České země od příchodu. Slovanů. po Velkou Moravu II. ZDENĚK MĚŘÍNSKÝ

Transkript

1 České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. ZDENĚK MĚŘÍNSKÝ Nakladatelství Libri Praha 2006

2 prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc., 2006 Illustrations archiv autora, 2006 Odborný recenzent: PhDr. Vladimír Vavřínek, CSc. Libri, 2006 ISBN (soubor) (1. díl )

3 Obsah VI. VZNIK MOJMÍROVSKÉHO KNÍŽECTVÍ A PRVNÍ VÝBOJE (DO ROKU 846) Etnogeneze Moravanů a etatizační proces Druhá slovanská vlna a otázka podílu neslovanských etnik na ní Jméno Morava a jeho možný původ Stopy alanského a antského podílu na druhé vlně? Etatizační proces a opevněná sídliště s místními vládci a družinou Dynastie Mojmírovců Vyvrcholení etatizačního procesu a etnogeneze Moravanů na přelomu 8. a 9. a v prvních dvou desetiletích 9. století Uspořádání poměrů v Panonii Karlem Velikým vznik Avarské marky Politické, etnické a kulturní poměry v Avarské marce Ostatní pohraniční marky na franském východě a jihovýchodě Čechové a Moravané vstupují do dějin Tažení Franků do Čech v roce 805 a prameny o něm Něco o písemných pramenech a jejich obsahové skladbě Průběh událostí z let a lokalizace Canburgu Jméno Čechů v písemných pramenech Vývoj situace na východním pomezí Říše v první čtvrtině 9. století a vstup Moravanů do dějin Jméno Moravanů v písemných pramenech Otázky existence kmenů v Čechách a na Moravě Čechy Morava Počátky sjednocovacího procesu u moravských Slovanů Nitransko další centrum etatizačního procesu Sféry působnosti misijní činnosti Salcburku, Pasova a Řezna Vývoj od třicátých let 9. století a připojení Nitranska Připojení Nitranska a osudy Pribinovy Vznik Blatenského knížectví

4 4 Čechy a Východofranská říše Mojmírova Morava do roku VII. ODRAZ HISTORICKÉHO VÝVOJE V HMOTNÝCH PAMÁTKÁCH BLATNICKO-MIKULČICKÝ HORIZONT VIII. KONSOLIDACE MOCI ROSTISLAVOVY MORAVY A PRVNÍ KRIZE POLITIKA MEZI FRANKY, ŘÍMEM A BYZANCÍ ( ) Nástup Rostislava I. k moci (846) Boje českých a moravských Slovanů v prvých letech Rostislavovy vlády ( ) Střety českých Slovanů s Východofranskou říší před polovinou 9. století Zprávy o Rostislavově Moravě v první polovině padesátých let 9. století Další osudy českých a moravských Slovanů ve druhé polovině padesátých let 9. století Boje v Čechách a na Moravě v letech Válečné plány Ludvíka (II.) Němce pro rok 858 a mírová smlouva Rostislava I. s Karlomannem Vrchol Rostislavovy moci a příchod byzantské misie ( /864) Žádost papežské kurii z let o vyslání učitele a biskupa Spojenectví Rostislava I. s Karlomannem v letech a smrt Pribinova Žádost Rostislava I. o vyslání byzantské misie, situace v Byzanci a příchod misie na Moravu (863/864) Zesílení tlaku východofranského krále na moravského vládce ve druhé polovině šedesátých let 9. století Tažení Ludvíka (II.) Němce k Dowine v roce 864 a poddání se Rostislava I. králi Prabulhaři a počátky křesťanství Rozpory ve Franské říši a dělení panství Ludvíka (II.) Němce ( ) Působení byzantské misie na Moravě do roku Spory mezi východní a západní církví a v rámci rodu Karolingerů Výsledky prvých tří let činnosti misie Cesta soluňských bratří do Říma a smrt Konstantina Filozofa roku Krize moravského státu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 9. století

5 6.1 Nové boje na východofranském pomezí v letech Svatoplukova dvojnásobná zrada ( ) Tažení würzburského biskupa Arna a hraběte Rudolfa proti bouřícím se Čechům na podzim 871 a přepadení moravského svatebního průvodu Jmenování Metoděje panonským (panonsko-moravským) [arci]biskupem ( ) IX. POČÁTKY KŘESŤANSTVÍ A JEHO ROZVOJ První dotyk křesťanství na sklonku antiky a soumrak pozdně římské církevní organizace na středním Dunaji Nový počátek, prvé křesťanské misie a církevní organizace raného středověku ve středodunajském a východoalpském prostoru Počátky iroskotského mnišství a misijní činnosti Iroskotů Anglosasové a jejich působení Prvé iroskotské misie na území Alamanie a u Bajuwarů Misie Amandova a její možný dosah Iroskotští misionáři na východě a jihovýchodě Franské říše a počátky bavorské církve Ustanovení nových iroskotských biskupů v Salcburku a Pasově Virgil a Sidonius Bavorská církev ve druhé polovině 8. století a zakládání nových klášterů Korutanská misie Počátky křesťanství na území Čech, Moravy a Slovenska Stopy prvých křesťanských misií na území vznikajícího mojmírovského moravského státu Možné působení iroskotských misií na našem území Kostel v Modré u Velehradu jako možný doklad iroskotských misií Kněží z Vlach a Řecka Počátky křesťanství u Slovanů a Avarů v Panonii Počátky kostrového pohřebního ritu jako možný odraz přijetí křesťanství Vliv ritu kostrových pohřebišť s litými garniturami v karpatské kotlině? Zavedení kostrového způsobu pohřbívání jako důsledek christianizace? Počátky křesťanství, dodržování jeho zásad a misijní činnost ve světle synodálních ustanovení a dalších nařízení franské a bavorské církve Útěk Albgisův na Moravu, církevní tresty za jeho činy a úloha pokání

6 3.32 Prosazování svátosti manželství a dalších zásad křesťanského života v průběhu 9. století Zapovědi svętyichъ otьcь Zakonъ sudnyi ljudьmъ a jeho ustanovení týkající se prosazování křesťanství a jeho zásad Homilie Vladykam zemlę božie slovo velitъ Nomokanonъ První možný průnik slovanského jazyka do liturgie a církevní terminologie v Panonii, Karantánii a na bavorském východě Úloha pasovského biskupství v počáteční fázi christianizace Moravy Situace na přelomu 8. a 9. století a vymezení salcburského misijního působení Pasovské biskupství, jeho podíl na pokřesťanšťování Moravy a zdejší církevní organizace do poloviny 9. století Vývoj moravské církve ve druhé polovině 9. století Snaha Rostislava I. o církevní samostatnost moravského státu, žádost do Říma a Konstantinopole a příchod misie Konstantina a Metoděje (po ) Osudy obou soluňských bratří před příchodem na Moravu (863/864) a jejich osobnosti Působení byzantské misie na Moravě a jednání v Římě (863/ ) Vznik panonsko-moravské arcidiecéze a její osudy do doby vyhnání Metodějových žáků ( /886) Církevní poměry na Velké Moravě do rozpadu státu (885/ ?) Tradice moravského biskupství v 10. století Velkomoravská sakrální architektura Morava Baptisteria Slovensko Čechy Otázka existence klášterů a dalších církevních institucí na Velké Moravě Existovaly na Velké Moravě kláštery? Církevní školy a otázka jejich existence Odraz křesťanství v památkách velkomoravského uměleckého řemesla X. SVATOPLUKOVA VELKÁ MORAVA ( ) První roky Svatoplukovy vlády

7 1.1 Boje českých a moravských Slovanů s Franky ( ) Osudy moravské církve a Metoděje na počátku sedmdesátých let 9. století ( ) Kocelovo Blatensko v šedesátých až první polovině sedmdesátých let 9. století a smrt knížete (860/861 kolem 876) Doba konsolidace a dalšího rozmachu Svatoplukovy říše ( /882) Uklidnění vzájemných vztahů mezi Moravany a Východofranskou říší ve druhé polovině sedmdesátých let 9. století ( ) Výměna na východofranském trůnu a další změny vlády v Říši ( ) Neklid v pohraničí Východofranské říše na sever od Čech ( ) Vztahy východní a západní církve v sedmdesátých a osmdesátých letech 9. století ( ) Diplomatické aktivity Svatopluka I. a moravské církve ( ) Privilegium Industriae tuae z roku Reakce latinského kléru v čele s Wichingem na privilegium Industriae tuae a cesta Metoděje do Konstantinopole ( /882) Územní expanze Svatoplukovy Velké Moravy (880/ ) Počátky expanze, rozsah říše a mocenská situace na počátku osmdesátých let Další vlna kočovníků z východu staří Maďaři Povstání ve východním bavorském pohraničí a zásah Svatoplukův ( ) Definitivní usazení starých Maďarů v karpatské kotlině Konstantinos VII. Porfyrogennétos a jeho informace o Velké Moravě a starých Maďarech Neodůvodněné pokusy o lokalizaci Velké Moravy na srbskou řeku Moravu a mezi Tisu a Dunaj Zprávy arabsky píšících autorů o Velké Moravě a starých Maďarech Příchod starých Maďarů do karpatské kotliny v uherské kronikářské tradici Smrt arcibiskupa Metoděje a příklon k západnímu křesťanství na Velké Moravě Poslední roky života moravského metropolity (881/ ) Hledání Metodějova hrobu

8 5.111 Počátky zájmu hledačů hrobu sv. Metoděje o Hradisko sv. Klimenta u Osvětiman Objevy jasnovidky Klementiny Maštalířové v Chřibech u Stupavy Další údajná místa posledního odpočinku světce na Moravě, Slovensku, v Panonii i jinde Kde mohl být panonsko-moravský arcibiskup Metoděj skutečně pohřben? Chrámový komplex v Sadech u Uherského Hradiště Třetí kostel neboli tzv. trojlodní bazilika v Mikulčicích Známe místo posledního odpočinku panonsko-moravského arcibiskupa Metoděje? Ostatky obou světců, jejich osudy a cyrilometodějská tradice Osudy moravské církve po smrti Metodějově a obrat k latinské liturgii ( ) Na vrcholu moci (880/ ) Bořivojův křest a připojení Čech ke Svatoplukově Velké Moravě ( ) Bořivojův křest ( ) Bořivojův návrat do Čech, pohanská reakce a založení Pražského hradu Poslední desetiletí Svatoplukovy vlády ( ) Smrt Svatopluka I. (894), jeho osobnost a politický odkaz Smrt vládce Velké Moravy a možné místo jeho posledního odpočinku Osobnost Svatopluka I. a jeho politický odkaz XI. PÁD VELKÉ MORAVY ( /907) První roky po smrti Svatopluka I. a maďarská karta Situace říše po smrti Svatopluka I. (894) Odpadnutí Čechů a Srbů ( ) Maďarská karta ( ) Zaujetí vlasti starými Maďary v uherských kronikách Zprávy o obsazení karpatské kotliny v dalších pramenech Nesvorní synové Svatoplukovi ( ) Obnova církevní organizace na Velké Moravě a reakce bavorského kléru ( ) Poslední léta státu a jeho pád ( ) Poslední roky státu Mojmírovců ( ) Pád Velké Moravy ( ) Příčiny a důsledky porážky

9 VI. VZNIK MOJMÍROVSKÉHO KNÍŽECTVÍ A PRVNÍ VÝBOJE (DO ROKU 846) 1 ETNOGENEZE MORAVANŮ A ETATIZAČNÍ PROCES Počátky etatizačního procesu u pomoravských a ponitranských Slovanů sahají velmi hluboko do 8. a s největší pravděpodobností již do poslední třetiny až počátku osmdesátých let 7. věku, pomineme-li existenci Sámova kmenového svazu. Lze je však vystopovat pouze nepřímo z rozboru nacházených památek hmotné kultury a vzniku nových sídlištních útvarů hradišť a opevněných center předvelkomoravského období. Setkáváme se s nimi v celém širokém naddunajském prostoru mezi Franskou říší na západě a Avarským kaganátem na východě, a to zejména v jeho severozápadním a severním okolí, ale mimo dosah bezprostřední moci Avarů. Rozhodně se však v případě Velké Moravy nejednalo o nějaký nástupnický stát po zaniklém Avarském kaganátu v rámci uspořádání státu nebo kontinuity územního vývoje. Snad to byla pouze politická orientace vznikající slovanské nobility v oblastech hraničících s kaganátem, přejímání různých kulturních podnětů, módy a kroje apod. Právě v tomto prostoru vzniká ve výše uvedeném období řada opevněných sídlišť charakterizovaných nálezy bronzových a železných ostruh s háčky, litých bronzových garnitur a dalších předmětů spojených s multietnickým prostředím karpatské kotliny. Známe je z Čech (např. Dolánky- -Rubín u Podbořan, Dolní Liboc v Praze 6 Šárka, Kal na Jičínsku atd.), hlavně z Moravy (Mikulčice-Valy, Uherské Hradiště-Ostrov sv. Jiří, Olomouc-Povel, Brno-Staré Zámky u Líšně, Znojmo-Hradiště sv. Hipolyta, Zelená Hora, Ježkovice-Černov na Vyškovsku atd.) a také ze Slovenska (Smolenice-Molpír, Podbranč, Svätý Jur pri Bratislave-Neštich, Spišské Tomášovce, Brekov, Pružina u Žiliny a další). 11

10 1.1 Druhá slovanská vlna a otázka podílu neslovanských etnik na ní Tento nálezový horizont je spojován s vytvářející se vrstvou elity spojené s mobilními vojenskými družinami a náčelnickou knížecí složkou, přičemž je někdy předpokládán jejich příchod, zejména do moravského a slovenského prostředí, v rámci tzv. druhé slovanské vlny. Ta je spojována s okruhem slovanského osídlení od středního Dunaje po Přičernomoří připisovaným historickým Antům sídlícím původně v Podněpří (srov. kap. III.1, 2.3, 2.34, 5.1). Měl to být původně onen lid obývající území mezi středním až dolním Dněprem a Dněstrem i v povodí Jižního Bugu s charakteristickou keramikou typu Peňkovka. Na základě řady indicií je poukazováno na možnost, že se jednalo o zbytky původního íránského obyvatelstva, pravděpodobně sarmatského původu. Tyto íránské kmeny kočovaly v jihoruských stepích již od století př. n. l. až po 4. či 5. století n. l. (Kimmeriové, Skytové, Sarmaté). Potom se toto obyvatelstvo slavinizovalo a od 6. století n. l. je známe z písemných pramenů pod názvem Antové. Ti se potom od této doby výrazně spolupodílejí na slovanské expanzi do nitra Balkánského poloostrova (srov. kap. I.1.4). Z neslovanských íránských etnik majících účast na formování slovanských národů jsou v literatuře zmiňováni především Alani sarmatský kmen íránského původu a převážně nomádského charakteru žijící původně ve stepích severně od Kaspického moře a Kavkazu. Od 1. století př. n. l. se jejich části přesunují na západ a ti, kteří zůstali ve starých sídlech, se ocitají během doby stěhování národů v sousedství Ostrogótů sídlících v severním Přičernomoří mezi Donem a Dněstrem na západě a později od 6. věku zde v dolním Podněpří a Podněstří připomínaných slovanských Antů. Ještě ve 4. století n. l. jsou tito považováni za íránský kmen pobývající na ukrajinských stepích v rámci polyetnické černjachovské kultury. Antové však měli sotva co společného s Alany; jejich jméno je sice jasně íránské, ale starší, než mohly být alanské vlivy. Na počátku doby stěhování národů se Antové slavinizovali a představovali potom jednu ze dvou hlavních větví Slovanů v době jejich historické expanze. V 6. století již podle Jordana hovořili slovansky (srov. výše kap. III.5.1) Jméno Morava a jeho možný původ L. E. Havlík, jenž se podrobně zabýval etnogenezí Moravanů, upozornil na zajímavé paralely pro kořeny etnonyma marav-, marv-, marg-, a marh-, které lze nalézt zejména v indo-íránském prostředí již od konce 6. století př. n. l., podobně jako tento původ naznačují z filologického hlediska názvy Chorvatů, Srbů nebo Antů a Rusů. Jména s tímto zákla- 12

11 dem jsou značně rozšířena v indoevropském prostředí a na východě lze jejich nejstarší doklady nálezt již v období před zhruba dvěma a půl tisíci lety, zatímco ve středoevropském prostoru jsou patrně mnohem mladší. Podotýkám patrně, neboť zde nemáme k dispozici písemné prameny sahající tak daleko do minulosti jako v oblasti Předního východu a Střední Asie či ve staré Indii. Nejstarším dokladem je snad řecké označení Marafioi z jihoíránského prostředí (území kolem dnešního Marvadast blíže Pasargad u Šírázu), které zaznamenal již Hérodotos v 6. století př. n. l., dále lze jmenovat město Margiana (Mari, Merv) a hlavně Morava tepe na řece Atrek na severovýchodě Gurgánu (v severním Íránu), v oblasti kdysi parth ské a na přelomu starověku a středověku alanské, respektive hefthalitské. Z 1. až 3. století n. l. je známo také staré indo-drávidské etnikum Maravar (sg. Maravan). Lokalitu Marafa nacházíme i na přítoku Dněstru a Moravu-Margos při ústí srbské Moravy do Dunaje, kde je toto město doloženo kolem roku 600 n. l. Jméno Maravan (sg.) je vysvětlováno L. E. Havlíkem jako označení pro svobodného lovce, bojovníka, pána a náčelníka a je spojováno s významem maram (síla). Kořen mar- ve významu svobodný člověk, pán má prostředí mezopotámské, ugaritské a íránské (mard) i soghdeské (ideogram mru ve smyslu pán). Jiný pohled však přináší hydronymie, neboť jméno Morava se často vyskytuje ve smyslu pojmenování vodního toku nejen ve střední Evropě, ale i na Balkáně a dále směrem na východ až do Střední Asie. Název naší řeky Moravy se poprvé objevuje v latinizované podobě Marus u Tacita (asi 56 kolem 120 n. l.) v době kolem roku 100 n. l. Jeho kořeny jsou však daleko starší a jedná se o jeden z nejfrekventovanějších indoevropských základů mar- velká voda, tj. vodní plocha či rozvodněná řeka. Tento původní význam je podle jazykovědců uchován v litevském marês, tj. zátoka uzavřená kosou, dále německém das Moor jako bažina i jinde. Na druhé straně význam otevřené moře (lat. mare, něm. das Meer atd.) je patrně druhotný. Ve slovanských, ilyrských a thráckých jazycích se takto označovaly vody tekoucí a v germánských, baltských a románských stojaté. Lze uvést řadu příkladů hydronymie vycházející z tohoto základu. Z větších řek je to maďarská Maros (rum. Mureş, lat. Marisia, čes. Maroš) vlévající se u Szegedu (Maďarsko) zleva do Dunaje a srbská Morava (pův. u Hérodota v 5. stol. př. n. l. Vrongos či Angros, u Strabóna v době kolem přelomu letopočtu již Margus), která do tohoto veletoku přitéká zprava pod Bělehradem (mezi Smederevem a Požarevacem, Srbsko). Dále je to v Podolí levý přítok Dněstru Murafa (starší doklad Marahva), vodní tok ústící na východě do Azovského moře měl starověký název Marabios a ve Střední Asii teče řeka nazývaná ve starověku Řeky Margos (dnes Murgháb). Dalších hydronymických názvů tohoto typu bychom našli celou řadu a bez zajímavosti jistě není, že se většinou soustřeďují ve východní a jihovýchodní části střední Evropy a odtud dále na východ. 13