Podnikání formou živnosti

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd Podnikání formou živnosti Bakalářská práce Autor práce: Monika Hrochová Vedoucí práce: Mgr. Jiří Tuza 2008/2009

2 Zadání

3 Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu mé práce panu Mgr. Jiřímu Tuzovi, za spolupráci a odbornou pomoc při zpracování bakalářské. Dále děkuji paní Ing. Petře Valentové, živnostenského úřadu v Zábřehu na Moravě, za vysvětlení obecné živnostenské problematiky.

4 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Založení živnosti vypracovala samostatně podle metodických pokynů vedoucího bakalářské práce a s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 5. ledna 2009

5 Abstrakt Hrochová, M. Podnikání formou živnosti. Bakalářská práce. Brno, Tato bakalářská práce se zabývá vytvořením příručky pro začínající podnikatele. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část popisuje obecné informace, které je potřebné k založení živnosti znát. Jedná se především o pojmy živnost, druhy živností, podmínky pro založení živnosti. Praktická část uvádí na třech příkladech postup vzniku živnostenského oprávnění, různých oborů živností, po novele Živnostenského zákona z roku Klíčová slova: živnost, živnostenské oprávnění, druhy živností Abstract Hrochová, M. Business form business. The bachelor thesis. Brno, 2009 This thesis is focused on creating a manual for businessman beginners. The thesis is divided into two sections. The theoretical section describes basic facts, which are necessary to know when starting a business. This thesis deals with terms such as business, types of business, conditions for setting up a business. The practical part shows us three examples of the way to get the business permission following the Business law novel from Keywords: business, business permission, types of business

6 Obsah 1. ÚVOD CÍL PRÁCE METODIKA TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE Živnost Provozování živnosti Všeobecné podmínky provozování živnosti Zvláštní podmínky provozování živnosti Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce Překážky v provozování živnosti Druhy živností Živnosti ohlašovací Živnosti koncesované Živnostenské oprávnění Vznik a změna živnostenského oprávnění Rozsah živnostenského oprávnění Práva a oprávnění podnikatelů provozujících obchodní a výrobní činnost Provozovny Živnostenský rejstřík PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE Založení živnosti fyzickou osobou Sociální a zdravotní pojištění u OSVČ ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY... 65

7 1. Úvod Živnostenským podnikáním a všemi záležitostmi s ním souvisejícími se zabývá a upravuje Živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání). Tento zákon byl přijat roku 1991 a za dobu své platnosti byl mnohokrát novelizován. Jeho součástí je 5 příloh, které obsahují seznamy jednotlivých živností. Poslední změny, které novelizují tento zákon, platí od , jako zákon č. 130/2008 Sb.. Novela má usnadnit práci především novým začínajícím podnikatelům, její nejširší oblast je věnována umožnění vstupu do podnikání bez doložení praxe, což se týká především živností volných. Nesmí být opomenuta další velká úleva, která se zabývá zmírněním administrativní spolupráce s živnostenskými úřady. Zmírnění administrativy je zaměřeno také na spolupráci podnikatelů s okresní správou sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnou, úřady práce a dalšími institucemi a to tak, že s nimi komunikuje živnostenský úřad jménem podnikatele. Zmiňovanou výpomoc konkrétní Živnostenský úřad provádí elektronickou podobou. Další část novely se týká zúžení všeobecných podmínek pro vstup do podnikání. Jedná se o zmírnění požadavku bezúhonnosti a úplné vypuštění podmínky, jež prokazovala podnikatelovu bezdlužnost. Byl zde uveden pouze zkrácený výčet změn, které s sebou novela živnostenského zákona přinesla, další podstatné části jsou podrobně zmíněny v následujících odstavcích mé práce. Bylo vycházeno z předpokladu, že většina iniciativních a především podnikavých lidí se pokusí, alespoň jednou za svůj život, o založení živnosti. Bohužel v mnoha případech dochází v závěru 7

8 k tomu, že se k založení vůbec neodhodlají, buď z důvodu nedostatku informací o tom, jak začít podnikat nebo mají strach z případného neúspěchu a ztráty financí. 2. Cíl práce Cílem bakalářské práce je poukázat a charakterizovat problematiku vzniku živnostenského oprávnění. Nejdůležitějším úkolem bude snaha o vytvoření stručné příručky, díky které by se budoucí podnikatelé měli vyvarovat chyb, k nimž často dochází při zakládání živnosti. Pokusím se o její sestavení prostřednictvím modelových situací a vytvořením fiktivních podnikatelů z různých oblastí podnikatelských činností, v nichž jednotlivé kroky popíši. Obecnou část předem zevrubně nastíním v teoretické části této práce. Jedná se o to, co živnostenský zákon povoluje, nařizuje a umožňuje. Prostudování této práce budoucím podnikatelem by mělo vést k jeho větší informovanosti a rozšíření znalostí živnostenské problematiky. Mám v úmyslu především vyhovět a pomoci začínajícím podnikatelům, kteří jsou neznalí živnostenského zákona. Konkrétní pomoc spočívá v již zmíněné příručce, chcete-li postupu při zakládání živnosti, ať už se jedná o fyzické či právnické osoby. Vycházím z předpokladu, že každý nováček má povědomí o tom, v jakém oboru živnosti chce podnikat. Jedinou a velkou jeho překážkou v realizaci podnikání je existence spousty zákonů, příruček a paragrafů, jež jsou nesrozumitelné, spíše bych řekla nezajímavé a zatěžující. Tato skutečnost byla nejdůležitějším důvodem mého rozhodnutí, proč psát práci právě na tohle téma. Neméně důležitým pro mne byl předpoklad, že i já sama po skončení vysokoškolského studia budu mít zájem využít tento způsob výdělečné činnosti. 8

9 Bude proto, myslím pro mne, tvoření návodu k založení živnosti cennou budoucí zkušeností. Tato bakalářská práce ale není určena pouze pro podnikatele na začátku jejich kariéry, měla by oslovit i stávající podnikatele. Zejména proto, že od července roku 2008 vstoupila v platnost novela živnostenského zákona, která jej poněkud upravuje a dotýká se i současných podnikatelů. Nejedná se v tomto případě o zásadní změny, ale myslím si, že úspěšný a zkušený živnostník by měl mít zájem a povědomí o aktualitách z jeho oboru. Předpokládám, že po prostudování této práce dlouholetým podnikatelem, bude i on mít možnost porovnat podmínky začínajících podnikatelů teď a v době, kdy on sám zakládal živnost. Ve zkratce řečeno, pokusím se zde co nejstručněji a nejsrozumitelněji nastínit, jak na to, aby noví a začínající podnikatelé mohli vstoupit do podnikání v oboru jim blízkém bez problémů a zbytečných komplikací, které by se ostatně týkaly pouze nedostatečné informovanosti. Dalším, přidruženým cílem mého úsilí je ušetřit žadatelům o živnostenské oprávnění jejich čas. V případě, kdy by si totiž měl každý prostudovat živnostenský zákon a obejít potřebné instituce jenom kvůli získání informací a až na to teprve začal samotnou živnost zakládat, zabralo by mu to nejméně dvakrát tolik času, v porovnání s přečtením této práce. 9

10 3. Metodika Konkrétní znalosti právní úpravy živnostenského zákona nejsou nijak jednoduché a rozhodně nejsou samozřejmostí pro každého člověka. V mém případě tomu nebylo jinak.předtím, než jsem se rozhodla psát bakalářskou práci na téma Založení živnosti. Abych vůbec s vypracováváním této práce mohla začít, bylo nezbytné získat konkrétní data a informace. Postupně jsem je shromažďovala a dávala dohromady, abych byla schopna co nejlépe danou problematiku pochopit a následně popsat a vysvětlit. V konečné fázi práce se získanými teoretickými údaji jsem je všechny analyzovala. Analýza těchto dat se týká především začínajících podnikatelů. Co se týče současných podnikatelů, bylo možné srovnání informací o současném způsobu založení živnosti se stavem před novelou č. 130/2008. Prioritním úkolem bylo prostřednictvím získaných informací sestavit příručku pro začínající podnikatele pravdivě a co možná nejsrozumitelněji. Stručnost měla být další důležitou vlastností této práce, stejně tak měla přinést podnikatelům úsporu času při zakládání živnosti. V první části mé práce jsem uvedla obecnou teorii, základní pojmy z oblasti živností a jejich charakteristiku. Držela jsem se především živnostenského zákona a snažila se vybrat určitý obecný popis a podklady pro založení živnosti. Samozřejmě živnostenský zákon zahrnuje spoustu dalších problematik, které se týkají živností, ovšem mojí prioritou bylo pouze založení. Dalším pomocníkem při zpracovávání daného úkolu mi byl internet, díky kterému jsem mohla, pro mne méně srozumitelné věci, v živnostenském zákoně snáze pochopit. 10

11 Teoretická část zahrnuje tedy rozdělení živností, co vůbec slovo živnost znamená atd. Předtím, než jsem začala tvořit druhou část své práce, tedy praktickou část, navštívila jsem Živnostenský úřad v Zábřehu na Moravě. Z důvodu toho, že moje praktická část je tvořena fiktivními návrhy založení jednotlivých vybraných druhů živností fyzických osob, potřebovala jsem načerpat informace, motivaci a nápady. Návštěva tohoto úřadu proto byla pro mě velmi přínosná. Měla jsem možnost hovořit s odborníky na živnosti, kteří mi velice ochotně pomohli danou oblast pochopit tak, abych ji mohla interpretovat dále. Ve své práci jsem využila nejen živnostenského zákona, internetu a návštěvy živnostenského úřadu, ale také níže uvedené odborné literatury. 11

12 4. Teoretická část práce 4.1. Živnost Živnosti obecně a veškeré informace jich se týkající upravuje a popisuje živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) a zákony související s jeho změnami. Tento zákon řeší podmínky živnostenského podnikání a jeho kontrolu. Vznikem živnostenského oprávnění a obecných pojmů spojených se založením živnosti se týkají především první tři části živnostenského zákona a dále také z části hlava čtvrtá a šestá. Živnostenský zákon definuje živnost jako činnost soustavnou, provozovanou vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. 1 Samozřejmě tento zákon myslí i na činnosti, které nejsou považovány za živnosti, jejichž přesné vymezení a definice lze najít v 3. Tento paragraf se dále člení na 3 odstavce. První a třetí odstavec definuje činnosti, které nejsou živnostmi. Ve zkratce lze říci, že se vymezení těchto činností týká výsledků duševní činnosti, činnosti vyhrazené zákonem, související s autorskými právy, spojené s výtvarným uměním a archeologickým výzkumem, dále také institucí, které zprostředkovávají převody peněžních prostředků, námořní dopravy atd.. Za zvláštní skupinu osob, u kterých nejsou za živnost považovány určité druhy činností, jsou označovány osoby fyzické, kterým je věnován druhý odstavec 3. 1 Blíže: HORZINKOVÁ, E. Živnostenský zákon v praxi 2006/ vyd. Olomouc: ANAG, s. Právo. ISBN

13 4.2. Provozování živnosti Živnostenský zákon dále definuje, kdo smí na území České republiky provozovat živnost. Tomuto vymezení se věnuje pátý paragraf Živnostenského zákona (dále ŽZ). Na území České Republiky smí provozovat živnost každá fyzická nebo právnická osoba, pokud splňuje podmínky stanovené tímto zákonem. V určitých vymezených případech je nutno k provozování živnosti vlastnit státní povolení. Pokud se fyzická osoba, respektive její bydliště, nachází mimo tuzemsko, smí tato osoba provozovat v tuzemsku živnost jako každá česká osoba, za stejných podmínek. Stejně tak, pokud se jedná o osobu právnickou, která má sídlo mimo Českou republiku, tak i ta smí provozovat v ČR svoji živnost bez omezení, jestliže zákon nestanoví jinak. Termín česká osoba označuje fyzickou osobu, která má trvalé bydliště na území České republiky nebo právnickou osobu se sídlem v tuzemsku. Státní legislativa neopomíjí ani skutečnost, že na našem území provozují živnosti i zahraniční fyzické nebo právnické osoby. Jestliže takový případ nastane, kdy má zahraniční fyzická osoba zájem provozovat živnost na území České republiky, stanovuje jí tento zákon určité povinnosti. V případě, že dotyčná osoba má povinnost vlastnit povolení pro pobyt, musí jej přiložit k žádosti o koncesi a k ohlášení živnosti. Povolením pro pobyt se rozumí doklad, který potvrzuje udělení víza na dlouhodobý pobyt nebo alespoň na pobyt delší než 90 dnů. Případ, kdy zahraniční fyzická osoba nemá povinnost vlastnit doklad prokazující udělení víza nastane tehdy, kdy zahraniční osoba má v úmyslu provozovat živnost na území České republiky prostřednictvím organizační složky 13

14 svého podniku. Ať se hovoří o dokladu, který povoluje pobyt zahraničních fyzických osob nebo jakémkoliv jiném dokladu, který potvrzuje jisté skutečnosti, hovoří se o dokladu přeloženém do českého jazyka. Je nutné samozřejmě předložit i originální doklad v cizím jazyce, ale bez překladu provedeného tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků není platný. Navíc pravost podpisu a otisku razítka, provedené v zahraničí, musí být ověřena. Překlad dokladů do českého jazyka a ověřování pravosti se netýká státních příslušníků členských států Evropské unie nebo právnických osob se sídlem nebo hlavním místem podnikání na území členského státu Evropské unie Všeobecné podmínky provozování živnosti Živnostenský zákon řadí do všeobecných podmínek pro provozování živnosti fyzickými osobami dosažení 18-ti let věku, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. 2 Každý občan svoji bezúhonnost prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Tento výpis stejně jako Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříků trestů se předávají v elektronické podobě. Tento způsob byl zvolen především z důvodu ulehčení administrativy a zrychlení celého procesu vyřizování živnostenského oprávnění. Živnostenský úřad si může sám vyžádat výpis z evidence Rejstříků trestů, pokud tak neučiní sám žadatel o živnostenské oprávnění. Bezúhonným už ovšem není ten, kdo byl nejméně na jeden rok odsouzen k odnětí svobody nepodmíněně za spáchaný trestný čin. Tento trestný čin musel být spáchán úmyslně, buď samostatně nebo spolu s jinými trestnými činy. Uvedený případ není jediným, kterým je občan zbaven bezúhonnosti. Jako další 2 Živnostenské podnikání : podle stavu k Ostrava: Sagit, s. Úplné znění. ISBN

15 případ uvádí tento zákon, kdy fyzická osoba byla odsouzena za spáchání úmyslného trestného činu, který souvisel s podnikáním Zvláštní podmínky provozování živnosti Dále Živnostenský zákon definuje podmínky, které označuje za zvláštní podmínky provozování živnosti, kterým věnuje celý 7 ŽZ. Těmito podmínkami jsou odborná a jiná způsobilost potřebná ke získání živnostenského oprávnění. Odborná způsobilost je prokazována doklady o odborné kvalifikaci. Na jedné straně se může jednat o potvrzení bývalého zaměstnavatele, který jím potvrzuje žadatelovu potřebnou praxi. Na druhé straně se může jednat o výuční list, maturitní vysvědčení, atd. Pokud dojde ke změně nebo doplnění určitých požadavků na odbornou způsobilost, ta se netýká osob, které již konkrétní živnost provozovali před změnou ani odpovědných zástupců pro konkrétní živnost. Co je to příbuzný obor? V některých případech je v rámci odborné způsobilosti vyžadována praxe v oboru, jedná se o odborné činnosti, které do příslušného oboru náleží, mohou to být však také činnosti, které náleží do příbuzného oboru živnosti. Příbuzným oborem živnosti se myslí ty, které používají stejné nebo podobné pracovní postupy a odborné znalosti. Tyto činnosti jsou vykonávány osobou samostatně výdělečně činnou v oboru nebo příbuzném oboru na základě oprávnění k podnikatelské činnosti, osobou pověřenou vedením podniku nebo organizační složky podniku, odpovědným zástupcem, osobou bezprostředně odpovědnou za řízení činnosti, která je předmětem živnosti nebo osobou vykonávající samostatné odborné práce odpovídající oboru živnosti, v pracovněprávním vztahu,. 15

16 Odstavec pět ve výše zmíněném paragrafu uvádí, jak může občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie prokázat odbornou způsobilost. Jedná se též o doklady o odborné kvalifikaci, ovšem tyto prokazují, že předmětnou činnost provozoval v jiném členském státu Evropské unie. A to například po dobu šesti po sobě jdoucích let jako osoba samostatně výdělečně činná, ovšem provozování této činnosti nesmí být ukončeno více než 10 let před ohlášením živnosti. Dále pak po dobu 3 po sobě jdoucích let jako osoba samostatně výdělečně činná nebo jako osoba ve vedoucím postavení, pokud je pravomocným držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo příslušnou institucí členského státu, který také potvrzuje nejméně tříleté vzdělání a přípravu, což jej odborně připravuje pro výkon konkrétní činnosti v členském státě původu. Další konkrétní případy, vysvětlující jaké podmínky musejí být splněny pro výše zmíněný doklad o odborné kvalifikaci, dokazující provozování živnosti v Evropské unii jsou uvedeny v 7 odstavec 5 ŽZ. V některých zvláštních případech stanovených v tomto zákonu se při posuzování odborné způsobilosti používá zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterých živností se tento zákon konkrétně týká, je přesně vymezeno opět v 7 odstavci 5. Odstavec 6 v tomto paragrafu je věnován podnikatelům, kteří mají povinnost zajistit výkon určitých činností, které jsou uvedeny v příloze číslo pět k tomuto zákonu, pouze a jenom fyzickými osobami, které splňují požadovanou odbornou způsobilost, jež je také stanovena v této příloze. Povinnost tohoto podnikatele je také vést evidenci o těchto fyzických osobách 16

17 a uchovávat kopie dokladů odborné způsobilosti minimálně 3 roky od ukončení výkonu činností těmito osobami Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce Provozovat živnost lze podle Živnostenského zákona také prostřednictvím odpovědného zástupce. Tato problematika je řešena v 11 tohoto zákona. Podnikatel si může ustanovit svého zástupce i v případech, kdy to zákon přímo nevyžaduje. Odpovědným zástupcem musí být fyzická osoba, která je ustanovená podnikatelem, odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenských předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Žádná fyzická osoba nemůže být ustanovena jako odpovědný zástupce pro více než čtyři podnikatele. Je samozřejmostí, že odpovědný zástupce musí splňovat všechny všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle výše probíraných 7 a 6. Právnická osoba si ovšem nemůže za svého odpovědného zástupce zvolit člena své dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu. Taktéž si odpovědného zástupce nemůže ustanovit fyzická osoba, u které trvá překážka provozování živnosti. Jestliže fyzické osobě bylo zrušeno živnostenské oprávnění, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění, nemůže být tato osoba odpovědným zástupcem v příslušném oboru ani v oboru příbuzném. Toto tvrzení však neplatí, pokud bylo její živnostenské oprávnění zrušeno z důvodu neprovozování živnosti po dobu delší než 4 roky. Odpovědného zástupce jsou povinny ustanovit: Fyzická osoba, která nesplňuje zvláštní podmínky pro provozování živnosti (odbornou ani jinou způsobilost) 17

18 Právnická osoba, a to jen pro živnosti, které vyžadují splnění zvláštních podmínek provozování živnosti. Jedná-li se o českou právnickou osobu, ustanoví za odpovědného zástupce člena svého statutárního orgánu nebo osobu, jež je statutárním orgánem, která samozřejmě splňuje podmínky pro výkon odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Pokud se jedná o zahraniční právnickou osobu, je do funkce odpovědného zástupce ustanoven vedoucí organizační složky podniku, umístěné na území České republiky, taktéž musí splňovat podmínky pro výkon odpovědného zástupce. V případě, kdy z nějakých důvodů dojde k tomu, že nelze ustanovit odpovědného zástupce z těchto osob, musí podnikatel ustanovit zástupce z osob jiných. Ustanovení odpovědného zástupce se liší podle druhu živnosti, kterou provozujeme. 3 Tak například u živností ohlašovacích ustanovení i ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce je povinen podnikatel oznámit živnostenskému úřadu do 15 dnů od vzniku této skutečnosti. Je tu také možnost, že oznámení o ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce oznámí sám odpovědný zástupce, potom tato osoba musí prokázat, že o tom předem písemně informovala podnikatele. V případě tohoto druhu živnosti může odpovědný zástupce vykonávat svoji funkci ode dne ustanovení, pokud ovšem splňuje podmínky dané živnostenským zákonem. Jedná-li se o živnost koncesovanou, musí podnikatel ustanovení svého odpovědného zástupce předložit ke schválení živnostenskému úřadu. Toto ustanovení nabývá 3 Blíže: HORZINKOVÁ, E. Živnostenský zákon v praxi 2006/ vyd. Olomouc: ANAG, s. Právo. ISBN

19 účinnosti dnem, kdy rozhodnutí o schválení nabylo právní moci. Ukončení funkce odpovědného zástupce je stejné jako u živností ohlašovacích. Jestliže dojde k tomu, že odpovědný zástupce nesplňuje podmínky nebo přestane vykonávat funkci, bez pohledu na druh živnosti, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. Možnost ustanovit odpovědného zástupce je výhodné, protože jeho prostřednictvím mohou podnikat lidé, kteří nemají potřebnou praxi a odbornou způsobilost. Ovšem tato možnost také vede k tomu, že v dnešní době může podnikat každý, ať zvolenému oboru živnosti rozumí nebo ne. V 12 zákon také pomýšlí na případ, kdy fyzická osoba, která ještě nemá právní způsobilost, může na povolení od soudu provozovat živnost. Jedná se o fyzickou osobu, která buď nedosáhla ještě potřebného věku nebo z rozhodnutí soudu není způsobilá k právním úkonům. Tato může ohlásit živnost nebo požádat o koncesi jménem svého zákonného zástupce, který jí podle 11 se souhlasem soudu ustanoví odpovědného zástupce. Toto ustanovení potvrzuje moji předešlou připomínku, že provozovat živnost může každý, ať vybranému oboru rozumí či ne Překážky v provozování živnosti Podle Živnostenského zákona nesmí být živnost provozována fyzickou nebo právnickou osobou, která se právě nachází v konkursu, respektive jejíž majetek se nachází v konkursu a to ode dne, kdy byl podnik prodán jedinou smlouvou z důvodu zpeněžení majetkové podstaty v dané lhůtě. Další možností je, že konkurs probíhá ode dne, kdy soud ukončil provozování podniku, nebo dnem uvedeným v rozhodnutí soudu jako den ukončení provozování podniku. Dále Živnostenský zákon vymezuje tyto překážky: Živnost nemůže 19

20 provozovat fyzická ani právnická osoba, a to po dobu 3 let od zrušení konkursu, z toho důvodu, že její majetek je nedostačující pro uspokojování věřitelů. Dále se jedná o fyzické a právnické osoby, kterým majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a to po dobu 3 let od rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu. Živnostenský úřad může tyto dvě výše uvedené překážky prominout a to v případě, kdy dlužník prokáže, že je schopen plnit předpoklady pro řádné plnění povinností souvisejících s podnikáním a pro řádné plnění finančních záležitostí. Pokud soud v insolvenčním řízení ustanovil předběžné opatření, znamená to, že omezil pravomoci fyzické nebo právnické osoby, jejíž úpadek nebo blížící se úpadek se v tomto řízení řeší. Omezil je v nakládání s majetkovou podstatou natolik, že taková osoba může činit úkony související se vznikem, změnou či zánikem živnostenského oprávnění pouze s písemným souhlasem předběžného insolvenčního správce. Stejně tak může být v průběhu insolvenčního řízení omezena fyzická i právnická osoba, na jejíž majetek byl vyhlášen konkurs. Znamená to tedy, že také může úkony spojené se vznikem, změnou či zánikem živnostenského oprávnění učinit pouze s písemným souhlasem insolvenčního správce. Podnikatel, jemuž bylo zrušeno živnostenské oprávnění, nemůže provozovat živnost. Jedná se o zrušení podle 58 odst. 2 až 4, kdy živnostenský úřad zruší oprávnění nebo pozastaví provozování živnosti na návrh státní správy, že podnikatel závažným způsobem porušuje podmínky stanovené pro udělení koncese. Další případ může být, kdy jej pozastaví v odpovídajícím rozsahu nebo zruší, na návrh správy sociálního zabezpečení, v případě, že podnikatel neplní závazky státu. V poslední možnosti zrušení živnostenského oprávnění 20

21 živnostenským úřadem, může dojít k tomu, že podnikatel neodstraní závady, které mu bylo uloženo odstranit, do 1 roku od uplynutí stanovené lhůty. Živnostenský úřad může také zrušit oprávnění, pokud podnikatel neprovozuje živnost déle jak 4 roky, pokud podnikatel neoznámil přerušení živnosti. Živnostník smí požádat o udělení koncese nebo ohlásit ohlašovanou živnost v oboru nebo oboru příbuzném po uplynutí 3 let od doby, kdy bylo vydáno rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Požádat u udělení koncese v jiném oboru, může podnikatel po uplynutí 1 roku od zrušení původního živnostenského oprávnění. Jestliže byl fyzické osobě, soudem nebo jiným správním orgánem, uložen trest nebo sankce zákazu činnosti, které se týkaly provozování této živnosti v oboru nebo v oboru příbuzném, nesmí tato osoba po dobu zákazu živnost provozovat. V případě, že se jedná o volnou živnost, nesmí tato osoba provozovat činnost v rámci živnosti, na kterou byl trest nebo sankce uvaleny. Další živnosti zahrnuty ve volné živnosti smí tato osoba provozovat Druhy živností Živnosti podle způsobu jejich založení členíme na 4 : ohlašovací, které smějí být provozovány na základě ohlášení, při splnění stanovených podmínek koncesované, jejichž provozování je založeno na vlastnění koncese 4 ŠTĚPÁNOVÁ, S. Zakládáme a provozujeme živnost : podnikání podle živnostenského zákona. 1. vyd. Brno: Computer Press, s. ISBN

22 Základnímu rozdělení živností je věnován 9 ŽZ a dalšímu konkretizovanému rozdělení těchto živností je věnována část druhá, počínaje 19 a konče 27. V této části je vysvětleno, co jsou konkrétní živnosti, co obsahují a co je třeba splňovat, abychom v jejich oboru směli podnikat Živnosti ohlašovací Do ohlašovacích živností živnostenský zákon řadí tyto: a) řemeslné živnosti podmínkou provozování živnosti je odborná způsobilost, která je níže popsána b) vázané živnosti podmínkou provozování živnosti je odborná způsobilost, pokud není zákonem stanoveno jinak c) živnost volná zde není jako podmínka provozování živnosti stanovena odborná způsobilost Živnosti řemeslné a jejich odborná způsobilost Náplně živností řemeslných jsou uvedeny a charakterizovány v příloze číslo jedna Živnostenského zákona. Odborná způsobilost této živnosti, která je řešena v 21, je prokazována nejčastěji dokladem o: a) středoškolském vzdělání s výučním listem, řádně ukončeném, samozřejmě v příslušném oboru vzdělání, b) vyšším odborném vzdělání, řádně ukončeném, v příslušném oboru vzdělání, c) vysokoškolském vzdělání, řádně ukončeném v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů, d) odborné kvalifikaci, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. 22

23 Výše uvedené doklady prokazující odbornou způsobilost mohou být nahrazeny například dokladem o: a) řádně ukončeném středním vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoho roku praxe v oboru, b) řádně ukončeném vyšším odborném vzdělání v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoho roku praxe v oboru, c) řádně ukončené rekvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost, který je vydán zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, d) výkonu šestileté praxe v oboru. Živnosti vázané a jejich odborná způsobilost Obsah živností vázaných je uvedený v příloze č. 2 Živnostenského zákona. Tato příloha také obsahuje vymezení odborné způsobilosti pro některé druhy vázaných živností, další odborné způsobilosti mohou být upraveny zvláštními právními předpisy uvedenými v této příloze. Odbornou způsobilost potřebnou pro tyto živnosti může občan České republiky nebo jiného členského státu evropské unie prokázat dokladem o uznání odborné kvalifikace, který byl vydán uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Živnost volná a její odborná způsobilost Pro získání živnostenského oprávnění k provozování volné živnosti musí být pouze splněny všeobecné podmínky. Charakteristika živnosti volné a všech jejich 80 oborů je vymezena v příloze č. 4 tohoto zákona. Prokazování odborné ani jiné způsobilosti u živnosti volné zákon nevyžaduje. Což je výhodou 23

24 především pro začínající podnikatele, studenty nebo ještě v nedávné době studenti, kteří ještě nemohli získat dostatečnou praxi, která je vyžadovaná u jiných druhů živností Živnosti koncesované Příloha č. 3 Živnostenského zákona definuje obsahy koncesovaných živností. V této příloze je u každé živnosti uvedena potřebná odborná způsobilost pro získání živnostenského oprávnění nebo jsou zde uvedeny zvláštní předpisy, které odbornou způsobilost upravují. Dokladem o uznání odborné kvalifikace, který byl vydán uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace smí občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie prokázat odbornou způsobilost. Živnostenský úřad je oprávněn stanovit nebo změnit podnikateli podmínky provozování živnosti a to, na základě tohoto zákona nebo na základě zvláštních právních předpisů Živnostenské oprávnění Co se týče živnostenského oprávnění, jeho rozsahu, vzniku nebo změny je detailně popsáno v několika dílčích paragrafech Živnostenského zákona. Prvním paragrafem, který se zaobírá problematikou živnostenského oprávnění jako takového je 10. Vznik oprávnění provozovat živnost se liší podle druhů živností a také podle osob, které chtějí provozovat živnost. Právnickým osobám, které nemají povinnost se zapsat do obchodního rejstříku a fyzickým osobám vzniká živnostenské oprávnění: pro ohlašovací živnosti dnem, kdy bylo ohlášení podáno nebo pokud žadatel do žádosti o ohlášení zadal pozdější den vzniku oprávnění, tak tímto dnem, 24

25 pro koncesované živnosti je dnem vzniku den nabytí právní moci rozhodnutí udělení koncese. Jedná-li se o právnické osoby, které mají povinnost podle zvláštního právního předpisu se zapisovat do obchodního rejstříku až po jejich vzniku, vznik jejich oprávnění je stejný jako ve dvou předešlých odrážkách. Živnostenské oprávnění musí podnikatel prokázat nejčastěji výpisem ze živnostenského rejstříku, který obsahuje potřebné a zákonem stanovené údaje. Dále potom také před vydáním výpisu, lze prokázat oprávnění stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu, nebo prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy nebo ještě také pravomocným rozhodnutím o udělení koncese. Zahraničním fyzickým osobám, které nejsou státními příslušníky členských států Evropské unie, zakladatelům (orgánům) nebo osobám oprávněným podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního nebo obdobného rejstříku, pokud je prokázáno, že právnická osoba byla skutečně založena, je živnostenský úřad oprávněn potvrdit splnění podmínek pro provozování živnosti a to prostřednictvím vydání výpisu. Ode dne, kdy byl doručen výpis z živnostenského rejstříku, podle obchodního zákoníku začíná podnikateli běžet lhůta pro prodání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Nepodá-li tento podnikatel návrh na zápis do obchodního rejstříku do 90 dnů ode dne doručení výpisu nebo pokud nebylo návrhu vyhověno, živnostenský úřad vydá rozhodnutí o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik oprávnění provozovat živnost. Stanoví-li tento zákon, že živnostenské oprávnění je přeneseno na jinou osobu, může jej pak tato osoba vykonávat. Pokud tak zákon nestanoví, nemůže být oprávnění na jinou osobu přeneseno. 25

26 Vznik a změna živnostenského oprávnění Vzniku, změně či zániku živnostenského oprávnění se věnuje čtvrtá část ŽZ. Jsou zde podrobně popsány ohlašovací a koncesované živnosti, co podnikatel musí, aby mohl v jejich oborech podnikat, dále konec této části je věnován živnostenskému rejstříku. OHLAŠOVÁNÍ ŽIVNOSTI ( 45 ŽZ) Každá fyzická i právnická osoba, která má v úmyslu provozovat ohlašovací živnost je povinna to ohlásit živnostenskému úřadu. Fyzická osoba je povinna v ohlášení uvést jméno a příjmení (popřípadě obchodní firmu), státní občanství, bydliště, rodné číslo (pokud bylo přiděleno, jinak datum narození), místo narození a rodné příjmení. 5 V případě, že bude živnost provozována prostřednictvím odpovědného zástupce, samozřejmě také platí povinnost uvést údaje jako u předešlé fyzické osoby. Zahraniční fyzická osoba uvede jméno a příjmení (popř. obchodní firmu), rodné číslo, místo bydliště mimo Českou republiku, místo pobytu v ČR, označení a umístění organizační složky podniku v ČR (název obce, její části, název ulice, číslo popisné, poštovní směrovací číslo), a osobní údaje vedoucího organizační složky. Pokud je odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky zahraniční fyzické osoby osoba, která nemá na území České republiky bydliště, uvede místo pobytu v ČR, jestliže jí byl povolen pobyt. Dále musí FO uvést místo podnikání, předmět podnikání a jeho vymezení, pokud bylo přiděleno, tak také identifikační číslo, provozovnu (s výjimkou mobilních provozoven a automatů), 5 Blíže: Živnostenské podnikání : podle stavu k Ostrava: Sagit, s. Úplné znění. ISBN

27 datum zahájení provozování živnosti, datum ukončení provozování živnosti, pokud bude živnost zakládána na dobu určitou (osoba, která má na území ČR jen omezený povolený pobytu, může ohlásit živnost pouze na dobu tohoto pobytu), pokud je datum vzniku pozdější něž ohlášení, tak jej musí fyzická osoba také uvést. Právnická osoba v ohlášení živnosti, tedy v Jednotném registračním formuláři (viz příloha č. 2), musí uvést obchodní firmu nebo název, sídlo, jméno a příjmení, státní občanství, rodné číslo (pokud nebylo přiděleno, tak datum narození), bydliště nebo adresu pobytu na území ČR, jestliže byl povolen, osob, které jsou jejím statutárním orgánem (viz příloha č. 6) nebo členy. 6 Pokud provozuje živnost prostřednictvím odpovědného zástupce,musí uvést stejné údaje jako tomu bylo u fyzické osoby. Dalším povinným údajem je označení a umístění organizační složky podniku v České republice (pokud jde o zahraniční právnickou osobu), identifikační číslo, předmět podnikání s jeho vymezením, provozovnu, kde bude živnost provozována, datum zahájení provozování, datum ukončení provozování živnosti, pokud je živnost zamýšlena na dobu určitou, pokud je datum vzniku pozdější něž ohlášení, tak jej musí právnická osoba také uvést. Ať už se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu, českou nebo zahraniční, je brána jako ohlašovatel a ten je povinen dostatečně a jednoznačně vymezit předmět svého podnikání uvedený v ohlášení. U volné živnosti musí být přesně uvedeny všechny obory, které chce ohlašovatel vykonávat v rámci svého podnikání, předmět této živnosti totiž musí být ohlášen v souladu s názvem oboru činnosti, které jsou uvedeny v příloze č. 4 ŽZ. V souladu s přílohami č. 1 a 2 6 Blíže: 27

28 musí být vymezeny předměty podnikání živnosti řemeslné a vázané. Všechny údaje, které jsou výše uvedené a týkají se jak právnických, tak fyzických osob, nemusí být uváděny v případě, že už jsou k dispozici v živnostenském rejstříku.výjimku tvoří pouze identifikační údaje. Na živnostenském úřadu může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi fyzická osoba: a) podat přihlášku k daňové registraci b) oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti c) podat přihlášku k nemocenskému a důchodovému pojištění d) oznámit vznik nebo obsazení volného pracovního místa e) podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění Právnická osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi oproti fyzické osobě pouze podat přihlášku k daňové registraci a oznámit vznik nebo obsazení volného pracovního místa. Žádat o koncesi nebo ohlašovat živnost jde pouze vyplněním tiskopisu vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu. Živnostenský úřad předkládá do 5 pracovních dnů registrace k daním, jak fyzických tak právnických osob, příslušnému správci daně, který vykonává správu daně z příjmů. Na příslušný úřad správy sociálního zabezpečení je živnostenským úřadem zasláno oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění. Úřad práce obdrží oznámení o vzniku nebo obsazení volného pracovního místa také od živnostenského úřadu. A jako poslední živnostenský úřad posílá oznámení o veřejném zdravotním pojištění příslušné zdravotní pojišťovně. Lhůta 5 pracovních dnů platí pro zasílání všem institucím, nejenom správci daně z příjmu, ale také úřadu práce, zdravotní pojišťovně, správě sociálního zabezpečení,. Tato lhůta začíná plynout ode dne vzniku živnostenského 28

29 oprávnění nebo od toho dne, kdy byly odstraněny chyby v ohlášení nebo naopak ohlášeny změny. Není podmínkou, aby tyto údaje byly předávány v tištěné podobě, mohou být předávány také elektronicky, způsobem umožňujícím dálkový přístup. V 46 státní legislativa pomýšlí na zahraniční fyzické a právnické osoby, které chtějí v ČR ohlásit živnost, především pomýšlí na to, co všechno tyto osoby musí předkládat k ohlášení. Jedná-li se o fyzickou osobu, tak musí k ohlášení připojit: a) výpis z Rejstříku trestů nebo nějaký jiný doklad, stejného charakteru vydaný příslušným správním nebo soudním orgánem státu, kde je fyzická osoba občanem nebo členského státu posledního pobytu, pokud je tato fyzická osoba občanem jiného členského státu EU. Pokud tento stát nevydá ani výpis z Rejstříku trestů ani jiný doklad, musí fyzická osoba předložit čestné prohlášení o bezúhonnosti, které je ověřeno notářem nebo orgánem členského státu, jehož je občanem nebo orgánem členského státu posledního pobytu. Tento výpis nebo ověření nesmí být starší než 3 měsíce, b) pokud je občanem jiného státu než je uveden v a), tak také výpis z evidence trestů nebo doklad obdobného charakteru, pokud tento stát ovšem takové potvrzení nevydává, tak notářsky ověřené čestné prohlášení o bezúhonnosti. Toto prohlášení může být také ověřeno orgánem státu, jehož je občanem nebo orgánem státu, kde měl poslední pobyt. Samozřejmě také platí, že nesmí být starší než 3 měsíce, c) pokud je živnost provozována prostřednictvím odpovědného zástupce a ten je státním příslušníkem členského státu Evropské unie, musí tentopředložit doklady podle písmene a), 29

30 d) v případě, kdy zákon vyžaduje předložení odborné způsobilosti, musí fyzická osoba doklad prokazující odbornou způsobilost předložit, stejně tak v případě odpovědného zástupce, e) pokud se jedná o zahraniční fyzickou osobu, tak předkládá doklad o existenci podniku mimo Českou republiku a doklad o jeho provozování (tento doklad nemusí dokládat státní příslušník členského státu Evropské unie), f) doklad, který prokazuje právní důvod užívání prostor, ve kterých je místo podnikání a liší se od bydliště, jako tento doklad postačí písemný souhlas vlastníka konkrétní nemovitosti nebo nebytového prostoru. Jestliže má fyzická osoba nahlášeno bydliště na obecním úřadu, pak je třeba svolení obce, že může být místo podnikání v jejím sídle., g) doklad o zaplacení správního poplatku, h) potvrzení, písemné prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce. Právnická osoba musí přiložit k ohlášení živnosti tyto doklady: a) v případě ustanovení odpovědného zástupce, který je státním příslušníkem EU, stejný doklad jako u FO v bodě a), b) doložení odborné způsobilosti odpovědného zástupce c) potvrzení o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, nebo doklad o zápisu do obchodního rejstříku. Zahraniční právnická osoba doklad o zápisu do obchodního rejstříku vedeného ve státě sídla a potvrzení o zápisu její organizační složky do obchodního rejstříku v ČR a ještě doklad o provozování podniku v zahraničí, 30

31 d) doklad, který potvrzuje právní užívání prostor, kde má PO sídlo, opět postačí písemný souhlas vlastníka prostor, e) písemný souhlas odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, f) doklad o zaplacení správního poplatku. Může nastat situace, kdy ohlášení podává zákonný zástupce osoby, která nemá způsobilost k právním úkonům, ta potom musí ještě doložit souhlas příslušného soudu. Pokud chceme předkládat doklady o vzdělání, které byly vydané v zahraničí je třeba, aby byly opatřeny nostrifikační doložkou, u dokladů o vysokoškolském vzdělání je nutné osvědčení o uznání. 7 To se týká jen dokladů vydaných mimo Evropskou unii. Postačí, když je bude předkládat osoba z členského státu a tyto doklady nejsou potřeba. Jestliže ohlašovatel splnil všechny podmínky, které jsou zákonem stanoveny, živnostenský úřad jej do 5-ti dnů zapíše do živnostenského rejstříku a vydá podnikateli výpis. Tento výpis u fyzických osob obsahuje jméno, příjmení, rodné číslo, bydliště, u zahraniční osoby-označení a umístění organizační složky (pokud byla zřízena), obchodní firmu, předmět podnikání v konkrétním vymezení, místo podnikání, doba trvání živnostenského oprávnění, pokud je na dobu určitou, den vzniku oprávnění, datum a místo vydání výpisu. Výpis vydaný právnické osobě obsahuje obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, předmět podnikání ve vymezeném rozsahu, dobu trvání živnostenského oprávnění (pokud je ohlášení na dobu určitou), den vzniku oprávnění, datum a místo vydání výpisu. 7 Blíže: 31

32 ŘÍZENÍ O KONCESI ( 50 ŽZ) Osoba, která chce provozovat koncesovanou živnost, musí podat žádost o vydání koncese u živnostenského úřadu. Náležitosti žádosti o koncesi jsou již uvedeny výše, a to konkrétně u ohlašování živností. Vyžaduje-li to obor živnosti, musí být k žádosti o koncesi přiloženy doklady potvrzující odbornou nebo jinou způsobilost konkrétní fyzické osoby nebo odpovědného zástupce. V případě právnických osob je to doložení odborné způsobilosti nebo jiné způsobilosti odpovědného zástupce. Osoba, která žádá o koncesi, je povinna uvést údaje podle zvláštních právních předpisů a ty doložit prostřednictvím dokladů, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní správy. Jestliže živnostenský úřad zjistí, že v žádosti o koncesi nejsou splněny všechny zákonem dané podmínky, vyzve žadatele do 30 dnů od doručení žádosti, aby odstranil závady. Většinou je na odstranění závad lhůta 15 dnů, živnostenský úřad však může lhůtu opakovaně prodloužit na písemnou žádost žadatele ze závažných důvodů. Po dny, které jsou uvedeny ve výzvě, se řízení o koncesi přerušuje. Když žadatel ve stanovené lhůtě závady odstraní, dojde k projednání žádosti.pokud tak neučiní, živnostenský úřad řízení zastaví. Je-li ze zákona nutné k provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů oprávnění, souhlas, povolení nebo vyjádření orgánu státní správy, živnostenský úřad tomuto orgánu předá žádost o koncesi a další nezbytné doklady, které žadatel předložil, akteré jsou nutné k zaujetí stanoviska. Toto stanovisko má být zaujato nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti. Živnostenský úřad je jím vázán, přesto jej nevyžaduje v případě, kdy orgán státní správy udělil souhlas s podnikáním podle zvláštního právního předpisu. Pokud má živnostenský úřad 32

33 pochybnosti nebo žádá-li si to povaha živnosti je živnostenský úřad oprávněn vyžádat si vyjádření dalších orgánů. Rozhodování o koncesi je řešeno v 53 ŽZ. Předtím než živnostenský úřad vydá rozhodnutí o koncesi, zjišťuje, zda jsou splněny všechny všeobecné i zvláštní podmínky a zda netrvá překážka v provozování živnosti. Jestliže s žádostí nesouhlasí příslušný orgán státní správy nebo nejsou-li splněny všechny podmínky, dojde k zamítnutí žádosti. Pokud má žadatel zájem o provozování koncesované živnosti pomocí odpovědného zástupce a je si tohoto vědom už při žádání o udělení koncese, může oznámit obě skutečnosti současně a tím pádem živnostenský úřad rozhodne o ustanovení odpovědného zástupce v rozhodnutí o udělení koncese. Zahraniční fyzické osobě může být udělena koncese stejně jako ohlašovací živnost pouze na dobu jejího povoleného pobytu. Konkrétní náležitosti rozhodnutí o udělení koncese jsou obdobné s náležitostmi výpisu ze živnostenského rejstříku v případě ohlašovacích živností, což je výše uvedeno. Do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku a vydá podnikateli výpis. Živnostenský úřad má také povinnost příslušnému orgánu státní správy, který vydával stanovisko, zaslat stejnopis rozhodnutí o udělení koncese, jeho změny, zrušení, přerušení nebo pozastavení živnosti, výpis nebo jiným způsobem sdělit nastalé údaje o koncesi. 8 Pokud nastanou nějaké změny, které se týkají údajů a dokladů stanovených jako náležitosti, podnikatel je povinen je do 15 dnů od jejich vzniku nahlásit a doložit doklady živnostenskému úřadu. Na základě tohoto oznámení živnostenský úřad provede prověření vzniklých skutečností a na tomto základě pak provede rozhodnutí.buď provede zápis změn 8 Blíže: 33

34 do živnostenského rejstříku nebo rozhodne o pozastavení živnosti nebo zruší živnostenské oprávnění. V každém případě o svém rozhodnutí informuje podnikatele. Změnu rozhodnutí o udělení koncese z vlastního nebo jiného podnětu, provede živnostenský úřad změny týkající se rozsahu předmětu podnikání a podmínek provozování živnosti Rozsah živnostenského oprávnění Rozsah oprávnění se liší podle předmětu podnikání, který je uveden ve výpisu. Výjimku tvoří posuzování rozsahu oprávnění u živnosti volné, tady jedno živnostenské oprávnění povoluje výkon všech živností uvedených v příloze č. 4 tohoto zákona. Pokud provozování řemeslné a vázané živnosti je vázáno na doklad vydaný zvláštním orgánem podle zvláštního právního předpisu, rozsah vymezení oprávnění je dán právě tímto dokladem. V případě, že podnikatel má pochybnosti o rozsahu svého oprávnění, může požádat o přesné vymezení živnostenský úřad. 31 ŽZ definuje povinnosti podnikatele, které jsou například: 1) Při provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce (formulář, který je potřebný k ustanovení odpovědného zástupce je v příloze č. 5) je podnikatel povinen zajistit jeho účast při provozování živnosti v potřebném rozsahu. 2) Pokud podnikatel provozuje živnost v objektu, který se liší od místa bydliště a zahraniční osoba organizační složku podniku (pokud ji zřizuje), je povinen viditelně označit tento objekt obchodní firmou nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem. Má povinnost také na žádost živnostenského úřadu dokázat vlastnické nebo užívací nebo jiné právo 34

35 k objektu nebo prostorám na území České republiky, v nichž provozuje živnost, pokud se liší od bydliště a zahraniční fyzická osoba organizační složku podniku. 3) V případě, kdy je živnost provozována prostřednictvím provozovny (příloha č. 4), ve které je prodáváno zboží nebo poskytovány služby, je podnikatel povinen na žádost kontrolního orgánu předložit ve lhůtě jím stanovené doklady prokazující způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu užívaného k poskytování služeb. Tato provozovna není v místě podnikání, sídle nebo v místě organizační složky podniku zahraniční osoby. 4) Podnikatel nesmí zboží koupit, přijmout do zástavy ani zprostředkovat jeho nákup, jestliže účastník smluvního vztahu odmítne daný předmět podrobit identifikaci nebo pokud jej není možné identifikovat. 5) Povinností podnikatele, jež provozuje živnost prostřednictvím provozovny, která je určená k prodeji zboží nebo poskytování služeb je, aby v prodejní či provozní době byla přítomna osoba česky nebo slovensky mluvící. Tato osoba musí splňovat podmínky znalosti českého nebo slovenského jazyka. V případě, že má živnostenský úřad pochybnosti o splnění těchto podmínek, může ověřit jejich splnění pohovorem, kterým bude zjišťovat, zda je osoba schopna plynně reagovat na otázky a situace běžného denního života, podnikání a jestli chápe obsah toho, co si přečte. 6) Zaměstnanci musí prokázat svoji bezúhonnost, pokud tak vyžaduje zákon nebo zvláštní předpisy a podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci prokázali splnění této podmínky. 35

36 7) Pokud chce podnikatel přerušit živnost na dobu delší než 6 měsíců je povinen toto oznámit živnostenskému úřadu, a to předem a písemně. V takovém případě je přerušení živnosti započato dnem doručení oznámení, ovšem v případě, kdy podnikatel uvede v oznámení pozdější datum, tak až tímto. 8) Živnostenský úřad na základě oznámení o přerušení provozování živnosti a o pokračování živnosti, provede zápis do živnostenského rejstříku a o tomto zápisu je povinen informovat podnikatele. Jakoukoli změnu provede pomocí formuláře, který je přílohou č. 3 této práce. 9) Na žádost zákazníka je podnikatel povinen předložit doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby. Tento doklad musí obsahovat označení podnikatele obchodní firmou nebo jménem a příjmením, identifikačním číslem, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena. Může se stát, že zvláštní právní předpis stanoví jinak. 10) Podnikatel je odpovědný za svoje zaměstnance a to konkrétně za to, že splňují způsobilost pro výkon povolání, která je stanovena zvláštními právními přepisy. Dále také, že splňují znalost bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví. Odpovídá i za to, že se zaměstnanec pravidelně účastní prohlídek podle zvláštních právních předpisů, pokud to charakter práce vyžaduje. 11) Lékařem, který zkoumá zdravotní způsobilost je pro účely tohoto zákona praktický lékař dané fyzické osoby, která je u něj registrovaná k léčebné péči. Tento lékař vystavuje také posudek o zdravotní způsobilosti na základě výsledku lékařské prohlídky, psychologického vyšetření a dalších potřebných vyšetření. 36

37 Práva a oprávnění podnikatelů provozujících obchodní a výrobní činnost V případě, kdy podnikatel provozuje živnost, která spočívá v obchodní činnosti, zůstane-li povaha živnosti zachována, je ze zákona též oprávněn: pronajímat zboží, v některých případech být zprostředkovatelem koupě a prodeje zboží, pokud to nevyžaduje odborné znalosti, montovat zboží dodané zákazníkovi, Jestliže podnikatel provede servis dodaného zboží, je k tomu oprávněn, ale pouze prostřednictvím odborně způsobilých osob. 9 Pokud tyto činnosti vyžadují koncesi, je podnikatel oprávněn provozovat tuto činnost pouze za předpokladu, že koncesi vlastní. Zároveň má podnikatel také právo přijímat objednávky na zhotovení, zpracování a rovněž úpravy zboží, které on sám může pouze prodávat. K provedení výše uvedených činností předá zboží odbornému a specializovanému výrobci. Provozuje-li podnikatel živnost, která spočívá ve výrobní činnosti, má právo v rámci svého živnostenského oprávnění vyrábět, prodávat a upravovat výrobky, zůstane-li zachována povaha živnosti. Tento je dále oprávněn k: nákupu výrobků za účelem dalšího prodeje, prodeji výrobků a příslušenství od jiných výrobců, pouze za předpokladu, že to jsou výrobky stejného druhu jako ty vlastní, v některých případech také k prodeji cizích výrobků a příslušenství, 9 Blíže: 37