PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY DVI (ASPEKTY IDENTIFIKACE OBĚTÍ HROMADNÝCH NEŠTĚSTÍ)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY DVI (ASPEKTY IDENTIFIKACE OBĚTÍ HROMADNÝCH NEŠTĚSTÍ)"

Transkript

1 PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY DVI (ASPEKTY IDENTIFIKACE OBĚTÍ HROMADNÝCH NEŠTĚSTÍ) PhDr. Štěpán VYMĚTAL psychologické pracoviště, oddělení bezpečnostních hrozeb a krizového řízení, odbor bezpečnostní politiky MV ČR člen psychosociální pracovní skupiny WADEM Klíčová slova: akutní stresová reakce (ASR), DVI týmy (Disaster Victim Identification), identifikace obětí katastrof, incidenty s velkým počtem zemřelých (MFI/Mass Fatality Incidents), krizová komunikace, posttraumatická stresová porucha (PTSP), pozůstalí, pracovní zátěž, psychologie krizí, katastrof a traumatu, psychologie mimořádných událostí, psychosociální péče, psychosociální krizový management, soudní lékařství. Úvodem Psychologie mimořádných událostí je relativně mladou aplikační oblastí psychologie, která má jako svůj předmět zájmu člověka, skupiny a populace v situaci krizí, katastrof a hromadných neštěstí. Synonymem pojmu může být psychologie krizí, katastrof a traumatu (z angl. Crisis, Disaster and Trauma Psychology). Tato disciplína se ve světě systematicky rozvíjí v posledních deseti letech, v České republice pak od rozsáhlých povodní v r V posledních pěti letech se na problematiku psychologie mimořádných událostí a krizového řízení specializuje psychologické pracoviště Ministerstva vnitra ČR a tato tématika významně proniká také do činností psychologických služeb Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a některých zdravotnických záchranných služeb. V r vznikla z podnětu Stálého výboru pro psychologii krizí, katastrof a traumatu Evropské federace psychologických asociací pod Českomoravskou psychologickou společností pracovní skupina s analogickým názvem. Psychologie mimořádných událostí čerpá z poznatků zejména sociální, klinické a interkulturní psychologie a z psychologie organizace a řízení. Do značné míry dochází v poslední době k průniku s postupy krizového řízení. Jedná se přitom vždy o řešení interdisciplinárních otázek, kdy je nezbytné integrovat poznatky a terminologii řady dalších oborů (medicína katastrof a hromadných neštěstí, fyziologie, hygiena, sociologie, politologie, ekonomie, právo, etika, lingvistika, mediální studia, informační a komunikační technologie apod.). Dynamický rozvoj této oblasti psychologie vychází z potřeb praxe, kdy je třeba redukovat závažné psycho-sociální důsledky, které mohou i vyvolávat nové formy sociálního, ekonomického a politického chování jednotlivců a skupin. Neméně důležitý je však i etický rozměr tohoto typu pomoci. V posledních letech převládá v odborných kruzích trend odklonu od psychiatrizace jedinců zasažených mimořádnými událostmi a od pátrání po jejich posttraumatických symptomech. Mezi aktuální psychologická témata v této oblasti patří např.: faktory odolnosti u jedince a komunity, budování odolnosti a krizové připravenosti, adaptace na mimořádnou událost, podpora zvládacích mechanismů, problematika zotavení, zapojení komunity do přípravy a řešení následků mimořádných událostí, specifická podpora u zasahujících složek apod. Mezi hlavní témata psychologie mimořádných událostí patří otázky práce s občany přímo i nepřímo zasaženými mimořádnou událostí, otázky podpory krizového managementu při komunikaci uvnitř organizací i při práci s veřejností a v neposlední řadě také podpora profesionálů a specifických činností, které vykonávají v průběhu záchranných a likvidačních prací. Vzhledem k tomu, že u jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému se doba pracovního nasazení i povaha zátěže a typ činností značně odlišují, je třeba připravovat intervenční a podpůrné programy šité na míru nejen policistům, hasičům a zdravotnickým záchranářům, ale i specializovaným týmům, které se u mimořádné události podílejí na specifickém typu činností. Mezi pracovníky, na jejichž speciální psychologickou podporu se dlouho zapomínalo (m.j. i na základě falešného stereotypu, že jsou ostřílení, cyničtí a odolnější než

2 zbytek populace) patří odborníci, kteří se podílí na identifikaci osob u neštěstí s větším počtem obětí na životech. S ohledem k rozvoji a systémového ošetření problematiky, resp. vznikem DVI týmů, je třeba zaměřit úsilí na podporu těchto profesionálů. Cílem je zachování psychosociální životní pohody DVI pracovníků i po opakovaných náročných úkolech, prevence jejich profesního vyhoření i minimalizace sekundární traumatizace pozůstalých. Prostředkem je pak dodávání vhodných informací ve fázi přípravy DVI týmů, podpora samotného řešení akce a vhodné vyhodnocení, zakončení a uzavření náročného úkolu. Proces identifikace obětí katastrof a hromadných neštěstí klade vysoké nároky na mezioborovou spolupráci expertů mnoha profesí. Při práci s pozůstalými a svědky je nezbytné zachovávat obecně etické principy i zásady optimální krizové komunikace s lidmi zasaženými neštěstím. Důležité je nezpůsobovat další sekundární traumatizaci zasažených osob a zároveň dbát na své vlastní psychosociální potřeby spojené s mimořádnou pracovní zátěží. Proto je třeba obecně porozumět běžným reakcím lidské psychiky v extrémním stresu, hlavním psychosociálním potřebám lidí v zátěžových situacích i specifickým potřebám pozůstalých i ostatních zainteresovaných profesionálů. Stejně jako ostatní zasahující, zasluhují i pracovníci DVI týmů adekvátní psychosociální podporu při plnění a po ukončení náročného úkolu. Je sice pravděpodobné, že jsou tito pracovníci psychicky odolnější vůči extrémně zátěžovým podnětům, než běžná populace, ale jsou jim zároveň vystaveni ve zvýšené míře. V případě incidentů s velkým počtem zemřelých (MFI) navíc vstupuje do hry nejen počet úmrtí, charakter poškození těl, vlastní zdravotní rizika na straně pracovníků či celková atmosféra místa neštěstí, ale také velká časová a organizační zátěž, tlak zájmu sdělovacích prostředků a další zátěžové faktory. Pro udržení si pracovního výkonu a životní spokojenosti zasahujících je možnost využití specifické psychologické podpory velmi důležitá. Pro subjektivní pocit zvladatelnosti úkolu a vnitřní stabilitu pracovníka je důležité, zda vnímá situaci jako předvídatelnou, s možností kontrolovat její vývoj a s nízkým rizikem vlastního ohrožení. Předvídatelnost situace, její kontrolovatelnost a redukce pocitů ohrožení napomáhají snižovat rizika rozvoje akutního stresového reagování i pozdějších posttraumatických stresových potíží u pracovníků. Úkoly soudního lékařství při MFI v ČR V situacích MFI je nezbytná úzká spolupráce soudního lékařství s vyšetřovacím týmem. O povolání soudního lékaře v ČR rozhoduje velitel zásahu Integrovaného záchranného systému (IZS). U velkého počtu zemřelých (nad 10 osob) je soudní lékař volán vždy a bezprostředně na místo události. Odpovědnou osobou je vedoucí ústavu územního soudního lékařství (v případě hromadné letecké nehody pak soudní lékař Vojenského ústavu soudního lékařství ÚVN Praha). Organizaci činností na místě události a později při pitvách řídí spolu se soudními lékaři Post Mortem tým DVI. V rámci DVI týmu působí další soudní lékaři. Těla zemřelých se nejdříve nechávají na místě jejich nálezu, pokud nebrání v činnostech složkám IZS. Identifikace obětí se neprovádí na místě události, ale až po pitvě a souvisejících úkonech. Na místě jsou všechna těla a části biologického původu označeny. Soudní lékaři v součinnosti s Policií ČR (PČR) na místě události provádějí orientační prohlídku místa, nebezpečných faktorů, úrazových změn těl, biologických tkání a asistují u vyproštění těl. Těla, jejich části a tkáně jsou opatřeny čísly a uloženy do transportních vaků, které jsou shodně označeny. K záznamům o prohlídkách slouží specifické formuláře či protokol o ohledání místa činu. Foto a videodokumentaci prohlídky zajišťuje PČR. Dále je určeno dočasné úložiště těl a jejich částí v místě události. Osoby, které zemřou na shromaždišti raněných, jsou rovněž přemístěny do prostoru dočasného úložiště. Lékaři dále přidělují číslo na list o prohlídce mrtvého, který vyplnili pracovníci ZZS. Dále je organizován transport zemřelých do soudně lékařského zařízení za účelem pitvy. Při úmrtí v sanitním voze nebo po příjmu do zdravotnického zařízení je zemřelý převážen do daného ústavu soudního lékařství. Všechna těla jsou ukládána a chlazena na jednom místě, mimo

3 běžný provoz soudně lékařského zařízení (někdy i v improvizovaných prostorách jako je ledová plocha zimního stadionu, krematorium, polní stany, nafukovací haly apod.). Na místě uložení těla zůstávají do ustanovení totožnosti a předání pozůstalým k pohřbu. Soudní lékař, který provádí prohlídku na místě, rovněž pomáhá koordinovat postupný převoz těl z místa události do místa uložení před pitvou. Těla jsou řádně evidována a označována. V rámci pitvy je provedena zevní prohlídka těla nebo jeho části a odběr vzorků. Při pitvě je veden pitevní protokol a vyplňovány další formuláře. Jde často o týmovou práci (1-2 soudní lékaři, stomatolog, sanitář, fotograf, technik). Před pitvou provádí PČR daktyloskopii, fotodokumentaci apod. Soudní lékařství spolupracuje s kriminalisty, Interpolem, forenzními stomatology, rentgenology, antropology, molekulárními biology a dalšími. Osobní údaje zemřelého jsou doplněny po konečném ustanovení totožnosti zemřelého. Při ustanovení totožnosti spolupracuje soudní lékař s PČR a státním zastupitelstvím. Totožnost je obvykle ustanovena na základě shody jednoho ze tří hlavních znaků (DNA profilu, otisků prstů, stomatologického záznamu), nebo na základě více znaků podpůrných (Ante Mortem zdravotnické dokumentace a Post Mortem údajů z pitvy, příp. i poznáním osoby či osobních věcí). K předání těl pohřební službě dochází až po konečném ustanovení totožnosti. Vznik DVI týmu ČR V mnoha zemích se zvyšuje potřeba vycvičených specializovaných týmů pro identifikaci obětí hromadných neštěstí, což souvisí s hromadnou povahou mimořádných událostí v posledních letech. První evropské DVI týmy vznikaly už v 70. a 80. letech (Německo, Belgie, Nizozemí), dále v 90. letech (Španělsko, Finsko, Francie). Moderní podobu DVI týmů a jejich rozvoj v dalších zemích datujeme po r (např. Švýcarsko, Velká Británie, Slovinsko, Turecko, Itálie). DVI týmy se rozvíjí také v dalších zemích (USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, JAR, Hong Kong a.j.). Spouštěčem tohoto rozvoje, včetně mezinárodní spolupráce, byly následky útoku na WTC v r a tsunami v JV Asii v r Stálou podporu vzniku DVI týmů zajišťuje Interpol. Jednotlivé země mají specifickou strukturu, postupy a organizaci DVI týmů na základě jejich zkušeností, mnohá praxe je však přenositelná. Jednotícím prvkem jsou doporučení Interpolu. Mezi členy DVI týmů ve světě patří např. soudní lékaři, včetně stomatologů, koroneři, patologové, forenzní antropologové, daktyloskopové, vyšetřovatelé, psychologové, skupiny pro podporu pozůstalých, fotografové, zapisovatelé, administrativní pracovníci, počítačoví odborníci, pracovníci bezpečnosti, pracovníci pro spolupráci s tiskem, duchovní, pracovníci pohřebních služeb a psychosociálních neziskových organizací. Návrh koncepce DVI týmu pro ČR připravili v období experti Kriminalistického ústavu Praha (KÚP) ve spolupráci s odborníky Vojenského ústavu soudního lékařství a Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1.LF UK a VFN v Praze a to v rámci projektu Ministerstva vnitra ČR č Řešitelský tým spolupracuje také s Ústavem pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod a Úřadem služby kriminální policie a vyšetřování PP ČR (ÚSKPV). České zkušenosti doposud souvisely se zřízením ad hoc DVI týmů. Nově by měl být stálý DVI tým ustanoven v rezortu MV ČR, v gesci PČR. Hlavní rysy DVI týmu ČR: Metodickým a organizačním jádrem je PČR (KÚP a ÚSKPV). DVI tým bude respektovat metodiku Interpolu, spolupracovat se složkami IZS, státním zastupitelstvím, Českou společností soudního lékařství a soudní toxikologie ČLS JEP a jinými státními organizacemi. DVI tým bude začleněn do Ústředního poplachového plánu IZS (z důvodů koordinace se složkami IZS) a má působit při událostech v ČR i zahraničí (tam, kde bude předpoklad zasažení českých občanů). Při procesu identifikace osob se uplatní kriminalisticko-taktické postupy (PČR) a kriminalisticko-znalecké postupy (KÚP, OKTE, civilní soudní lékařství). Konečný výrok o ustanovení totožnosti je v gesci místního státního zastupitelství. Pod vedoucího DVI týmu spadají jednotlivé skupiny: 1) Post Mortem (PM) skupiny působící na místě neštěstí (policejní orgán, soudní lékař, fotograf, technik s GPS, zapisovatel a řidič), 2) PM skupiny na pitevně (2 soudní lékaři, antropolog, fotograf, genetik, zapisovatel, daktyloskop, pitevní asistent), 3) Ante Mortem (AM) skupiny (policejní orgán,

4 fotograf, kriminalistický technik, řidič) a 4) Totožnost Ustanovující (TU) skupiny (státní zástupce, policejní orgán, soudní lékař, genetik, daktyloskop, laboratoř, vedoucí AM a PM skupiny). Hlavními metodami TU skupiny jsou forenzní stomatologie, daktyloskopie a DNA analýza. Doplňkovými metodami je analýza obrazu či antropologické zkoumání. DVI tým má svého vedoucího, pod nějž spadají vedoucí všech skupin. Úkolem PM skupiny je prohlídka těl či jejich částí a pitva se zaměřením na identifikaci a zdokumentování. Závěr pitvy tvoří diagnóza příčiny smrti, základního onemocnění, úrazových změn a přehled identifikačních markant. Úkolem AM skupiny je pracovat s osobami blízkými a shromáždit identifikační údaje markanty (ze zdravotnické dokumentace osoby; sdělení blízkých vzhled, operace, tetování, piercing; rodinné archivy fotografie, videa; osobní věci doklady, karty, předměty denní potřeby; archivy policie, soudů aj.). Úkolem TU skupiny je porovnání AM a PM nálezů. Využití psychologa je vhodné zejména u AM skupin, ale také v rámci přípravy členů DVI týmu a při zakončení a uzavření náročné akce. Psychologickou podporu DVI týmu ČR zajistí psychologické pracoviště odboru bezpečnostní politiky MV ČR. Byla vypracována 1) metodika práce činnosti českého DVI týmu, 2) metodika práce soudního lékařství a 3) metodika vedení a zpracování dokumentace v tištěné a elektronické podobě (včetně značení těl, jejich částí a předmětů, fotografické a topografické dokumentace a stomatologické RTG dokumentace). Byly rovněž navrženy hlavní legislativní úkoly k ošetření problematiky, úkoly finančního řešení materiálně technického zabezpečení a pracovníků DVI a základní tréninkový program. Jsou organizovány specializované mezinárodní odborné konference s DVI tématikou. Hlavní zátěžové faktory pracovníků DVI Při práci po události s velkým počtem zemřelých je na pracovníky DVI kladena zátěž vzhledem k povaze dané události, charakteru činností i zvýšeným nárokům na organizaci, improvizaci a flexibilitu. Mezi zátěžové faktory pracovníků DVI při řešení následků MFI patří např.: nároky na mezioborovou a mezinárodní spolupráci expertů mnoha profesí a organizací (komunikační problémy, odlišnost cílů, křížení odpovědností, uzavřenost profesních skupin), nároky na organizaci a koordinaci (komunikační postupy a prostředky, materiálové vybavení, problém zastupitelnosti, sehrávání se u ad hoc DVI týmů), administrativní zátěž, časová zátěž (intenzita práce daná neodkladností velkého množství identifikačních úkonů, dlouhodobá celková mise), práce v terénu (s omezeným zázemím, pod vlivem nepříznivých klimatických podmínek, apod.), charakter incidentu (neobvyklé způsoby úmrtí, velké množství obětí, dětské oběti, apod.), nároky na zajištění vlastní bezpečnosti (dostupnost odpovídajících osobních ochranných pomůcek a vybavení, důvěra v tyto pomůcky, CBRN nebezpečí, práce v postižené oblasti), práce s pozůstalými a svědky (zátěž vlivem emocionálních stavů a specifických potřeb zasažených osob kulturní odlišnosti funerálních potřeb, piety, potřeba osobního kontaktu pozůstalých se zemřelým, aj.), sdělovací prostředky, zájmové skupiny, politici (zvýšený zájem a práce pod dohledem těchto skupin), zátěž z kolísání a změn vlastního výkonu (únava, zhoršení pozornosti a paměťových funkcí, pozásahový stres, další příznaky akutního stresového reagování).

5 Etické aspekty MFI a možnosti podpory Psychosociální podpora zasahujících profesionálů i pozůstalých (při sběru Ante Mortem dat i při dalších úkonech) je prevencí sekundární traumatizace neštěstím zasažených občanů. Citlivý přístup a včasná podpora napomáhá v procesu vyrovnávání se se ztrátou. Tato podpora má svůj etický rozměr i své ekonomické opodstatnění (redukce zdravotních následků, včetně syndromu vyhoření, posttraumatických poruch, nemocí souvisejících s povoláním, apod.). V případě nárůstu potřeb by se na psychologické podpoře DVI personálu a psychosociální pomoci v urgentní fázi neštěstí (směrem k občanům i profesionálům) mohli v ČR podílet psychologové a interventi posttraumatické péče PČR, HZS a AČR. První dvě složky mají mnohaleté zkušenosti se systémovým poskytováním posttraumatické intervenční péče pro vlastní profesionály. Hasičští psychologové mají ve své základní pracovní náplni také podporu občanů při mimořádných událostech, policejní psychologové jsou v poslední době připravováni na specifickou práci s obětí trestných činů a mimořádných událostí (Systém pomoci obětem) a v podpoře policejních činností. Praxe prokázala, že všechny uvedené složky jsou schopny fungovat při mimořádných událostech i v součinnosti. Dále je užitečné zapojovat vybrané zástupce církví, neziskových a jiných organizací, které se specializují na psychosociální krizovou pomoc při neštěstích. Ti mohou zasažené občany přebírat do dlouhodobé psychosociální péče. Pro pomoc obětem leteckých nehod v urgentní fázi např. u ČSA funguje tým krizové asistence i tým pro podporu leteckého personálu, které jsou konstituovány na bázi dobrovolníků z řad pracovníků společnosti. Zajištění psychologické podpory příslušníkům bezpečnostních sborů ČR je odpovědností zaměstnavatele, která je dána etikou profese i zákonným ustanovením a odráží uznání náročnosti práce příslušníků. Specifika zátěže při MFI Hlavním úkolem DVI pracovníků je identifikace obětí a určení příčin úmrtí. Samotný proces identifikace velkého množství zemřelých může vyvolat příznaky akutní stresové reakce, zejména když jde o neobvyklý způsob a okolnosti úmrtí. DVI týmy města New York musely např. po útoku na Světové obchodní centrum uskladnit a pracovat s více než fragmenty lidských těl. Také pro forenzní pracovníky, kteří jsou rozsáhlé mimořádné události vystaveni nepřímo, existuje riziko sekundární (zprostředkované) traumatizace. Také oni mohou projevovat podobné potíže jako ti pracovníci, kteří jsou události přímo vystaveni (jde např. o vtíravé představy a myšlenky, vyhýbavé chování, ochromení emocemi či zvýšené nabuzení). Stejně tak mohou mít následné somatické obtíže, ve zvýšené míře požívat alkohol či léky, apod. Mnozí koroneři nebo další DVI pracovníci nemusí mít blízký kontakt s pozůstalými rodinami, pokud je tento úkol delegován na odborníky na duševní zdraví nebo krizové interventy se speciálním výcvikem. Někteří členové DVI týmů jsou však v kontaktu s pozůstalými a rodinami při sběru ante mortem dat. Pracují s lidmi, kteří jsou akutně zasaženi neštěstím (mohou být ve velké úzkosti, v popření, hlubokém smutku a dalších emocích). Jedná se o emočně velice zatěžující práci i prostředí. Interakce s lidmi přímo zasaženými neštěstím kladou vysoké nároky na povahu komunikace. Navíc, pokud mají sami pracovníci významné trauma či ztrátu v osobní historii, může komunikace s pozůstalými silně oživovat jejich vlastní negativní vzpomínky. K zátěži může přispívat také dlouhodobost procesu identifikace. Např. podle Brondolové et al. (2008) po útoku na WTC trvala identifikace 2749 obětí více než 4 roky. Vyrovnávání se se zátěží může být blokováno také opakovanou zkušeností při dalších mimořádných událostech. DVI pracovníci, kteří byli nasazeni po útoku na WTC v září 2001, pracovali dále na kauze nehody letu 587 z listopadu 2001 (265 obětí) a souběžně se účastnili řady cvičení a simulací, které byly organizovány v reakci na 11. září. V situacích událostí s velkým počtem obětí čelí pracovníci také zvýšeným nárokům na organizaci, koordinaci a logistiku činností (týká se i technických a administrativních pracovníků). Tito pracovníci se také mohou starat o zajištění potřeb pro rodiny obětí a být

6 s nimi v kontaktu. Obecně vzato zvýšené pracovní zatížení limituje zvládací kapacity a vnitřní zdroje pracovníků Akutní a posttraumatická zátěž pracovníků Od forenzních pracovníků se očekává, že zůstanou při své práci vždy klidní, chladní a soustředění. Při vysoké zátěži mohou i oni, stejně jako ostatní zasahující, vnímat pocity vlastního ohrožení, bezmoci, hnusu, ztrátu kontroly nad svými mentálními procesy, fyziologické nabuzení, vnitřní paniku, apod. Stejná událost může u pracovníků vyvolat různé reakce na základě toho, jakým dalším rizikovým faktorům byli vystaveni. Stresovat nás může nejen samotná událost, ale i naše vlastní psychická a fyziologická reakce na ni. Podle výzkumů zvyšují mimořádné události s větším počtem obětí (MFI) množství případů posttraumatické stresové poruchy (PTSP) u zasahujících záchranářů. Podle Brondolové et al. (2008), uvádí Marmar et al. (2005), že výskyt PTSP u policistů v New Yorku byl před útoky na WTC 3,5% a 18 měsíců po útocích vzrostl na 8%. Částečné posttraumatické potíže přitom vzrostly u policistů z 3,5% na 15%. Také záchranáři a osoby zajišťující likvidační práce u incidentu WTC byli významně událostí zasaženi, ze vzorku 1138 osob uvádělo příznaky PTSP 13%. Jiné studie se zabývaly výskytem akutní stresové reakce (ASR). Fullerton et al., zjistili, že u pracovníků nasazených u leteckých nehod vykazovalo příznaky akutní stresové reakce 25%. Ke vzniku ASR přispívají akutní stresory, které se vyskytují na místě bezprostředně po události a zahrnují přímé nebo i zprostředkované vystavení se zátěžovým vlivům a emocím. Pokud je při MFI u pracovníků stresová zátěž prolongovaná, nebo pokud nejsou posilovány jejich přirozené zvládací mechanismy, mohou příznaky ASR přecházet do rozvoje PTSP. S analogickým působením extrémního stresu můžeme počítat u všech profesních skupin, které se na likvidaci následků hromadných neštěstí podílejí. Někdy prý dochází k nesprávné interpretaci některých příznaků reakcí pracovníků na extrémní stres (např. symptomů vyhýbavého chování a nabuzenosti). Vyhýbavé chování, které se projevuje emoční oploštělostí či stažením se do sebe, bývá někdy druhými špatně interpretováno jako stoicismus nebo klid. Nabuzenost, která se projevuje podrážděností, může být nesprávně interpretována jako následek momentálního stresu jedince nebo jako jeho osobnostní charakteristika. Tyto projevy mohou navíc výrazně nabourávat mezilidské vztahy v týmu, snižovat efektivitu práce a indikovat u jedince rozvoj PTSP nebo deprese. V dlouhodobém horizontu bývá PTSP spojována s vyšším rizikem kardiovaskulárních, gastrointestinálních, dermatologických, muskuloskeletálních a autoimunitních chorob (revmatoidní artritida, lupénka, hypotyreóza). Dále bývá PTSP dávána do souvislosti se sebevražednými úvahami a pokusy. Zdravotní screening potíží spojených se stresem může přispívat k redukci nákladů na zdravotní péči. Rizikové faktory rozvoje posttraumatických potíží jsou jak na straně jedince, tak i instituce. Na straně jedince jsou to např. předchozí vlastní trauma, deprese, pracovní vyhoření, problémy v mezilidských vztazích. Na straně instituce pak sekundární stresory - zvýšená zátěž při práci při MFI, zhoršené sociální klima v organizaci a problémy v její vnitřní politice. Mezi faktory podporující odolnost jedince patří určitá osobnostní struktura (pružný copingový/zvládací repertoár, orientace na pozitivní emoce, pragmatický coping), socioekonomické vlivy (vyšší sociální status, dobrý příjem, stálé zaměstnání), sociální podpora z okolí (funkční rodina, přátelé, kolegové), kulturní vlivy (kultura zaměřená na komunitní podporu, podpora rituálů), faktory organizace (otevřená komunikace a rychlý přenos informací, zajištění základních potřeb pracovníků, technické vybavení pro zásah, systém podpory pracovníků, oficiální poděkování a uznání, kolegiální podpora, buddy systém ) a povaha MFI (nižší počet obětí, méně hrozivý charakter události, kratší doba pracovního nasazení ). Vnímání události Události, které jsou nepředvídatelné, nekontrolovatelné či ohrožující bývají častěji vnímány jako více stresující. Pokud naše vnímání dopadů události přesahuje naši

7 individuální kapacitu zvládání, může dojít k rozvoji nemoci. Faktory, které zvyšují náš pocit vlastního ohrožení, popisuje teorie vnímání rizika. Patří sem např. katastrofa způsobená člověkem, neznámé nebezpečí (např. nová infekce), nepozorovatelnost jevů (např. radiace), nekontrolovatelný vývoj, nedostatek v informacích, globální dopady, zasažení dětí. Ve zkratce jde o to, že naše vnímání rizika je ovlivněno tím, jak vnímáme vlastní ohrožení a jaká je úroveň našeho znepokojení. Pokud událost vnímáme jako silně ohrožující, může to narušit naše zvládací strategie a zvýšit naši zranitelnost. Paměť a zpracování informace Brondolová et al. (2008) doporučují při plánování intervencí u členů DVI týmu zohledňovat informace o fungování mozku při nadlimitním stresu. Pokud si vědomě snažíme něco zapamatovat, zapojujeme vyšší mozkové struktury (frontální lalok). V ohrožující situaci zapojujeme naopak nižší struktury mozku. Prvotní informace o ohrožující události je přenášena přímo do oblasti mozku, která odpovídá za reakce typu útok nebo útěk. Nepředvídatelné, nekontrolovatelné a ohrožující události zostřují naše smysly a jsou ukládány jako senzoricky vnímané vzpomínky (spíše jako obrazy než jako verbálně kódované informace). Tyto obrazové vzpomínky (snímky) jsou robustní a rychle vybavitelné i po delší době. Jde o kognitivně nezpracované vzpomínky (které jsou uloženy jako obrazy a pocity), které mají tendenci vracet se jako vtíravé představy nebo flashbacky. Např. první pohled na místo události může být do paměti uložen v podobě senzorické nebo emoční, která umožňuje rychlou vzpomínku a nesouvisí s verbálním procesem. Cílem častého typu léčby ASR a PTSP je pomoci klientům verbálně zpracovat jejich vzpomínky na událost a integrovat je do nového chápání světa, toto zpracování bývá cílem také v případě preventivních intervencí u zasahujících po skončení akce. Mozek a stres Pokud jedinec vyhodnotí událost jako ohrožující, spouští se kaskáda neurofyziologických procesů. Když je tato událost vnímána, aktivuje se sympatický nervový systém, uvolňuje se adrenalin a spouští se klasická reakce útok-útěk. Aktivace sympatiku zahrnuje fyziologické reakce jako je zrychlení dechu, srdeční činnosti, zvýšení krevního tlaku, stažení očních zorniček a zvýšení toku krve do svalů. Zároveň dochází ke snížení aktivace parasympatického nervového systému. Pokud se zvýšení aktivace sympatiku stane trvalým, stupňují se úlekové reakce a poruchy spánku. Jádro amygdaly v mozku startuje proces, který spouští uvolňování stresového hormonu kortizolu. Pokud se kortizol soustavně uvolňuje po delší dobu, buňky v hipokampu (centrum pro paměť a další procesy) jsou poškozeny. To je problematické, protože hipokampus je zahrnut do regulace stresové reakce. Stresové hormony, které jsou vyplavovány, když jedinec vyhodnotí událost jako stresující, zároveň poškozují ty části mozku, které jsou důležité pro vypnutí stresové reakce. Také další mozkové struktury (včetně prefrontálního kortexu), které se účastní stresového útlumu, mohou být vystavením se stresu zasaženy. Stresové působení tak může vyvolat poškození oblastí, které jsou důležité pro regulaci fyziologické stresové reakce. Poškození těchto oblastí může navíc narušit proces zpracování informací, zejména použití kognitivních copingových strategií. Můžeme zvažovat otázky okolo PTSP jako funkci pozitivní zpětnovazebné smyčky. Kontakt s událostí vyvolává fyziologickou aktivaci. Kognitivní změny, které jsou funkcí vytrvalé fyziologické aktivace, snižují u jedince schopnosti zpracovávat emoční informace, které by mohly napomoci redukovat jeho přetrvávající nabuzení (zvýšenou bdělost). Faktory prostředí mohou udržovat tyto vysoké úrovně nabuzení. Mezi zatěžující faktory prostředí patří náročné vnější podmínky (dlouhodobé pracovní zatížení náročnou prací, nedostatek spánku a kvalitní výživy, přetrvávající kontakt s nebezpečím, sledování mediálního obrazu, pohyb v blízkosti zasažené oblasti), slabá sociální podpora a nízký socioekonomický status.

8 Předvídatelnost Trvání a charakter procesu identifikace jsou někdy obtížně předvídatelné. U mimořádných událostí není možné ovlivnit předvídatelnost události samotné, lze však zlepšit vnímání toho, jaké budou reakce organizace u jednotlivých typů událostí nebo vlastní reagování na straně pracovníka. Na straně pracovníka jde o to pomoci mu organizovat myšlenky a emoce, které u sebe může očekávat v průběhu nebo po skončení události. Pro pracovníky je také důležité vědět, jaké chování může očekávat od zasažených osob. Na straně organizace jde o vyjasnění a transparentnost krizových plánů a postupů a možností podpory pracovníků. Pokud dokážeme předvídat, jaká bude povaha události a stresorů, naše vlastní reagování a chování zasažených osob, časování události a její směr, můžeme lépe volit zdroje a strategie zvládání. Vzdělávání forenzních pracovníků by mělo zahrnovat informace ohledně povahy zásahu, zdravotních a dalších souvislostí u jednotlivých typů událostí (bombové útoky, antraxové útoky, nehoda letadla apod.). Tyto informace pak tvoří kontext, který je pracovníky využitelný v reálné praxi identifikačního procesu. Důležité je tyto obecnější informace kombinovat s dalšími konkrétními daty, které mají vliv na délku identifikace obětí a tedy na délku zátěže pracovníků. Mezi taková data patří např. počet úmrtí, stav ostatků, stupeň likvidace následků, dostupnost seznamů osob, apod. Dobrá příprava je klíčová. Technický dril i simulační cvičení hromadných nehod a neštěstí pomáhají ve vnímání pracovníků redukovat pocit nepředvídatelnosti události a vlastního ohrožení. Pracovníci si při nich osvojují znalosti a dovednosti práce s vybavením nezbytným pro identifikaci, učí se používat ochranné osobní pomůcky, zachovávat bezpečné postupy, optimalizovat koordinaci a komunikaci s dalšími skupinami a organizacemi, identifikovat slabá místa v oblasti připravenosti a identifikovat vlastní potřebné dovednosti a nezbytné zdroje. Do přípravy forenzního personálu, včetně simulací, je třeba zařazovat také psychologicky relevantní informace (psychoedukace, psychoinformace). Jedná se o oblast zátěže a zátěžových reakcí na straně pracovníků, aby se tito učili předvídat vlastní krátkodobé a dlouhodobé reagování na stres, dovedli využívat oficiálních i neformálních a soukromých možností podpory v průběhu plnění úkolu a po jeho skončení. Důležitou částí je také optimalizace postupů při práci s pozůstalými při sběru ante mortem dat, vhled do jejich prožívání, apod. Důležité mohou být také informace o ochranných a rizikových faktorech rozvoje posttraumatických potíží (osobní historie, předchozí psychické problémy, charakter vystavení se traumatu, úroveň připravenosti, atp.), informace o politice a možnostech podpory pracovníků ze strany zaměstnavatele v situacích mimořádné zátěže, informace o odpovědnosti zaměstnavatele za tuto podporu, zaručení diskrétnosti poskytovaných psychologických služeb. Informace by měly motivovat aktivní vyhledání podpory ze strany pracovníka a normalizovat využívání psychosociálních služeb v organizaci. Kontrolovatelnost Nelze mít dopředu pod kontrolou rozsah a typ události, nebo typ potřebné reakce. Zlepšovat však lze kontrolu nad vlastními psychickými a tělesnými reakcemi. Např. smutek, bezmoc, úzkost, vztek patří mezi běžné reakce pracovníků, kteří jsou v kontaktu s rodinami trpícími ztrátou. Důležité je znát ty aspekty situace, které jsou v dosahu naší kontroly. Patří sem úroveň našeho vlastního fyziologického nabuzení a naše relaxační schopnosti. Redukce nabuzení při události může být prevencí dlouhodobých psychologických a fyziologických poškození organismu. Samotné vědomí dostupnosti programů pro post krizovou intervenci pro pracovníky (např. Critical Incident Stress Debriefing/CISD, psychologická první pomoc/pfa, programy peer support) může zlepšovat pocit kontroly nad vlastní reakcí po události. Klíčové je také vyjasnění úkolů organizace a jejích specifických odpovědností při MFI. Personál provádějící identifikace může být konfrontován s lidmi v kritické životní situaci, kteří mají mnoho naléhavých potřeb (ztráta domovů, ztráta blízkých osob, strach z nemoci, apod.). Je důležité přesně vyjasnit poslání organizace a to, co se očekává od jednotlivých pracovníků. Je vhodné také pracovníkům připomenout, že o úkoly spojené

9 s řešením následků hromadného neštěstí se dělí řada různých organizací a že pro potřebné osoby existují různé zdroje podpory. Organizace zapojené do řešení následků událostí s větším počtem obětí by měly, v rámci přípravy krizových plánů a při cvičeních identifikovat také potenciální sekundární stresory. Tyto stresory mohou zahrnovat velký časový tlak (daný potřebou rychlé identifikace zemřelých), zvýšené nároky na administrativu a řízení (vzhledem k zapojení nových pracovníků a vybavení) a přijetí mimořádných pravidel a postupů. Je vhodné znát dopředu možné finanční zdroje a postup a pravomoci pro jejich využití. Organizace mají odpovědnost v monitoringu a zajištění fyzického zdraví pracovníků. Je požadováno, aby rozpoznaly rizika spojená s vystavením se toxinům v laboratoři nebo patogenům spojeným s rozkladem těl. Zavedení postupů pro včasnou detekci psychologických příznaků nadlimitní zátěže může být důležitým doplňkem péče o zdraví zaměstnanců. Redukce pocitu ohrožení V kritické situaci, může strach z chyby u pracovníků zvyšovat jejich pocit profesionálního ohrožení (jejich odborných kompetencí). Pokud počítáme s tím, že pocity ostudy, viny či zklamání souvisí s reakcí na zátěž, může to naši celkovou zátěž snižovat. Je užitečné uznat, že příznaky, které jsou vyvolány extrémní zátěží, jsou naprosto normálními reakcemi pracovníků při práci u neštěstí s velkým počtem obětí. Pracovníci mohou mít obavy, že přiznání příznaků akutní reakce na stres nebo hledání pomoci povede k jejich pracovní stigmatizaci (omezení jejich dalšího profesního růstu, ohrožení osobnostní způsobilosti). Předchozí vyjasnění politiky organizace a postupů v oblasti péče o lidské zdroje, která souvisí s pracovní zátěží, snižuje obavy v tomto směru. Pokud pracovníci vnímají management jako historicky necitlivý k otázkám jejich zdravotních a bezpečnostních zájmů (včetně emočních dopadů pracovní zátěže), budou vnímat nové mimořádné události jako více ohrožující. Vyjadřované postoje vedení organizace, které vychází vstříc potřebám pracovníků vyvolaným mimořádnou pracovní zátěží, jsou klíčové pro důvěru zaměstnanců v této oblasti. Pracovníci působící při MFI jsou v menším kontaktu s vedením při rozhodování a nesou větší osobní odpovědnost, než u běžných činností. Rozhodování pracovníků při MFI jsou činěna za vysoce zátěžových okolností (rozhodnutí se týkají identifikačních procesů, potřebnosti zdrojů, smluvních postupů, dodržování předpisů, apod.). Tyto postupy jsou často přehodnocovány po skončení akce, vyhodnocování by mělo probíhat ve vztahu k pracovníkům ohleduplně. Pokud je ochota pracovníků a jejich vůle pomáhat po akci bagatelizována, blokuje to jejich přirozené zdroje vyrovnávání se s událostí. Sekundární stresory související s MFI navíc působí i na ty pracovníky, kteří se na pracích přímo nepodíleli. V průběhu řešení následků konkrétní události probíhají souběžně i standardní úkoly organizace. Někteří pracovníci pak přebírají úkoly těch, kteří působí u mimořádné události, a jejich pracovní zátěž se zvyšuje. Poskytování uznání a poděkování od zaměstnavatele všem pracovníkům za dobře odvedenou práci, ocenění za vynaložené úsilí, uznání vysokého napětí a zátěže z práce na místě hromadného neštěstí, jsou pro zpracování a redukci zátěže velmi důležité. Každá organizace je ohrožena veřejnou kritikou řešení následků MFI. Tlak veřejnosti, zájmových skupin a sdělovacích prostředků zvyšuje zátěž managementu i řadových pracovníků. Budování vztahů s médii (dlouhodobé i krátkodobé strategie) je užitečné pro informování a vzdělávání veřejnosti a zvládání veřejné kritiky. Prevence a intervence Základním principem preventivní intervence je v rámci odborné přípravy dodávat pracovníkům vodítka a informace z praktických zkušeností při identifikaci většího množství obětí (nejlepší praxe u různých typů událostí). Součástí mají být nejen technické a organizační informace, ale také informace o vlastních reakcích jedince a jejich normalitě aby tyto byly více předvídatelné, více pod kontrolou jednotlivce a méně ohrožující. Preventivní intervence mohou měnit očekávání pracovníků a přispívat k tomu, aby vnímání,

10 emoce a myšlenky jedince o události byly uchopeny a integrovány do jeho stávajících představ o události daného typu. V důsledku těchto informací může docházet k rozpoznání vlastních copingových (zvládacích) strategií a podpoře psychického a fyzického zotavení po události. V průběhu řešení následků MFI je důležité dbát na psychosociální potřeby pracovníků (informace o vývoji události, základní fyziologické potřeby, spojení s rodinou, odpočinek, střídání směn, poradenství pro řízení stresu, supervize, ochrana před přihlížejícími a médii, apod.). Po skončení náročné akce pomáhají organizovaná pozásahová ukončovací setkání (společné shrnutí akce a postupů, informace ve vztahu k zátěži, informace o možnostech pomoci a svépomoci, sběr doporučení ke zlepšení, shrnutí dobré praxe, zajištění diskrétního odborného poradenství pro pracovníka, atd.). Minimálním doporučením, které by měl management respektovat, je oficiálně podřízeným vyjádřit uznání a poděkování za mimořádné pracovní nasazení. V rezortu MV jsou pro preventivní informování, podporu v průběhu zásahu a řízení ukončovacích setkání k dispozici psychologové a další interventi HZS a PČR, kteří jsou k tomu speciálně připravováni. Závěr Příznaky ASR a PTSP jsou normálními reakcemi na závažnou mimořádnou událost včetně událostí s větším počtem zemřelých. Příznaky nadlimitního stresu se rozvíjí, pokud pracovníci vnímají událost a své vlastní reakce jako nepředvídatelné, nekontrolovatelné a ohrožující. Při nedostatku informací v kritické situaci funguje jedinec tak, že je permanentně připraven na nejhorší scénář, což je pro něj energeticky a emočně velmi náročné. Pracovníci, kteří se podílejí na záchranných a likvidačních pracích u mimořádných událostí bývají vystaveni působení nadlimitního stresu. Tato zátěž se nevyhýbá ani specializovaným týmům, kam patří i týmy provádějící identifikace zemřelých. Článek se zabývá specifickou pracovní zátěží DVI týmů a prevencí rozvoje akutních i pozdějších pozásahových potíží spojených s nasazením pracovníků při mimořádných událostí s větším počtem zemřelých. Mezi preventivní opatření patří podpora předvídatelnosti události, možnosti kontrolovat její vývoj a redukce pocitů vlastního ohrožení. Prakticky se jedná zejména o dodávání vhodných informací a o zajišťování optimálních pracovních podmínek. Opatření k redukci rizika rozvoje potíží spojených s mimořádnou zátěží mohou být přijata na úrovni organizace i jednotlivce. Rizika je potřeba předvídat a řídit. V kontextu českých bezpečnostních sborů PČR a HZS ČR jsou k dispozici psychologové a interventi se specifickým výcvikem, kteří jsou v posledních letech systematicky připravováni také pro podporu zasažených občanů i profesionálů, provádějících specifické činnosti u mimořádných událostí většího rozsahu. Přípravu začlenění psychologické podpory do činnosti DVI týmu ČR má na starosti psychologické pracoviště odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra. Článek je upraven z autorovy kapitoly Psychologie Mimořádných událostí: aspekty identifikace obětí hromadných neštěstí, která vyjde v publikaci Čech, J. a kol.: Policajná psychológia pre bezpečnostné štúdiá. Použitá literatura: 1. BENDL, P., PILIN A. DVI týmy v Evropě. Kriminalistický sborník, 2007, č BENDL, P., PILIN, A., SOKOL, M., ZIKMUND, P. Metodika činnosti identifikačního DVI týmu České republiky. Kriminalistický ústav Praha, BENDL, P., PILIN, A., SOKOL, M., ZIKMUND, P. Vytvoření struktury týmu pro identifikaci obětí hromadného neštěstí (DVI) v České republice jako nástroje řešení kriminalistických a soudně-lékařských problémů při identifikaci osob a věcí

11 v případech hromadných nehod. Projekt MV ČR č Kriminalistický ústav Praha, Identifikační kód projektu: VD B07 4. BRONDOLO, E., et al. Mechanism and strategies for preventing post-traumatic stress disorder in forensic workers responding to mass fatality incidents. Journal of Forensic and Legal Medicine, 2008, CHMELÍK, J. a kol. Letecké nehody. Tiskárna MV, ISBN SOKOL, M., PILIN, A., BENDL, P. Postupy a činnosti soudního lékařství při mimořádné události s výskytem velkého počtu zemřelých. Metodická příručka soudního lékařství ŠTĚTINA, J. a kol. Medicína katastrof a hromadných neštěstí. 1.vyd. Praha: Grada, ISBN VYMĚTAL, Š. Krizová komunikace a komunikace rizika. 1 vyd., Praha: Grada, ISBN VYMĚTAL, Š. a kol.: Možnosti psychologické podpory v Policii ČR, Praha: Themis, ISBN DVI týmy Identifikují oběti neštěstí. Hlásí se policie, č. 2/

Psychologické aspekty DVI Koncepce DVI týmu pro ČR vznikla z projektu MV ČR č. 263-5 (2006-8)

Psychologické aspekty DVI Koncepce DVI týmu pro ČR vznikla z projektu MV ČR č. 263-5 (2006-8) Psychologické aspekty DVI Koncepce DVI týmu pro ČR vznikla z projektu MV ČR č. 263-5 (2006-8) PhDr. Štěpán Vymětal oddělení bezpečnostních hrozeb a KŘ, odbor bezpečnostní politiky MV WADEM Konference:

Více

Psychologické aspekty DVI. PhDr. Štěpán Vymětal Mgr. Michaela Kvasničková FVZ UO Hradec Králové 20.10.2010

Psychologické aspekty DVI. PhDr. Štěpán Vymětal Mgr. Michaela Kvasničková FVZ UO Hradec Králové 20.10.2010 Psychologické aspekty DVI PhDr. Štěpán Vymětal Mgr. Michaela Kvasničková FVZ UO Hradec Králové 20.10.2010 2010 10 29 1 Vymezení DVI = Disaster Victim Identification MFI= Mass Fatality Incident DVI týmy

Více

METODICKÁ PŘÍRUČKA SOUDNÍHO LÉKAŘSTVÍ

METODICKÁ PŘÍRUČKA SOUDNÍHO LÉKAŘSTVÍ METODICKÁ PŘÍRUČKA SOUDNÍHO LÉKAŘSTVÍ Postupy a činnost soudního lékařství při mimořádné události s výskytem velkého počtu zemřelých Zpracovali: plk. prim. MUDr. Miloš Sokol, Ph.D., VÚSL ÚVN Praha 6 doc.

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina První psychická pomoc Podpora osobám zasaženým mimořádnou událostí, často poskytovaná bezprostředně po jejím vzniku Na

Více

Občané se sluchovým či zrakovým postižením při katastrofách

Občané se sluchovým či zrakovým postižením při katastrofách Občané se sluchovým či zrakovým postižením při katastrofách Projekt : Asistence lidem s disabilitou při katastrofách Evropská síť pro psychosociální krizové řízení European Network for Psychosocial Crisis

Více

Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN. Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc

Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN. Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc Základní terminologie Mimořádná událost Je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných

Více

Psychosociální podpora a aspekty zásahu u hromadného neštěstí. Nehoda vlaku EuroCity 108 Studénka 08/08/2008

Psychosociální podpora a aspekty zásahu u hromadného neštěstí. Nehoda vlaku EuroCity 108 Studénka 08/08/2008 Psychosociální podpora a aspekty zásahu u hromadného neštěstí Nehoda vlaku EuroCity 108 Studénka 08/08/2008 Kriminalistický ústav Praha Štěpán Vymětal Místo neštěstí: Studénka, Moravskoslezský kraj II.

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PhDr. Lukáš Humpl Mgr. Marie Marková, PhD. Hana Vraspírová OBSAH PREZENTACE Systém psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví = péče dovnitř První psychická

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA. MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA. MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ Mgr. Michaela Gehrová FN Olomouc PhDr. Lukáš Humpl ZZS MSK SLOVO ÚVODEM Při záchraně pacienta

Více

Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011

Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011 Jana Šeblová Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011 PSYCHOLOGICKÁ RIZIKA ARS PTSP Po vystavení kritické události Záchranáři odolnější než běžná populace Profesní expozice význam vzdělávání, nácviku dovedností,

Více

O projektu EUNAD IP WORKSHOP OBPPK MV 8/11/2016 EUNAD. PhDr. Štěpán Vymětal, PhD., PhDr. Hedvika Boukalová, Ph.D. Co-financed by the EU Commission

O projektu EUNAD IP WORKSHOP OBPPK MV 8/11/2016 EUNAD. PhDr. Štěpán Vymětal, PhD., PhDr. Hedvika Boukalová, Ph.D. Co-financed by the EU Commission O projektu IP WORKSHOP OBPPK MV 8/11/2016 PhDr. Štěpán Vymětal, PhD., PhDr. Hedvika Boukalová, Ph.D. Podpora projektu Podpora projektu: Evropská komise, GŘ Humanitární pomoc a civilní ochrana Období: 2016-2017

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY PANDEMIE CHŘIPKY

PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY PANDEMIE CHŘIPKY PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY PANDEMIE CHŘIPKY možnosti psychosociální podpory zasahujícím profesionálům INFORMACE PRO VEDOUCÍ PRACOVNÍKY, PRACOVNÍKY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ A ZASAHUJÍCÍ PERSONÁL Mgr. Michal Zelenka

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

8 PŘÍLOHY. PŘÍLOHA A: Schéma 1 Faktory pracovního stresu (vlastní zpracování) Individuální faktory. Organizační faktory.

8 PŘÍLOHY. PŘÍLOHA A: Schéma 1 Faktory pracovního stresu (vlastní zpracování) Individuální faktory. Organizační faktory. 8 PŘÍLOHY PŘÍLOHA A: Schéma 1 Faktory pracovního stresu (vlastní zpracování) Individuální faktory Organizační faktory Komplexní faktory 128 PŘÍLOHA B: Tabulka 1 Hodnocení profesních typů (přeloženo dle

Více

Testovat ano či ne? PPRCH

Testovat ano či ne? PPRCH Testovat ano či ne? PPRCH Praha 3.12. 2012 PhDr. Jana Zapletalová Ano či ne? ANO škola má být primárně bezpečným prostředím má eliminovat (znemožnit) užívání i prodej návykových látek má tedy naplňovat

Více

Projekt EUTOPA-IP. PhDr. Štěpán Vymětal, MV ČR Mgr. Michaela Kvasničková, MV ČR 29/10/2010 ČNV ONK 1

Projekt EUTOPA-IP. PhDr. Štěpán Vymětal, MV ČR Mgr. Michaela Kvasničková, MV ČR 29/10/2010 ČNV ONK 1 Projekt EUTOPA-IP PhDr. Štěpán Vymětal, MV ČR Mgr. Michaela Kvasničková, MV ČR 29/10/2010 ČNV ONK 1 Konference Psychosociální aspekty při zásahu záchranných složek 20.10.2010 Projekt EUTOPA-IP: Evropská

Více

Individuální a skupinové intervence v prostředí

Individuální a skupinové intervence v prostředí Individuální a skupinové intervence v prostředí ZZS a role koordinátora CISM Jana Šeblová ÚSZS Středočeského kraje Blanka Čepickáp S.E.N.A. Praha PREVENCE x INTERVENCE Preventivní aktivity Vzdělávání Manažerská

Více

Psychosociální aspekty pandemie chřipky. dopady a možnosti pomoci občanům

Psychosociální aspekty pandemie chřipky. dopady a možnosti pomoci občanům Psychosociální aspekty pandemie chřipky dopady a možnosti pomoci občanům a zasahujícím profesionálům Michal Zelenka Štěpán Vymětal Michaela Krtičková Oddělení psychologie OPe MV ČR Proč tento materiál

Více

Psychologické aspekty CBRN

Psychologické aspekty CBRN Psychologické aspekty CBRN PhDr. Štěpán Vymětal, OBP MV ČR konference UO HK 2011 CBRN události Laboratorní chyba s únikem CBR Průmyslová nebo vojenská nehoda s únikem CRN Teroristický útok se CBRN Nukleární

Více

ZAVÁDĚNÍ PREVENTIVNÍCH PSYCHOLOGICKÝCH PROGRAMŮ V ZZS

ZAVÁDĚNÍ PREVENTIVNÍCH PSYCHOLOGICKÝCH PROGRAMŮ V ZZS ZAVÁDĚNÍ PREVENTIVNÍCH PSYCHOLOGICKÝCH PROGRAMŮ V ZZS Psychosociální aspekty při zásahu záchranných složek Hradec Králové, 25. října 2006 Jana Šeblová ÚSZS Středočeského kraje Vladimír Kebza Státní zdravotní

Více

STČ 12/IZS Typová činnost složek IZS při poskytování psychosociální pomoci (novelizace 2015)

STČ 12/IZS Typová činnost složek IZS při poskytování psychosociální pomoci (novelizace 2015) STČ 12/IZS Typová činnost složek IZS při poskytování psychosociální pomoci (novelizace 2015) plk. Mgr. Martina Wolf Čapková MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Seminář Aktuální trendy

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres na pracovišti a jeho důsledky Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres je individuální, stresová reakce je obecná Stresová

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-3270-5/PO-OVL-2014 Praha 8. ledna 2014 Počet listů: 5 S c h v a l u j i : Generální ředitel HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslav

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

Role Koordinačního střediska. při mimořádných událostech

Role Koordinačního střediska. při mimořádných událostech Role Koordinačního střediska medicíny katastrof a SPIS při mimořádných událostech Mgr. Renata Valentová MUDr. Petr nestrojil, CSc. FN Brno KS MEKA Koordinační středisko medicíny katastrof ve FN Brno -

Více

Labonková Monika, Kubíček Jaroslav, Hubáček Petr

Labonková Monika, Kubíček Jaroslav, Hubáček Petr Medicína katastrof Brno 2. - 3.2.2012 Labonková Monika, Kubíček Jaroslav, Hubáček Petr Fakultní nemocnice Olomouc - Oddělení urgentního příjmu koordinovaný postup složek při přípravě na mimořádné události(mu)

Více

Psychologie katastrof v Rusku

Psychologie katastrof v Rusku Psychologie katastrof v Rusku Štěpán Vymětal Úvodem Psychologie katastrof (disaster psychology) je relativně nová aplikovaná psychologická disciplína, která se rozvíjí zejména v posledních 15-20 letech.

Více

Informace pro lidi zasažené mimořádnou událostí (psychoedukace)

Informace pro lidi zasažené mimořádnou událostí (psychoedukace) Evropská vodítka psychosociální následné péče zaměřené na cílové skupiny implementace Informace pro lidi zasažené mimořádnou událostí (psychoedukace) Autoři: G. Zurek, C. Schedlich & R. Bering Česká adaptace:

Více

Smysl peer péče v organizaci - ZZS KHK. Mgr. Iveta Nováková Knížková

Smysl peer péče v organizaci - ZZS KHK. Mgr. Iveta Nováková Knížková Smysl peer péče v organizaci - ZZS KHK Mgr. Iveta Nováková Knížková SPIS v KHK Podpora všech zdravotníků,kteří prožívají profesně náročné a někdy i nadlimitně zátěžové situace. Zavedení - březen 2012 V

Více

Tibor A. Brečka Psychologie katastrof

Tibor A. Brečka Psychologie katastrof Tibor A. Brečka Psychologie katastrof Poděkování patří šéfredaktorovi časopisu Rescue report Radku Kislingerovi, příslušníkům složek Integrovaného záchranného systému České republiky, všem, kteří se podíleli

Více

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi OBSAH Úvod 1. Bolesti a výzvy krize z různých úhlů pohledu 1.1 Filozofické základy vnímání krize 1.1.1 Fragmenty moderní filozofie 1.1.1.1 Naděje ve filozofii 1.2 Krize v psychologii 1.2.1 Zvládání obtížných

Více

Program poradenských služeb ve škole

Program poradenských služeb ve škole Základní škola a Mateřská škola České Velenice Program poradenských služeb ve škole 1. Základní charakteristika služeb Poradenské služby jsou zajišťovány týmem pracovníků školy, který tvoří výchovní poradci,

Více

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-74990-1/PO-PVP-2013 Kódové označení: TSŘ-Z Praha 17. června 2013 Počet listů: 10 Schvaluje: plk. Ing. Drahoslav Ryba, v.

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO-3 790/GŘ-VZ-2003 Praha 28. listopadu 2003 S c h v a l u j e : Generální ředitel HZS ČR a náměstek ministra vnitra genmjr.

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Činnost jednotek požární ochrany při povodních. plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje

Činnost jednotek požární ochrany při povodních. plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje Činnost jednotek požární ochrany při povodních plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje 1 Bezpečnost komplexně Úkolem vlády ČR a orgánů všech územních samosprávných celků

Více

FORMA A. Když zahyne blízký. Informace pro ty, kteří náhle ztratili blízkého člověka.

FORMA A. Když zahyne blízký. Informace pro ty, kteří náhle ztratili blízkého člověka. FORMA A Když zahyne blízký Informace pro ty, kteří náhle ztratili blízkého člověka. Tragická smrt blízkého člověka patří k nejtěžším situacím v lidském životě. Dovolujeme si Vám nabídnout několik informací,

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Ošetřovatelství

Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO-1142/IZS 2006 Praha 24. dubna 2006 S c h v a l u j e:... Generální ředitel HZS ČR a náměstek ministra vnitra, v.r. V Z

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV- 84484-1/PO-PVP-2013 Kódové označení: TSŘ-P Praha 25. července 2013 Počet listů: 10 Schvaluje: plk. Ing. Drahoslav Ryba

Více

Strana 5 z 11. Strana 6 z 11

Strana 5 z 11. Strana 6 z 11 Vítáme Vás! Duševní zdraví? Špatné duševní zdraví má dopad na nás na všechny. Každý čtvrtý člověk může očekávat, že bude mít během života problém s duševním zdravím. Zranitelnost vůči psychosociálnímu

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Doprovázení umírajících a pozůstalých

Doprovázení umírajících a pozůstalých Doprovázení umírajících a pozůstalých PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D. n.spatenkova@gmail.com Ostrava 17. března 2015 Umírání a smrt Život každého člověka jednou skončí i můj, i Váš, nás všech Zdravý selský

Více

Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě

Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE ŠKOLNÍ METODIK

Více

Havarijní plánování. Přednáška (5/5) v rámci předmětu Havárie a životní prostředí

Havarijní plánování. Přednáška (5/5) v rámci předmětu Havárie a životní prostředí Havarijní plánování Přednáška (5/5) v rámci předmětu Havárie a životní prostředí Ing. Vilém Sluka Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Praha Přednáška

Více

Část B 9. Plán zdravotnického zabezpečení

Část B 9. Plán zdravotnického zabezpečení Část B 9 Plán zdravotnického zabezpečení 1 Plán zdravotnického zabezpečení Obsah: Úvod 3 1. Zdroje a služby pro zdravotnické zabezpečení činnosti Městského úřadu Ostrov a krizového štábu města při řešení

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO- 17/IZS-2002 V Praze dne 30. ledna 2002 S c h v a l u j e: generální ředitel HZS ČR a náměstek ministra vnitra v. r. U

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Národní výzkum dopravních nehod

Národní výzkum dopravních nehod Národní výzkum dopravních nehod Obsahem Národního výzkumu dopravních nehod je především jejich hloubková analýza (HADN). Ta je prováděna nejprve na místě nehody (podrobné zdokumentování) a posléze na pracovišti

Více

Zkušenosti ze cvičení PODZIM 2005 Kralupy nad Vltavou

Zkušenosti ze cvičení PODZIM 2005 Kralupy nad Vltavou Zkušenosti ze cvičení PODZIM 2005 Kralupy nad Vltavou Jana Šeblová ÚSZS Středočeského kraje KONFERENCE MEDICÍNA KATASTROF Brno, 9. února 2006 Součinnostní cvičení IZS PODZIM 2005 Hlavní cíle cvičení: prověření

Více

S B Í R K A O B S A H:

S B Í R K A O B S A H: S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY Ročník: 2013 V Praze dne 19. února 2013 Částka: 11 O B S A H: Část I. 11. Pokyn generálního ředitele

Více

1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu

1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu KAPITOLA 1: MANAGEMENT A KRIZOVÝ MANAGEMENT 1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu Krizový management patří do skupiny prediktivního projektového managementu 4. Je to soubor specifických přístupů,

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE CO SE PODAŘILO V ROCE 2011

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE CO SE PODAŘILO V ROCE 2011 PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE CO SE PODAŘILO V ROCE 2011 Systém psychosociální intervenční služby (SPIS) začal v Kraji Vysočina fungovat od počátku roku 2011 Leden, únor 2011: První dvě absolventky certifikovaného

Více

Poučení z japonského zemětřesení a tsunami v roce 2011

Poučení z japonského zemětřesení a tsunami v roce 2011 Poučení z japonského zemětřesení a tsunami v roce 2011 Abstrakt Dne 11. března 2011 zasáhlo východní pobřeží japonského ostrova Honšú zemětřesení následované mohutnou vlnou tsunami, která způsobila rozsáhlé

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb

Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Odbor bezpečnosti a krizového řízení Medicína katastrof, Brno Ing. J. Hejdová 7. 8. 2. 2013

Více

ÚLOHA POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY PŘI OCHRANĚ ENERGETICKÉ KRITICKÉ INFRASTRUKTURY

ÚLOHA POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY PŘI OCHRANĚ ENERGETICKÉ KRITICKÉ INFRASTRUKTURY ÚLOHA POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY PŘI OCHRANĚ ENERGETICKÉ KRITICKÉ INFRASTRUKTURY POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY Působí dle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky Policii tvoří: a) Policejní prezidium

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

Traumatologické plány krajů jako. traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb

Traumatologické plány krajů jako. traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Odbor bezpečnosti a krizového řízení Medicína katastrof, Brno Ing. J. Hejdová 7. 8. 2. 2013

Více

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Psychologie práce, organizace a řízení NMgr. obor Psychologie 1 Předmět a metody psychologie práce a

Více

Vnitřní předpis ITY z.s. č. 1/2017

Vnitřní předpis ITY z.s. č. 1/2017 Vnitřní předpis č. 1/2017 1. Cíle a předmět činnosti spolku 2. Organizační řád 3. Kompetence pracovníků v sociální službě 4. Práva a povinnosti zaměstnanců 5. Nouzové a havarijních situace 6. Závěrečné

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Rizikové skupiny 7 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D.

Rizikové skupiny 7 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D. Rizikové skupiny 7 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D. Opakování Jaký je rozdíl mezi latentní a registrovanou kriminalitou? Která je vyšší? Jaké máme prameny informací o latentní kriminalitě? Jaké

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina Výchova ke zdraví 6. ročník rodina Výchova k občanství - postavení jedince v rodině (využití učebnice) - role členů rodiny - vztahy v rodině OSV osobnostní rozvoj při - náhradní rodinná péče působení rodiny

Více

PhDr. Lukáš Humpl PSYCHOSOCIÁLNÍ PÉČE O PROFESIONÁLY VE ZDRAVOTNICTVÍ

PhDr. Lukáš Humpl PSYCHOSOCIÁLNÍ PÉČE O PROFESIONÁLY VE ZDRAVOTNICTVÍ PhDr. Lukáš Humpl PSYCHOSOCIÁLNÍ PÉČE O PROFESIONÁLY VE ZDRAVOTNICTVÍ POMÁHAJÍCÍ ČI ZASAŽENÝ? MÝTY O POMÁHAJÍCÍCH Jsou to akční hrdinové Nepodléhají stresu Necítí strach Všechno snesou Zvládnou každou

Více

239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb.

239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. 239/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám

Více

Syndrom vyhoření u všeobecných sester ZZS LK. Bc. Chalupová Veronika

Syndrom vyhoření u všeobecných sester ZZS LK. Bc. Chalupová Veronika Syndrom vyhoření u všeobecných sester ZZS LK Bc. Chalupová Veronika Syndrom vyhoření V současnosti tímto pojmem označujeme typické příznaky, jež vznikají u pracovníků pomáhajících profesí, z nich zejména

Více

Podpora pracovníků při nadlimitní stresové zátěži. Mgr. Dana Vaňková

Podpora pracovníků při nadlimitní stresové zátěži. Mgr. Dana Vaňková Podpora pracovníků při nadlimitní stresové zátěži Mgr. Dana Vaňková Pilotní projekt Rok 2010 - ve FNHK pilotní výzkumné šetření (pracovní zátěž onkologických sester a způsoby jejich profesní podpory) Realizace:

Více

Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví rok 2007

Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví rok 2007 Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví rok 2007 20. listopadu 2007 MUDr. Dana Hlaváčková Koncepce krizové připravenosti 5 pilířů 1. PILÍŘ právní prostředí věcný záměr zákona o ZZS a zdravotnických

Více

Předmět psychologie zdraví

Předmět psychologie zdraví Psychologie zdraví Předmět psychologie zdraví Psychologie zdraví 1. Historie 2. Předmět psychologie zdraví 3. Definice zdraví 4. Přehled teorií zdraví 5. Legislativa Historie Vývoj vědního oboru také ovlivnil

Více

EU projekt: Identifikace potřeb poskytovatelů první lékařské pomoci při katastrofách

EU projekt: Identifikace potřeb poskytovatelů první lékařské pomoci při katastrofách EU projekt: Identifikace potřeb poskytovatelů první lékařské pomoci při katastrofách Identifying the Needs of Medical First Responders in Disasters Štěpán Vymětal, MV ČR, FF UK I. Rámec Akronym: NMFRDisaster;

Více

V. Neklapilová Informační středisko medicíny katastrof Úrazová nemocnice v Brně - Klinika traumatologie LF MU v Brně

V. Neklapilová Informační středisko medicíny katastrof Úrazová nemocnice v Brně - Klinika traumatologie LF MU v Brně Medicína katastrof, Brno 9. února 2006 Hromadný příjem v nemocnicích - zahraniční zkušenosti V. Neklapilová Informační středisko medicíny katastrof Úrazová nemocnice v Brně - Klinika traumatologie LF MU

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Školní poradenské pracoviště

Školní poradenské pracoviště Školní poradenské pracoviště Od listopadu 2011 pracoval ve škole poradenský tým ve složení výchovný poradce, metodik prevence a školní psycholog. Fungovala také velmi úzká spolupráce s učiteli, zákonnými

Více

Zavádění systému psychosociální intervenční péče v Královéhradeckém kraji

Zavádění systému psychosociální intervenční péče v Královéhradeckém kraji Zavádění systému psychosociální intervenční péče v Královéhradeckém kraji Mgr. Iveta Nováková Knížková Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje MEKA Brno 6.2.2014 Činnost psychosociálního

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více