Sociální pedagog na základní škole

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociální pedagog na základní škole"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra Sociální pedagogiky Sociální pedagog na základní škole Bakalářská práce Brno 2006 Autor práce: Lenka Čerstvá Vedoucí práce: PhDr. Tomáš Čech, Ph.D.

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, dne Lenka Čerstvá 2

3 Poděkování Děkuji PhDr. Tomáši Čechovi Ph.D. za odborné vedení mé práce a za cenné rady, které mně poskytl. 3

4 OBSAH: ÚVOD ZÁKLADNÍ ŠKOLA, POŽADAVKY NA PŘEMĚNU ŠKOLY SOCIÁLNÍ PEDAGOG VĚDNÍ OBOR SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA SOCIÁLNÍ PEDAGOG DOVEDNOSTI, ZNALOSTI, KOMPETENCE SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A VOLNÝ ČAS NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ V BRNĚ VYMEZENÍ SOCIÁLNÍHO PEDAGOGA VŮČI JINÝM ODBORNÍKŮM NA ZŠ VÝCHOVNÝ PORADCE ŠKOLNÍ METODIK PREVENCE ŠKOLNÍ PSYCHOLOG SPECIÁLNÍ PEDAGOG ROMSKÝ ASISTENT OBJEKTY PRÁCE SOCIÁLNÍHO PEDAGOGA NA ZŠ KLIMA ŠKOLY SLOŽKY KLIMATU ŠKOLY DŮLEŽITÉ ASPEKTY KLIMATU ŠKOLY PROJEKT ZDRAVÁ ŠKOLA PODLE M. HAVLÍNOVÉ (1998) ŽÁCI VYBRANÉ PROBLÉMY ŽÁKŮ VE ŠKOLE I MIMO NI MOŽNOSTI AKTIVIT S ŽÁKY UČITELÉ UČITELSTVÍ PRO PRVNÍ STUPEŇ A SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA PROBLÉMY UČITELŮ SUPERVIZNÍ SKUPINY, TÝMY VZÁJEMNÉ POMOCI VOLNOČASOVÉ AKTIVITY RODIČE A VEŘEJNOST MOŽNOSTI AKTIVIT SOCIÁLNÍ PEDAGOG NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE? ETAPY ZAČLENĚNÍ EMPIRICKÁ ČÁST CÍL VÝZKUMNÉ ČÁSTI METODY, TECHNIKY SBĚRU DAT VÝBĚR VÝZKUMNÉHO VZORKU PRŮBĚH VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ANALÝZA A INTERPRETACE DAT JAK MŮŽE SOCIÁLNÍ PEDAGOG VE ŠKOLE FUNGOVAT KLIMA A VZTAHY VE ŠKOLE I MIMO NI

5 5.6.2 VOLNÝ ČAS A TRADICE PROBLÉMY ŠKOLY JAK MŮŽE SOCIÁLNÍ PEDAGOG PRACOVAT S ŽÁKY PROBLÉMY ŽÁKŮ JAK SE PROBLÉMY ŘEŠÍ JAK SE ŽÁCI ZAPOJUJÍ SOCIÁLNÍ PEDAGOG A UČITELÉ CO ZTĚŽUJE PRÁCI UČITELŮ JAK TYTO PROBLÉMY ŘEŠIT SOCIÁLNÍ PEDAGOG V KONTAKTU S RODIČI JAKÉ PROBLÉMY PŘINÁŠÍ VZTAH S RODIČI JAKÝMI FORMAMI NAVAZUJEME S RODIČI VZTAH POHLED ŘEDITELŮ NA PROFESI SOCIÁLNÍHO PEDAGOGA OBJEKTY PRÁCE SOCIÁLNÍHO PEDAGOGA BY MOHLY BÝT JAKÉ AKTIVITY SE OD SOCIÁLNÍHO PEDAGOGA OČEKÁVAJÍ S KÝM BY MĚL SOCIÁLNÍ PEDAGOG SPOLUPRACOVAT ZÁVĚRY, SHRNUTÍ ZÁVĚR RESUMÉ POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY

6 Úvod Veřejnost, pedagogové i školství samotné neustále volají po změnách ve výchově a vzdělávání. Hlavními pilíři změn mají být demokratizace, humanizace a liberalizace. (Spilková, 1997) V praxi se však setkáváme s tím, jak je složité tyto cíle uskutečňovat a školu přeměňovat v místo, kde se žáci jen neučí, ale kde především žijí. O těchto principech zajisté školy ví, ale chybí jim koncepční přístup ke změnám a jejich realizaci. Zároveň s tímto děním vyrůstá v České republice poměrně mladá profese sociálního pedagoga. Není zatím ještě pevně ukotvena a hledá své uplatnění. Okruhy znalostí, dovedností a kompetencí však mohou zavést sociálního pedagoga i do školy. Mé pojednání bakalářské práce se zabývá právě tím, jak může sociální pedagog napomoci k modernizaci školy, jejímu oživení a zpříjemnění. Zde se bude jednat o základní školu, protože právě v ní žáci tráví podstatnou část svého života, zvláště pak období, které je rozhodující z hlediska jejich zájmů, řešení konfliktů, problémů a postojů pro budoucí život. Cílem mé práce je zjistit: Jak by základní škola uplatnila práci sociálního pedagoga. Protože víme, jaké by měl mít sociální pedagog kompetence, znalosti a dovednosti, zaměřím se především na potřeby, přání a možnosti školy. Výslednicí mé práce bude stanovení možností práce sociálního pedagoga na základní škole. To by mohlo pomoci vymezit prostor pro vstup této profese do zmíněné instituce. Pro lepší uchopení problému profese sociálního pedagoga vztáhnu výzkum k absolventům denního studia oboru Sociální pedagogika a volný čas na Masarykově univerzitě v Brně. Na začátku představím požadavky na přeměnu školy a tím uvedu problémy, ve kterých by mohl sociální pedagog intervenovat. Pro to, abychom ujasnili jeho kompetence, zmíním základní informace o oboru sociální pedagogika a podrobněji rozvedu znalosti a dovednosti sociálního pedagoga. Poté je nutné zařadit ho mezi odborníky na základní škole. Nastíním možnosti spolupráce s výchovným poradcem, školním metodikem prevence, školním psychologem, speciálním pedagogem a romským asistentem. Pokusím se vymezit prostor, kam tito odborníci svou prací nedosahují. Domnívám se, že 6

7 ve škole jsou právě taková slepá místa, o která se koncepčně nikdo nestará, tou pravou oblastí, kde může sociální pedagog zasáhnout. Abychom lépe pochopili konkrétní práci sociálního pedagoga na základní škole, vymezíme objekty jeho působení (klima školy, žáci, učitelé, rodiče a veřejnost) a konkrétní možnosti práce s nimi. Dále se pokusím uvést příklad začlenění sociálního pedagoga na základní školu. Ve výzkumné části je využita kvalitativní technika výzkumu. Data jsou zjišťována metodou rozhovoru a cílem bylo od respondentů (ředitelů základních škol) zjistit jejich představu o úloze sociálního pedagoga na základní škole. Na tyto údaje pak mohou sociální pedagogové reagovat při přípravě na své budoucí povolání. Rovněž doufám, že zmíněná data povedou k zamyšlení nad možností uplatnění sociálního pedagoga jako stálého pracovníka základní školy. Při studiu a koncipování práce jsem čerpala převážně z pedagogické literatury, která řeší moderní přístupy k fungování školy a problémy české školy při její přeměně v humanistickou, otevřenou a přátelskou instituci. Důvodem k napsání této práce je mimo jiné i snaha naznačit odlišný přístup ke změně školy a řešení problémů v ní. Důležitým aspektem je zaměření se na oblasti, které mnohdy zůstávají neřešeny. To bývají zejména ty problémy, na které nemá nikdo čas nebo se do kterých se zasahuje náhodně a pouze tehdy, když ten čas zbude. Snahou je vymezit pro školu osobnost, která je zde právě proto, aby se těmto problémům věnovala zcela koncepčně a efektivně. Sociální pedagog se zde může plně zaměřit na oblasti, které jsou v odborné literatuře mnohdy uváděny jako zanedbávané, preventivní působení (a to jak na žáky, učitele i rodiče) a tvorbu atmosféry školy, ducha školy. (Rýdl, 1993) 7

8 1 Základní škola, požadavky na přeměnu školy Cílem mé práce je možnost umístění sociálního pedagoga na základní škole. Chci zde vyslovit podněty pro jeho zařazení do struktury základní školy a na tomto základě vymezit oblasti, ve kterých může díky svým kompetencím působit. Základní škola byla zvolena díky tomu, že zde žáci tráví podstatnou část svého života od šesti do patnácti let svého věku. Je to období, kdy se formují jejich postoje, myšlení a schopnost řešit složité životní situace. Žák se přitom dostává i do spousty problémů, kterým by škola měla předcházet a měla by je také umět řešit. Sociální pedagog zde může najít díky svým kompetencím velké pole působnosti. Změny jsou skutečně zapotřebí - škola má směřovat k humanizaci a dbát na sociální stránku výchovné a vzdělávací činnosti. M. Havlínová (1998, s. 29) to podporuje následovně: Konstatuje se, že hlavním úkolem školy už nemůže být vyučování, protože dnešní rodina plní jen některé ze svých někdejších funkcí. Doporučuje se, aby škola ve zvýšené míře přebírala výchovnou roli, plnila funkce socializační. Tyto výroky však bývají mnohdy uvedeny spíše jako doporučení a do praxe se dostávají pomalu. Autorka také poukazuje, že na to, jak má být škola institucí, která přináší pozitivní dopady, shromažďuje i spoustu rizik, která mohou být adaptační, výkonová, mezilidská, sociální, psychologická, zdravotní s účinky krátkodobými, ale i s dlouhodobými až celoživotními. (Havlínová, 1998, s. 55) Je zajisté potřebné tato rizika tlumit a pracovat s nimi. Základní pravidla pro přeměnu školy definovala řada autorů. Například J. Kozlík (1998) uvádí nutnost zaměnit školu normativní za svobodnou, pasivní za tvořivou a odpudivou za přitažlivou. Ve stejném duchu pokračuje i K. Rýdl (1993, s. 28): Zřejmě nejdůležitějším faktorem plně oprávněného požadavku humanizace školy není ideální rozvrh hodin ani modernizace vybavení školy či zefektivnění učebního plánu, ale určitě atmosféra školy (její duch) Vůbec nejvíce je české školství kritizováno za: - normativnost a uniformnost školy - zahlcení informacemi bez prožitku a praxe - autoritativní a manipulativní vztah učitele a žáka 8

9 - kladení většího důrazu na vnější disciplínu na úkor vnitřní kázně - pomíjení emocionálního, mravního a volního rozvoje, chybějící důraz na hodnoty - převládající pasivitu ve škole - deformovaný přístup k chybám žáka, které jsou primárně v procesu učení pozitivní (ve škole je však za ně trestán) - izolovanost školy (vůči rodičům i veřejnosti) - posuzování učitelů podle jejich vědomostí na úkor dovedností Hlavní změny mají spět ke třem cílům demokratizaci tu vidíme nejen v rovném přístupu ke vzdělání, ale také v demokratickém jednání přímo na půdě školy. Velký důraz je kladen na humanizaci, ve které jde, v duchu myšlenky J. A. Komenského škola dílnou lidskosti, o polidštění školy, důraz na vztahy a formování osobnosti a výchovu v hodnoty. Dalším cílem moderní školy je liberalizace, která předpokládá respekt k právům jedince, k jeho rozhodování, ale i výchovu k odpovědnosti. Týká se také možnosti škol rozhodovat o svých vzdělávacích programech. Škola má funkci personalizační 1, kvalifikační 2, socializační 3 a integrační 4. (Prokop, 1996) Jako nejdůležitější stránka tu vystupuje faktor formování osobnosti, která dokáže fungovat ve společnosti a mezilidských vztazích. K čemu tedy směřovat? Můžeme se inspirovat myšlenkami K. Rýdla (1993, s. 95): Znaky dobré školy jsou např.: - když se žáci a učitelé již dobře znají a tolerují vzájemné zvláštnosti, - když v učitelském kolektivu nejsou vedeny frakční boje, - když škola nezná chaos, surovost, vandalství, nezodpovědnost, - když se v nich stále něco pro žáky děje, - když má škola příjemnou atmosféru, - když je jasné, že učitelé mají čas pro školu, - když se žáci nenudí, - když si žáci váží učitelů a naopak, 1 Důraz na individualitu, její podporu, výstavbu osobnosti žáka (Prokop, 1996) 2 Formování dovedností a znalostí důležitých k pracovnímu výkonu (Prokop, 1996) 3 Žák se učí rolím, fungování v instituci, seznamuje se se systémem odměn a trestů, (Prokop, 1996) 4 Uvedení žáka do života ve státě, společnost apod. (Prokop, 1996) 9

10 - když se dětem nechce po vyučování domů, - když dokáže posilovat v dítěti pocit zodpovědnosti, - když si učitelé ani žáci neuvědomují, že jsou v organizovaném systému, - když lze činnost společně plánovat, atd. atd. Je zřejmé, že základní škola už není výhradním místem pro získávání informací z rozličných vědních oborů, ale má klást stejný důraz i na život ve škole. Na dítě zde nepůsobí pouze výklad učitele, ale i prostředí, mezilidské vztahy a duch školy. Stejně tak, jak se věnujeme výuce, musíme se věnovat i výchově ve škole. Jak je patrné, oblast, kde je nutno zasáhnout, je široká. Zřejmě nebude stačit, aby se každý učitel snažil vydat co nejvíce energie. Je zkrátka nutné, aby se těchto aktivit naplno ujala kvalifikovaná osoba. A to je právě ideální prostor pro sociálního pedagoga. Ten ví, jak pracovat s osobností žáka, dokáže připravit příjemné prostředí a vytvářet koncepce, které by škole pomáhaly co nejvíce se přiblížit ideálům o představách moderní školy. Domnívám se, že díky souvislé práci sociálního pedagoga by škola dosáhla významnějších úspěchů, než díky roztříštěné snaze jednotlivců. Navíc podporu pro tyto aktivity můžeme vidět v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání, který je oporou reformy českého školství. Zde je uvedeno, že škola musí rozvíjet klíčové kompetence 5, které prolínají celým vzdělávacím a výchovným procesem ve škole. Získávání těchto kompetencí je celoživotní proces, ale velký důraz klademe právě na základní školu. V obsahu Rámcového vzdělávacího programu (2005) jsou uvedeny následující kompetence: k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální, personální a pracovní kompetence. Sociální pedagog pak může ovlivnit rozvoj kompetencí především sociálních a personálních. V dokumentu Rámcový vzdělávací program jsou popsány jako schopnost zvládat práci v týmu, orientovat se a cítit se dobře v mezilidských vztazích, nebát se vystupovat v rámci skupiny a umět čerpat ze sociálních kontaktů. Na základě těchto předpokladů pak také celkově formovat a posilovat svou osobnost. Tak má být podpořen pocit sebeúcty a sebeuspokojení žáků. 5 souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot pro osobní rozvoj každého člena společnosti. (RVP, část C, 2005, s. 3) 10

11 2 Sociální pedagog Hlavním úkolem této práce je rozvést myšlenku o sociálním pedagogovi jako novém odborníkovi na základní škole. Pro ujasnění profese sociálního pedagoga představuje tato kapitola vědní obor Sociální pedagogika a charakterizuje osobnost sociálního pedagoga. Dále jej vymezuje vůči ostatním odborníkům ve škole. Díky tomu odhalíme jeho možné pole působnosti, což také potvrzuje oprávněnost myšlenky potřeby sociálního pedagoga na základní škole. 2.1 Vědní obor sociální pedagogika Sociální pedagogika u nás ještě není zcela ukotveným oborem. Ne každý ví, jakou část pedagogiky tento pojem zahrnuje. Pro ujasnění pokládám za nutné obor krátce představit. Kraus (2001, s.12) definuje sociální pedagogiku jako disciplínu, která se zaměřuje na problémy patologického charakteru, marginálních skupin, částí populace ohrožených ve svém rozvoji a potencionálně deviantně jednajících, ale především na celou populaci ve smyslu vytváření souladu mezi jejich potřebami jedince a společnosti, na utváření optimálního způsobu života v dané společnosti. Stěžejní tedy je, že se zabývá potřebami všech jedinců, každý člověk tedy je potenciálním objektem sociální pedagogiky. Díky tomu je náplní sociální pedagogiky široké spektrum aktivit. Hlavní osobností, která se zasloužila o rozvoj sociální pedagogiky u nás, je G. A. Lindner ( ). Za kolébku této disciplíny však považujeme Německo 6. V naší zemi zaznamenala velký rozvoj v období I. republiky, avšak systematicky se jí nikdo nevěnoval. Dále obor spíše stagnuje. Vývoj spatřujeme znovu po roce Sociální pedagogika se vyčleňuje jako samostatný obor, na zavedení do praxe se však nahlíží ze spousty různých pohledů. (Kraus, 2001) Sociální pedagogika má široké spektrum činností. Řeší následující problémy: a) vlastní výchovná činnost (především spojená s ovlivňováním volného času), 6 Zakladatelé P. Natorp, A. Diesterweg 11

12 b) sociální výchovná práce v nejrůznějších výchovných zařízení včetně škol, c) činnost reedukační, resocializační (včetně penitenciální a postpenitenciální péče), d) činnosti poradenské, depistážní, e) organizování různých akcí (táborů, kurzů apod.), f) tvorba programů, projektů, g) vzdělávání (výchovných, sociálních pracovníků), osvěta (rodičovské veřejnosti), h) vědecko výzkumná činnost (v rámci resortních institucí, vysokých škol, občanských sdružení apod.) (Kraus, 2001, s.15) 2.2 Sociální pedagog Z předchozího vyplývá, že profese sociálního pedagoga není i přes všechny snahy stále ještě určena. Klíma (1993, in Kraus, 2001, s. 34) uvádí definici sociálního pedagoga následovně: Lze ho charakterizovat jako specializovaného odborníka vybaveného teoreticky, prakticky a koncepčně pro záměrné působení na osoby a sociální skupiny především tam, kde životní způsob, životní praxe těchto jednotlivců či sociálních skupin se vyznačuje destruktivním či nekreativním způsobem uspokojování potřeb a utváření vlastní identity. Má tedy dvojí dimenzi. Sociální (díky níž se umí orientovat v sociálních událostech) a pedagogickou, která představuje schopnosti, které tato profese využívá k realizaci svých aktivit. Přestože není striktně dána náplň, L. Gulová (2002) hovoří o větších možnostech při uplatnění sociálního a volnočasového pedagoga díky uvolnění po roce Jako hlavní argumenty pro větší využití tohoto povolání uvádí dnešní dobu prázdnoty a individualismu. S tím souvisí špatné trávení volného času, které lidi nenaplňuje, ze kterého nezískávají kvalitní hodnoty. Zřetelný je i dopad krize rodiny a nestabilita hodnot v naší společnosti. Pro člověka podílejícího se na výchově našich dětí pak platí: Nároky na kvalitu jeho lidských vlastností i kvalitu vzdělání neustále stoupají. (Gulová, 2002, s. 114) Proto již nestačí pro práci, která souvisí s výchovou dětí pouhé nadšení, ale 12

13 také kvalitní vzdělání, které zahrnuje i znalosti z pedagogiky, psychologie a dalších společenskovědních disciplín Dovednosti, znalosti, kompetence Sociální pedagog je vybaven vědomostmi širokého společenskovědního základu, speciálními poznatky ze sociální pedagogiky, nezbytná je pro něj i pedagogika volného času, v rámci níž organizuje volnočasové aktivity, ovládá metody sociálně výchovné práce. Důraz je kladen na jeho praktickou přípravu, ze které vyplývají dovednosti v sociální komunikaci a diagnostice. Díky ní aplikuje metody sociálně pedagogické prevence i terapie. O své práci vede dokumentaci. Důležitá je pro něj i schopnost asertivního řešení problémů. Sociální pedagog zvládá i dnes tolik žádanou tvorbu projektů. K těmto znalostem a dovednostem přiřazujeme kreativní, flexibilní, vyrovnanou a aktivní osobnost, která dokáže všechny tyto kompetence využít v praxi (Kraus, 2001). Gulová (2002) dále doplňuje potřebu taktu, organizačních schopností a dovedností v oblasti zájmových činností. Sociální pedagog se musí orientovat v současném dění a vlivu médií. Jde příkladem a díky přirozené autoritě má umět zaujmout k jeho nabízeným aktivitám. Sociální pedagogika využívá dvou hlavních činností: Integrační tu představuje pomoc, podpora, překonávání překážek, rozvojové týká se celé populace a jejího životního stylu a volného času (Kraus, 2001). Z. Bakošová (2005) také uvádí kompetence 7 sociálního pedagoga. Jsou to schopnosti, které jsou u profesí v současné době více ceněny než rozsah samotných znalostí. Je to výchova, vzdělávání a sebevzdělávání, sebevýchova, převýchova, poradenství, prevence, intervence, manažerská kompetence. Tyto kompetence jsou podmíněné vysokoškolským vzděláním a praxí. Bakošová tyto kompetence zasazuje do prostředí školy. Domnívá se, že sociální pedagog má pracovat jak s žáky, tak s pedagogy. S žáky řeší jejich začlenění do kolektivu, sociální komunikaci, problémy dětí v rodině, orientuje se i na zdravý životní styl, zabývá se šikanou, záškoláctvím a závislostmi. Intervenci k učitelům vidí především v pomoci začínajícím učitelům, v předcházení syndromu vyhoření (relaxace a psychohygiena) a v neposlední 7 Oprávněnost určitým způsobem zasahovat (Bakošová, 2005) 13

14 řadě by měl sociální pedagog podněcovat další vzdělávání učitelů (vede knižní novinky, organizuje a vyhledává vzdělávací kurzy, ). 2.3 Sociální pedagogika a volný čas na Masarykově univerzitě v Brně Pro jasnější vymezení bakalářské práce a jejího výzkumu bude na tomto místě uvažováno o sociálním pedagogovi Masarykovy univerzity v Brně, z katedry Sociální pedagogiky. Zde je možnost studovat obor Sociální pedagogika a volný čas prezenční či kombinovanou bakalářskou formou a dále pokračovat programem magisterským formou kombinovanou. Vzdělání sociálního pedagoga výše uvedeného oboru se skládá z odborného a aplikovaného základu oboru sociální pedagogiky a rovněž tří odborných profilací. Sociální pedagog je tu vzděláván pro výchovné působení na děti, mládež i dospělé. Soustředí se na ovlivnění jejich zájmů, postojů a zdravého životního stylu. Jeho činnosti jsou převážně aktivizační. Budoucí sociální pedagogové se zde učí přímé výchovné činnosti manažerské sociálně pedagogické činnosti. Jejich profesionální kompetence jsou: Teoretická společenskovědní základna (filozofie, axiologie, historie pedagogiky, základy pedagogiky, psychologie, ontogenetická psychologie, sociologie) Aplikovaný a odborný základ (sociální pedagogika, sociální psychologie, výchova ve volném čase, pedagogická a psychologická diagnostika, speciální pedagogika) Osobností výcvik (poznávání sebe sama díky psychologickým a terapeutickým technikám, práce s klientem) Praktické dovednosti (získané absolvováním sociálních a volnočasových praxí) Dále si sociální pedagog vybírá z následujících profilací, kterými rozšiřuje svou dovednostní a znalostní základnu: dramatická výchova, technické a přírodovědné aktivity nebo speciální pedagogika. (Akreditační dokument, 2004) 14 a

15 2.4 Vymezení sociálního pedagoga vůči jiným odborníkům na ZŠ Kromě učitelů přichází dítě ve škole do styku i s jinými profesemi. Je to výchovný poradce, speciální pedagog, školní psycholog, metodik prevence. Zde je třeba vymezit, jaké jsou kompetence těchto odborníků. Díky tomu se projeví oblasti v životě školy, na které se zapomíná a které by právě sociální pedagog mohl svou činností vhodně vyplnit Výchovný poradce Hlavní úlohou výchovného poradce je zajišťovat kontakt se žáky na individuální i kolektivní rovině a také sledovat, jakým způsobem se žáci ve škole projevují a chovají. (Auger, 2005, s.103) Autorka dále dodává, že cílem práce výchovného poradce je za spolupráce i jiných odborníků, zvláště pak rodičů, odstranit příčiny problémů a být mediátorem ve vztahu učitel a žák. R. Vordová (2004) kritizuje, že pro výběr osobnosti výchovného poradce nejsou žádná jasně vymezená kritéria, chybí pro ně ucelená vzdělávací koncepce a zpochybňuje i kvalitu kurzů. Popírá, že je možné výkon činností výchovného poradce zvládat při plném učitelském úvazku. Také upozorňuje na to, že mnohdy chybí důvěra žáků, protože výchovný poradce je ten, kdo uděluje tresty. Ze zákona č. 72/2005 také vyplývá, že značnou část náplně práce výchovného poradce tvoří kariérové poradenství. Dále má výchovný poradce vyhledávat žáky, kteří potřebují zvláštní pozornost, jež zahrnuje i péči o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Zabývá se integrací postižených žáků. Zprostředkovává nové metody pedagogické diagnostiky a intervence a spolupráci s dalšími poradenskými zařízeními. J. Dančáková (2003) upozorňuje na skutečnost, že nejvíce se výchovný poradce zabývá kariérovým poradenstvím a řešením aktuálních problémů a již mu nezbývá čas na prevenci. To stejné uvádí i Mezera (2003), který říká, že je 15

16 nemožné řádně vykonávat všechny činnosti výchovného poradce vzhledem k časové dotaci pro jeho práci 1-3 hodiny týdně 8. Hlavní rozdíl mezi výchovným poradcem a sociální pedagogem je ten, že výchovným poradcem je zpravidla učitel se speciálním kurzem, kdežto sociální pedagog je vystudovanou profesí. Výchovný poradce se také zaměřuje spíše na již vzniklý problém. Domnívám se, že může nastat konflikt, jestliže má být mediátorem ve vztahu učitel a žák, protože výchovný poradce patří také do skupiny učitelů. Navíc se ukazuje, že ve výkonu role výchovného poradce jsou značné rezervy, spoustu činností nemůže ani časově zvládat. Přitom má zasahovat do řešení problémů žáků, což můžeme označit za velice důležitou funkci školy. Zde by bylo na místě, aby tyto činnosti byly vykonávány pečlivě a do hloubky. Tuto roli by mohl převzít či doplnit sociální pedagog Školní metodik prevence Metodik prevence má vykonávat tři základní činnosti. Metodickou a koordinační činnost ta obsahuje především tvorbu preventivních programů. Zaměřuje se přímo na vytyčené oblasti sociálně patologických jevů (záškoláctví, násilí, vandalismus, zneužívání, kriminalita, závislosti, problémy multikulturalismu, ). V této problematice vzdělává další pedagogické pracovníky. Dalším pilířem je informační činnost. Předává informace o primární prevenci pedagogickým pracovníkům a výsledky o ní dále zpracovává a prezentuje. Vytváří si databázi spolupracovníků školy v rámci prevence sociálně patologických jevů (poradny, zdravotnická zařízení, Policie ČR, sociální péče, ) Věnuje se i poradenské činnosti. Ta spočívá především ve vyhledávání žáků s rizikem či projevy sociálně patologických jevů, v pomoci třídním učitelům při jejich odhalování a řešení a integraci žáků s těmito poruchami. (Sbírka zákonů č. 72/2005, Příloha č. 3 k vyhlášce č. 72/2005 Sb.) Z výše uvedeného můžeme usoudit, že školní metodik prevence se věnuje především vyhledávání a práci s žáky, u kterých je riziko či projev sociálně patologického problému. Sociální pedagog by však svou práci zaměřil na 8 Podle počtu žáků školy 16

17 všechny žáky bez ohledu na diagnostikování nějakého problému a tak by mohl lépe preventivně působit. Sociální pedagog by měl jednak doplňovat práci metodika prevence, ale zajisté s ním i spolupracovat. Podněty od něj by mohl realizovat v praxi v rámci školních projektů, do své koncepce by zabudoval i problematiku sociálně patologických jevů a žáky tak aktivně zapojil do přemýšlení o těchto problémech a práce s výše uvedenými aktuálními otázkami Školní psycholog Školní psycholog pracuje s žáky na individuální úrovni, zaměřuje se na zvládání role žáka, motivaci, profesní orientaci apod. (Auger, 2005) Zde je tedy zřejmé, že opět jde o zvládání nějakých problémů či konfliktů. Školní psycholog se zabývá depistáží a diagnostikou jednotlivců, ale provádí i ankety a dotazníky týkající se klimatu třídy, školy. Dále provádí konzultační, poradenské a intervenční práce věnuje se individuální či skupinové práci se žáky, vede krizovou intervenci, zabývá se i problémy žáků při učení. V rámci metodické a vzdělávací práce pomáhá třídním učitelům, koordinuje poradenské služby ve škole a navazuje kontakty s pracovišti mimo školu. (Sbírka zákonů č. 72/2005, Příloha č. 3 k vyhlášce č. 72/2005 Sb.) Práce školního psychologa se zaměřuje nejvíce na případovou individuální práci a poradenství. Zabývá se spíše problémy, které může díky svým kompetencím spolu s žákem řešit. Sociální pedagog se naopak soustřeďuje na jednotlivce, skupiny i celou školu (v rámci ducha školy). Nezaměřuje se pouze na problémy, ale jeho potenciálním klientem je v podstatě každý návštěvník školy. Opět je tu prostor pro spolupráci a provázání práce obou těchto odborníků. Sociální pedagog může klienty školního psychologa více zapojit do života školy, poskytnout jim prostor k realizaci a zároveň nabízí své služby i všem ostatním aktérům školy Speciální pedagog Klienty speciálního pedagoga jsou žáci se specifickými vzdělávacími potřebami. Na ně zaměřuje svou depistážní a dále i diagnostickou a intervenční 17

18 činnost. Snaží se vytyčit jejich hlavní vzdělávací problémy a stanovit individuální vzdělávací plán. Pak s nimi pracuje a vyhodnocuje jejich pokroky. Zajišťuje speciální pomůcky a upravuje školní prostředí. V rámci metodické a koordinační činnosti pak participuje na integraci žáků se zdravotním postižením, navazuje spolupráci s ostatními odbornými institucemi a metodicky pracuje s ostatními pedagogickými pracovníky. (Sbírka zákonů č. 72/2005, Příloha č. 3 k vyhlášce č. 72/2005 Sb.) Práce speciálního pedagoga je úzce zaměřená na žáky se specifickými vzdělávacími potřebami a žáky tělesně postižené. Sociální pedagog může pomoci při jejich integraci. Opět se, na rozdíl od speciálního pedagoga, obrací na všechny aktéry školy a svou práci a intervenci zaměřuje na všechny žáky Romský asistent Údaje o romském asistentovi vychází z Informace MŠMT o zřízení romského asistenta v základní a střední škole. Pokud škola má konkrétní potřebu tohoto odborníka, může zde být ustanoven. Náplň jeho práce je potom následující: pomoc žákům při aklimatizaci na školní prostředí; pomoc pedagogům školy ve vlastní výchovně-vzdělávací činnosti při komunikaci s romskými dětmi, při individuálním přístupu k žákům a odstraňování výchovných a vzdělávacích potíží; pomoc při mimoškolních a mimotřídních činnostech třídy, školy; spolupráce s rodiči žáků; spolupráce s romskou komunitou v místě školy; přímá výchovná práce se žáky v rozsahu vyučovacích hodin týdně podle provozu a potřeb školy; organizování volnočasových aktivit. (Čech, Balážová, 2003, s. 91) Romský asistent má tedy primárně vytvářet komunikační kanál mezi školou, žákem a rodičem v rámci romského etnika. Je zřejmé, že se věnuje především problémům v rámci této komunity. Ale vytváří se tu také prostor pro spolupráci se sociálním pedagogem, který by jistě také mohl narazit na problémy s komunikací a navázání kontaktu s romskou komunitou. 18

19 Z předchozích údajů tedy vyplývá, že každý odborník ve škole je soustředěn především na svoji specifickou skupinu klientů. Sociální pedagog by se však měl zaměřit na všechny žáky, popřípadě i učitele. Může tak být větším přínosem pro primární prevenci. Právě pro tuto prevenci je důležité pracovat např. i s lidmi, u kterých jsme žádný problém nediagnostikovali. Pracujeme pak na budování jejich postojů k sobě, ostatním lidem, ke světu. Můžeme tak působit na volbu jejich životní cesty. Sociální pedagog by měl zcela jistě spolupracovat s těmito odborníky, čerpat z jejich podnětů a dále rozvíjet je ve své koncepci školy. 19

20 3 Objekty práce sociálního pedagoga na ZŠ V předchozích kapitolách jsme vymezili, jakými schopnostmi a dovednostmi sociální pedagog oplývá, jaké oblasti je schopen svým působením vyplnit. Nyní se zaměřme na možné OBJEKTY jeho práce na základní škole. To by byly pro sociálního pedagoga čtyři základní pilíře, kterým se věnují následující kapitoly: klima školy, žáci, učitelé, rodiče a veřejnost. Potřeba zaměření se na tyto oblasti je zřejmá z mnoha pedagogických publikací. Skalková (1993) zmiňuje, že je třeba překonat jednostranný intelektualismus a pasivitu školy, která nekoresponduje s potřebami žáků ani jiných aktérů ve vzdělávací instituci. 3.1 Klima školy Poslední dobou zaznamenáváme velký tlak na změnu celkového klimatu školy. Prozatím jde spíše o vyučování. Nyní je však nutné zaměřovat se i na pozitivní prostředí, které přesahuje pouhé vyučování. Má jít o prostor, kde se dítě učí vztahům, komunikaci a s radostí se vzdělává (Skalková, 1993). Havlínová (1994) říká, že právě po roce 1989 vznikl prostor pro změnu školního prostředí. Tato změna se má provést na základě vytvořené koncepce a za nezbytnost považuje podporu ze strany vedení. Zkušenosti ukazují, na potřebu společného ducha jednotlivé školy (Havlínová, 1994, s. 14). H. Kasíková (1997) důvod pro tato opatření vidí v tom, že i pro naši budoucnost je nutné, aby lidé uměli spolupracovat a utvářet pozitivní atmosféru. Čím dál více tráví děti volný čas individuálně (např. s počítačem) a proto by škola měla podporovat potřebu dětí sdružovat se a aktivizovat jejich společnou činnost. Autorky Havlínová a Dvořáčková (1994) však v pojednání o klimatu škol uvádějí, že je to sice často skloňovaný pojem a již také učitelé si uvědomují jeho důležitost, ale přiznávají, že je tu co dohánět. Realita je taková, že klima školy se přebudovává pouze v rámci určitých projektů, které si změnu klimatu školy berou za hlavní cíl koncepce školy. Můžeme se setkat i s případy špatného klimatu. Těm se věnuje J. Prokop (1996). Rozděluje je následovně: 20

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok: 2014/ 2015 Základní škola praktická a základní škola speciální Ostrov Adresa školy: Krušnohorská 304, 363 01 OSTROV Telefon: 730 585 022, 730 329109, 730 329 108

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení.

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Minimální preventivní program 25. ZŠ pro školní rok 2014/2015

Minimální preventivní program 25. ZŠ pro školní rok 2014/2015 25. základní škola Plzeň, Chválenická 17, příspěvková organizace Minimální preventivní program 25. ZŠ pro školní rok 2014/2015 Obsah: 1. Úvod... 1 2. Výchozí situace a analýza současného stavu... 1 3.

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 Základní škola a Mateřská škola Verneřice Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 e-mail: zsvernerice@volny.cz Číslo účtu:925864329/0800 Platnost od 1. 9. 2012 Platnost

Více

Plán rozvoje školy na období 2012-2017

Plán rozvoje školy na období 2012-2017 ZÁKLADNÍ ŠKOLA ŠUMPERK, SLUNEČ NÍ 38 Sluneční 38 E-mail: skola@iv-zs-sumperk.cz 787 01 Šumperk WWW: http://www.iv-zs-sumperk.cz tel. 583250402 fax : 583250401 IČ O: 00852864 DIČ :CZ00852864 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Minima lní preventivní program

Minima lní preventivní program Minima lní preventivní program 1 Charakteristika programu 1.1 Prevence rizikového chování ve škole Vychází z konkrétních podmínek školy a pomáhá zachytávat rizikové faktory v chování žáků, vychovává žáky

Více

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLY NA ROK 2010-2014

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLY NA ROK 2010-2014 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLY NA ROK 2010-2014 Ředitel: Mgr. Miroslav Dočkal Školní metodik prevence: Mgr. Aleš Mosler Datum: Září 2010 1 Obsah 1. Východiska realizace školní prevence...3 1. 1. Charakteristika

Více

Strategie rozvoje školy na období 2012-2018

Strategie rozvoje školy na období 2012-2018 Základní škola Český Brod, Tyršova 68, okres Kolín IČO: 46383514 tel.: 321622446, 602373396 www.2zscbrod.cz 2zscbrod@iol.cz Strategie rozvoje školy na období 2012-2018 Sledované oblasti, v nichž se budou

Více

Koncepce. Základní školy Jana Wericha 2013 2017. Základní škola Jana Wericha

Koncepce. Základní školy Jana Wericha 2013 2017. Základní škola Jana Wericha Základní škola Jana Wericha 163 00 Praha Řepy, Španielova 19/1111, tel. 235 314 162, tel./fax. 235 314 362 Koncepce Základní školy Jana Wericha 2013 2017 Aby se holky smály a školy se nebály a kluci jakbysmet.

Více

C/ Plány osobní rozvoje na podporu dětí ohrožených školní neúspěšností

C/ Plány osobní rozvoje na podporu dětí ohrožených školní neúspěšností Plán inkluzivního vzdělávání školy Základní škola J. Gutha-Jarkovského, Truhlářská 22, Praha 1 1. Základní údaje Základní škola J. Gutha-Jarkovského je běžnou základní školou v centru Prahy. Už mnoho let

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB Název školy: Základní škola, Liberec, Sokolovská 328, příspěvková organizace (dále jen ZŠ Sokolovská) Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68974639 I.

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

Koncepce rozvoje Základní školy a Mateřské školy Brumovice, okres Břeclav, příspěvkové organizace 2012-2016

Koncepce rozvoje Základní školy a Mateřské školy Brumovice, okres Břeclav, příspěvkové organizace 2012-2016 Koncepce rozvoje Základní školy a Mateřské školy Brumovice, okres Břeclav, příspěvkové organizace 2012-2016 I. Cíle a poslání školy 1. Poskytovat výchovu, základní vzdělávání v rámci povinné školní docházky.

Více

Koncepční záměry školy na období

Koncepční záměry školy na období Základní škola Hýskov, okres Beroun Koncepční záměry školy na období 2014-2018 Škola pro děti, škola pro radost Vize školy: Vytvářet školu jako výchovně vzdělávací instituci s přátelskou a tvůrčí atmosférou.

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Základní škola a Základní umělecká škola, Liberec, Jabloňová 564/43 příspěvková organizace KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE

PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE Školní psycholog - poskytuje poradenství žákům (cílové skupině) - poskytuje a

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2012/2013

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2012/2013 Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2012/2013 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování grafů: Pedagogicko-psychologická

Více

Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011

Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011 Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011 Vycházíme z teze Školního vzdělávacího programu Břežanská tvořivá škola respektovat individualitu jednotlivých žáků a vytvořit podmínky pro úspěšný

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie Školní roky: 2013 2018 Základní škola Dolní Lhota příspěvková organizace Čs.tankistů 76 747 66 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Jméno a příjmení

Více

Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz

Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM dlouhodobý V Holicích dne 28.8. 2010 vypracovala: Ing.Smitková

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2012/2013

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2012/2013 vzdělávání na školní rok 2012/2013 Kritéria pro hodnocení 1) Znaky splnění kritéria 2) Základní právní východiska 1 Rovný přístup ke vzdělávání Škola/školské zařízení pravdivě informuje o vzdělávací nabídce

Více

Příloha č. 3 Program minimální prevence sociálně patologických jevů na školní rok 2012/2013

Příloha č. 3 Program minimální prevence sociálně patologických jevů na školní rok 2012/2013 Příloha č. 3 Program minimální prevence sociálně patologických jevů na školní rok 2012/2013 Cíle: - působit na zdravý životní styl dětí, uvědomovat si svou vlastní zodpovědnost vůči svému zdraví výchova

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Volba povolání Období: 3. období Počet hodin ročník: 0 0 33 33 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

Koncepce školy. Dvě úrovně koncepce 1. základní vize 2. sledované oblasti. Období: 2012 2016

Koncepce školy. Dvě úrovně koncepce 1. základní vize 2. sledované oblasti. Období: 2012 2016 Základní škola a Praktická škola, Český Brod, Žitomířská 1359 www.zszitomirska.wz. cz zsaprsceskybrod@seznam.cz IČO : 70829489 REDIZO : 600021670 Ředitelka školy : Mgr. Marie Šnajdrová Zřizovatel : Středočeský

Více

Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí

Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí Tato koncepce vychází z analýzy současného stavu a jejím záměrem je nastínit profilaci školy, tedy specifický směr, kterým se bude MŠ ubírat. Profilace školy je

Více

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 ZŠ T. G. Masaryka Kutná Hora, Jiráskovy sady 387 Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 Mgr. Bc. Zdenka Mačinová, ředitelka školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015 2017

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov

Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov 1. Úvod Zaujatost společnosti vůči handicapovaným osobám se vyskytuje hlavně kvůli segregovanému vzdělávání dětí s postižením, což zabraňuje kontaktu

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria pro hodnocení 1) 1 Rovný přístup ke vzdělávání 2 Školní vzdělávací programy (vzdělávací programy)

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 se zaměřením na oblast sexuální výchovy, prevence drogových závislostí a jiného rizikového chování, projevů rasismu, xenofobie, netolerance a násilí

Více

317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků

317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků 317 VYHLÁŠKA ze dne 27. července 2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. Ministerstvo školství,

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradce Školní rok 2013/2014

Dlouhodobý plán výchovného poradce Školní rok 2013/2014 Základní škola a Praktická škola, Český Brod, Žitomířská 1359 Dlouhodobý plán výchovného poradce Školní rok 2013/2014 Vypracovala: Mgr. Martina Křížová Schválila: Mgr. Marie Šnajdrová ředitelka školy Obsah

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Dr. Horáka Prostějov MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem nás.

Více

Pro rozvoj zájmů, dovedností a využití volného času zajišťuje škola dlouhodobě pestrou nabídku zájmových činností v rámci nepovinných

Pro rozvoj zájmů, dovedností a využití volného času zajišťuje škola dlouhodobě pestrou nabídku zájmových činností v rámci nepovinných 3. CHARAKTERISTIKA ŠVP ZV 3.1. Cíle a zaměření školy 3.1.1. Východiska ŠVP ZV Objektivní faktory, které mají pozitivní vliv na kvalitu školy: 1. poloha školy v parkové části města Liberce - Lidových sadech,

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012 Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: Pedagogicko-psychologická

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

Koncepční záměry a úkoly v období 2014 2016

Koncepční záměry a úkoly v období 2014 2016 Dlouhodobý plán Základní a mateřské školy Heřmánek Koncepční záměry a úkoly v období 2014 2016 Oblast řízení a správy - zlepšit a stále zlepšovat komunikaci v týmu a organizaci práce a vzájemnou vykazatelnost

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Černošice, okres Praha - západ. Pod Školou 447, 252 28 Černošice. Identifikátor školy: 600 053 377

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Černošice, okres Praha - západ. Pod Školou 447, 252 28 Černošice. Identifikátor školy: 600 053 377 Česká školní inspekce Středočeský inspektorát Učňovská 1/100, Praha 9 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Černošice, okres Praha - západ Pod Školou 447, 252 28 Černošice Identifikátor školy: 600 053 377 Termín

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok 2007/2008

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok 2007/2008 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok 2007/2008 Předkladatel: GYMNÁZIUM A OBCHODNÍ AKDEMIE MARIÁNSKÉ LÁZNĚ MARIÁNSKÉ LÁZNĚ, RUSKÁ 355 Adresa peněžního ústavu: Komerční banka, a.s., Hlavní 132/52, Mariánské

Více

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04. Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a

Více

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky.

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Lektor : Ing. Mgr. Marie Nováková Účinný výchovný styl pedagoga integrace žáků do kolektivu třídy Doporučeno: Pedagogický pracovník ZŠ, SŠ, vychovatel

Více

Koncepce rozvoje. Základní školy a Mateřské školy Úterý, okres Plzeň-sever, příspěvková organizace 2012 2016

Koncepce rozvoje. Základní školy a Mateřské školy Úterý, okres Plzeň-sever, příspěvková organizace 2012 2016 Koncepce rozvoje Základní školy a Mateřské školy Úterý, okres Plzeň-sever, příspěvková organizace 2012 2016 I. Úvod Tento plán rozvoje školy v Základní škole a Mateřské škole Úterý, okres Plzeň-sever,

Více

Podpora sociálních dovedností na školách. Mgr. Lenka Felcmanová

Podpora sociálních dovedností na školách. Mgr. Lenka Felcmanová Podpora sociálních dovedností na školách Mgr. Lenka Felcmanová Podpora sociálních dovedností na školách Nejpřirozenější podporou sociálních dovedností ve školském prostředí je inkluzivní vzdělávání, které

Více

KONCEPCE ROZVOJE ZŠ A MŠ V HOLASICÍCH. na období 2012 2015

KONCEPCE ROZVOJE ZŠ A MŠ V HOLASICÍCH. na období 2012 2015 KONCEPCE ROZVOJE ZŠ A MŠ V HOLASICÍCH na období 2012 2015 Brno, květen 2012 Obsah : I.. Úvodní informace II. Charakteristika školy III. Hlavní cíle školy 1. Oblast výchovně vzdělávací A: Předškolní vzdělávání

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí, žáků a studentů

Více

Strategie rozvoje školy pro příštích 6 let do roku 2018

Strategie rozvoje školy pro příštích 6 let do roku 2018 Strategie rozvoje školy pro příštích 6 let do roku 2018 Motto: Otvíráme cestu k hodnotám života. Vize školy Chceme rozvíjet školu, která si drží pověst dobré základní i mateřské školy a z jejíhož působení

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice Školní rok 2013/2014 Zpracovala:Mgr. Irena Novotná OBSAH 1. Úvod 2. Cíl minimálního preventivního

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Co je program Škola podporující zdraví

Co je program Škola podporující zdraví Co je program Škola podporující zdraví Proces podpory zdraví ve školách se realizuje některými programy, jedním z nich je evropský program Škola podporující zdraví (ŠPZ). Filozofie podpory zdraví vychází

Více

Koncepce programů prima rní prevence. Komplexní program prima rní prevence

Koncepce programů prima rní prevence. Komplexní program prima rní prevence Koncepce programů prima rní prevence Komplexní program prima rní prevence Komplexní program primární prevence je projekt, který usiluje o předcházení, zmírnění či zastavení rozvoje rizikového chování,

Více

Školní preventivní strategie rizikového chování pro období 2012 2017

Školní preventivní strategie rizikového chování pro období 2012 2017 Střední škola služeb a podnikání, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Školní preventivní strategie rizikového chování pro období 2012 2017 Vypracovali: školní metodikové prevence PhDr. Taťana Kubečková

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY Minimální preventivní program prevence rizikového chování u dětí a mládeže pro ZŠ a MŠ Lučina pro školní rok 2014/2015 ZŠ a MŠ Lučina, okres Frýdek-Místek, příspěvková

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i R a n á p é č e t e r é n n í s o c i á l n í s l u ž b a Péče o rodinu s dítětem s postižením je jednou z priorit sociální politiky, proto

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve školním roce 26/7 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: PPP Opava 1. Úvod

Více

Z. Polášek, Mgr. Š. Honová Občanské sdružení ARIS Ostrava

Z. Polášek, Mgr. Š. Honová Občanské sdružení ARIS Ostrava Z. Polášek, Mgr. Š. Honová Občanské sdružení ARIS Ostrava Příspěvek se zabývá pohledem volnočasového pedagoga canisterapeutavobčanském sdružení ARIS a metodika primární prevence ve výchovném ústavu, namožnosti

Více

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte?

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? Téma preventivního programu (stručný nástin): a) Zdravý životní styl Aktivní se prosazování ve volném čase, hodnotová

Více

Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014

Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014 Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014 I. Úvod, zaměření plánu a hlavní cíl Minimální preventivní program školy

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa 7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů v různých společnostech,

Více

Příklad dobré praxe III

Příklad dobré praxe III Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe III pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Olga Gajdošíková

Více