Janička Kaftanová a Kája Wagnerová přistoupily o prázdninách k prvnímu přijímání.

Transkript

1 Já ve prázdninách jsem byl v Gerniku n táboře, jsme tm hráli hodně hrách jsme se vozili n lnovce. N lnovce jsme se dávli jen dvkrát, to bylo moc hezký, jsme hledli pokld poslední den jsme zpívli večer n táborá-ku. Eště jsme byli ve Svinici jsme hráli fotbl jsme prohráli ze 6:1. Eště jsme byli v Herkulesu ze festivlem, jsme tn-covli. Štěpán Pospíšil Já ve prázdninách jsem byl ve Mehdie u mojeho brtrnce. Jsme si tm hráli, jsme se procházeli v prku jsem poznl jeho kmrády kmrádky. Jsem byl dom, jsem si hrál s mojí sestrou jsem si psl úkol. Jsem chodil někdy do kostel k mojí bbičce. Dom jsem se vozil ze kolem ze rolm jsem procházel moji setru s kolem. Jsem chodil i do Oršvy s mojem rodiči nkupovt. A tulik jsem děll v prázdninách. Adel Popescu Prázdniny byly dlouhé moc pěkné. V těchto prázdninách jsem byl n Gerníku ve táboře. Tm jsem si uděll mnoho kmrádů ze Čech. Tm jsme se učili mnoho věcích tké krásné hry. Nejvíc se mi líbilo, když jsme jeli po šňůře ve vejšce. Jeli jsme n koni dělli jsme si tky fotky. Byl jsem tky ze rodinou u Dunje jsme se koupli. Vod byl teplá čistá. Byl jsem tky ze bbičkou n poli. Pomáhl jsem hrbt seno, sbírt švestky. A tk se skončily prázdniny teď zčl zse škol úkoly. Emil Pervulescu Můžu říct, že tutich prázdninách jsem si užil jkžtk moc, jko pro moje rodiče, protože voni mi pltili. Nejvíce v tutych prázdninách mi bvilo, když mně řekl Denis, že pojedeme k moři n dv tejdny, to jsem se nemohl dočkt, protože nikdy u moře jsem nebyl. Když jsme stihli do Oršvy, tk tm nás čekl jeden utobus s druhejm dětm pk jsme odjeli. Když jsme tm dorzili, do Cstinestiu, tk nás čekli ňáký pání, by nás ubytovli. A potom druhej den už jsme se špláchli ve vodě, v moři, to jsme dělli hnedle kždý den, někdy i pršelo, tk jsme neměli štěstí jít nikm, tk jsme stáli dom. A tk to pokrčovlo, celý dv tejdny. Pk jsem byl ještě pěšky v Čiklvě potom jsem šl n tři dni do Oršvy, protože tm byl svátek Oršvy. Pk jsem byl si třikrát n Známnech n pikniku, tm jsem se tky hodně bvil. No nposled jsem byl n veselce. A to bylo všechno v prázdninách, kde jsem byl. Pk jsem byl dom, jsem si něco psl, jsem dobývl, n švestky n slívy jsem chodil sbírt tk dál To bylo všechno o prázdninách! Josefk Steinerová 1 Stránk Prázdniny v roce 2008 se mně hodně líbily. První hezkej zážitek z prázdninách byl, že přijel k nám kmrád z Čech jménem Stnd, s kterým jsme chodili večer ven tky n diskotéku. Těžší bylo, že on musel odject nemohl s námi do tábor, který byl super, hráli jsme denně si hrách měli jsme výborný jídlo, tké jsme jezdili po lně, kde jsem se trošku bál, poprvé, le podruhé už ne, což jsem měl, protože mě nemohli ustvit. Tké jsem se v táboře umístil n jednej hře n třetím místě n dvouch n prvním, tké jsem se umístil n prvním místě z nejlepší jedlici. Z nějkej čs jsem šl pěšky do Čiklvy, km jsem bohudíky došl, kde jsem přespl venku jednu noc. 16. srpn měl jsem nrozeniny pn učitel mě vzl k Dunji, kde byl ještě Alois, Týn Mrtin, učitele kmrád. Stáli jsme n schodech, já z Týnou von z Aloisem, le měl vestu, s kterou se nemohl utopit, Alois ji strčil, on mě, jk já jsem neuměl plvt, jsem se zčl topit, le nštěstí pn učitel mě vyndl. Když jsem přišl domů, mmink mě čekl s překvpením. Potom jsem byl n Rovensku, kde se mně líbil mládež. Když jsem přišl domů, mmink z pár dnů musel n pouť do Medjugorie už máme týden školy z sebou já jsem mmi ještě neviděl. Zítr vojíždím já, snd ještě mmi uvidím. Berndet Pospíšilová

2 O prázdninách zorgnizovli finnčně zjistlili čeští TOMíci (Turistické oddíly mládeže) Lig lesní moud-rosti letní tábor pro děti, který se konl v krásném prostředí gernických mlýnků. Prvního turnusu se zúčstnilo třináct eibenthlských dětí čtyři dívky ze Svté Heleny, my s Armem tři z nšich dětí. Strli se o ně zkušení vedoucí z Čech, kteří tábor v dešti vy-stvěli, kromě orgnizování progrmu kontrolovli stv dětských ponožek, úklid stnů, č smi nekřesťni, do-hlíželi, by se konl společná modlitb. Děti sply ve stnech, umývly se v potoce skvěle se strvovly v polní jídelně. Tábor měl tky vlstního lékře. Počsí, které před zčátkem tábor bylo deštivé nevypdlo to moc ndějně, se s příjezdem dětí vyjsnilo, sluníčko vydrželo svítit celých deset dní, tkže i ledová vod v potoce se ukázl být příjemnou n vykoupání. Stroj čsu přenášel táborníky do různých dob kontinentů, tk se skrze hry děti dozvídly stále něco nového o cizích zemích dávných čsech, přičemž si tky užily spoustu legrce. Vedoucí jim vybudovli hřiště n volejbl, nohejbl či přehzovnou. Po večerech se sedlo u ohně, zpívly se písničky, hrály různé scénky V neděli jsme zšli do Gerniku do kostel n jrmrk, který se tm právě konl. Jednoho pozdního večer z námi přijel skupin Indiánů z Ligy lesní moudrosti. Když jsme se ráno vzbudili, tyčilo se mezi stny prvé indiánské týpí, které vybudovli přes noc. Celý příští den byl věnován právě Indiánům vyprávění o historii Indiánů v Americe, o jejich zvycích náboženství, viděli jsme různé indiánské předměty, zkusili si vyrobit čelenku, dokonce rozdělt oheň bez sirek či zplovče, jenom třením suchých dřev. Odpoledne se hrál indiánský golf. Dlší velkou trkcí byl příjezd 2 Stránk horolezců, kteří instlovli nd vysokým údolím lnovou dráhu. Kždý z nás měl možnost zkusit si v hel-mě jištěný dvojitou krbinou letět spolu s ptáky vysoko nd stromy. Skoro všichni jsme se báli, le pro všechny to byl nkonec nezpomenutelný zážitek. Stej-ně jko celý tábor. Loučení bylo dojemné, smutné, le i s ndějí, že se nši přátelé pokusí ze všech sil, by se tábor u mlýnků mohl kont i v příštím roce. Moc vám děkujeme těšíme se npříště. Jničk Kftnová Káj Wgnerová přistoupily o prázdninách k prvnímu přijímání. Do Čech se odstěhovli Robert Hvlíček, Anet Urbnová Ane Mrešová. Všem přejeme v nové vls-ti hodně štěstí, ť se jim dří ve škole ť jsou spo-kojeni. Ane se n nás přijel zčátkem listopdu podí-vt, měli jsme velikou rdost. Opět se, v srpnu v září, putovlo do Čiklvy. V polovině srpn přijel do Eibenthlu učitelk ngličtiny Alen Skálová, vyslná sdružením S při jzy-kové škole Gloss. Angličtinu vyučovl měsíc půl v sídle Svzu, docházely děti i skupink dospělých. Kdo chodil, neprohloupil, Aleniny metody výuky byly inten-zivní velmi účinné. Z jejího popudu pod jejím vedením jsme se párkrát sešli s dětmi mimo ngličtinu, spíš jko jkýsi dětský klub, kde jsme hráli různé hry písničky který bychom rádi obnovili. Alence se u nás moc líbilo slibovl, že se z námi určitě přijede zse podívt. Díky Glosse i Aleně. Bylo by hezké, kdyby výuk ngličtiny mohl probíht čstěji déle. 4. září nás znovu nvštívil skupin příznivců Bnátu z českého podniku Mountfield, kteří přivezli pro nše děti spoustu krásného oblečení, hrček, především devět jízdních kol. Vše jsme uložili do tělocvičny ve škole. Bohužel se některé věci zčly ztrácet, proto bylo

3 nutné je brzy dětem rozdt neschovt je třeb n Vánoce. Kol nám předsed DSSČ pn Emil Flšk dovolil umístit v místnosti z poštou, odkud si je děti půjčují střídjí se mezi sebou. Momentálně jsou všechn kol v provozu, děkujeme. 15. září zčl nový školní rok. A nše škol dostl k dispozici mikrobus, kterým se ujbánské děti vozí do školy ze školy, oršvští studenti v pondělí do v pátek z lyce, šoférem je pn Josef Doskočil. Mikrobusem jsme se vezli i n dětský festivl v Bile Herculne, který se konl ve dnech září pod záštitou DSSČ v Rumunsku. Byli jsme ubytováni v krásném hotelu, výborně se strvovli v jiném. Čekání n jídlo si děti krátily jízdou n utíčkách. Sešl se spoust krjnů, zúčstnili jsme se slvnostního průvodu městem, množství dětských souborů mělo připrvená rozmnitá velmi pěkná vystoupení, která shlédli tky český mbsdor konsul pánové Doklá-dl Krivoš. Obdivovli jsme krásné kroje Gernických, svižné tnce Bígerských, nejvíc zujl si slovenský Bi-hor všk jsou to tky profesionálové. Ani Eibenthl le nezůstl pozdu, ztnčili jsme si zse Víly, to s velkým úspěchem. Bylo to možné vlstně díky tomu, že přijeli Lenk Štěpán Aničk Léň dlší z Pon-ce. Přivezli nám kostýmy hlvně sebe, všichni jsme se n ně moc těšili byli jsme šťstní, že se zse vidíme. A ještě jsme se užili i potom, n Eibenthle, kde se nši přátelé zdrželi ještě dv dny, ujly se jich mminky dě-tí, které byly tncovt Víly n festivlu v Čechách. 21. září se ve vybíleném kmínu slvil veselk novomnželů Erik Terky Brdáčových, kteří byli předtím oddáni v nšem kostelíku. Hrál gernicko-bí-gerská muzik s hostujícími rumunskými hudebníky vynikjící kvlity. 28. září byl svátek sv. Václv, českého ptron. Václv byl vychováván ve víře svou bbičkou svtou Ludmilou, jež se spolu 3 Stránk se svým mnželem Bořivojem nechl pokřtít. Václv byl n svou dobu velice učený trduje se o něm, že jko české kníže vládl moudře sprvedlivě, přisluhovl při mších, ošetřovl nemocné zrněné, hojně rozdávl lmužny. Především pro svou politiku vstřícnosti vůči německým sousedům, jimž rději pltil dň, než by vystvil zem válce, byl nejspíš roku 935 n rozkz svého brtr Boleslv zvržděn. Svtý Václv je ptronem české země, pivovrníků, vinřů, šlechty duchovenstv. Pn děkn vydl krásnou knihu bnátských písní s cédéčkem, n němž ke kždé písni nzpívl první sloku, by si kždý mohl zznmennou píseň zzpívt. Už se n to zpívání těšíme. 17. říjn se v penzionu Melb v Dubové konlo z přítomnosti mbsdor pn Dokládl setkání s podnikteli z Čech, kteří se zjímjí o možnosti podnikání v Rumunsku. Doprovázel je Ivo Dokoupil z Člověk v tísni, pozvání přijli předstvitelé DSSČ, školy i primrie. 19. říjn jsme oslvili posvícení. Nejdříve ve vyzdobeném kostele, potom nám n bále v kmínu k tnci skvěle zhráli nši muziknti Tenko Fidi doprovázeni hostujícím hráčem n orgu. Nproti kmínu pn Jroslv Pospíšil opékl předvolební mici, rozdávlo se i předvolební pivo. 20. říjn zčl probíht rekonstrukce školy n Ujbányji, zdejší školáci tedy dojíždějí dolů do Eibenthlu. Změnil se proto i rozvrh, mldší děti chodí do školy dopoledne, strší odpoledne. 26. říjn měli posvícení n Bígru, bohužel bez muziky, protože muziknti hráli n svtbě v Gerniku. Bígerští si le vystčili smi ztnčili si i při repro-dukovné hudbě, tncovlo se i n ulici před hos-podou. Primrie nechl postvit dvě dětská hřiště, jedno v Eibenthlu, jedno n Bi

4 Nou. Doufám, že budou nová hřiště dětem dlouho sloužit že vy, děti, je užije-te ve zdrví. gernická muzik, trdičně přijely desítky hostů z Čech, rodáků i českých milovní-ků Bnátu. 28. říjn byl státní svátek ČR 90. výročí vzniku s-mosttného Československ v roce listopdu jsme vzpomněli všech nšich zesnulých při velké slvnosti v kostele, pk i večer při cestě n hřbitov zpálením svíček modlitbou. N Dušičky bylo letos nezvykle krásné počsí: teploty přes den se vyšplhly nd dvcet stupňů i noc zůstl teplá, jko by nejkrásněji bylo tentokrát n hřbitově, kde svítily stovky jsných svíček, které zářily jko vzpomínky n nše drhé zemřelé listopdu se konlo mrtinské posvícení n Rovensku, hrál bígersko- Mri, mtko žádúcie, tys královn všemohúcie, prosiž z ny, z křesťny, svého Syn! Kristeleison! Ty jsi dědic České země, rč pomnieti n své plémě, nedjž zhynúti nám ni budúcím, svtý Václve! Kristeleison! Alois Jirásek Blničtí rytíři Poslyšte poslední strou pověst její proroctví, jež pověděl Slepý mládenec králi Krlovi žehnné pměti. Hle, Blník hor v hávu tmvého les N temeni Blník zříš ve stínu buků, jedlí smrků prdávné kmenné hrdby, většinou sesuté Ale pod hrdbmi, v hoře smé, dřímjí ozbrojení rytíři, svtováclvské 4 Stránk 16. listopdu přistoupily k přijímání Krl Cislerová Herrmnnová. prvnímu Josefk 17. listopdu byl státní svátek ČR, který je n pmátku smrti mldého básník Jn Opletl, jenž zhynul z druhé světové války z okupce Československ ncisty, následných studentských protestů, slven jko Den studentstv. 17. listopdu 1989 zčl v tehdy socilistickém Československu tzv. Smetová revoluce, která nekrvvou cestou svrhl komunistickou totlitu. Nán vojsko, dřímjí čekjí, ž nstne den, kdy bude potřeb jejich pomoci, ž budou do boje povoláni. Zchmuřeně shlíží Blník n osmělou, od svět odlehlou krjinu, jko by trud teskné dumy n něm všude kol spo-čívl. Svtováclvské vojsko spí. Ještě není čs, by vstlo. To bude ve chvíli největšího nebezpečí, ž se n nši vlst sesype tolik nepřátel, že by celé království roznesli n kopy-tech svých koní. Tenkrát budou viděn znmení: uschnou vrcholy stromů v blnickém lese, n temeni hory se zzelená strý uschlý dub prmen u skály se tk rozvodní, že se bystřicí dolů po-vlí. Tu pk se strhne velká, krvvá bitv v krjině mezi Bl-níkem Nčerdcem. Rybník Pustý, u něhož se strý uschlý strom před bitvou zzelená, nplní se potoky prolité krve. I bude pláč veliké zkormoucení pro ten zouflý boj, le Če-chové se proti silnějšímu nepříteli hrdinsky brániti budou. V rozhodnou chvíli se Blník otevře, rytíři v plné zbroji vyhrnou se z hory svtý Václv jed n bílém koni, je po-vede n pomoc Čechům všechny nepřátele českého králov-ství ze země vyžene. Ze Strých pověstí českých

5 Vznik Československé republiky v říjnu 1918 Zrození Československé republiky bylo vyvrcholením stletého národně emncipčního úsilí Čechů Slováků. Závěrečnou část tohoto procesu nesmírně u-spíšil vznik první světové války v létě roku Vůdčími osobnostmi zhrničního odboje se stli To-máš Grrigue Msryk, Edvrd Beneš Miln Rstislv Štefánik. Ustvili Českou posléze Československou národní rdu jko řídící orgán 5 Stránk protirkouského odboje. Vedle jejich diplomticko-politických ktivit sehrál význmnou roli i odboj vojenský. Toho se zúčstnily legie, tedy československé vojenské jednotky v zhr-ničí vytvořené z Čechů Slováků žijících v cizině, z válečných zjtců přeběhlíků. V českých zemích působil domácí odboj, v jehož čele stály vedoucí osobnosti po-litických strn spolků. Dne 28. říjn 1918 byl oznámen kpitulce Rkousk-Uhersk. Lidé zčli živelně strhávt symboly monrchie odpoledne byl n pržském Václvském náměstí oficiálně vyhlášen smosttnost. Nezávisle n událostech v českých ze-mích se o dv dny později přihlásil slovenská repre-zentce Mrtinskou deklrcí ke společnému česko-slovenskému státu. 14. listopdu se sešlo první zsedá-ní Národního shromáždění. Dynstie Hbsburků byl prohlášen z seszenou bylo přijto usnesení o no-vé formě státu demokrtické republice prvním prezidentem Československ byl jednohlsně zvolen T. G. Msryk. Do funkce hlvy státu byl pk zvolen ještě čtyřikrát. Zdroj: Odbor tisku public reltions MV ČR

6 Alen Skálová, učitelk ngličtiny, byl tk hodná nšl si čs n rozhovor. Tdy je. Alenko, mohl bys nám, prosím, říct něco o sobě? Je mi 23 studuju v Prze n filozofické fkultě estetiku nglistiku. Vždycky jsem se le zjíml víc o východní Evropu než o zápd, tk se v souvislos- ti s ngličtinou dostávám spíš n jiná míst než do Anglie. Jk kdy tě npdlo jet do Bnátu učit ngličtinu? Už dlouho jsem chtěl spoň trošku poznt Bnát, protože sem mmk hodně let jezdil vyprávěl úžsné věci. Musím le říct, že to, jk mi to líčil třeb jen před pěti lety, už dávno nepltí. Nebo je to v kždé vesnici hodně jiné. Prostě jsem se sem chtěl podívt poznt, jk se tu žije, ne jko turist, le jko někdo, kdo třeb i s něčím trošku pomůže. Jk pdl volb právě n Eibenthl? Volb vesnice nezáležel vůbec n mně musím říct, že se mi do Eibenthlu ni tolik nechtělo. Ale pk jsem názor hned změnil už bych jinm nechtěl. Co bys o svém působení n Eibenthle řekl? Chodily k tobě děti i dospělí, jk n tom byli s ngličtinou, jk je to bvilo, jké dělli pokroky? Ze zčátku to nebylo s učením úplně jednoduché, protože kždé dítě přicházelo 6 Stránk s úplně jinými předst-vmi. Bylo těžké dělt to tk, by to všechny bvilo by se i něco nučily. Ale v porovnání s českými dětmi mi přišli mnohem ndšenější z jkékoliv nové práce ne-bo nápdů, tkže jsem sm díky nim přišl n spoustu nových věcí, co se týká učení. A moc jim to šlo. S do-spělými to tké nemělo chybu. Bvilo je to, i když mě-li třeb hodně práce, poctivě chodili. Jk se ti n Eibenthle líbilo, co se ti tu líbilo nejvíc? Líbilo se mi tu hrozně moc. Co nejvíc, je těžké říct. Mož-ná to, že jsem se mezi místními lidmi cítil jko dom hned po pár dnech. A v něčem možná i trochu víc dom, než se cítím v mém dooprvdickém domově. To, jk tdy lidé žijí jen tím, co je kolem nich jk v čsovém, tk prostorovém měřítku, le je to život oprvdový. To mě ndchlo. Máš nějké extr zážitky, o které by ses s námi chtěl podělit? Zážitků je tolik, že mě ni žádný hned nenpdá. Ne tedy žádný úsměvný. Ale n co pořád myslím, je tneč-ní předstvení eibenthálských dětí. Když jsem ty děti, které jsou vlstně hrozně pokorné n nic si nehrjou, zlobí při hodinách tk, viděl s tkovým zujetím tn-covt zpívt, krásně, to mě úplně dojlo. Myslíš, že má význm vyučovt v Bnátu ngličtinu, i když ji děti mjí ve škole? Smysl to určitě má. Nejen, že se přímo nučí lespoň zákld ngličtiny, kterou budou v kždé střední škole potřebovt pomůže jim, le hlvně je myslím důležitý vzth k jzyku nebo k učení se vůbec, který je možné jim pomoci nlézt. A tké je to pro

7 ně zpestření, vzbu-zení nového zájmu, nových nápdů, toho není nikdy dost. Věci n v ybv ení tábor přiv ezl pn M štlíř n v ozech. Tábor se stv ěl v dešti, v lev o se zelenou čelenkou Česlo, duše nšeho turnusu, která v ymýšlel progrm Kuchřk Ik ve svém království. Doktor Bobr předvádí umění první pomoci. Hlvní vedoucí tábor Apík při své ohňové show. Míš Péť, kteří přivezli lnové trkce lnovou Jednoho rán se objev ilo mezi stny prv é indiánské Indiáni Lenk Tokhy Terk s Filipem v ypráv ěli dětem o živ otě Indiánů, v yráběli s nimi indiánské čelenky, ukzov li, jk 7 Stránk

8 Příprv let nd údolím Rnní rozcv ičk dr. Koupeln N táboře jsme hráli hodně her. První den spdl do vody Mtěj Břeň, le já u toho nebyl, po pár dnech jsem odjel n první přijímání. Ale když jsem přijel, zjistil jsem, že je ž pozdějc, tk jsem odjel zpátky. Třetí den se použil stroj čsu. Někdy n zčátku vyvěsili českou rumunskou vljku. A ještě k stroji, náš stroj čsu byl n perly z hlíny, ten stroj čsu nás kždý den přenesl do jiné země. Jedli jsme ve velkém stnu. Koupli jsme se v tkovém jezeře. Hry, koně v ečerní meditce u stroje čsu. 8 Stránk

9 Říjen V říjnu všichni ptáci odletěji, ni je-den strom už není zelený, všechny zeleniny už se sklízejí, zhrádky už jsou prázdné. Nebe už není nikdy js-né. Říjen je měsíc, kdy n nebi už se málokdy vidí slunce. Říjen je měsíc Pnny Mrie. Ruth Pospíšilová 9 Stránk