Hydrogeologie a právo k

Transkript

1 Hydrogeologie a právo k pracovní seminář určený hydrogeologům ( ) 1. ÚVOD do změn právních předpisů Právní předpisy nemohou postihnout rozmanitosti případů z každodenní praxe. Zde proto bezvýhradně platí ctít duch předpisu, ale současně používat odbornost a zdravý rozum. Důležitý pojem Přirozená hydrogeologická stratifikace horninového souboru. Útvar podzemní vody je ve vodním právu popsán v 2, odstavec 7 vodního zákona. Jinými slovy je vodní útvar soustředěné množství podzemní vody lišící se svým časově prostorovým režimem tvorby a jakostí vody od jiného soustředěného množství podzemní vody je základním článkem přirozené hydrogeologické stratifikace horninového souboru, který nesmíme svou činností trvale narušovat!!! Útvar podzemní vody dle vyhlášky č. 5/2011 Sb. s tím zpravidla nemá nic společného. Problém: Převážná většina problémů v dnešní hydrogeologii, především ztráta vody ve studnách či negativní ovlivnění její jakosti a s tím spojené mediální kauzy vyplývají z toho, že hloubení studní, provádění vrtů pro tepelná čerpadla, výstavba hlubších inženýrských staveb, apod. nerespektuje přirozenou hydrogeologickou stratifikaci a projektanti mnohdy ani netuší, že něco takového v přírodě existuje. Role hydrogeologa je v tomto naprosto unikátní a nezastupitelná! Vyhláška č. 432/2001 Sb. Jedná se o dokument, který zásadním způsobem zapojil hydrogeology do procesu přípravy staveb a činností. (studny, vrty pro tepelná čerpadla, zasakování odpadních vod do půdní vrstvy, likvidace dešťových vod jejich zasakováním, stanovení ochranných pásem vodního zdroje, vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních, základní zpráva v rámci zákona o integrované prevenci). 2. STUDNY Činnosti hydrogeologa při realizaci studen: 1. projekce, realizace a vyhodnocení vyhledávacího nebo podrobného hydrogeologického průzkumu; 2. vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k nakládání s podzemní vodou; 3. projekce, realizace a vyhodnocení doplňkového hydrogeologického průzkumu; 4. zpracování projektu a technologického postupu pro činnost prováděnou hornickým způsobem, je-li hydrogeolog současně báňským projektantem (předchází provádění vrtných prací)). Průzkum (kdy a proč) - vyhláška č. 268/2009 Sb., 18, odst. 1 a 2, ČSN , článek (Jímání podzemní vody se navrhuje na základě výsledků hydrogeologického průzkumu, článek potom říká, kdy se průzkum nemusí provádět (jednoduché poměry nebo dostatečná prozkoumanost) Průzkumná díla jsou prováděna v intencích zákona č. 62/1988 Sb. a prováděcích vyhlášek (především 369/2004 Sb.), mohou sloužit pouze k průzkumu a výzkumu a nemají-li další využití, je třeba je likvidovat, mohou-li mít další využití, je třeba je zajistit tak, aby se nezmařily výsledky geologických prací (viz 14 vyhl. č. 369/2004 Sb.). Umístění průzkumného vrtu jako budoucí studny individuálního zásobování z hlediska práva - umístění studny stanovuje vyhláška č. 501/2006 Sb. v 24 a. Za podmínek stanovených v 169 stavebního zákona je možná výjimka z ustanovení 24a odst. 2 a

2 3. Výjimku nelze udělit v případě územního souhlasu. Pro odůvodnění žádosti je v daném případě zapotřebí vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Umístění průzkumného vrtu jako budoucí studny centrálního zásobování z hlediska práva - tento případ vyhláška č. 501/2006 Sb. kupodivu neřeší a tak platí pouze: - ustanovení 3 vyhlášky č. 590/2002 Sb., tzn. že vodní dílo je možno navrhnout jen v lokalitě s vyhovujícími morfologickými, geologickými a hydrogeologickými podmínkami. Konstrukce průzkumného vrtu jako budoucí studny - parametry studny stanovuje vyhl. č. 590/2002 Sb. v 17 (3) Podmínky umístění a zřizování studně se stanoví způsobem podle zvláštního právního předpisu 16) a podle normových hodnot 16a) s přihlédnutím k vyjádření osoby s odbornou způsobilostí 16b), je-li toto vyjádření k dispozici. Vyhláškou č. 590/2002 Sb. v aktuálním znění se tak stala závaznou ČSN Jímání podzemní vody. Zcela zásadní je proto pro průzkumné práce s vazbou na budoucí studnu ustanovení článku ČSN Mají-li být průzkumné objekty provedené v rámci hydrogeologického průzkumu (např. vrty, šachtice, apod.) využity k následnému vybudování jímacího zařízení, je třeba při jejich hloubení a vystrojování postupovat v souladu s ustanovením této normy. Platí již řečené, tzn. že průzkumný vrt nelze použít k jiným účelům než k průzkumu nebo výzkumu. Pokud chceme z průzkumného vrtu udělat studnu sloužící k odběru vody pro jinou potřebu, je nezbytné získat pro budoucí studnu: územní rozhodnutí nebo územní souhlas v intencích zákona č. 183/2006 Sb., díl 4; stavební povolení dle 15 zákona č. 254/2001 Sb. a povolení k odběru podzemní vody dle 8 stejného zákona (většinou ve společném řízení v intencích 9, odstavec 5). Umístění, konstrukce a plánovaná velikost odběru proto musí umožňovat vydání příslušných rozhodnutí a povolení. Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k nakládání s podzemní vodou - Podkladem pro vydání povolení k nakládání s vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak ( 9, odstavec 1 zákona vodního zákona). Požadavky na obsahovou náplň jsou obsaženy v 2, odstavec 1, bod i) vyhlášky č. 432/2001 Sb. kladen velký důraz na bod 6. návrh podmínek, za kterých může být povolení k nakládání s podzemními vodami vydáno, pokud může toto nakládání mít podstatný vliv na jakost a množství podzemních vod nebo chráněná území vymezená zvláštními právními předpisy. Pokud probíhá stavba studny bez předchozího hydrogeologického průzkumu spojeného se sondáží psát do bodu 6. Realizace doplňkového hydrogeologického průzkumu při provádění stavby s přesnou specifikací jeho rozsahu. Zpracování projektu a technologického postupu pro činnost prováděnou hornickým způsobem - základním právním nástrojem je 23 vyhlášky č. 239/1998 Sb. Zpracovává se pro případ strojního vrtání studen hlubších než 30 m a osobou oprávněnou pro jeho zpracování je báňský projektant. Rekapitulace ke studnám Pokud se studna v úvodní části provádí v intencích zákona č. 62/1988 Sb. a prováděcích vyhlášek, hydrogeolog práce projektuje, řídí a odpovídá za ně. Umístění takovéhoto díla musí odpovídat vyhlášce č. 501/2006 Sb. a jeho konstrukce vyhlášce č. 590/2002 Sb., resp. ČSN

3 Navazovat musí rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení s povolením k odběru vody v intencích zákonů 183/2006 Sb. resp. 254/2001 Sb. Podklady k žádosti o povolení odběru se zpracovávají v intencích vyhlášky č. 432/2001 Sb. jejichž součástí je, pokud vodoprávní úřad nerozhodne jinak, vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Pokud se studna projektuje přímo jako vodní dílo, přes institut vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k odběru vody se v tomto případě na rozdíl od studny budované v intencích geologických předpisů, doporučuje uplatnit institut doplňkového průzkumu dle vyhlášky č. 369/2004 Sb. 3. VRTY PRO TEPELNÁ ČERPADLA Tzv. velkou novelou vodního zákona (zákon č. 150/2010 Sb.) byly vrty rozděleny do dvou kategorií: - Vrty ze kterých se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda, to jsou tzv. vrty systému země x voda - Vrty ze kterých se odebírá nebo čerpá podzemní voda, to jsou tzv. vrty systému voda x voda metodické doporučení MŽP, MZe a MMR Tepelná čerpadla pro využití energetického potenciálu podzemních vod a horninového prostředí z vrtů Vrty systému ZEMĚ x VODA: Vrt není samostatné dílo, ale je to součást tepelného čerpadla. Tepelné čerpadlo dle připravovaného metodického doporučení patří mezi technická zařízení pro rozvod vody, energií a tepla, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, neboť spadají do kategorie staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací uvedených v 103 odst. 1 písm. b) bod 6 stavebního zákona: topné agregáty, čerpadla a zařízení pro solární ohřev vody, vyžadují však územní posouzení. Vrty systému VODA x VODA: Vrt není samostatné dílo, ale je to součást tepelného čerpadla. Tepelné čerpadlo je v tomto případě dle 55 odst. 1 písm. g) zákona č. 254/2001 Sb. stavbou - vodním dílem (stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu). Toto dílo vyžaduje územní posouzení, stavební povolení a povolení k nakládání s vodami. V úvahu připadají povolení k nakládání s vodami: a) za účelem získání tepelné energie podle 8 odst. 1 písm. d) vodního zákona: k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie., případně v kombinaci s 8 odst. 1 písm. b) tohoto zákona: jde-li o vody podzemní k jejich odběru, pokud je zdroj současně využíván i pro odběr vody k jiným účelům než je získání tepelné energie (např. zásobování objektu pitnou nebo užitkovou vodou), nebo b) za účelem jiným než získání tepelné energie podle 8 odst. 1 písm. b) vodního zákona: jde-li o vody podzemní k jejich odběru a zároveň podle 8 odst. 1 písm. c) tohoto zákona: k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních (například ochlazování objektu). Požadavky na obsahovou náplň vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k povolení k nakládání s vodami jsou obsaženy v 2, odstavec 1, bod i) vyhlášky č. 432/2001 Sb. Velký důraz kladen na bod 6. (návrh podmínek, za kterých může být povolení k nakládání s podzemními vodami vydáno, pokud může toto nakládání mít podstatný vliv na jakost a množství podzemních vod nebo chráněná území vymezená zvláštními právními předpisy).

4 Zpracování projektu a technologického postupu pro činnost prováděnou hornickým způsobem. Základním právním nástrojem je 23 vyhlášky č. 239/1998 Sb. Umisťování vrtů jako periferních zařízení tepelného čerpadla ze kterých se nečerpá ani neodebírá podzemní voda. K územnímu posouzení proto vodoprávní úřad vydává: - závazné stanovisko podle 104 odst. 9 vodního zákona; - souhlas ve smyslu 17 odst. 1 písm. g) vodního zákona (jedná li se o tepelné čerpadlo z kterého se neodebírá ani nečerpá podzemní voda). Zákon v tomto případě hovoří o tom, že vodoprávní úřad může v řízení o udělení tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Připravované metodické doporučení navrhuje vodoprávnímu úřadu požadovat toto vyjádření až na výjimky vždy, neboť jak bude ukázáno dále, je to jediná cesta jak u díla nevyžadujícího povolení, tedy díla nekolaudovaného, zajistit dokumentaci o skutečném provedení tohoto díla. Požadavky na obsahovou náplň vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k vydání souhlasu vodoprávního úřadu jsou obsaženy v 8, odstavec 1, bod f) vyhlášky č. 432/2001 Sb. Součástí vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, v reakci na bod 5. (návrh podmínek, za kterých může být souhlas k vrtům využívajících energetický potenciál podzemních vod udělen) by měl být vždy i návrh na provedení doplňkového hydrogeologického průzkumu prováděného při budování vrtů. Ten bude realizován ve smyslu 3 vyhlášky č. 369/2004 Sb., a bude zahrnovat především podrobný popis zastižených hornin, popis přítoků podzemní vody a popis celého systému monitoringu, pokud je v rámci vyjádření osoby s odbornou způsobilostí navržen, vše ve smyslu 5 a 7 vyhlášky č. 368/2004 Sb. Součástí doplňkového průzkumu bude i verifikace projektového návrhu, případně jeho modifikace, pokud si to průběžné výsledky prací vyžádají. Po ukončení prací se o doplňkovém průzkumu zpracuje zpráva, obsahující mj. dokumentaci skutečného provedení vrtů, včetně jejich zaměření. Toto je jediný způsob jak zajistit dokumentaci předmětných vrtů. Rekapitulace k tepelným čerpadlům Tepelné čerpadlo ze kterého se neodebírá ani nečerpá podzemní voda, je zařízením, které vyžaduje územní posouzení příslušným obecným stavebním úřadem. Nevyžaduje stavební povolení, ohlášení, ani kolaudaci. V rámci územního posouzení je však nezbytný souhlas vodoprávního úřadu, optimálně opřený o vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Povolení k užívání se nevydává. Tepelné čerpadlo ze kterého se odebírá nebo čerpá podzemní voda, je stavbou vodního díla, které vyžaduje územní posouzení příslušným obecným stavebním úřadem a stavební povolení společně s povolením k nakládání s vodami, která se až na výjimky opírá o vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Povolení k užívání vydává vodoprávní úřad. 4. ZASAKOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD DO PŮDNÍ VRSTVY Tzv. velkou novelou vodního zákona je možno od dle 38, odstavec 7 vypouštět do půdní vrstvy i odpadní vody z jednotlivých staveb poskytujících služby, a to na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Odkaz na NV č. 416/2010 Sb., + obsahová náplň vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k vydání povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod do vod

5 podzemních ( 8, odstavec 1. písmeno c) vodního zákona), která je specifikována v 3c, odstavec 1, písmeno j), vyhlášky č. 432/2001 Sb. Obsah vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k vypouštění odpadních vod do vod podzemních dle metodického pokynu MŽP k NV č. 416/2010 Sb. Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí se vztahuje k návrhu ČOV se zasakovacím prvkem (technické parametry a umístění) Pokud tento návrh k dispozici není, je třeba nejprve provést průzkum pro umístění a návrh zasakovacího prvku v rozsahu dle přílohy B ČSN CEN/TR Malé čistírny odpadních vod do 50 EO část 2 Zemní infiltrační systémy. Tento průzkum v podstatě vede k návrhu LTAR, což je dlouhodobě přijatelný průtok infiltračním zařízením. Uvede se stručné a jasné (souhlasné, podmíněně souhlasné nebo zamítavé) stanovisko k posuzovanému případu vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle 15a odst. 2 písm. g) a 38 odst. 7 vodního zákona. + Stručné odůvodnění stanoviska. Které odpadní vody lze zasakovat do půdní vrstvy: Chybí recipient nebo je tento pro vypouštění nevhodný Odpadní voda pochází z vybraných zařízení Vyhovující jakost na výstupu z předčišťovacího zařízení Absence přírodních a legislativních limitů Druhy ČOV na nichž jsou vody přečišťovány před jejich vsakem do půdní vrstvy Prefabrikovaný septik + zemní filtr - vyžaduje UR a SP Montovaný septik + zemní filtr - vyžaduje UR a SP Balená nebo montovaná ČOV + případný zemní filtr - vyžaduje UR a SP, nebo ohlášení, pokud splňuje % účinnosti 5. ZASAKOVÁNÍ SRÁŽKOVÝCH VOD DO PŮDNÍ VRSTVY 5, odstavec 3 zákona č. 254/2001 Sb. (zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen "srážkové vody") v souladu se stavebním zákonem). 20, odstavec 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb. (Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno: vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; ) vznikl dlouho připravovaný dokument (únor 2012) ČSN Vsakovací zařízení srážkových vod Každému rozhodování o vsakování srážkových vod v určité lokalitě musí vždy předcházet geologický průzkum, jehož výstupy je nutno respektovat. Řešitelem geologického průzkumu pro vsakování může být právnická nebo fyzická osoba, která disponuje příslušným oprávněním k provádění inženýrsko-geologických a hydrogeologických průzkumů. 6. INTEGROVANÉ POVOLENÍ Zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci - v současnosti je v připomínkovém řízení změna tohoto zákona, která klade nové požadavky na hydrogeology. Nově se zde objevuje 4a týkající se základní zprávy, která je definována jako informace o stavu znečištění půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami. Základní zpráva se zpracovává tehdy, jestliže při činnosti zařízení dochází k používání, výrobě nebo vypouštění nebezpečných látek. V tom případě je provozovatel zařízení

6 povinen zajistit vypracování základní zprávy a předložit návrh zprávy úřadu ke schválení. Základní zpráva se tak stává součástí žádosti o vydání integrovaného povolení. 7. DŮLNÍ VODY Vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních - základním právním předpisem je 38, odstavec 3 vodního zákona. Vypouštění důlní vody do vod povrchových nebo podzemních je možné pouze způsobem a za použití podmínek, které stanoví vodoprávní úřad. V daném případě Krajský úřad. Podklady k žádosti jsou uvedeny v 11m vyhlášky č. 432/2001 Sb. 8. OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ Zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů určuje dle odstavce vodního zákona vyhláška. V současnosti se za ní pokládá vyhláška č. 137/1999 Sb. Vzhledem k tomu, že není s novelou vodního zákona kompatibilní připravuje se její novela, která musí vyřešit nově vzniklou situaci, kdy stanovení ochranného pásma se provádí formou opatření obecné povahy a nikoliv formou rozhodnutí.