Průvodce "Průvodce okolím Dolních Břežan"

Transkript

1 Průhonice Zámek 50 0'1.37"N 14 33'10.15"E Pseudorenesanční zámek stojí na ostrohu nad pravým břehem potoka Botiče v Průhonicích ve Středočeském kraji. Zámek je trojkřídlý objekt se čtyřpatrovou hranolovou věží, která je pozůstatkem původního středověkého hradu. V západním křídle zdobí zámek arkády. K hlavní zámecké budově přiléhá tzv. Malý zámek, který vznikl přestavbou pivovaru. Součástí zámeckého areálu se stal i původní románský kostelík. Rozlehlý zámecký areál obklopuje Zámecký park z 19. století, který je jedním z největších a nejcennějších přírodně krajinářských parků v Evropě a jedním z nejvýznamnějších děl evropské zahradní architektury. Na zámku je k vidění pamětní síň hraběte A. E. Sylvy Tarouccy. Romantický vzhled zámeckého areálu byl často předmětem zájmu filmařů a vytvořil kulisu v řadě našich především pohádkových filmů. Historie Na místě dvora při románském kostelíku byla postavena tvrz, která byla počátkem 16. století rozšířena o mohutnou věž a vnější opevnění a pak se již označovala jako hrad. Za Zapských ze Zap byl hrad přestavěn na renesanční zámek, který byl v 18. století upraven a barokně rozšířen a počátkem 19. století klasicistně rozšířen. Dnešní podobu zámek získal v 90. letech 19. století, kdy jej hrabě Arnošt Emanuel Sylva Taroucca nechal přestavět ve stylu tzv. české renesance. V roce 1920 vykoupil zámecký areál stát, po roce 1945 byl svěřen do správy Botanického ústavu ČSAV. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Prokopské údolí Rezervace 50 3'3.11"N 14 23'9.80"E Mimořádně hodnotné území z hlediska přírodovědných oborů, jeden z nejvýznamnějších přírodních celků v Praze. Zahrnuje Krasové území s řadou geologických opěrných profilů, naleziště zkamenělin, bohata stepní a hájová společenstva. Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: Chuchelský háj Rezervace 50 1'10.86"N 14 23'21.28"E Chuchelský háj je jedním z posledních listnatých hájů, které se dochovaly na území města Prahy. Chuchelský háj najdeme nad levým břehem Vltavy v oblasti mezi Velkou a Malou Chuchlí a je chráněn jako přírodní rezervace. V těchto místech roste přirozený les s habrovou doubravou, i přes těžbu dřeva si les zachoval svůj původní charakter. V oblasti háje můžeme vidět bohaté množství lesních květin a řadu vzácných malých živočichů převážně hmyzu. Na strmých stráních prudce se svažujících do údolí tvořeném Vltavou můžeme vidět zbytky šípákových doubrav. Nad bývalými lázeňskými budovami v Malé Chuchli a v okolí pramene rostou z vápencového a břidlicového podkladu travertiny. Oblast Chuchelského háje je protkaná sítí upravených cest, které jsou hojně využívané k relaxačním procházkám. Nejvíce frekventovaná vycházková trasa vede k poutnímu kostelíku svatého Jana Nepomuckého, který je obklopen hřbitovem. Kostelík byl vystavěn v roce 1729 v horní části svahu ve středu lesa. Od kostelíka se rozevírá pěkný výhled do údolí tvořeném řekou Vltavou. Na přírodní rezervaci Chuchelský háj navazuje západním směrem areál zdraví, jehož součástí je malý zookoutek, odpočinkové altány a řada laviček. Nedaleko oblasti Chuchelského háje jihovýchodním směrem je vybudováno Chuchelské dostihové závodiště. Údolím po obou březích Vltavy procházejí značené cyklistické trasy, do výše jmenované oblasti dojedeme vydáme-li se od železničního mostu v Chuchli západním směrem po značené turistické značce. Tato žlutě značená trasa nás provede okrajovou částí přírodní rezervace do areálu zdraví. Západním směrem od těchto míst je v Pražské části Slivenec vybudován kemp. Od kempu jsem rovněž vece značená turistická trasa. Do oblasti Chuchelský háj vede značená turistická trasa od stanice metra Praha? Jinonice a to jižním směrem okrajem ovocného sadu, kolem bývalého koupaliště a dále kolem výše jmenovaného kempu k rozcestí Velká Chuchle. Po té severním směrem do Malé Chuchle budeme procházet okrajovou částí přírodní rezervace a přes území areálu zdraví. Další informace najdete zde: Modřanská rokle Přírodní památka 50 0'22.57"N 14 25'45.91"E Modřanská rokle je Přírodní památka v oblasti Praha-Libuš-Praha Modřany v údolí Libušského potoka. Najdete zde 3, 5 km dlouhou Naučnou stezku zaměřenou na geologii, faunu, flóru. Nachází se zde přehrada. Čeká na Vás krásná příroda a hlavně klid.vůbec nepoznáte, že jste ve městě. Pokud se rozhodnete k návštěvě Modřanské rokle, jeďte autobusem 197 nebo 198 ze Smíchovského nádraží nebo 165 od metra Roztyly nebo Chodov a vystupte ve stanici Jirčanská.Odtud je Modřanská rokle již nedaleko.projdete ulicemi Skalská a Na Šejdru a už jste tam.konec Modřanské rokle je u stanice tramvaje Poliklinika Modřany. Autor článku: Tomáš Lubovský Další informace najdete zde: Údolí Prokopské údolí a Dalejský mlýn 50 2'30.23"N 14 22'21.14"E Dalejský mlýn stojí v Prokopském údolí jsoucím oázou zeleně vnořenou mezi barrandovské sídliště a planinu Na rovinách, v jejíchž některých částech bývala v dávnější minulosti hradiště. Nejhodnotnější svahy Prokopského údolí chrání přírodní rezervace Prokopské údolí a celé Prokopské údolí spolu s od něj odbočujícím Dalejským údolím je součástí přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Jak lze očekávat, Prokopským údolím před spojením obou teče Prokopský potok, zatímco údolím Dalejským potok Dalejský; zajímavostí ovšem je, co se s oběma názvy děje po jejich soutoku, neboť zatímco údolí pokračujícímu dále ke Hlubočepům se říká Prokopské, potok v jeho hloubi slove Dalejský; nápovědu, proč k tomu mohlo dojít, poskytne fakt, že Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Prokopské údolí dostalo název po kostelíku sv. Prokopa, stavším nad společnou částí a zbořeném ve 20. století v souvislosti s těžbou vápence, a Dalejské po Dalejích, jež také naleznete ve společné části údolí; není to tedy tak, že by po setkání se obou údolí jeden název přetrval a druhý byl potlačen, ale tak, že potok byl pojmenován po Dalejích, zatímco celé údolí po sv. Prokopovi a jdeme- li proti proudu, získává jedno údolí název od potoka a ve druhém zase přechází jméno údolí na potok. My se v tomto heslu budeme věnovat hlavně společné části údolí. Prokopským a Dalejským údolím prochází v celé délce z Hlubočep do Řeporyj železniční trať z Prahy- Smíchova na Beroun přes Rudnou; na začátku údolí se přitom nachází stanice Hlubočepy použitelná také jako výchozí bod vycházky údolím, v Dalejském údolí zase zastávka Holyně. Největší zajímavostí společné části býval jistě kostelík sv. Prokopa, jenže ten nad ním již neuvidíte; vysoko nad tunelem můžete zřít jen kříž, to ovšem musíte jít mimo něj a cesta tunelem je též zajímavá. Jedná se o bývalý vlečkový tunel, jehož si můžete všimnout při cestě z centra napravo těsně před Dalejemi; jeho projití je možné i bez osvětlení, ale vzhledem k tomu, že se v tunelu i v letním období vyskytují ledové krápníky, na nichž lze snadno uklouznout, doporučuji mít s sebou baterku. Největší zajímavostí údolí je dnes Jezírko vzniké jako pozitivní dopad těžby výronem spodní vody po odstřelu v r. 1905; dříve kolem něj vedla modrá turistická značka, dnes jeho nalezení musíte věnovat o něco více práce - při cestě od Hlubočep k němu odbočuje přístupová cesta u tabule naučné stezky; z opačné strany se tam dostanete z místa, kde se dnešní modrá spolu s asfaltovou ulicí stáčí doprava - zde prostě půjdete po cestě rovně. Celým Prokopským údolím vede asfaltová cesta nesoucí z Hlubočep název K Dalejím; na Dalejích se přejmenovává na Prokopské údolí; po odpojení se Dalejského údolí, jímž vede jen poněkud menší cesta, pokračuje Prokopským údolím dále do Nové Vsi, v níž se mění na ul. K Nové Vsi. Můžete jím jít z Hlubočep po modré značce a těchto ulicích, přičemž v místě rozdělení údolí si můžete vybrat cestu buď Dalejským údolím na Řeporyje, nebo Prokopským údolím na Novou Ves. V Hlubočepích se jako východiště nabízí železniční stanice Pha- Hlubočepy a autobusová zastávka Hlubočepská. Do míst pomezí všech tří částí údolí je to nejblíže z Klukovic, kde je autobusová zastávka sice kousek před obcí, ale přesto se hodí. Kromě modré vede, byť jen kousek, údolím také žlutá turistická značka přicházejíc v jednom směru přes Butovice od stanice metra Jinonice a ve druhém přes Klukovice od barrandovské tramvajové zastávky Geologická. Text je přejatý z Průvodce k průvodci I - Autor článku: Ondřej Kališ Další informace najdete zde: Pikovická jehla Skalní útvar 49 52'33.17"N 14 27'2.62"E Pikovická jehla je štíhlá skalní věž ve svahu vysoko nad řekou. Přestože dostat se na vršek vypadá velmi obtížně, je to vcelku jednoduché. K samotné skále je nejlepší přístup od Zastávky Petrov u Prahy. Dále sejdete několik metrů směrem na Pikovice a před mostem je třeba odbočit po schodech do leva k řece. Podél skal dojdete skrz chatovou osadu k první větší říční zákrutě. Mezi chatkami najdete cestu, která tunelem podchází trať, a ta vás dovede přímo k jehle. Další informace najdete zde: Milíčovský les a rybníky Přírodní park 50 1'16.26"N 14 32'18.72"E Přírodní památka byla vyhlášena r jako ochrana významných společenstev rostlin a živočichů. má rozlohu 93 ha. Autor článku: Michal Šruta Další informace najdete zde: Park Zima v Kunratickém lese. 50 1'44.15"N 14 28'8.47"E Do Prahy za volně žijícími zvířaty? I já jsem si myslel, že to není možné... Při návštěvě Prahy jsem měl dvě hodiny volna a tak jsem se vypravil do Kunratického lesa. A jen jsem žasnul. Tolik "úlovků" nemám v lesích na Vysočině za celý den. V oblasti lesa se nacházejí udržované lesní cesty, které slouží jak pro pěší, tak pro Cykloturistiku. Lesní hospodářství je Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 spravováno jednou hájenkou, která je trvale osídlena, a několika menšími objekty v okolí, které mají na starost i kontrolu stavu zvěře v lese. V areálu lesa se vyskytuje i stádo muflonů uměle vypuštěné do oblasti v 70. letech minulého století, které se dnes odhaduje na počet 35 kusů (očití svědkové však mluví o 50 kusech). Každoročně se jejich počet zvyšuje o mláďata, a tak dochází každou zimu k odstřelu přibližně kusů. Dlouhodobým cílem je snížit počet jedinců ve stádu na přibližně 20 kusů, jelikož muflon v lokalitě značně poškozuje bylinná společenstva na svazích a skalních výchozech. V oblasti byla vypuštěna i srnčí zvěř, čímž došlo k obnovení dřívějšího stavu, neboť po 2. světové válce byla vysoká zvěř v areálu lesa vystřílena. Autor článku: Zdenek7 Další informace najdete zde: Cukrák Vrchol 49 56'12.77"N 14 21'21.69"E Zdaleka viditelná věž na úpatí Brd patří televiznímu vysílači Střední Čechy Cukrák. Stavba vysílače byla zahájena v roce 1959 na kopci Kopanina (411 m), dne 1.listopadu 1961 byl vysílač uveden do provozu a o týden později už běželo pravidelné vysílání. Tehdy dokončená věž měla výšku 193,5 metrů a vysílač měl výkon 30 kw. V roce , kdy se připravovalo vysílání ČT 2, prošel vysílač rekonstrukcí, kus ho bylo uříznuto, na vrchol byl helikopterou nasazen nový díl a na špičku laminátový nástavec, takže dnešní výška věže je 220 m. Úpravy vysilače proběhly ještě v roce 2002, kdy byl namontován opět pomocí helikoptery nový laminátový nástavec. Věž je svařena jen ze 6 milimetrů tlustého plechu do tvaru rotačního paraboloidu. Přesto celá konstrukce váží okolo tun a je ukotvena na betonových základech v hloubce 12 m. U základu má průměr 16 m, v nejvyšší části (ve výšce 195 m) jen 1,22 m. Následuje laminátový nástavec o průměru 1,6 m a výšce 17 m s anténami. Dnes má vysílač Praha-Cukrák na 26 kanále (ČT1) výkon až 1MW. Uvnitř věže je výtah, který jezdí až do výše 137 m. Stavba je členěna na několik podlaží. I. patro je ve 30 m nad zemí, kde je prostor původní služebny, využívaný jedním z operátorů mobilní sítě. IV. patro je ve výšce 90 m, V. patro ve 120 m. Proti působení větru je stavba vybavena protikyvnými závažími na vrcholu věže, dvou a půl tunové závaží ve 142 metrech a o polovičku lehčí závaží nahoře v laminátu. Pokud by došlo k výpadku proudu jsou připraveny pomoci dva 360 kw dieselagregáty. Autor článku: Vanda Martínková Další informace najdete zde: Dendrologická zahrada Botanická zahrada 50 0'24.66"N 14 33'40.82"E Dendrologická zahrada V Průhonicích je zcela ojedinělým zařízením svého druhu na území Česka. Vznikla za účelem prověřování a uchovávání okrasných rostlin použitelných v našich klimatických podmínkách již v polovině sedmdesátých let minulého století. Ve své činnosti tak nepřímo navazuje na odkaz zakladatele Průhonického parku hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy, ale i na odkaz někdejší Dendrologické společnosti (dendrologie = nauka o dřevinách), která v Průhonicích působila v první polovině dvacátého století. Jedinečností Dendrologické zahrady je její uspořádání. Zahrada je řešena v přírodně krajinářském slohu. Střídají se zde rozlehlé luční plochy s výsadbami jehličnatých a listnatých dřevin. Systém výsadby rostlin se zcela zásadně odlišuje od stávajících Botanických zahrad či arboret. Sortimenty dřevin a trvalek jsou uspořádány do tematických skupin, které mají různé uplatnění v zahradní tvorbě (pnoucí dřeviny, zakrslé dřeviny, podrostové byliny a dřeviny, živé ploty atd.). Některé zahradnicky významné rody tvoří samostatné celky (rododendron, smrk, borovice, javor, buk a další). Zvláštní postavení zaujímají trvalky, které většinou doplňují tematické skupiny dřevin. Dendrologická zahrada spravuje genofondy neprodukčních rostlin. Ty je možné vymezit do třech skupin sbírky okrasných rostlin, genofondy endemických dřevin a kolekce vybraných jedinců památných a kulturně významných stromů České republiky. Vedle udržování genofondů rostlin nabízíme také řadu osvětově vzdělávacích aktivit. Jednoznačně nejoblíbenější jsou sezónní výstavy rostlin, např. Tulipány v Průhonicích, Rhododendrony, Balkonové květin, apod. Dále pak zábavné akce pro rodiny s dětmi Rodinné odpoledne ke dni stromů. A v neposlední řadě i populárně naučné komentované exkurze konané v různých ročních obdobích, vedené odborníky na rozličná témata. Neméně důležitá je také rekreační funkce zahrady v přelidněném jihovýchodním okraji Prahy. Zahrada tak oslovuje širokou skupinu veřejnosti od odborníků hledajících zde poučení, přes zahrádkáře a milovníky rostlin, kteří k nám chodí pro inspiraci, až pro naprosté laiky, hledající jen odpočinek v příjemném prostředí. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Zahrada je otevřena každoročně od dubna do října. Jediným zavíracím dnem je pondělí, pokud není státem uznaným svátkem. Zahradu mohou využívat i návštěvníci s omezením hybnosti. Většina cest je sjízdná pro vozíčkáře. Ve vstupním areálu je bezbariérové zázemí. S ohledem na vzácné kolekce rostlin, je zahrada uzavřena návštěvníkům se psy. Unikátní sbírka okrasných rostlin v blízkosti Průhonického parku. Dendrologická zahrada Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví je ojedinělou sbírkou okrasných dřevin. Soustřeďuje přes 7000 různých druhů okrasných dřevin, trvalek a cibulovin na 72 hektarech. V průběhu roku nabízí výstavy květin, ale také řadu osvětově vzdělávacích aktivit. Zahrada je ideálním místem nejen pro milovníky květin, ale i pro ty, kteří hledají místo k odpočinku. Dětem je určeno velké dětské hřiště u vstupu do zahrady. Vstupné: Plné vstupné: 60 Kč Snížené vstupné (senioři nad 60 let, děti do 15 let, studenti): 30 Kč; Senioři nad 70 let, děti 3-6 let, studenti zahrad. škol): 15 Kč Rodinné vstupné: 150 Kč Roční vstupenka: 600 Kč Roční vstupenka poloviční (senioři nad 60 let, děti do 15 let, studenti): 300 Kč Roční vstupenka rodinná: 1000 Kč Výukové programy pro školy: 40 Kč Zdarma: držitelé průkazů ZTP a ZTP/P pedagogický doprovod školních výprav děti do 3 let Otvírací doba: úterý neděle: duben 9:00 18:00 / květen srpen 9:00 19:00 / září 9:00 18:00 / říjen 9:00 17:00 Jak se k nám dostanete: Autobusy MHD ze stanice metra Opatov č. 385, 363 a 328 do stanice Čestlice-Aquapalace Autem D1 Exit Průhonice, směrem na Uhříněves, vlevo za čerpací stanicí Tank & Go / možno parkovat v krytých garážích hotelu Aquapalace 5 min. pěšky Adresa: Dendrologická zahrada Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Za dálnicí 146, Průhonice, telefon: , Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: Japonská zahrada Březová - Oleško Zahrada 49 54'16.20"N 14 24'15.62"E Japonská zahrada se nachází v obci Březová - Oleško,2 km od Davle.Od nádraží Davle sem vede červená značka,nejprve po rovině a pak 1,5 km po skalnaté cestě do kopce.můžete se sem dostat i z Vraného, což je 5 km po červené značce.nejkratší přístup je od autobusu č. 333,který jede z Prahy od metra Kačerov nebo Budějovická.Od stanice se jde ulicí U Jednoty a pak se odbočí vpravo do ulice Vltavská, kde se Japonská zahrada nachází. V případě zájmu o návštěvu zahrady, nejprve volejte na tel a Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 domluvte si termín. Autor článku: Tomáš Lubovský Další informace najdete zde: ZOO Zookoutek Malá Chuchle 50 1'22.26"N 14 23'16.58"E Krásné, klidné místo v Chuchelském háji, kde lze obdivovat zvířata jako: daňky, muflony, lišku, rysa ostrovida, mývala, kunu, tchoře, jelena, srnce, králíky, ale také ptáky jako například káně, poštolku, vránu, krkavce, sojku, kavku, perličky, různé druhy sov či bažantů. Součástí areálu je dětské hřiště, skládající se z několika prolézaček, houpaček a pískoviště, kde si v klidu mohou hrát děti. V sobotu, neděli a ve státní svátky je zde navíc otevřeno občerstvení, kde lze koupit třeba párek v rohlíku či klobásku, točené pivo či točenou malinovku, nanuky a další. Vstupné zdrarma! Autor článku: PavelaMartina Další informace najdete zde: Průhonice Zajímavost 49 59'9.92"N 14 33'21.02"E Tenhle nádherný kousek světa můžete navštívit jen nedaleko za Prahou. Průhonický park skýtá asi 40 km cest, tudíž se nemusíte obávat, že byste jej prošli za chvíli a pak už neměli, co obdivovat. Park se řadí k nejkrásnějším v Evropě a jeho návštěvnost rok od roku stoupá. Původní dřeviny, hlavně buky, duby a lípy, byly doplněny vzácnými cizokrajnými exempláři stromů a keřů, které jsou označeny tabulkami s popisem. Co se týče dřevin, naleznete jich zde přes 1200 druhů. Velikou okrasou parku jsou Rododendrony, česky pěnišníky, kterých je zde přes 7000! A aby nebylo půvabu a krásy málo, nalézají se v parku rybníky, jejichž klidnou hladinu zvelebují svými květy lekníny. Za zmínku stojí i tříhektarové alpinium se 700 druhy a poddruhy skalních, stepních a horských rostlin. Kromě rostlin zde můžete obdivovat i místní faunu. Žije zde např. srnčí zvěř, potkat můžete i zajíce, bažanty, lišky i ondatry. Dále za obdiv stojí 156 druhů ptáků a na rybnících labutě. Průhonický park je krásný ve všech ročních obdobích, pouze v zimě jej však nemůžete obdivovat, protože je uzavřen. Další informace najdete zde: Toulcův Dvůr Ostatní 50 2'54.20"N 14 31'12.50"E Na 8 hektarech plochy se nachází komplex památkově chráněných budov (gotický špýchar, barokní stáje), přírodně zajímavá společenstva (mokřad, lužní les, skalní výchoz, javorový les, květnatá louka.) a zelené plochy obhospodařované člověkem (sad, pole, ekozahrada, školka lesních dřevin.). Součástí areálu je hospodářský dvůr s huculskými koňmi, ovcemi, kozami a dalšími domácími zvířaty. Areál je volně přístupný veřejnosti každý den od 8.00 do hodin. Pravidelné akce nejen pro děti (třeba jak zvládat hyperaktivní děti, školení apod. ), více najdete na stránce www. toulcuvdvur.cz/kalendar-akci. Na Toulcově dvoře se nachází farma s domácími zvířaty. Farma je využívána pro ekologickou výchovu v rámci výukových programů, seminářů a kroužků. Své nezastupitelné místo má při pracovních terapiích našich klientů osob s postižením. Více najdete na Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7