SNAD V PEKLE ČEPUJOU

Transkript

1

2

3 SNAD V PEKLE ČEPUJOU

4 Copyright 2006, 2009 Tucker Max Translation Viktor Faktor, 2008 All rights reserved ISBN

5 OBSAH Poděkováni 7 Autorova poznámka 9 Příběhy Tuckera Maxe Slavný příběh o suši večírku bez kalhot 11 Večer, kdy jsme málem zemřeli 17 Pošetilosti orálního sexu 29 Každý má takového" kamaráda 35 Tucker šuká tlustou holku a co následovalo 53 Debakl nyní nechvalné proslulého Tuckera Maxe na dobročinné aukci 61 To byly ale prázdniny! 75 Tucker jede do Vegas 79 Chlup 95 Víkend ve Foxfieldu 99 Výlet autem do Austinu 109 Můj výlet na Key West 145 Holka poráží Tuckera v jeho hře 149 Tucker zkouší sex mezi půlky, ale žádná velká zábava to není 155 Bude to jen trochu bolet 161 Víkend na University of Tennessee 167 5

6 Kdo se pomočil? 179 Tucker jde na hokej 183 Příhoda s absintem a koblihami 189 Nejničivější konverzační bomba všech dob 201 Nechce brát ne za odpověď 211 Tuckerovi prasklo slepé střevo 215 Sexuální příběhy 225 Tucker začne na chvíli přemýšlet a špatně to dopadne 237 Příběh o psu a zvratcích 247 Příběh z texaského Midlandu 253 Vůbec nejhorší Tuckerův příběh 267 Přílohy Příloha 1: Systém Tuckera Maxe na hodnocení žen 273 Příloha 2: Stupnice maximální opilosti Tuckera Maxe 275 6

7 PODĚKOVÁNÍ Králíčkovi: Ať již jsme spolu měli cokoliv, a nebylo toho málo, nikdo nestál nikdy tak pevné na mé straně. Ani rodiče, ani kamarádi, dokonce ani moji psi. Je to zvláštní žena (manažerka obchodního managementu a výtečná spisovatelka - radím vám, abyste se podívali na její webové stránky thebunnyblog.com. Ale nejdříve dočtěte moji knihu.). PWJ: Jsem hrdý a složitý člověk, a proto se musím s většinou svých problémů vypořádat sám. Někdy ale musím za někým jít a právě PWJ je člověk, který mi pomohl, když jsem se dvakrát v životě dostal až na dno. Takoví přátelé jsou víc než vzácní a neocenitelní. Nilsu Parkerovi: Mohl bych ho nazvat Robinem mého Batmana, ale tim bych podcenil jeho důležitost pro mě. Robin je nahraditelný, ale u Nilse bych si tím nebyl tak jistý. Donice Millerové: Je těžké vysvětlit, proč byla Donika tak důležitá v mém přerodu ve spisovatele. Ví, o co jde, aniž by se nechala zmást mými blbinami. Vidí vždy jádro věci, nalézá problémy, které nevidím, takže dělá víc, než sděluje pouhé hodnocení - její kritické poznámky mění dobré psaní ve výtečné. O kamarádech z právnické fakulty se zmiňuji zvlášť, a to nejen proto, že ze mě dostali víc než kdokoliv jiný, ale protože by bez jejich doplňků nevznikla ani polovina těchto povídek: PWJ (ten si zaslouží dvě zmínky), Smrtící bumerang, Protiva, Kredit, JoJo, Zlatý chlapec, El Bingeroso, Jon Benet a Carolyn (spolubydlící v prvním ročníku). Jmenovaní kluci mi pomohli stát se osobností, jakou jsem dnes. A zde jsou ti, kteří mně byli k dispozici vždy, když jsem je požádal o pomoc, několikrát mé vytáhli z ošemetných situací a vůbec přispěli něčím hmatatelným k této knize: Luke Heidelbergerová (bez níž by mé webové stránky pravděpodobné nikdy nevznikly), Max Wongová (má učitelka v oblasti zábavy, která navíc přichází s podnětnou kritikou),

8 D-Rock, který mé už vytáhl z mnoha rvaček a pomůže mi vždy, když to potřebuji), bratranec (doktor práv jako já), Eunuch, Hovno (vždy ochotný zapůjčit mi dům na dovolenou), Junior, Skippon, Průjem, Ford, Zach Abarron (nejšílenější kluk, jakého znám), Laura, Christine (s jejími zlatými komentáři) a všichni moji další celoživotní" kamarádi a kamarádky. Musím též poděkovat svému agentovi a vydavateli. Můj agent Byrd Leavell ve mne od prvního dne nejen věřil, ale pral se za mě i tehdy, kdy už by to téměř nikdo neudělal. Vůbec si nedokážu představit, že bych se někdy oženil nebo měl dlouhodobý vztah s nějakou ženou, ale jedno vím jistě: Nikdy bych nedal kopačky Byrdovi. Pokud jde o mého vydavatele Jeremieho Ruby-Strausse: Veškerý kredit a recenze za tuto knihu se dostanou mně, ale část z toho si zasluhuje on. Nejen že pochopil pojetí mé knihy, ale vybojoval za mě všechny hloupé bitvy s byrokracií, aby takové zůstalo. Bez těchto dvou mužů bych stále ještě byl spisovatelem na internetu. Všem, na něž jsem zapomněl a kteří by tady měli být: Jsem špatný člověk a mrzí mé to, ale jestli mé znáte dostatečné dobře, abyste si zasloužili poděkování, pak to určité víte nejlépe. (Chtěl bych rovněž poděkovat moderátorům Tucker Max Message Board. Je to výstřední místo, ale dělají všechno možné pro to, aby bylo zábavné a vydělalo mi dost peněz, abych v klidu dopsal tuto knihu a měl z čeho platit složenky. Jsou to: Joseph Joey Hustle" Hansen, Jon Tando, Ben Hanson, Erin 0'Learyová, Jess Allenova, Brain Stieglitz, Mike Gill, Ancient Mariner, Boozy, Soylent Green, CJ, Dark Helmet, Diet Cokehead, Foxfyre, Wahoo, Kim Chi, Mad Scientist, Slappybird, Squeeky Cleen a Willy Duer.)

9 AUTOROVA POZNÁMKA Tucker Max je mé skutečné jméno. Pokud není v jiných případech rovněž použito plné jméno, jde vždy o přezdívky. Příběhy popisované v jednotlivých příbězích jsou naprosto pravdivé. Změnil jsem jen některá data, charakteristické prvky a místa, abych se chránil před právními žalobami. Doufám, že budete mít z četby stejné potěšení, jaké jsem mél já při prožívání popisovaných událostí.

10 SLAVNÝ PŘÍBĚH O SUŠI VEČÍRKU BEZ KALHOT Datum události: červenec 2001 Napsáno: červenec 2001 Dlouho jsem si myslel, že Red Bull je nejničivější vynález posledních padesáti let. Mýlil jsem se. Tento termín si uzurpoval přenosný přístroj na zkoušku alkoholu v dechu. Stejný přístroj, který poldové používají již deset let, aby testovali množství alkoholu v dechu, je nyní k dispozici veřejnosti. Má velikost a tvar malého mobilního telefonu s průhlednou trubičkou vyčnívající z vrchu, která připomíná anténu. Do trubičky se foukne a o několik sekund později se objeví údaj o množství alkoholu v krvi. Přestože výsledek nebývá tak přesný jako při odběru krve, odlišuje se přibližně o desetinu promile, což bohatě postačuje. V době, kdy jsem si tento přístroj koupil a v sobotu večer si ho vzal s sebou, jsem žil v Boča Raton na Floridě. Toho večera došlo k následujícímu: 21.00: Příchod do restaurace, z celé party jsem tam první, ačkoliv byla rezervace učiněna na devátou večer. Restaurace je narvaná bezútěšnými typy lidí, jakými je zamořena celá jižní Florida. Již v depresi si objednávám vodku a sodu : Zatím nikdo jiný nedorazil. Objednal jsem si další vodku a sodu. Napadlo mě, že bych si mohl fouknout do trubičky, ale pochyboval jsem, že by přístroj již něco ukázal : Od vedlejšího stolu si mě prohlížejí dvé třicátnice, Židovky. Obé mají umělá prsa. Jedné vykukují z halenky, ale není nijak přitažlivá. Začínám pít rychleji : Stále ještě nikdo nedorazil. Objednal jsem si třetí vodku a sodu. Zatímco na ni čekám, vytahuji přenosný přístroj s trubičkou. Nafoukám dvé desetiny promile. Je to největší vynález, jaký kdy byl učiněn. Jsem nadšený. Ukazuji přístroj Židovkám s falešnými prsy u vedlejšího stolu. Začínáme se bavit. 11

11

12 21.16: Obé mají výrazný přízvuk z Long Islandu. Přivolám barmana a změním objednávku na dvojitou vodku s ledem a vynechávám sodu : Již čtyři lidi v baru, včetně obou žen s umělými prsy, vyzkoušeli můj přístroj. Každý chce vědět, kolik má v krvi alkoholu. Stávám se středem pozornosti. Jsem šťastný : Přichází první člen mé skupiny. Ukazuji mu přístroj. Je jím fascinovaný. Kupuje rundu. Ženy s umělými prsy hlasitě dávají najevo, že chtějí rovněž drinky. Můj kamarád jim je kupuje. Objednávám dvojitou vodku s ledem. Bez sody : Znovu si fouknu a tentokrát nafoukám čtyři desetiny. Piju půl hodiny a mám už čtyři drinky. Kolečka mého intelektu se zadrhávají v oparu vodky... čtyři drinky... čtyři desetiny... to znamená, že každý drink dodá mé krvi desetinu promile alkoholu. Napadá mé, že toho mohu vypít hodně. Jedné z žen s umělými prsy říkám, že je hodně zajímavá : Z mé osmičlenné party už dorazilo šest lidí. Zalžu hosteskám, že jsme kompletní, aby nás posadily ke stolu. Všichni se baví o mém přístroji. Jsem středem obdivu. Všem odpouštím, že do přístroje neumějí pořádně foukat. Věřím, že tento večer dobře dopadne : Fouknu si znovu. Pět desetin. To mé mate. Od chvíle, kdy jsem nafoukal čtyři desetiny, jsem si již neobjednal žádný drink. Mlhavě jsem si vzpomněl na již nesmírně vzdálenou školní přednášku o alkoholu, kde nám bylo řečeno, že nezávisle na rychlosti pití je vstřebávání alkoholu konstantní. Vzpomínka rychle vybledne, když se mé začnou na můj přenosný přístroj vyptávat dvé senzační kočky od vedlejšího stolu : Senzační kočka č. 2 po mně jede. Vypráví mi, jak ji jednou stavěli a musela dýchat do něčeho podobného, jako mám já, a pak ji poldové pustili. Říká, že vždy chtěla dělat u policie, ale nesložila přijímací zkoušku do policejní akademie, přestože se o to pokusila dvakrát. Říkám jí, že musí být opravdu chytrá. Přestává mi věnovat pozornost. Senzační kočka č. 2 je zřejmé dost chytrá, aby si všimla mé téměř nezakrývané ironie : Novost přenosného přístroje se okoukala. Stůl se zabývá jinými věcmi. Přestávám být středem pozornosti. Nelíbí se mi u stolu. Když na mé nesvítí světla reflektorů, připadám si v nitru nepatrný. 12

13 22.06: Lidé u mého stolu diskutují o léčbě energií. Všichni jsou fascinováni dívkou, která chodí na tento kurz. Říkám jim, že léčba energií je bezcenná a solipsistická pseudověda. Na rozdíl ode mé zastávají názor, že jde o skutečnou vědu, neboť přednášející v onom kurzu studoval na Harvardu. Jeden kluk tvrdí, že je to legitimní, ověřitelná véda", a doprovází své tvrzení gesty ruky. Odpovím mu, že všichni (ukážu postupné na každého prstem) jsou legitimní, ověřitelní idioti", pokud věří v takovou pitomost jako léčba energií. Dvé holky mné řeknou, že jsem úzkoprsý. Odpovídám, že mají tak otevřenou mysl, až jim vylézá z hlavy mozek. Všechny u stolu nenávidím : Zcela jsem se distancoval od jejich šílených řečí. Nalévám do sebe vodku tak rychle, jak ji nekultivovaný číšník hrající si na Ethana Hawkea stačí nosit. Každé tři minuty si fouknu a sleduji, jak hladina alkoholu pomalu stoupá : Sedm desetin : Osm desetin. Ve státě Florida již nejsem legálně oprávněn k řízení auta. Sděluji tento fakt celému stolu, aniž bych se na někoho obracel konkrétné : Devět desetin : Rozhodl jsem se, že zjistím, jak opilý mohu být, abych přitom ještě fungoval. Vím, že něco málo přes tři promile většinu lidí zabije. Domnívám se, že dvě promile je dobrý cíl : Vstávám, žádnému ze sofistů u stolu nic neřeknu a jdu k baru. Nenechávám jim za mé drinky žádné peníze : Ženy s umělými prsy jsou ještě stále u baru. Chtějí drinky. Jsem naštvaný, že po dobré půldruhé hodině agresivního pití mám teprve devět desetin, a docházím k rozhodnutí, že objednám rundu. Nechám ženy, aby si vybraly, co chtějí pít, ale jasně jim dávám najevo, že to nesmí být whisky, nesmí to páchnout po whisky a nesmí se to whisky ani podobat (jednou jsem soutěžil, kdo jí vypije víc, ale to jsem jim neřekl) : Drinky jsou na stole. Tequila. Soudě podle účtenky, je to velmi dobrá tequila. Hladká. Objednáváme další rundu : Nafoukám jedna celá pět. Mám za sebou další milník. Pouze pét desetin od cíle. Na lidi v baru to dělá dojem. Stávám se jejich idolem. Kdosi mi kupuje panáka. 13

14 22.28: Začíná se mi dělat špatně od žaludku. Uvědomuji si, že jsem nezůstal u stolu na večeři. Protože se mně nechce ke stolu vracet ani jíst u baru, jdu naproti přes ulici do suši restaurace : V suši restauraci je večírek lidí ve spodním prádle. Polovina lidí je v nějakých pyžamech nebo jiných oděvech na noc. Pije se zde stejné vydatně jako naproti, až na to, že jsou všichni polonazí : Jsem zmatený. Chci jen suši. Stojím u dveří, fascinován pohledem na téměř nahé lidi. Mírně přitažlivá holka, která zřejmě v restauraci pracuje, po mně chce, abych se převlékl. Odpovídám, že nic nemám a že chci jen suši. Řekne, že si mám tedy alespoň svléknout kalhoty. Zeptám se jí, zda mi to pomůže k suši. Odpoví kladně. Svléknu si tudíž kalhoty : Zatímco si rozepínám zip, přemýšlím, co mám pod kalhotami a zda vůbec něco. Uvažuji o tom, že si kalhoty nesvléknu, ale pak dojdu k názoru, že dostat rychle něco k jídlu je důležitější než má důstojnost : Svlékám si kalhoty. Mám na sobě růžové trenky s bílými pruhy z Gapu. Jsou mi příliš těsné. Ujišťuji se, že mné nic nevyčuhuje. Lidé se na mě dívají : Objednávám suši ukazováním na obrázky a brblánim : Ukazuji nějakému chlápkovi u suši baru můj přístroj s trubičkou. Udělalo to na něho dojem a všem ho ukazuje. Kolem mé se začínají shromažďovat lidé. Jsem znovu hvězdou : Nafoukám jedna celá sedm desetin. Říkám všem o svém cíli. Kdosi mně objednává panáka : Vypiju ho. Má to familiární chuť a uvnitř mé to hřeje. Rám se, co to je. Koňak a alizé." Bůh existuje a nenávidí mé : Dostávám suši. Přeliju ho sójovou omáčkou a cpu si ho do úst tak rychle, jak to jde : Dojedl jsem suši. Nikoho nezajímá mé chování při jídle, protože se všichni kupí kolem mého přístroje a čekají, až na ně přijde řada, aby viděli, kolik v sobě mají alkoholu : Nafoukám dvě promile. JSEM BŮH. V baru vypukne nadšení. Všichni mi tleskají. Dívky na mě hledí s obdivem. Všichni se mnou chtějí hovořit. Odpouštím jim jejich vady, pokud mě zahrnují pozorností. 14

15 00.31: Mé postavení boha je ztraceno, protože kdosi nafouká o dvě desetiny víc. Je to výzva mému chlapství. Objednávám si velkého panáka Bacardi 151 a k tomu pivo. Dav uctivě zírá : Vypiju oba nápoje a obracím se na svého vyzyvatele: Kdo vládne teď tomuhle baru, ty chcípáčku?" Dav propukne v nadšení. Kyvadlo se opět přiklonilo na moji stranu. Jsem Maximus. Získávám si dav. Jsem pánem suši baru : Prohlédnu si lépe svého vyzyvatele. Je vysoký, má široká ramena a vydatné svaly. Netváří se nijak přívětivě. Tiše mě pozoruje, pak si objedná panáka, kopne ho do sebe, aniž by to na něho mělo nějaký viditelný účinek, a pak mé poctí úsměvem. Dochází mi, že hovořit k němu neuctivě nebyl dobrý nápad. Zároveň cítím, že můj žaludek už mě začíná mít dost. Ignoruji ho. Ještě stále mám publikum, které mě chce obdivovat : Nafoukám dvě celé dvě. Tentokrát se mi dostává jen mírných ovací. Všichni čekají, kolik nafouká můj vyzyvatel : Nafouká dvé celé čtyři. Blahosklonně se na mě usměje. Objednávám další dva panáky : Vypiju první panák. Moc do mě neleze. Rozhodnu se, že si dám od pití krátkou pauzu. Na diváky to neudělá žádný dojem : Přichází realita. Budu zvracet. HODNĚ. Snažím se dostat diskrétně ven : Při úprku srážím ve dveřích jakousi dívku : Spatřím nějaký keř, vnořím se do něho a zvracím. Ústy i nosem. Nic příjemného : Nechápu, proč mě tak bolí nohy. Mezi dvěma zdvihy žaludku se na ně podívám. Nemám kalhoty. Trny a větve mi poškrábaly holeně : Zvracení mám za sebou. Nyní se snažím zastavit krvácení. Do očí mi zasvítí ostré světlo. Nelíbí se mi to. Říkám jeho majiteli, aby mně přestal svítit do ksichtu. Majitel světla se identifikuje jako policista. Omlouvám se mu a zeptám se, v čem je problém. Dlouhá pauza, při které mi svítí světlo i nadále do očí. Jak to, že nemáte kalhoty?" Při vzpomínce na minulé střety s policisty a zároveň s vědomím, že poblíž není nikdo, kdo by za mé složil kauci, abych se dostal z cely okresního vězení, shromáždím veškerý adrenalin v těle, abych vystřízlivěl. Znovu se omlouvám a vysvětluji policistovi, že mé kalhoty 15

16 jsou v restauraci, která není vzdálená ani padesát metrů, a že jsem byl nucen vyjít ven, abych se podělil o své suši s tímto keřem. Nezasmál se. Další dlouhá pauza. Chystáte se jet autem, že ano?" Jistěže ne, v žádném případe, pane! Vždyť nemám ani platný řidičský průkaz!" 01.20: Nařizuje mi, abych si zašel do restaurace pro kalhoty a zavolal si taxík : Vracím se do suši restaurace. Několik lidí si mě podezřívavé prohlíží. Podívám se na sebe a zastrčím si částečně obnažený pytlík zpátky do trenýrek. Nevím, co udělat s krvácejícíma nohama. Rozhlížím se po kalhotách : Nemohu je najít. Zato vidím svůj přístroj s trubičkou. Fouknu do něj. Dvé celé tři. Kdosi mé informuje, že můj soupeř právě nafoukal dvě celé šest. Ostatní dodávají, že dosud nezvracel. Řeknu jim, aby si políbili prdel. Je to má poslední jasná vzpomínka : Probouzím se. Nevím, kde jsem. Je mi horko a strašně se potím. Cítím zápach, který připomíná zkažené maso : Jsem ve svém autě. Se zataženými okénky. Slunce praží přímo na mě. V autě je nejméně padesát stupňů. Otevřu dveře a pokouším se vystoupit, ale místo toho vypadnu na vozovku. Strhnu si přitom z nohou strupy a rány začnou znovu krvácet. Z růžových trenýrek mi vypadne penis a přistává společné se mnou ve špinavé louži na asfaltu : Páchnoucí stojatá voda mé konečně přivede k plnému vědomí. Nemohu najít kalhoty. Ani mobilní telefon. Mám však přístroj s trubičkou. Po fouknuti ukáže devět desetin. Ve státě Florida ještě stále nejsem oprávněn řídit automobil : Přesto se rozjedu domů. Dovolte, abych tento večer okomentoval: Byl to jeden z pěti nejopilejších večerů v mém životě. Byl jsem naprosto vyřízený. Ještě mnohokrát jsem zvracel, někdy i nosem. PROBOHA, VŽDYŤ JSEM PO PROBUZENÍ NAFOUKAL devět desetin! Ten přístroj je hrozný. Je to dábel, převlečený za tranzistor. Moje rada: Za každou cenu se mu vyhýbejte. 16

17 VEČER. KDY JSME MÁLEM ZEMŘELI Datum události: duben 1999 Napsáno: červenec 2001 Existují zábavné večery, bláznivé večery a také večery, které se stanou legendou. Byl sobotní večer a já studoval práva. Společné se čtyřmi kamarády (Protivou, Zlatým chlapcem, Hnědou dirou a Kreditem) jsme se sešli v bytě u El Bingerosa. Mél na návštěvě jednoho člena kolejního bratrstva jménem Thomas, který právě přijel do města, a my jsme chtěli, aby se dobře pobavil. Dostavili jsme se tam kolem sedmé večer a okamžitě jsme začali připravovat velké množství masa a pít spoustu alkoholu. El Bingeroso, který žil se svojí snoubenkou, byl z návštěvy svého kamaráda z koleje nadšený a začal vydatně popíjet pivo Natural Light. Jeho snoubenka Kristy, vědoma si El Bingerosovy náklonnosti k divokému opileckému chování, si mě vzala stranou a přinutila mě ke slibu, že zůstanu natolik střízlivý, abych mohl řídit. Protože jsem jí dlužil za jednu službu, souhlasil jsem. V tu chvíli jsem byl sice naštvaný, ale později se ukázalo, že to bylo nejlepší rozhodnutí, jaké jsem kdy v životě učinil. Když jsme zkonzumovali veškeré maso a alkohol v bytě, vyrazili jsme ven. Rozhodli jsme se vyzkoušet nějaký nový bar. Někdo se zmínil, že v místě zvaném Shooters II mají mechanického býka. Volba tudíž byla snadná. Když jsme se tam dostali, El Bingeroso a Thomas byli již tak opilí, že zpívali písně Johnnyho Cashe a kopali na parkovišti do aut. Zbytek party na tom nebyl o mnoho lépe. Protiva, od přírody nervózní, byl tak opilý, že si při jízdě podezřívavé prohlížel každou stopku. V posledních dvou hodinách se pral o láhev Jima Beama a prohrál, takže byl připravený se znovu porvat. Hnědá díra a Zlatý chlapec se již potáceli. V duchu jsem se připravoval na nejhorší. 17

18 Zaplatili jsme dva dolary za povinné náramky. Dívka za přepážkou měla přiléhavé, lykrové červené šaty pasačky krav, plné krajek a nabíraných záhybů, a vysoké boty z černé a bílé hadí kůže. Ale to, co skutečné její výstroj korunovalo, byl bílý klobouk s leopardím vzorem o obsahu padesát litrů. Bar kdosi vyzdobil v neoklasickém stylu hostince u cesty na divokém Západě: Na stěnách visely dlouhé rohy, plechovky od oleje a sedla. Napůl jsem očekával, že tady bude Patrick Swayze ukázňovat vzpurné obyvatele nedalekého městečka. Byl jsem tak zaměstnán prohlídkou typicky venkovské výzdoby, že jsem si nevšiml, co probíhalo uvnitř, dokud jsem nezaslechl obdivný výrok Protivy: No tohle! To je senzace!" Uprostřed baru se konal zápas profesionálních zápasníků. Lépe řečeno, uprostřed baru byl ring ve skutečné velikosti a v něm lidé, zjevně profesionálové, kteří spolu zápasili. Musel jsem tam dobré tři minuty stát, než jsem si srovnal v hlavě, co jsem viděl. Skutečný ring uprostřed baru. Dva zpocení, urostlí zápasníci spolu zápolili a na bílém praporu byl nápis TOTO JE JIŽNÍ ASOCIACE ZÁPASNÍKŮ. Protiva se vždy hrne do akce jako první. Protože se na střední škole věnoval zápasu a byl neustále popudlivý a zlostný, protlačil se okamžitě davem diváků až k ringu a začal zápasníkům spílat: JSTE POČMÁRANÍ ŠAŠCI! MOJE BABlCKA BY S VÁMA VYBĚHLA! MÁTE ŠTĚSTÍ, ŽE NEJSEM UVNITŘ, VY CHCÍPÁČCI! PUSŤTE MĚ DOVNITŘ A NAKOPU VÁM ZADKY!" Takhle pokračoval asi pět minut. Všichni jsme fascinovaně a opile přihlíželi neskutečné komedii, která se odehrávala před našima očima. Na obranu Protivy musím říct, že ti chlápci v ringu se nenacházeli v dobré formé. Myslím tím, že byli tlustí a nechutní". Po pouhém jednom dalším pivu se Protiva rozhodl přelézt provazy, které oddělovaly dav od ringu, a začal tlouct do plachty a ječet na zápasníky. Vyhazovač ho vyzval, aby toho nechal. Protiva to vzal jako výzvu ke vstupu do ringu a s pivem, které pevné držel v ruce, se tam hrnul. Na poslední chvíli ho vytáhli dva vyhazovači. Převzali jsme ho od nich a slíbili, že dohlédneme, aby se choval slušně. Dali jsme mu další pivo. Protiva si neustále mumlal: Moje babička by je za takový ničemný představení nakopala do zadků." 18

19 Všiml jsem si, jak jsme v davu nápadní. Byli jsme oblečení ve standardních uniformách ze střední školy v barvě khaki, zapnutých až dolů na knoflíky. Nikdo kolem nás náš módní vkus nesdílel. Všichni byli oblečeni nedbale jako nádeníci, ve špinavých modrých džínách a rozmanitých tričkách z parkoviště obytných přívěsů (například WWW tričkách s nápisy jako Přijď si čichnout, jak se vaří Rock"). Ti lépe oblečení měli kovbojské klobouky, vysoké kovbojské boty, flanelové košile a čisté modré džíny. Protože jsem vyrůstal v Kentucky, věděl jsem, že se tito lidé - zvláště když pijí - obvykle nechovají přátelsky k těm, kteří jim připadají bohatí a snobští. Měl jsem neblahé tušení, že se něco semele. V té době se od nás Protiva oddělil a pustil se do diskuze se skupinou mladých bělochů o relativních zásluhách Severu proti Jihu. Protiva je z Pennsylvánie. Nesdíleli jeho názory. Tvrdil, že by dnes večer dokázal vyřídit jakéhokoliv zápasníka v baru. Dva z bělochů, jeden velmi tlustý, prohlásili, že jsou bratranci jednoho ze zápasníků, který se jmenoval Motocyklový Mike" či nějak podobné hloupě. Protiva vyjádřil pochybnosti o pohlaví jejich bratrance. Jedna z dívek ve skupině se prohlásila za přítelkyni Motocyklového Mikea", načež Protiva zpochybnil její vkus, co se týče mužů, a prohlásil, že je morálně zkažená a postrádá inteligenci. Tlusťoch, údajný bratranec Motocyklového Mikea" a zřejmé i příbuzný dívky, přišel s námitkami. Měl přes sto osmdesát centimetrů, o dobrých dvacet centimetrů víc než Protiva, a tlustá a nesmírné ušmudlaná skla v brýlích, takže jsem mu chtěl brýle sejmout a skla vyčistit o svoji košili (nezapomínejte, že jsem byl střízlivý). Jeho bílý nátělník hýřil skvrnami od omastku a kečupu, které částečně zakrývaly nápis George Strait. Zoufale by potřeboval nějaký kurz logiky. Ztrácel čas i argumenty s někým, kdo byl tak opilý, že se pokusil vlézt do ringu mezi zápasníky. Protiva: Jih je plnej nádeníků, který se křížej mezi sebou. Jsi s nima nějak spřízněnej?" Tlusťoch cosi vysvětluje. Nerozumím mu. Protiva ho ignoruje. Protiva: To nic nemění na faktu, že se spolu randí a jsou spříznění. To je incest. Vy Jižani jste mezi sebou prokřižený zmetci." Tlusťoch: No dobře, ale Sever je zase plnej bohatejch sviní." Protiva: To ovšem nic nemění na faktu, žes mi neodpověděl. Jseš zřejmé i idiot." Tlusťoch: Hej, jen pomalu... Ty stojíš za hovno stejně jako celej Sever." 19

20 Protiva: No to je teda úžasnej návrat na scénu. Ted' jsi dokázal, co jsem před chvíli řekl, ty blbče." Tlusťoch: Ty hajzle, tak si to pojď rozdat. Uvidíme, kdo je lepší, ty bohatá svině." Takhle to pokračovalo ještě několik minut. Mezitím jedno kolo zápasu milosrdně skončilo a nastala krátká přestávka. Odvedl jsem Protivu od této podnětné konverzace a připojili jsme se k ostatním u baru. Protiva objednal panáky pro celou skupinu. Následovala runda piv a pak došlo na mechanického býka. Protiva se nejen přihlásil, ale nepřetržité ječel přes celý bar na tlusťocha s ušmudlanými brýlemi, dokud nepřišel a nepřihlásil se také. El Bingeroso hodil na stůl desetidolarovou bankovku a vyzval tlusťocha, aby šel ven. El Bing: Hej, ty TLUSTEJ ZADKU, sázím deset dolarů na to, že můj kámoš pojede dýl než ty." Tlusťoch: Seru na tebe, ty severní svině. Vsaď se, že pojedu dýl než tvá máma." El Bing: Cože? Má máma tady není, ty idiote. Budeš soupeřit s ním!" Ukázal na Protivu. Tlusťoch odešel bez odpovědi. Poté, co se na býku svezlo několik holek, nastoupil tlusťoch a nevydržel na býku sedět ani čtyři vteřiny. Ubohý výkon. Nemilosrdně jsme ho zesměšňovali. Ukázal nám zvednutý prostředníček. Hlasitě jsme se rozesmáli. Protiva jel plných osm vteřin, což nebylo špatné. Asi první čtyři vteřiny si vedl dobře, dokud býk nezačal vyhazovat zadkem a nehodil ho dopředu. Kdyby byl Protiva jako tlusťoch, byl by vyhozen do podušek. Ale Protiva je jako britský pitbul: Jakmile zatne čelisti, otevře mu je jedině smrt. Celé jeho tělo přistálo rozkrokem na ruce, kterou si uvázal ke špičce sedla. Bylo vidět, jak zezelenal, když mu váha těla drtila varlata o ruku. V jeho prospěch však nutno říct, že to vydržel další čtyři vteřiny. Pak se Protiva společně s El Bingerosem a Thomasem zapojili do diskuze Severu proti Jihu a dobírali si tlusťocha. Protiva: Tak co, Jethro, o kolik jsem se tam udržel dýl? S tvým tlustým zadkem jsi to vydržel jen čtyři vteřiny." Thomas: Umi vůbec někdo z Jihu udělat něco pořádně?" El Bing: Kdybys nešukal sestřenici, tak by ses tam udržel dýl." Protiva: Tak co říkáš, stojí Sever za hovno? Mechanickýho bejka jsem dneska viděl poprvý v životě a na tebe jsem stačil." 20

21 Tlusťoch nám znovu ukázal zvednutý prostředníček a vydával ze sebe proud nesouvislé řeči, která zřejmé měla být zlehčujícími výroky, a pak se s kamarády vypařil. To Protivu rozzuřilo. Protiva: DLUŽÍ TI DESET DOLARŮ!" El Bingeroso a já přesvědčujeme Protivu, ať se na to vykašle, protože morální vítězství stačí. Po mezihře s mechanickým býkem začalo další kolo zápasu. Všichni na chvíli ztichli. Oba zápasníci byli neuvěřitelně tlustí, ale používali různé pomůcky (mačkání plechovek a falešnou krev), takže pohled na ně byl docela zábavný. Šel jsem na záchod, a když jsem se vrátil, Protiva se zatím znovu vypařil. Našel jsem ho až u ringu, kde se pokoušel uchopit jednoho ze zápasníků za kotník. Doběhl jsem k němu právě v okamžiku, kdy ho dva pořadatelé táhli od ringu a pokoušeli se ho uklidnit. Nechoval se k nim nijak příjemné. V tomto bodě byla s Protivou stejná práce, jako kdyby někdo vzal pitbula na vodítku na psí výstavu ve Westminsteru. Pomáhal jsem pořadatelům odtáhnout ho od ringu, abych s ním nakonec skončil v prostoru, kde se nacházel tlusťoch a jeho doprovod. Právě k nim dorazil Motocyklový Mike, aby si popovídal se spoustou bratranců a sestřenic a se svojí přítelkyní. Jakmile Protiva tlusťocha spatřil, požadoval na něm deset dolarů, které vyhrál El Bingeroso. Snažili jsme se je s Motocyklovým Mikem od sebe odtrhnout, ale jakmile si Protiva uvědomil, kdo to je, začal na něho ječet: HEJ TY, KTEREJ ŠUKÁŠ SESTŘENICI! DEJ Ml MEJCH DESET DOLARŮ, NEBO VÁS OBA NAKOPU DO VAŠICH ZASRANEJCH ZADKŮ!" Rozpoutalo se peklo. Pořadatelé ztratili s Protivou trpělivost a tři z nich plus Motocyklový Mike ho zvedli a doslova vyhodili zadními dveřmi ven. Byla to scéna jako z filmu Roadhouse. Šel jsem pro ostatní, kteří byli dosud u baru, abych jim řekl, že Protivu právě vyhodili. El Bingeroso a Thomas se na sebe opilecky věšeli a vyprávěli si historky ze studií. Hnědá díra se bavil s jedinou barmankou, která měla všechny zuby, a Zlatý chlapec řval na zápasníky a vybízel je, aby prolili více falešné krve. 21

22 Když se El Bingeroso opije, projevují se u něho násilnické sklony. Vyprovokován sdělením, že Protivu vyhodili z baru, začal rozbíjet o zem popelníky z barového pultu. Vrchní barman se naštval a odvedl mé stranou. Synku, myslím, že je čas, abyste všichni vypadli." Tucker: Ano, pane, naprosto s vámi souhlasím. Dovolte mi jen, abych je sehnal všechny dohromady a pak hned zmizíme." Všechny jsem shromáždil a vysvětlil jim situaci. Chystají se nás vykopnout. Když jsem je vedl ke dveřím, právě vcházel Protiva. Protiva: Ahoj, kluci." Tucker: Co tady děláš? Vždyť tě vyhodili." Protiva: Na mě nestáčej. Zaplatil jsem znovu dva dolary a dostal náramek a teď si chci za ty prachy trochu užít." Řekl jsem mu, že už nás vykopli, a tudíž je načase jít. Strkal jsem všechny ze dveří. El Bingeroso byl venku první. Když čekal na zbytek skupiny, spatřil u vedlejších dveří zaparkované nákladní auto. Ustoupil, rozběhl se a kopl do přední masky. Dvakrát. Ještě stále jsem se pokoušel dostat všechny dohromady, když předními dveřmi vyšel statný běloch a zamířil k El Bingerosovi. Statný běloch: Hej chlape..., tys mi kopl do auta?" El Bingeroso nevěděl, jak má odpovědět. Chlap je velký a El Bingeroso ví, že se dopustil toho, z čeho je obviňován, ale zdá se, že se ktomu nechce přiznat. Jen na něho zlostně hleděl. Na něco jsem se tě ptal, tak odpověz. Kopl jsi do mýho nákladáku?" El Bingeroso: Kdo sakra jste?" Byla to zjevně kouzelná formule, protože statný běloch okamžité uhodil El Bingerosa otevřenou dlaní do tváře. Thomas, který stál vedle a vše sledoval, hodil na zem pivní láhev a vrhl se na statného muže. Nezamířil však dobře a z bitky se stal tanec se špatnou choreografií, v němž se El Bingeroso, Thomas a statný běloch vrhali po sobě a uskakovali, aby je nezasáhla pěst někoho jiného. Než jsem stačil zasáhnout (když došlo k první ráně, byl jsem od rvačky dobrých deset metrů daleko), vyřítilo se ze dveří deset dalších bělochů. Společné s Hnědou dírou se nám úspěšně podařilo odtáhnout El Bingerosa a Thomase od stále se zvětšující skupiny a na chvíli vše urovnat. 22

23 Tucker: Tak fajn, odcházíme. Mrzí mě, že jste s náma měli problém, ale teď už mizíme." U dveří stála skupina dvaceti až třiceti bělochů a všichni řvali na Hnědou díru, Kredita, Zlatého chlapce a mě, když jsme se snažili odtáhnout El Bingerosa a Thomase ode dveří. O několik vteřin později se davem bělochů procpal Protiva. Ve chvíli, kdy byl před nimi, vykřikl jeden z nich na El Bingerosa cosi urážlivého. Protiva, který byl nejen opilý, ale i věrný kamarád, ho okamžitě uchopil a přitiskl ke stejnému nákladáku, do kterého El Bingeroso před třemi minutami kopal. Události následující minuty jsou poněkud nejasné, ale vzpomínám si na tyto výjevy: Protiva s hlavou v něčím břiše dostal do žeber, když se na něho vrhl jiný běloch. Zlatý chlapec a jeden z bělochů se navzájem škrtili. El Bingeroso a Thomas stáli zády k sobě a oháněli se po každém, kdo se k nim přiblížil. Kredit stál na ulici a debatoval. Já a Hnédá díra jsme se pokoušeli odtáhnout Protivu od jeho boxovacího pytle. Pak z úst Hnédé díry zazněla nocí šokující slova: CHLAPI, MÁ PIS TOLI! PISTOLI! OPRAVDU JE TO PISTOLE!" Slovo pistole" dokáže udělat s rvačkou divy. V tomto případě ji okamžitě ukončilo. Jakmile ta slova zaslechli El Bingeroso a Thomas, okamžité se připojili ke Kreditovi a Zlatý chlapec a Protiva začali společné se mnou a Hnědou dírou váhavě ustupovat. Mné a Hnědé díře se podařilo úspěšně všechny odtáhnout na první bezpečné místo, které jsme objevili. Byl to bar s názvem Oak Room. Stoupali jsme po schodišti, na jehož konci stály tři holky. Protiva se k nim dostal jako první. Jedna z dívek: Ahoj, kluci, buďte vítáni na filantropickém večírku Pí Phi Fall. Vstupný jsou dva dolary. Do kterýho bratrstva patříte?" Protiva: Dva dolary? Před chvíli jsem zaplatil dva dolary a skončilo to rvačkou. Tuckere, postarej se o to. Já nic platit nehodlám. Kde dostanu pivo?" Protlačil se kolem děvčat do prostoru s barem. 23