Analýza sportovních klubů s nabídkami aktivit pro veřejnost, jako součást motivace k volnočasovým aktivitám

Transkript

1 Analýza sportovních klubů s nabídkami aktivit pro veřejnost, jako součást motivace k volnočasovým aktivitám Bakalářská práce Petr Solfronk Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s r. o. katedra Cestovního ruchu Studijní obor: Management volného času Vedoucí bakalářské práce: Ing. Anna Doleţálková Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: solfronkpetr@seznam.cz Praha

2 Bachelor s Dissertation Analyze of Sport Clubs with Offers of Activities for Public, as a Part of Motivation to Freetime Activities Petr Solfronk The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Leisure Time Management Thesis Advisor: Ing. Anna Doleţálková Date of Submisson: Date of Thehis defense: solfronkpetr@seznam.cz Prague 2014

3 P r o h l a š u j i, ţe jsem bakalářskou práci na téma Analýza sportovních klubů s nabídkami aktivit pro veřejnost, jako součást motivace k volnočasovým aktivitám zpracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţil, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne Petr Solfronk

4 Rád bych poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Ing. Anně Doleţálkové za odborné vedení a za její vstřícnost a cenné rady, kterých si velice váţím. Dále bych rád poděkoval všem, kteří mi byli při vypracovávání mé práce jakkoli nápomocni. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat všem respondentům, kteří se ochotně zapojili do dotazníkového šetření.

5 Abstrakt SOLFRONK, Petr. Analýza sportovních klubů s nabídkami aktivit pro veřejnost, jako součást motivace k volnočasovým aktivitám [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha : Celkový počet stran 65. Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu sportovních klubů, které nabízejí aktivity pro veřejnost, a tím pádem se stávají součástí motivace k aktivitám ve volném čase. Práce se věnuje sportovním klubům, které disponují nabídkou golfového vyţití, neboť golf je v současné době velmi vyhledávanou aktivitou u čím dál širší skupiny obyvatelstva, a zároveň je u nabídky této volnočasové aktivity stále ještě prostor po inovace. Pro konkretizaci problému byl jako objekt zkoumání zvolen jeden z golfových resortů, nacházející se na východě Prahy, Golf Resort Černý Most. Tento byl vybrán, neboť se nachází v blízkosti mého bydliště a zároveň ho pro svou hru a trénink často vyhledávám, mohu tedy zkušenosti respondentů porovnávat taktéţ s mými. Cílem práce je konkretizovat cílovou skupinu osob, která nejčastěji vyhledává odreagování v podobě hry golfu v hlavním městě České republiky, tedy sestavit profil takzvaného praţského golfisty. Dalším cílem této práce je na základě vyhodnocení cíle předešlého a na základě uskutečněného dotazníkového šetření podat návrhy na zlepšení, či inovaci konkrétních nabídek golfového resortu. V úvodu je definován problém, kterého se tato práce týká, jsou zde krátce představeny jednotlivé části práce, dále jsou zde soustředěny mé myšlenky a názory, které se odráţejí v odůvodnění výběru tématu. V první teoreticko-metodologické části práce jsou vymezeny důleţité pojmy týkající se dané problematiky, jako například volný čas, či golf. Je zde citována a parafrázována řada autorů, kteří se ve svých publikacích zmiňovali o tématu golf. Analytická část je zaměřena na vědeckou metodu, kterou je dotazníkové šetření mezi golfovými hráči. Toto šetření bylo uskutečněno ve Sport centru STEP a v průběhu golfové soutěţe Tandem Tour. V návrhové části, která vychází z části analytické, jsou uvedeny návrhy na zlepšení stávající situace. Dále je zde popsáno mé subjektivní vnímání dané problematiky. V závěru jsou sumarizovány výsledky, ke kterým jsem během vypracovávání mé bakalářské práce dospěl. Klíčová slova: Cestovní ruch, golf, golfový klub, historie golfu, sluţba, sportovní klub, volný čas.

6 Abstract SOLFRONK, Petr. Analyze of Sport Clubs with Offers of Activities for Public, as a Part of Motivation to Freetime Activities [Bachelor s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague : Total number of pages 65. This bachelor s dissertation is focused on analysis of sports clubs, which offer activities for public, and so they are becoming part of motivation for activities in leisure time. Golf is nowadays very popular activity by more and more people and there is also a plenty room for inovation. To concretise the problem I ve chosed one of the golf resort s, located on the east of Prague, Golf Resort Černý Most. That was chosed because of locality and also because it is my home course, so I can compare better. Target of my dissertation is to concretise the target group of customers, which plays golf in Czech Republic s capital and create profile of prague golfist. Next target of my work is to evaluate the survey and made a suggestions on improvement, or inovations of the offer of Golf Resort Černý Most. At the beggining is defined the problem, which is my dissertation about. Also there are introduced each part of my work. In the theorical-metodolical part of my work are key words, like free time or golf. Analytical part of my work is focused on scientific method, which is survey cast amongs golf players. This survey was taken in Sport center STEP and on Tandem Tour, the golf tournament. In the last part, which is connected on analytical part, are my own suggestions on improvement of current situation. At the end there is summarization of results that I ve found while doing my dissertation. Key words: Golf, golf club, history of golf, leisure time, service, sport s club, tourism.

7 Obsah Úvod Teoreticko-metodologická část práce Klíčové pojmy Volný čas Motivace Golf Cestovní ruch Sportovní cestovní ruch Golfový cestovní ruch Slovník pouţitých golfových pojmů Green Bunker Fairway Rough Handicap Driving range Putting a chipping range Par Česká golfová federace Historie golfu v Českých zemích a na Slovensku Golfová výzbroj Míčky Hole Golfový vak a vozík Golfová rukavice Ostatní doplňky Golfové oblečení Golfová etiketa Golf Resort Černý Most ANALYTICKÁ ČÁST Pouţité metody Cíl dotazníkového šetření Cílová skupina... 25

8 2. 4. Dotazníkové šetření První oddíl Výstup prvního oddílu Oddíl druhý Výstup druhého oddílu Návrhová část Jednoduchý profil respondenta Slabé segmenty Golf Resortu Černý Most a návrh na jejich zlepšení Okolní prostředí Golf Resortu Černý Most Návrh na zlepšení putting a chipping range Návrh na zlepšení nabídky sluţeb Návrh na zlepšení bungalovů Návrh nových doplňkových sluţeb Závěr Literatura Přílohy... 58

9 Seznam grafů Obrázek č. 1 - Pohlaví respondentů Obrázek č. 2 - Jaké je Vaše pracovní zařazení? Obrázek č. 3 - Jaký je Váš věk? Obrázek č. 4 - Z jakého jste kraje? Obrázek č. 5 - jaký je Váš handicap? Obrázek č. 6 - Jak často chodíte hrát golf? V horizontu Obrázek č. 7 - Chodí s vámi váš partner na golf? Obrázek č. 8 - Moje mínění o Golf Resortu Černý Most je? Obrázek č. 9 - Na Černý Most chodím hrát Obrázek č Hřiště je podle mě Obrázek č Driving range je podle mě Obrázek č Putting a chipping range je podle mě Obrázek č Restaurace je podle mě Obrázek č Pro shop je podle mě Obrázek č Fyziotréninky jsou podle mě Obrázek č Dětský klub je podle mě Obrázek č Ruční myčka aut je podle mě

10 ÚVOD Sportovní kluby v dnešní době zastřešují spoustu nadšených sportovců a podporují je v jejich hobby. Sportovní klub slučuje fanoušky i sportovce do jedné skupiny. Všichni v dané skupině mají stejného koníčka, z toho důvodu jsou sportovní kluby všude po světě velmi populární. Ty největší české kluby, jako Dukla, Sparta či Slavia jsou více kultem neţ klubem. Lidé ţijí pro klub, klub ţije pro fanoušky. To samé platí i pro kluby golfové. Při sčítání golfistů v roce 2012 bylo zjištěno, ţe v České Republice hraje golf přes 55 tisíc lidí, zdruţujících se do 166 golfových klubů na celkem 96 hřištích, nejvíce zastoupených malými a středně velkými areály, kterých je v České Republice 86. Golfový trh u nás kaţdoročně roste, tím pádem se zvětšuje i konkurence. V dnešní době je mít kvalitní nabídku sluţeb téměř nutností k proraţení na trhu. Pokud je nabídka příliš široká, zákazník je často zmaten a nevyuţije ţádnou ze sluţeb, protoţe se nebude umět pro ţádnou rozhodnout. Pokud bude naopak nabídka příliš malá, zákazník nepřijde vůbec. Nebude mít z čeho vybírat. Dnes je mnoho druhů golfových resortů, které nejsou pouze golfovými resorty. Jedním z častých typů je Golf&Spa, jaký najdeme například na Kunětické Hoře. Tento model spolu dobře spolupracuje a je v praxi poměrně úspěšný. Golf Malevil jde cestou obrovské nabídky, bohuţel na úkor kvality golfu samotného. V jeho nabídce najdeme tenis, pláţový volejbal, střelbu z luku, jízdu na koni, kole, čtyřkolce, let v balónu či vrtulníku nebo návštěvu zoo. To je ale pouze zlomek celkové nabídky, nachází se zde doslova vše. Naopak Golf Resort Černý Most nabízí pouze golf, coţ je vzhledem ke kultuře a golfovému stylu jedna z nejosvědčenějších variant, jelikoţ v jednoduchosti je síla. Cílem práce je základě analýzy nabídky Golf Resortu Černý Most a provedení dotazníkového šetření mezi praţskými golfisty, navrhnout moţnosti dalšího vyuţití golfového resortu a jeho přilehlého okolí za účelem zlepšení kvality poskytovaných sluţeb a přilákání většího mnoţství golfistů. Dále bude na základě dotazníkového šetření sestaven jednoduchý profil golfisty, ze kterého se bude vystupovat při vlastním návrhu. V zájmu naplnění cíle je má bakalářské práce rozdělena do tří částí. 10

11 První část práce se bude zabývat seznámením s problematikou a historií golfu, dále pak vymezením jednotlivých pojmů důleţitých pro další vyuţití v bakalářské práci. Dále ve stručnosti analyzuji golfové prostředí v České Republice, konkrétně se budu věnovat Golf Resortu Černý Most. Jedna z podkapitol bude věnována golfové etiketě, která je velmi důleţitou součástí golfového světa. Pro analytickou část mé práce jsem zvolil kvantitativní metodu výzkumu, dotazníkové šetření. To jsem provedl mezi praţskými golfisty mezi listopadem a prosincem roku 2013 a následně doplnil potřebné informace druhým kolem šetření v letních měsících roku Informace takto získané jsou v této kapitole podrobeny analýze a zpracovány pomocí grafů. Ty poslouţí k stanovení silných a slabých stránek na základě preferencí respondentů a vyvstanou tím případné problémové aspekty, které budou základem pro návrhovou část mé bakalářské práce. Ve třetí části porovnám zjištěné údaje z druhé části a vyvodím vlastní názor na danou problematiku. Jednotlivě se budu věnovat zjištěným slabinám a pronesu stručné návrhy či závěry. Na základě profilu respondenta, získaného pomocí dotazníkového šetření navrhnu, jaké sluţby by mohli mít potenciál v tomto konkrétním golfovém resortu, tedy Golf Resortu Černý Most. HYPOTÉZA Míra návštěvnosti golfového areálu Golf Resort Černý Most úzce souvisí se škálou nabízených doplňkových služeb. 11

12 ANALÝZA SPORTOVNÍCH KLUBŮ S NABÍDKAMI AKTIVIT PRO VEŘEJNOST, JAKO SOUČÁST MOTIVACE K VOLNOČASOVÝM AKTIVITÁM 1. Teoreticko-metodologická část práce 1.1 Klíčové pojmy Volný čas Čas, v něm jedinec nepracuje, nevykonává rodinné ani biologické potřeby. Sám svobodně věnuje svůj čas svým zálibám. Tyto činnosti ho baví a přinášejí mu uspokojení. (Fišerová, 2008, s. 8) Volnému času jako součásti lidské existence je v dnešní době přikládán velký důraz a má velký dopad na lidskou rasu, jak se lidé snaţí vypořádat s komplexností vybalancování pracovního, sociálního, osobního a rodinného ţivota. (Venkatesh, 2008, s. 37) Motivace Motivace je proces psychického chování člověka. Je to hybná síla, která nemusí být vţdy vědomá, a která směřuje lidské jednání za určitým cílem, zpravidla za uspokojením potřeb. Tato skutečnost platí do té doby, dokud není dosaţeno cíle jedince. (Bedrnová, Nový, 2002, s. 241) 12

13 Golf Je sportovní hra, v níţ se hráči snaţí dopravit míček z odpaliště přes travnaté plochy aţ do jamky, a to na co nejmenší počet úderů golfovou holí. Mohou ji hrát hráči všech věkových kategorií a jakékoliv výkonnosti proti sobě za rovných podmínek. Funguje také jako motivace pro cestovní ruch, vzniká tím nový druh cestovního ruchu, golfový cestovní ruch. (Pásková, Zelenka, 2002, s. 104) Golf se vám odmění vedlejšími efekty na zdraví, bez rizika následků, které na sebe berete při fyzickém zatíţení v jiných sportech (Player, 2001, s. 8) R. M. Ussak ve svém díle charakterizuje golf také trochu volněji. Jedná se o hru, kterou hraje přes 50 milionu lidí ve více jak 76 zemích světa. Je to hra, která nezná ţádné regionální, národní či geografické hranice. (Ussak, 1990, s. 4) Cestovní ruch Cestovní ruch je činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běţné ţivotní prostředí, a to na dobu kratší neţ je stanovena, přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (Attl, Nejdl, 2011, s. 12) Sportovní cestovní ruch Je forma cestovního ruchu, jehoţ účastníci jsou aktivními sportovci nebo diváky sportovních akcí. Zahrnuje přitom jak sporty indoorové, tak outdoorové, letní a zimní sportovní klání a veškeré masové sportovní akce, jako například Letní a Zimní Olympijské hry, nebo Mistrovství světa ve fotbale a hokeji. (Fišerová, 2009, s. 49) 13

14 Golfový cestovní ruch Golfový cestovní ruch je jakýkoliv pohyb jedince s motivací hrát golf. Tento druh cestovního ruchu se poté dělí dále podle délky pobytu, na domácí a mezinárodní nebo na amatérský a profesionální. (Jeongsun, 2010, s ) Slovník použitých golfových pojmů Green Část golfové jamky, kde je střiţena tráva nejníţe. Nachází se zde jamka samotná a platí zde jiná pravidla neţ na jiných částech jamky. (Player, 1999, s. 154) Bunker Písečná překáţka na golfovém hřišti. Slouţí ke zvýšení obtíţnosti hry. Jsou jimi zpravidla obklopeny greeny, aby ztíţili přihrávku, případně zabránili míčku ve sjetí do vodní překáţky. (Player, 1999, s. 154) Fairway Travnatá plocha, nacházející se mezi odpalištěm a greenem kaţdé jamky. Tvoří nejdelší část jamky a obsahuje umělé překáţky, jako jezera nebo bunkery. (Newell, 2005, s. 250) Rough Nejdéle střiţené travnaté plochy obklopující fairwaye. Vyznačují se hustou, vysoce střiţenou trávou a stěţují hru. (Newell, 2005, s. 250) 14

15 Handicap Vyjádření výkonnosti amatérského hráče počtem úderů, které můţe zahrát nad nebo pod par hřiště a být v hrací normě. (Woods, 2010, s. 187) Driving range Cvičná plocha, která slouţí k trénování nejdelších úderů, tzv. drivů. Existují dva druhy těchto cvičišť, s travnatou plochou nebo s umělými rohoţkami. Jsou součástí drtivé většiny všech golfových resortů a tréninkových areálů. (Lesová, 2008, s. 91) Putting a chipping range Cvičné plochy slouţící k tréninku krátké hry, respektive puttování. Jsou součástí většiny golfových resortů. (Newell, 2001, s. 106 a 158) Par Ideální počet úderů, na který golfista zahraje jamku či hřiště. Určuje hrací normu. Na rozdíl od jiných sportů, čím více pod parem golfista zahraje, tím je jeho výsledek lepší. (Ussak, 1990, s. 68) Česká golfová federace Původní Československý golfový svaz byl zaloţen v roce 1931 a byl jedním ze zakládajících členů European Golf Association (EGA) v roce 1937 v Lucembursku. Během druhé světové války bylo členství přerušeno a v roce 1968 opět obnoveno. Od roku 1969 byl Československý golfový svaz řádným členem World Amateur Golf Council (WAGC), 15

16 nyní International Golf Federation (IGF). Po rozdělení Československé republiky v roce 1993 na dva samostatné státy, byl Československý golfový svaz rozdělen na současnou Českou golfovou federaci (dále jen ČGF) a Slovenskou golfovou unii. ČGF sdruţuje golfové kluby, Českou seniorskou golfovou asociaci, Profesionální golfovou asociaci České republiky, Český svaz greenkeeperů a Českou golfovou asociaci hendikepovaných. ČGF má právní formu občanského sdruţení, registrovaného Ministerstvem vnitra České republiky, řídí se stanovami a rozhodnutími orgánů ČGF. ČGF zejména vytváří podmínky pro organizování závodní činnosti, vypisuje vrcholné celostátní soutěţe a turnaje, organizuje státní reprezentaci České republiky, zajišťuje zájmy svých členů ve vztahu k jiným subjektům, vytváří technicko - organizační předpoklady pro zajištění golfové hry v České republice, pomáhá rozvoji golfové hry, vyvíjí hospodářskou činnost a vykonává disciplinární pravomoc. ČGF reprezentuje český golf ve vztahu k mezinárodním orgánům a institucím (Česká golfová federace, nedatováno, [cit ], s. 1. Dostupné na internetu: Historie golfu v Českých zemích a na Slovensku Historie golfu samotného sahá aţ do středověké Číny, kde se hrála hra podobná právě dnešnímu golfu a má se za to, ţe se mu věnovala pouze šlechta. Následně tento sport pronikl na britské ostrovy, kde mu holdovali hlavně Skoti. Odtud se na přelomu 19. a 20. století začal šířit po celém světě. Nejdříve se rozšířil do lázeňských měst, kde trávili Britové a Američané, kteří v té době jiţ golfu naplno propadli, nejvíce času. To mělo čistě praktický důvod, chtěli si zkrátit nudné lázeňské či diplomatické pobyty. Následně se golf rozšířil i do metropolí. (Sedlák, 2004, s. 7) Takto popsal úplné počátky golfu u nás pan Sedlák: První golfové míčky létaly v Čechách v roce 1889 v Praze, a to na Císařské louce. Později se hrálo na Císařském ostrově za Stromovkou, proti zámečku Troja. Před rušivými diváky odstěhovali se pak první golfoví pionýři na pláně za Petřínem, tam, kde stojí Strahovský stadion (Sedlák, 2004, s. 7). 16

17 Na prvním místě u nás prorazil ovšem golf v západočeských lázních, konkrétně v Karlových Varech, kde byl golfový klub zaloţen uţ roku Ovšem hřiště vyuţívala pouze zahraniční klientela, domácí obyvatelstvo tento sport nechával chladným. To se změnilo v 20. letech devatenáctého století, kdy jednotlivci začali ze zvědavosti zkoumat pro ně něco nového. Musím ovšem uvést, ţe se jednalo oficiálně aţ o druhé hřiště v tehdejším Rakousko- Uhersku. To první bylo v Prateru, ve Vídni. Karlovarské hřiště je ovšem první české, nebo chcete-li Česko-Slovenské (Sedlák, 2004, s, 7-8) Čermáková však ve svém díle Golf se vrací do Čech dokonce uvádí, ţe se jedná o vůbec první golfové hřiště ve střední Evropě a otevíral ho sám anglický král Edward VII. (Čermáková, 1999, s. 5) Dále se mluví o třech kořenech českého golfu. První se váţe k rodině barona Františka Ringhoeffera. Ten byl golfem zaujat jiţ jako mladý muţ na začátku dvacátého století, a to vedle dalších sportů, kterým se věnoval. Uvádí se, ţe stál při zrodu starého karlovarského hřiště. Před První světovou válkou vytvořil na svém pozemku u obce Volešovice jednoduché přírodní golfové hřiště. Díky svým společenským stykům pak golf šířil mezi svými známými. Druhým kořenem, s prvním do jisté míry spojeným, byla aktivita pozdějších zakladatelů prvního českého golfového klubu v Praze. Zde opět sehrála významnou roli misionářská činnost britského vyslance Sira G. R. Clerka. Ten spolu s Ing. Jaroslavem Jahnem a jiţ zmíněným Františkem Ringhoefferem byli hlavními postavami při zrodu Golf Clubu Praha. Třetím kořenem byly golfové aktivity malé skupinky čerstvých právníků a jejich přátel, které měly svůj začátek v roce V tomto roce přivezli Adolf Hoffmeister, Jaroslav Hilbert a Jaroslav O. Franta z Anglie set starších golfových holí a spolu s bratry Sedlákovými a Jiřím Chvojkou začali zkoušet golf na loukách u Stránčic. Z této aktivity vznikl po pěti letech druhý český golfový klub, Golfový klub Líšnice (SEDLÁK, 2004, s. 7). Takto barvitě popisuje pan Sedlák zapouštění golfových kořenů do české země. Následoval stabilní vývoj, a to aţ do té doby, neţ přišla První světová válka. Během ní se logicky vývoj pozastavil. Po jejím skončení ovšem začal český golf opět vzkvétat a dostal se na dobrou úroveň. Poté ovšem přišla Druhá světová válka, která měla ještě horší dopad, neţ válka první. Mnoho hřišť bylo zničeno, nebo zaniklo, protoţe je neměl kdo udrţovat. Světlou výjimkou bylo například hřiště v Mariánských Lázních (Sedlák, 2004, s. 7-80). 17

18 Takto popsal zrod jednoho z nejstarších a velmi významných golfových klubů pan Teuber ve svém díle Top 12 golfových hřišť. Psal se rok 1905, Čechy byly pod nadvládou rakousko- uherské monarchie a o golfu se toho moc nevědělo. Zcela jiná situace však panovala v Mariánských Lázních. Jejich nejvýznamnějším hostem byl tehdy anglický král Edward VII., který zde pobýval velice často zaloţení golfového hřiště bylo tedy jednoznačně motivováno jeho přáním (Teuber, 2008, s. 10). Nejhorší období však nastalo mezi léty 1950 aţ 1955, kdy golf čelil snaze o likvidaci ze strany vládního reţimu, kterému se příliš západní golf nehodil do propagandy. Jednotlivá hřiště byla likvidována úplně, nebo byla přebudována na hřiště pro jiné sporty. Na začátku šedesátých let vstupoval tedy golf na scénu s třemi hřišti, v Mariánských Lázních, Karlových Varech a na Líšnici. V roce 1966 uţ bylo hřišť pět a v roce 1968 následovalo zaloţení Československého golfového svazu, coţ znamenalo předzvěst lepších časů. Koncem šedesátých a v průběhu sedmdesátých let se o největší rozvoj golfu zaslouţila rozsáhlá soutěţ druţstev, díky níţ vznikaly nové kluby. Během této doby přibyli hřiště například v Ostravě nebo Poděbradech. Během osmdesátých let byl vývoj zhruba stejný jako v předchozí dekádě. Po roce 1989 ovšem nastal ten pravý boom. Sametová revoluce měla obrovský vliv na další vývoj golfu jako sportu v České, respektive tehdy ještě Česko- Slovenské republiky. Společenské změny způsobily, ţe po padesáti letech omezování se golf konečně mohl začít rozvíjet svobodně, jako jiné sporty. Velmi rychle se to projevilo na růstu počtu hráčů i hřišť. Během devadesátých let se počet golfistů v České Republice téměř zdesetinásobil (Sedlák, 2004, s. 167) Golfová výzbroj Vybavení kaţdého golfisty se skládá ze spousty sloţek. Kaţdá z těchto sloţek je velmi důleţitá a jako celek tvoří perfektní nástroje pro hru golf, osamocena ovšem nezmůţe nic. Golfistovu výzbroj tvoří hlavně míčky a různé typy holí. Podstatné jsou ovšem i méně na první pohled zřejmé věci, jako golfový vak a vozík, golfová rukavice a spoustu drobnějšího vybavení, týček, ručníku, tuţek, vypichovátka a markovátka (Player, 2001, s ) Kaţdé z těchto sloţek vybavení správného golfisty bude věnována jedna z krátkých podkapitol. 18

19 Míčky Golfové míčky se vyskytují v mnoha provedeních a cenových kategoriích. Liší se kvalitou a způsobem provedení, délkou a ovladatelností letu. Kaţdé výkonnostní kategorii bude vyhovovat jiná kategorie míčku, a je tedy pouze na osobních preferencích jaké míčky golfista zvolí. Bezpodmínečně platí, aby měl kaţdý hráč u sebe před zahájením kola dostatečný počet míčků (Player, 2001, s. 48 a 60-61) Hole Jsou čtyři základní typy golfových holí dřeva, ţeleza, wedge a puttery. Kaţdá z těchto holí slouţí k jinému typu úderu. Dřeva nesou svůj název podle toho, ţe první typy těchto holí měli vyrobenou hlavu hole ze dřeva. To jiţ v dnešní době neplatí, hlavy holí jsou vyrobeny ze slitin kovů, ale název přetrval aţ do dnešního dne. Tyto hole slouţí k nejdelším ránám z odpaliště, případně z fairwaye. Ţeleza slouţí pro středné dlouhé rány. Kupují se zpravidla po sadách a jedna sada můţe obsahovat aţ 9 různých holí. Kaţdá svírá jiný úhel mezi hlavou hole a násadou, tím pádem s kaţdou holí zahraje kaţdý golfista jinak dlouhý úder. Wedge jsou určeny na krátké přihrávky v okolí jamkoviště. Speciální sand wedge je poté určena, jak jiţ název napovídá, pro hru z písečných překáţek, bunkerů. Wedge mají ještě další, specifičtější dělění na gap wedge, lob wedge, sand wedge a pitching wedge. Liší se opět úhlem svíraným mezi hlavou a násadou hole. Kaţdá z těchto holí má výrazně jinou trajektorii letu, a není proto dobré právě wedge podceňovat. Puttery jsou určeny pro hru na jamkovišti. Je to nejkratší hůl ze všech, jako jediná míček kutálí místo toho, aby ho zvedala ze vzduchu. Specifická je také v tom, ţe kaţdý golfista upřednostňuje jiné drţení hole a není přesně určeno, který z těchto způsobů je nejlepší. I 19

20 zde existuje více druhů putterů. Na rozdíl od jiných holí se však liší hlavně svojí délkou a tvarem hlavy hole. (Player, 2001, s ) Golfový vak a vozík Golfové vaky (bagy) slouţí primárně k přenášení holí. Většina vaků je ovšem vybavena dalšími vymoţenostmi, jak usnadnit golfistům ţivot. Obsahuje spoustu kapes na uloţení veškerého golfového vybavení, úchyt na deštník, popruh na lehčí přenášení, suchý zip na uchycení golfové rukavice a praktickou trojnoţku, díky které lze bag postavit kdekoliv na zemi. Golfový vozík slouţí k převáţení golfového vaku po hřišti. Většina vozíků obsahuje praktický drţák na pití a deštník. Golfové vozíky dělíme na ruční a elektrické. (Player, 2001, s. 60) Golfová rukavice Účelem golfové rukavice je zajistit pohodlný a bezpečný úchop hole při golfovém švihu. Zajímavostí je, ţe praváci nosí rukavici na své levé ruce a naopak, a to z toho důvodu, ţe při golfovém švihu je dominantní právě levá ruka, respektive pravá. Při výběru rukavice je třeba hlavně dbát na to, aby co nejtěsněji obepínala ruku. (Player, 2001, s. 61) Ostatní doplňky Mezi ostatní doplňky počítáme spoustu malého vybavení. Mezi nejdůleţitější patří týčka slouţící k první ráně na jamce z odpaliště. Těch musí mít kaţdý golfista s sebou dostatek. Týčka jsou velmi důleţitou součástí drivu. Vyrábějí se ze dřeva nebo plastu. Markovátko slouţí k označení míče na greenu. K tomuto účelu poslouţí v případě nouze mince, mnoho golfistů má však markovátko, které zároveň funguje jako talisman a bez něj by si nebyli schopni představit vyjít na golfové hřiště. Vypichovátko slouţí k opravě greenu po dopadu míčku při přihrávce. Je nejčastěji vyrobeno z kovu nebo plastu. (Player, 2001, s. 62) 20

21 Golfové oblečení Golfové oblečení je nedílnou součástí golfistovy výbavy a je natolik důleţité, ţe si zaslouţí vlastní podkapitolu. Oděv golfisty musí být čistý a upravený, podle pravidel klubu a golfové etikety. Zároveň by měl být pohodlný a nijak neomezovat v pohybu. To vše buď v letním, nebo zimním provedení. Jako část věcí, které si s sebou bere golfista na hřiště, by mělo být náhradní tričko a v nejlepším případě i obuv. Jedno obejití 18jamkového hřiště můţe trvat aţ 6 hodin a během této doby se můţe lehce změnit počasí. Velmi důleţitá je také čepice, velmi často s kšiltem. Ta chrání před sluncem a zároveň i před deštěm. Speciální golfová obuv je vybavena hřeby pro lepší stabilitu na podmáčeném terénu při exekuci golfového švihu. (Player, 2001, s ) Golfová etiketa Slovo etiketa je definováno jako konvenční pravidlo osobního chování ve zdvořilé společnosti. Golf je sportem, kde je právě etiketa velmi důleţitým aspektem. Je na stejné úrovni, jako pravidla hry. A mnohdy ještě důleţitější. Měl by ji znát kaţdý, kdo se chystá na golfové hřiště, ať uţ hráč nebo pouze pozorovatel. Prvním bodem etického kodexu golfisty je dochvilnost. Zamluvit si telefonicky místo a poté se také včas dostavit na hřiště je základním prvkem slušného chování. V klubovně si odloţit nevhodné oblečení do šatny a převléknout se do golfového úboru. Právě oblečení je velmi důleţitou částí etického kodexu. Pánové by měli být oblečeni do trička s límečkem a kalhot, v ţádném případě však dţínsů. Dámy poté mohou zvolit sukni či kalhoty, doplněné opět tričkem s límečkem. Zakázané jsou tílka s příliš úzkými ramínky. Golfová obuv je poté nutností z hlediska bezpečnosti, je ovšem třeba dbát na místní pravidla, aby naše obuv neměla nepovolené hřeby. Toto pravidlo nabývá na smyslu hlavně v klubovnách, které 21

22 jsou často starší a postaveny v klasickém stylu s parketami. Povinností je poté u obou pohlaví pásek. Hráči musí za všech okolností dbát na bezpečnost. Zásah golfovým míčkem můţe být smrtelný. Proto je dovoleno hrát pouze v případě, ţe si je hráč jistý tím, ţe nezasáhne nikoho jiného. Pokud hráč vidí, ţe letí míček na kohokoliv na hřišti, hlasitě křičí FORE. Dodrţování ticha a tempa hry je velmi častým prohřeškem golfistů. Na golfovém hřišti je kaţdý povinen chovat se co nejtišeji, hlavně pak nerušit ostatní hráče při odpalu. Tempo hry zaviňuje velmi nepříjemné čekání, proto je velmi důleţité ho dodrţovat. Platí pravidlo rychlý přesun, pomalá hra. To znamená přesouvat se mezi jednotlivými údery, co nejrychleji to jde. Kaţdý golfista má poté právo připravit se na úder, jak uzná za vhodné a nikoho tím nezdrţuje. Posledním stěţejním bodem golfového etického kodexu je péče o hřiště. Hráč by měl opustit jamku v lepším stavu, neţ v jakém na ni přišel. To zahrnuje kromě samozřejmostí jako nepohazování odpadků a nedopalků od cigaret také to, aby golfista opravil vyseknutý travnatý řízek po odpalu, případě stopu po dopadu míče na green. Zlepšuje tím kondici hřiště jak pro ostatní hráče, tak pro jeho příští návštěvu. (Player, 1999, s ) Golf Resort Černý Most Golf Resort Černý Most je 18jamkové hřiště v hlavním městě Praze a nachází se v blízkosti obchodního centra Černý Most na ploše 70 hektarů. Golfový resort je velmi dobře vybaven, golfista zde najde vše, co si můţe přát. Zajímavé jamky přinášejí výzvu a jsou zpestřeny bio-zónami, nechybí ani jamka s ostrovním greenem. Hřiště je dále protkáno četnými bunkery a nechybí ani vodní překáţky lemující jamky. Součástí resortu jsou také tréninkové plochy. Pro začátečníky je určena golfová akademie pod vedením zkušeného trenéra. Celoročně otevřené tréninkové plochy, zahrnující driving, chipping a putting range, jsou uměle osvíceny, coţ umoţňuje jejich pouţívání do pozdních nočních hodin. K dispozici jsou jak krytá a vyhřívaná odpaliště, tak travnatá odpaliště pod širým 22

23 nebem. Na zimní měsíce jsou připraveny dva golfové simulátory. Mezi doplňkové sluţby patří mimo jiné hlídání děti nebo hodiny s profesionálním fyzioterapeutem. Zázemí poskytuje moderní klubovna s kvalitní restaurací a kavárnou. Toto 18jamkové mistrovské hřiště je průměrné obtíţnosti a má obvyklý par 72. Pořádá se zde řada golfových turnajů, které jsou vţdy hojně obsazeny a zvětšují prestiţ a vědomí veřejnosti o resortu. (autor neuveden, vydavatelství Easytogolf, 2013, s. 17) 23

24 2. ANALYTICKÁ ČÁST Použité metody V analytické části mé práce jsem pouţil metodu dotazníkového šetření, které jsem poté zpracoval za pomoci MS Office Excel a následně vytvořil s pomocí tohoto programu i grafy. Pro získání dat potřebných pro takovéto šetření jsem vytvořil dotazník (Příloha č. 1). V tom jsem zvolil pouze uzavřené otázky, a to z důvodu, ţe případné zlepšení stávající situace navrhnu sám, a nechci být ovlivněn nápady jiných lidí. První blok otázek je zaměřen na sběr demografických dat, jako pohlaví, lokalita bydliště nebo pracovní zařazení. Druhý poté sbírá golfové informace, jako je frekvence hraní golfu, hrací handicap nebo přístup partnera ke golfu. Poslední blok otázek se týká Golf Resortu Černý Most. V ní jsou otázky týkající se názoru na jednotlivé segmenty zkoumaného resortu. Vyplnit tento dotazník zabere maximálně pět minut, otázky jsem koncipoval tak, aby byly co nejjednodušší a respondenty zaujali, případně je motivovali tím, ţe mají šanci svými odpovědi něco změnit. Postupoval jsem přitom podle zásad k správné skladbě dotazníku. Zvolil jsem metodu osobního dotazování, které mi přišlo vzhledem k tématu jako vhodnější. Navíc osobní kontakt s lidmi mi pomohl získat detaily k jednotlivým otázkám, které poté vyuţiji v návrhové části mé práce. Právě takto získané detaily mi velmi pomohly. Šetření probíhalo ve dvou fázích. První na parkovišti sport centra Step, kde se nachází indoor golf v době od listopadu do prosince roku Druhá fáze poté probíhala při Tandem Tour, golfové turnajové sérii konající se na hřištích na území České republiky, které se osobně účastním. Odpovědí jsem sbíral v letních měsících roku Po nasbírání 100 odpovědí jsem dotazníkové šetření ukončil. Tuto kapitolu jsem rozdělil do dvou velkých podkapitol, na první a druhý oddíl. První je zaměřen na obecné otázky, kdeţto ten druhý, se týká přímo Golf Resortu Černý Most. 24

25 2. 2. Cíl dotazníkového šetření Cílem dotazníkového šetření, které je součástí mé bakalářské práce, je nejprve sestavit zevrubný profil respondenta, golfisty. Následně zjistit jeho základní návyky co se týká golfu. Dalším cílem je zjistit názor na Golf Resort Černý Most. Hlavním výstupem mého dotazníkového šetření jsou podklady pro vytvoření návrhu na zlepšení nebo optimalizaci jednotlivých sluţeb. Vedlejším cílem je poté získat podklady pro vylepšení návštěvnosti resortu pomocí optimalizované nabídky doplňkových sluţeb Cílová skupina Cílovou skupinou jsou hráči golfu s hracím (aktivním) handicapem. Nezaleţí přitom na věku, pohlaví, vzdělaní ani výkonnosti jednotlivce, zahrnuje tedy všechny vrstvy populace. Výzkum měl být co nejvíce obecný, vychází přitom z předpokladu, ţe hráč golfu je uţ sám o sobě natolik specifický zákazník, ţe specifičtější členění respondentů by mělo za následek příliš nerelevantní vzorek odpovědí Dotazníkové šetření V této podkapitole analyzuji jednotlivé části dotazníkového šetření, konfrontuji je s údaji z odborné literatury a následně vymezím problémové úseky, které budou podkladem pro návrhovou část. 25

26 První oddíl Obrázek č. 1 - Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů muž žena Zdroje: Vlastní zpracování V grafu číslo 1 je zobrazen poměr muţů a ţen. Zjištěné údaje, tzv. 68 % muţů a 32 % ţen, odpovídají statistikám České golfové federace, kde je zaregistrováno zhruba 2 krát více muţů neţ ţen. Tento poměr vychází z osobnostních a genderových předpokladů, kdy muţi se budou mnohem častěji účastnit volnočasových aktivit soutěţního charakteru. Navíc golf je historicky povaţován za muţský sport, jako například fotbal. Jak jde ovšem doba dopředu, poměr můţu a ţen se pomalu srovnává. 26

27 Obrázek č. 2 - Jaké je Vaše pracovní zařazení? student/ka zaměstnaný/á OSVČ nezaměstnaný/á pobírám důchod Zdroje: vlastní zpracování Druhý graf rozděluje respondenty podle pracovního zařazení. Nejvíce je osob samostatně výdělečně činných 36 %, a zaměstnanců 41 %. Studentů je 14 %, minimum respondentů pobírá důchod. Nezaměstnaný byli čtyři lidé, všichni ovšem jen dočasně a jednalo se o nezaměstnanost dobrovolnou. Nezanedbatelné procento zabírají studenti spolu s lidmi, kteří pobírají důchod, čímţ se dokazuje tvrzení, ţe hrát golf v dnešní době nemusí být nutně drahá záleţitost. Tento fakt platí i přes zjištění, ţe téměř všichni respondenti mají stálý a dostatečně vysoký příjem. Tento graf také potvrzuje, ţe golf je hra opravdu pro všechny a kaţdý si na něm najde aspekt, který se mu bude líbit a golf ho jako sport či pohybová aktivita bude naplňovat. 27

28 Obrázek č. 3 - Jaký je Váš věk? Jaký je Váš věk? a více Zdroje: vlastní zpracování Z grafu číslo 3 můţeme vyčíst, jaká je věková skladba golfistů. Nejvíce jich ve věkovém rozmezí od 20 do 50 let, přes 80 % golfistů. Zbylých 20 % je rozdělených mezi studenty a osoby starší 50 let. Zde se dokazuje, ţe golf můţe hrát opravdu kaţdý nezávisle na věku i přes to, ţe většina respondentů je v nejproduktivnějším věku. Navíc při osobním dotazování bylo zjištěno, ţe nezanedbatelné procento respondentů bylo z jedné rodiny. To dělá z golfu rodinnou aktivitu, takţe je prospěšný jak ze sociálního hlediska, tak z fyzického. 28

29 Obrázek č. 4 - Z jakého jste kraje? Z jakého jste kraje? Praha Středočeský kraj Jiný kraj Zdroje: vlastní zpracování Z grafu číslo 4 lze vyčíst, odkud jsou dotazovaní respondenti. Jasně zde dominují s 81 % praţané, středočeský kraj je zastoupen 16 %. Pouze 3 respondenti byli z jiného kraje. Jeden z kraje plzeňského a manţelé z moravsko- slezského kraje. Je to vysoce očekávaný výsledek z důvodu, ţe dotazníkové šetření probíhalo pouze v Praze. Pokud by se šetření uskutečnilo na více místech v republice, výsledky by byly zcela jiné. Tato zjištěná informace nijak neovlivní výsledky dotazníkového šetření. Tato otázka byla poloţena pouze z důvodu, aby se autor přesvědčil o hypotéze, ţe velmi málo golfistů cestuje za golfem přes celou republiku. 29

30 Obrázek č. 5 - jaký je Váš handicap? Jaký je Váš handicap? až až až 54 Zdroje: vlastní zpracování Graf číslo 5 ukazuje výkonnost golfistů. Z něj jde jasně vidět, ţe více neţ polovina golfistů má handicap vyšší neţ 36, coţ znamená začínajícího hráče, případně hráče silně rekreačního. Zhruba třetina golfistů je poté střední výkonnosti, 15% golfistů má handicap do 12, coţ značí dobrého hráče. Tento graf je důleţitý pro návrhovou část mé práce, na jeho základě budu volit vhodnou doplňkovou aktivitu. Také více méně potvrzuje údaje z České golfové federace, kde je skladba zaregistrovaných členů z hlediska jejich výkonnosti zhruba stejná, jakou jsem zjistil pomocí mého dotazníkového šetření. Výkonnostní předpoklady golfisty jsou klíčové pro určení nabízených doplňkových aktivit. Je totiţ samozřejmé, ţe golfista začátečník bude spíše preferovat přátelskou atmosféru a dobré jídlo naopak od golfisty pokročilého, kterého bude zajímat kvalita hřiště, greenů či jak zlepšit svoji výkonnost. 30

31 Obrázek č. 6 - Jak často chodíte hrát golf? V horizontu... Jak často chodíte hrát golf? V horizontu Více než 2 měsíčně Cca jednou za měsíc Cca jedno za čtvrt roku Zdroje: vlastní zpracování Z grafu číslo 6 lze vyčíst, jak často respondenti navštěvují golfový resort s motivací zahrát si na hřišti. Drtivá většina, 96 %, chodí na golf alespoň jednou měsíčně, necelá třetina respondentů hraje kaţdý týden. Méně neţ jednou za čtvrt roku chodí hrát pouze jeden z dotázaných. Zde je vidět velká frekvence hry, coţ potvrzuje mou domněnku, ţe na driving range, a zejména poté do indooru, zpravidla budou chodit ti golfisté, kteří poté také budou častými návštěvníky hřišť. Golfista s menší frekvencí návštěv tréninkových ploch, tedy místa mého dotazníkového šetření, nebude tak často chodit hrát hru samotnou, čímţ se vysvětlují velké rozdíly v jednotlivých odpovědích. Rekreační golfista nemá motivaci pro zlepšování své golfové výkonnosti, více se zajímá o proţitek a radost ze hry. To samé se dá poté říci i o dotazování na golfovém turnaji. Sváteční golfista bude preferovat hru s kamarády o víkendu pro zábavu neţ soutěţení. 31

32 Obrázek č. 7 - Chodí s vámi váš partner na golf? Chodí s vámi váš partner na golf? ano ne nemám partnera Zdroje: vlastní zpracování Graf číslo 7 vypovídá, jaký je přístup partnerů respondentů ke golfu. 30 % respondentů uvedlo, ţe chodí na golf se svým partnerem oproti 44 % respondentům, kteří na golf chodí bez partnera. Bez partnera je 26% respondentů. Na základě tohoto grafu jsem dospěl k názoru, ţe golf je pro mnoho golfistů rodinná aktivita. Zároveň také to, ţe poměrně velké procento golfistů je nezadaných. Zde bych měl uvést, ţe to byli aţ na vyjímky vše muţi. To je poměrně alarmující zjištění, které by vyţadovalo hlubší analýzu. Z té se poté dá vyvodit vliv golfu, jako volnočasové aktivity, na osobní ţivot jednotlivce, případně na rodinné souţití. Takto rozsáhlé šetření ovšem není v mých moţnostech. Nezapadá ani do mnou studovaného oboru, neb toto zjištění mi připadá více sociologického neţ ekonomického rázu Výstup prvního oddílu V prvním oddílu otázek jsem se, jak uţ jsem se zmínil výše, zaměřil převáţně na sběr demografických údajů. Nedílnou součástí této části bylo však také zjistit, jak se staví partner, jedna z nejdůleţitějších osob v ţivotě respondentů, k jejich hobby. 32

33 Z prvního oddílu bylo tedy zjištěno, ţe golf hraje 2 krát více muţů neţ ţen. Tento fakt je očekávatelný. Muţi jsou od přírody více soutěţiví neţ ţeny, mají tedy větší sklon k trávení volného času sportem- soutěţí. Navíc golf je v České Republice, a nejen v ní, často vyuţíván k obchodním schůzkám, coţ je dle mého názoru stále více doména muţů neţ ţen. Dále jsem zjišťoval pracovní zařazení respondentů, kde byl opět výsledek očekávatelný. Golf je povaţován za sport, který je drahý provozovat, proto mě nepřekvapilo, ţe většina respondentů pravidelně pracovala, případně podnikala, a tím pádem měli dostatečný disponibilní důchod na uspokojení svých potřeb. To se mi také potvrdilo v další otázce, kdy většina respondentů uvedla věk od 20- ti do 50- ti let, coţ znamená, lidé v nejproduktivnějším věku. Dalšími zjištěními bylo to, ţe většina respondentů má trvalé bydliště v hlavním městě a dvojciferný handicap. Fakt, ţe většina mých respondentů byla z Prahy, je jiţ vysvětlena podrobně v kapitole Výsledky, kterých bylo dosaţeno pomoci handicapového šetření, mě lehce zaskočili. Mé osobní mínění bylo, ţe bude více golfistů s niţším handicapem, a to i přes skutečnost, ţe jsem jiţ znal oficiální údaje z České golfové federace. Tuto skutečnost je třeba brát v potaz při výběru vhodných doplňkových sluţeb poskytovaných golfovým resortem. Je naprosto zřejmé, ţe golfista začátečník má úplně jiné potřeby, případně jsou pro něj nejdůleţitější naprosto jiné aspekty, neţ pro pokročilého golfistu. 56 % respondentů uvedlo, ţe chodí na golf kaţdý týden, coţ pro mě bylo dalším překvapivým zjištěním. Po analýze příčin jsem dospěl k poměrně jednoduchému závěru, který se ovšem opírá pouze o mojí domněnku. U golfisty, který je takto častým návštěvníkem golfových resortů, se dá předpokládat, ţe má chuť pracovat na své hře. Proto v zimním období často navštěvuje indoor golf, aby nevypadl z rytmu a dále se zlepšoval. To samé v menším měřítku poté bude platit u hráčů navštěvujících golfové hřiště měsíčně. Při zpětné analýze dat jsem dospěl k názoru, ţe golfistů hrajících týdně by mělo být podstatně více, neţ jsem zjistil pomocí dotazníku, tedy poměr 56 % ku 44 %. Dle mého odhadu by tento poměr měl být okolo 3:1. Tuto odchylku si vysvětluji variancí ve výběru respondentů, odchylka není tak velká, aby se jednalo o chybu. Výsledky mé práce toto zjištění samozřejmě zkreslí, ne ovšem nijak výrazně. Není to jediný faktor, podle kterého se budu rozhodovat v návrhové části. Další část mého výzkumu se zaměřila na postoj partnerů vůči golfu. Necelá třetinová účast na hobby respondentů je poměrně velká. Toto zjištění se shoduje s mými osobními zkušenostmi. 26 % respondentů nemělo partnera, coţ je opět velmi vysoké číslo. Ještě více alarmující je to, ţe aţ na vyjímky tvořili tuto skupinu všechno muţi. Tento konkrétní fakt by dle mého názoru stál za hlubší analýzu, bohuţel to není v moţnostech mé práce. Respondenti také 33

34 mimo oficiální dotazování dále uvedli, ţe pokud je jejich partner doprovází na golf, tak se také sám aktivně zapojí, a to poměrně často. Toto potvrdilo mou opět domněnku, ţe golf je relativně často vyhledáván celými rodinami, případně páry jako společná aktivita. Toto zjištění mě velmi potěšilo, z hlediska sociálního souţití se jeví golf jako ideální aktivita. Pohyb na čerstvém vzduchu, zpravidla hezké, udrţované prostředí, slušná společnost, moţnost soutěţení celé rodiny za rovných podmínek a pohybová aktivita k tomu golf předurčuje. Je dobře, ţe si tento fakt společnost uvědomuje. 34

35 Oddíl druhý Obrázek č. 8 - Moje mínění o Golf Resortu Černý Most je? Moje mínění o Golf Resortu Černý Most je? Dobré Průměrné Špatné Zdroje: vlastní zpracování Obrázek číslo 8 ukazuje mínění respondentů o Golf Resortu Černý Most. 52 % respondentů povaţuje tento resort za dobrý, 42% poté za průměrný. Za špatný resort ho povaţuje poměrně zanedbatelné mnoţství respondentů, konkrétně 6 %. To poukazuje na velmi dobrý obraz, kterému se Golf Resort Černý Most těší u golfové veřejnosti. Dobré veřejné mínění o společnosti je nejlepší reklamou, stejně jako spokojený zákazník. Ten poté šíří kladné reference na danou sluţbu, posiluje tím ještě více sílu značky a působí jako motivace pro ostatní účastníky cestovního ruchu k návštěvě. Také skutečnost, ţe za více neţ průměrný označilo tento resort 94% lidí svědčí o tom, ţe se jedná o jednu z nejlepší společností na trhu v tomto oboru. 35

36 Obrázek č. 9 - Na Černý Most chodím hrát... Na Černý Most chodím hrát Více než 2 krát do měsíce cca jednou za měsíc cca jednou za čtvrt roku 42 nechodím Zdroje: vlastní zpracování Z obrázku číslo 9 lze vyčíst, ţe dvě třetiny respondentů chodí hrát alespoň jednou měsíčně do Golf Resortu Černý Most. To je velmi vysoké číslo. Jednou za kvartál navštíví Černý Most 27 % tázaných. 10 % respondentů uvedlo, ţe nechodí na Černý Most hrát vůbec. Toto číslo se shoduje s procentem respondentů, kteří mají špatné mínění o zmiňovaném golf resortu. Také se tyto odpovědi nacházely ve stejném dotazníku. Ovšem takto malý počet negativních odpovědí je v normě. Naopak vysoké procento kladných odpovědí naznačuje, ţe hráčská základna, tvořena stálými návštěvníky, je velmi silná. Pokud se k tomu přičtou občasní návštěvníci, je jasně vidět, ţe počet golfistů, kteří denně projdou hřiště na Černém Mostě je velmi vysoký. 36

37 Obrázek č Hřiště je podle mě... Hřiště je podle mě velmi dobré dobré průměrné špatné velmi špatné nikdy jsem nenavštívil/a Zdroje: vlastní zpracování Obrázek číslo 10 mapuje názor respondentů na kvalitu golfové hřiště. Nejvíce respondentů, 38 %, si myslí, ţe je dobré. Následuje názor velmi dobré, s 27 % a s 16 % odpověď průměrné. Pouze 9 respondentů si myslí, ţe golfové hřiště Černý Most je špatné, případně velmi špatné. Opět takto odpovídali respondenti s negativními odpověďmi v minulých otázkách. Takto zjištěné informace vypovídají o kvalitě personálu zodpovědného za dobrý stav golfového hřiště. Znamená to, ţe greeny budou vţdy perfektně připravené a tvrdé, fairwaye kvalitní a roughy dostatečně husté, ne však tolik, aby znemoţňovali hru. Za golfovým hřištěm v perfektním stavu stojí armáda greenkeeperů, kteří se o něj den co den starají. Z vlastní zkušenosti poté můţu potvrdit výše zmíněné údaje. Hřiště bylo vţdy perfektně připraveno, a jak je vidět, lidé si toho všimli a umí tuto skutečnost ocenit. 37

38 Obrázek č Driving range je podle mě... Driving range je podle mě velmi dobrý dobrý průměrný špatný velmi špatný nikdy jsem nenavštívil/a Zdroje: vlastní zpracování Obrázek číslo 11 vypovídá o názoru respondentů na jednu z hlavních tréninkových ploch, na driving range. Téměř polovina respondentů ho povaţuje za dobrý. Následují názory průměrný s 24 % a velmi dobrý s 14 %. 19 % respondentů driving range nikdy nenavštívilo, coţ je poměrně překvapivé zjištění. Driving range je klíčový pro vývoj herních schopností a minimálně před začátkem turnajového kola se jde kaţdý golfista rozcvičit právě na driving range. Dá se tedy předpokládat, ţe z nějakého důvodu si tito respondenti vybrali jiné tréninkové plochy. Za špatný nebo velmi špatný povaţují driving range pouze 4 respondenti, coţ je zanedbatelné. 38

39 Obrázek č Putting a chipping range je podle mě... Putting a chipping range je podle mě velmi dobrý dobrý průměrný špatný 22 velmi špatný 31 nikdy jsem nenavštívil/a Zdroje: vlastní zpracování Z obrázku číslo 12 lze vyčíst, jaký mají respondenti názor na další tréninkové plochy, kterými jsou putting a chipping range. Nejméně je zastoupena odpověď velmi dobrý, 4 %. Následují vyrovnané odpovědi, dobrý, průměrný, velmi špatný a odpověď nikdy jsem nenavštívil. 31 % respondentů povaţuje putting a chipping range v Golf Resortu Černý Most za špatný. 64 % respondentů si myslí, ţe je putting a chipping range průměrný nebo horší. Nikdy tuto tréninkovou plochu nepouţilo 15 % tázaných. Tabulka vypovídá o špatném názoru na výše zmíněné tréninkové plochy, minimálně v porovnání s ostatními odpověďmi. Tento výkyv v trendu odpovídání poslouţí jako jeden z podkladů pro návrhovou část mé práce. 39

40 Obrázek č Restaurace je podle mě... Restaurace je podle mě velmi dobrá dobrá průměrná 8 špatná velmi špatná 36 nikdy jsem nenavštívil/a Zdroje: vlastní zpracování Obrázek číslo 13 se týká restaurace, která je součástí resortu. Nejvíce odpovědí bylo kladných, o 68 % odpovědí se dělí téměř rovným dílem moţnost dobrá, respektive velmi dobrá. 8 % respondentů si myslí, ţe je restaurace průměrná. 7 % má odpověď špatná, 15 % respondentů restauraci nikdy nenavštívila. Z odpovědí se dá vyčíst velká spokojenost golfistů s restaurací. Navíc je vidět, ţe většina návštěvníků golfového resortu navštíví také restauraci. Tento údaj můţe ovšem být nepřesný, na frekvenci návštěv se moje dotazníkové šetření nevztahovalo a mohlo tedy dojít k zkreslení výsledků. Odpovědi respondentů, kteří byli v restauraci pouze jednou nejdou nijak odlišit od respondentů, kteří tuto restauraci navštěvují pravidelně. To ovšem nijak neubírá této restauraci na kreditu. K velké oblíbenosti také jistě přispívají časté tématické akce, namátkou jmenuji například thajský víkend. 40

41 Obrázek č Pro shop je podle mě... Pro shop je podle mě velmi dobrý dobrý průměrný špatný velmi špatný nikdy jsem nenavštívil/a Zdroje: vlastní zpracování Z obrázku číslo 14 lze vyčíst, jaká je spokojenost respondentů s golfovým obchodem v Golf Resortu Černý Most. Podle třetiny respondentů je pro shop dobrý, shodně pak nasbírali odpovědi průměrný a velmi dobrý s 12 % odpovědí. Téměř polovina respondentů nikdy pro shop nenavštívila. Tento obchod není primárním cílem golfistů, kteří chtějí nakoupit potřebné chybějící vybavení. V klasických kamenných obchodech je nejenom širší nabídka, ale také lepší ceny. Pro shop tedy slouţí pouze jako nouzová zastávka zapomětlivých golfistů, kteří nutně potřebují chybějící míčky před začátkem turnajového kola. 41

42 Obrázek č Fyziotréninky jsou podle mě... Fyziotréninky jsou podle mě velmi dobré dobré průměrné špatné velmi špatné 90 nikdy jsem nenavštívil/a Zdroje: vlastní zpracování Obrázek číslo 15 se zaobírá názorem na fyziotréninky, které jsou poskytovány v Golf Resortu Černý Most jako jedna z doplňkových sluţeb. Vysokých 90 % respondentů nikdy nevyuţili této moţnosti, coţ je očekávaná odpověď. Tato sluţba je velmi specifická a vyţaduje delší časový úsek, aby se projevil efekt. Zbylých 10 % respondentů, kteří tuto zkušenost jiţ měli, povaţují fyziotrénink za dobrý nebo velmi dobrý. Tyto kondiční cvičení jsou velmi uţitečné pro osoby, které mají problémy s pohybem, a přesto se nechtějí vzdát své oblíbené činnosti, golfu. Nebo naopak pro golfisty, kteří chtějí svojí jiţ tak velkou výkonnost posunout ještě o krok dále. Český golfový trh není na toto ještě připraven, respektive poptávka po této konkrétní sluţbě je velmi malá. Skladba českých golfistů tomu není nakloněna. Zanedbatelné 2 % respondentů označilo fyziotréninky jako špatné, bohuţel nechtěli při osobním dotazování sdělit důvody. 42

43 Obrázek č Dětský klub je podle mě... Dětský klub je podle mě velmi dobrý dobrý průměrný špatný velmi špatný nikdy jsem nenavštívil/a Zdroje: vlastní zpracování Obrázek číslo 16 vyjadřuje četnost vyuţívání Dětského klubu, který je součástí resortu. 93 % respondentů jej nikdy nevyuţilo, ovšem těch 7 %, kteří ano, jsou s ním velmi spokojeni a hodnotí ho jako velmi dobrý, respektive dobrý. Této otázce se budu podrobněji věnovat v návrhové části mé bakalářské práce. Ve stručnosti pouze uvedu, ţe tuto sluţbu vyuţili podle odpovědí v dotazníkovém šetření pouze ţeny. Z toho lze usoudit, ţe u muţů, kteří jiţ zplodili potomka, se o něj stará maminka dané ratolesti případně jiný člen rodiny. 43

44 Obrázek č Ruční myčka aut je podle mě... Ruční myčka aut je podle mě velmi dobrá dobrá průměrná špatná velmi špatná nikdy jsem nepoužil/a Zdroje: vlastní zpracování Poslední obrázek číslo 17 je spojen s otázkou na spokojenost respondentů s ručním mytím aut. 95 % respondentů ji nikdy nevyuţilo. Zbylých 5 respondentů se podělilo rovným dílem o zbylé odpovědi To je překvapivé zjištění. Kaţdý golfista se dopravuje na hřiště vlastním osobním automobilem, případně rodinným vozem nebo s přáteli v jejich autě. Za skutečností, ţe téměř nikdo nevyuţívá myčku aut, musíme hledat jiné faktory neţ špatnou kvalitu či příliš vysokou cenu Výstup druhého oddílu V druhé částí mého dotazníkového šetření se otázky zaobíraly názorem respondentů na jednotlivé segmenty Golf Resortu Černý Most. Otázek bylo celkem 10, a zahrnovali témata od frekvence navštěvování golfového resortu přes názor na restauraci aţ po kvalitu jednotlivých tréninkových ploch. První otázka se týkala obecné spokojenosti s Golf Resortem Černý Most. A dopadla pro zmíněný resort výborně. Větší neţ nadpoloviční spokojenost jistě zajistí u těchto návštěvníků to, ţe se budu rádi vracet. Navíc více neţ třetina respondentů povaţuje tento resort za průměrný. Z toho důvodu se i vzhledem k dalším faktorům dá očekávat častější 44