EU ve světle dnešní doby

Transkript

1 AC Innovation s.r.o. Projekt: Praktický průvodce ekonomikou aneb My se trhu nebojíme! Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.34/ Vzdělávací oblast: EU ve světle dnešní doby Ing. Markéta Rolčíková, Ph.D. Ústecký kraj

2

3 OBSAH 1. VOLNÝ POHYB OSOB, CESTOVÁNÍ V EU, ZAMĚSTNÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ ŽIVOTOPIS A MOTIVAČNÍ DOPIS PRACOVNÍ POMĚR DLOUHODOBÝ POBYT OBČANA ČR V CIZINĚ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ DLOUHODOBÝ POBYT OBČANA ČR V CIZINĚ A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ LITERATURA INTERNETOVÉ ZDROJE

4 4

5 1. VOLNÝ POHYB OSOB, CESTOVÁNÍ V EU, ZAMĚSTNÁNÍ Volný pohyb osob znamená, že každý občan členského státu EU se může dovolávat práva pobytu v jiném členském státě EU, a to na základě článku 21 Smlouvy o fungování EU. Právo pobytu může být omezeno pouze v případech odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou zdraví. Občan EU může cestovat po území EU na základě platného cestovního pasu nebo průkazu totožnosti. Doklady by měly být platné minimálně po dobu plánovaného pobytu mimo území jejich domovského státu či státu, kde pobývají. Se vstupem ČR do EU se pro občany ČR změnily podmínky v cestování po zemích EU. Před vstupem ČR do EU byl k cestování po ostatních zemích vyžadován cestovní pas. Nyní je možné k cestování po zemích EU využít kromě platného cestovního pasu také občanský průkaz. Tedy při cestování je nutné, aby občan měl u sebe cestovní pas či občanský průkaz, protože může být kdykoliv vyzván k identifikaci. Co se týká cestování dětí, ty musí mít od června 2012 svůj vlastní cestovní pas či občanský průkaz. I tak musí být děti stále zapsány v platném cestovním pase jednoho ze svých rodičů. Schengenský prostor je definován jako společné území států, na jejichž společných hranicích nejsou prováděny hraniční kontroly osob. Zrušená ochrana hranic je na druhou stranou nahrazena zesílenou spoluprací a společnými pravidly pro ochranu vnějších hranic, ochranu osobních údajů, vydávání víz, policejní a justiční spoluprací. Na základě schengenských pravidel, která se stala součástí právních předpisů EU, byly zrušeny hraniční kontroly mezi členskými státy a naopak zavedeny účinné kontroly na vnějších hranicích EU. K základním pravidlům Schengenu patří: odstranění kontrol osob na vnitřních hranicích, společný souhrn pravidel vztahujících se na osoby přecházející vnější hranice členských států EU, posílení policejní spolupráce, silnější soudní spolupráce prostřednictvím rychlejšího systému vydávání a přesunu výkonu trestních soudních rozhodnutí, vytvoření a rozvoj Schnegenského informačního systému. Česká republika do Schengenského prostoru vstoupila v prosinci Do Schengenského prostoru patří 25 států, kterými jsou: Belgie, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Island, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, (1), (2), (3) Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. (1) Europa Přehledy právních předpisů: Schengenský prostor a spolupráce. [online]. [cit ]. Dostupné z (2) Evropská unie: Cestování po Evropě : Potřebné doklady. [online]. [cit ]. Dostupné z index_cs.htm. (3) Ministerstvo vnitra České republiky: Občané EU a jejich rodinní příslušníci: Cestování po EU/Schengenu. [online]. [cit ]. Dostupné z 5

6 1.1 Zaměstnání Díky vstupu příslušné země do EU je umožněn každému občanu dané země volný pohyb osob, což mimo jiné znamená, že může pracovat v jiném členském státu EU bez pracovního povolení. Toto umožňuje podnikatelům a firmám nalézt vhodného pracovníka s potřebným vzděláním, kvalifikací, zkušenostmi, a to zejména v okamžiku nedostatku vhodných uchazečů ve vlastní zemi. Tím získává výhodu příslušný adept o zaměstnání, který může rozvinout svůj pracovní potenciál a zároveň to umožňuje ostatním pracovníkům seznámit se s kulturou, národními zvyky a pracovními zvyky jiných zemí. Důležité ovšem je, aby nebyla na obou stranách jazyková bariéra, která by mohla vést k různým nedorozuměním a mezi jednotlivými pracovníky také k naschválům. Zaměstnavatelé musí u pracovníků z jiných členských zemí EU zachovávat stejná pravidla při zaměstnávání jako u svých domácích zaměstnanců. Jedná se zejména o pravidla, jako jsou: uzavírání pracovního poměru na hlavní pracovní poměr či dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, dodržování práv a povinností, výplata mezd (platu), délka pracovní doby a čerpání volna na odpočinek, poskytování dovolené, ukončení pracovního poměru. Vzhledem k tomu, že pro vykonávání určité práce je nutná odborná kvalifikace, zkušenosti, jazykové znalosti apod., stanovila EU souhrn pravidel, která umožňují vzájemné uznávání dané kvalifikace a dokumentů v některých odvětvích, jako je např. oblast zdravotnictví (lékaři a zdravotní sestry). Platí, že Orgány musí rovněž uznat pracovní zkušenosti získané v jiných členských státech EU za stejných podmínek jako zkušenosti získané doma. Pokud zaměstnavatelé potřebují získat informace a podporu pro přijímání zaměstnanců do pracovního poměru ze zemí EU, mohou využít evropský portál pracovní mobility EURES. Tento portál pomáhá firmám vyhledávat pracovníky v EU a řešit případné problémy. Naopak, pracovníkům v příhraničních oblastech tento portál poskytuje informace o přeshraničním dojíždění do zaměstnání. (4) Co se týká pracovního trhu v ČR, stěžejními dokumenty, kterými se podnikatelé musí řídit, jsou zejména zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání, zákon o zaměstnanosti. Pokud se jedná o přijímání pracovníků, je nutné dodržet zákoník práce, dle kterého může být pracovní poměr uzavřen pracovní smlouvou nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). Při přijímání pracovníků podnikatel zpravidla vyhledává pracovníky na základě inzerátu či výběrového řízení. Má-li uchazeč o práci zájem, je nutné, aby na daný inzerát reagoval v podobě: (4) Evropa: Vaše Evropa: Podniky: Zaměstnanci. [online]. [cit ]. Dostupné z 6

7 strukturovaného životopisu v posledních letech se přechází na životopis ve formě Europassu, což je jednotný formulář životopisu který se používá v Evropě (blíže viz (5) ), motivačního dopisu, někdy se připojuje také průvodní dopis Životopis a motivační dopis Při psaní životopisu je nutné dodržet např. tato pravidla: životopis se píše na čistý kancelářský papír formátu A4, v životopise se používá vždy jen jeden typ písma, nepoužívá se příliš mnoho grafických efektů, je vhodné používat jeden formát psaní životopisu; při psaní životopisu platí heslo v jednoduchosti je krása, maximální délka životopisu je na dva listy; popsaná může být vždy jen jedna strana listu; pokud je rozsah životopisu větší (například proto, že dotyčná osoba absolvovala 15 školení), je nutné údaje přesunout do příloh; je nutné si rozvrhnout životopis tak, aby popis práce nebo věta na první straně nepřecházela na druhou stranu. pokud je zaměstnavatelem požadována fotografie, pak je vhodné ji k životopisu připojit (měla by být v pravém horním rohu); obvykle se posílají fotografie rozměrů shodných s fotografiemi na občanský průkaz či pas, v životopise je nutné se zaměřit na údaje související s prací, o kterou se adept uchází; je potřebné zdůraznit především to, v čem byla dosavadní práce uchazeče přínosem pro stávajícího zaměstnavatele, nejvíce prostoru je vhodné dát poslednímu zaměstnání, protože zaměstnavatele více zajímají současné zkušenosti, než znalosti získané na počátku pracovního života, údaje je vhodné řadit chronologicky zpětně, tj. od posledního zaměstnavatele až po prvního, případně od nejvyššího dosaženého vzdělání k nejnižšímu, je také vhodné uvést různé sebevzdělávací aktivity či zájmy, zejména pokud podporují profesní cíl uchazeče nebo ukazují na jeho inteligenci či rozhled, v životopise je nevhodné si cokoliv vymýšlet; u pohovoru s personalistou se mluví o údajích uvedených v životopise. Při psaní životopisu je třeba vyvarovat se následujících chyb: nepsat do životopisu nic, co by mohlo vzbudit pochybnosti, nebo co by mohlo vést k vyřazení uchazeče, nepoužívat zkratky, nepoužívat výstřední úpravy dokumentu, jako je vlastní dopisní papír, barevný papír, jiný rozměr než A4, výstřední styl písma apod., nepřikládat fotografie, které nejsou určeny na doklady, nebo není-li fotografie vyžadována; rozhodně není vhodné přikládat fotografii z rodinné oslavy, z dovolené apod., nenechávat mezi zaměstnáními časové mezery, nenadhodnocovat své schopnosti a znalosti, nepsat do životopisu nepravdivé údaje. Motivační dopis slouží k představení uchazeče budoucímu zaměstnavateli. Zdůrazňuje konkrétní vlastnosti uchazeče, které se shodují s pracovní nabídkou, nebo její požadavky dokonce převyšují. Správně napsaný (5) Europass: [online]. [cit ]. Dostupnéz 7

8 motivační dopis má personalistu zaujmout natolik, aby v něm zanechal dojem výjimečnosti uchazeče, a proto si žádá zvláštní pozornost. Motivační dopis se skládá z těchto částí: struktura a oslovení, úvod a jádro dopisu, závěr. 1. Struktura, oslovení - struktura motivačního dopisu je přehledná a jednoduchá. Skládá se z adresních údajů odesílatele a příjemce, oslovení, textu dopisu a je zakončen datem, místem, jménem a podpisem pisatele. V oslovení je nutné si dát pozor na to, zda pisatel ví, koho konkrétního oslovuje, nebo zda píše na firmu a neví, koho konkrétního oslovuje. 2. Hlavní část, což je úvod, a jádro dopisu - pomocí oslovení se vytváří zajímavý text adresovaný jedné osobě. Hned v úvodu je vhodné ukázat, že pisatel zná oblast podnikání společnosti a ví o největších úspěších za poslední období existence podniku. S přihlédnutím na požadavky volného pracovního místa je vhodné vyzdvihnout znalosti a dovednosti a zdůvodnit, proč zrovna pisatel je tím pravým uchazečem o práci. Je tak vhodné v motivačním dopise napsat, čím je adept přínosem a proč by právě on měl být vybrán na danou pracovní pozici. 3. Závěr pozitivně a akčně v závěru je vhodné projevit zájem a ochotu se setkat, tedy je vhodné uvést v motivačním dopise kontaktní údaje (telefon, ), na kterých bude uchazeč k dosažení a kde bude očekávat reakci na motivační dopis Pracovní poměr Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v zákoně stanoveno jinak. Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy, popřípadě ze jmenování na pracovní místo, vyplynuly, s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru. Pracovní smlouva musí obsahovat: druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána, den nástupu do práce. Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně. Jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci. Totéž platí pro jakoukoliv změnu pracovní smlouvy. Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne ( 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Zkušební dobu je možné sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího 8

9 zaměstnance, v tomto případě zkušební doba nesmí být delší než 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru. Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby a o dobu celodenní dovolené se však zkušební doba prodlužuje. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl. Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, popřípadě dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Informace musí obsahovat: jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, bližší označení druhu a místa výkonu práce, údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené, údaj o výpovědních dobách, údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení, údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu, údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance a označení účastníků těchto kolektivních smluv. Povinnost písemně informovat zaměstnance o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru se nevztahuje na pracovní poměr na dobu kratší než 1 měsíc. Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec musí být také seznámen s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy. (6) V pracovní smlouvě lze dohodnout další podmínky, na kterých mají účastníci zájem, např. že zaměstnanec nesmí po stanovenou dobu, nejdéle však jeden rok po skončení pracovního poměru, vykonávat pro jiného zaměstnavatele nebo na vlastní účet činnost, která byla předmětem činnosti zaměstnavatele (tzv. konkurenční doložka). (6) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v aktuálním znění. [online]. [cit ]. Dostupné z page=0&fulltext=&nr=262~2f2006&part=&name=&rpp=15#seznam 9

10 Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání. Trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky je možné sjednat na dobu nejvýše 3 let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru a může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží. (7) Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat plnění úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy podle tohoto zákona jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. Jedná-li se o práci, jejíž výkon by byl pro zaměstnavatele nehospodárný a neúčelný, uzavírá zaměstnavatel s fyzickými osobami: dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti. V dohodě o provedení práce ( 74 zákoníku práce) rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě musí být uvedena doba, na kterou se dohoda uzavírá. Tato dohoda musí být uzavřena písemně s tím, že každá strana obdrží po jednom vyhotovení. Pokud odměna získaná na základě Dohody o provedení práce nepřesahuje Kč, neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel zdravotní ani sociální pojištění. Příjem nepřesahující částku 5 tis. Kč je zdaněn 15% srážkovou daní z příjmu. Pokud však zaměstnanec nemá v konkrétním měsíci jiný příjem než z Dohody o provedení práce a není za něj plátcem pojistného stát, je pro zdravotní pojišťovnu osobou bez zdanitelných příjmů. Musí se přihlásit do 8 dnů zdravotní pojišťovně a platit každý měsíc pojistné. Výše příjmu z Dohody o provedení práce však nemá vliv na výši pojistného. 24 Dohodu o pracovní činnosti ( 75 zákoníku práce) může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. (7) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v aktuálním znění. [online]. [cit ]. Dostupné z jsp?page=0&fulltext=&nr=262~2f2006&part=&name=&rpp=15#seznam 10

11 V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Není-li sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou obou účastníků ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. I tato dohoda musí být uzavřena písemně s tím, že každá strana obdrží po jednom vyhotovení. Z odměny na Dohodu o pracovní činnosti při výdělku Kč a více platí zaměstnanec i zaměstnavatel zdravotní i sociální pojištění stejně jako při pracovním poměru. Pokud ovšem zaměstnanec nemá v konkrétním měsíci jiný příjem, z kterého je placeno zdravotní pojištění, a není za něj plátcem pojistného stát, je pro zdravotní pojišťovnu osobou bez zdanitelných příjmů. Musí se přihlásit do 8 dnů zdravotní pojišťovně a platit každý měsíc pojistné. 1.2 Dlouhodobý pobyt občana ČR v cizině a zdravotní pojištění Pod pojmem dlouhodobý pobyt v cizině se rozumí takový pobyt, který splňuje následující tři podmínky: nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než šest měsíců, zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině, písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného. Občan ČR, který splňuje výše uvedené podmínky, je vyňat ze zdravotního pojištění v ČR a současně je povinen odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny. Za občana dlouhodobě pobývajícího v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí. Současně však uvedený občan nemá po uvedenou dobu nárok na úhradu zdravotní péče poskytnuté českým systémem z veřejného zdravotního pojištění. V souvislosti s ukončením účasti ve veřejném zdravotním pojištění zaniká povinnost platit pojistné dnem uvedeným v písemném prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo toto prohlášení doručeno zdravotní pojišťovně. Naopak povinnost opětovného placení pojistného vzniká dnem, ke kterému se pojištěnec po návratu z ciziny znovu přihlásil u své zdravotní pojišťovny. Občan ČR, který se vrátí ze zahraničí, je povinen dodatečně doložit zdravotní pojišťovně uzavřené zdravotní pojištění v cizině a jeho délku. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud by pojištěnec tento doklad nepředložil, byl by povinen doplatit zdravotní pojišťovně pojistné. (8) (8) Česká správa sociálního zabezpečení: Pobyt v cizině a zdravotní pojištění. [online]. [cit ]. Dostupné z casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/pobyt_v_cizine_a_zdravotni_pojisteni.htm 11

12 V každém případě je nutné, aby se občan ČR dostavil na příslušnou pobočku České správy sociálního zabezpečení a informoval se o aktuálním stavu a postupu v dané oblasti. 1.3 Dlouhodobý pobyt občana ČR v cizině a sociální zabezpečení Pokud občan ČR pracuje v zahraničí, pak v oblasti sociálního zabezpečení spadá pod systém sociálního zabezpečení hostitelské země. Tedy, nárok na čerpání dávek (např. dávky v případě nemoci, mateřské či otcovské dovolené, příspěvky v případě pracovního úrazu) se řídí právní úpravou hostitelské země. Pokud občan ČR vycestuje do zahraničí z důvodu zaměstnání v EU, pak: pokud dojde k ukončení dosavadní pracovní činnosti v ČR, provede se odhlášení z pojištění v ČR ke dni ukončení této činnosti; pokud jde o zaměstnance, odhlásí jej zaměstnavatel, je-li to osoba samostatně výdělečně činná, musí tak učinit sama, je nutné, aby se dotyčná osoba přihlásila k sociálnímu pojištění ve státě, ve kterém bude vykonávat výdělečnou činnost; způsob a náležitosti přihlášení stanoví příslušné právní předpisy tohoto státu. (9) V každém případě je nutné, aby se občan ČR dostavil na příslušnou pobočku České správy sociálního zabezpečení a informoval se o aktuálním stavu a postupu v dané oblasti. 1.4 Zaměstnávání cizinců Občané EU a Švýcarska nejsou považováni za cizince. Požívají stejných práv jako čeští občané a nepotřebují pracovní povolení (tj. povolení k zaměstnání nebo zelenou kartu). Pracovněprávní vztahy mezi cizincem a zaměstnavatelem se řídí především zákoníkem práce, obdobně jako je tomu i u zaměstnanců českých občanů. V případě zaměstnanců - cizinců však mohou být vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem upraveny zákonem o mezinárodním právu soukromém a procesním. Cizince lze v České republice zaměstnat pouze na volné pracovní místo ohlášené úřadu práce, které nelze obsadit občanem ČR, EU či Švýcarska. V každém případě je nutné dodržovat minimální sociální pravidla, zejména zákaz diskriminace, rovnost mužů a žen a bezpečnost a ochranu zdraví. (9) Česká správa sociálního zabezpečení: zaměstnanci, občané. [online]. [cit ]. Dostupné z 12

13 K zaměstnání cizince v České republice je zapotřebí: povolení k zaměstnání a povolení k pobytu, nebo zelená karta, která v sobě zahrnuje povolení k zaměstnání i k pobytu, písemná pracovní smlouva, placení sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelem. Zelená karta je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území České republiky, kterou vydává Ministerstvo vnitra České republiky. Může být vydána pouze občanům vybraných zemí. Povolení k zaměstnání vydává úřad práce, v jehož obvodu bude cizinec zaměstnání vykonávat. Cizinec zpravidla žádá o vydání povolení k zaměstnání již před svým příchodem do České republiky, případně za něj může na základě plné moci žádost podat i zaměstnavatel nebo jiná osoba. Povolení k zaměstnání se vydává na dobu určitou, maximálně na dva roky s tím, že je možné ho opakovaně prodloužit. Cizinec může práci vykonávat pouze v souladu s údaji uvedenými v povolení zaměstnání (nebo v zelené kartě). Zelená karta. Existují 3 typy zelené karty: typ A: pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál - může být vydána až na 3 roky s možností prodloužení, typ B: pro pracovníky na pracovních pozicích minimálně s požadavkem vyučen - může být vydána až na 2 roky s možností prodloužení, typ C: pro ostatní pracovníky - může být vydána až na 2 roky, ale bez možnosti prodloužení. Zelená karta se vydává pouze na konkrétní volné pracovní místo v České republice uvedené ve zvláštní evidenci, která je volně přístupná na internetu. Cizinec se zájmem o práci v České republice si v ní nejprve vyhledá vhodné místo. (10) 2. LITERATURA LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. 2.vyd. Brno: CERM, s. ISBN OCHRANA, František; PAVEL, Jan; VÍTEK, Leoš a kol. Veřejný sektor a veřejné finance: Financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vyd. Grada Publishing, s. ISBN SRPOVÁ, Jitka; ŘEHOŘ, Václav a kol. Základy podnikání: Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN (10) Evropa: Vaše Evropa: Česká republika zaměstnanci. [online]. [cit ]. Dostupné z 13

14 3. INTERNETOVÉ ZDROJE Evropská unie: Jednotlivé země. [online]. [cit ]. Dostupné z cs.htm Evropská unie: Symboly EU. [online]. [cit ]. Dostupné z symbols/index_cs.htm Evropská unie: Euro. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW Evropa: Vaše Evropa: Česká republika zaměstnanci. [online]. [cit ]. Dostupné z Cestování po Evropě : Peníze: Euro. [online]. [cit ]. Dostupné z Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Strukturální fondy: Programy [online]. [cit ]. Dostupné z WWW Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Strukturální fondy: Programy [online]. [cit ]. Dostupné z Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Strukturální fondy: Příprava na období [online]. [cit ]. Dostupné z Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Strukturální fondy: Jak na projekt. [online]. [cit ]. Dostupné z Europa Přehledy právních předpisů: Schengenský prostor a spolupráce. [online]. [cit ]. Dostupné z Evropská unie: Cestování po Evropě : Potřebné doklady. [online]. [cit ]. Dostupné z europa.eu/travel/doc/index_cs.htm. Ministerstvo vnitra České republiky: Občané EU a jejich rodinní příslušníci: Cestování po EU/Schengenu. [online]. [cit ]. Dostupné z Evropa: Vaše Evropa: Podniky: Zaměstnanci. [online]. [cit ]. Dostupné z Europass: [online]. [cit ]. Dostupnéz Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v aktuálním znění. [online]. [cit ]. Dostupné z app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=262~2f2006&part=&name=&rpp=15#seznam Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v aktuálním znění. [online]. [cit ]. Dostupné z app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=262~2f2006&part=&name=&rpp=15#seznam Česká správa sociálního zabezpečení: Pobyt v cizině a zdravotní pojištění. [online]. [cit ]. Dostupné z pojisteni.htm Česká správa sociálního zabezpečení: zaměstnanci, občané. [online]. [cit ]. Dostupné z cz/cz/zamestnanci-obcane Evropa: Vaše Evropa: Česká republika zaměstnanci. [online]. [cit ]. Dostupné z 14