SOUČASNÉ PODMÍNKY ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ V ČR

Transkript

1 Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra Finance a řízení SOUČASNÉ PODMÍNKY ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ V ČR Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jana Havránková Jihlava 2008

2 Anotace Předmětem této bakalářské práce jsou Současné podmínky živnostenského podnikání v ČR. Teoretická část tvoří všeobecný úvod do problematiky živnostenského podnikání v ČR, seznamuji čtenáře se základními pojmy a podmínkami podnikání. V praktické části je vytvořen a zpracován vlastní podnikatelský záměr k penzionu na Brněnské přehradě a okrajově zmíněné podnikání v EU. Annotation The thesis deals with the current conditions for trade business in the Czech Republic. The theoretical part presents an overall view of the topic of trade business and explains basic terms and conditions. The practical part contains own prospectus for a boarding house built in the area of Brno reservoir, and some notes on this kind of business in the European Union. Klíčová slova Živnostenské podnikání, živnostenský list, koncesní listina, živnost, provozovna, podnikatelský záměr. Keywords Trade business, trade certificate, licence deed, business, workplace, business plan.

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Věře Nečadové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce a také vedoucí živnostenského odboru v Náměšti nad Oslavou Haně Odehnalové.

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma,,současné podmínky živnostenského podnikání v ČR vypracovala samostatně a použila pouze uvedené prameny a literaturu. V Jihlavě dne Jana Havránková

5 Obsah: Úvod Podnikání Charakteristika podnikání Fyzické osoby Právnické osoby Základní pojmy Teoretická část Charakteristika živnostenského podnikání Pojmové znaky živnosti Činnost provozovaná na základě živnostenského oprávnění Negativní vymezení živnosti Subjekty oprávněné provozovat živnost Obecné vymezení subjektů živnostenského podnikání Všeobecné podmínky provozování živnosti Zvláštní podmínky provozování živnosti Překážky provozování živnosti Druhy živností Živnosti ohlašovací a koncesované Živnosti podle druhu činnosti Rozdělení živností podle způsobu provozování Živnostenské oprávnění Charakteristika živnostenského oprávnění Vznik živnostenského oprávnění Vznik živnostenského oprávnění u živností ohlašovacích Vznik živnostenského oprávnění u živností koncesovaných Průkaz živnostenského oprávnění Živnostenský list Koncesní listina... 32

6 3.4 Rozsah živnostenského oprávnění Změna živnostenského oprávnění Zánik živnostenského oprávnění Zánik ze zákona Zánik rozhodnutím živnostenského úřadu Statistické údaje o podnikatelích v ČR Odpovědný zástupce Stanovení odpovědného zástupce Odpovědný zástupce u živnosti ohlašovací Odpovědný zástupce u živnosti koncesované Pro některé případy stanoví zákon výjimky Provozovna Definice provozovny Náležitosti oznámení Provozování živnosti v provozovně Praktická část Návod jak začít podnikat podle živnostenského zákona v krocích Vlastní podnikatelský záměr Identifikační údaje o podniku Identifikační údaje začínajícího podnikatele Analýza okolí podniku Charakteristika a vybavení penzionu Vybavení penzionu Ubytování v penzionu Organizační schéma podniku Lidské zdroje Povinnost začínajícího podnikatele Zahájení podnikání Bezpečnost práce... 52

7 4.4.3 Daňové odvody Odvody pojištění Podnikatelské prostředí Zákazníci Dodavatelé Konkurence a charakteristika trhu Analýza mého penzionu Swot analýza Měsíční náklady Režijní náklady Mzdové náklady Zdravotní a sociální pojištění Celková potřeba kapitálu Předpokládané výnosy za měsíc Předpokládaný měsíční zisk Podnikání v EU Vstup ČR do EU Délka trvání založení podniku v jednotlivých členských zemích EU Itálie Slovensko Závěr Seznam použitých pramenů a literatury Seznam obrázků Seznam příloh... 70

8 Úvod Živnostenské podnikání je jednou z forem soukromého podnikání. Soukromé podnikání je nedílnou součástí tržní ekonomiky každého vyspělého státu. Jeho rozvoj přispívá k fungování trhu a odstranění monopolu. Důležitými faktory soukromého podnikání je rozvrstvení obyvatelstva, historický vývoj státní moci ve státě a hospodářské poměry. V České republice (dále jen ČR) byl rozvoj soukromého podnikání na dlouhou dobu pozastaven v souvislosti s komunistickou stranou, která soukromé podnikání téměř zlikvidovala a nahradila jej socialistickými podniky. K jeho opětovnému vzniku došlo až po roce Sametová revoluce v listopadu roku 1989 se stala jakýmsi mezníkem pro velké skupiny podnikatelů, ale hlavně také pro živnostníky. Po téměř 40 letech nastala nová éra ve způsobu podnikání a řízení podniků. Pro začínající podnikatele byly vytvořeny dobré podmínky. Cílem mé práce je zjištění současných podmínek živnostenského podnikání v ČR, jejich zhodnocení, případně porovnání s některými zeměmi v Evropské Unii (dále jen EU) a ověření si jak probíhá řízení při žádosti o živnostenský list. Moje bakalářská práce na téma,,současné podmínky živnostenského podnikání v ČR je rozdělena na dvě části. Kdy v první části, tedy teoretické, se zaměřuji na všeobecné záležitosti týkající se živnostenského podnikání. A ve druhé části, tedy praktické, na založení živnosti, kde vytvářím vlastní podnikatelský záměr. Jelikož tento rok bych chtěla ukončit studium na zdejší škole, přemýšlím nad svým budoucím povoláním. Minulý rok mi umřeli prarodiče a já po nich zdědila velkou chatu u Brněnské přehrady. Ráda bych si ověřila, jak je složité z této chaty vybudovat prosperující penzion. Jaké podmínky, jakožto začínající podnikatel musím splňovat, jaké finanční prostředky k tomu budu potřebovat, co všechno takové založení obnáší. Pro zajímavost bych uvedla srovnání, když by zakládal tuto živnost občan cizího státu. V praktické části se také nachází malá zmínka o podnikání v zemích EU (Itálie, Slovensko). A v neposlední řadě k volbě tohoto tématu mně motivovala i zvolená 15-ti týdenní praxe na Živnostenském úřadě (dále jen ŽÚ) v Náměšti nad Oslavou. 9

9 1 Podnikání 1.1 Charakteristika podnikání V poslední době přibývá stále více podnikatelů. Každý jedinec má odlišné představy a touhy. V dnešní době máme možnost se svobodně rozhodnout, zda-li chceme mít stálý příjem a nevelkou zodpovědnost, v tomto případě zvolíme zaměstnanecký poměr. Jestli chceme být nezávislí, nebojíme se trochu riskovat, umíme nacházet příležitosti a vytyčovat nové cíle, je tu pro nás možnost podnikat. V dnešní době jsou rovné podmínky pro občany ČR a občany ostatních zemí EU. Podnikat můžeme jako fyzická nebo právnická osoba. Fyzická a právnická osoba jsou významné právní pojmy a jejich právní podstatu najdeme zakotvenu v občanském zákoníku. Zjednodušeně řečeno, pod pojmem fyzická osoba si představíme jednoho konkrétního člověka s jeho právy a povinnostmi a pod právnickou osobou si představíme společnost několika lidí, která je oprávněna vstupovat do právních vztahů a jednat svým jménem Fyzické osoby Fyzické osoby pro nás jsou: 1. podnikatelé - podnikající na základě živnostenského oprávnění dle živnostenského zákona, jsou to tedy vlastníci živnostenského listu nebo koncesní listiny, - podnikající na základě jiného oprávnění dle jiných zákonů, 2. zaměstnanci - osoby schopné vstupovat do pracovně právních vztahů se svými zaměstnavateli. Zde se řídíme zákoníkem práce. 1 Fyzické osoby se zapisují do obchodního rejstříku buď na vlastní žádost, nebo povinně, podle podmínek stanovených obchodním zákoníkem. 1 ŠVARCOVÁ, J. A KOL.: Ekonomie stručný přehled, CEED, Zlín ISBN S 55 10

10 Podnikání na základě živnostenského listu nebo koncesní listiny je vhodné pro začínající podnikatele a není zde nutný počáteční kapitál. Zisk z podnikání je zdaněn daní z příjmu fyzických osob, můžeme uplatňovat nezdanitelné částky a odpočitatelné položky. Naopak nevýhodou je velmi vysoké riziko, které plyne z neomezeného ručení majetku podnikatele a s tím spojené možné finanční problémy. Ze zisku platíme i pojistné sociálního zabezpečení. Čím je vyšší zisk tím jsou vyšší odvody Právnické osoby Formy podnikání: 1. obchodní společnosti, - osobní (veřejná obchodní společnost - v. o. s., komanditní společnost - k. s.), - kapitálové (akciová společnost - a. s., společnost s ručením omezeným - s. r. o.), 2. družstva, 3. státní podniky. 11

11 Tabulka 1: Porovnání právních forem Spole- Počet Kapitál (Kč) Orgány Způsob ručení čnost zakladatelů společnosti v. o. s. 2 bez omezení / společníci společně veškerým svým majetkem s. r. o. 1 max ,- společník min ,- valná hromada, jednatelé, dozorčí rada svým majetkem, ale jen do výše nesplaceného vkladu k. s. 1 komplementář 1 komanditista / komplementáři veškerým majetkem do výše vkladu a.s. 1 právnická nebo 20 mil. při valná hromada, majetkem a. s. 2 fyzické osoby veřejném úpisu a představenstvo, 2 mil. při dozorčí rada neveřejném úpisu družstvo 5 fyzických osob ,- členská schůze, majetkem družstva nebo 2 právnické představenstvo, osoby kontrolní komise Základní pojmy Podnikání - je soustavná činnost prováděná podnikatelem samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Podnikatel - podle obchodního zákoníku je: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, 12

12 d) fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu, e) i zahraniční osoba, pokud splňuje podmínky uvedené v obchodním zákoníku. Vlastnosti podnikatele: - rozpoznat přijatelná a nepřijatelná rizika, - pochopit význam peněz jako kapitálu, - umět kombinovat zdroje a příležitosti tak, aby je co nejúčinněji využil, - umět získat ostatní pro produktivní práci a podnikatelský přístup, - umět se učit z vlastních a cizích chyb, - umění nacházet příležitosti, vytyčovat nové cíle, - vytrvalost, dlouhodobé nasazení. Podnik Instituce vzniklá k výkonu podnikatelské činnosti, který je charakteristický rozsahem a kombinací výrobních faktorů. Podle obchodního zákoníku se podnikem rozumí soubor hmotných, osobních i nehmotných složek podnikání. Důvody k podnikání jsou různé, mladí lidé vidí lehce získané peníze, ale skutečnost leckdy bývá jiná. Je třeba velké píle a úsilí, abychom dosáhli cíle který jsme si stanovili. 13

13 2 Teoretická část 2.1 Charakteristika živnostenského podnikání Základní podmínky provozování živnosti a kontrolu nad jejich dodržováním upravuje živnostenský zákon. Právo podnikat a provozovat hospodářskou činnost má každý, kdo splní podmínky a omezení pro výkon určitých činností stanovené Zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) Pojmové znaky živnosti Abychom mohli činnost považovat za živnost, musí kumulativně naplňovat všechny její znaky, a to po celou dobu jejího provozování. Zároveň nesmí být tato činnost výslovně z předmětu úpravy živnostenského zákona vyloučena podle 3. Zákon definuje živnostenské podnikání jako soustavnou činnost, provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. 2 Jedná se také o definici, která se uváděnými znaky shoduje s definicí podnikání podle obchodního zákoníku. Rozsah živnostenského zákona je však užší ve srovnání s obchodním zákoníkem, což je vyjádřeno vazbou na podmínky stanovené živnostenským zákonem. Soustavná činnost Soustavnost je třeba chápat jako stálý výkon určité činnosti, trvající nepřetržitě určité časové období, nebo činnosti pravidelně opakované (i když jen jednou ročně, ale každý rok). Nesmí se proto jednat o činnost náhodnou nebo nahodilou či příležitostnou. Samostatnost provozované činnosti Samostatnost je důležitým rysem živnostenského podnikání. Znamená především samostatné rozhodování podnikatele o jeho činnosti, o době a místě výkonu této 2 Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání 14

14 činnosti podle vlastní svobodné úvahy a volby. Podnikatel si sám může rozhodovat o organizaci práce a také sám zajišťuje finanční chod podnikatelské aktivity. Provozování živnosti vlastním jménem Provozování živnosti vlastním jménem vyjadřuje povinnost provozovat živnost a činit právní úkony při výkonu podnikatelské činnosti pod svou obchodní firmou, jménem a příjmením nebo názvem bez ohledu na to, zda příslušnou činnost vykonává podnikatel osobně, nebo prostřednictvím svých zaměstnanců nebo jiných pověřených osob na základě smluvního vztahu. Provozování živnosti na vlastní odpovědnost Provozování živnosti na vlastní odpovědnost vyjadřuje odpovědnost podnikatele jak za dodržování právních předpisů a převzatých závazků, tak odpovědnost za výsledky podnikatelské činnosti. V podstatě se tím rozumí provozování živnosti na vlastní účet a vlastní nebezpečí. Riziko nese podnikatel, který za závazky vzniklé z podnikání, odpovídá celým svým majetkem, tedy i majetkem který neslouží k podnikání. Provozování živnosti za účelem dosažení zisku Provozování živnosti za účelem dosažení zisku je podstatou všech činností podnikatelského charakteru. Přitom není podstatné, zda zisku bylo či nebylo dosaženo. Rozhodující je, že podnikatel zisku chtěl dosáhnout Činnost provozovaná na základě živnostenského oprávnění Za provozování živnosti v souladu s právním řádem lze považovat pouze provozování živnosti na základě živnostenského oprávnění, jehož dokladem je živnostenský list, koncesní listina nebo osvědčení, které může živnostenský list nebo koncesní listinu nahradit. 3 Průkaz živnostenského oprávnění může být vydán pouze na živnost, která je 3 ŠTĚPÁNKOVÁ, S.: Zakládáme a provozujeme živnost, Computer Press, a. s., Brno ISBN S

15 specifikovaná buď v přílohách k živnostenskému zákonu, nebo v prováděcích předpisech Negativní vymezení živnosti Živnostenský zákon podle 3 některé činnosti výslovně vyjímá. Jedná se o tzv. negativní vymezení živnosti, zákon obsahuje taxativní výčet těchto činností. Jsou to činnosti, jejichž podřízení živnostenskému zákonu by bylo nevhodné, protože svojí povahou vyžadují zvláštní, zpravidla náročnější právní úpravu. Tyto činnosti nejsou živnostenským podnikáním a nelze k nim založit živnostenské oprávnění. Zvláštní skupinu tvoří pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostorů. O živnost se jedná pouze v případě, že vedle pronájmu jsou pronajímatelem poskytovány i jiné než základní služby. Posouzení zda se jedná o jiné než základní služby, činí v praxi problémy, protože doposud není nikde přesně stanoveno, co to je základní služba. 2.2 Subjekty oprávněné provozovat živnost Obecné vymezení subjektů živnostenského podnikání Skupinu subjektů oprávněných k provozování živnosti vymezuje 5 živnostenského zákona. Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené živnostenským zákonem. Živnostenský zákon rozlišuje české a zahraniční osoby. Pro účely živnostenského zákona je za českou osobu považována fyzická osoba s bydlištěm na území ČR nebo právnická osoba se sídlem na území ČR. Zahraniční osoba je fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR. V rámci zahraničních osob se rozlišují státní příslušníci členských států EU. Pro ně zákon stanoví některé výjimky či odlišnosti. Pro účely živnostenského zákona se za státního příslušníka členského státu EU považuje i státní příslušník jiného státu, s kterým má ČR uzavřenou smlouvu. Tito podnikatelé se nemusí zapisovat do 16

16 obchodního rejstříku a nemusí mít trvalý pobyt na území ČR. Pro zahraniční osoby ze třetích zemí naopak zůstala zachována povinnost zápisu do obchodního rejstříku a povinnost mít povolen pobyt na našem území za účelem podnikání. Za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako osoby české mohou živnost provozovat osoby, kterým byl udělen azyl podle zvláštního zákona a mají bydliště na území ČR Všeobecné podmínky provozování živnosti Všeobecné podmínky, které jsou stanovené v 6 živnostenského zákona, musí být vždy splněny u všech živností, jsou to: dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům - způsobilost fyzické osoby k právním úkonům spočívá ve způsobilosti vlastními právními úkony nabývat pro sebe subjektivní práva a zavazovat se k právním povinnostem, vstupovat do právních vztahů a svými právními úkony je také měnit a rušit, bezúhonnost - jako jedna z všeobecných podmínek, které musí fyzická osoba splnit, aby mohlo vzniknout živnostenské oprávnění a mohla provozovat živnost, má zajistit, aby podnikatelé podle tohoto zákona měli určité morální a občanské kvality, které zajistí důvěru jejich obchodních partnerů a zákazníků v solidnost těchto obchodně právních vztahů, Za bezúhonného se podle živnostenského zákona nepovažuje ten, kdo byl odsouzen: - k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin spáchaný úmyslně a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, - pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, - pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání. nedoplatky - poslední z požadovaných všeobecných podmínek je skutečnost, že 17

17 osoba která na území ČR podniká nebo podnikala nemá na svém osobním účtu evidovány daňové nedoplatky z tohoto podnikání, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti a nemá nedoplatky na pojistném na veřejném zdravotním pojištění Zvláštní podmínky provozování živnosti Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují. Požadavek, aby podnikatel prokázal odbornou nebo jinou způsobilost, musí vyplývat přímo ze živnostenského zákona nebo jiného zákona. U živností řemeslných, vázaných a koncesovaných je třeba splnění zvláštních podmínek. Naopak živnosti volné odbornou ani jinou způsobilost nevyžadují. Pod odbornou způsobilostí se rozumí především splnění kvalifikačních předpokladů jako je odborné vzdělání a odborná praxe. Co se týká jiné způsobilosti, je vyžadována buď živnostenským zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Může se jednat o různá oprávnění, osvědčení atd. Zvláštní podmínky pro provozování živnosti se mohou měnit. V souladu s tím pak musí ŽÚ buď změnit, pozastavit, nebo zrušit živnostenské oprávnění těm, kteří nové zvláštní podmínky nesplňují Překážky provozování živnosti Překážky provozování živnosti upravuje živnostenský zákon v 8. Živnostenský zákon stanovuje nejen, kdy živnost může být provozována, ale zabývá se také zákonnými omezeními, kdy živnost provozovat nelze. Překážky v provozování živnosti lze považovat za jakési negativní vymezení podmínek, které musí podnikatel splňovat, aby mohl provozovat živnost. Kromě obecných podmínek k provozování živnosti a zvláštních podmínek nesmí nastat u podnikatele překážka v provozování živnosti. Zákon upravuje dva druhy takových překážek: 1. překážka soukromoprávní povahy - v souvislosti s konkursem, 18

18 2. překážka veřejnoprávní povahy - zákaz činnosti. Konkurs Živnostenský zákon stanoví zásadu, že živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže bylo soudem rozhodnuto, že provozování podniku musí být ukončeno. Fyzická nebo právnická osoba nemůže provozovat živnost po dobu tří let: - poté, co soud zrušil konkurs proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení nebo že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka k provozování živnosti odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu, - jestliže vůči této osobě byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku. Fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs a konkursní řízení nebylo dokončeno, může učinit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem správce konkursní podstaty. ŽÚ může prominout uvedené překážky, nasvědčují-li hospodářské poměry osoby a její chování, že při provozování živnosti bude řádně plnit své závazky. Zákaz činnosti Živnost nemůže provozovat fyzická osoba, které byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti, týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru, dokud zákaz trvá. 4 4 Nesnídal Jiří, Rukověť pro podnikatele, PORADCE, s. r. o, Český Těšín 2004, ISBN S

19 2.3 Druhy živností Základní rozdělení živností upravuje 9 živnostenského zákona Živnosti ohlašovací a koncesované Živnostenský zákon dělí živnosti především podle vzniku práva k provozování živnosti: a) ohlašovací, b) koncesované. Zde je rozdíl nejmarkantnější. Živnosti ohlašovací Jedná se o živnosti, které mohou být provozovány na základě písemného ohlášení ŽÚ, ovšem za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky stanovené zákonem. Oprávnění provozovat živnost vzniká podáním ohlášení, popř. dnem, který podnikatel uvede v ohlášení jako den zahájení své podnikatelské činnosti. Podstatné zde je, že pro vznik živnostenského oprávnění je nutná pouze vůle podnikatele a nikoliv vůle ŽÚ. Pokud podnikatel splňuje všechny podmínky stanovené zákonem pro danou živnost, může ji provozovat již od ohlášení nebo ode dne, které v ohlášení jako den zahájení provozování živnosti uvedl, tedy ještě předtím než mu bude vydán živnostenský list. Podle podmínek, které musí ohlašovatel při ohlášení živností splňovat, rozlišujeme tři druhy ohlašovacích živností: živnosti volné, živností řemeslné, živnosti vázané. 20

20 Ohlašovací živnosti volné Obory živností volných stanovila vláda svým nařízením (jmenovitý seznam, ze kterého si zájemce vybírá - není možno si vymyslet vlastní název volné živnosti). Pro provozování živností volných musí být splněny všeobecné podmínky. K provozování živností volných se nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. To však neznamená, že podnikatel nemusí splnit jiné podmínky na základě správních předpisů, jako jsou například předpisy o bezpečnosti práce, předpisy o požární bezpečnosti nebo hygienické předpisy. Pro představu uvádím několik volných běžných živností - výroba potravinářských výrobků, specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím, ubytovací služby, kopírovací práce, mimoškolní výchova a vzdělání, organizování sportovních soutěží. (UPOZORNĚNÍ: patrně vstoupí v platnost novela živnostenského zákona, která seznam volných živností sjednotí v jednu univerzální volnou živnost. Jeden živnostenský list proto bude stačit na všechny druhy dnešních volných živností.) Ohlašovací živnosti řemeslné Živnosti řemeslné jsou vyjmenovány v příloze č. 1 živnostenského zákona. K získání živnostenského oprávnění je třeba splnit všeobecné podmínky, ale i zvláštní podmínky, tedy odbornou způsobilost. Zvláštními podmínkami je míněno například vyučení v příslušném oboru, maturitní zkouška na střední škole v oboru nebo diplom dokládající absolvování vysoké školy v oboru. U fyzické osoby musí podmínky odborné způsobilosti splňovat buď fyzická osoba sama, nebo její odpovědný zástupce. U právnické osoby musí tyto podmínky splňovat vždy odpovědný zástupce. Řemeslné živnosti jsou - kadeřnictví, kovářství, zámečnictví, řeznictví a uzenářství. 21

21 Ohlašovací živnosti vázané Živnosti vázané jsou uvedeny v příloze č. 2 živnostenského zákona. U každé živnosti vázané jsou vyžadovány jiné podmínky splnění odborné způsobilosti. Například pro provozování cestovní agentury je třeba vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru nebo úplně střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání a 3 roky praxe v oboru. Koncesované živnosti Jsou uvedeny v příloze č. 3 živnostenského zákona. Živnost lze provozovat pouze na základě udělení koncese, nestačí tedy pouhé ohlášení živnosti. Získání koncese je podmíněno splněním požadované odborné a zvláštní způsobilosti a splnění dalších podmínek uvedených v zákoně. Ke vzniku živnostenského oprávnění je nutná jak vůle podnikatele, tak vůle ŽÚ). U koncesovaných živností lze nahradit odbornou způsobilost spočívající ve vyučení v oboru nebo ve středoškolském vzdělání s maturitou, rekvalifikací nebo čtyřletou praxí v oboru. Osvědčením je pak doklad o rekvalifikaci nebo doklad o vykonání praxe v oboru. ŽÚ je oprávněn uložit nebo změnit podnikateli podmínky provozování živnosti, a to buď na základě živnostenského zákona, nebo na základě zvláštních předpisů. Koncesní živnosti jsou tedy takové živnosti, k jejichž provozování je třeba státní souhlas podle zvláštního zákona. Koncese tedy nemůže být udělena bez kladného vyjádření příslušného orgánu státní správy, např. Ministerstva vnitra, České národní banky, Českého telekomunikačního úřadu apod. Například: K získání koncese "Taxislužba" je vedle podmínek odborné způsobilosti, bezúhonnosti a spolehlivosti žadatele ještě potřeba získat kladné vyjádření příslušného dopravního úřadu Živnosti podle druhu činnosti Jsou možné i jiné druhy dělení živností, které se však v platné právní úpravě neodrazily a zůstaly kategoriemi pouze teoretickými. Jedná se například o dělení živností podle druhu činnosti: 22

22 a) obchodní, b) výrobní, c) poskytování služeb Rozdělení živností podle způsobu provozování Podle způsobu provozování živnosti rozdělujeme: 1) běžným způsobem, 2) průmyslovým způsobem. Podnikatel může provozovat živnost průmyslovým způsobem, pokud splní zákonem stanovené podmínky. Jedná se o formu provozování živnosti, nikoliv o druh živnosti. Uvedeným způsobem lze provozovat jakoukoliv živnost. Uskutečňování živnosti průmyslovým způsobem předpokládá obligatorně splnění dvou základních znaků, které musí být splněny současně. Jednak se musí jednat o souhrn činností, z nichž každá jednotlivě sama o sobě naplňuje znaky živnosti, a za druhé tato činnost využívá organizačního oddělení výkonu dílčích prací, postupů nebo úkonů, zejména řídících a obdobných prací, a využívá členění těchto prací, postupů nebo úkonů podle jednotlivých profesí. ŽÚ pak v každém konkrétním případě zjišťuje, zda jsou tyto podmínky stanovené zákonem splněny, a to na základě organizačního schématu podniku, přehledu jednotlivých činností pracovního procesu, personálního obsazení, apod. Podmínky, které charakterizují průmyslově provozovanou živnost, potvrzuje podnikatel tím, že předloží doklady prokazující tyto skutečnosti. O provozování živnosti průmyslovým způsobem rozhodne na návrh podnikatele po předložení dokladů příslušný ŽÚ. V návrhu je podnikatel povinen vymezit názvem činnosti, které tvoří součást technologického procesu živnosti provozované průmyslovým způsobem a vedou ke vzniku konečného výrobku nebo poskytnutí služby. 23

23 Pokud jsou zákonem stanovené podmínky splněny, rozhodne příslušný ŽÚ o tom, že živnost je provozována průmyslovým způsobem a vydá průkaz živnostenského oprávnění. Přílohou průkazu živnostenského oprávnění je seznam ohlašovacích živností vymezujících rozsah živnostenského oprávnění. Živnostenské oprávnění k provozování živnosti provozované průmyslovým způsobem zahrnuje oprávnění k podnikání ve všech činnostech, které směřují ke vzniku konečného výrobku nebo služby. Rozsah živnostenského oprávnění pak závisí na tom, jaká živnost bude tímto způsobem vykonávána. Je však třeba upozornit na to, že je-li tímto způsobem provozována živnost ohlašovací, lze v rámci této živnosti provozovat pouze činnosti, které jsou živnostmi ohlašovacími. V případě, že by některá z činností vyžadovala koncesi, může ji podnikatel provozovat, jen pokud mu k této činnosti byla koncese udělena. Pro provozování uvedených ohlašovacích živností se nevyžaduje prokazování odborné způsobilosti, neboť za odbornou způsobilost odpovídá podnikatel, který je povinen zajistit provozování živnosti osobami, které tuto odbornou způsobilost splňují podle živnostenského zákona nebo podle zvláštních předpisů. Podnikatel má také povinnost vést o těchto osobách evidenci minimálně tři roky a uchovávat kopie dokladů prokazujících tuto způsobilost. ŽÚ pak kontrolu splnění jmenovaných podmínek provádí až při skutečném provozování živnosti. V případě změny podmínek pro provozování živnosti průmyslovým způsobem je podnikatel povinen tuto skutečnost oznámit ŽÚ do jednoho měsíce od vzniku těchto změn a předložit doklady tyto skutečnosti potvrzující. ŽÚ podle okolností rozhodne o změně živnostenského oprávnění, pozastavení provozování živnosti nebo zrušení živnostenského oprávnění. Ve smyslu obchodního zákoníku je osoba provozující živnost průmyslovým způsobem povinna se zapsat do obchodního rejstříku a vztahuje se na ní ustanovení o obchodní firmě. 5 5 Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání 24

24 Dříve se živnosti provozované průmyslovým způsobem označovaly v teorii jako tovární živnosti. 25

25 3 Živnostenské oprávnění 3.1 Charakteristika živnostenského oprávnění Živnostenské oprávnění je subjektivním veřejným právem. Subjektivnost tohoto práva spočívá v tom, že podnikatel má možnost chovat se určitým způsobem k ŽÚ, ke kterému svými právními úkony zakládá konkrétní právní vztahy. Veřejnost je odvozena od povahy živnostenského práva jako takového, které je součástí správního práva, a tedy práva veřejného. Důsledkem toho je, že ve všech právních vztazích, které se řídí živnostenským zákonem, vystupuje podnikatel a dále ŽÚ. Živnostenské oprávnění se vyznačuje těmito rysy: Má univerzální charakter. Subjektem živnostenského oprávnění mohou být jak fyzické, tak právnické osoby a to jak české, tak zahraniční. U právnických osob nezáleží na právní formě. Lze vykonávat na celém území ČR. Je zásadně určeno konkrétním předmětem podnikání. Je časově neomezené, pokud z projevu vůle osoby, která hodlá podnikat, nebo ze zvláštní právní úpravy nevyplývá něco jiného. Jedná se o oprávnění osobní povahy, které se zásadně váže na osobu podnikatele. Živnostenský zákon stanoví případy, kdy jej může vykonávat jiná osoba. Výjimku představují živnostenským zákonem upravené instituty pokračování v živnosti. Podnikatel nemá omezení v počtu živnostenského oprávnění. Při splnění všech podmínek může být vlastníkem neomezeného počtu živnostenského oprávnění. 26

26 3.2 Vznik živnostenského oprávnění Vznik živnostenského oprávnění se liší u živností ohlašovacích a koncesovaných. U živností ohlašovacích je pro vznik živnostenského oprávnění rozhodující vůle subjektu, u živností koncesovaných je rozhodující vůle ŽÚ, na jehož povolení je vznik živnostenského oprávnění vázán. Kromě druhů živností ovlivňuje vznik živnostenského oprávnění řada dalších faktorů, například zda-li se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu, českou nebo zahraniční atd Vznik živnostenského oprávnění u živností ohlašovacích Když podnikatel splňuje všechny předepsané podmínky provozování živnosti, vzniká živnostenské oprávnění dnem ohlášení nebo pozdějším dnem, který je v ohlášení uveden. Ohlašovateli vzniká právo provozovat živnost, aniž by v okamžiku, kdy tak činí, byl vydán živnostenský list. Platí to pro fyzické osoby, právnické osoby již zapsané do obchodního rejstříku a právnické osoby, které se do obchodního rejstříku nezapisují. Právnickým osobám a zahraničním osobám, které se zapisují do obchodního rejstříku, vzniká živnostenské oprávnění až dnem zápisu do obchodního rejstříku. ŽÚ vydá živnostenský list před zápisem do obchodního rejstříku. Živnostenský list, ale neprokazuje existenci živnostenského oprávnění, protože dosud nevzniklo, ale pouze dosvědčuje splnění podmínek provozování živnosti. V případě, že ohlašovatel nesplňuje předepsané podmínky, například chybí výpis z rejstříku trestu, ŽÚ vyzve podnikatele ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu bylo ohlášení živnosti doručeno, k odstranění závad a ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. V případě, že podnikatel závady odstraní, platí že ohlášení bylo od samého počátku bez závad. Pokud nastane situace, že závady odstraněny nejsou, ŽÚ zahájí správní řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo. Pokud podnikatel stanovuje odpovědného zástupce, musí taktéž předložit dokumenty prokazující splnění předepsaných podmínek odpovědným zástupcem. Jedná se o výpis z rejstříku trestů odpovědného zástupce, doklad prokazující jeho odbornou způsobilost a 27

27 prohlášení, že souhlasí s ustanovením do funkce a s převzetím povinností v rozsahu stanoveném ŽÚ. Zahraniční fyzická osoba je navíc povinna předložit doklady o povolení k pobytu. Zahraniční právnická osoba musí doložit provozování podniku v zahraničí. Doklady předkládané zahraničními osobami, které byly vydány v zahraničí, musí být opatřeny překladem do českého jazyka. Řízení o vydání živnostenského listu Fyzická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to ohlásit ŽÚ místně příslušnému podle jejího bydliště. Právnická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to oznámit ŽÚ místně příslušnému podle svého sídla. Zahraniční fyzická osoba, která za účelem podnikání nezřizuje na území ČR organizační složku, ohlašuje živnost ŽÚ příslušnému podle místa povoleného pobytu na území ČR, nemá-li pobyt podle místa podnikání. Zahraniční fyzická osoba, která za účelem podnikání zřizuje na území ČR organizační složku podniku, ohlašuje živnost ŽÚ příslušnému podle umístění organizační složky na území ČR. Zahraniční právnická osoba, která chce podnikat, ohlašuje živnost ŽÚ příslušnému podle umístění organizační složky podniku na území ČR. Náležitosti ohlášení živnosti Fyzická osoba v ohlášení uvede: a) Jméno a příjmení, obchodní firmu, státní občanství, bydliště, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození podnikatele. b) Provozuje-li živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, uvede údaje uvedené pod písmenem a) ale týkající se jeho osoby. 28

28 c) U zahraniční fyzické osoby bydliště mimo území ČR, místo pobytu v ČR, pokud byl povolen a umístění organizační složky podniku a údaje o vedoucím organizační složky podniku. d) Místo podnikání. e) Předmět podnikání (musí být vymezen dostatečně určitě a jednoznačně, aby nebylo možné jej zaměnit s jinou činností). f) Identifikační číslo, bylo-li přiděleno soudem, ŽÚ nebo Českým statistickým úřadem. g) Provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění. h) Datum zahájení provozování živnosti (pokud není shodné se vznikem živnostenského oprávnění). i) Datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou. l) Údaj o tom, že hodlá provozovat živnost průmyslovým způsobem. Právnická osoba v ohlášení uvede: a) Obchodní firmu nebo název, sídlo. b) Označení statutárních orgánů nebo členů právnické osoby. c) Prohlášení statutárních orgánů nebo členů. d) Údaje o odpovědném zástupci. e) U zahraniční osoby umístění organizační složky podniku v ČR, jméno, příjmení a bydliště, případně místo pobytu v ČR jejího vedoucího. f) Identifikační číslo. g) Předmět podnikání. h) Provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění. 29

29 i) Datum zahájení provozování živnosti. j) Datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou. k) Údaj o tom, že hodlá živnost provozovat průmyslovým způsobem Vznik živnostenského oprávnění u živností koncesovaných U koncesovaných živností vzniká živnostenské oprávnění dnem nabytí právní moci. Vznik živnostenského oprávnění je vázán na povolení ŽÚ, který na základě žádosti rozhoduje o udělení koncese. Na rozhodnutí má ŽÚ ze zákona lhůtu 60 dní ode dne podání žádosti. ŽÚ při žádosti o udělení koncese zjišťuje, zda jsou splněny všechny všeobecné i zvláštní podmínky. Současně s rozhodnutím o udělení koncese rozhoduje ŽÚ i o případném ustanovení odpovědného zástupce. Řízení o udělení koncese je správním řízením a jako takové se obecně řídí správním řádem. V některých případech je nutné, aby se k žádosti o koncesi vyjádřil orgán státní správy, který je příslušný vydat oprávnění, povolení nebo souhlas k provozování koncesované živnosti. Vyjádření tohoto orgánu je nezastupitelné a jeho povinnost přímo vyplývá ze živnostenského zákona. Pokud jsou požadované podmínky pro provozování dané koncesované živnosti splněny, vydá žadateli kladné rozhodnutí o udělení koncese. V opačném případě žádost o koncesi zamítne. Řízení o udělení koncese Fyzická osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost, je povinna požádat o vydání koncese ŽÚ místě příslušný podle jejího bydliště na území ČR. Právnická osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost, je povinna požádat o vydání koncese ŽÚ místě příslušný podle svého sídla. 30

30 Zahraniční fyzická osoba, která za účelem podnikání nezřizuje na území ČR organizační složku, podává žádost o koncesi ŽÚ příslušnému podle místa povoleného pobytu na území ČR, nemá-li pobyt podle místa podnikání. Zahraniční fyzická osoba, která za účelem podnikání zřizuje na území ČR organizační složku, podává žádost o koncesi ŽÚ příslušnému podle umístění organizační složky na území ČR. Zahraniční právnická osoba podává žádost o koncesi ŽÚ příslušnému podle umístění organizační složky na území ČR. 6 Náležitosti žádosti o koncesi V podstatě jsou totéž jako u ohlášení živnosti. Předmět podnikání je třeba v žádosti o koncesi uvést v úplném nebo částečném rozsahu podle přílohy č Průkaz živnostenského oprávnění Živnostenský zákon zná tři druhy průkazu živnostenského oprávnění: a) živnostenský list - pro živnosti ohlašovací, b) koncesní listina - pro živnosti koncesované, c) osvědčení (nahrazuje předchozí dva průkazy). Osvědčení lze vydat i pro více živností v působnosti téhož ŽÚ. Živnostenský list, rozhodnutí o udělení koncese, koncesní listina a osvědčení jsou veřejnými listinami Živnostenský list Je to veřejná listina, která osvědčuje, že podnikatel řádně ohlásil řemeslnou, vázanou nebo volnou živnost, že splňuje podmínky stanovené zákonem a že předložil zákonem předepsané doklady. Živnostenské oprávnění vzniká řádným ohlášením, nikoliv vydáním živnostenského listu. 6 Zákon č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání 31

31 ŽÚ vydá živnostenský list do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno ohlášení živnosti. Vydaný živnostenský list musí obsahovat zákonem předepsané náležitosti Koncesní listina Koncesní listina je průkazem živnostenského oprávnění pro všechny živnosti koncesované. Koncesní listina je chápána jako osvědčení o tom, že rozhodnutí o udělení koncese nabylo právní moci. Koncesní listina v sobě zahrnuje veškerá povolení a souhrn všech pro danou koncesovanou živnost předepsaných oprávnění. ŽÚ rozhodne o žádosti o koncesi do 60 dnů ode dne podání žádosti pokud v příloze č. 3 není stanoveno jinak. Koncesní listinu vydá ŽÚ podnikateli ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. 3.4 Rozsah živnostenského oprávnění Rozsah živnostenského oprávnění určujeme podle obsahu živnostenského listu nebo koncesní listiny. Vymezení rozsahu živnostenského oprávnění má význam pro vzájemné odlišení jednotlivých živností mezi sebou a také pro posouzení, zda podnikatel nepodniká neoprávněně. Vliv na rozsah živnostenského oprávnění má také to, zda jde o živnost provozovanou průmyslovým způsobem. 3.5 Změna živnostenského oprávnění Živnostenské oprávnění existuje v čase, a proto může dojít právě v průběhu času k jeho změnám. Původem těchto změn může být nejčastěji vůle samotného podnikatele, a pak také změna živnostenského zákona nebo změna zvláštních předpisů, které stanoví zvláštní podmínky odborné způsobilosti nutné k výkonu určitých živností. Dojde-li ke změně, je nutné, aby na tuto změnu reagoval ŽÚ změnou průkazu živnostenského oprávnění. Ke změně živnostenského oprávnění u živností ohlašovacích dochází již jejich vznikem, u živností koncesovaných je třeba, aby o změně bylo rozhodnuto ve správním řízení. 32

32 3.6 Zánik živnostenského oprávnění K zániku živnostenského oprávnění dochází buď ze zákona nebo na základě rozhodnutí ŽÚ Zánik ze zákona Z důvodu stanovených přímo v živnostenském zákoně živnostenské oprávnění zaniká: - smrtí podnikatele - nepokračují-li v živnosti dědicové nebo správce dědictví, - zánikem právnické osoby, - uplynutím doby, pokud živnostenský list nebo koncesní listina byly vydány na dobu určitou, - stanoví-li tak zvláštní předpisy, - výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku, - rozhodnutím ŽÚ o zrušení živnostenského oprávnění Zánik rozhodnutím živnostenského úřadu Příslušný ŽÚ zruší živnostenské oprávnění, jestliže: a) podnikatel již nesplňuje podmínky způsobilosti k právním úkonům nebo již není bezúhonný, b) nastanou překážky provozování živnosti, c) na žádost podnikatele. ŽÚ zruší živnostenské oprávnění nebo pozastaví provozování živnosti na návrh orgánu státní správy vydávající stanovisko z důvodu, že podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. 7 7 Nesnídal Jiří, Rukověť pro podnikatele, PORADCE, s. r. o., Český Těšín 2004, ISBN S

33 3.7 Statistické údaje o podnikatelích v ČR Tabulka 2: Údaje o podnikatelích v ČR od roku 1992 do 2001 po 3 letech Počet ke dni Celkem platný ŽO pro živnosti koncesované pro živnosti vázané pro živnosti řemeslné pro živnosti volné ŽO pro fyzické osoby ŽO pro právnické osoby ŽO pro cizince x Podnikatelé celkem fyzické osoby x právnické osoby x Podnikatelé cizinci celkem x Počet obyvatel Počet ŽO na obyvatel 91,15 179,90 251,45 315,90 Podnikatelů na obyvatel 63,60 120,34 154,31 180,87 Počet ŽO na 1 podnikatele 1,43 1,49 1,63 1,75 Zdroj: Český statistický úřad,,žo Živnostenské oprávnění x - v roce 1992 nebyli cizinci, osoby právnické a fyzické sledovány samostatně 34

34 Tabulka 3: Údaje o podnikatelích v ČR v roce 2004 a 2007 Počet ke dni Celkem platný ŽO pro živnosti koncesované pro živnosti vázané pro živnosti řemeslné pro živnosti volné ŽO pro fyzické osoby ŽO pro právnické osoby ŽO pro cizince Podnikatelé celkem fyzické osoby právnické osoby Podnikatelé cizinci celkem Počet obyvatel Počet ŽO na 1000 obyvatel 356,07 382,74 Podnikatelů na 1000 obyvatel 194,14 198,50 Počet ŽO na 1 podnikatele 1,83 1,93 Zdroj: Český statistický úřad,,žo Živnostenské oprávnění Z těchto dvou tabulek, můžeme vyčíst, jaký zájem je v ČR o živnostenské podnikání, jak rok od roku stoupá. Přehledně vidíme, že v ČR vede podnikání na živnostenský list, 35

35 největší zájem je o živnosti volné. Naopak živnosti koncesované oproti roku 1992, nezaznamenali žádný velký vzrůst. 3.8 Odpovědný zástupce Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce může být pouze fyzická osoba ustanovená podnikatelem. Tato osoba odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Také musí být k podnikateli ve smluvním vztahu. Odpovědný zástupce musí: - zúčastňovat se provozování živnosti v potřebném rozsahu, - splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti Stanovení odpovědného zástupce Odpovědného zástupce je povinen podnikatel ustanovit v těchto případech: - Podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti, nejedná-li se o ohlašovací živnost provozovanou průmyslovým způsobem. - Podnikatel, který je zahraniční fyzickou osobou a nemá na území ČR povolen pobyt. - Podnikatel, který je právnickou osobou se sídlem v ČR. Do funkce odpovědného zástupce ustanoví člena statutárního orgánu nebo statutární orgán, pokud ovšem splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob. - Podnikatel, který je zahraniční právnickou osobou. Způsob ustanovení odpovědného zástupce do funkce u živností ohlašovacích a u živností koncesovaných je odlišný. 36

36 3.8.2 Odpovědný zástupce u živnosti ohlašovací U ohlašovacích živností je situace jednodušší z pohledu povinností podnikatele k ŽÚ než u živností koncesovaných. Odpovědný zástupce příslušnému úřadu pouze oznamuje a úřad přezkoumá, zda-li splňuje zákonem stanovené podmínky. V takovém případě totiž může odpovědný zástupce vykonávat tuto svojí funkci ode dne ustanovení bez ohledu na skutečnost, zda podnikatel již splnil svojí oznamovací povinnost k ŽÚ. Podnikatel je povinen jak ustanovení odpovědného zástupce, tak i ukončení výkonu jeho funkce oznámit příslušnému ŽÚ do 15 dnů ode dne, kdy jej ustanovil nebo kdy přestal vykonávat svojí funkci. Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce je povinen oznámit ŽÚ i odpovědný zástupce, zjistí-li, že podnikatel povinnost oznámit ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce nesplnil. Současně musí prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce třicátým dnem po doručení oznámení odpovědného zástupce ŽÚ, neoznámil-li podnikatel ŽÚ ustanovení jiného odpovědného zástupce před uplynutím této lhůty. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem. Odpovědný zástupce pro živnost ohlašovací může vykonávat svoji funkci ode dne ustanovení, splňuje-li podmínky vyžadované tímto zákonem Odpovědný zástupce u živnosti koncesované Zde je situace složitější v tom, že ustanovení odpovědného zástupce pro živnost koncesovanou musí předložit podnikatel ke schválení ŽÚ. Odpovědný zástupce může svojí funkci vykonávat až od chvíle, kdy rozhodnutí ŽÚ o schválení jeho ustanovení nabude právní moci. Opět platí, že ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podnikatel oznámí příslušnému ŽÚ do 15 dnů od ukončení výkonu funkce. 37

37 Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce je povinen oznámit ŽÚ i odpovědný zástupce, zjistí-li, že podnikatel povinnost oznámit ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce nesplnil. Současně musí prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce třicátým dnem po doručení oznámení odpovědného zástupce před uplynutím této lhůty. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem Pro některé případy stanoví zákon výjimky Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí v těchto případech: a) bylo živnostenské oprávnění pozastaveno, b) podnikatel oznámil ŽÚ, že provozování živnosti je dočasně přerušeno. Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případech, kdy to tento zákon nevyžaduje. ŽÚ může v průběhu provozování živnosti povolit provozování živnosti bez odpovědného zástupce na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu šest měsíců. Podmínkou však je, že tím nemůže dojít k ohrožení životů a zdraví lidí. 3.9 Provozovna Definice provozovny S výkonem živnostenského oprávnění souvisí pojem provozování živnosti a pojem provozovny. Pod pojmem provozovna rozumíme prostor, v němž je živnost provozována, tedy nikoliv, kde je vykonáváno živnostenské oprávnění. Za provozovnu se pro účely tohoto zákona považuje i stánek, pojízdná prodejna a obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb. 38

38 Podnikatel má možnost vykonávat živnost i v dalších provozovnách na základě již vydaného živnostenského oprávnění, za předpokladu, že zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně řádně ohlásí a za předpokladu že má k provozovně užívací nebo vlastnické právo. Vlastnické nebo užívací právo k objektům nebo místnostem, kde se provozovna nachází, je podnikatel povinen prokázat na žádost ŽÚ. Zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně musí podnikatel oznámit místně příslušnému ŽÚ (tomu, u něhož byla ohlášena živnost nebo podaná žádost o koncesi) nejméně 3 dny předem. Při nesplnění oznamovací povinnosti při zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně může ŽÚ vyměřit pokutu až do výše Kč. V případě, že se uvádí provozovna již v ohlášení živnosti nebo v žádosti o koncesi, jedná se o provozovny, kde bude zahájení činnosti bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění a jiné oznámení se již ŽÚ nezasílá Náležitosti oznámení Aby oznámení splňovalo zákonem dané podmínky, musí v něm být uvedeno: a) obchodní firma, název nebo jméno a příjmení, b) identifikační číslo, c) sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě místo podnikání, zahraniční osoba adresu pobytu na území ČR, byl-li pobyt povolen a umístění organizační složky podniku na území ČR, pokud je zřizuje, d) adresu provozovny podléhající kolaudačnímu řízení a předmět podnikání v této provozovně, e) druh provozovny nepodléhající kolaudačnímu řízení, její umístění a předmět podnikání v provozovně, f) datum zahájení (ukončení) provozování živnosti v provozovně, g) právní titul užívání provozovny. 8 8 Zákon č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání 39