TECHNICKÉ PODKLADY pro projektanty

Transkript

1 TECHNICKÉ PODKLADY pro projektanty Díl 4, ãást j Odplynění topných a chladicích systémů Teoretické základy a praktická řešení

2 Vážení obchodní přátelé, kdo by neznal tak zvané problémy se vzduchem studené radiátory, poruchy cirkulace, šelest při proudění, vznik jemného kalu, koroze. a žádné řešení na dohled. Proto se od roku 1995 firma OTTO HEAT, od listopadu 2000 spojená s firmou REFLEX, ve spolupráci s Technickou univerzitou v Drážďanech, Institutem pro energetiku, zabývá problematikou Odplynění průtočných systémů. Již v roce 1997 jsme uveřejnili první výsledky ve zprávě nazvané Plyny v otopných soustavách, Díl 1. V tomto dílu bylo teoreticky pojednáno o tématu Vzduch v otopných soustavách. V dílu Odplynění topných a chladicích systémů vás seznámíme s praktickými poznatky získanými z bezmála 300 měření obsahu plynu v soustavách. Tato měření byla provedena Technickou univerzitou v Drážďanech na různých topných, chladicích a horkovodních soustavách. 2 Výsledek : Přes 50% zkoumaných zařízení mělo problémy s nadměrným množstvím rozpuštěných plynů. Chceme vám vysvětlit příčiny a na dvou konkrétních případech ukázat možnosti řešení. Náš materiál se mimo jiné opírá o závěrečnou zprávu, týkající se výzkumného úkolu Plyny v malých a středních teplovodních soustavách. Prosíme vás o shovívavost, pokud se vám některé části jeví příliš vědecké, nebo obsáhlé. Bylo pro nás obtížné zvolit z velkého množství informací ty nejdůležitější. Rádi vám poskytneme veškeré informace a zodpovíme vaše dotazy. Samozřejmě nás velmi zajímají vaše názory na toto téma a vaše zkušenosti z praxe. Dietrich Uhlmann Leiter Produktmarketing Ing. Vladimír Vaněk Reflex CZ, s.r.o.

3 Obsah Plyn není to samé jako vzduch 4-5 pohled z různých úhlů na toto téma Jak se plyny do uzavřených soustav dostávají Jsou rozpuštěné v plnící a doplňovací vodě 6 Zbytkové plyny zůstanou v systému uzavřeny 6 při novém nebo částečném plnění po opravě Vzduch se do soustavy dostává přes jednotlivé části difusí 6-7 Plyny vznikají chemickými reakcemi při korozi 7-8 Při neodborném provedení expanzního zařízení 8-10 může dojít k přímému nasávání vzduchu do soustavy Problematika plynů bude v dalším vývoji instalační techniky 11 hrát stále větší roli Technické možnosti pro fyzikální odplynění 12 Odplynění za provozního tlaku Odplynění za atmosférického tlaku 13 Odplynění ve vakuu 14 Srovnání různých systémů odplyňování 15 Odplynění jen na papíře nesprávná interpretace HENRY zákona Řešení problémů na dvou případech 17 REFLEX systémy na udržování tlaku a odplyňování 18 Kapitola, která vše shrne 19 3 Použitá literatura /1/ Gase in Wasserheizungsanlagen Teil 1, Juli 1997 /2/ TU Dresden, Inst. f. Energietechnik: Gase in kleinen und mittleren Wasserheiznetzen, koordinierter Schlussbericht, AiF Forschungsthema Nr B, November 1998 /3/ VDI 2035 Bl. 2: Vermeidung von Schäden in Warmwasserheizungsanlagen, wasserseitige Korrosion, Beuth Verlag GmbH, Sept /4/ DIN 4726: Rohrleitungen aus Kunststoff für Warmwasser-Fußbodenheizungen, Allgemeine Anforderungen /5/ Rühling, Preußer: Gase in Warmwasser-Heizungssystemen, unveröffentlichter Forschungsbericht, Technische Universität Dresden, Institut für Energietechnik, Professur für Energiewirtschaft, /6/ DIN 4807 T 2: Ausdehungsgefäße, offene und geschlossene Ausdehnungsgefäße für wärmetechnische Anlagen, Ausführung, Anforderungen und Prüfung, Mai 1999 /7/ AGFW-Seminar Wassertechnologie der Fernwärmeversorgung, September 1998, Rostock/Warnemünde Dr. Kruse: Korrosion und Korrosionsschutz /8/ AGFW-Seminar Wassertechnologie der Fernwärmeversorgung, September 1998, Rostock/Warnemünde Hopp: Fernwärmenetze mit unterschiedlicher Wasserqualität

4 Kapitola 1 1. Plyn není to samé jako vzduch pohled na toto téma z různých úhlů Diskuse na toto téma jsou v praxi silně zjednodušovány, tím, že se nesprávně mluví o problémech se vzduchem a nezřídka se vzduch nepřípustně dává do stejné roviny s kyslíkem. Tak se problémy se vzduchem degradují na problémy s kyslíkem a každý problém se vzduchem je povýšen na problém s korozí. Tak jednoduché to bohužel není! Problematika s plyny se projevuje prakticky ve dvou formách. Realizovat jen uzavřené soustavy Některé plyny mohou ve volné nebo rozpuštěné formě způsobovat korozi materiálu. Nejznámějším zástupcem je kyslík, rozhodujícím dílem zodpovědný za korozi železných materiálů. Obrázek 1 ukazuje naměřené hodnoty v zařízení s vysokým podílem ocele. Téměř všechny naměřené hodnoty (i v případě otevřených systémů!) jsou pod kritickou hodnotou 0,1 mg/litr (to je pod hodnotou, definovanou VDI 2035 Bl. 2/3, kdy kyslík ještě působí škody) a to je méně než 1 % jeho koncentrace v pitné vodě. Tato skutečnost ukazuje, že kyslík velice ochotně reaguje. V systému se velmi rychle chemickou reakcí odbourá a způsobí korozi. Nejvyšším přikázáním tedy je, zamezit přístupu kyslíku, projektovat a realizovat důsledně jen vůči atmosféře uzavřené soustavy. Výstupní větev Zpáteční větev Kritická hodnota 0,1 mg/litr VDI Naměřené hodnoty množství kyslíku jsou ve většině případů pod 0,1 mg/litr, skutečný obsah v povrchové vodě při atmosférickém tlaku je 11 mg/litr! Obsah kyslíku ve vodě v mg/litr Obr. 1: Naměřené hodnoty obsahu kyslíku v cirkulační vodě různých soustav Dusík je hlavní příčinou poruch cirkulace a eroze Obr. 2: Dusíkem přesycená topná voda po odebrání vzorku Plyny se mohou ve vodě vyskytovat rozpuštěné, a pokud jejich koncentrace přesáhne hranici rozpustnosti, vylučují se ve formě bublinek. Nejznámější zástupce je dusík, jedna z hlavních součástí vzduchu. Dusík je inertní plyn a nespotřebovává se jako kyslík chemickou reakcí. Proto se může v topné a chladicí vodě vyskytovat ve větším množství (obr. 3). Byly naměřeny hodnoty až 50 mg/litr. To je asi 280 % koncentrace pitné vody v přírodě (18 mg/litr). V této koncentraci již nemůže zůstat dusík zcela rozpuštěn ve vodě a vylučuje se ve volných bublinkách (obr. 2). Bublinky se soustřeďují v místech relativního klidu a vede to k poruchám a přerušení cirkulace. Volné bublinky v proudu kapaliny zesilují erozi a postupně odstraní korozi odolné vrstvy, rovněž tak způsobují opotřebení čerpadel a ventilů. Rozpustnost plynů ve vodě je popsána HENRY zákonem (obr. 4). Rozpustnost klesá se stoupající teplotou a klesajícím tlakem.

5 Obsah dusíku ve vodě v mg/litr Výstupní větev Zpáteční větev Hodnoty nasycení vzduchem N2 1) v nejvyšším místě Hodnoty nasycení 100% N2 2) v nejvyšším místě 1) 2) Při přímém kontaktu voda «vzduch (79 obj. % N2) Při přímém kontaktu voda «100% N2 Obsah dusíku v pitné vodě Kritická koncentrace při 70 C a 0,5 baru Otevřená expanzní nádoba Kompresorový EA + nádoba bez membrány Problémové soustavy Kompresorový EA, doplňování z rozvodu pitné vody, nádoba s membránou Čerpadlový EA, doplňování z rozvodu pitné vody, nádoba s membránou Kompresorový EA, Čerpadlový EA, doplňování doplňování z primáru, z primáru, nádoba nádoba s membránou s membránou Problémové soustavy Možná hodnota nasycení (červený sloupec) < skutečná hodnota (zelený sloupec) Obr. 3: Přehled naměřených hodnot obsahu dusíku v cirkulační vodě při nasazení různých expanzních systémů v porovnání s teoreticky možnými hodnotami nasycení dusíkem v nejvyšším místě při odpovídajících tlacích a teplotách ve zkoumaných soustavách. 5 To vysvětluje například, proč se poruchy cirkulace vyskytují především v topných tělesech ve vyšších podlažích. Pokud bychom tedy vzali pro udržování tlaku za základ minimální přetlak 0,5 baru v nejvyšším místě, potom vychází při teplotě výstupní větve 70 C rozpustnost 15 mg N2/litr vody. Z obr. 3 je zřejmé, že u všech zkoumaných soustav leží skutečná hodnota nasycení (červený sloupec) výrazně nad hodnotou 15 mg/litr. Lze z toho tedy všeobecně předpokládat, že soustavy s koncentrací N2 15 mg/litr, jsou bezproblémové. A toho se právě při odplynění za atmosférického tlaku dosáhne viz str. 15. Vedle dusíku se v některých soustavách objevil ve formě volných bublinek i vodík a metan. Rovněž na tyto plyny se vztahuje HENRY diagram. Obr. 4: Maximální rozpustnost dusíku ze suchého vzduchu podle HENRY zákona. Max. rozpustnost dusíku v mg N2/litr vody Tlak v barech Rozpustnost plynů v kapalinách popisuje HENRY zákon Souhrn kapitoly 1 Kyslík je velmi rychle reagující plyn a je hlavní příčinou koroze systému. Při chemické reakci se spotřebuje. Do systému se dostává téměř výlučně v rozpuštěné formě. Koncentrace kyslíku > 0,1 mg/litr signalizuje zvýšené riziko pro vznik koroze (3). Dusík je jako inertní plyn nejvíce zodpovědný za vytváření proudu smíšeného ze dvou fází (plyn/voda). Koncentruje se permanentně v systému a to vede například ke známým poruchám cirkulace. Hodnoty koncentrace dusíku 15 mg/litr jsou bezproblémové a to je při odplynění za atmosférického tlaku dosažitelné.

6 Kapitola 2 2. Jak plyny do uzavřených systémů vnikají V plnící a doplňovací vodě jsou v ní rozpuštěné Nejčastěji se pro plnění a doplňování soustav používá pitná voda. Ta je zpravidla nasycená vzduchem. Podle HENRY zákona je v ní teoreticky rozpuštěno cca 11 mg kyslíku a 18 mg dusíku na 1litr vody. Kromě toho je v ní rozpuštěný v malém množství kysličník uhličitý. Obrázek 5 ukazuje shodu s naměřenými hodnotami v Drážďanech. Samozřejmě, že zde existují regionální odchylky. Je samo sebou, že nejvyšší prioritu má těsnost systému, protože s každým litrem doplňovací vody se do systému dostává také 29 mg vzduchu (dusíku a kyslíku). V pitné vodě je rozpuštěných cca 11 mg kyslíku a 18 mg dusíku na 1litr vody. 6 Obr. 5: Zatížení pitné vody plynem Při uvádění do provozu a opravách důkladně odvzdušnit! Při montáži dbát na spád potrubí kvůli odvzdušnění! V systému zůstanou uzavřeny zbytkové plyny při novém nebo částečném plnění po opravě. Jestliže se jednotlivé části systému dokonale neodvzdušní, může se uzavřený zbytkový vzduch díky vysokému tlaku v systému rozpustit v oběhové vodě. Měření při pokusech prokázala téměř dvojnásobný obsah plynu po napuštění, než obsahuje plnící povrchová voda. Pozorováním bylo zjištěno, že poruchy cirkulace, způsobené uvolněným plynem, se ve větším rozsahu vyskytují po provedených opravách a to i v případech, kdy se pro doplňování používá voda neobsahující plyn z primárního okruhu dálkového vedení tepla. Přitom může být místo opravy libovolně vzdáleno od místa soustřeďování uvolněného plynu (ten se soustřeďuje především v nejvyšších místech soustav), protože rozpuštěné plyny jsou dopravovány oběhovou vodou. Tato skutečnost ztěžuje určit příčinu poruch cirkulace vlivem zavzdušnění. Vzduch se může do soustavy dostávat difusí přes různé části systému. V moderních instalacích dochází k vyšší difuzi plynů. Rozdíl koncentrací mezi obsahem plynu ve vzduchu (cca 78 % N2, 21 % O2) a ve vodě je hnací silou pro difusi do soustavy. Protože koncentrace kyslíku v oběhové vodě při provozu je téměř nulová (obr. 1), je zde velmi vysoký difusní potenciál mezi atmosférou a oběhovou vodou v soustavě. Zatímco kovové materiály jako jsou ocel a měď, mají zanedbatelnou permeabilitu (propustnost) vůči plynům, přes nekovové materiály jako jsou plasty, pryž a ostatní materiály těsnění, se pronikání kyslíku do systému daří. Například DIN 4726 /4/ stanovuje nejvyšší hodnotu propustnosti materiálu potrubí pro kyslík na 0,1 mg O2 na jeden litr objemu soustavy a den.

7 Obrázek 6 ukazuje odhad difundovaného množství O2 u různých topných soustav. U podlahového vytápění z plastových trubek je hodnota difundovaného množství kyslíku 10 3 až 10 5 krát vyšší než u klasické instalace z měděných nebo ocelových trubek. Právě u přímého propojení podlahového vytápění z plastových trubek s otopnou soustavou z ocelových trubek to vede k velkým škodám, které způsobí koroze. Difundované množství O2 v mg/den 7 Obr. 6: Odhad difundovaného množství plynu v závislosti na tepelném výkonu soustavy Plyny mohou vznikat chemickou reakcí a korozí. Pod vlivem velkého počtu okrajových podmínek, jako jsou kombinace materiálů, kvalita vody, chemické přísady, obsažené látky, tlak a teplota, mohou ve vodě soustavy vznikat plyny. Při měřeních byla v některých soustavách zjištěna, vedle již zmiňovaného dusíku (ze vzduchu), i přítomnost malého množství vodíku a metanu. Ne všechny mechanismy vzniku plynů při chemických reakcích jsou objasněny, část jsou jen domněnky. Také zde je potřeba vést další výzkum. Vodík H2 může v systému ze železných materiálů vznikat reakcí při korozi a může se kumulovat až do stavu přesycení. Při dávkování siřičitanu sodného NA2SO3 může potom následně vznikat sirovodík H2S (7).Sirovodík může vznikat také prostřednictvím bakterií redukujících sulfáty (8). Vzniklý H2S může v soustavách s měděnými částmi (např. trubkový svazek ve výměníku tepla, mědí pájené nerezové deskové výměníky) reagovat s oxidem mědi CU2O za vzniku sulfidu mědi CU2S. Na rozdíl od CU2O vzniklý CU2S nevytváří žádnou ochrannou vrstvu.koroze a následné škody se objeví již po krátké době provozování. Pozor při dávkování siřičitanu sodného v soustavách s měděnými částmi Jednou z domněnek je, že vodík H2 může rovněž vznikat biologickým procesem při rozkladu tuků. Ty se do potrubního systému dostávají při montáži, opravách a údržbě.

8 Kapitola 2 Opatrně při smíšených instalacích s hliníkem Koroze + volné bublinky H2 Kritické může být použití hliníku (například hliníkové radiátory). Již při výrobě musí být opatřeny dostačující ochrannou vrstvou, protože přirozená ochranná vrstva je stabilní pouze do hodnoty PH 8,5, zatímco železné soustavy by měly být provozovány s PH > 8,5 (hodnota PH < 7 = voda je kyselá, hodnota PH >7 = voda je zásaditá). V soustavě s hliníkovými radiátory byly zjištěny při koncentraci 3,2 mg vodíku/litr vody jasné známky koroze. Toto množství vede již při teplotě 30 C a přetlaku 1 bar k tvorbě volných bublinek plynu. Vznik metanu způsobují bakterie a je produktem hnilobných procesů. Vzduch může do systému vnikat díky špatné funkci, nebo špatné instalaci expanzního zařízení. Nadále zůstává nejčastějším základem pro vznik problémů se zavzdušňováním, především v malých soustavách s expanzními nádobami, nedostatečné udržování tlaku. Proto uvedeme ty nejdůležitější předpoklady pro správně fungující zařízení pro udržování tlaku (expanzní zařízení). 8 Expanzní zařízení musí zaručit, že ani při klidovém stavu (oběhové čerpadlo je vypnuto), ani při provozu oběhového čerpadla, nevznikne v žádném místě soustavy podtlak, nedojde k odpařování, kavitaci a nebudou se z vody uvolňovat bublinky plynu. Zejména je třeba všímat si nejvyšších míst soustavy, čerpadel a regulačních ventilů. Nejčastější nedostatky: Špatné uvedení do provozu, chybějící údržba Především u expanzních nádob není správně pro danou topnou soustavu nastaven tlak plynu v nádobě p0 a plnící tlak v soustavě pf. Rovněž se v minimálním počtu případů provádí normou DIN 4807 T2 předepsaná pravidelná roční kontrola tlaku plynu v nádobě (z druhé strany membrány nesmí působit tlak vody!). Zpravidla chybí, pro tento účel určený, kulový kohout se zajištěním. Závěry našich průzkumů: přetlaky plynu p0 v nádobách (bez tlaku vody) jsou často příliš vysoké a plnící tlaky pf (vodní předlohy) jsou často příliš nízké. Právě k těmto zkušenostem jsme přihlíželi při návrhu našeho výpočetního programu pro dimenzování tlakových expanzních nádob, ve kterém počítáme s minimálním plnícím tlakem pf o 0,3 baru nad přetlakem plynu v nádobě.

9 Příliš nízký tlak systému - u topných soustav s nepatrným statickým tlakem p (nízká zástavba, střešní kotelny) musí přetlak plynu v nádobě p0, kvůli zamezení vylučování plynu a kavitace, být přizpůsoben nejvíce hydraulicky namáhaným částem (čerpadla a regulační ventily). Poznámka: minimální tlak na sání oběhových čerpadel pz dle údajů výrobce pz p0 EN p0 pz pst - při udržování konečného tlaku musí být při stanovení přetlaku plynu v nádobě, na rozdíl od udržování minimálního provozního tlaku p0 (= přetlak plynu v nádobě), přihlédnuto k podílu tlaku čerpadla (je podle systému %). p0 EN pp p0 pst + (0,6...1,0) pp Nedostatečné doplňování soustavy vodou Žádné expanzní zařízení neumí bez doplňování úbytků vody pracovat (vodní předloha u otopných soustav 0,5 % objemu soustavy). Jestliže nejsou skutečné ztráty vody ze systému odpovídajícím způsobem nahrazeny, následuje podtlak a problémy. Při provozu bez pravidelného dozoru je nutné automatické, kontrolované doplňování ( viz kapitola 5). V soustavách s tlakovými expanzními nádobami by měl být plnící tlak pf minimálně o 0,3 baru nad přetlakem plynu v expanzní nádobě. pf EN pf p0 + 0,3 bar Automatické doplňování S vydáním VDI 2035 Bl (3) se znovu rozproudily diskuse o problematice pohlcování plynů a především kyslíku, prostřednictvím expanzních zařízení. 9 Obrázky 1 a 3 ukazují naměřené hodnoty obsahu kyslíku a dusíku v cirkulační vodě. Soustavy jsou vybaveny různými systémy na udržování tlaku. Na začátku je třeba jednoznačně říci, že obsah plynu v cirkulační vodě ovlivňuje méně druh expanzního zařízení než ostatní okolnosti. Ale především se zřetelem na obsah kyslíku to však nesmíme interpretovat nesprávně! Už v Části 1 jsme upozorňovali, že kyslík se velmi rychle korozí spotřebovává. Kromě toho dochází k silnému ředění díky mísení cirkulační a expanzní vody. Tím dochází k tomu, že kyslík se v našich měřeních vyskytuje jen v malých hodnotách. Prorezavělá expanzní potrubí u otevřených expanzních nádob svědčí ale o jeho existenci. Měření v otevřených expanzních nádobách nám však ukázala hodnoty mezi 4 a 6 mg O2/litr vody (5). Je proto nepopiratelné, že expanzní nádoby s přímým spojením s atmosférou musíme odmítat, protože je to zdroj koroze systému. Současný trend jsou tedy expanzní nádoby s membránou, která odděluje prostor plynu od prostoru vodního. Varující je skutečnost, že OTEVŘENÉ expanzní nádoby s cizím zdrojem tlaku (přepouštěcí ventily, čerpadlo) jsou na našem trhu nabízeny pro odplyňování (viz přehled str. 10). Tyto sice mohou na rozdíl od dřívějších, nahoře umístěných, redukovat koncentraci dusíku v soustavách a zamezit poruchám cirkulace, ale mají velký podíl na korozi systému, protože do soustavy trvale zavlékají 4-6 mg kyslíku s každým litrem vody! (5) To musíme jako škodlivé a jako krok zpátky rozhodně ODMÍTNOUT. Bohužel musíme také konstatovat, že v současné době neexistuje žádná norma, která by stanovila postup pro stanovení propustnosti membrán expanzních nádob vůči plynům, takže nemáme možnost provést fundované porovnání.

10 Kapitola 2 Současný trend technického vývoje jsou uzavřené expanzní nádoby. Ukážeme vám nejrozšířenější formy expanzních nádob. Uzavřené expanzní nádoby se stálým plynovým polštářem (statické udržování tlaku) Membrána Dusík N2 Voda S membránou Nejčastěji používaná expanzní nádoba. Membrána mezi plynovým a vodním prostorem minimalizuje difusi plynů. S ní je soustava bezpečně uzavřená. Bez membrány Dříve časté, dnes většinou jen ve velkých systémech. Jako plyn je používán parní polštář nebo dusík. Nevýhoda: dusík difunduje do vody, způsobuje zavzdušňování a musí být pravidelně doplňován. Inertní plyn Voda Uzavřené membránové expanzní nádoby s cizím zdrojem tlaku (dynamické udržování tlaku) Oddělení vzduchového a vodního prostoru membránou 10 Membrána pb Voda Vzduch Čerpadlový systém, voda v nádobě bez tlaku Vlivem nepatrného rozdílu tlaků mezi plynovým a vodním prostorem nedochází téměř k žádné difusi plynu přes membránu. V beztlaké nádobě dochází také k odplynění oběhové vody. Kompresorový systém, voda v nádobě pod tlakem Kvůli vysokému rozdílu tlaků mezi plynovým a vodním prostorem používá Reflex speciální, vůči difusi obzvlášť odolné butylové membrány. Ty mají podstatně menší propustnost pro plyny než dříve obvykle používané membrány z EPDM. Vzduch Voda p Otevřené expanzní nádoby s cizím zdrojem tlaku s přímým kontaktem voda/vzduch Vzduch Čerpadlový systém, voda v nádobě bez tlaku s přímým kontaktem voda/vzduch Je paradoxní, že jsou také nabízeny s funkcí odplyňování, Překonané technické řešení ve skutečnosti ale zaplyňují systém kyslíkem! Kompresorový systém Způsob ještě používaný u starých soustav, v tlakové nádobě dochází k silné korozi vlivem trvalého přísunu kyslíku. Vzduch

11 Problematika plynů bude ve vývoji instalační techniky hrát stále větší roli Jestliže dříve byly topné soustavy montovány většinou z ocelových trubek vedených horem, s centrálním odvzdušněním, s malým počtem čerpadel a armatur, představuje dnešek už úplně jiný obrázek: Ve spodních rozvodech a vodorovných rozváděcích systémech je mnoho decentralizovaných, těžko přístupných odvzdušňovacích míst. Vodorovná desková topná tělesa a chlazené stropy, vodorovné, do šířky roztažené rozváděcí systémy jsou běžnými metodami těžko odvzdušnitelné. Používání různých materiálů, jako je plastická hmota a pryž, jakož i velký počet těsnících ploch v instalacích dovolí vzduchu difundovat do soustavy. str. 6/7 Instalace provedené z různých kovových materiálů vedou za určitých podmínek k tvorbě plynů. str. 7,8 V tuto chvíli by se mohlo zdát, že máme neřešitelný problém nové topné a chladicí soustavy jsou více zaplyněné, ale přitom tradiční způsoby odvzdušnění na mnoha decentralizovaných odvzdušňovacích místech neúčinné. 11 Souhrn kapitoly 2 Expanznímu zařízení připadá ústřední role v problematice plynů. Tato zařízení musí být vůči atmosféře uzavřená, aby se zamezilo především pohlcování kyslíku oběhovou vodou, a musí bezpečně zabránit vzniku podtlaku a kavitaci. Mnoho expanzních nádob, především v malých soustavách, je jak na straně plynu, tak i na straně vody špatně nastaveno a neplní správně svojí funkci. Tady je třeba provádět trvale osvětu a začít okamžitě jednat. Pronikání a tvorbě plynů se nedá zabránit ani v případě uzavřených soustav (plnění, doplňování, difuse, chemické reakce). Plyny se musí cíleně z uzavřených systémů pomocí vhodných zařízení především centrálně odstranit, aby se zamezilo poruchám cirkulace, erozi a korozi. Odplynění musí být jednosměrné: plyn musí ven ale žádný vzduch dovnitř!

12 Kapitola 3 3. Technické možnosti pro fyzikální odplynění Jak rozmanité jsou možnosti pro odplynění, zrovna tak rozmanité jsou i výsledky. Nejdražší, ale také bezpečně nejúčinnější metodou je termické odplynění párou, které je používáno např. na teplárnách. Měli bychom ale uvažovat jen o technicky proveditelných, fyzikálních metodách, které jsou realizovatelné také v případech topných soustav a systémů chladicí vody v oblasti teplot < 100 C. Bohužel není pro vyhodnocení odplyňovacích systémů žádný normou stanovený postup. To otevírá dveře pro všeobecná, propagačně účinná, ale nesprávná vyjádření. Tak například čtete o odvzdušňovacích nádobách nebo armaturách, které ze soustavy dostanou všechen vzduch ven. Je vzduchem míněn kyslík i dusík? Znamená všechen vzduch také rozpuštěný vzduch? Nebo v reklamní brožurce jednoho výrobce expanzních zařízení s integrovaným tlakovým uvolněním na atmosférický tlak v otevřené expanzní nádobě se uvádí mimo jiné: Citát: Konkurence nás opakovaně upozorňuje, že se. kyslík z otevřené expanzní nádoby dostává do soustavy. To je sice částečně pravda, ale je to nepodstatné, protože voda, pokud není pod tlakem, může přijmout jen velmi malé množství kyslíku 12 Poslední věta obsahuje tři nesprávné výroky: 1. Skutečnost je, že se do soustavy kyslík dostává (ne jen částečná pravda) 2. Vůbec to není zanedbatelné množství 3. I voda, která není pod tlakem může přijímat velmi mnoho kyslíku, při 10 C cca 11 mg/litr vody, při 70 C ještě přinejmenším víc jak 5 mg/litr. To je 50 krát více než normou VDI 2035 max. doporučených 0,1 mg/litr! Popíšeme zde proto některé běžné, v topných a chladicích soustavách používané fyzikální postupy odplynění se zřetelem na jejich účinnost. Tu v zásadě ovlivňují tři faktory. - teplota média - tlak média - princip činnosti Odplyňování za provozního tlaku 70 C Nejvyšší místo 0,5 bar cca 15 mg/l N2 = nasycený stav nejnižší tlak nejnižší rozpustnost H = 15 m Odvzdušňovací nádoba 2,5 bar cca 30 mg/l N2 = nasycený stav vyšší tlak vyšší rozpustnost Obr. 7: Princip topné soustavy s konvenčními odvzdušňovacími nádobami a tlakovou expanzní nádobou V mnoha topných a chladicích soustavách jsou pro odplynění bohužel instalovány mechanické odvzdušňovací nádoby. Tyto mohou odloučit pouze volné, ale žádné rozpuštěné plyny. Existuje několik principů, ale všechny mají jedno společné. Jsou instalovány jako součást soustavy a voda je v nich pod tlakem (a má tedy vysokou rozpustnost), jejich účinnost ovlivňuje rozhodujícím způsobem místo instalace (nejvyšší bod soustavy, nejnižší bod soustavy, výstupní větev, zpáteční větev, vzdálenost od kotle a čerpadla).

13 Jen při instalaci přímo v nejvyšších místech soustavy dokáže bezpečně zamezit problémům se zavzdušňováním. V současné době v případě projektovaných systémů se spodními rozvody následuje instalace na nepříznivém, nízkoležícím místě. Jejich efektivita je potom silně omezena, ne-li pochybná.v případě podle obr.7, by se v odvzdušňovací nádobě odloučila pouze ta část obsahu dusíku, přesahující 30 mg/litr. Ale určitě se dalších 15 mg plynu z každého litru vody vyloučí ve vyšších místech soustavy. Mechanické odlučováky pracují jen v nejvyšších místech Odplyňování za atmosférického tlaku 70 C Nejvyšší místo 0,5 bar cca 15 mg/l N2 = nasycený stav Voda bohatá na rozpuštěný plyn Voda odplyněná 50 C variomat 0 bar cca 10 mg/l N2 = nasycený stav Obr. 8: Princip topné soustavy s multifunkčním expanzním automatem variomat firmy Reflex s těmito základními funkcemi udržování tlaku, doplňování a odplyňování v trvalém, nebo intervalovém režimu, a uzavřenou expanzní nádobou s vakem. Variomat uskladňuje expanzní vodu v beztlaké nádobě, ve které je pouze atmosférický tlak, a která slouží zároveň jako místo centrálního odpynění. Část proudu cirkulační vody je vedena přes tuto nádobu. Uvolněním na atmosférický tlak může např. koncentrace dusíku celého objemu soustavy klesnout teoreticky až na 10 mg/litr (HENRY diagram 0 bar, 50 C). Tato hodnota leží pod kritickou koncentrací v nejvyšším bodě, takže již nemůže víc docházet k tvorbě volných bublinek Obr. 4. Atmosférické odplyňováky tedy splňují skutečně požadavky, kladené na naše vysněné zařízení na centrální odplynění. Provozem systému bez volných bublinek plynu v cirkulační vodě je zamezeno problémům s cirkulací a minimalizováno nebezpečí eroze soustavy, to znamená narušování ochranných vrstev. Odpadne nákladné dodatečné odvzdušňování na mnoha decentralizovaných místech. 13 Samozřejmě musí být expanzní nádoba provedena jako uzavřená, bez přístupu vzduchu k hladině vody!! Zařízení odplyňující při atmosférickém tlaku mohou obsah rozpuštěných plynů snížit jen omezeně (odpovídající rozpustnost při atmosférickém tlaku podle HENRY). I to je velmi důležité, protože dokážeme zredukovat i obsah rozpuštěného kyslíku v doplňovací vodě. Doplňovací voda je největší zdroj trvalého zavlékání kyslíku do soustavy. Díky ohřevu asi na 40 C a průtoku přes beztlakou nádobu, je jeho obsah zredukován z 11 mg/l na 7 mg/l. Důležité! S naším expanzním automatem variomat je systém uzavřený a nedochází již k dalšímu zavlékání kyslíku do soustavy. Na našem trhu najdete různé typy těchto zařízení. Některé z nich nabízejí i funkci odplyňování v nádobě za atmosférického tlaku, ale POZOR, potom nabídnou vzduchu volnou hladinu ve své nádobě! Voda, ve které se chemickou reakcí kyslík spotřeboval (a měření prokázala, že jeho obsah klesne až pod hranici 0,1 mg/litr vody), se při nahřátí soustavy a zvýšení tlaku přepustí do nádoby. Tady se potom chová velice "hladově" a začne se okamžitě sytit až na hodnotu, danou příslušným tlakem. V tomto případě se za barometrického tlaku rozpustí do každého litru vody 7 až 11 mg kyslíku (záleží na teplotě vody v nádobě). Při nočním útlumu v soustavě poklesne tlak, čerpadlo přečerpá část vody z nádoby do soustavy a toto množství kyslíku si zavlékáte s každým přečerpaným litrem do systému. Kyslík začíná okamžitě reagovat a chemickou reakcí se odborá. Ale za cenu způsobené koroze! Ráno při natápění systému se zvýší tlak a část vody se přepustí do nádoby a tady má celý den na to, aby si ze vzduchu zase doplnila to, co jsme jí vzali. A tak stále dokola, den po dni nám kyslík pomalu likviduje naše zařízení a bohužel se vůbec nevyhýbá tomu, co je investičně nejnákladnější kotli. Odplyňovací zařízení včetně nádoby musí být vůči atmosféře uzavřené. Dobrou schopnost centrálního odplynění mají zařízení odplyňující při atmosférickém tlaku.

14 Kapitola 3 Odplynění ve vakuu 70 C Nejvyšší místo 0,5 bar cca 15 mg/l N2 = nasycený stav Voda bohatá na rozpuštěný plyn Voda odplyněná 50 C servitec -0,9 bar cca 0 mg/l N2 = nasycený stav Obr. 9: Princip topné soustavy s vakuovým dynamickým odplyňovacím automatem servitec firmy Reflex, s integrovaným doplňováním, určeným pro odplynění soustavy a doplňovací vody Servitec odplyňuje vodu ze soustavy ve vakuu. Ve vakuu je rozpustnost plynů ve vodě téměř nulová. Přesto probíhá odplynění ve statickém vakuu pomalu ( Obr. 10). Teprve dynamické odplyňování, například při nástřiku vody do vakua ( Obr. 11) zaručí vysoký odplyňovací výkon. 14 Odplyňovací výkon v klidovém vakuu je nepatrný. Obr. 10: Odplyňování ve statickém vakuu Obr. 11: Dynamické vakuové odplyňování na prototypovém zařízení servitec Vakuové odplyňování může odstranit jak inertní, tak i plyny, které chemicky reagují. Dynamické vakuové odplyňování pracuje velmi efektivně, protože jednak zamezí tvorbě volných bublinek plynu, tak také silně zredukuje obsah rozpuštěných plynů, a to úplně nezávisle na tlakových poměrech v soustavě. Je možné odstranit chemicky reagující plyny (např. vodík, kyslík) a minimalizovat korozi. Jedna z markantních předností vakuového odplyňování ve srovnání s dávkováním chemikálií je nekompromisní vyloučení všech plynů, včetně inertních plynů, které se chemickou cestou odstranit nedají! Měření prokázala, že například obsah dusíku v cirkulační vodě v soustavě s vakuovým odplyňovacím zařízením servitec, které má nastřikovací trubku, se snížil na cca 3 mg/litr. To odpovídá asi hodnotám, které by byly naměřeny po termickém odplynění. Na obsah kyslíku ve vodě celé soustavy má odplynění "dílčím proudem" (při postupném odplyňování malé části) v klasické soustavě z ocelových trubek jen omezený vliv. Díky odplyňování po malých částech a jeho rychlé reakční schopnosti se kyslík nedá centrálně odstranit. Problém všech systémů postupného odstraňování plynů! Velmi důležité ale je, že servitecem můžeme soustavu již plnit a odstranit tak asi 80% obsahu dusíku a kyslíku, obsaženého v povrchové vodě za atmosférického tlaku. Rovněž všechna doplňovací voda projde tímto vakuovým odplyněním.

15 Porovnání rozdílných systémů odplyňování Na obrázku 12 je provedeno porovnání rozdílných odplyňovacích systémů, které jsou fyzikálně a technicky dosažitelné, s ohledem na snižování obsahu dusíku ve vodě soustavy v závislosti na tlaku v místě instalace. Dusík nám slouží jako vzorový plyn proto, že je to plyn inertní a nespotřebovává se ve vedlejších reakcích, a nezkresluje tedy výsledky měření. Dosažitelné koncentrace dusíku po odplynění v mg/litr Volné bublinky ve vodě Bez volných bublinek Konvenční odvzdušňovací nádoby Kritická koncentrace v nejvyšším místě soustavy při přetlaku 0,5 baru a 70 C Odplynění při atmosférickém tlaku Odplynění ve vakuu Tlak v místě instalace odplyňovacího zařízení v barech 15 Obr. 12: Porovnání různých systémů odplyňování při teplotě media do 50 C. Porovnání na obrázku 12 jednoznačně ukazuje, že jenom atmosférické a vakuové odplynění splňuje požadavky kladené na centrální odvzdušnění a odplynění. Účinnost mechanických odlučováků vzduchu prudce klesá se stoupajícím tlakem. Obzvláště při instalaci v nejnižších místech systému nelze zamezit vylučování plynu v místech nejvyšších. Účinnost konvenčních odlučováků vzduchu instalovaných v nižších místech soustav je na základě fyzikálních zákonů zanedbatelná. Pokud nechceme jen odvzdušňovat, ale také aktivně bojovat proti korozi, musíme obsah plynů snížit téměř na nulu. To je možné jen termickým nebo dynamickým vakuovým odplyněním. Odplyňovací výkony pouze na papíře špatné interpretace Henryho zákonů Na tomto místě ještě jednou ukážeme špatnou interpretaci Henryho zákonů, s níž se v praxi velmi často setkáváme. Upozorníme na zdánlivý odplyňovací výkon, který je ale vykázán jen na papíře, a v praxi ve skutečnosti není.

16 Kapitola 3 Stanoviska na základě HENRY diagramu obr. 13 Max. rozpustnost v mg O2/litr vody V topném systému je při teplotě kolem 55 C a tlaku 3 bary rozpuštěno 23 mg kyslíku v každém litru vody. Při tlakovém uvolnění na 0 barů v odplyňovacím zařízení může topná voda rozpustit už jen 5 mg kyslíku na jeden litr. V důsledku toho dojde k vyloučení 23 mg/litr - 5 mg/litr = 18 mg/litr vody. Tato argumentace je chybná! Proč? Přetlak v barech Obr. 13: Max. rozpustnost kyslíku z atmosféry ve vodě HENRY nepopisuje skutečný obsah kyslíku ve vodě, ale co by se maximálně rozpustit mohlo, kdyby kyslík ze vzduchu byl dostatečně dlouho v přímém kontaktu s vodní hladinou. K tomuto kontaktu u zařízení s nádobou, kde je nad hladinou vzduch, na dost dlouhou dobu dochází, ale dojde k okysličení jen obsahu nádoby a následné smísení s objemem systému, tudíž koncentrace v celém systému (až na první napuštění), není oněch 23 mg O2/litr. A okamžitě následuje následuje chemická reakce, způsobující korozi a kyslík je z vody pryč. Ale není to zásluha tohoto odplyňovacího zařízení. To nám do systému kyslík jen dopraví! A to výrobce jako další speciální funkci svého odplyňovacího zařízení určitě neuvádí! 2. Kyslík je reaktivní plyn. To znamená, že díky chemické reakci při korozi, případně při reakci s ostatními plyny, poměrně rychle spotřebovává. Jak ukazuje obrázek 3, jsou naměřené hodnoty obsahu kyslíku skoro ve všech zkoumaných soustavách pod 0,1 mg/litr, a to i bez odplyňovacího zařízení. 3. Rovněž redukování obsahu kyslíku v cirkulační vodě na 5 mg/litr je neuspokojivý výsledek, podle směrnice VDI 2035 str. 2, bychom měli usilovat o hodnoty < 0,1 mg/litr. Tento příklad nám ukazuje, jak je důležité, stanovit pro odplyňovací zařízení jednotná měřítka. Nynější stav je velmi neuspokojivý, denně se setkáváme s teoretickými, málo fundovanými a prakticky neověřenými teoriemi. To neodpovídá rostoucímu významu tohoto tématu a mohlo by se to negativně odrazit v zájmu o tato zařízení. Souhrn kapitoly 3 Mechanické odlučováky vzduchu mohou efektivně pracovat jen při instalaci v nejvyšších místech soustavy. Odplyňovací zařízení za atmosférického tlaku mohou tvorbu volných bublinek plynu v cirkulační vodě zamezit. Hodí se nejlépe pro funkci centrálních odvzdušňovacích zařízení, ale ne pro cílené odstranění kyslíku. Zajistí i zamezení eroze, kterou způsobují uvolněné bublinky plynu, vlečené proudem cirkulační vody. Vakuové odplyňováky mohou celkový obsah plynů v soustavě dostat až téměř k nule. Bojují jak proti korozi (reaktivní plyny), tak i proti erozi a poruchám cirkulace (inertní plyny). Vysoký stupeň odloučení dosáhnou vakuové odplyňováky dynamické. HENRY zákony popisují ne skutečné obsahy, ale maximálně možné obsahy plynů v roztocích.

17 Kapitola 4 4. Řešení problémů na dvou příkladech Výzkumy, týkající se problematiky plynů, obsáhly od topných systémů v rodinných domcích, přes vytápění trávníků na fotbalových stadionech, až po velké systémy dálkového zásobování teplem. Zahrnuly rovněž chladicí systémy se směsí voda-glykol. Pro provozovatele jsou znalosti o problematice s přesyceností plynů většinou spojené s dusíkem. Studené, zavzdušněné radiátory ve vyšších podlažích a hluk ve ventilech jsou notoricky známé. Analýzy obsahu plynů a chemického složení vody ale ukazují, že v některých soustavách byl zjištěn zvýšený obsah plynů (např. H2, CH4), očividně souvisejících s korozí. Tyto škody ale většinou objevíme až po několika letech. Ve více než 90% zkoumaných problémových soustavách způsoboval problémy s cirkulací dusík. Dva praktické případy pomůžou tuto tématiku ozřejmit a ukázat možnosti řešení. Horkovodní síť zásobování teplem Halle Na sekundární straně sítě dálkového vedení tepla v Halle, s vodním objemem přes 100 m 3 a výkonem kolem 14 MW, je přímo připojeno více obytných bloků, mezi nimi i čtrnáctipodlažní výškové domy. Po oddělení primárního horkovodního systému předávací stanicí tepla, nastaly problémy trvalé zavzdušňování výškových domů, neustálá potřeba opakovaného odvzdušňování na mnoha radiátorech ve vyšších podlažích. Instalace automatických odvzdušňovacích ventilů na vybraných radiátorech nepřineslo žádné rozhodující zlepšení. 17 To byl stav při začátku testu prvního vakuového odplyňovacího zařízení servitec. Již za 40 hodin po uvedení do provozu poklesl obsah rozpuštěného dusíku ze 45 mg/litr na 5 mg/litr. Problémy byly odstraněny, nájemníci spokojeni. Díky silně podsycenému stavu ( 5 mg/litr) bylo zamezeno vylučování plynu i v nejkritičtějších místech ( v nejvyšších bodech, v čerpadlech a regulačních ventilech) a zároveň se minimalizovalo nebezpečí koroze. Obr. 14: Servitec na soustavě zásobování teplem Halle Konrad-Zuse-centrum Berlín V tomto centru v Berlíně docházelo k poruchám cirkulace jak u vytápění budov (7,3 m 3 ) tak i v systému chladicí vody (30 m 3 ) s výpadky jak topných těles, tak i klimatizace. Obě soustavy vykazovaly velmi vysoké hodnoty obsahu dusíku. V topné soustavě byla navíc zjištěna zvýšená hodnota obsahu metanu, vzniklého pravděpodobně po dávkování inhibitorů. Po nasazení standardního vakuového odplyňovacího zařízení s rozstřikovací trubkou servitec, fungují oba systémy bez závad. V topné vodě se již při dalších měřeních přítomnost metanu neprokázala. Obr. 15: Standardní servitec v Konrad-Zuse-centrum Berlín

18 Kapitola 5 5. Expanzní a odplyňovací automaty Reflex magcontrol Kontrola tlaku v soustavě s integrovaným, kontrolovaným doplňováním Příklad: Topná soustava Tlak o.k. Magcontrol nemůže sice odplyňovat, ale automatizuje a kontroluje funkci soustavy s tlakovou expanzní nádobou důležitý předpoklad zamezení možnosti přímého nasátí vzduchu. Kapitola 2 reflex magcontrol fillset Kontrola tlaku, doplňování, plnění Tlak doplňovací vody min. o 1,3 baru vyšší než přetlak plynu v EN Pitná voda variomat Atmosférické odplynění s integrovaným udržováním tlaku a doplňováním Příklad: Soustava s jedním kotlem 18 Tlak o.k. Vzduch je pryč Kombinace udržování tlaku pomocí přepouštěcího ventilu a čerpadla, s odplyňováním za atmosférického tlaku, celý systém dokonale uzavřený. Systém, který se mnohokrát osvědčil. To znamená: tlak v soustavě je v pořádku a problémy se zavzdušňováním jsou minulostí. Odpadá nákladné decentralizované odvzdušňování. Kapitola 3 Pitná voda tr 70 C fillset při doplňování ze sítě pitné vody 500 variomat servitec Dynamické vakuové odplyňování s nastřikovací trubkou, integrovanou kontrolou tlaku a doplňováním Příklad: Soustava s více kotli TIC Tlak o.k. Vzduch je pryč Boj proti korozi Voda v soustavě a doplňovací voda v topných systémech, systémech zásobování teplem nebo systémech chladicí vody je odplyněna ve vakuu. Obsah plynů v cirkulační vodě je redukován téměř na nulu. To znamená už nikdy problémy se zavzdušňováním, k tomu jako přídavek snížení koroze. V soustavě s tlakovou expanzní nádobou kontroluje tlak. Servitec je ideální zařízení pro nasazení v problematických soustavách. Kapitola 4 M Pitná voda TIC TIC M fillset při doplňování ze sítě pitné vody TIC TIC Hydraulická výhybka 500 servitec Plnění, odplyňování, doplňování

19 Kapitola 6 6. Kapitoly v přehledu Souhrn kapitoly 1 Kyslík je velmi rychle reagující plyn a je hlavní příčinou koroze systému. Při chemické reakci se spotřebuje. Do systému se dostává téměř výlučně v rozpuštěné formě. Koncentrace kyslíku > 0,1 mg/litr signalizuje zvýšené riziko pro vznik koroze (3). Dusík je jako inertní plyn nejvíce zodpovědný za vytváření proudu smíšeného ze dvou fází (plyn/voda). Koncentruje se permanentně v systému a to vede například ke známým poruchám cirkulace. Hodnoty koncentrace dusíku 15 mg/litr jsou bezproblémové a to je při odplynění za atmosférického tlaku dosažitelné. Souhrn kapitoly 2 Expanznímu zařízení připadá ústřední role v problematice plynů. Tato zařízení musí být vůči atmosféře uzavřená, aby se zamezilo především pohlcování kyslíku oběhovou vodou, a musí bezpečně zabránit vzniku podtlaku a kavitaci. Mnoho expanzních nádob, především v malých soustavách, je jak na straně plynu, tak i na straně vody špatně nastaveno a neplní správně svojí funkci. Tady je třeba provádět trvale osvětu a začít okamžitě jednat. Pronikání a tvorbě plynů se nedá zabránit ani v případě uzavřených soustav (plnění, doplňování, difuse, chemické reakce). Plyny se musí cíleně z uzavřených systémů pomocí vhodných zařízení především centrálně odstranit, aby se zamezilo poruchám cirkulace, erozi a korozi. Odplynění musí být jednosměrné: plyn musí ven ale žádný vzduch dovnitř! 19 Souhrn kapitoly 3 Mechanické odlučováky vzduchu mohou efektivně pracovat jen při instalaci v nejvyšších místech soustavy. Odplyňovací zařízení za atmosférického tlaku mohou tvorbu volných bublinek plynu v cirkulační vodě zamezit. Hodí se nejlépe pro funkci centrálních odvzdušňovacích zařízení, ale ne pro cílené odstranění kyslíku. Zajistí i zamezení eroze, kterou způsobují uvolněné bublinky plynu, vlečené proudem cirkulační vody. Vakuové odplyňováky mohou celkový obsah plynů v soustavě dostat až téměř k nule. Bojují jak proti korozi (reaktivní plyny), tak i proti erozi a poruchám cirkulace (inertní plyny). Vysoký stupeň odloučení dosáhnou vakuové odplyňováky dynamické. HENRY zákony popisují ne skutečné obsahy, ale maximálně možné obsahy plynů v roztocích. Souhrn kapitoly 4/5 Funkce odplyňovacích systémů firmy Reflex byla prověřena celou řadou měření, prováděných Technickou univerzitou v Drážďanech na topných systémech, systémech zásobování teplem a systémech chladicí vody. Díky funkci centrálního odvzdušňování a odplyňování se ušetří za instalaci decentralizovaných, mechanických odvzdušňováků. Odpadá nákladné opakované odvzdušňování na nesčetných místech.

20 TECHNICKÉ PODKLADY pro projektanty Díl 4, ãást j (0) REFLE (X) volání zdarma Technické podklady pro projektanty, díl 4, obsahuje: část a: Tlakové expanzní nádoby reflex pro topné, solární a chladicí soustavy b: Tlakové expanzní nádoby refix pro systémy pitné a užitkové vody c: Kompresorové expanzní automaty reflexomat d: Čerpadlové expanzní automaty variomat s odplyňováním a doplňováním e: Čerpadlové expanzní automaty gigamat f: Odplyňovací automat servitec s doplňováním g: Doplňovací systémy h: Příslušenství pro expanzní, odplyňovací a doplňovací zařízení i: Pájené deskové výměníky longtherm j: Odplynění topných a chladicích soustav k: Výpočty expanzních systémů FI0119cz REFLEX CZ, s.r.o. Průmyslová 372/1, Praha 10, tel: 02/ , fax: 02/ , REFLEX SK, s.r.o. Rakovo pri Martine, Rakovo, tel: 043/ , fax: 043/ ,