Cíle průzkumu textilu

Transkript

1 Textil

2 Cíle průzkumu textilu Popis aktuálního stavu textilu a jeho poškození Průzkum předchozích restaurátorských zásahů Určení druhu textilních vláken Průzkum technologie zhotovení textilu Hodnocení vlivu čištění na textil Stanovení barevnosti textilu Analýza použitých barviv

3 Průzkum aktuálního stavu textilu Orientační průzkum textilií vizuálně, lupou nebo mikroskopicky při malých zvětšeních. Stav kovových vláken mikroskopicky. Analýzy korozních produktů na kovových vláknech metodami SEM/EDS, rentgenovou difrakcí.

4 Průzkum biologického napadení Biologické napadení způsobují především mikroorganismy, hmyz, vyšší živočichové. Napadení hmyzem a vyššími živočichy lze rozeznat vizuálně. Napadení mikroorganismy rozeznatelné vizuálně (rozpad, barevné změny), podrobná analýza druhu a působení mikrobiologickým rozborem. o Odběr vzorků pomocí stěrů na sterilní materiál. o Důležité především u funerálních textilií. o Přítomnost mikr. na textilních vláknech metodou SEM.

5 Mol šatní

6 Průzkum předchozích restaurátorských zásahů Opravy, retuše, rekonstrukce, skeletáže, atd. pouhým okem, lupou nebo optickým mikroskopem. Materiály z restaurátorských zásahů identifikovat pomocí FTIR ve spojení s mikroskopem, nutný odběr vzorku. Identifikace látek je významná především pro jejich možný příspěvek k destrukci vláken (mechanickým i chemickým vlivem).

7 Určení typu textilních vláken Rozdělení textilních vláken: o Přírodní (rostlinná-bavlna, len, konopí, kokos, ; živočišná-vlna, chlupy, žíně, hedvábí, ; minerálníazbest)). o Chemická (z přírodních polymerů-deriváty celulózy; ze syntetických polymerů-pe, PVC, PP, PU). o Hutnická (skleněná, kovová). Pro určení typu vláken se využívá optická mikroskopie v procházejícím světle, mikrochemické zkoušky, příp. SEM (struktura vlákna), FTIR (složení vlákna). Materiálová analýza hutnických vláken pomocí SEM/EDX.

8 Vzhled textilních vláken (rostlinná a živočišná)

9 Vzhled textilních vláken (kombinovaná s kovy)

10 Průzkum technologie zhotovení textilu Pro určení technologie tkaní (zákrut nití, osnovní a útkové vazné body, typ textilní vazby, dostava tkaniny) se využívá binokulární lupa nebo optický mikroskop. Pro určení technologie výroby kovových vláken optická mikroskopie, příp. SEM.

11 Keprová vazba Satén Plátnová vazba

12 Zhodnocení vlivu čištění na textil Před zahájením čištění je třeba určit charakter znečištění (izolované nerozpustné částice; izolované, ve vodě rozpustné částice; souvislý, ve vodě rozpustný povlak na povrchu textilie; souvislý, v organických rozpouštědlech rozpustný povlak). Pro sledování znečištění je vhodná lupa či optická mikroskopie, pro organické znečištění FTIR spektroskopii. Po vyprání je možné analyzovat složení nečistot ve vodě nebo jiném rozpouštědle. Změnu barvy v důsledku praní lze hodnotit kolorimetricky. Degradaci vláken v důsledku praní lze hodnotit optickou mikroskopií, nebo SEM.

13 Stanovení barevnosti Pro objektivní stanovení barevnosti je vhodný reflexní kolorimetr (nedestruktivní měření, kde je barva charakterizována třemi číselnými hodnotami). Na základě charakteristiky číselnými hodnotami, které jsou uloženy je možno v budoucnu, či po vyprání určit vyblednutí barev.

14 Analýzy použitých barviv Pro analýzy přírodních organických barviv se používají metody: o Chromatografie na tenké vrstvě (TLC), nutné je srovnání s knihovnou standardů. o FTIR spektrometrie, HPLC chromatografie (výhodou je odběr malého vzorku). Při restaurování jsou textilní vlákna obvykle dobarvována nepůvodními syntetickými barvivy. Kovové soli (např. Fe, Sn)používané jako mořidla je možné stanovit metodami SEM/EDX nebo RTG fluorescenční analýzou.

15 Useň

16 Průzkum objektů z usně Useň je vyčiněná s zpracovaná zvířecí kůže. Zjišťuje se: o Typ a struktura usně o Typ činění o Průzkum biologického poškození o Analýzy dekorativních úprav na povrchu usní o Stanovení míry degradace usně

17

18 Typ a struktura usně Typ usně je třeba znát před každým konzervátorským zásahem. Průzkum pouhým okem nebo mikroskopem při malém zvětšení. Každý druh zvířete má charakteristickou lícovou kresbu kůže. Strukturu usně je možné analyzovat na příčných řezech za pomoci SEM. Struktura, tloušťka, svazky vláken kolagenu jsou char. pro jednotlivé druhy zvířat.

19 Určení typu činění Pro činění kůží bylo využíváno třísliv rostlinných, síranu draselno-hlinitého, bázické soli chromu, aldehydy. Základní informace o typu činění poskytne prvková analýza usně, nejvhodnější metodou je SEM/EDX. Např. pokud jsou přítomny pouze ionty Ca, K, Na jedná se o třísločiněnou useň. Rostlinné třísloviny lze dokázat testem s FeCl 3.

20 Průzkum biologického poškození Napadení hmyzem lze identifikovat pouhým okem. Mikroorganismy mohou být stanoveny optickou mikroskopií a mikrobiologickým rozborem. Přesná specifikace přítomných mikroorganismů je nutná u funerálních nálezů.

21

22 Analýza dekorací na povrchu usní Struktura a složení anorganických materiálů (zlacené usně, anorganické pigmenty laků) se stanovuje na příčných řezech metodou SEM/EDS. Pro analýzu organických látek (pojiva, tukovací látky, organická barviva, povrchové laky) se využívá FTIR spektroskopie, Ramanova spektroskopie obě v kombinaci s mikroskopem.

23 Stanovení míry degradace usně Morfologické změny degradované usně (mikroskopicky nebo SEM na příčných řezech). Stanovení ph usně orientačně indikátorovým papírkem, přesně ph metrem s dotykovou elektrodou (ph pod 3 naznačuje, že degradace pokračuje vlivem volných kyselin v usni). Stanovení vlhkosti usně stanovuje se jako rozdíl mezi hmotností před a po vysušení usně.

24 Stanovení míry degradace usně Obsah síranových aniontů stanovení iontově selektivními elektrodami ve vodné suspenzi z usně (obsah síranů nad 1% poukazuje na červený rozpad třísločiněné usně). Stanovení obsahu Cu a Fe v usni metodou analýzy je SEM/EDS nebo RTG fluorescenční analýza (přítomnost těchto iontů podporuje degradaci usně a černé zbarvení třísločiněné usně, je třeba je převést do nerozpustných komplexů).

25 Stanovení míry degradace usně Stanovení hydrotermální stability usně: o Teplota smrštění smrštění usně se sleduje pod mikroskopem na vyhřívaném stolku, určuje se teplota, při které dojde ke smrštění (hodnoty mezi 30 a 40 C naznačují silnou degradaci usně). o Teplota denaturace stanovení diferenciální skenovací kalorimetrií (metoda založená na měření přísunu tepelné energie, tak aby teploty vzorku a referenčního vzorku byly stejné).

26 Použitá literatura Orlita, A. a kol: Metodické pokyny ke konzervaci usňových nebo pergamenových knižních vazeb a ostatních sbírkových předmětů vyrobených z kůže a pergamenu. NK Praha 1999, 22 s. KOPECKÁ, Ivana. Průzkum historických materiálů : analytické metody pro restaurování a památkovou péči /. Praha : Grada Publishing, s. ISBN (brož.). Tímár-Balázsy, A.-Eastop, D.: Chemical Principles of Textile Conservation. Butterworth-Heinemann Oxford 2002.