku, Draslíku, Hořčíku, Vápníku, Fosforu a Chlóru Draslík Tato minerální látka byla objevena před více neţ sto lety. Draslík je obsaţen uvnitř buněk a je hlavním antagonistou Sodíku, který je vně buňky. Společně jsou nezbytné pro vznik a udrţení elektrického potenciálu na membránách, coţ má zásadní význam pro funkci hladké a srdeční svaloviny (pravidelný tep, při hypokalemii a hyperkalimii můţe dojít k arytmiím aţ k zástavě srdce), nervový, kosterní, dýchací a endokrinní systém. Jeho funkce je nepostradatelná v procesu dělení buněk a růstu buněk. Reguluje důleţitou souhru hospodaření s tekutinami v našem organismu. (Roedigerová, 1995) Sodík Jak uţ bylo řečeno Sodík se nachází vně buněk a je to významný elektrolyt. Udrţuje objem extracelulární tekutiny i krve. Jeho nedostatek se projevuje únavou, svalovou slabostí, křečemi, psychickými poruchami aţ bezvědomím. Naopak nadbytek Sodíku 21

22 způsobuje tolik obávanou hypertenzi tedy vysoký krevní tlak a v těţších případech se mohou objevit poruchy funkce nervového systému. (Zadák, 2006) Vápník Vápník je základní stavební součást kostí a zubů, zajišťuje jejich mechanickou odolnost a tvrdost. Je rovněţ nezbytný pro sráţení krve, účinnou svalovou kontrakci a ovlivňuje nervově svalový přenos vzruchu. Jeho hospodaření v organizmu člověka řídí parathormon, kalcitonin a vitamín D. Parathormon - řídí hladinu vápníku v krvi nepřímo přes absorpci kalcia ve střevě a přímo ovlivněním zpětné resorpce kalcia z moči v ledvinách. Dalším mechanizmem, který parathormon zajišťuje dostatečné doplňování do krevního oběhu je uvolňování kalcia parathormonem z minerálů v kosti. Kalcitonin je syntetizován buňkami C ve štítné ţláze a zajišťuje sníţení hladin vápníku v krvi, pokud by došlo k jeho nebezpečnému vzestupu. Potlačuje uvolňování vápníku z kosti a působí také inhibicí účinku parathormonu a vitamínu D. (Zadák, 2006, s. 51) Hyperkalcémie má za důsledek pokles svalového napětí, zácpu a vylučování velkého mnoţství moči Hořčík Je to ţivotně důleţitá minerální látka podílející se na více jak třech stech biochemických reakcí. Je nepostradatelný pro funkci ţivotně důleţitých enzymů. Zásadním způsobem se podílí na metabolismu minerálních látek, syntéze bílkovin, dělení buněk a stabilizuje buněčnou membránu. Velice významnou roli hraje magnézium během těhotenství, neboť sniţuje dráţdivost myometrálních buněk a podporuje fetomaternální oběh (krevní oběh mezi plodem a matkou). Při nedostatku magnézia se objevuje chvění, svalové záškuby, svalové křeče (tetanické křeče), ţaludeční a střevní potíţe, bolesti hlavy, nervozita, závratě, otupělost, ztráta koncentrace a mohou se vyskytnout i srdeční potíţe (arytmie), objevuje se i zvýšená lámavost nehtů a kazivost zubů. Nejzávaţnější komplikací je zvýšená dráţdivost myometria vznik předčasných kontrakcí, případně riziko předčasného porodu. Substituce Hořčíkem se vyuţívá v léčbě preeklampsie nebo u předčasných porodních bolestí. (Fořt, 2005) 22

23 2.8.5 Fosfor Fosfáty Velká část fosforu je uloţena v kostře. Sloučeniny fosforu jsou nepostradatelné pro látkovou výměnu, mineralizaci, výstavbu kostí a zubů, zajišťují udrţování acidobazické rovnováhy v těle, dále umoţňuje střádat energii ve formě fosfátových vazeb a má vliv na vedení nervového vzruchu periferním nervem. Při nedostatku fosforu, coţ je velice vzácné, mohou nastat komplikace typu sníţené srdeční práce, zhoršená staţlivost myokardu, poruchy přenosu kyslíku do tkání a anémie. Tyto poruchy pak mají za následek dechové poruchy, mělké dýchání, zástavy dechu, mravenčení, přechodné obrny, poruchy citlivosti, změny chování, deprese, agresivita dezorientace a občas zmatenost. (Zadák, 2006) Chlór Chloridy Patří k důleţitým extracelulárním aniontům. Má význam pro tvorbu kyseliny chlorovodíkové v ţaludku a ovlivňuje acidobazickou rovnováhu. Nízké hladiny způsobují hypochloremickou alkalózu, při nadbytku chlóru vzniká hyperchloremická acidóza. Pro těhotenství není nijak výrazně důleţitý. (Grofová, 2007) Tímto jsme vyčerpali všechny dostupné stopové prvky a minerální látky důleţité pro lidské tělo a jeho vývoj. Některé jsou pro těhotenství nezbytné, jiné tak potřebné nejsou, prioritou však zůstává dodávat je do organizmu v poţadovaných a bezpečných dávkách, jak pro nastávající maminku, tak pro její miminko. 2.9 Potravinové doplňky pro těhotné jednotlivé druhy V dnešní době je na trhu široká nabídka různých potravinových doplňků určených těhotným a kojícím ţenám. Většina těchto preparátů má vyváţenou kombinaci vitamínů, minerálů a stopových prvků a to v takovém mnoţství, aby v ţádném případě nemohlo dojít k předávkování. Vhodně upravený potravinový doplněk by měl těhotné nebo kojící ţeně dodat veškeré potřebné ţiviny důleţité, jak pro ní, tak pro správný vývoj jejího miminka. Potravinové doplňky jsou upravené do jiné formy neţ ostatní potravinové doplňky pro běţné uţívání. Rozdíl je v obsahu vitamínu A, u kterého je riziko předávkování s následným poškozením plodu. Potravinové doplňky pro těhotné 23

24 tento vitamín neobsahují, je nahrazen jeho prekurzorem, tedy betakaroténem. Správně upravený potravinový doplněk pro těhotnou by měl obsahovat: Betakarotén,vitamíny řady B (B1, B2, B3, B5, B6, B12, biotin, kyselina listová ta bývá obvykle zastoupena ve vyšších dávkách), vitamín D, vitamín C, vitamín K, vitamín E, hořčík, vápník, jód, zinek, fosfor, draslík, molybden, ţelezo, mangan, měď, selen. Toto je výčet těch nejdůleţitějších látek, které by potravinový doplněk pro těhotnou měl obsahovat. Ale vzhledem k tomu, ţe se na trhu objevují stále nové a nové výrobky, sloţení jednotlivých preparátů se mírně liší. Výrobci se neustále snaţí obsah multivitaminových doplňků inovovat a doplňovat o nové a důleţité látky. Přesto je vţdy dobré informovat svého gynekologa o uţívání těchto preparátů, aby mohl zhodnotit moţnost vzájemného ovlivnění působnosti v kombinaci s předepsanými léky, případně zhodnotí riziko vzniku neţádoucích účinků a zapíše tuto informaci do dokumentace a průkazky těhotné ţeny. V následující kapitole si jednotlivé potravinové doplňky pro těhotné představíme blíţe. Řekneme si, co který výrobek obsahuje, pro které období těhotenství je výrobek doporučen, jestli je jeho uţívání omezeno při nějaké zvláštní dietě nebo alergii a jaká je jeho doporučená denní dávka Centrum materna DHA Centrum materna DHA obsahuje všechny výše zmíněné důleţité látky, navíc obsahuje kyselinu pantotenovou a DHA (dokosahexaenová kyselina), která patří do omega-3 mastných kyselin podporující vývoj zraku a nervového systému dítěte. Centrum materna DHA je doporučováno uţívat jiţ při plánování těhotenství, v těhotenství a kojení. Přípravek mohou uţívat diabetičky a ţeny s bezlepkovou dietou. Doporučené dávkování je 1 tableta denně. (Centrum materna DHA [online] [cit ] dostupné na internetu: 24

25 2.9.2 Calibrum babyplan Calibrum babyplan obsahuje kyselinu listovou, vitamín C, vitamín E, ţelezo a jód. Doporučuje se ţenám plánující otěhotnění a ţenám v prvním trimestru těhotenství. Tento doplněk mohou uţívat diabetičky, ţeny alergické na mléko, lepek a laktózu. Doporučené dávkování je 1 tableta denně. (Calibrum babyplan [online] [cit ] dostupné na internetu: Calibrum mami Calibrum mami obsahuje všechny výše zmíněné látky a navíc kyselinu pantothenovou, neobsahuje vitamín B12. Je určen pro období druhého a třetího trimestru. Tento doplněk mohou uţívat diabetičky a ţeny alergické na mléko, lepek a laktózu. Doporučená dávka je 2 tablety denně. (Calibrum mami [online] [cit ] dostupné na internetu: Pregnium Pregnium obsahuje především kyselinu listovou, hořčík, jód a DHA. Je doporučován, jak v období plánování těhotenství, tak v průběhu těhotenství i v kojení. Doporučená denní dávka jsou 2 tablety. (Pregnium [online] [cit ] dostupné na internetu: Gravital Přípravek Gravital obsahuje všechny výše zmíněné látky, obsahuje i vitamín A. Je doporučován při plánování těhotenství, v těhotenství i kojení. Doporučená dávka je 1 tableta denně. (Gravital [online] [cit ] dostupné na internetu: Gravilakt Gravilakt obsahuje všechny výše zmíněné látky + kyselinu pantothenovou. Je doporučováno uţívat ho po celou dobu těhotenství a v období kojení. Doporučená 25

26 dávka je 1 tableta denně. (Gravilakt [online] [cit ] dostupné na internetu: Multi-tabs perinatal Přípravek Multi-tabs perinal obsahuje všechny výše zmíněné látky, navíc je v něm obsaţena kyselina pantothenová a lactobacillis rhammosus, coţ je G+ bakterie (gram pozitivní bakterie), která zvyšuje imunitní odolnost. Je určen těhotným a kojícím ţenám. Neobsahuje lepek a je vhodný pro diabetičky. Doporučená denní dávka je 1 tabletadenně. ( Multi tabs perinatal [online] [cit ] dostupné na internetu: ELASTI-Q Prenatal DHA ELASTI-Q Prenatal DHA obsahuje všechny výše zmíněné látky, navíc je obohacen o DHA sloţku a Pupalkový olej, který je zdrojem mastných kyselin, zejména zdrojem gama linolenové kyseliny, která působí v oblasti škáry (vazivová část kůţe pod pokoţkou) a ovlivňuje její pruţnost a hydratovanost. Je určen těhotným a kojícím ţenám. DDD je 1 tableta denně. (Elasti-Q Prenatal DHA [online] [cit ] dostupné na internetu: Femibion 800 Femibion 800 obsahuje všechny vitamíny, jód a především kyselinu listovou s metafolinem, coţ je jiná forma folátu (kyseliny listové). Metafolin se uţívá u ţen, které nemohou klasickou formu kyseliny listové dobře metabolizovat. Je určen ţenám plánující těhotenství a těhotným do 12 týdne gravidity. Doporučená dávka je 1 tableta denně. (Femibion 800 [online] [cit ] dostupné na internetu: Femibion 400 Femibion 400 obsahuje navíc DHA. Rozdíl mezi Femibion 400 a Femibion 800 je v mnoţství kyseliny listové, zde je mnoţství poloviční. Je určen ţenám od 13 týdne 26

27 gravidity do konce kojení. Doporučená dávka je 1 tableta denně. (Femibion 400 [online] [cit ] dostupné na internetu: Acidofolan Acidofoln je kombinace ţeleza, kyseliny listové a vitamínu B12. Je určen ţenám při menstruaci, plánujícím těhotenství, v těhotenství, kojícím ţenám, lidem trpící anémií a dárcům krve. Doporučená dávka je 1 tableta denně. (Acidofolan [online] [cit ] dostupné na internetu: Elevit Pronatal Přípravek Elivit Pronatal obsahuje všechny výše zmíněné látky, kromě jódu. Obsahuje i vitamín A, D a proto se nedoporučuje spolu s Elivit Pronatal uţívat další doplňky obsahující tyto vitamíny, aby nedošlo k předávkování. Je určen těhotným a kojícím ţenám. Doporučená dávka je 1 tableta denně. (Elevit Pronatal [online] [cit ] dostupné na internetu: Promagsan Je doplněk stravy obsahují hořčík. Je určen nejen těhotným a kojícím ţenám, ale i při menstruaci, nebo kdyţ ţena uţívá hormonální antikoncepci. Přípravek Promagsan nesmí brát ţeny s nesnášenlivostí laktózy. Doporučená denní dávka je 1-2 tablety denně. (Promagsan [online] [cit ] dostupné na internetu: www:lekarna.cz) GS Mamavit Obsahuje všechny výše zmíněné látky. Je určen ţenám plánující těhotenství, v těhotenství a při kojení. DDD je 1 tableta denně. (GS Mamavit [online] [cit ] dostupné na internetu: GS Mamavit Prefolin+DHA GS Mamavit Prefolin+DHA obsahuje všechny výše zmíněné látky a navíc je obohacen o DHA a Prefolin, coţ je 4-sloţkový komplex obsahující kyselinu listovou v přirozené 27

28 formě, vitamín C, vitamín E a jód. Tento komplex je důleţitý zejména v období plánování těhotenství, v těhotenství a při kojení. Je vhodný pro diabetičky. Doporučená denní dávka je 1 tableta a 1 kapsle denně. (GS Mamavit Prefolin+DHA [online] [cit ] dostupné na internetu: Magnachat Tento doplněk stravy obsahuje hořčík. Je doporučován při menstruaci, uţívání hormonální antikoncepce nebo v těhotenství a kojení. Odbourává únavu, vyčerpanost a pomáhá při svalových křečích nebo bolestech hlavy. Doporučená dávka je 1-2 tablety denně. (Magnachat [online] [cit ] dostupné na internetu: Toto je výčet všech nejznámějších a nejpouţívanějších potravinových doplňků pro ţeny plánující otěhotnění, těhotné a kojící ţeny. Pouţité informace byly získány z příbalových letáčků daného výrobku nebo od pracovníků lékáren. 3 Potravinové doplňky pro těhotné a porodní váha novorozence 3.1 Fyziologický novorozenec Jako fyziologického označujeme novorozence, který je: z hlediska gestačního stáří donošený ( týden) z hlediska stavu trofiky eutrofický z hlediska jeho aktuálního stavu bez přítomnosti nemoci, perinatální hypoxie, traumatu a vrozených vývojových vad (Roztočil, 2008, s. 347) Zralost novorozence Dle stupně zralosti můţeme novorozence definovat jako nedonošeného (do 37. dokončeného týdne těhotenství), zralého ( týden gravidity) a přenášeného (42. dokončený týden gestační a více). (Roztočil, 2008, s. 349) 28

29 3.1.2 Trofika novorozence Z hlediska trofiky rozlišujeme novorozence hypotrofického (pod 10.percentilem pro daný gestační věk), eutrofického ( percentil) a hypertrofického (hmotnost nad 90. percentilem. (Roztočil, 2008, s. 349) Při současném hodnocení zralosti a troficky vzniká celkem 9 variant. Fyziologický novorozenec v uţším smyslu slova je zralý a eutrofický. V praxi však mezi fyziologické novorozence řadíme i mírnější odchylky od ideální normy lehké stupně nezralosti, hypotrofie, hypertrofie a přenášení s bezproblémovou poporodní adaptací. (Roztočil, 2008, s. 349) Vzhled novorozence Váha eutrofického (zralého) novorozence se nejčastěji pohybuje mezi 3 aţ 4 kg, délka většinou přes 50 cm. Jako hypotrofického označujeme novorozence s porodní hmotností 2500g a niţší, v této skupině jsou zahrnuti i novorozenci narození předčasně. Hypertrofický novorozenec má porodní hmotnost nad 4000g. (Roztočil, 2008) 3.2 Vitamíny a váha novorozence Ovlivňují vitamíny a potravinové doplňky porodní váhu novorozence? To je otázka, nad kterou se zamyslelo uţ spoustu lidí. Někteří tvrdí, ţe ano, jiní ţe ne. Je ale velice těţké dát na tuto otázku jednoznačnou odpověď. Ţádný z výrobců potravinových doplňků a vitamínů pro těhotné tuto informaci neuvádí. Proto je tato otázka jedním z cílů mé bakalářské práce. Výsledky výzkumu jsou uvedeny v praktické části. 29

30 4 Praktická část 4.1 Metodika výzkumné práce Ke zpracování mé bakalářské práce byla pouţita kvantitativní metoda výzkumu. Technika sběru dat dotazník (viz. příloha č. 1), který má 17 otázek, z toho 9 otázek bylo uzavřených, 6 polozavřených a 2 otázky byly na doplnění. Dotazník se dále dělil na dvě části. Otázky 1 16 a otázka na doplnění byly určené ţenám, které v těhotenství uţívaly některý vitamín, nebo potravinový doplněk. Ţenám, které ţádný doplněk neuţívaly, byly určeny pouze otázky 1, 2, 13, 14, 15, 16 a doplňující otázka. Respondenti zvolené otázky označili zakrouţkováním. Bylo rozdáno 110 dotazníků, vrátilo se 102 vyplněných dotazníků, dva dotazníky byly pro špatné vyplnění vyřazeny. Pro zpracování výzkumu bylo tedy pouţito 100 dotazníků. 4.2 Charakteristika vzorku respondentů Výzkumný soubor tvořilo 100 respondentů. Výzkumu se zúčastnily pouze ţeny a to ve věku od 22 let do 39 let. Všechny respondenty rodily porodily v období Charakteristika výzkumného prostředí Dotazníky byly se souhlasem vrchní a staniční sestry rozdávány na oddělení šestinedělí v nemocnici Jihlava. Respondentky dotazníky vyplňovaly ve svém nemocničním pokoji. Po vyplnění jsem si dotazníky osobně odebírala, v mé nepřítomnosti byly dotazníky odevzdávány porodním asistentkám. 4.4 Průběh a popis výzkumu Výzkum probíhal od do Dotazník jsem většinou respondentkám předávala osobně, v mé nepřítomnosti je maminkám dávaly porodní asistentky. S vyplňováním dotazníku neměly respondentky ţádný problém, pouze ve dvou případech byla odpověď na otázku neúplná, proto byly tyto dotazníky vyřazeny z celkového hodnocení. 30

31 4.5 Výsledky výzkumu Vyhodnocení dotazníkové otázky č.1. Uţívala jste nějaký vitamín nebo potravinový doplněk při plánování otěhotnění? Tabulka č.1: Zobrazuje moţné odpovědi, počet odpovídajících ţen a procentuální vyobrazení na otázku, zda uţívaly vitamíny nebo potravinové doplňky v období plánování těhotenství. Moţné odpovědi Počet ţen Procentuální odpovědi Ano 39 ţen 39 % Ne 57 ţen 57 % Ne, ale změnila jsem svůj jídelníček 4ţeny 4 % Celkový počet respondentů 100 ţen 100 % Na otázku, zda ţena uţívala nějaký vitamín nebo potravinový doplněk jiţ při plánování těhotenství odpovědělo 39 % ţen (39 ţen) ano, celých 57 % (57 ţen) v období plánování těhotenství neuţívalo ţádný z přípravků pro těhotné a 4 % (4 ţeny) odpověděly, ţe neuţívaly ţádný vitamín ani potravinový doplněk, ale změnily svůj jídelníček. Ano 39 % Ne 57 % Ne, ale změnila jsem svůj jídelníček 4 % Obrázek č. 1: Zobrazuje procentuální vyjádření odpovědí na otázku, zda ţena uţívala některý z přípravků v období plánování těhotenství. 31

32 4.5.2 Vyhodnocení dotazníkové otázky č.2. Uţívala jste během těhotenství nějaký vitamín nebo potravinový doplněk? Tabulka č.2: Zobrazuje moţné odpovědi, počet odpovídajících ţen a procentuální vyjádření odpovědí na otázku, zda uţívaly během těhotenství nějaký vitamín nebo potravinový doplněk. Moţné odpovědi Počet ţen Procentuální odpovědi Ano 76 ţen 76% Ne 24 ţen 24% Celkový počet respondentů 100 ţen 100% Na otázku jestli ţena uţívala nějaký vitamín nebo potravinový doplněk v průběhu těhotenství odpovědělo 76 % (76 ţen) ano, zbývajících 24% (24 ţen) neuţívalo ţádný z přípravků pro těhotné ţeny. Ano 76% Ne 24% Obrázek č. 2: Zobrazuje procentuální vyjádření odpovědí na otázku, zda ţena uţívala některý z přípravků v průběhu těhotenství. 32

33 4.5.3 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 3. Jaký vitamín/potravinový doplněk jste uţívala? Tabulka č. 3: Tabulka zobrazuje moţné odpovědi, počet ţen a procentuální vyobrazení na otázku jaký vitamín/potravinový doplněk respondentka uţívala. Moţné odpovědi Počet ţen Procentuální odpovědi Calibrum babyplan 0 ţen 0% Calibrum mami 10 ţen 13,20% Centrum materna 0 ţen 0% Gravilakt 0 ţen 0% Multi-tabs perinatal 0 ţen 0% Gravital 8 ţen 10,52% Pregnium 0 ţen 0% Elasti-Q 0 ţen 0% Femibion 6 ţen 7,90% Elevit 0 ţen 0% GS Mamavit 1 ţena 2,00% Acidofolan 6 ţen 7,90% Hořčík 0 ţen 0% Vápník 0 ţen 0% Zinek 0 ţen 0% Draslík 0 ţen 0% Ţelezo 5 ţen 6,57% Selen 0 ţen 0% Jód 0 ţen 0% Kyselina listová 40 ţen 52% Beta karotén 0 ţen 0% E vitamín 0 ţen 0% C vitamín 0 ţen 0% B vitamín 0 ţen 0% Jiná odpověď 0 ţen 0% Celkový počet respondentů 76 ţen 100% Na otázku jaký vitamín/potravinový doplněk ţena v těhotenství uţívala, odpovídalo 76 % ţen (76 ţen). Z toho nejvíce je uţívaná kyselina listová 53% ţen (40 ţen), druhý byl doplněk Calibrum mami 13,20 % (10 ţen), třetí nejpouţívanější je doplněk Gravital 10,52 % (8 ţen). Shodný počet odpovědí má Femibion a Acidofolan 7,90 % (6 ţen), ţelezo uţívalo 6,57 % (5 ţen) a 2 % (1 ţena) uţívala GS Mamavit. 33

34 4.5.4 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 4. Uveďte důvod, proč jste si vybrala zrovna tento vitamín/potravinový doplněk. Tabulka č. 4: U této otázky nebyly předem dané ţádné moţnosti. Respondentky odpověď samy dopisovaly. Tabulka ukazuje seznam odpovědí, počet ţen a jejich procentuální vyobrazení. Odpovědi Počet ţen Procentuální odpovědi Doporučení od gynekologa 50 žen 65,79% Doporučení od kamarádky 21 žen 27,63% Předchozí zkušenost 5 žen 6,58% Celkový počet respondentů 76 ţen 100% V otázce č. 4 nebyly předem dané ţádné odpovědi. Respondentky odpovědi samy dopisovaly. Z celkem 76 dotázaných respondentek uvedlo 65,79 % (50 ţen), ţe důvodem proč si vybraly daný výrobek bylo doporučení jejich gynekologa/gynekoloţky. 27,63 % (21 ţen) uvedlo jako důvod doporučení od kamarádky a 6,58 % (5 ţen) ovlivnila vlastní zkušenost z předchozí gravidity. Doporučení od gynekologa 65,79% Doporučení od kamarádky 27,63% Předchozí zkušenost 6,58% Obrázek č. 3: Zobrazuje procentuální vyjádření na otázku, proč si ţena vybrala daný vitamín/potravinový doplněk. 34

35 4.5.5 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 5. Ovlivnila Vás při jeho výběru cena? Tabulka č. 5: Zobrazuje moţné odpovědi, počet odpovídajících ţen a procentuální vyhodnocení otázky, zda ţenu při výběru vitamínu/potravinového doplňku ovlivnila cena výrobku. Moţné odpovědi Počet ţen Procentuální odpovědi Ano 8 10,52% Ne 68 89,48% Celkový počet respondentů 76 ţen 100% Při výběru vitamínu/potravinového doplňku bylo cenou výrobku ovlivněno 10,5% (8 ţen), 89,4% (68 ţen) uvedlo, ţe je cena při výběru přípravku neovlivnila. Ano 10,52% Ne 89,48% Obrázek č. 4: Zobrazuje procentuální vyjádření odpovědí na otázku, zda byla ţena při výběru přípravku ovlivněna jeho cenou. 35

36 4.5.6 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 6. Kde jste se o daném výrobku dozvěděla? Tabulka č. 6: Zobrazuje odpovědi, počet odpovídajících ţen a procentuální vyhodnocení otázky, kde se ţena o výrobku dozvěděla. Odpovědi Počet ţen Procentuální odpovědi U gynekologa 50 65,79% Kamarádka 21 27,63% Jiné, uveďte kde 5 6,58% Celkový počet respondentů 76 ţen 100% Na tuto otázku odpovědělo celkem 76 ţen. Z toho 65,79% (50 ţen) se o výrobku dozvědělo od svého gynekologa, 27,63% (21 ţen) se o výrobku dozvědělo od své kamarádky a zbývajících 6,58% (5 ţen) uvedlo, ţe výrobek uţívaly na základě své předchozí zkušenosti. U gynekologa 65,79% Kamarádka 27,63% Jiná možnost 6,58% Obrázek č.5: Zobrazuje procentuální odpovědi na otázku, kde se ţena se o daném výrobku dozvěděla. 36

37 4.5.7 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 7. Jak dlouho jste vitamín/potravinový doplněk uţívala? Tabulka č. 7: Zobrazuje odpovědi, počet odpovídajících ţen a procentuální vyhodnocení otázky, jak dlouho ţena vitamín/potravinový doplněk uţívala. Moţné odpovědi Počet ţen Procentuální odpovědi První trimestr (do 12 týdne těhotenství) 24 žen 31,58% Druhý trimestr (13 až 24 týden těhotenství) 15 žen 19,74% Třetí trimestr (24 až 40 týden těhotenství) 1 žena 1,32% Celé tři trimestry 36 žen 47,36% Celkový počet respondentů 76 ţen 100% Dotazníková otázka č. 7 se zabývala časovým intervalem uţívání vitamínu nebo potravinového doplňku. V prvním trimestru uţívalo některý z přípravků 31,58 % (24ţen). V druhém trimestru 19,74 % (15ţen), v třetím trimestru 1,32 % (1ţena) a po celé období těhotenství uţívalo vitamín nebo potravinový doplněk celkem 47,37% (36 ţen). První trimestr 31,58% Druhý trimestr 19,74% Třetí trimestr 1,32% Celé těhotenství 47, 37% Obrázek č.6: Zobrazuje procentuální odpovědi na otázku, jak dlouho ţena daný vitamín/potravinový doplněk uţívala. 37

38 4.5.8 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 8. Vyhledávala jste si nějaké informace (cenu, účinek, sloţení, zkušenosti jiných maminek, atd.) o daném vitamínu/potravinovém doplňku neţ jste ho začala uţívat? Tabulka č. 8: Zobrazuje odpovědi, počet odpovídajících ţen a procentuální vyjádření odpovědí na otázku, zda si ţena před uţíváním daného výrobku zjišťovala nějaké informace a pokud ano, tak kde. Moţné odpovědi Počet ţen Procentuální odpovědi Ne 68 žen 89,48% Ano 8 žen 10,52% Celkový počet respondentů 76 ţen 100% Na otázku, zda si ţena před uţíváním daného preparátu vyhledávala nějaké informace odpovídalo 76 respondentek. Z toho 89,48% (68ţen) uvedlo, ţe si ţádné informace nevyhledávalo. A pouze 10,52% (8 ţen) uvedlo, ţe si informace vyhledalo. Všechny ţeny vyhledávaly informace pomocí internetu. Ne 89,48% Ano 10,52% Obrázek č. 7: Zobrazuje procentuální vyjádření odpovědí na otázku, zda si ţena před uţíváním daného přípravku vyhledávala nějaké informace, například o jeho ceně, účinku nebo sloţení. 38

39 4.5.9 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 9. Pozorovala jste na sobě nějaké změny, kdyţ jste vitamín/potravinový doplněk uţívala? Tabulka č. 9: Zobrazuje odpovědi, počet odpovídajících ţen a procentuální vyjádření odpovědí na otázku, zda na sobě ţena během uţívání vitamínu/potravinového doplňku pozorovala nějaké změny. Moţné odpovědi Počet ţen Procentuální odpovědi Ne 72 žen 94,74% Ano, pociťovala jsem pozitivní změny 4 ženy 5,26% Ano, pociťovala jsem negativní změny 0 žen 0% Celkový počet respondentů 76 ţen 100% Na tuto otázku odpovědělo 94,74% (72ţen), ţe při uţívání vitamínu/potravinového doplňku nepociťovaly ţádné změny. Ţádná z ţen nepozorovala negativní změny a pouze 5,26% (4 ţeny) uvedly pozitivní změny, které pociťovaly v nárustu energie a sníţení únavy. Ne 94,74% Ano, pociťovala jsem pozitivní změny 5,26% Ano, pociťovala jsem negativní změny 0% Obrázek č.8: Zobrazuje procentuální odpovědi na otázku, zda na sobě ţena během uţívání vitamínu/potravinového doplňku pozorovala nějaké změny. 39