Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

Transkript

1 Vážené čtenářky, vážení čtenáři, s radostí Vás vítám v novém roce 2012, který je již třetím rokem, kdy náš časopis vychází. Velmi si vážíme Vaší stálé přízně. Za celou redakci bych ráda vyjádřila, že i letos budeme usilovat o to, abychom Vám poskytovali odborné informace v co nejlepší kvalitě aformě. V lednovém čísle přinášíme dva články k plánovaným či pro letošek již schváleným legislativním změnám, oba příspěvky naleznete vrubrice Daně a účetnictví. Česká asociace pro finanční řízení CAFIN, která je odborným garantem časopisu, představuje v rubrice Trendy a analýzy první výsledky průzkumu, který byl realizován pod její záštitou s cílem zmapovat reálný stav užívání IFRS v českých firmách. Velmi podnětným je také článek Jana Urbana v rubrice Personalistika, který se zabývá tématem personálního zeštíhlování. Věřím, že i v roce 2012 budete s časopisem spokojeni. Přeji Vám do nového roku vše nejlepší! Kateřina Žáčková redaktorka FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/2012 1

2 obsah Úvodník 1 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ ACONTROLLING Manažerské účetnictví pro ekonomické a finanční řízení firmy a podniku (XXIV) Manažerské rozhodování riziko a nejistota Tomáš Petřík 3 DANĚ A ÚČETNICTVÍ Legislativní novinky pro roky 2013 a 2014 Pavel Běhounek 14 Změny v DPH k se týkají každého nečeká nás pouze zdražování Pavel Dvořák 22 TRENDY A ANALÝZY IFRS standardy v českých firmách (I) Česká asociace pro finanční řízení CAFIN 27 Kde začíná boj o přežití? Marie Mikušová 30 TÉMA: CLOUD COMPUTING Cloud computing a jeho svět Olga Pincová 36 Cloud computing mění pohled na firemní informační technologie Luděk Šafář 41 ZEPTALI JSME SE Dagmar Šefčíkové, vedoucí controllingu společnosti Synthesia, a. s. 46 PERSONALISTIKA Jak zeštíhlovat Jan Urban 48 CAFIN INFORMUJE Naslouchat, být pokorný a nebát se 55 MONITORING Z domova 57 Finanční trhy prosinec 2011 Jan Traxler 58 2 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/2012

3 Manažerské účetnictví pro ekonomické a finanční řízení firmy a podniku (XXIV) Manažerské rozhodování riziko a nejistota Tomáš Petřík V tomto čísle časopisu se budeme zabývat základní funkcí manažerského účetnictví (management accounting, MA), a to komplexním dlouhodobým manažerským rozhodováním. Navážeme na předchozí výklad a budeme se věnovat i dalším metodám a technikám podporujícím dlouhodobé a strategické manažerské rozhodování v souvislosti s komplexním manažerským účetnictvím a symetrickým controllingem. Bude se jednat o vliv inflace a daní, ale i zásadních faktorů rizika a nejistoty. Dopady daní na manažerská rozhodnutí Jelikož daně a zdanění mají přímý vliv na generované budoucí hotovostní toky, musí být zahrnuty spolu s dříve probranou inflací do moderního (dynamického) procesu ohodnocování investičních příležitostí, projektů a posuzování veškerých dlouhodobých manažerských rozhodnutí. Jak víme, faktor času je zásadní. V praxi lze tento problém řešit tak, že ohodnocení dlouhodobého manažerského rozhodnutí je prováděno na bázi čistých přírůstkových hotovostních toků, tj. hotovostních toků po zdanění. To znamená v podstatě na bázi čistých peněžních hotovostních příjmů, které generuje projekt, investice či jiné dlouhodobé rozhodnutí. Kladné hotovostní toky způsobují daňové výdaje a záporné toky pak daňové příjmy. Daňové důsledky dlouhodobých a investičních rozhodnutí nastávají ve dvou rovinách. První je velikost hotovostního toku a druhou je časové období. Je třeba zdůraznit, že daně jsou natolik závažným kritériem při dlouhodobém a investičním rozhodování, že opominutí daňových důsledků může mít velmi vážné a v některých případech až likvidační následky pro danou investici, stejně tak jako pro investora! Z toho plyne, že především malí a střední investoři, kteří pracují s nedostatečně diverzifikovaným investičním portfoliem, nedostatkem volného kapitálu a navíc s vysokým objemem cizích investičních zdrojů, by měli daním při investičním rozhodování věnovat zvýšenou pozornost. Také u projektů, které na sebe navazují a musí být provedeny přesně v souladu s investičním harmonogramem, nelze daňové dopady podcenit. Nezaplacení daní má ve vyspělých tržních ekonomikách důsledky ve formě významným sankcí a penalizací, které mohou vést až k daňové exekuci. To je v případě velkých specializovaných investičních projektů, FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/2012 3

4 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING které jsou obvykle spojeny s masivními investicemi do fixních aktiv, pro investora významně ohrožující skutečnost. Daňové úřady mají v tomto ohledu poměrně velké pravomoci. Navíc je splnění závazku vůči státu pečlivě kontrolováno ze strany daňových správ jednotlivých zemí a vyžadováno pro kredibilitu investora jak vůči zapůjčovatelům kapitálu, tak vůči státu a jeho institucím. To platí zejména v případě přímých investičních dotací a dosažitelných podmíněných investičních pobídek ze státního rozpočtu. Každé dlouhodobé a investiční rozhodnutí by mělo být konzultováno s místními i mezinárodními daňovými a účetními specialisty, protože se jedná o značně složitou a obsáhlou problematiku. Tyto služby nejsou sice zejména na mezinárodní úrovni nijak levnou záležitostí, ale většinou se několikanásobně vyplatí. Na základě své zkušenosti ve funkcích top manažera a konzultanta doporučuji při zakládání nových společností aplikovat, namísto zažitého formálně právního pohledu, pohled daňový a vždy primárně ekonomicky finanční. Založení společnosti by mělo probíhat na základě core businessu, reálné ekonomiky, souvisejících financí a daní a s dlouhodobou a strategickou perspektivou. Nelze opomenout kvalitní firemní strategii a kvalitní systém firemního řízení podporovaný ICT technologiemi, jež se i u nás stávají stále významnější konkurenční výhodou. Tento přístup ušetří v budoucnu nejenom finanční prostředky a nenahraditelný čas, který vždy využije konkurence, ale zabrání i rozčarování a demotivaci podnikatelů a investorů. Základní daňové dopady na dlouhodobé a investiční rozhodování lze obecně rozdělit do těchto hlavních skupin: Vliv daně z příjmů právnických osob (DPPO) na zisk nebo ztrátu projektu a výsledku dlouhodobého rozhodnutí. Korekce nákladů kapitálu měřeného metodou WACC. Platba některých druhů nákladových úroků je daňově účinná při výpočtu základu daně z příjmů právnických osob. Lze tedy uplatnit tyto položky ke snížení výsledné daňové povinnosti prostřednictvím uplatnění metody tzv. daňových štítů, které v praxi představují kladný hotovostní tok. Reinvestiční nebo kapitálové odpočty. Rozdíly v účetních a daňových odpisech hmotného majetku, včetně jejich dopadu na odloženou daňovou povinnost. Tvorba zákonných daňových, tj. daňově účinných rezerv. Slevy na DPPO z titulu splnění zákonných podmínek. Například slevy pro zaměstnané invalidy, dotace pracovních míst, některé výplaty dividend apodílů na zisku atd. Dočasné slevy na dani z titulu investičních pobídek. Dočasné podmíněné osvobození od daně z příjmů právnických osob. Přímé podmíněné dotace na tvorbu nových pracovních míst, infrastrukturu, odpočty na některé složky fixních aktiv a jiné úlevy pramenící z aplikace proinvestiční hospodářské politiky vlády, včetně programů veřejné podpory i jiné možné všeobecné slevy a úlevy. Dopady nepřímých daní a cel. Zejména se jedná o daně z přidané hodnoty včetně možnosti jejich odpočtu a využití kladného rozdílu z daňových sazeb na vstupu a výstupu. Ani platba celních záruk a cel nebývá obvykle zanedbatelnou položkou. 4 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/2012

5 MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ RIZIKO A NEJISTOTA Daňové přeplatky a nedoplatky, včetně sankčních a penalizačních odvodů. Vzhledem k tomu, co již bylo dříve řečeno o diskutabilní vhodnosti statického účetního zisku (účetního čísla) pro hodnocení investic, je poněkud ironické, že daňové dopady na investiční rozhodování se obvykle kalkulují na základě standardního výpočtu účetního zisku. Ten je počítán z údajů finančního účetnictví, které má pevně stanovené zákonné postupy a principy. Navíc jsou na ně aplikovány při zjišťování daňového základu, z něhož se teprve počítá výsledná daňová povinnost, lokální daňové zákony, které v našich podmínkách zjišťují základ daně tzv. mimoúčetně. To znamená, že je účetní hospodářský výsledek z finančního výkazu zisku a ztráty (výsledovky) transformován, za použití složitých a nestálých, i retroaktivních, daňových zákonů zabraňujících efektivnímu daňovému plánování, teprve na daňový základ. Na ten se poté aplikuje procentní daňová sazba. Tak se zjistí výsledná daňová povinnost nebo daňová ztráta poplatníka právnické osoby, kterou lze odečítat od budoucího daňového základu dle českého daňového práva, přičemž délka odečítání se postupně snižuje. Z uvedeného popisu je zřejmé, že se jedná o značně zdlouhavou a komplikovanou proceduru. Také přesný daňový základ a výsledná daňová povinnost poplatníka DPPO jsou stanoveny jednou ročně, a to až po účetní závěrce, v které je, stejně jako ve finančních výkazech, zobrazen pouze jejich odhad, a v ročním účetním období, kterým je obvykle kalendářní rok. To je nedostatečné pro přesné a reálné určení okamžitých dopadů daně z příjmů na investiční rozhodování, které není symetrické s účetním obdobím a účetním či hospodářským rokem. POZNÁMKA Vpraxi je proto nutné vždy na základě podrobné daňové analýzy zvážit a vyčíslit skutečné peněžní dopady zdanění na hotovostní toky konkrétního rozhodnutí, investice nebo investičního projektu. Jelikož naše podvojné finanční účetnictví není účetnictvím hotovostním, znamená i jeho převod na hotovost v praxi značný a mnohdy neřešitelný problém. Je třeba připomenout, že český výkaz peněžních toků, který byl donedávna povinný pro auditované společnosti a byl často u nás pouze formálním doplňkem účetní závěrky, a ne jedním z hlavních manažerských výkazů, není v tomto ohledu příliš použitelný. To neznamená, že by měl být z hlediska finančního účetnictví a jeho povinných sestav opomíjen. Naopak, finanční účetnictví a jeho uživatelé se bez něj neobejdou. Navíc efektivní tvorba hotovosti je základním finančním cílem současného finančního i ekonomického řízení. Dopady hlavních daňových vlivů na konkrétní rozhodnutí, investici nebo investiční projekt lze shrnout v našich podmínkách následně. Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů z právnických osob (DPPO) je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění. Ten má dvě samostatné části, a to daň z příjmů fyzických osob a právnických osob. Jelikož v praxi je až na vzácné výjimky investorem právnická osoba, budeme se zde věnovat jejich zdanění. Podle tohoto zákona je poplatník povinen podat daňové přiznání a zaplatit daň do určité doby po skončení zdaňovacího období, kterým je zatím u nás ve většině případů kalendářní rok. V současnosti si již poplatník, právnická osoba, může zvolit po oznámení místně příslušnému správci daně jiné zdaňovací období, které se poté nazývá hospodářským rokem. Dá se FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/2012 5

6 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING očekávat, že tato možnost bude využita poplatníky, kteří z ekonomické podstaty své činnosti nebo kvůli externím požadavkům nepoužívají běžný kalendářní rok (například když je česká právnická osoba dceřinou společností zahraničního koncernu, je zároveň součástí konsolidovaného celku, a tudíž její řádná účetní závěrka a audit musí být v souladu s požadavky a termíny stanovenými zahraničním koncernem apod.). Pro zjednodušení uvažujme zdaňovací období totožné s kalendářním rokem. V tomto případě platilo, že je poplatník je povinen podat daňové přiznání a zaplatit daň do třetího, šestého či devátého měsíce, v případě příjmů ze zahraničí až do desátého měsíce po konci zdaňovacího období. Pokud se jedná o auditované společnosti nebo společnosti, které využijí a zmocní daňového poradce, platí lhůta šesti měsíců pro podání daňového přiznání a zaplacení výsledné daňové povinnosti. V souladu se stejným zákonem je stanoveno, že platba daně z příjmů právnických osob je placena zálohově během zdaňovacího období a výše jednotlivých záloh je odvozena od výše poslední známé daňové povinnosti. Tím si stát udržuje včasnost a kontinuitu daňového inkasa. Je zde názorně vidět, jaká možná zpoždění i jiné nesoulady a komplikace mohou vzniknout při posuzování komplexních dopadů DPPO. Nelze tedy daný problém zjednodušit pouze na posuzování aktuálního odhadu budoucí daňové povinnosti a je nutno provést komplexní hotovostní daňovou analýzu. Přestože každý dopad daní na dlouhodobé a investiční rozhodnutí musí být zkoumán pro konkrétní podmínky každé investice a posuzován komplexně, lze vybrat následující hlavní případy, které se mohou vyskytovat v praxi. Daňové štíty Vobecné rovině lze hovořit o tom, že pokud rozhodnutí a investiční projekt generuje dostatečný účetní i daňový zisk, lze úspěšně uplatnit tzv. daňové štíty v podobě plateb všech druhů daňově účinných nákladových úroků, stejně tak jako u reinvestičních odpočtů spojených s pořízením hmotného majetku. Výše tohoto daňového štítu, který je vlastně úsporou na platbě daně, a tudíž kladným hotovostním tokem investičního projektu, který je možno rovněž diskontovat, se pro nákladové úroky počítají následovně: hodnota úroku daňového štítu = = daňových nákladových úroků x sazba DPPO V případě reinvestičních odpočtů, které se odčítaly od konečného základu daně, lze vliv na hotovostní toky projektu stanovit snadno, a to jak jejich absolutní částku, tak časové období, se kterým jsou spjaty. Kladný hotovostní tok projektu stanovíme dle výše uvedeného vzorce s tím rozdílem, že místo aktuální sazby DPPO použijeme zákonem stanovenou procentní sazbu určenou pro daný druh reinvestičního odpočtu, tj. procentní podíl ze vstupní ceny určeného hmotného majetku. Slevy na dani Stejné je to i pro v případě obecných slev na dani s tím rozdílem, že ty jsou odečítány až od vypočtené výsledné daňové povinnosti, takže jejich hotovostní přínos lze spočítat lépe a výše jednotlivých uplatněných slev je v celé uznatelné výši kladným hotovostním tokem projektu. 6 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/2012

7 MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ RIZIKO A NEJISTOTA Dočasná a podmíněná osvobození od DPPO V případě dočasných a podmíněných daňových prázdnin se doporučuje odhadem spočítat každý rok předpokládanou daňovou povinnost projektu, včetně její výše po skončení úlevy za předpokladu, že projekt ještě bude mít ekonomickou životnost nebo tak stanoví zákon. Současně se doporučuje tvořit rezervu na tuto povinnost v dostatečné výši, a to z úspor, které byly realizovány z uplatnění proinvestičního opatření. Daňová ztráta Daňová ztráta se podle českého daňového práva vyměřuje na základě daňového přiznání podaného v zákonném termínu daňovým poplatníkem a je ji možno odečítat proti realizovanému budoucímu zisku po dobu předepsanou zákonem od doby jejího vzniku. Aktuální ustanovení 34 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů umožňuje odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Pro vzniklou a vyměřenou daňovou ztrátu z roku 2003 platí ještě původní sedmiletá lhůta pro uplatnění odpočtu této ztráty. Realizuje-li firma daňovou ztrátu z jednoho investičního projektu, který je součástí komplexního investičního programu firmy složeného z více projektů, lze takto stanovenou ztrátu použít na snížení celkového zisku komplexního investičního projektu. Platí, že ztráta se ukazuje jako kladný hotovostní tok v tom období, kdy lze poprvé započíst vůči zisku. Platí princip časové i hotovostní souvislosti. Je-li daňová ztráta realizována z jednoho samostatného investičního projektu, je pro firmu zjednodušením, že má automaticky stanovenou daňovou rezervu ve výši, která jí byla vyměřena správcem daně. I v tomto případě ovšem platí, že by měla být pravidelně počítána odhadovaná budoucí daňová povinnost. V případě jejího vzniku je třeba tuto ztrátu neprodleně proti ní proúčtovat a uplatnit ji v plné míře v souladu se zákonem. Platí zde rovněž, že velikost daňové ztráty musí být posuzována opatrně. Přestože vlastně tvoří kladný hotovostní tok investičního projektu (v okamžiku, kdy je započitatelná proti zisku), mělo by se s tímto hotovostním tokem zacházet uvážlivě a pouze na umoření budoucí daňové povinnosti. Postup, při kterém je investor po celou dobu ekonomické životnosti projektu v daňové ztrátě, nebudí obvykle velké nadšení u správce daně a v takových případech lze očekávat zvýšený dohled daňových orgánů na všechny činnosti investora, což nemusí být vždy nejlepší variantou. I u nás začíná pomalu platit, že podnikání je soustavná činnost provozovaná za účelem dosažení zisku. Přesto se ale v praxi mohou takové případy vyskytnout. Například když si zahraniční investor (tj. poplatník, jehož daňový domicil není v České republice) zpodnikání na území u nás ve shodě se svým příslušným daňovým právem může takto vzniklou ztrátu kompenzovat proti zisku ze svých zahraničních aktivit a tím optimalizovat svou celkovou daňovou povinnost, hovoříme o daňové optimalizaci. Nepřímé daně a cla V případě nepřímých daní se jedná především o daň z přidané hodnoty (DPH), je-li investor jejím plátcem. Plátce má obecně určeno buď měsíční nebo čtvrtletní zdaňovací období, které závisí na výši jeho čistého obratu. Dopady DPH na investiční projekt je nutno analyzovat v těch obdobích, kdy skutečně vzniká, a především kdy je splatná daňová povinnost na FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/2012 7

8 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING výstupu nebo nárok na daňový odpočet na vstupu, což má také přímý dopad na hotovostní toky projektu a investice. V případě cel lze obvykle při opakujících se a standardních dovozních operacích a funkčnosti státní správy poměrně přesně odhadnout dopady těchto procedur na hotovost, tudíž i reálně zahrnout dopady těchto aktivit na hotovostní toky investičního projektu. Jinými slovy, je nutné provést individuální hotovostní analýzu těchto položek v čase. V následujícím příkladu bude demonstrována možná a standardně používaná technika výpočtu čisté současné hodnoty (net present value, NPV) při dynamickém ohodnocení investice, respektive investičního, dlouhodobého rozhodnutí na bázi čistých hotovostních toků s vlivem zdanění. PŘÍKLAD Čistá současná hodnota a daňové efekty Manažeři firmy se rozhodují o nahrazení zastaralé a plně odepsané mycí linky na automobily její novou, moderní verzí, která má vyšší pořizovací cenu (PC), ale je úspornější, výkonnější a ekologicky šetrnější. Náklady na její pořízení včetně instalace a zkušebního provozu jsou zahrnuty v její pořizovací ceně, která je EUR. Její odhadovaná ekonomická doba životnosti je 4 roky a tato doba životnosti je teoreticky i akceptována daňovým zákonem, který ji umožňuje ve stejném období skutečně lineárně (rovnoměrně) odepsat, v každém roce 1/4 z její pořizovací ceny. Daňové odpisy jsou tedy shodné s účetními odpisy. Po 4 letech na konci čtvrtého roku životnosti investice, přestože je účetně i daňově odepsána, je linka prodána soukromníkovi za cenu EUR, nový majitel se zároveň smluvně zavazuje k její ekologické likvidaci. Posuďte danou investici metodou čisté současné hodnoty se zahrnutím daní a rozhodněte, jak by firma měla postupovat při ohodnocení této akvizice. Odhadované hrubé hotovostní toky projektu: rok EUR Ostatní skutečnosti: Zpoždění všech daňových efektů je 1 rok. Daňové odpisy jsou rovnoměrné a budou maximálně využity ( jejich konstrukce je opravdu rovnoměrná 1/4 z pořizovací ceny ročně, a není tudíž v souladu s naší DPPO). Sazba daně z příjmů právnických osob je 31 %. Přestože je daňová i účetní zůstatková hodnota 0, investice je na konci čtvrtého roku v souladu s jejím ekonomickým cyklem plně odepsána a je prodána za EUR. Firma požaduje čisté náklady kapitálu 10 %, (to znamená, že její alternativní investice může generovat maximálně 10% čistý výnos po zdanění). Výpočet čisté současné hodnoty znázorňuje tabulka na straně 9. Závěr: Projekt je akceptovatelný z důvodu kladné čisté současné hodnoty a firma může nakoupit zvažovanou investici v podobě nové mycí linky na automobily, protože vliv jejího nákupu způsobí přírůstek majetku vyjádřený v čisté současné hodnotě ve výši EUR. 8 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/2012

9 MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ RIZIKO A NEJISTOTA Tab. 1.: Výpočet čisté současné hodnoty NPV na bázi čistých hotovostních toků rok hotovostní daňový DPPO hotovostní diskontní současná tok hrubý efekt odpisů 31 % tok čistý faktor 10 % hodnota , , , , , , NPV = EUR Riziko a nejistota Tradiční ekonomická teorie definuje nejistotu jako jev, který vzniká z nedostatku informací a znalostí o procesech a zákonitostech, které řídí určité budoucí události. Je třeba zdůraznit, že ani hypotetické dokonalé znalosti nezajistí přesnou a reálnou předpověď budoucího vývoje, protože některé ekonomické události vznikají ze své podstaty náhodně. Příkladem mohou být války a občanské nepokoje, surovinová embarga, počasí a přírodní katastrofy nebo nepředvídatelné chování konkurence i některých vlád v oblasti hospodářské i celkové politiky. Kdo by například seriózně předpověděl finanční krizi z roku 2008 a její globální dopad na světovou ekonomiku. Paradoxně pozitivním příkladem je např. výrazná redukce cen nemovitostí a zásadní ztráty donedávna do nebe rostoucích developerů a prodejců vyhánějící ceny nemovitostí dlouhodobě do nereálných výšin. Dlouhodobé a investiční rozhodování top manažerů pak nastává za situace, kdy důsledky jejich rozhodnutí o přijetí či zamítnutí daného projektu nejsou jednoznačné apředvídatelné. Podle klasické ekonomické teorie vzniká nejistota a riziko v situacích, kdy dopady daného investičního a dlouhodobého rozhodnutí nejsou předem jednoznačně a přesně známy. Pak se rozhodování rozděluje na dvě základní skupiny: 1. Investiční rozhodování v podmínkách nejistoty, kdy nemůže být budoucím důsledkům rozhodnutí přiřazena žádná pravděpodobnost. Je to proto, že možné důsledky rozhodnutí nejsou známy nebo jejich pravděpodobnost není určitelná. 2. Investiční rozhodování v podmínkách rizika, kdy pravděpodobnost událostí a budoucích důsledků je známá a může být určena jednoznačně, a to buď objektivně nebo ve většině případů ekonomické reality subjektivně. Na tomto teoretickém základě pak můžeme definovat riziko jako určitý zpřesňující stupeň nejistoty, kdy jsou známy všechny zásadní důsledky rozhodnutí. Navíc je manažer i investor schopen přiřadit pravděpodobnost každému z těchto důsledků a tyto důsledky musí být na sobě nezávislé. Pravděpodobností se rozumí možnost, že určitý předem předpokládaný výsledek nastane. Dělí se na objektivní a subjektivní. Objektivní pravděpodobnost představuje situaci, kdy jsou známy všechny informace o pravděpodobnosti důsledků (například házení mincí), což nebývá v ekonomické realitě častý příklad. Naproti tomu FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/2012 9

10 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING pravděpodobnost subjektivní je často obsažena v investičních rozhodnutích a celé ekonomické realitě a vychází z předpokladu nedostatku informací a zkušeností o důsledcích rozhodnutí. Její koncepce je založena na předpokladu, že dané rozhodnutí je tvořeno manažery převážně intuitivně především na základě jejich znalostí a zkušeností. Jde o rozhodnutí na základě jejich pocitů, které vyplývají z osobních vlastností, vzdělání a kvalifikace, znalosti oboru a odvětví, ekonomiky, demografie, politologie, z národní mentality i jiných specifických druhů informací, že určitý důsledek daného rozhodnutí v budoucnosti nastane. V posuzování investičních příležitostí, rozhodnutí a hodnocení investičních projektů budeme dále pracovat především s koncepcí nejistoty, okrajově s rizikem se zahrnutím subjektivní pravděpodobnosti. V hodnocení investičních příležitostí je nejistota obsažena vždy a má také zásadní význam, jelikož každé investiční rozhodnutí je dlouhodobého rázu a váže dlouhodobě značný objem investičních prostředků a ekonomických zdrojů. Uvažuje se také s variabilitou (kolísavostí) hotovostních toků i celkového výnosu investičního projektu. Platí, že čím vyšší je variabilita výnosů a generovaných hotovostních toků a z nich odvozená celková výnosnost investice, tím vyšší je i její riziko. Dokonce iv případech, kdy jsou hotovostní toky projektu jisté, případně minimálně rizikové (například u výnosů z finančních a operativních pronájmů aktiv nebo dlouhodobých pevných nájemních smluv na speciální druhy nemovitostí), existuje nejistota, protože můžou nastat nepředvídatelné okolnosti, které ohrozí jejich reálnou výši (například náhlá akcelerující inflace), popřípadě ohrozí projekt v celém jeho rozsahu (například krize finančních trhů, zhroucení trhu s nemovitostmi nebo ropný šok...). Obecně se uvažuje, že riziko a nejistota dané investice pro investora je složena ze tří hlavních částí, které se navzájem ovlivňují. Přístup top manažerů a investorů kriziku. Jak riziko a nejistota dané investice ovlivňuje celkové riziko a nejistotu firmy a investora (nazýváno také jako efekt portfolia). Riziko a nejistota samotné investice aprojektu. Platí, že všechny metody, které se snaží riziko a nejistotu budoucí investice přesně popsat a změřit, a umožnit tak získat co nejpřesnější podklady pro konečné rozhodnutí, mají své výhody, nevýhody i zřejmá omezení. V praxi je nemožné tyto hodnoty přesně určit a vždy je důležité znát konstrukci, předpoklady, podstatu i omezení metod, které se pro stanovení rizika a nejistoty investice standardně používají, a nepřeceňovat jejich vypovídací schopnosti. Metody a techniky, jejichž cílem je změřit riziko a nejistotu daného dlouhodobého rozhodnutí a investičního záměru, je možno rozdělit do následujících hlavních skupin: 1. Časové metody 2. Pravděpodobnostní metody 3. Simulační metody a citlivostní analýza Časové metody Z časových metod sloužících k měření rizika a nejistoty se v praxi při hodnocení dlouhodobých rozhodnutí a investičních příležitostí i projektů nejvíce používají následující: 1. Doba návratnosti (payback period) 10 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/2012

11 MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ RIZIKO A NEJISTOTA 2. Riziková prémie (risk premium) 3. Omezené trvání (finite horizont) Doba návratnosti Doba návratnosti patří, i přes jisté nevýhody, k nejčastěji využívaným oceňovacím technikám, a to zejména ve spojení s dynamickými metodami založenými na diskontování. Pro zvážení faktoru nejistoty v daném investičním rozhodnutí pak platí, že jestliže posuzované projekty mají velmi blízkou nebo shodnou čistou současnou hodnotu, je považován za nejméně rizikový ten projekt, který má nejkratší dobu návratnosti. Mezi zřejmé výhody tohoto kritéria patří jeho jednoduchost a srozumitelnost. Naopak jeho nevýhody spočívají především v zjednodušení pohledu na nejistotu a strukturu budoucího hotovostního toku, který je posuzován pouze z pohledu času, a dále, že všechny hotovostní toky investičního projektu jsou během zkoumaných dob návratnosti považovány za jisté. Opomíjí také variabilitu odhadu výsledků a jednotlivých budoucích hotovostních toků i celého investičního projektu v čase. Tuto metodu v praxi standardně využívají banky a finanční instituce pracující primárně s relevantním nastaveným časovým horizontem. Riziková prémie Při používání diskontních technik k posuzování a oceňování investičních příležitostí se aplikuje postup, kdy je náklad kapitálu zvýšen o tu část, která je připisována riziku daného projektu, a toto zvýšení se pak nazývá riziková prémie. Poté se takto upravená diskontní mezní sazba stává základním kritériem, pod které nesmí výnosnost daného investičního projektu klesnout, má-li být akceptován. Předpokládá, že riziko je odvozeno od faktoru času, aproto diskontuje více pozdější hotovostní toky posuzované investice. PŘÍKLAD Riziková prémie Tab. 2: Výpočet rizikové prémie v kombinaci s čistou současnou hodnotou investičního projektu Rok NPV plánovaný hotovostní tok (EUR) diskontní faktor (DF) 10 % 1,000 0,909 0,826 0,751 0,683 0,621 současná hodnota při 10% DF diskontní faktor 15 % 1,000 0,870 0,756 0,658 0,572 0,495 současná hodnota při 15% DF snížení současné hodnoty v % vyvo- 4,3 % 8,5 % 12,4 % 16,3 % 20,3 % lané rizikovou prémií FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/

12 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING Původní náklady kapitálu firmy byly 10 %. Investiční projekt je považován za rizikový a toto riziko je paušálně oceněno rizikovou prémií 5 %. Podle této metody je riziková prémie připočtena k původnímu nákladu kapitálu firmy (WACC), a tak vznikne nová upravená diskontní sazba vyjadřující náklad kapitálu firmy, která respektuje riziko dané investice. V tabulce 2 na straně 11 je názorně vidět, jak podstatně stoupá takto konstruovaná riziková prémie v závislosti na délce plánovaného období vzniku hotovostních toků projektu. Hlavní výhody této metody jsou přehlednost a jednoduchá konstrukce. Nevýhody jsou následující: Nejistota je spojena pouze s faktorem času. Přiřazení paušální stejné rizikové prémie rozdílným druhům projektů. Nerespektování variability výnosu a struktury hotovostních toků i celého projektu. Riziková prémie je sama o sobě obtížně stanovitelná a její univerzální použití pro různé investiční projekty je v praxi diskutabilní. Omezené trvání Metoda založená na posuzování investičních příležitostí ve srovnatelném horizontu je jednoduchá a snadno aplikovatelná. Je založena na předpokladu, že jednotlivé investiční projekty jsou posuzovány všechny z hlediska srovnatelného fixního časového období, a skutečnosti, které nespadají do tohoto období, nejsou brány v úvahu při posuzování investičního projektu. Výhodou této metody je jednoduchost a přehlednost. Naopak její nevýhodou je nerespektování variability a struktury hotovostních toků i výnosnosti celkového projektu a uvažování s jistými hotovostními toky investičního projektu. Shrnutí Obecně lze časové metody zhodnotit jako lehce konstruovatelné, poměrně jednoduché a přehledné. Naopak jejich hlavní nevýhody spočívají v jejich paušálnosti a přílišném zdůraznění faktoru času v investičním a dlouhodobém manažerském rozhodování. Přestože v praxi obvykle Ing. Tomáš Petřík Absolvoval VŠE v Praze, Fakultu národohospodářskou s finanční specializací (1994). Působil jako asistent auditora, daňový poradce, obchodní ředitel renomované auditorské firmy, jako finanční ředitel ve společnosti Expandia a CFO v obchodním zastoupení americké firmy Caterpillar S. A. Poté pracoval jako výkonný ředitel české výrobní a obchodní firmy v oblasti realit a stavebnictví, v české pobočce německé firmy ThyssenKrupp a ve společnosti Body International Brokers (člen burzy BCPP) jako ekonomický a finanční ředitel. V současnosti pracuje jako nezávislý manažerský a business konzultant. Zaměřuje se na oblast manažerského účetnictví, controlling a finanční řízení, moderní corporate management, aplikace systémů ekonomického řízení, včetně komplexního řízení nákladů firem (doplněné procesním pojetím a metodou ABC/ABM) a jejich začlenění do IT systémů, FIS a MIS atd. Navrhuje optimální organizační a manažerské struktury společností, korporátní a business strategie, systémy efektivní a interaktivní motivace a výkonnostního řízení, včetně relevantních KPI/KSI. Specializuje se i na související oceňování společností/businessu (firm and business valuation) a řízení jejich hodnoty a výkonnosti (value and performance management). Kontakt na autora: petrik.ing@mybox.cz, petrik.tom@gmail.com, 12 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/2012

13 MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ RIZIKO A NEJISTOTA funguje předpoklad, že nejistota hotovostních toků i výnosnosti celého investičního projektu se zvyšuje s faktorem času, není přímá závislost nejistoty na čase vědecky dostatečně prokázána. Na tento faktor a na strukturu budoucích hotovostních toků se někdy zapomíná. V příštím pokračování cyklu se budeme zabývat rozborem a praktickým užitím ostatních metod posuzování dlouhodobých a investičních manažerských rozhodnutí užívaných v MA a CM. Bude se jednat o metody i individuální techniky pravděpodobnostní a simulační pracující s matematicko-pravděpodobnostními principy. POUŽITÉ ZKRATKY: MA (management accounting) manažerské účetnictví a jím nastolované efektivní finanční a ekonomické řízení CM (corporate management) firemní, podnikové, případně organizační ekonomické a finanční řízení FM (financial management) finanční řízení (často v praxi postavené na datech a struktuře finančního účetnictví) WACC (weighted average cost of capital) použité jako diskontní odúročovací míra (r) vyjadřují alternativní náklady investovaného a zapojeného kapitálu CAPM (capital assets pricing model) metoda určení diskontní sazby z údajů a chování kapitálového trhu NPV (net present value) čistá současná hodnota PV (present value) současná hodntoa DOPLŇKOVÉ ZDROJE A LITERATURA: 1) PETŘÍK, T. Ekonomické a finanční a řízení firmy Manažerské účetnictví v praxi I a II. Grada Publishing, 2005 a ) CIMA and ACCA lectures, study and terminology. 3) MAŘÍK, M. a kolektiv. Metody oceňování podniku. Ekopress, Tip na školení 1. VOX a. s. AKTUÁLNÍ TÉMA PRO MANAŽERY Efektivní řízení firmy, podniku a businessu komplexní ekonomický a finanční pohled Jednosemestrální studijní program Výklad provázaný příklady z ćeské a mezinárodní praxe Termín: Kód: Cena: Kč (vč. slevy ve výši Kč při účasti na celém cyklu) Přednáší: Ing. Tomáš Petřík (manažerský a business konzultant) Program se skládá z pěti modulů, které lze absolvovat i samostatně. Více informací na: tel , FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/

14 Legislativní novinky pro roky 2013 a 2014 Pavel Běhounek Tento článek upozorňuje na vybrané legislativní změny, zejména z oblasti daňové, které nás čekají od roku 2013 (především harmonizace s právem EU) a od roku 2014 (zásadní vládní návrhy připravované k datu od , které se ale nakonec uskuteční pravděpodobně od roku 2014 důchodová reforma, daňová reforma a rekodifikace soukromého práva). Harmonizace s právem EU Vprůběhu letošního roku by měly být přijaty změny harmonizující legislativu ČR s předpisy EU, např.: Zákon o DPH, který již od odporuje prováděcímu nařízení č. 282/2011 ke směrnici o společném systému DPH. Od se bude uplatňovat nové vymezení místa poskytnutí služby pro účely uplatnění společného systému DPH v případě nájmu dopravních prostředků podle směrnice 2008/8/ES. K jsou členské státy povinny postupovat podle směrnice 2010/45/EU upravující pravidla fakturace pro účely DPH. Od se budou uplatňovat pravidla splatnosti faktur dle směrnice 2011/7/EU. Nařízení 282/2011 Od se uplatňuje prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne , kterým se provádí směrnice 2006/112/ES, o společném systému DPH. Zákon o DPH je s tímto nařízením v rozporu např. v případě poskytnutí služby české provozovně plátce z jiného členského státu. Podle zákona o DPH se v tomto případě uplatní česká daň za předpokladu, že se jedná o tzv. aktivní provozovnu místo, které má stálé personální a materiální vybavení, jehož prostřednictvím uskutečňuje osoba povinná k dani své ekonomické činnosti. Podle nařízení se však má uplatnit česká daň ivpřípadě, kdy se jedná o tzv. pasivní provozovnu jakákoli provozovna ( jiná než sídlo ekonomické činnosti ve smyslu článku 10 nařízení), která se vyznačuje dostatečnou úrovní stálosti a vhodnou strukturou z hlediska lidských a technických zdrojů, což jí umožňuje přijímat a využívat služby, které jí jsou poskytovány pro její vlastní potřebu. Místo poskytnutí služby dle 2008/8/ES Směrnice Rady 2008/8/ES ze dne , kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby, přinesla koncepční změny posuzování místa poskytnutí služby pro účely DPH s použitím od V dalších postupných krocích směrnice mění místo poskytnutí služby u vybraného druhu služeb. Od se změnilo vymezení místa poskytnutí služby u služeb hromadného vstupu služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání, zábavy apod. podle 10b zákona o DPH. 14 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/2012

15 LEGISLATIVNÍ NOVINKY PRO ROKY 2013 A 2014 Na změnu, která podle směrnice nastala k , náš zákon o DPH reagoval se čtvrtletním zpožděním novelou č. 47/2011 Sb. účinnou od Od směrnice mění vymezení místa poskytnutí služby u nájmu dopravního prostředku (čl. 56 směrnice 2006/112/ES) tak, že dlouhodobý nájem dopravního prostředku osobě nepovinné k dani se bude řídit místem, kde je zákazník usazen, resp. má bydliště či kde se obvykle zdržuje. K dalším změnám ve vymezení místa poskytnutí služeb dojde od (např. u elektronických služeb poskytovaných osobě nepovinné k dani). Fakturace pro účely DPH dle 2010/45/EU Směrnice Rady 2010/45/EU ze dne , kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o pravidla fakturace, přináší rozsáhlou a poměrně podrobnou změnu společných pravidel týkajících se fakturace pro účely DPH např. všechny členské státy budou muset umožnit vystavování zjednodušených faktur (zjednodušených daňových dokladů dle našeho zákona o DPH) pro fakturované částky do 100 EUR včetně (toto opatření ČR svým limitem 10 tisíc Kč bohatě splňuje), nově je upravena možnost elektronické fakturace (s elektronickým podpisem nebo v rámci elektronické výměny dat EDI). Splatnost faktur V současné době směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000, o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, bojuje proti opožděným platbám v obchodněprávních vztazích minimální výší sankčních úroků z prodlení. V návaznosti na tuto směrnici jsou v ČR úroky z prodlení upraveny nařízením vlády k občanskému zákoníku č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení 163/2005 Sb. a 33/2010 Sb. ve výši reposazby ČNB zvýšené o 7 %. Úroky zprodlení podle nařízení č. 142/1994 Sb. se od použijí i v obchodněprávních vztazích, pokud si smluvní strany nedohodnou výši úroků odchylně ( 369 obchodního zákoníku). Je zajímavé, že výše úroků z prodlení v ČR je stanovena na nejnižší možné úrovni podle směrnice 200/35/ES je totiž výše úroků z prodlení stanovena v čl. 3 odst. 1 písm. d) takto: Výše úroku z prodlení v případě opožděné platby ( zákonná sazba ), kterou je dlužník povinen zaplatit, je součtem úrokové sazby pro hlavní refinanční operace použité Evropskou centrální bankou během její poslední hlavní refinanční operace, provedené před prvním kalendářním dnem daného pololetí ( referenční sazba ) a nejméně sedmi procentních bodů ( navýšení ), pokud není ve smlouvě uvedeno jinak. V členských státech, které se neúčastní třetí etapy hospodářské a měnové unie, odpovídá tato referenční sazba rovnocenné úrokové sazbě stanovené jejich centrální bankou. V obou případech se referenční sazba platná první kalendářní den daného pololetí použije na období následujících šesti měsíců. Současnou směrnici 2000/35/ES nahrazuje s použitím od směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne , o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Tato nová směrnice jako novinku zavádí maximální dobu splatnosti pohledávek mezi podniky standardně maximálně 60 dnů, při dodávkách orgánům státní moci standardně maximálně 30 dnů. Zásadní změny odsunuté z roku 2013 na rok 2014 Poměrně nepřehledným způsobem se vyvinuly změny, které byly vládou naplánovány FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/

16 DANĚ A ÚČETNICTVÍ na rok 2013, ale vláda je chce nakonec realizovat od : Tzv. velká důchodová reforma (zákony č. 426, 427 a 428/2011 Sb.) byla přijata s účinností od avroce 2012 by tedy měla vláda usilovat oodložení účinnosti z na Tzv. daňová reforma zavádějící jedno inkasní místo (zákon č. 458/2011 Sb.) a přinášející celou řadu dalších změn byla pro změnu přijata s účinností od a zde by tedy měla vláda usilovat o změnu účinnosti z na Tzv. rekodifikace soukromého práva (zejména nový občanský zákoník, dále např. zákon o obchodních korporacích) byla vládou také navržena s účinností od , ale v roce 2011 schválena Poslaneckou sněmovnou ve 3. čtení s účinností od Legislativní proces rekodifikace soukromého práva ale ještě nebyl zdaleka dokončen nejspíše nás čeká na začátku roku 2012 zamítnutí nové úpravy Senátem a opětovné schvalování Poslaneckou sněmovnou. Bude-li rekodifikace soukromého práva letos definitivně schválena s účinností od , tak by mohla být tato účinnost definitivní, resp. odpovídá současným vládním představám. Velká důchodová reforma Velká důchodová reforma 2013, jejíž účinnost bude nejspíše odložena na , zahrnuje: Zákon o důchodovém spoření č. 426/2011 Sb. zavádějící tzv. druhý fondový důchodový pilíř. Ve fázi spoření je část pojistného akumulována a zhodnocována u penzijní společnosti ve zvoleném fondu (státních dluhopisů, konzervativní, vyvážený, dynamický) a při dosažení důchodového věku se shromážděné prostředky použijí na úhradu jednorázového pojistného u životní pojišťovny na pojištění zvoleného důchodu (doživotní starobní důchod, doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let ve stejné výši, starobní důchod na dobu 20 let nebo sirotčí důchod na dobu 5 let). Zákon o doplňkovém penzijním spoření č. 427/2011 Sb. nahrazující současný zákon o penzijním připojištění. Peněžní prostředky jsou shromažďovány do účastnických fondů, ze kterých jsou následně za stanovených podmínek (standardně dosažení věku alespoň 60 let a minimální doba spoření 5 let) vypláceny dávky z doplňkového penzijního spoření (např. starobní penze na určenou dobu nebo odbytné). Spoření je nadále podporováno státem maximální výše státního příspěvku je 230 Kč měsíčně při příspěvku účastníka alespoň Kč (současné maximum odpovídá příspěvku účastníka 500 Kč). Stávající systém penzijního připojištění se státním příspěvkem se uzavře a nebude možné v něm uzavírat nové smlouvy a jeho účastníkům bude umožněno buď setrvání v tzv. transformovaném fondu stávajícího systému anebo dobrovolný přechod do nového systému. Změnový zákon č. 428/2011 Sb. Doprovodný změnový zákon č. 428/ /2011 Sb. novelizuje např.: Zákon o pojistném na sociální zabezpečení. Pro osoby účastné důchodového spoření (zaměstnance i OSVČ) se sazba pojistného na důchodové pojištění zvyšuje ze 6,5 % na 8,5 % s tím, že 5 % z tohoto odvodu poplyne na jejich důchodové spoření. Zákon o důchodovém pojištění. Doba účasti v systému penzijního spoření se do procentní výměry důchodu 16 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/2012

17 LEGISLATIVNÍ NOVINKY PRO ROKY 2013 A 2014 nezapočítává 1,5 % vyměřovacího základu za každý rok pojištění, ale pouze 1,2 %. Např. za 20 let účasti důchodového spoření činí rozdíl v důchodu z důchodového pojištění měsíčně 6 % vyměřovacího základu např. z osobního vyměřovacího základu ve výši průměrné mzdy vychází vyměřovací základ cca 59 % mzdy (44 % průměrné mzdy x 100 % + 56 % průměrné mzdy x 26 %) a při 20 letech účasti důchodového spoření by byl důchod z důchodového pojištění nižší o 3,5 % průměrné mzdy (zároveň byl 20 let měsíční čistý příjem nižší o 2 % hrubé mzdy a ve fondu u penzijní společnosti je k dispozici částka odpovídající 5 % hrubé mzdy za celou dobu zvýšená o výnosy fondu). S rostoucím výdělkem je pokles výše státního důchodu vporovnání s akumulací prostředků na účtu u penzijní společnosti pro účastníka důchodového spoření příznivější. Zákon o daních z příjmů. Důchody z důchodového spoření jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a započítávají se do limitu pro osvobození pravidelných důchodů ve výši 36násobku minimální mzdy. Příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření je u zaměstnance osvobozen, stejně jako je dnes osvobozen příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Příspěvky na doplňkové penzijní spoření (snížené o 12 tisíc Kč, což odpovídá maximálnímu státnímu příspěvku) se odečítají od základu DPFO maximálně ve výši 12 tisíc Kč. Daň dědickou. Zde dochází k zavedení osvobození dědického podílu nezletilého na úhradu jednorázového pojistného na pojištění sirotčího důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření (tedy i pro případ, kdy by nezletilý byl ve třetí skupině). Daňová reforma Daňová reforma obsahuje především zavedení jednoho inkasního místa a je obsahem zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Zákon byl jako celek přijat s účinností od (tedy po dalších volbách do Poslanecké sněmovny), a to z toho důvodu, že s touto účinností vrátil zákon Senát, ve kterém má většinu opozice. Poslanecká sněmovna musela na pozměňovací návrh Senátu přistoupit, protože jinak by nebylo možné přijmout od zdanění hazardu (to je také, a to již s účinností od , součástí zákona) v podobě odpovídající představám vládní koalice. Současná vládní koalice však chce daňovou reformu uskutečnit; pokud nedojde k zásadním politickým problémům uvnitř vládní koalice, neměl by být problém novelou zákona č. 458/2011 Sb. změnit jeho účinnost na Toto datum odpovídá i studii proveditelnosti, kterou zpracovala společnost Deloitte ČR a která označila původně navržené datum spuštění projektu jednotného inkasního místa jako příliš ambiciózní a za reálné označila právě datum Daňová reforma novelizuje celou řadu předpisů, např.: Zákon o daních z příjmů. Zákon o rezervách (tvorba opravných položek k pohledávkám ve výši 50, resp. 100 % pro pohledávky 18, resp. 36 měsíců po splatnosti). Daňový řád (nová úprava daňových informačních schránek a řada jednotlivých dílčích změn reagujících na dosavadní zkušenosti s uplatňováním daňového řádu od ). Zákon o DPH (pouze snížení hranice obratu pro povinnou registraci k DPH z 1 milionu Kč na 750 tisíc Kč za 12 měsíců po sobě jdoucích). FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/

18 DANĚ A ÚČETNICTVÍ Zákon o dani dědické, darovací azpřevodu nemovitostí. Osvobození od daně darovací i dědické pro dary a dědictví mezi osobami v první a druhé skupině zůstávají zachována. Novinkou je zavedení lineární sazby daně (19 % sazba pro daň darovací a 9,5 %pro daň dědickou) pro darování a dědění mezi osobami ve třetí skupině (namísto současné progresivní sazby daně). U daně z převodu nemovitostí zůstává zachována sazba 3 %, novinkou je zrušení osvobození od daně z převodu nemovitostí pro vklady do základního kapitálu. Projekt jednoho inkasního místa (JIM) je uskutečňován novelizací stávajících zákonů. Daňový řád počítá s úhradou některých daní a pojistného (to bude také považováno za daň) na společný osobní daňový účet ( 149 odst. 2), stanoví-li tak zvláštní zákon. Zákon zavádí dva společné osobní daňové účty: Pro daň z příjmů a pojistná, na který poplatník (typicky OSVČ) hradí (formou měsíčních záloh a ročního doplatku) daň z příjmů fyzických osob + + pojistné. Pro daň z příjmů, pojistná a odvod z úhrnu mezd, na který zaměstnavatel ( jako plátce) hradí (obvykle formou měsíčních záloh) daň ze závislé činnosti + pojistné + odvod z úhrnu mezd. Platby se stejným datem splatnosti zaevidované na společném daňovém účtu správce daně dále přerozdělí podle klíče daného poměrem jednotlivých daňových pohledávek (zahrnuje i pohledávky z titulu pojistného). Jednotlivé povinnosti budou sice nadále stanoveny v různých zákonech, ale jednotně např. měsíční odvody a vyúčtování mají jednotnou lhůtu do 20. dne měsíce následujícího a i zálohy na daň z příjmů fyzických i právnických osob budou měsíční (pro poplatníky s poslední tvrzenou daní nad 200 tisíc Kč). Do zákona o daních z příjmů (ZDP) se zavádí odvod (daň) z úhrnu mezd, a to v nové samostatné části. JIM se projevuje nejen v rovině platební, ale i v rovině komunikace se státní správou. Součástí měsíčního elektronického hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti (obsahuje údaje jmenovitě za jednotlivé zaměstnance) bude i hlášení k odvodu z úhrnu mezd, dále hlášení o sražených zálohách na pojistné na důchodové pojištění (obsahuje údaje potřebné pro výpočet dávek nemocenského a úrazového pojištění a údaje potřebné pro výpočet důchodů z důchodového pojištění) a také hlášení o sražených zálohách na zdravotní pojištění. Zaměstnavatel bude oznamovat nástup zaměstnance do zaměstnání finančnímu úřadu, stejně tak bude finančnímu úřadu oznamovat zahájení a ukončení činnosti OSVČ, OSVČ bude podávat přehledy o příjmech a výdajích finančnímu úřadu spolu s daňovým přiznáním. Koncepční novinkou je, že zaměstnavatel přestane být poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na zdravotní pojištění (25 % a 9 % z mezd nepřekračujících strop pro pojistné) a namísto toho se stane poplatníkem odvodu z úhrnu mezd upraveného zákonem o daních z příjmů, který zahrnuje: Důchodové pojištění se sazbou 21,5 %. Nemocenské pojištění se sazbou 2,3 %. Úrazové pojištění se sazbou 0,4 %. Veřejné zdravotní pojištění se sazbou 7 %. Státní politiku zaměstnanosti se sazbou 1,2 % (podmíněno účastí na důchodovém pojištění). 18 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/2012

19 LEGISLATIVNÍ NOVINKY PRO ROKY 2013 A 2014 Úhrnná výše odvodu činí až 32,4 %, stanovuje se individuálně za každou skupinu zaměstnanců součtem jednotlivých sazeb. Do základu pro odvod přitom vstupují jak příjmy, ze kterých je srážena záloha na daň, tak příjmy podléhající srážkové dani. U každého jednotlivého příjmu je třeba testovat, zda zakládá účast na konkrétním pojištění. Pokud tedy např. příjmy z dohod o provedení práce do 10 tisíc Kč nebudou v roce 2014 zakládat účast na žádném z pojištění, nebudou odměny z těchto dohod odvodu podléhat, resp. z nich bude odveden odvod se sazbou 0 %. Pokud příjem nezakládá účast na úrazovém pojištění (např. odměna jednatele), činí odvod 32,0 %. Odvod z úhrnu mezd bude hrazen zálohově měsíčně a bude podléhat ročnímu zúčtování roční vyměřovací základ totiž bude zastropován na úrovni 48násobku průměrné mzdy vynásobeného průměrným ročním přepočteným počtem zaměstnanců. Zákon obsahuje tyto sazby daní z příjmů: Sazba daně z příjmů fyzických osob se zvyšuje z 15 % na 19 %. Sazba srážkové daně zůstává 15 % (hranice pro její uplatnění u příjmů ze závislé činnosti zůstává ve výši 5 tisíc Kč měsíčně, u autorských honorářů za příspěvky do novin a časopisů apod. ve výši 7 tisíc Kč měsíčně). Sazba daně z příjmů právnických osob zůstává 19 %. Zásadní novinkou je zavedení osvobození dividendových příjmů a podílů na zisku. Podle přechodného ustanovení se toto opatření nebude týkat zisku vytvořeného před účinností zákona. Osvobození se bude týkat jak podílů na zisku vyplácených fyzickým osobám (osvobození je zařazeno do výčtu příjmů osvobozených od daně z příjmů fyzických osob v 4 odst. 1), tak právnickým osobám (nové ustanovení 19a, kam jsou nově soustředěna osvobození podílů na zisku). Nové osvobození se uplatní pouze vůči rezidentům EU (včetně rezidentů ČR) a dále Norska, Islandu a Švýcarska. U zaměstnanců se ruší princip superhrubé mzdy a základem daně ze závislé činnosti je opět hrubá mzda. Ze stejného základu (z hrubé mzdy) bude (až na několik výjimek) zaměstnancům strháváno ipojistné na sociální pojištění i pojistné na zdravotní pojištění. Z obdobného základu bude také zaměstnavatel počítat odvod z úhrnu mezd. Pojistné na sociální zabezpečení srážené zaměstnanci zůstává na úrovni současných 6,5 %, pojistné na zdravotní pojištění srážené zaměstnanci se zvyšuje ze současných 4,5 % na % 6,5 %. V současnosti je do dosažení stropu vyměřovacích základů pro pojistné mzda zdaněna a zpojistněna 31,1 % (15 % x 134 % + 6,5 % + + 4,5 %), nově by byla zdaněna a zpojistněna 32 % (19 % + 6,5 % + 6,5 %). Zákon o zavedení jednoho inkasního místa obsahuje celou řadu dalších změn zákona o daních z příjmů, např.: Zcela je přepracováno ustanovení pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob např. zůstává zachováno osvobození pro příjmy z prodeje nemovitosti, ve které prodávající bydlel 2 roky před prodejem nebo kterou vlastnil alespoň 5 let; mění se např. osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, které budou osvobozeny až po 3 letech držby anebo pokud nepřesahují v úhrnu 100 tisíc Kč ročně. V oblasti daně ze závislé činnosti se omezuje rekreace a další benefity dle současného 6 odst. 9 písm. d) roční částkou 10 tisíc Kč (např. i příspěvky na kulturu či sport), režijní jízdenky atd. Osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění či FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/

20 DANĚ A ÚČETNICTVÍ soukromé životní pojištění zůstává zachováno (zatím se týká i stravenek), ačkoli zákon zavádí roční zaměstnanecký daňový bonus ve výši 3 tisíc Kč (tato částka bude zaměstnancům snižovat ve formě slevy na dani daňovou povinnost a pokud nebude daňová povinnost zaměstnance dostatečná, bude mu zbývající část vyplacena jako daňový bonus). Ke změnám dochází i v oblasti daňových nákladů např. plná uznatelnost příspěvků na stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů, v případě uplatnění paušálního výdaje na dopravu o vozidla nezahrnutého do obchodního majetku nebude možné uplatnit do daňových výdajů již základní náhradu za 1 km jízdy. Do zákona o daních z příjmů se z daňového řádu přesouvá úprava registrace k dani z příjmů. Rekodifikace soukromého práva Základem rekodifikace soukromého práva je: Nový občanský zákoník, sněmovní tisk 362 (Poslanecká sněmovna schválila s účinností od ve 3. čtení dne , do Senátu byl doručen ). Zákon o obchodních korporacích, sněmovní tisk 363 (Poslanecká sněmovna schválila s účinností od ve 3. čtení dne ). Zákon o mezinárodním právu soukromém, sněmovní tisk 364 (Poslanecká sněmovna schválila s účinností od ve 3. čtení dne , do Senátu doručeno ). Doprovodné změny teprve ve fázi příprav (Ministerstvo spravedlnosti by mělo příslušný návrh předložit v polovině roku 2012). Smluvní typy již nebudou jako dnes upraveny speciálně pro podnikatele v obchodním zákoníku (např. smlouva o koupi movité věci), nebudou upraveny tzv. absolutní obchody (např. dnešní smlouva o úvěru dle obchodního zákoníku) veškeré smluvní typy budou upraveny v novém občanském zákoníku (např. zápůjčka a úvěr). Zákon o obchodních korporacích bude upravovat fungování obchodních společností a družstev, pro tuto skupinu právnických osob přitom používá souhrnný název obchodní korporace. Zákon doplňuje novou úpravu občanského zákoníku a stanoví určité odlišnosti typické pro podnikatelský svět a měl by umožnit propojení s jinými právními předpisy upravujícími podnikání. Úprava obchodních závazkových vztahů je ze současného obchodního zákoníku přesunuta do občanského zákoníku, a to včetně dalších navazujících institutů (prokura, zastavení podílu apod.). Ze současného obchodního zákoníku zákon o obchodních korporacích dále nepřebírá např.: Část obecných ustanovení o obchodních společnostech, zejména ustanovení o likvidaci obchodních společností, kterou obecně upraví ustanovení občanského zákoníku o likvidaci právnických osob, jelikož jde o instituty významné pro právní status těchto osob vůbec. Agendu obchodního rejstříku, která bude doprovodnými změnami přesunuta do samostatného zákona. Schvalování nového občanského zákoníku i zákona o obchodních korporacích je doprovázeno velkým množstvím pozměňovacích návrhů. Např. k občanskému zákoníku byl přijat komplexní pozměňovací návrh Ústavně-právního výboru obsahující 287 věcných změn a 163 legislativnětechnických úprav. Obdobný průběh mělo schvalování zákona o obchodních 20 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 1/2012