Sociální pedagog na základní škole

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociální pedagog na základní škole"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra Sociální pedagogiky Sociální pedagog na základní škole Bakalářská práce Brno 2006 Autor práce: Lenka Čerstvá Vedoucí práce: PhDr. Tomáš Čech, Ph.D.

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, dne Lenka Čerstvá 2

3 Poděkování Děkuji PhDr. Tomáši Čechovi Ph.D. za odborné vedení mé práce a za cenné rady, které mně poskytl. 3

4 OBSAH: ÚVOD ZÁKLADNÍ ŠKOLA, POŽADAVKY NA PŘEMĚNU ŠKOLY SOCIÁLNÍ PEDAGOG VĚDNÍ OBOR SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA SOCIÁLNÍ PEDAGOG DOVEDNOSTI, ZNALOSTI, KOMPETENCE SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A VOLNÝ ČAS NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ V BRNĚ VYMEZENÍ SOCIÁLNÍHO PEDAGOGA VŮČI JINÝM ODBORNÍKŮM NA ZŠ VÝCHOVNÝ PORADCE ŠKOLNÍ METODIK PREVENCE ŠKOLNÍ PSYCHOLOG SPECIÁLNÍ PEDAGOG ROMSKÝ ASISTENT OBJEKTY PRÁCE SOCIÁLNÍHO PEDAGOGA NA ZŠ KLIMA ŠKOLY SLOŽKY KLIMATU ŠKOLY DŮLEŽITÉ ASPEKTY KLIMATU ŠKOLY PROJEKT ZDRAVÁ ŠKOLA PODLE M. HAVLÍNOVÉ (1998) ŽÁCI VYBRANÉ PROBLÉMY ŽÁKŮ VE ŠKOLE I MIMO NI MOŽNOSTI AKTIVIT S ŽÁKY UČITELÉ UČITELSTVÍ PRO PRVNÍ STUPEŇ A SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA PROBLÉMY UČITELŮ SUPERVIZNÍ SKUPINY, TÝMY VZÁJEMNÉ POMOCI VOLNOČASOVÉ AKTIVITY RODIČE A VEŘEJNOST MOŽNOSTI AKTIVIT SOCIÁLNÍ PEDAGOG NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE? ETAPY ZAČLENĚNÍ EMPIRICKÁ ČÁST CÍL VÝZKUMNÉ ČÁSTI METODY, TECHNIKY SBĚRU DAT VÝBĚR VÝZKUMNÉHO VZORKU PRŮBĚH VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ANALÝZA A INTERPRETACE DAT JAK MŮŽE SOCIÁLNÍ PEDAGOG VE ŠKOLE FUNGOVAT KLIMA A VZTAHY VE ŠKOLE I MIMO NI

5 5.6.2 VOLNÝ ČAS A TRADICE PROBLÉMY ŠKOLY JAK MŮŽE SOCIÁLNÍ PEDAGOG PRACOVAT S ŽÁKY PROBLÉMY ŽÁKŮ JAK SE PROBLÉMY ŘEŠÍ JAK SE ŽÁCI ZAPOJUJÍ SOCIÁLNÍ PEDAGOG A UČITELÉ CO ZTĚŽUJE PRÁCI UČITELŮ JAK TYTO PROBLÉMY ŘEŠIT SOCIÁLNÍ PEDAGOG V KONTAKTU S RODIČI JAKÉ PROBLÉMY PŘINÁŠÍ VZTAH S RODIČI JAKÝMI FORMAMI NAVAZUJEME S RODIČI VZTAH POHLED ŘEDITELŮ NA PROFESI SOCIÁLNÍHO PEDAGOGA OBJEKTY PRÁCE SOCIÁLNÍHO PEDAGOGA BY MOHLY BÝT JAKÉ AKTIVITY SE OD SOCIÁLNÍHO PEDAGOGA OČEKÁVAJÍ S KÝM BY MĚL SOCIÁLNÍ PEDAGOG SPOLUPRACOVAT ZÁVĚRY, SHRNUTÍ ZÁVĚR RESUMÉ POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY

6 Úvod Veřejnost, pedagogové i školství samotné neustále volají po změnách ve výchově a vzdělávání. Hlavními pilíři změn mají být demokratizace, humanizace a liberalizace. (Spilková, 1997) V praxi se však setkáváme s tím, jak je složité tyto cíle uskutečňovat a školu přeměňovat v místo, kde se žáci jen neučí, ale kde především žijí. O těchto principech zajisté školy ví, ale chybí jim koncepční přístup ke změnám a jejich realizaci. Zároveň s tímto děním vyrůstá v České republice poměrně mladá profese sociálního pedagoga. Není zatím ještě pevně ukotvena a hledá své uplatnění. Okruhy znalostí, dovedností a kompetencí však mohou zavést sociálního pedagoga i do školy. Mé pojednání bakalářské práce se zabývá právě tím, jak může sociální pedagog napomoci k modernizaci školy, jejímu oživení a zpříjemnění. Zde se bude jednat o základní školu, protože právě v ní žáci tráví podstatnou část svého života, zvláště pak období, které je rozhodující z hlediska jejich zájmů, řešení konfliktů, problémů a postojů pro budoucí život. Cílem mé práce je zjistit: Jak by základní škola uplatnila práci sociálního pedagoga. Protože víme, jaké by měl mít sociální pedagog kompetence, znalosti a dovednosti, zaměřím se především na potřeby, přání a možnosti školy. Výslednicí mé práce bude stanovení možností práce sociálního pedagoga na základní škole. To by mohlo pomoci vymezit prostor pro vstup této profese do zmíněné instituce. Pro lepší uchopení problému profese sociálního pedagoga vztáhnu výzkum k absolventům denního studia oboru Sociální pedagogika a volný čas na Masarykově univerzitě v Brně. Na začátku představím požadavky na přeměnu školy a tím uvedu problémy, ve kterých by mohl sociální pedagog intervenovat. Pro to, abychom ujasnili jeho kompetence, zmíním základní informace o oboru sociální pedagogika a podrobněji rozvedu znalosti a dovednosti sociálního pedagoga. Poté je nutné zařadit ho mezi odborníky na základní škole. Nastíním možnosti spolupráce s výchovným poradcem, školním metodikem prevence, školním psychologem, speciálním pedagogem a romským asistentem. Pokusím se vymezit prostor, kam tito odborníci svou prací nedosahují. Domnívám se, že 6

7 ve škole jsou právě taková slepá místa, o která se koncepčně nikdo nestará, tou pravou oblastí, kde může sociální pedagog zasáhnout. Abychom lépe pochopili konkrétní práci sociálního pedagoga na základní škole, vymezíme objekty jeho působení (klima školy, žáci, učitelé, rodiče a veřejnost) a konkrétní možnosti práce s nimi. Dále se pokusím uvést příklad začlenění sociálního pedagoga na základní školu. Ve výzkumné části je využita kvalitativní technika výzkumu. Data jsou zjišťována metodou rozhovoru a cílem bylo od respondentů (ředitelů základních škol) zjistit jejich představu o úloze sociálního pedagoga na základní škole. Na tyto údaje pak mohou sociální pedagogové reagovat při přípravě na své budoucí povolání. Rovněž doufám, že zmíněná data povedou k zamyšlení nad možností uplatnění sociálního pedagoga jako stálého pracovníka základní školy. Při studiu a koncipování práce jsem čerpala převážně z pedagogické literatury, která řeší moderní přístupy k fungování školy a problémy české školy při její přeměně v humanistickou, otevřenou a přátelskou instituci. Důvodem k napsání této práce je mimo jiné i snaha naznačit odlišný přístup ke změně školy a řešení problémů v ní. Důležitým aspektem je zaměření se na oblasti, které mnohdy zůstávají neřešeny. To bývají zejména ty problémy, na které nemá nikdo čas nebo se do kterých se zasahuje náhodně a pouze tehdy, když ten čas zbude. Snahou je vymezit pro školu osobnost, která je zde právě proto, aby se těmto problémům věnovala zcela koncepčně a efektivně. Sociální pedagog se zde může plně zaměřit na oblasti, které jsou v odborné literatuře mnohdy uváděny jako zanedbávané, preventivní působení (a to jak na žáky, učitele i rodiče) a tvorbu atmosféry školy, ducha školy. (Rýdl, 1993) 7

8 1 Základní škola, požadavky na přeměnu školy Cílem mé práce je možnost umístění sociálního pedagoga na základní škole. Chci zde vyslovit podněty pro jeho zařazení do struktury základní školy a na tomto základě vymezit oblasti, ve kterých může díky svým kompetencím působit. Základní škola byla zvolena díky tomu, že zde žáci tráví podstatnou část svého života od šesti do patnácti let svého věku. Je to období, kdy se formují jejich postoje, myšlení a schopnost řešit složité životní situace. Žák se přitom dostává i do spousty problémů, kterým by škola měla předcházet a měla by je také umět řešit. Sociální pedagog zde může najít díky svým kompetencím velké pole působnosti. Změny jsou skutečně zapotřebí - škola má směřovat k humanizaci a dbát na sociální stránku výchovné a vzdělávací činnosti. M. Havlínová (1998, s. 29) to podporuje následovně: Konstatuje se, že hlavním úkolem školy už nemůže být vyučování, protože dnešní rodina plní jen některé ze svých někdejších funkcí. Doporučuje se, aby škola ve zvýšené míře přebírala výchovnou roli, plnila funkce socializační. Tyto výroky však bývají mnohdy uvedeny spíše jako doporučení a do praxe se dostávají pomalu. Autorka také poukazuje, že na to, jak má být škola institucí, která přináší pozitivní dopady, shromažďuje i spoustu rizik, která mohou být adaptační, výkonová, mezilidská, sociální, psychologická, zdravotní s účinky krátkodobými, ale i s dlouhodobými až celoživotními. (Havlínová, 1998, s. 55) Je zajisté potřebné tato rizika tlumit a pracovat s nimi. Základní pravidla pro přeměnu školy definovala řada autorů. Například J. Kozlík (1998) uvádí nutnost zaměnit školu normativní za svobodnou, pasivní za tvořivou a odpudivou za přitažlivou. Ve stejném duchu pokračuje i K. Rýdl (1993, s. 28): Zřejmě nejdůležitějším faktorem plně oprávněného požadavku humanizace školy není ideální rozvrh hodin ani modernizace vybavení školy či zefektivnění učebního plánu, ale určitě atmosféra školy (její duch) Vůbec nejvíce je české školství kritizováno za: - normativnost a uniformnost školy - zahlcení informacemi bez prožitku a praxe - autoritativní a manipulativní vztah učitele a žáka 8

9 - kladení většího důrazu na vnější disciplínu na úkor vnitřní kázně - pomíjení emocionálního, mravního a volního rozvoje, chybějící důraz na hodnoty - převládající pasivitu ve škole - deformovaný přístup k chybám žáka, které jsou primárně v procesu učení pozitivní (ve škole je však za ně trestán) - izolovanost školy (vůči rodičům i veřejnosti) - posuzování učitelů podle jejich vědomostí na úkor dovedností Hlavní změny mají spět ke třem cílům demokratizaci tu vidíme nejen v rovném přístupu ke vzdělání, ale také v demokratickém jednání přímo na půdě školy. Velký důraz je kladen na humanizaci, ve které jde, v duchu myšlenky J. A. Komenského škola dílnou lidskosti, o polidštění školy, důraz na vztahy a formování osobnosti a výchovu v hodnoty. Dalším cílem moderní školy je liberalizace, která předpokládá respekt k právům jedince, k jeho rozhodování, ale i výchovu k odpovědnosti. Týká se také možnosti škol rozhodovat o svých vzdělávacích programech. Škola má funkci personalizační 1, kvalifikační 2, socializační 3 a integrační 4. (Prokop, 1996) Jako nejdůležitější stránka tu vystupuje faktor formování osobnosti, která dokáže fungovat ve společnosti a mezilidských vztazích. K čemu tedy směřovat? Můžeme se inspirovat myšlenkami K. Rýdla (1993, s. 95): Znaky dobré školy jsou např.: - když se žáci a učitelé již dobře znají a tolerují vzájemné zvláštnosti, - když v učitelském kolektivu nejsou vedeny frakční boje, - když škola nezná chaos, surovost, vandalství, nezodpovědnost, - když se v nich stále něco pro žáky děje, - když má škola příjemnou atmosféru, - když je jasné, že učitelé mají čas pro školu, - když se žáci nenudí, - když si žáci váží učitelů a naopak, 1 Důraz na individualitu, její podporu, výstavbu osobnosti žáka (Prokop, 1996) 2 Formování dovedností a znalostí důležitých k pracovnímu výkonu (Prokop, 1996) 3 Žák se učí rolím, fungování v instituci, seznamuje se se systémem odměn a trestů, (Prokop, 1996) 4 Uvedení žáka do života ve státě, společnost apod. (Prokop, 1996) 9

10 - když se dětem nechce po vyučování domů, - když dokáže posilovat v dítěti pocit zodpovědnosti, - když si učitelé ani žáci neuvědomují, že jsou v organizovaném systému, - když lze činnost společně plánovat, atd. atd. Je zřejmé, že základní škola už není výhradním místem pro získávání informací z rozličných vědních oborů, ale má klást stejný důraz i na život ve škole. Na dítě zde nepůsobí pouze výklad učitele, ale i prostředí, mezilidské vztahy a duch školy. Stejně tak, jak se věnujeme výuce, musíme se věnovat i výchově ve škole. Jak je patrné, oblast, kde je nutno zasáhnout, je široká. Zřejmě nebude stačit, aby se každý učitel snažil vydat co nejvíce energie. Je zkrátka nutné, aby se těchto aktivit naplno ujala kvalifikovaná osoba. A to je právě ideální prostor pro sociálního pedagoga. Ten ví, jak pracovat s osobností žáka, dokáže připravit příjemné prostředí a vytvářet koncepce, které by škole pomáhaly co nejvíce se přiblížit ideálům o představách moderní školy. Domnívám se, že díky souvislé práci sociálního pedagoga by škola dosáhla významnějších úspěchů, než díky roztříštěné snaze jednotlivců. Navíc podporu pro tyto aktivity můžeme vidět v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání, který je oporou reformy českého školství. Zde je uvedeno, že škola musí rozvíjet klíčové kompetence 5, které prolínají celým vzdělávacím a výchovným procesem ve škole. Získávání těchto kompetencí je celoživotní proces, ale velký důraz klademe právě na základní školu. V obsahu Rámcového vzdělávacího programu (2005) jsou uvedeny následující kompetence: k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální, personální a pracovní kompetence. Sociální pedagog pak může ovlivnit rozvoj kompetencí především sociálních a personálních. V dokumentu Rámcový vzdělávací program jsou popsány jako schopnost zvládat práci v týmu, orientovat se a cítit se dobře v mezilidských vztazích, nebát se vystupovat v rámci skupiny a umět čerpat ze sociálních kontaktů. Na základě těchto předpokladů pak také celkově formovat a posilovat svou osobnost. Tak má být podpořen pocit sebeúcty a sebeuspokojení žáků. 5 souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot pro osobní rozvoj každého člena společnosti. (RVP, část C, 2005, s. 3) 10

11 2 Sociální pedagog Hlavním úkolem této práce je rozvést myšlenku o sociálním pedagogovi jako novém odborníkovi na základní škole. Pro ujasnění profese sociálního pedagoga představuje tato kapitola vědní obor Sociální pedagogika a charakterizuje osobnost sociálního pedagoga. Dále jej vymezuje vůči ostatním odborníkům ve škole. Díky tomu odhalíme jeho možné pole působnosti, což také potvrzuje oprávněnost myšlenky potřeby sociálního pedagoga na základní škole. 2.1 Vědní obor sociální pedagogika Sociální pedagogika u nás ještě není zcela ukotveným oborem. Ne každý ví, jakou část pedagogiky tento pojem zahrnuje. Pro ujasnění pokládám za nutné obor krátce představit. Kraus (2001, s.12) definuje sociální pedagogiku jako disciplínu, která se zaměřuje na problémy patologického charakteru, marginálních skupin, částí populace ohrožených ve svém rozvoji a potencionálně deviantně jednajících, ale především na celou populaci ve smyslu vytváření souladu mezi jejich potřebami jedince a společnosti, na utváření optimálního způsobu života v dané společnosti. Stěžejní tedy je, že se zabývá potřebami všech jedinců, každý člověk tedy je potenciálním objektem sociální pedagogiky. Díky tomu je náplní sociální pedagogiky široké spektrum aktivit. Hlavní osobností, která se zasloužila o rozvoj sociální pedagogiky u nás, je G. A. Lindner ( ). Za kolébku této disciplíny však považujeme Německo 6. V naší zemi zaznamenala velký rozvoj v období I. republiky, avšak systematicky se jí nikdo nevěnoval. Dále obor spíše stagnuje. Vývoj spatřujeme znovu po roce Sociální pedagogika se vyčleňuje jako samostatný obor, na zavedení do praxe se však nahlíží ze spousty různých pohledů. (Kraus, 2001) Sociální pedagogika má široké spektrum činností. Řeší následující problémy: a) vlastní výchovná činnost (především spojená s ovlivňováním volného času), 6 Zakladatelé P. Natorp, A. Diesterweg 11

12 b) sociální výchovná práce v nejrůznějších výchovných zařízení včetně škol, c) činnost reedukační, resocializační (včetně penitenciální a postpenitenciální péče), d) činnosti poradenské, depistážní, e) organizování různých akcí (táborů, kurzů apod.), f) tvorba programů, projektů, g) vzdělávání (výchovných, sociálních pracovníků), osvěta (rodičovské veřejnosti), h) vědecko výzkumná činnost (v rámci resortních institucí, vysokých škol, občanských sdružení apod.) (Kraus, 2001, s.15) 2.2 Sociální pedagog Z předchozího vyplývá, že profese sociálního pedagoga není i přes všechny snahy stále ještě určena. Klíma (1993, in Kraus, 2001, s. 34) uvádí definici sociálního pedagoga následovně: Lze ho charakterizovat jako specializovaného odborníka vybaveného teoreticky, prakticky a koncepčně pro záměrné působení na osoby a sociální skupiny především tam, kde životní způsob, životní praxe těchto jednotlivců či sociálních skupin se vyznačuje destruktivním či nekreativním způsobem uspokojování potřeb a utváření vlastní identity. Má tedy dvojí dimenzi. Sociální (díky níž se umí orientovat v sociálních událostech) a pedagogickou, která představuje schopnosti, které tato profese využívá k realizaci svých aktivit. Přestože není striktně dána náplň, L. Gulová (2002) hovoří o větších možnostech při uplatnění sociálního a volnočasového pedagoga díky uvolnění po roce Jako hlavní argumenty pro větší využití tohoto povolání uvádí dnešní dobu prázdnoty a individualismu. S tím souvisí špatné trávení volného času, které lidi nenaplňuje, ze kterého nezískávají kvalitní hodnoty. Zřetelný je i dopad krize rodiny a nestabilita hodnot v naší společnosti. Pro člověka podílejícího se na výchově našich dětí pak platí: Nároky na kvalitu jeho lidských vlastností i kvalitu vzdělání neustále stoupají. (Gulová, 2002, s. 114) Proto již nestačí pro práci, která souvisí s výchovou dětí pouhé nadšení, ale 12

13 také kvalitní vzdělání, které zahrnuje i znalosti z pedagogiky, psychologie a dalších společenskovědních disciplín Dovednosti, znalosti, kompetence Sociální pedagog je vybaven vědomostmi širokého společenskovědního základu, speciálními poznatky ze sociální pedagogiky, nezbytná je pro něj i pedagogika volného času, v rámci níž organizuje volnočasové aktivity, ovládá metody sociálně výchovné práce. Důraz je kladen na jeho praktickou přípravu, ze které vyplývají dovednosti v sociální komunikaci a diagnostice. Díky ní aplikuje metody sociálně pedagogické prevence i terapie. O své práci vede dokumentaci. Důležitá je pro něj i schopnost asertivního řešení problémů. Sociální pedagog zvládá i dnes tolik žádanou tvorbu projektů. K těmto znalostem a dovednostem přiřazujeme kreativní, flexibilní, vyrovnanou a aktivní osobnost, která dokáže všechny tyto kompetence využít v praxi (Kraus, 2001). Gulová (2002) dále doplňuje potřebu taktu, organizačních schopností a dovedností v oblasti zájmových činností. Sociální pedagog se musí orientovat v současném dění a vlivu médií. Jde příkladem a díky přirozené autoritě má umět zaujmout k jeho nabízeným aktivitám. Sociální pedagogika využívá dvou hlavních činností: Integrační tu představuje pomoc, podpora, překonávání překážek, rozvojové týká se celé populace a jejího životního stylu a volného času (Kraus, 2001). Z. Bakošová (2005) také uvádí kompetence 7 sociálního pedagoga. Jsou to schopnosti, které jsou u profesí v současné době více ceněny než rozsah samotných znalostí. Je to výchova, vzdělávání a sebevzdělávání, sebevýchova, převýchova, poradenství, prevence, intervence, manažerská kompetence. Tyto kompetence jsou podmíněné vysokoškolským vzděláním a praxí. Bakošová tyto kompetence zasazuje do prostředí školy. Domnívá se, že sociální pedagog má pracovat jak s žáky, tak s pedagogy. S žáky řeší jejich začlenění do kolektivu, sociální komunikaci, problémy dětí v rodině, orientuje se i na zdravý životní styl, zabývá se šikanou, záškoláctvím a závislostmi. Intervenci k učitelům vidí především v pomoci začínajícím učitelům, v předcházení syndromu vyhoření (relaxace a psychohygiena) a v neposlední 7 Oprávněnost určitým způsobem zasahovat (Bakošová, 2005) 13

14 řadě by měl sociální pedagog podněcovat další vzdělávání učitelů (vede knižní novinky, organizuje a vyhledává vzdělávací kurzy, ). 2.3 Sociální pedagogika a volný čas na Masarykově univerzitě v Brně Pro jasnější vymezení bakalářské práce a jejího výzkumu bude na tomto místě uvažováno o sociálním pedagogovi Masarykovy univerzity v Brně, z katedry Sociální pedagogiky. Zde je možnost studovat obor Sociální pedagogika a volný čas prezenční či kombinovanou bakalářskou formou a dále pokračovat programem magisterským formou kombinovanou. Vzdělání sociálního pedagoga výše uvedeného oboru se skládá z odborného a aplikovaného základu oboru sociální pedagogiky a rovněž tří odborných profilací. Sociální pedagog je tu vzděláván pro výchovné působení na děti, mládež i dospělé. Soustředí se na ovlivnění jejich zájmů, postojů a zdravého životního stylu. Jeho činnosti jsou převážně aktivizační. Budoucí sociální pedagogové se zde učí přímé výchovné činnosti manažerské sociálně pedagogické činnosti. Jejich profesionální kompetence jsou: Teoretická společenskovědní základna (filozofie, axiologie, historie pedagogiky, základy pedagogiky, psychologie, ontogenetická psychologie, sociologie) Aplikovaný a odborný základ (sociální pedagogika, sociální psychologie, výchova ve volném čase, pedagogická a psychologická diagnostika, speciální pedagogika) Osobností výcvik (poznávání sebe sama díky psychologickým a terapeutickým technikám, práce s klientem) Praktické dovednosti (získané absolvováním sociálních a volnočasových praxí) Dále si sociální pedagog vybírá z následujících profilací, kterými rozšiřuje svou dovednostní a znalostní základnu: dramatická výchova, technické a přírodovědné aktivity nebo speciální pedagogika. (Akreditační dokument, 2004) 14 a

15 2.4 Vymezení sociálního pedagoga vůči jiným odborníkům na ZŠ Kromě učitelů přichází dítě ve škole do styku i s jinými profesemi. Je to výchovný poradce, speciální pedagog, školní psycholog, metodik prevence. Zde je třeba vymezit, jaké jsou kompetence těchto odborníků. Díky tomu se projeví oblasti v životě školy, na které se zapomíná a které by právě sociální pedagog mohl svou činností vhodně vyplnit Výchovný poradce Hlavní úlohou výchovného poradce je zajišťovat kontakt se žáky na individuální i kolektivní rovině a také sledovat, jakým způsobem se žáci ve škole projevují a chovají. (Auger, 2005, s.103) Autorka dále dodává, že cílem práce výchovného poradce je za spolupráce i jiných odborníků, zvláště pak rodičů, odstranit příčiny problémů a být mediátorem ve vztahu učitel a žák. R. Vordová (2004) kritizuje, že pro výběr osobnosti výchovného poradce nejsou žádná jasně vymezená kritéria, chybí pro ně ucelená vzdělávací koncepce a zpochybňuje i kvalitu kurzů. Popírá, že je možné výkon činností výchovného poradce zvládat při plném učitelském úvazku. Také upozorňuje na to, že mnohdy chybí důvěra žáků, protože výchovný poradce je ten, kdo uděluje tresty. Ze zákona č. 72/2005 také vyplývá, že značnou část náplně práce výchovného poradce tvoří kariérové poradenství. Dále má výchovný poradce vyhledávat žáky, kteří potřebují zvláštní pozornost, jež zahrnuje i péči o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Zabývá se integrací postižených žáků. Zprostředkovává nové metody pedagogické diagnostiky a intervence a spolupráci s dalšími poradenskými zařízeními. J. Dančáková (2003) upozorňuje na skutečnost, že nejvíce se výchovný poradce zabývá kariérovým poradenstvím a řešením aktuálních problémů a již mu nezbývá čas na prevenci. To stejné uvádí i Mezera (2003), který říká, že je 15

16 nemožné řádně vykonávat všechny činnosti výchovného poradce vzhledem k časové dotaci pro jeho práci 1-3 hodiny týdně 8. Hlavní rozdíl mezi výchovným poradcem a sociální pedagogem je ten, že výchovným poradcem je zpravidla učitel se speciálním kurzem, kdežto sociální pedagog je vystudovanou profesí. Výchovný poradce se také zaměřuje spíše na již vzniklý problém. Domnívám se, že může nastat konflikt, jestliže má být mediátorem ve vztahu učitel a žák, protože výchovný poradce patří také do skupiny učitelů. Navíc se ukazuje, že ve výkonu role výchovného poradce jsou značné rezervy, spoustu činností nemůže ani časově zvládat. Přitom má zasahovat do řešení problémů žáků, což můžeme označit za velice důležitou funkci školy. Zde by bylo na místě, aby tyto činnosti byly vykonávány pečlivě a do hloubky. Tuto roli by mohl převzít či doplnit sociální pedagog Školní metodik prevence Metodik prevence má vykonávat tři základní činnosti. Metodickou a koordinační činnost ta obsahuje především tvorbu preventivních programů. Zaměřuje se přímo na vytyčené oblasti sociálně patologických jevů (záškoláctví, násilí, vandalismus, zneužívání, kriminalita, závislosti, problémy multikulturalismu, ). V této problematice vzdělává další pedagogické pracovníky. Dalším pilířem je informační činnost. Předává informace o primární prevenci pedagogickým pracovníkům a výsledky o ní dále zpracovává a prezentuje. Vytváří si databázi spolupracovníků školy v rámci prevence sociálně patologických jevů (poradny, zdravotnická zařízení, Policie ČR, sociální péče, ) Věnuje se i poradenské činnosti. Ta spočívá především ve vyhledávání žáků s rizikem či projevy sociálně patologických jevů, v pomoci třídním učitelům při jejich odhalování a řešení a integraci žáků s těmito poruchami. (Sbírka zákonů č. 72/2005, Příloha č. 3 k vyhlášce č. 72/2005 Sb.) Z výše uvedeného můžeme usoudit, že školní metodik prevence se věnuje především vyhledávání a práci s žáky, u kterých je riziko či projev sociálně patologického problému. Sociální pedagog by však svou práci zaměřil na 8 Podle počtu žáků školy 16

17 všechny žáky bez ohledu na diagnostikování nějakého problému a tak by mohl lépe preventivně působit. Sociální pedagog by měl jednak doplňovat práci metodika prevence, ale zajisté s ním i spolupracovat. Podněty od něj by mohl realizovat v praxi v rámci školních projektů, do své koncepce by zabudoval i problematiku sociálně patologických jevů a žáky tak aktivně zapojil do přemýšlení o těchto problémech a práce s výše uvedenými aktuálními otázkami Školní psycholog Školní psycholog pracuje s žáky na individuální úrovni, zaměřuje se na zvládání role žáka, motivaci, profesní orientaci apod. (Auger, 2005) Zde je tedy zřejmé, že opět jde o zvládání nějakých problémů či konfliktů. Školní psycholog se zabývá depistáží a diagnostikou jednotlivců, ale provádí i ankety a dotazníky týkající se klimatu třídy, školy. Dále provádí konzultační, poradenské a intervenční práce věnuje se individuální či skupinové práci se žáky, vede krizovou intervenci, zabývá se i problémy žáků při učení. V rámci metodické a vzdělávací práce pomáhá třídním učitelům, koordinuje poradenské služby ve škole a navazuje kontakty s pracovišti mimo školu. (Sbírka zákonů č. 72/2005, Příloha č. 3 k vyhlášce č. 72/2005 Sb.) Práce školního psychologa se zaměřuje nejvíce na případovou individuální práci a poradenství. Zabývá se spíše problémy, které může díky svým kompetencím spolu s žákem řešit. Sociální pedagog se naopak soustřeďuje na jednotlivce, skupiny i celou školu (v rámci ducha školy). Nezaměřuje se pouze na problémy, ale jeho potenciálním klientem je v podstatě každý návštěvník školy. Opět je tu prostor pro spolupráci a provázání práce obou těchto odborníků. Sociální pedagog může klienty školního psychologa více zapojit do života školy, poskytnout jim prostor k realizaci a zároveň nabízí své služby i všem ostatním aktérům školy Speciální pedagog Klienty speciálního pedagoga jsou žáci se specifickými vzdělávacími potřebami. Na ně zaměřuje svou depistážní a dále i diagnostickou a intervenční 17

18 činnost. Snaží se vytyčit jejich hlavní vzdělávací problémy a stanovit individuální vzdělávací plán. Pak s nimi pracuje a vyhodnocuje jejich pokroky. Zajišťuje speciální pomůcky a upravuje školní prostředí. V rámci metodické a koordinační činnosti pak participuje na integraci žáků se zdravotním postižením, navazuje spolupráci s ostatními odbornými institucemi a metodicky pracuje s ostatními pedagogickými pracovníky. (Sbírka zákonů č. 72/2005, Příloha č. 3 k vyhlášce č. 72/2005 Sb.) Práce speciálního pedagoga je úzce zaměřená na žáky se specifickými vzdělávacími potřebami a žáky tělesně postižené. Sociální pedagog může pomoci při jejich integraci. Opět se, na rozdíl od speciálního pedagoga, obrací na všechny aktéry školy a svou práci a intervenci zaměřuje na všechny žáky Romský asistent Údaje o romském asistentovi vychází z Informace MŠMT o zřízení romského asistenta v základní a střední škole. Pokud škola má konkrétní potřebu tohoto odborníka, může zde být ustanoven. Náplň jeho práce je potom následující: pomoc žákům při aklimatizaci na školní prostředí; pomoc pedagogům školy ve vlastní výchovně-vzdělávací činnosti při komunikaci s romskými dětmi, při individuálním přístupu k žákům a odstraňování výchovných a vzdělávacích potíží; pomoc při mimoškolních a mimotřídních činnostech třídy, školy; spolupráce s rodiči žáků; spolupráce s romskou komunitou v místě školy; přímá výchovná práce se žáky v rozsahu vyučovacích hodin týdně podle provozu a potřeb školy; organizování volnočasových aktivit. (Čech, Balážová, 2003, s. 91) Romský asistent má tedy primárně vytvářet komunikační kanál mezi školou, žákem a rodičem v rámci romského etnika. Je zřejmé, že se věnuje především problémům v rámci této komunity. Ale vytváří se tu také prostor pro spolupráci se sociálním pedagogem, který by jistě také mohl narazit na problémy s komunikací a navázání kontaktu s romskou komunitou. 18

19 Z předchozích údajů tedy vyplývá, že každý odborník ve škole je soustředěn především na svoji specifickou skupinu klientů. Sociální pedagog by se však měl zaměřit na všechny žáky, popřípadě i učitele. Může tak být větším přínosem pro primární prevenci. Právě pro tuto prevenci je důležité pracovat např. i s lidmi, u kterých jsme žádný problém nediagnostikovali. Pracujeme pak na budování jejich postojů k sobě, ostatním lidem, ke světu. Můžeme tak působit na volbu jejich životní cesty. Sociální pedagog by měl zcela jistě spolupracovat s těmito odborníky, čerpat z jejich podnětů a dále rozvíjet je ve své koncepci školy. 19

20 3 Objekty práce sociálního pedagoga na ZŠ V předchozích kapitolách jsme vymezili, jakými schopnostmi a dovednostmi sociální pedagog oplývá, jaké oblasti je schopen svým působením vyplnit. Nyní se zaměřme na možné OBJEKTY jeho práce na základní škole. To by byly pro sociálního pedagoga čtyři základní pilíře, kterým se věnují následující kapitoly: klima školy, žáci, učitelé, rodiče a veřejnost. Potřeba zaměření se na tyto oblasti je zřejmá z mnoha pedagogických publikací. Skalková (1993) zmiňuje, že je třeba překonat jednostranný intelektualismus a pasivitu školy, která nekoresponduje s potřebami žáků ani jiných aktérů ve vzdělávací instituci. 3.1 Klima školy Poslední dobou zaznamenáváme velký tlak na změnu celkového klimatu školy. Prozatím jde spíše o vyučování. Nyní je však nutné zaměřovat se i na pozitivní prostředí, které přesahuje pouhé vyučování. Má jít o prostor, kde se dítě učí vztahům, komunikaci a s radostí se vzdělává (Skalková, 1993). Havlínová (1994) říká, že právě po roce 1989 vznikl prostor pro změnu školního prostředí. Tato změna se má provést na základě vytvořené koncepce a za nezbytnost považuje podporu ze strany vedení. Zkušenosti ukazují, na potřebu společného ducha jednotlivé školy (Havlínová, 1994, s. 14). H. Kasíková (1997) důvod pro tato opatření vidí v tom, že i pro naši budoucnost je nutné, aby lidé uměli spolupracovat a utvářet pozitivní atmosféru. Čím dál více tráví děti volný čas individuálně (např. s počítačem) a proto by škola měla podporovat potřebu dětí sdružovat se a aktivizovat jejich společnou činnost. Autorky Havlínová a Dvořáčková (1994) však v pojednání o klimatu škol uvádějí, že je to sice často skloňovaný pojem a již také učitelé si uvědomují jeho důležitost, ale přiznávají, že je tu co dohánět. Realita je taková, že klima školy se přebudovává pouze v rámci určitých projektů, které si změnu klimatu školy berou za hlavní cíl koncepce školy. Můžeme se setkat i s případy špatného klimatu. Těm se věnuje J. Prokop (1996). Rozděluje je následovně: 20

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

28. Školní psycholog. Anotace. Téma: systémová podpora

28. Školní psycholog. Anotace. Téma: systémová podpora 28. Školní psycholog Téma: systémová podpora Anotace Školní psycholog je poměrně nová profese, která se začala prosazovat a formovat v 90. letech minulého století. Postupně se čím dál více etabluje v praxi

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI:

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI: INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI: Školské poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních Školní psycholog, školní speciální pedagog Mgr. Pavla Kubíčková Školní speciální pedagog, speciální pedagog

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 ZŠ T. G. Masaryka Kutná Hora, Jiráskovy sady 387 Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 Mgr. Bc. Zdenka Mačinová, ředitelka školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015 2017

Více

V l a s t n í p r o g r a m

V l a s t n í p r o g r a m S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark V l a s t n í p r o g r a m 1. Koordinace preventivních

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí, žáků a studentů

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice Školní rok 2013/2014 Zpracovala:Mgr. Irena Novotná OBSAH 1. Úvod 2. Cíl minimálního preventivního

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve školním roce 26/7 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: PPP Opava 1. Úvod

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA 412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK 2013 2015

Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK 2013 2015 Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK 2013 2015 Strategie primární prevence rizikových projevů chování (dále jen Strategie) 2013-2015 vychází z: 1. Závěrečné zprávy - hodnocení

Více

Základní škola a mateřská škola Řečany nad Labem KONCEPCE ROZVOJE ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Základní škola a mateřská škola Řečany nad Labem KONCEPCE ROZVOJE ZÁKLADNÍ ŠKOLY Základní škola a mateřská škola Řečany nad Labem KONCEPCE ROZVOJE ZÁKLADNÍ ŠKOLY ZÁKLADNÍ OBLASTI: 1. Vzdělávací program - poskytnout žákům, co nejkvalitnější základ všeobecného vzdělání 2. Mimoškolní

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok: 2014/ 2015 Základní škola praktická a základní škola speciální Ostrov Adresa školy: Krušnohorská 304, 363 01 OSTROV Telefon: 730 585 022, 730 329109, 730 329 108

Více

PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE

PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE Školní psycholog - poskytuje poradenství žákům (cílové skupině) - poskytuje a

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016 S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb

III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb Hlavní oblasti hodnocení činnosti škol a školských A: Rovnost příležitostí ke vzdělávání B: Vedení školy/školského III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb Kritéria

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Výchovný poradce: Ing. Monika Hodaňová Konzultační hodiny: Konzultace se domlouvají individuálně osobně, telefonicky

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

PEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ

PEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ PEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Miloslav Rotport Kostelec nad Černými lesy 15. května 2008 Struktura vystoupení 1. Složky standardu učitele odborných předmětů 2.

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Konference Školského managementu 7. 8. června 2012 Manažerské inspirace

Konference Školského managementu 7. 8. června 2012 Manažerské inspirace Konference Školského managementu 7. 8. června 2012 Manažerské inspirace Rozdělení činností zástupce ředitele, jejich role v řízení školy jedna z možností Velké ideály nepotřebují jen křídla, ale i vhodný

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2013/2014

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2013/2014 Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2013/2014 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování grafů: Pedagogicko-psychologická

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012 Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: Pedagogicko-psychologická

Více

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 1. Spolupráce VP s vedením školy - shromažďování údajů o uchazečích s SPU - informační materiály a přihlášky na VŠ - dny otevřených dveří spolupráce

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013 Metodik prevence sociálně patologických jevů Roční plán práce zabezpečuje Mgr. Pavel Hrabina Konzultační hodiny pro žáky a rodiče: kdykoliv

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení.

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

Počet nepřímých beneficientů projektu:

Počet nepřímých beneficientů projektu: Číslo rozhodnutí MŠMT 8551/2014 Název projektu Chceme dojít dále Název příjemce ZŠ Praha 3, Cimburkova 18/600 Adresa příjemce Cimburkova 18/600, 130 00 Praha 3 Osoba oprávněná jednat jménem příjemce Počet

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo do roku 2011 Projednáno AR SVŠE 23. 11. 2007 1. Východiska dlouhodobého záměru Dlouhodobý záměr Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EHIO1 ZŠ a MŠ, Čs. armády 1026 73581 Bohumín-Nový Bohumín MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2013/14 je

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola a Mateřská škola Dražice, okr. Tábor, 391 31 Dražice Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Škola:

Více

Příklad dobré praxe IV

Příklad dobré praxe IV Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Olga Gajdošíková

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Základní škola logopedická s. r. o., Paskovská 65/92, 720 00 Ostrava-Hrabová Minimální preventivní program Strana: 1/8

Základní škola logopedická s. r. o., Paskovská 65/92, 720 00 Ostrava-Hrabová Minimální preventivní program Strana: 1/8 Strana: 1/8 1. Základní údaje o škole Název a adresa školy, pro Základní škola logopedická s.r.o., kterou platí tento MPP Jméno a příjmení ředitele Mgr. René Macháč Telefon na ředitele 596 735 470 E-mail

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Občanská výchova Vyučovací předmět Občanská výchova je tvořen z obsahu vzdělávacího

Více

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

Klíčové aktivity projektu. KA 3 Praktické kompetence pro začínající pedagogy

Klíčové aktivity projektu. KA 3 Praktické kompetence pro začínající pedagogy Klíčové aktivity projektu KA 3 Praktické kompetence pro začínající pedagogy Podrobný popis realizace klíčové aktivity Cílová skupina (začínající pedagogičtí pracovníci středních zemědělských a lesnických

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více