Mendelova univerzita v Brně

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav regionální a podnikové ekonomiky Podpora malého a středního podnikání v rámci Jihomoravského kraje Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Iva Živělová, CSc. Vypracovala: Markéta Malíková BRNO 2012

2 Zadání

3

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Podpora malých a středních podniků v rámci Jihomoravského kraje vypracovala samostatně, a to pouze za pomoci pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne Markéta Malíková

5 Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat své vedoucí bakalářské práce prof. Ing. Ivě Živělové CSc., za její pomoc a cenné rady, kterými mi pomohla při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat rodině a přátelům, kteří mi byli oporou.

6 Abstrakt MALÍKOVÁ, M. Podpora malého a středního podnikání v rámci Jihomoravského kraje. Bakalářská práce. Brno, Tato bakalářská práce se zabývá problematikou malých a středních podniků. První část práce obsahuje podrobnou charakteristiku malých a středních podniků, spolu s legislativou, organizacemi a popisem jednotlivých programů malého a středního podnikání. Praktická část je zaměřena na popis a vyhodnocení operačních programů Průmysl a podnikání a Podnikání a inovace. Poté následuje dotazníkové šetření, které se zabývá informovaností a názorem podnikatelů na podporu malého a středního podnikání v Jihomoravském kraji. V poslední části práce jsou zahrnuty závěry a doporučení. Klíčová slova: malé a střední podnikání, programy podpory malého a středního podnikání, politika hospodářské a sociální soudržnosti, informovanost. Abstract MALÍKOVÁ, M. Support for small and medium-sized enterprises in South moravian region. Bachelor work. Brno, This bachelor work deals with the support for small and medium-sized enterprises in South moravian region. The first part contains a detailed characterization of small and medium-sized enterprises, together with legislation, organizations, and description of each program for small and medium enterprises. The practical part is focused on the description and evaluation of operational programs Industry and Enterprise and Enterprise and Innovation. This is followed by a survey that deals with business awareness and opinion to support small and medium enterprises in South moravian region. The last part includes conclusions and recommendations. Keywords: small and medium-sized enterprises, support for small and medium-sized enterprises, policy of economic and social cohesion, awareness.

7 OBSAH 1 ÚVOD PŘEHLED O SOUČASNÉM STAVU ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Význam malých a středních podniků Vymezení malých a středních podniků Podpora malých a středních podniků v České republice Politika podpory malých a středních podniků Systém podpory malým a středním podnikům Druhy podpory malých a středních podniků v současnosti Způsoby financování podpor pro malé a střední podniky Vládní organizace pro podporu malého a středního podnikání Nevládní organizace pro podporu malého a středního podnikání Vědecko-technické parky a podnikatelské inkubátory Podpora malého a středního podnikání z Evropské unie Politika hospodářské a sociální soudržnosti Cíle strukturální politiky Členění území ČR z pohledu Evropské unie Fondy Evropské unie Operační programy Operační program Podnikání a inovace Prioritní osy programu Podnikání a inovace CÍL PRÁCE A METODIKA Cíl práce Metodika práce VLASTNÍ PRÁCE Charakteristika Jihomoravského kraje Čerpání podpor v Jihomoravském kraji

8 Operační program Průmysl a podnikání Operační program Podnikání a inovace Dotazníkové šetření o informovanosti a názorech podnikatelů na podpory malého a středního podnikání SHRNUTÍ ZÁVĚR LITERATURA

9 1 ÚVOD Malé a střední podniky hrají velmi důležitou roli pro ekonomiku státu. Vývoj sektoru malého a středního podnikání má dopad nejen na ekonomický vývoj, ale také na vývoj sociální a rozvoj jednotlivých regionů. Proto je zájmem státu napomáhat těmto podnikům. Malé a střední podniky podporují konkurenceschopnost státu, vytvářejí nová pracovní místa a působí proti vzniku monopolů. Mají schopnost absorbovat velkou část pracovních sil a tím napomáhají stabilizaci ekonomického systému. Představují více, než 90 % z celkového počtu firem, vytvářejí přibližně 60 % pracovních příležitostí a na hrubém domácím produktu se podílejí okolo 37 %. V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Tento rok znamenal pro malé a střední podniky novou podporu. V prvním programovacím období v letech obdržela Česká republika 260,852 milionů EUR pro podporu podnikání. V následujícím programovacím období činí finanční prostředky 3,04 miliard EUR. Podpora je zprostředkována fondy Evropské unie. Pro využívání fondů Evropské unie připravila Česká republika operační programy. Mezi tyto operační programy patří operační program Podnikání a inovace, který je podporou začínajícím podnikům v první části jejich vývoje, ale také v poradenství, spolupráci mezi podniky a v dalších formách podpory. V České republice je problematika malého a středního podnikání definována v zákoně č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Po vstupu do EU byl příslušný právní rámec harmonizován s legislativou Evropské unie. Pro podporu malých a středních podniků bylo zřízeno mnoho organizací. Jak už vládních organizací, včetně internetových informačních portálů, tak i nevládních organizací, podnikatelských inkubátorů a vědecko-technických parků. 9

10 2 PŘEHLED O SOUČASNÉM STAVU ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 2. 1 Význam malých a středních podniků Význam malých a středních podniků můžeme posuzovat z několika hledisek. Důležitým hlediskem je např. to, že reagují v porovnání s velkými korporacemi citlivěji na potřeby trhu a změny v ekonomických podmínkách. Nemají tzv. výrobní a ekonomickou setrvačnost. Vytvářejí nová pracovní místa a jsou velmi důležité pro rozvoj jednotlivých obcí, měst a regionů. Napomáhají budovat příznivé podnikatelské prostředí a zvyšovat dynamičnost trhu. Ve 20. století se stali autory 60 % veškerých významných vynálezů nezávislí vynálezci nebo malé firmy. Tyto firmy se stávají hlavním zdrojem inovací. S malými a středními podniky se pojí protikrizové tendence a stabilizace konjunktury zemí (Vojtík, 2009). Malé a střední podniky působí proti posilování monopolních tendencí. I když jsou firmy mnohdy těmito korporacemi z trhu vytlačovány, snaží se nátlaku čelit. Hledají co nejvýhodnější uplatnění na lokálních trzích a jsou schopny vyhovět individuálním přáním zákazníků (Veber, 2008). Dalším hlediskem je efektivnější využívání zdrojů surovin a energií. V porovnání s dominantními firmami se menší firmy chovají efektivněji. Tím dochází k nárůstu produktivity a snižování cen. Tento sektor přispívá ke snižování nezaměstnanosti a tím také úspoře prostředků. Prostředky by musely být nezaměstnaným vypláceny ze státního rozpočtu, jako podpora v nezaměstnanosti. Sektor malých a středních podniků má také význam politický. Patří sem podnikatelé, které můžeme zařadit do střední společenské vrstvy. Střední třída překlenuje velké rozdíly mezi vrstvou chudých a bohatých. Tímto způsobem zachovává sociální smír (Vojtík, 2009) Vymezení malých a středních podniků Přesná definice podniku je uvedena v Obchodím zákoníku 5 odst. 1 takto: Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. (Dolejšová, 2008, str. 10) 10

11 V evropském právu je podnik definován v příloze 1 doporučení Evropské komise 2003/361/EC s platností od 6. května 2003 takto: Podnik je jakákoliv jednotka, která vyvíjí ekonomickou činnost bez ohledu na její právní formu. (Dolejšová, s. 11) Vymezení malých a středních podniků v evropské legislativě má své počátky v 90. letech 20. století. V roce 1992 podala Evropská komise návrh na rozšíření definice malých a středních podniků. Šlo o takovou definici, která by platila ve všech členských zemích Evropské unie. Hlavním cílem tohoto návrhu bylo sjednotit různé definice malých a středních podniků, které byly v jednotlivých státech Evropské unie odlišné. Pro podniky členských zemí by měla platit stejná pravidla v rámci jednotného trhu. V článku 2 přílohy doporučení 2003/361/EC mají malé a střední podniky definici takovou: Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků tvoří podniky, které zaměstnávají méně než 250 osob a které mají roční obrat nepřesahující 50 milionů EUR a /nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. (Dolejšová, s. 12) Mikropodnik - je podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Malý podnik - je definován jako podnik, který má méně než 50 zaměstnanců a jeho roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. Střední podnik - tento podnik zaměstnává více než 50 osob, ale maximální počet zaměstnanců nesmí přesáhnout 250 osob. Roční obrat středního podniku nesmí převýšit 50 milionů EUR a/nebo bilanční suma roční rozvahy přesáhnout 43 milionů EUR. Je potřebné respektovat maximální počet zaměstnanců u všech kategorií podniků. Malé a střední podniky si při svém podnikání mohou zvolit, zda si vyberou obrat nebo bilanční sumu roční rozvahy při posuzování konkrétní kategorie podniku. 11

12 Bilanční suma roční rozvahy a obrat nemusí platit současně. Proto obrat nebo bilanční suma roční rozvahy mohou být překročeny, aniž by podnik ztratil status malého a středního podniku. Z pohledu typu vazeb mezi podniky rozlišuje doporučení Evropské komise 2003/361/EC tři typy malých a středních podniků. Jsou to nezávislé podniky, partnerské podniky a podniky spojené. Spojené podniky mají většinu hlasovacích práv, které představují podíl vyšší než 50 % na řízení a správě jiné společnosti. Partnerské podniky jsou firmy, které jako mateřské společnosti vlastní výlučně, spolu s jedním podnikem nebo s více spojenými podniky 25 % až 50 % kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku. Nezávislé podniky jsou definovány jako podniky, které nejsou ani partnerskými či spojenými podniky. Do těchto podniků mohou například investovat veřejné investiční společnosti, vysoké školy, nezisková výzkumná centra nebo institucionální investoři včetně fondů regionálního rozvoje. Podniky si mohou zachovat postavení nezávislého podniku za předpokladu, že investoři podniku mají podíl vyšší než 25 % a investoři podniku nejsou podniky spojené, a to ani jednotlivě, ani společně. V české legislativě jsou malé a střední podniky definovány jinými termíny, avšak smysl zůstává stejný. Drobný podnikatel - je podnikatel, který zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR. Malý podnikatel - je definován jako podnikatel, který zaměstnává méně než 50 zaměstnanců a jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR. Střední podnikatel - zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho aktiva/majetek nepřesahují korunový ekvivalent 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR. V tomto případě se rozhoduje o tom, zda podnik vede účetnictví nebo daňovou evidenci. V situaci, kdy podnik vede účetnictví, vykazuje aktiva. Pokud ovšem vede daňovou evidenci, vykazuje majetek. Korunový ekvivalent se určí takovým způsobem, že se částka uvedená v eurech vynásobí kursem, který vyhlásila Evropská centrální banka pro poměr mezi eurem a Kč k 31. prosinci roku předcházejícímu roku podání žádosti o podporu (Dolejšová, 2008). 12

13 2. 3 Podpora malých a středních podniků v České republice Pro každý stát je velmi důležité podporovat malé a střední podniky. Malé a střední podniky zvyšují konkurenceschopnost státu a zajišťují mnoho nových pracovních míst Politika podpory malých a středních podniků Politika podpory malých a středních podniků byla vypracována Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky. Tato politika má vymezeny své hlavní dlouhodobé a střednědobé cíle. Dlouhodobé cíle politika podpory malých a středních podniků se snaží o ekonomický rozvoj naší společnosti. Tento předpoklad zajišťuje fungováním sektoru malých a středních podniků tak, aby přispíval především k růstu národního hospodářství, technologické úrovni a konkurenceschopnosti, snižováním regionálních, sociálních a ekonomických disparit a nezaměstnanosti. Střednědobé cíle konkrétnější záměry politiky podpory malého a středního podnikání se nacházejí ve střednědobých cílech, jako jsou: - Zvýšení podílu malých a středních podniků na obnovení růstu ekonomiky, snižování nezaměstnanosti, hospodářské oživení strukturálně postižených a ekonomicky slabých regionů a expertní výkonnosti. - Zvýšení technologické úrovně a konkurenceschopnosti malých a středních podniků a tvorba předpokladů jejich začlenění do evropského trhu. - Podpora spolupráce malých a středních inovačních firem s výzkumnými pracovišti, vysokými školami, státními a soukromými výzkumnými ústavy, velkými výrobci, Akademií věd ČR apod. - Usnadnění vstupu občanů do podnikatelského prostředí. - Uplatnění nástrojů a mechanismů systému podpory MSP v souladu s pravidly EU a racionalizace mechanismů jeho poskytování (Kux, 2004). 13

14 Systém podpory malým a středním podnikům V České republice je systém podpory malého a středního podnikání tvořen dvěma pilíři, tedy legislativním a institucionálním rámcem (Kux, 2004). Legislativní rámec V České republice bylo důležitým vládním krokem v oblasti malého a středního podnikání přijetí zákona České národní rady č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání, který byl v roce 2002 nahrazen zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Tento zákon je základním pilířem státní politiky v této oblasti podnikání. Dále se jedná o zákony č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. (Vojtík, 2009, s. 63) Po vstupu do Evropské unie se i systém podpory, který byl poskytován malým a středním podnikům v České republice, přizpůsobil systému prováděnému v Evropské unii (Vojtík, 2009). Institucionální rámec Kompetence pro spravování sektoru malého a středního podnikání jsou rozděleny mezi Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj a současně je realizován vzájemně se doplňujícími institucemi a jejich vymezenými kompetencemi (Kux, 2004) Druhy podpory malých a středních podniků v současnosti Podpory podnikání se člení dle prostorového hlediska a formy poskytování. Dle formy poskytování: - Přímé - dotace, půjčky - Nepřímé - infrastruktury Dle prostoru: - unijní - národní 14

15 - krajské a regionální - obecní (Malach, 2005) Podpory mohou být poskytovány v různých formách, jako jsou například dotace, finanční příspěvky, bezúročné úvěry, zvýhodněné bankovní záruky, zvýhodněné úvěry či podřízené úvěry Způsoby financování podpor pro malé a střední podniky Podstatná část finančních prostředků na podporu malých a středních podniků pochází z Českomoravské záruční a rozvojové banky, které jsou v podobě garancí a zvýhodněných úvěrů. Problémem je však to, že je zvýhodněna pouze určitá část podnikatelů. Finanční prostředky, které jsou přidělovány ze státního rozpočtu, rok od roku rostou. Ale i přesto nedokážou pokrýt vše. Peníze ze státního rozpočtu pocházejí z vybraných daní. Nastává situace, kdy schopnější podnikatelé jakoby podporují ty, kteří jsou méně úspěšní. Další zdroje financování pochází z prostředků Evropské unie, a to z programů dostupných v ČR (Vojtík, 2009). Českomoravská záruční a rozvojová banka Českomoravská záruční a rozvojová banka byla založena roku 1992 a napomáhá rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a jiných sektorů, a to v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů. Jejími akcionáři je Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí a Ministerstvo pro místní rozvoj v zastoupení České republiky. Dalšími akcionáři je Komerční banka a. s., Česká spořitelna a. s., a Československá obchodní banka a. s. Banka je řízena devítičlennou dozorčí radou a pětičlenným představenstvem. Jejím auditorem je společnost PricewaterhouseCoopers Audit, s. r. o. (Českomoravská záruční a rozvojová banka; online) 2. 4 Vládní organizace pro podporu malého a středního podnikání Bylo vytvořeno množství organizací, které mají za úkol podporovat malé a střední firmy prostřednictvím zvýhodněných poradenských služeb (Veber, 2008). 15

16 Czech Trade Czech Trade je Česká agentura na podporu obchodu. Je to národní proexportní organizace Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Byla založena v roce 1997 rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu. Agentura se snaží podporovat rozvoj mezinárodního obchodu a vzájemnou spolupráci mezi českými a zahraničními subjekty. Czech Trade poskytuje informační, asistenční a poradenské služby pro české vývozce na zahraniční trhy. Dále napomáhá přicházejícím firmám na český trh jako kontaktní osoba při hledání zajímavých a spolehlivých obchodních partnerů. Cílem agentury je prosazovat profesionální přístup k zákazníkovi, individuálně řešit přání zákazníků, poskytovat českým firmám špičkový servis, který by se vyrovnal zemím EU, budovat dlouhodobé partnerství s klienty a také vytvořit dobré jméno českého exportu prostřednictvím značky agentury. Czech Trade má také své zahraniční zastoupení. Zahraniční kanceláře vycházejí z priorit Koncepce proexportní politiky, kterou v roce 2003 schválila vláda České republiky. Tyto kanceláře spolupracují s českými zastupitelskými úřady a vedle ekonomických úkolů poskytují i praktickou asistenci (Jakubcová, 2004). Czech invest Czech invest je organizace, která byla také zřízena Ministerstvem průmyslu a obchodu. Je to národní rozvojová agentura, která podporuje restrukturalizaci průmyslu v České republice. Czech invest podporuje malé a střední podnikání v souladu s programem Evropské unie. Usiluje o zjednodušení podnikatelského prostředí. Malé a střední podniky jsou zahrnuty do projektu, který podporuje české subdodavatele. Cílem projektu je zvýšení výkonnosti klíčových místních dodavatelů. Prostřednictvím tohoto projektu je zajištěno zprostředkování informací mezi zahraničními výrobci a českými dodavateli. Dále se jedná o komplexní poradenství, směřující ke zvýšení úrovně dodavatelů. Projekt je zaměřen na dodavatele z oblasti elektrotechniky, elektroniky, automobilových součástek, leteckých dílů a medicínské techniky. Regionální poradenská a informační centra a podnikatelská a inovační centra Regionální poradenská a informační centra a podnikatelská inovační centra byla v České republice zřízena dle vzoru zemí Evropské unie. 16

17 Regionální poradenská a informační centra poskytují malým a středním podnikům mnoho cenově výhodných služeb. Tyto služby jsou například úvodní konzultace, podnikatelské poradenství, zprostředkování bankovních úvěrů, vytváření nových pracovních míst, pomoc při realizaci podnikatelských plánů, informace o dalších programových podporách a podporách regionu a možnost vzdělávacích seminářů pro podnikatele. Podnikatelská informační centra se zaměřují na technické, podnikatelské a technologické poradenství, dále na transfer technologií ze zahraničí a realizaci výsledků výzkumu a vývoje s využitím možností Evropské sítě podnikatelských a inovačních center. Poradenské a informační služby jsou dotovány ze státního rozpočtu. Pokud je potřeba, tak i z dalších programů podpory malých a středních firem. Centrum pro regionální rozvoj ČR Je to příspěvková organizace, která je zřízená Ministerstvem pro místní rozvoj. Je zaměřena na podporu činnosti ministerstva při realizaci regionální politiky, dále přeshraniční spolupráce či implementaci programů a projektů Evropské unie v České republice. Centrum pro regionální rozvoj shromažďuje informace o různých možnostech podpory regionálního rozvoje, nejvíce ze zdrojů EU. Do jeho kompetence patří pomoc při zpracování příslušných žádostí, dokumentace a další náležitostí, které jsou potřebné pro zaslání žádosti. Výstavbu a provoz regionálního informačního systému a integrovaného regionálního informačního systému zabezpečuje toto centrum (Veber, 2008). Národní vzdělávací fond Národní vzdělávací fond byl založen roku Je to nezávislá nezisková organizace, kterou založilo Ministerstvo práce a sociálních věcí v ČR. Hlavním úkolem fondu je podpora rozvoje, příprava a restrukturalizace lidských zdrojů. Podporu rozvoje, přípravu a restrukturalizaci zajišťuje prostřednictvím nových vzdělávacích programů a vzdělávacích kurzů pro rozvoj managementu v podnicích či zahraničních stážích (Vojtík, 2009). 17

18 Informační portály Informační portály jsou určeny podnikatelské veřejnosti. Integrovaný systém informací pro podnikání a export - tento portál má své webové stránky Byl založen roku 2001 a obsahuje mnoho informací pro malé a střední podnikatele v oblasti podpory podnikání. Portál je účelný jak pro začínající podnikatele, tak i pro podnikatele pokročilé. Začínající podnikatelé zde mohou najít řešení běžných životních situací. Pokročilí podnikatelé mohou využít kanály pro elektronickou výměnu dokumentů. Jsou zde umístěny nejrůznější informace týkající se například legislativy, práva, Evropské unie, zahraničního obchodu, financí, daní, kalendářních akcí, veletrhů, seminářů a dalších událostí. Euro Info Centrum Praha - adresa tohoto portálu je www. Euroinfocentrum.cz. Portál poskytuje informace o fungování Evropské unie, zprostředkování údajů o podnikatelském prostředí, organizaci seminářů a vzdělávacích akcí a mnoho dalších Nevládní organizace pro podporu malého a středního podnikání Nevládní organizace jsou různorodé subjekty, které poskytují řadu užitečných služeb různým podnikatelským subjektům, a to včetně malého a středního podnikání. Hospodářská komora a agrární komora Hospodářská a agrární komora jsou instituce zřízené ze zákona. Jejich úkolem je pomoc podnikatelům prosazovat jejich zájmy před státními orgány, dále poskytovat informační a vzdělávací servis a zprostředkovávat obchodní kontakty. Hospodářská komora Hospodářská komora je členěna oborově (profesní společenstva, svazy, asociace) a regionálně. Tato organizace je důležitou formou zájmového sdružování. Profesní komory jsou instituce, které registrují a také kontrolují tzv. svobodná povolání, a to z hlediska odbornosti a etiky. Hospodářská komora plní funkci poskytovatele odborných informačních služeb pro své členy. Představuje diskusní fórum a prostředek, díky kterému může každý člen uplatnit svůj vliv a zájem. Malým a středním podnikům poskytuje poradenství a konzultace jak ekonomického charakteru, tak i exportněimportního. 18

19 Například informace o nových přístupech pro řízení malých a středních podniků apod. Komora dále poskytuje celní a certifikační služby a zabezpečuje informační servis v oblasti programových podpor, platební kázně a monitoringu. Agrární komora Agrární komora podporuje podnikatele v oblasti zemědělství, potravinářství a lesnictví. Plní vcelku podobné funkce jako hospodářská komora. Úkolem navíc je sledování a vydávání stanovisek k problematice ochranářských tendencí týkajících se trhu s potravinami a zemědělskými produkty. Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky je zaměstnavatelský svaz soukromých podnikatelů, a to zejména malého a středního podnikání. Tento svaz obhajuje zájmy svých členů, které taky podporuje. Mezi jeho služby patří poskytování konzultací a potřebných informací. Pomáhá navazovat obchodní kontakty v tuzemsku i zahraničí, řeší ekonomicko-právní vztahy a poskytuje poradenství ve věci úvěrů aj. Centrum pro evropskou integraci Centrum pro evropskou integraci má svou působnost v Bruselu při institucích Evropské unie. Podpora domácích podnikatelských zájmů jak vůči orgánům Evropské unie, tak i vůči celoevropským oborovým a zaměstnavatelských federacím je hlavním cílem Centra pro evropskou integraci. Českým firmám poskytuje informace o Evropské unii, podnikatelsky významné informace o nové evropské legislativě a podpůrných programech EU. Umožňuje prezentaci a reklamu firem, zajišťuje pracovní schůzky u orgánů EU, realizuje cílený monitoring připravovaných předpisů EU o podnikání, ochraně životního prostřední a další. Asociace pro poradenství v podnikání Tato asociace byla založena v roce Sdružuje právnické a fyzické osoby, které se zavázaly dodržovat etický kodex, pravidla profesionálního poradenství závazná pro členy FEACO a poskytující poradenské služby. Hlavním úkolem asociace je hájit zájmy a potřeby svých členů, reprezentovat své členy uvnitř i vně republiky a spolupracovat se státními orgány i nevládními institucemi. Napomáhá rozvoji poradenské profese a rozvoji využívání poradenských služeb. 19

20 Asociace inovačního podnikání České republiky Asociace inovačního podnikání České republiky je občanským sdružením, které působí v oblasti inovačního podnikání, vědecko-technických parků a transferu technologií. Asociace se snaží vytvářet předpoklady pro rozvoj inovačního podnikání v České republice. Mezi další nevládní instituce můžeme zařadit Unii malých a středních podniků ČR a Společnost vědecko-technických parků ČR Vědecko-technické parky a podnikatelské inkubátory Vědecko-technické parky a podnikatelské inkubátory jsou zpravidla zřizovány ze státního i komerčního sektoru. Podnikatelské inkubátory Podnikatelské inkubátory jsou určeny především pro začínající podnikatele. Podnikatelům jsou poskytovány nejrůznější bezplatné nebo zvýhodněné služby. Mezi tyto služby patří zejména zlevněné nájemné ve výrobních halách či kancelářských prostorech, vzdělávací akce a školení, poskytnuté základní vybavení kanceláří a přístup k vědeckému a laboratornímu zařízení. Dále asistence při hledání investorů a dalších zdrojů financování, jednotný přístup k informacím a databázím, zprostředkování obchodních kontaktů a také společná zařízení pro inkubované firmy jakou jsou parkoviště, ostraha objektu, sekretariát a jiné. O podnikatelské inkubátory je díky těmto výhodám velký zájem. Avšak vstup do inkubátorů je omezen jak kapacitně, tak i profesně. Podnikatelé a firmy s inovačními a originálním nápady mají největší šanci. Zvýhodněných podmínek mohou podnikatelé a firmy využívat pouze omezenou dobu, a to zpravidla tři roky. Po uplynutí tří let musí firma inkubátor opustit. Naopak může využít přestup do některého z vědeckotechnických parků. U některých inkubátorů je možnost setrvání firmy i po uplynutí tříleté doby, avšak již za běžných tržních podmínek. Vědecko-technické parky Vědecko-technické parky mají podobný princip fungování jako inkubátory. Zásadní rozdíl mezi inkubátory a vědecko-technickými parky je ten, že parky pomáhají již zaběhlým a fungujícím firmám. 20

21 I když vědecko-technické parky nenabízejí tolik výhodných podmínek, jako tomu bylo u inkubátorů, stále tu některé výhody jsou. Jako například možnosti odborného poradenství nebo přístup k vědeckému zázemí (Veber, 2008) Podpora malého a středního podnikání z Evropské unie Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května Od tohoto data získala nárok na čerpání finančních prostředků v rámci fondů Evropské unie na podporu malého a středního podnikání Politika hospodářské a sociální soudržnosti Politiku hospodářské a sociální soudržnosti můžeme nazvat také jako regionální a strukturální politiku. Tato politika je velice důležitá v rámci celkové hospodářské politiky Evropské unie. Pro tuto politiku je určena přibližně třetina rozpočtu Společenství. Snaží se o rozvoj a sledování činností, díky kterým dochází k posilování hospodářské a sociální soudržnosti, a to v rámci všech členských států Evropské unie. Mezi hlavní cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti patří snaha o snížení rozdílů mezi jednotlivými regiony Evropské unie. Hlavní podpora je směřována do nejvíce strukturálně postižených regionů. Česká republika vstoupila do prvního zkráceného programovacího období v letech Následně pokračuje v druhém programovacím období v letech Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU je realizována prostřednictvím fondů. V období slouží k realizaci tři typy finančních nástrojů. Jedná se o Fond soudržnosti, a dva strukturální fondy, což jsou Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond (Veber, 2008) Cíle strukturální politiky Cíl 1 Konvergence - cíl Konvergence podporuje hospodářský a sociální rozvoj regionů, které jsou na úrovni NUTS II. Tyto regiony musí splňovat dvě kritéria. Jejich hrubý domácí produkt na obyvatele musí být nižší než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Dále mohou z tohoto cíle čerpat státy, které mají hrubý národní důchod na obyvatele nižší než 90 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Cíl konvergence je financován z Evropského fondu pro regionální 21

22 rozvoj, Evropského sociálního fondu a z Fondu soudržnosti. V České republice spadají pod tento cíl všechny regiony soudržnosti s výjimkou hlavního města Prahy. Cíl 2 Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost do tohoto cíle spadají regiony NUTS II a NUTS I, které nemůžeme zařadit do cíle Konvergence. Tento cíl je financován z Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj. V České republice řadíme pod tento cíl Prahu. Cíl 3 Evropská územní spolupráce zahrnuje podporu regionů na úrovni NUTS III, které se nacházejí podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic. Dále se tento cíl týká všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny 150 km. Podpora se vztahuje na meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů. (Strukturální fondy; online) Členění území ČR z pohledu Evropské unie počet. V tabulce je uveden základní přehled členění území České republiky a jejich Tabulka 1: Členění území v ČR Úroveň Název Jednotek NUTS I Stát 1 NUTS II Regiony soudržnost 8 NUTS III Kraje 14 LAU I Okresy pražských obvodů LAU II Obce Zdroj: Do regionů soudržnosti (viz tabulka č. 2) patří regiony Severovýchod, Severozápad, Jihozápad, Jihovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko, Střední Čechy a Praha (Malach 2004). 22

23 Tabulka č. 2: Regiony soudržnosti NUTS II- regiony soudržnosti NUTS III kraje Severovýchod Liberecký, Královéhradecký, Pardubický Severozápad Ústecký, Karlovarský Jihozápad Plzeňský, Jihočeský Jihovýchod Vysočina, Jihomoravský Střední Morava Olomoucký, Zlínský Moravskoslezsko Moravskoslezský Střední Čechy Středočeský Praha Praha Zdroj: Malach, Fondy Evropské unie Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) má funkci základní vnitřní instituce, která spravuje regionální politiku. Z hlediska finančních prostředků zaujímá dominantní pozici mezi strukturálními fondy. V letech se z tohoto fondu vyčerpalo 49,5 % finančních prostředků, tedy 76,5 miliardy EUR. Nejdříve se prostředky přerozdělovaly celoplošně, později se podpora zaměřila přímo na regiony. V současnosti se finanční prostředky rozdělují především pro plnění cílů 1 a 2 regionální a strukturální politiky, dále na iniciativy INTERREG a URBAN a také na inovační opatření. Podpora hospodářské a sociální soudržnosti prostřednictvím snižování regionálních nerovností, posilování rozvoje a konverze regionů je hlavním cílem Evropského fondu pro regionální rozvoj. Fond podporuje stabilní a trvale udržitelný rozvoj a tvorbu trvale perspektivních pracovních míst. Prostředky z ERDF slouží ke spolufinancování pomoci problémovým regionům, zaměřenou na produktivní investice pro vytváření a zachování trvale udržitelných pracovních příležitostí, dále na investice do vzdělání pro regiony řazené do cíle 1, investice do infrastruktury a rozvoj místního potenciálu. Rozvoj místního potenciálu zahrnuje místní rozvoj, rozvoj malého a středního podnikání v problémových regionech, dále výzkum, rozvoj a investice zaměřené na životní prostředí. 23

24 Evropský sociální fond V roce 1960 byl ustanoven Evropský sociální fond (ESF). Jeho cílem je čelit nezaměstnanosti a přispívat k rekvalifikaci pracovní síly v postižených oblastech. ESF však nemá pouze regionální charakter. Finanční prostředky slouží k podpoře integrace nezaměstnaných a to především osob postižených dlouhodobou nezaměstnaností. Dále přispívá k integraci osob vyloučených z trhu práce, adaptaci pracovníků na průmyslové změny, podporu stejných příležitostí na trhu práce, stabilizaci a růst zaměstnanosti, posílení lidského potenciálu ve výzkumu, vědě a technologii, získávání další kvalifikace a posílení systému vzdělávání. Kohezní fond fond soudržnosti Vedle strukturálních fondů vznikl také Kohezní fond neboli Fond soudržnosti. Fond soudržnosti byl ustanoven v roce 1993, a to v rámci Hospodářské a měnové unie. Pro získání prostředků z tohoto fondu je zapotřebí zcela jiný postup, než je tomu u strukturálních fondů. Tento specifický postup je vázán na splnění určitých podmínek. Týká se států, které mají nejméně rozvinutou ekonomiku, tedy HDP na osobu je nižší než 90 % průměru EU. Kritéria potřebná ke splnění podmínek jsou přísná především v oblasti státních financí a velikosti státního dluhu. Těmto zemím pomáhá Evropská unie financovat investice s dlouhým obdobím návratnosti. Jsou to především investice do infrastruktury a ekologická opatření. Kohezní fond se zaměřuje na typy projektů, jako jsou například environmentální projekty přispívající k politice ochrany životního prostředí, projekty společného zájmu v oblasti dopravní infrastruktury a studie a opatření technické pomoci (Malach, 2005) Operační programy Pro využívání fondů Evropské unie připravila Česká republika celkem 26 operačních programů. V období je možno čerpat 26,69 miliard EUR. Podpora z fondů pro Českou republiku odpovídá přibližně 74 % státního rozpočtu České republiky z roku Pod cíl konvergence řadíme tyto operační programy: - Operační program Podnikání a inovace - Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost - Operační program Životní prostředí 24

25 - Operační program Doprava - Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost - Operační program Výzkum a vývoj pro inovace - Operační program Technická pomoc - Integrovaný operační program - Regionální operační programy Pod cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost patří: - Operační program Praha Adaptabilita - Operační program Praha Konkurenceschopnost V rámci cíle Evropská územní spolupráce řadíme tyto typy operačních programů - Operační program Meziregionální spolupráce - Operační program INTERACT II - Operační program ESPON II - Operační program Meziregionální spolupráce - Operační program Nadnárodní spolupráce (Veber, 2008, s.42, 43) Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace (OPPI) plní úlohu hlavního programového dokumentu pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti v sektoru průmyslu a také je důležitým nástrojem realizace Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období Tento operační program je v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Operační program Podnikání a inovace navázal na operační program Průmysl a podnikání (OPPP), který byl vyhlášen na zkrácené období pro Českou republiku po vstupu do Evropské unie. Program Podnikání a inovace se vztahuje na celé území České republiky a je realizován v rámci prvního cíle Konvergence. Finanční prostředky pro realizaci projektů jsou čerpány z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Operační program Podnikání a inovace se zaměřuje především na: - zintenzivnění aktivity malých a středních podniků - zvýšení inovační činnosti v průmyslu 25

26 - zintenzivnění zavádění inovací, technologií, výrobků a služeb - zvýšení účinnosti užití energií v průmyslu a využití obnovitelných, popř. druhotných zdrojů energie - povzbuzení spolupráce sektoru průmyslu s výzkumem a vývojem (Veber, 2008, s. 44) Prioritní osy programu Podnikání a inovace Tento operační program obsahuje 7 prioritních os. Prioritní osa 1 Vznik firem Podpora začínajícím podnikatelům Program Start: Umožnění realizace podnikatelských záměrů osobám, které vstupují do podnikání poprvé, nebo s delším časovým odstupem je hlavním cílem tohoto programu. V rámci programu Start se poskytují podpory ve formě bezúročného úvěru nebo zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Využití nových finančních nástrojů Finanční nástroje: Tento typ podpory je aktivita, která se zaměřuje na využití nových nedotačních finančních nástrojů a to na podporu inovativních projektů firem v počáteční a růstové fázi podnikání. Projekty firem jsou spojeny s vyšším rizikem realizace. Nástroje tohoto druhu nemají formu úvěru nebo dotace, ale jde o vstup kapitálu investorů do podniku s cílem jeho dalšího rozvoje. Prioritní osa 2 Rozvoj firem Bankovní nástroje podpory malých a středních podniků Program Progres: Tento program poskytuje podporu ve formě podřízených úvěrů, které posilují kapitálové vybavení podnikatele, a to po dobu až 6 let. Kapitálové vybavení umožňuje realizovat rozvojové podnikatelské projekty malých a středních podnikatelů, pro které je bariérou získat externí financování nebo mají nižší kapitálovou vybavenost či omezenou možnost zajištění úvěru. Prostřednictvím podpory ve formě finančního příspěvku k podřízenému úvěru má program sloužit jako motivace ke zvyšování zaměstnanosti. 26

27 Dále program Progres umožňuje získat podporu ve formě zvýhodněných úvěrů a zvýhodněných záruk s finančním příspěvkem k zaručenému úvěru. Tato podpora vede k možnosti realizace projektů malých a středních podnikatelů v oblasti energetických služeb, které svými projekty přispívají ke snížení spotřeby energie a zvýšení efektivnosti výroby energie. Program Záruka: Cílem programu Záruka je usnadnit realizaci podnikatelských projektů malých a středních podniků zaměřených na investice pomocí zvýhodněných záruk a zvýhodněných záruk s finančním příspěvkem. Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb Program Rozvoj: Program poskytuje dotace na technologické vybavení malých a středních podniků a tím urychluje jejich rozvoj. Program ICT a strategické služby: Tento program podporuje pomocí dotací konkurenceschopnost a růst ICT sektoru v České republice. Podporuje nabídku nových informačních systému, softwarových produktů a služeb a ICT řešení. Program ICT v podnicích: Malí a střední podnikatelé prostřednictvím tohoto programu obdrží dotace na pořízení a rozšíření informačních komunikačních technologií hardwaru a softwaru (Veber, 2008). Prioritní osa 3 Efektivní energie Úspory energie a obnovitelné zdroje energie Program Efektivní energie: Program se zaměřuje na podporu začínajících podnikatelů v takových aktivitách, které vedou k vyššímu využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Formou podpory jsou dotace nebo podřízené úvěry s finančním příspěvkem (Staňková, 2007). Prioritní osa 4 Inovace Zvyšování inovační výkonnosti podniků Program Inovace: Program Inovace napomáhá inovačním projektům, které uplatňují nová originální pravidla nebo řešení. Podpora je poskytnuta formou dotace. 27

28 Dále projektům na ochranu práv průmyslového vlastnictví. Program přispěje projektu v podobě ochrany patentů, průmyslových vzorů a podobně. Program Potenciál: Program Potenciál napomáhá podnikatelským subjektům při zavádění a rozšiřování kapacity, která je potřebná pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Výsledky těchto aktivit jsou potom následně využity ve výrobě. Prioritní osa 5 Prostředí pro podnikání a inovace Platformy spolupráce Program Spolupráce- Tento program se snaží o rozvoj podnikatelského prostředí prostřednictvím podpory spolupráce a zlepšení vazeb mezi firmami, vysokými školami a výzkumem. Do této podpory se zahrnují klastry, póly excelence a technologické platformy. Program Prosperita- K aktivitám podpory patří zakládání institucí a další rozvoj infrastruktury pro výzkum a vývoj ve formě podnikatelských inkubátorů, vědeckotechnických parků, center pro transfer technologií a tvorbu sítí Business Angles. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů Program Školicí střediska Cílem programu je zvýšit konkurenceschopnost podniků a podnikatelských subjektů prostřednictvím zajištění kvalitního zázemí pro realizaci, organizaci a řízení vzdělávání, personálních činností a dalších aktivit. Prostřednictvím rozvoje infrastruktury se zajišťuje další udržování a zvyšování odborných znalostí zaměstnanců. Infrastruktura pro podnikání Program Nemovitosti Program Nemovitosti podněcuje vznik a rozvoj podnikatelských nemovitostí včetně infrastruktury, která s těmito nemovitostmi souvisí. Tímto přispívá ke vzniku funkčního trhu s nemovitostmi a ke zlepšení investičního a životního prostředí v České republice. 28

29 Prioritní osa 6 Služby pro rozvoj podnikání Podpora poradenských služeb Program Poradenství Program Poradenství se snaží o zlepšení dostupnosti a kvality poradenských, informačních a vzdělávacích služeb pro malé a střední podniky. Jeho cílem je zvýšení jejich konkurenceschopnosti prostřednictví ucelené koncepce poradenských služeb. Podpora marketingových služeb Program Marketing Program Marketing usiluje o mezinárodní konkurenceschopnost malých a středních podniků, které sídlí v České republice. Podporu malých a středních podniků realizuje prostřednictvím individuálních účastí na zahraničních výstavách a veletrzích. Prioritní osa 7-Technická pomoc Technická pomoc U technické finanční pomoci se jedná o financování analýz, externích podpůrných studií, strategií a hodnocení Operačního programu Podnikání a inovace, financování nákladů na publicitu a nákladů spojených s informačním systémem pro řízení, implementaci a monitorování Operačního programu Podnikání a inovace (Veber, 2008). 29

30 3 CÍL PRÁCE A METODIKA 3. 1 Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení situace podpor malých a středních podniků v rámci Jihomoravského kraje. Praktická část je zaměřena na popis operačního programu Průmysl a podnikání, a operačního programu Podnikání a inovace. V rámci těchto operačních programů je uveden stručný popis alokace finančních prostředků na tyto programy a zhodnocení podaných žádostí na jednotlivé prioritní osy programů. Jednotlivé žádosti jsou zhodnoceny v rámci počtu podaných žádostí na uvedené programy. Dále pokračuje hodnocení z hlediska úspěšnosti podaných žádostí. Vyhodnocení výsledků bylo provedeno pomocí počtu podaných a zamítnutých žádostí. V druhém úseku praktické části následuje dotazníkové šetření, které se zabývá informovaností a názorem podnikatelů na podporu malého a středního podnikání spolu se shrnutím a zhodnocením výsledků Metodika práce Pro zpracování bakalářské práce bylo nutné nastudovat dostupnou literaturu, která poskytovala informace o podpoře malých a středních podniků. Tedy popis základních charakteristik malých a středních podniků, kritérií, druhů podpor a organizací spojených s podporou těchto podniků. K získání potřebných informací bylo potřeba použít odborné knihy, odborné publikace a internet. Dále se v rámci dotazníkového šetření seznámit s postupem vytvoření dotazníku. Z hlediska internetových stránek bylo pracováno se stránkami Ministerstva průmyslu a obchodu, Czech investu, Českomoravské záruční a rozvojové banky a Strukturálních fondů. Po sestavení dotazníku byl dotazník následně předáván jednotlivým podnikatelům prostřednictvím ových adres. Během několika měsíců byly všechny informace shromážděny a vyhodnoceny. V rámci těchto dat proběhlo sestavení možných opatření, které byly spojeny s připomínkami respondentů. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou podnikatelé dostatečně informováni v oblasti podpor malého a středního podnikání a jaký mají názor na tyto podpory. 30

31 Zda některou z podpor využili, jestli s podporou byli spokojeni a jejich případné náměty na opravu. V rámci šetření byli osloveni podnikatelé ze všech okresů Jihomoravského kraje různých oblastí podnikání. Dotazníkového šetření se zúčastnili podnikatelé z nejrůznějších oblastí podnikání. Především však z významných odvětví Jihomoravského kraje. Dotazník byl sestaven ze 13 otázek. Z toho 3 otázky byly zcela uzavřeny, 6 otázek zůstalo otevřených a 4 otázky byly uzavřeny s možností volné odpovědi nebo doplnění u jiné možnosti. (viz příloha č. 1) V dotazníku byl kladen důraz na individuální názory a postoje podnikatelů k podporám. Zároveň také na to, aby bylo možno objektivně posoudit informace z hlediska počtu respondentů. Např. kolik respondentů je informováno o možnostech podpory nebo kolik z těchto respondentů podporu využilo. V rámci dotazníkového šetření bylo spolupracováno se 76 podnikateli z celkového počtu 250 oslovených osob. V rámci 9 otázek byly získané informace seřazeny do tabulek, kde bylo vyhodnocení uvedeno v počtu respondentů, kteří jednotlivé možnosti uvedli, dále pak v procentuálním zastoupení. Ostatní otázky byly zhodnoceny v návaznosti na volné odpovědi. 31

32 4 VLASTNÍ PRÁCE 4. 1 Charakteristika Jihomoravského kraje Znak Jihomoravského kraje Jihomoravský kraj leží v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. Dále sousedí s pěti kraji České republiky. Jeho rozloha 7 194,5 km 2 zaujímá zhruba 9 % našeho území a řadí se tak na 4. místo mezi kraji. Území Jihomoravského kraje se dělí na 7 okresů, které jsou Brno-město, Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo, na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 34 obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Celkem se v tomto kraji nachází 673 obcí, přičemž 49 má status města a 40 status městyse. Brno je městem statutárním. Jihomoravský kraj se z hlediska evropského členění řadí do NUTS II Jihovýchod spolu s krajem Vysočina, dále do NUTS III z pozice krajů. Obrázek č. 1: Mapa Jihomoravského kraje Zdroj: e&xhr=t&q=jihomoravsk%c3%bd+kraj&rlz=1r2sunc 32

33 Obyvatelstvo Počet obyvatel v Jihomoravském kraji, který je uveden v následující tabulce, se od roku 2003 neustále zvyšuje, a to spolu se středním stavem obyvatelstva. Dle poslední statistiky se počet obyvatel zvýšil o osob a ve srovnání s rokem 2009 dokonce až o osob. V roce 2011 se v rámci okresů Jihomoravského kraje počet obyvatel nejvýrazněji zvýšil v okrese Brno-venkov, a to o osob. Ke snížení počtu obyvatel došlo v okresech Brno-město a Hodonín. Tabulka č. 3: Vývoj obyvatelstva Jihomoravského kraje v letech Počet obyvatel k Střední stav obyvatel Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Zdroj: i_2011 Významná odvětví Jihomoravského kraje Mezi významná průmyslová odvětví se v Jihomoravském kraji řadí strojírenství, textilní a oděvní průmysl, elektrotechnický průmysl, biotechnologie a farmacie. Tradičním odvětvím Jihomoravského kraje je strojírenský průmysl. Po roce 1990 nastal v tomto odvětví úpadek, který způsobil ztrátu některých významných trhů, avšak na počátku 21. století se situace změnila k lepšímu. Tržby ve strojírenství se opět začaly zvyšovat také díky zájmu zahraničních investorů. Textilní a oděvní průmysl byl v minulosti významným odvětvím. V současnosti ztrácí na významu díky asijské konkurenci. Budoucnost tohoto odvětví se nachází ve vývoji nových materiálů a technologií. V městě Brně sídlí Pletařský a textilní zkušební ústav. Z hlediska elektrotechnického průmyslu význam tohoto odvětví rapidně roste. Zásluhu na něm mají jak tradiční výrobci, tak i nové zahraniční firmy. V elektrotechnickém průmyslu má své velké zastoupení počet malých a středních podniků. V tomto kraji se vyrábí 33

34 široké spektrum výrobků, jako například měřicí přístroje, přesná elektronika nebo elektrosoučástky. Vysoké školy se podílejí na dalším výzkumu a vývoji. Biotechnologie a farmacie je v Jihomoravském kraji odvětvím budoucnosti, díky příležitostem v kraji a významnému vědeckému a výzkumnému zázemí v podobě zastoupení výzkumu a vývoje léčiv, laboratorní medicíny či diagnostické medicíny. Nové výrobní značky vznikly například v přesném strojírenství, elektrotechnickém průmyslu, stavebních materiálech, farmaceutickém průmyslu, medicínské technice, zdravotnickým potřebám, chemickém průmyslu či plastikářství. Ekonomika Jihomoravský kraj má vysoký ekonomický potenciál. V rámci hrubého domácího produktu se po Praze řadí jako nejvýkonnější mezi regiony. V roce 2009 dosáhlo HDP v přepočtu na obyvatele 76,7 % průměru Evropské unie. V roce 2010 zde bylo evidováno 247 průmyslových podniků, které měly sto a více zaměstnanců. Tyto podniky zaměstnávaly 62,5 tis. zaměstnanců. Avšak míra poklesu zaměstnanosti se stala ve velkých průmyslových podnicích nejvyšší v České republice. I když zaměstnanost klesla, tržby za prodej výrobků a služeb naopak vzrostly. V Jihomoravském kraji byla v roce 2010 zahájena stavba bytů a 97 bytů v domech s pečovatelskou službou či v domovech-penzionech. Investice Jihomoravský kraj se řadí na první místo v rámci investic. Do tohoto kraje směřuje nejvíce investorů, jak tuzemských, tak i zahraničních. V roce 2010 se zde uskutečnilo celkem 52 projektů o celkové výši miliard korun. Tato investice zajistila tvorbu nových pracovních míst. V počtu investic se po Jihomoravském kraji umístil na druhém místě kraj Moravskoslezský, ve kterém se uskutečnilo 29 projektů s celkovou investicí miliard korun. V porovnání s Jihomoravským krajem si vede nejhůře hl. město Praha a Karlovarský kraj. V Praze byly zrealizovány pouze dva nové projekty, Karlovarský kraj se obohatil třemi projekty. Jihomoravský kraj je pro nové investice velmi oblíbený. Například Brno je lákavé díky investicím do výzkumu a vývoje, strategických služeb nebo softwaru. Důležitou roli zde hrají také kvalitní vysoké školy, které město Brno dostávají na hlavní příčku mezi dalšími městy. 34