DIDAKTIKA PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ I.

Transkript

1 DIDAKTIKA PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ I. Ing. Miroslav Čadílek. Brno 2005

2 Obsah 1. Úvod Předmět didaktiky odborného výcviku Návaznost didaktiky odborného výcviku na pedagogické a technické vědy a výrobní praxi Návaznost odborného výcviku na pracovní výchovu v ZŠ Postavení a úloha mistra odborné výchovy Práce s učni se specifickými vzdělávacími potřebami Komplexní a systémové pojetí výchovy a vzdělávání Osvojování pracovních dovedností Průběh a fáze učení pracovním činnostem Uplatňování didaktických zásad v odborném výcviku Systémy odborného výcviku Předmětný systém Operační systém Souborně operační systém Modulový systém Cíle, obsah a prostředky odborného výcviku Stanovení pedagogických cílů odborného výcviku Obsah odborného výcviku Prostředky odborného výcviku Nemateriální prostředky Organizace odborného výcviku Organizační opatření Organizační formy Vyučovací metody v odborném výcviku Materiální prostředky odborného výcviku Vztah vyučovacích metod a didaktických materiálních prostředků k jednotlivým částem učebního dne Hodnocení v odborném výcviku Zjišťování výsledků výuky Funkce zkoušení a hodnocení Zvláštnosti metod a kritérií hodnocení v odborném výcviku Didaktický test Testy kognitivní a psychotechnické Výchova k bezpečné práci a ochraně zdraví v odborném výcviku Činitelé ohrožující zdraví při práci Cíle výchovy k bezpečné práci Fyziologické zvláštnosti práce mladistvých Vybavení pracovišť z hlediska bezpečnosti a hygieny práce Metody a mater. prostředky vhodné pro výchovu k bezpečné práci Výchova k péči o životní prostředí se zřetelem na výkon povolání Příprava mistra odborné výchovy na vyučování Hospitace v odborném výcviku Právní předpisy pro výchovu učňů Přehled platných předpisů Podmínky provozování pracoviště praktického vyučování

3 16. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Přílohy

4 1. Úvod Obsah tohoto studijního textu je zaměřen na aplikaci teoretických poznatků především z pedagogiky a psychologie do praktické činnosti mistra, který má kvalifikovaně vést praktickou přípravu učňů v odbornému výcviku. Autor vycházel z předpokladu, že tato publikace je určena především pro vyučené, vysoce kvalifikované pracovníky v příslušném oboru, s úplným středoškolským vzděláním. Cílem je usnadnit studujícím, kteří mají ke své odborné profesi zvládnout základy pedagogicko psychologického studia, hlubší pochopení a poznání specifik v přípravě, organizaci, ve vlastním učení praktickým dovednostem a řízení vyučovacího procesu. Učitelé, kteří se chtějí zabývat výchovou učňů, by tak měli ve spojení s pedagogickou praxí nabýt schopnosti využívat obecných pedagogických a psychologických poznatků v každodenní práci při výuce učňů pracovním dovednostem. Uspořádání učebního textu má napomoci lépe poznat souvislosti mezi příslušným oborem, jeho vědeckým poznáním spojeným s praxí a vyučováním předmětů praktického vyučování, mezi které, vedle odborné praxe, učební praxe a cvičení, patří především odborný výcvik, který je v učebních plánech dvouletých, tříletých učebních oborů a čtyřletých učebních oborů s maturitou. Proto je v tomto učebním textu snaha stručně, ale v uceleném systému ukázat na didaktické problémy především odborného výcviku, jako hlavního předmětu praktického vyučování a naznačit racionální způsoby jejich řešení, popřípadě ukázat a vysvětlit osvědčené postupy výuky. Rozsah této publikace je volen v souladu s obsahem didaktiky praktického vyučování pro učitele odborné výchovy připravující se v doplňujícím pedagogickém studiu a bakalářském studiu, těm kteří se zabývají profesionálně výchovou učňů, nebo i těm kteří se na tuto učitelskou profesi připravují. Vybrané kapitoly jsou důležité i pro učitele odborných předmětů, kteří tak získají přehled o problematice výuky praktického vyučování. Pro učitele, kteří budou vychovávat učně při svém hlavním povolání, ve svých provozech, ale budou plně za úroveň přípravy odpovědni, bude užitečné, aby didaktiku odborného výcviku též zvládli především v základních kategoriích v návaznosti na obor.. To vše by mělo vést pedagogické pracovníky i mistry v provozech (instruktory), kteří povedou přípravu učňů, k zamyšlení nad vlastní prací a podněty, které získají studiem této publikace, by měli využít v dlouhodobé i každodenní přípravě na práci s učni. Vycházejme ze známé a stále ověřované zkušenosti, že ne každý dobrý odborník dovede dobře svůj obor učit. Vyžaduje to totiž vedle odborných vědomostí a dovedností - vedle odborného mistrovství ještě umění učit - didaktické mistrovství. Tato publikace by měla též přispět k tomu, aby především začínající a méně zkušení učitelé poznali problematiku vyučování pracovním dovednostem. V jednotlivých kapitolách se vychází z obecných pedagogických zásad a principů, přičemž jsou respektována specifika praktického vyučování v učebních a studijních oborech. Obsah publikace je stručným úvodem do problematiky didaktiky odborného výcviku technických, ale i jiných oborů ve všech základních souvislostech. Požadavek na stručnost a přístupnost výkladu vedl v některých částech ke zjednodušením, která mohou být na úkor přesnosti výkladu. Cílem je upozornit na problémy a vysvětlit základní pojmy, vztahy a souvislosti mezi nimi. 3

5 Hlubší poznání problematiky jednotlivých částí mohou zájemci získat studiem příslušné odborné literatury, která je v seznamu, na konci publikace uvedena. Od 1. ledna 2005 platí nové školské zákony Školský zákon a Zákon o pedagogických pracovnících, podle kterých se mění název funkce mistra odborné výchovy na učitele odborného výcviku a učně na žáka. Ve studijních materiálech Didaktika praktického vyučování I a Didaktika praktického vyučování II, ponecháváme dřívější označení do reedice obou publikací, kterou provedeme v co nejkratší době. 4

6 2. Předmět didaktiky odborného výcviku Termínem didaktika označujeme teorii vzdělávání a vyučování. V průběhu vývoje didaktika nabývala různých podob a byla také odlišně chápána. Dříve, pojem didaktika splýval s termínem pedagogika. Dnes je předmětem pedagogiky teorie výchovy v širokém smyslu. Např. Komenského dílo Velká didaktika je z dnešního pohledu dílo obecné pedagogiky, které řeší problémy výchovy ze širokého hlediska. Pedagogika bývá obvykle definována jako věda o výchově, opírající se o výsledky poznání ostatních společenských a přírodních věd. V rámci komunikativní pedagogiky, dochází kromě změny prezentace obsahu i k zásadní změně v pojetí vztahu učitele a žáka - mistra a učně. V tomto novém pojetí současné pedagogiky se žák (učeň) co nejvíce blíží učiteli (mistrovi). Obrazně řečeno, žák se stává partnerem pedagoga. Didaktika je pak jedním z oborů pedagogiky, která se zabývá problematikou vzdělávacího systému. Zabývá se kategoriemi cílů, obsahu vzdělávání a vyučování, vyučovacími principy, vyučovacími metodami, organizací vyučování a jeho řízením. Důležité je překonat statický popis izolovaných didaktických jevů a kategorií a postihnout hlavní vazby a souvislosti, které mezi nimi existují. Obecná didaktika zkoumá zákonitosti, podstatu a obsah vzdělávání. Zabývá se uplatňováním organizačních forem a metod, které vedou k úspěšným výsledkům ve vyučování. Obecná didaktika se tedy zabývá obecnými zákonitostmi vzdělávání jako celku, ne pouze určitého předmětu. Oborové didaktiky, řeší problematiku vzdělávání v určitých skupinách předmětů (jazyků, odborných předmětů příslušného oboru, praktického vyučování skupiny oborů), a didaktiky vyučovacích předmětů obsahují zejména metodiku výuky předmětů, zabývají se jednotlivými předměty, vycházejí z obecné didaktiky a ukazují na konkrétních příkladech, jak její obecné zásady a pravidla uplatnit při vyučování určitému předmětu, v našem případě odbornému výcviku. Vedle toho každá oborová didaktika i didaktika vyučovacího předmětu, tedy i didaktika odborného výcviku zkoumá i jevy specifické pro její učební předmět Návaznost didaktiky odborného výcviku na pedagogické a technické vědy a výrobní praxi Komplexnost problematiky výchovy podmiňuje těsné spojení pedagogiky s jinými vědami, především vědami o člověku, které svými závěry pomáhají pedagogice řešit cíle a obecné pojetí výchovy. Proto pedagogické vědy čerpají např. z filozofie, biologie, psychologie, sociologie, ale též např. z logiky, kybernetiky a ekonomie. Podrobněji se vztahem pedagogiky k jiným vědám a vlastním systémem pedagogiky, zabývají publikace z teorie pedagogiky, např. Stojan v Obecné pedagogice pro doplňující pedagogické studium mistrů. Pak didaktika praktického vyučování jako dílčí pedagogický obor, jako hraniční disciplína z obecných pedagogických disciplín vychází při respektování zvláštností příslušné technické vědy a výrobní praxe. 5

7 Obecná pedagogika Didaktika Teorie pracovní a technické výchovy Didaktika praktického vyučováni Dějiny výchovy Didaktika odborného výcviku příslušného oboru Teorie řízení výchovy Technické vědy a výrobní praxe Vraťme se k výše uvedenému dílu Komenského "Velká didaktika", ve které uvádí následující zásady pro učení pracovním dovednostem: - Co se má konati, tomu třeba učiti konáním. - Proto, co se má konati, budiž určitá forma a pravidlo. - Budiž ukázáno, jak se zachází s nástroji, více skutkem než slovy, tj. spíše příklady než pravidly. - Cvičení počínej od prvních počátků ne od hotových děl. - První cvičení začátečníků buďtéž konána na látce známé. - Napodobení děj se přesně podle předepsané formy, později bude moci být volnější. - Vzory toho, co se má konati, ať jsou nejdokonalejší; dovede-li je někdo napodobováním dostatečně vystihnout, bude moci být považován ve svém umění za dokonalého. - První pokus napodobení buď co nejpřímější, aby nebylo ani nejmenší odchylky od vzoru. - Chybu ať napraví přítomný učitel, avšak ihned přitom uvede příslušné věty, které jmenujeme pravidly a výjimkami z pravidel. - Dokonalé učení uměním záleží na syntéze (vlastní práce) a analýze (vzoru). - V takových cvičeních musí se pokračovati, až se umění uvede ve zvyk. Jsou to zásady, které respektujeme při vyučování praktickým dovednostem v odborném výcviku i dnes a jsou respektovány i v příslušných kapitolách této publikace. 6

8 2.2. Návaznost odborného výcviku na pracovní výchovu v ZŠ Učni v prvních ročnících si osvojují v odborném výcviku základní dovednosti a současně se v počátcích učební doby musí adaptovat na úplně jiné podmínky učení ve zvoleném učebním oboru. Překonat tyto počáteční obtíže pomáhá mistr učňům tím, že vhodně využívá předchozí průpravu v pracovním vyučování na ZŠ. Umožní tak učňům rychleji proniknout do systému odborného výcviku a získat co nejdříve opravdový zájem učňů o obor. Učni sami poznávají, že mohou celou řadu dovedností již dříve získaných využít v přípravě na svoje budoucí povolání, což je zejména při překonávání počátečních potíží v odborném výcviku silně motivuje a povzbuzuje. Mistr v odborném výcviku využívá podle možností, které si předem u učňů ověří, znalostí a dovedností získaných v pracovním vyučování na ZŠ. Proto by každý mistr měl mít k dispozici platné osnovy 2. stupně ZŠ a používané učebnice předmětů, na které příslušný učební obor úzce navazuje, nebo by měl být alespoň s nimi seznámen prostřednictvím ZŚ, se kterou spolupracuje. V pracovním vyučování na ZŠ se pěstuje pozitivní vztah k manuální práci a jsou vytvářeny základy odborných vědomostí a dovedností v nejčastěji se vyskytujících povoláních, jako je strojírenství, elektrotechnika, zpracování dřeva a umělých hmot, zemědělství apod. Všechno to, co bylo získáno v pracovním vyučování, se dostává v odborném výcviku do nových souvislostí a slouží jako základ pro rozvíjení znalostí a dovedností v nových podmínkách. Pokud byly správně vypěstovány výchozí předpoklady pro kvalitní práci, jako je smysl pro pořádek, hospodárný vztah k nástrojům a materiálu, cílevědomost v práci a mnohé jiné vlastnosti, to vše může pozitivně ovlivnit další profesionální přípravu. Přínosem jsou také poznatky z exkurzí v podnicích a na různých pracovištích. Zde se žáci seznamovali s technickým zařízením a výrobou. Při exkurzích byly pořádány i různé besedy a rozhovory s odbornými pracovníky, při kterých žáci poznávali různé profese a odborníky, což značně ovlivnilo jejich volbu povolání. Ne však všichni žáci, vstupující do učebního poměru, mají solidní informace o zvoleném oboru. Neznají především své další uplatnění, a když se k tomu přidruží počáteční neúspěch, ztrácejí tito učni zájem o další učení a nastávají různé, především kázeňské problémy. Mistr musí v počátečním období využít všech vhodných prostředků, aby učně získal pro obor. Není to jednoduchý ani jednorázový proces, ale promyšlený postup výchovy k povolání. V polytechnické výchově se naučili žáci ZŠ číst jednoduché výrobní výkresy při zpracovávání dřeva, umělých hmot a kovů. Dovedou se orientovat v jednoduchých elektrotechnických schématech. Děvčata umí řadu domácích prací, které se vyskytují v různých učebních oborech. Tato skutečnost nás musí vést k tomu, abychom logicky navázali na znalosti získané v pracovním vyučování. Je proto důležité v odborném výcviku využívat od začátku těchto poznatků, a i když například mistr zjistí, že dosud v odborném kreslení na SOU nebylo učivo tak daleko probráno, jak je právě pro odborný výcvik potřebné, má zařazovat před každou instruktáž na začátku učebního dne nejdříve čtení dílenských výkresů (postupně od těch nejjednodušších) s maximálním využitím nabytých znalostí z předchozí průpravy na ZŠ. V technických oborech postup čtení výkresu provádíme tak, že všichni učni dostanou stejný výkres. Čtení této dokumentace probíhá frontálním způsobem. Otázky mistra a odpovědi učňů jsou vlastně dialogem vedeným mistrem o budoucí práci podle tohoto výkresu, o tom, jaký bude mít hotový výrobek tvar a jaké bude mít rozměry. U oděvních oborů mistr při výuce konstrukce střihu, využívá znalostí a dovedností z geometrie. 7

9 You are reading a preview. Would you like to access the full-text? Access full-text

10 loo % - 9O %, tj. 2O5 - l84 bodů klasifikační stupeň 89 % - 8O %, tj l64 bodů...2. klasifikační stupeň 79 % - 66 %, tj bodů klasifikační stupeň 65 % - 41 %, tj bodů klasifikační stupeň 4O % - a méně, tj.83 - O bodů...5. klasifikační stupeň Podle počtu získaných bodů stanovíme pořadí jednotlivých žáků a klasifikační stupeň k tomu příslušející. S vyhodnocením kontrolní práce seznámíme všechny žáky společně v nejbližším odborném výcviku, upozorníme na chyby, kterých se dopustili, pochválíme správné výsledky a počínání a zdůvodníme snížení bodového hodnocení. Rozborem úspěšnosti žáků zjistíme, které téma bylo žáky zvládnuto na požadované úovni a které by mělo být znovu zopakováno, jelikož ho žáci při kontrolní práci nezvládli na požadované úrovni.

11 PŘÍKLAD ZÁZNAMU O HOSPITACI PŘÍLOHA č. 5 v odborném výcviku...ročníku Hospitace konána dne...v učební skupině č.... obor...u mistra odborné výchovy p.... probírané téma... cíl hospitace... I. Přípravná fáze výuky 1. Příprava mistra na učební den... a probírané téma Stanovení výchovně vzděl.cílů Vymezení učiva v přípravě MOV Metody, organizační formy, typ... a struktura učebního dne Úroveň a úplnost materiální... přípravy učebního dne Deník evidence OV... II. Realizační fáze výuky 1. Zahájení učebního dne Úroveň a rozsah instruktáže Formulace cíle učebního dne Instruktáž a předvedení... učiva mistrem 5. Užití názorných pomůcek... a didaktické techniky Soulad učiva se současným stavem... teorie a praxe v dané oblasti Využívání mezipředmět. vztahů Stanovení základního a rozšiřujícího učiva Činnost mistra při cvičení učňů... 1O. Činnost učnů ve vyučovacím dnu Závěr učebního dne... III. Kontrolně hodnotící fáze

12 1. Hodnocení výkonů učňů... v průběhu učebního dne Hodnocení plnění cíle mistrem a učni Atmosféra ve vyučovacím dnu Prostředí dílny Plnění podmínek bezpečnosti práce Splnění cílů učebního dne Analýza učebního dne mistrem Úroveň vedení ped. dokumentace... Zhodnocení poznatků: ZÁVĚRY BYLY PROJEDNÁNY DNE: podpis hospitujícího podpis hospitovaného Obor: Instalatér PŘÍLOHA č. 6

13 Ročník: první TÉMATICKÝ PLÁN Tématický celek: Téma: Výcvikový cíl: Hod.: Ruční zpracování kovů /161 hod./ 1.Plošná měření a orýsování. Naučit se: Připravovat materiál pro orýsování, používat jednotlivé nástroje a pomůcky pro orysování, orýsovávat od hrany,osových čar,podle šablony,razit číslice a znaky. 14 h 2.Pilování rovinných ploch. Naučit se: Správně držet pilník,správnému postoji při pilování,pilovat rovinnou plochu ve směru podélném,příčném a křížovém, kontrolovat rovinnou plochu, čistit pilník. 28 h 3.Řezání kovů. Naučit se: Správně upínat pilový list do ruční i do strojní pilky, upínat obrobky a řezat různé druhy materiálů, ovládat strojní rámovou a kotoučovou pilu. 14 h 4.Pilování spojených ploch. Naučit se: Měřit posuvným měřítkem, měřit úhly úhloměry, pilovat spojené plochy s přesností 0,3 mm 5.Stříhání kovů. Naučit se: Stříhat ručními nůžkami, stříhat na pákových, tabulových a kruhových nůžkách stříhat na strojních tabulových nůžkách. 35 h 49 h Souborná práce č.1. Procvičit a upevnit probrané učivo: orýsování, pilování rovinných ploch a spojených ploch, řezání kovů. 21 h

14 ALGORITMUS PRO NÁCVIK VÝROBY KVĚTINÁČE PŘÍLOHA č.7

15 PŘÍLOHA č.8

16 Didaktika praktického vyučování I Ing. Miroslav Čadílek Účelové vydání, pro doplňující pedagogické Studium učitelů praktického vyučování, učitelů odborného výcviku a bakalářské studium učitelství odborného výcviku a praxe Katedra didaktických technologií Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně