POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V BRNĚ PEČOVATELSKÁ SLUŽBA BRNO-SEVER

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V BRNĚ PEČOVATELSKÁ SLUŽBA BRNO-SEVER"

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V BRNĚ PEČOVATELSKÁ SLUŽBA BRNO-SEVER Providers Social Services for Senior Citizens in Brno Home Care Brno - sever Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D. Brno, 2013 Autor: Iveta KVAPILOVÁ

2

3 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2012/2013 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: KVAPILOVÁ Iveta Veřejná ekonomika a správa POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V BRNĚ - PEČOVATELSKÁ SLUŽBA BRNO-SEVER Providers Social Services for Senior Citizens in Brno - Home Care Brno - sever Zásady pro vypracování Cíl práce: Cílem práce je zhodnodit současnou situaci na trhu sociálních služeb v městské části Brno - sever a navrhnout možná řešení na zlepšení efektivnosti v této oblasti a to na základě diskuze teoretických pramenů a analýzy poptávky po sociálních službách v MČ Brnosever. Postup práce a použité metody: 1. Teoretická část - systém sociálních služeb, legislativa, struktura, vývoj, zhodnocení. 2. Praktická část - poskytovatelé sociálních služeb ve městě Brně a v části Brno - sever, poptávka po sociálních službách, zhodnocení aktuální situace ve zkoumané městské části, problémy. 3. Zhodnocení, návrhy, doporučení pro zlepšení efektivnosti v sociálních službách. Metody: analýza, syntéza poznatků, deskripce, řízené rozhovory.

4 Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: stran Seznam odborné literatury: Ekonomie sociálních služeb. Edited by Ladislav Průša. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, s. ISBN PRŮŠA, Ladislav. Model efektivního financování a poskytování dlouhodobé péče. 1. vyd. Praha: VÚPSV, , 6 s. ISBN KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. vy. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, s. ISBN Optimalizace sociálních služeb [Optimization of social services]. / Ladislav Průša, Petr Víšek Praha: VÚPSV, v.v.i., 2012; Praha: Národní centrum sociálních studií, o.p.s., s. ISBN Řízení organizací sociálních služeb - vybrané problémy [Management of organizations providing social services - selected issues]. / Jan Molek. Praha: VÚPSV, v.v.i., s. ISBN Poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. [Provision of social services for the elderly and persons with disabilities.]. / Ladislav Průša, a kol. Praha: VÚPSV, v.v.i., s. ISBN Vedoucí bakalářské práce: Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D. Datum zadání bakalářské práce: Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

5 Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: Iveta Kvapilová Poskytovatelé sociálních služeb pro seniory v Brně Pečovatelská služba Brno-sever Providers of Social Services in Brno Home-care Brno-sever veřejné ekonomie Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D. Rok obhajoby: 2013 Anotace Bakalářská práce je vhledem do problematiky poskytovatelů sociálních služeb pro seniory v městě Brně. Srovnává podmínky pečovatelských služeb státních, nestátních i zájmových organizací, jejich dostupnost a využití občany, propojení s ostatními institucemi (Domovy pro seniory, nemocnice a ostatní zdravotnická zařízení, úřady). Cílem mojí práce je navrhnout možné postupy pro odstranění nejen ekonomických nedostatků v této problematice. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. První část se zabývá vymezením základních pojmů, historií a vývojem pečovatelské služby, popisuje systém poskytování pečovatelských služeb v ČR. Ve druhé části je podrobněji popsána situace v městě Brně a porovnání poskytovatelů služeb v městě Brně z hlediska kapacity a dostupnosti, a ve třetí části je na konkrétním případě jednoho poskytovatele (Pečovatelská služba Brno-sever) popsán vlastní průběh, dostupnost a využití občany, provázanost na jiné instituce. Na základě uváděných skutečností jsou v závěru navrženy možné postupy pro odstranění nejen ekonomických nedostatků v této problematice. Bakalářská práce vychází z práce odevzdané v minulém studiu, která však nebyla obhajována. Annotation The bachelor is insight into problems providers of social services for senior citizens in Brno. This compares the conditions of different types of home care services:

6 governmental, non-governmental and organizations of certain interest, their availability and usage by people and connections to other institutions (retirement homes, hospitals, other healthcare facilities and offices). The aim of this thesis is to propose possible approaches for elimination of economical and other imperfections related to this issue. Bachelor thesis is divided into three parts. The first part deals with definitions of essential concepts, history and development of home care services, describes a system of providing care services in Czech Republic. In the second part is described the situation in the city of Brno and comparison service providers in the city of Brno in terms of capacity and availability, and the third part is the particular case of one provider described his own course, the availability and use of citizens and coherence to other institutions. As a conclusion based on presented facts possible approaches for elimination of economical and other imperfections related to the issue are suggested. Klíčová slova Pečovatelská služba, občané, dostupnost, využití, provázanost Keywords Home-care, citizens, availability, usage, links

7 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Poskytovatelé sociálních služeb pro seniory v Brně Pečovatelská služba Brno-sever vypracovala samostatně pod vedením Ing. Mirky Wildmannové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne vlast no ruč ní podpis aut o ra

8 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji své rodině a kolegům v práci za trpělivost a toleranci při mém studiu. Děkuji také svojí babičce, že mi věřila, že dojdu až sem.

9 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ A LEGISLATIVA HISTORIE A SOUČASNOST PEČOVATELSKÉ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE HISTORIE TERÉNNÍ PÉČE OD STŘEDOVĚKU PO VZNIK SAMOSTATNÉHO ČS. STÁTU TERÉNNÍ PÉČE PO VZNIKU SAMOSTATNÉHO ČS. STÁTU PEČOVATELSKÁ SLUŽBA V SOCIALISTICKÉM ČESKOSLOVENSKU VÝVOJ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY PO ROCE SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI PEČOVATELSKÁ SLUŽBA V BRNĚ POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V BRNĚ DOSTUPNOST POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SLUŽEB Z HLEDISKA KAPACITY A DOSTUPNOSTI INSTITUCE ZABÝVAJÍCÍ SE PÉČÍ O SENIORY A PROPOJENÍ MEZI NIMI SHRNUTÍ POZNATKŮ O POSKYTOVATELÍCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V MĚSTĚ BRNĚ A JEJICH PŘÍJEMCÍCH PEČOVATELSKÁ SLUŽBA BRNO - SEVER PRŮBĚH PEČOVATELSKÉ SLUŽBY OD PODÁNÍ ŽÁDOSTI AŽ PO ZAVEDENÍ A POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY POPIS JEDNOTLIVÝCH ČINNOSTÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY BRNO-SEVER TERÉNNÍ PEČOVATELSKÁ SLUŽBA - 40 ZÁKONA Č. 108/2006 SB ROZVOZ OBĚDŮ - 40 ZÁKONA Č. 108/2006 SB STŘEDISKO OSOBNÍ HYGIENY - 40 ZÁKONA Č. 108/2006 SB ODLEHČOVACÍ SLUŽBY - 44 ZÁKONA Č. 108/2006 SB ORGANIZACE A FINANCOVÁNÍ PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ FINANCOVÁNÍ KONKURENCE V MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-SEVER ANKETA MEZI PŘÍJEMCI PEČOVATELSKÉ SLUŽBY BRNO-SEVER ROZDĚLENÍ DOTAZOVANÝCH KLIENTŮ VYHODNOCENÍ CÍLŮ DOTAZOVÁNÍ SHRNUTÍ POZNATKŮ O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB NA ÚZEMÍ BRNO-SEVER ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY 1-11

10 Úvod Péče o seniory a občany zdravotně znevýhodněné patří do systému sociálního zabezpečení v koncepci sociálních služeb. V rámci sociálních služeb existuje systém institucionálního zabezpečení podle vybraných znevýhodněných skupin. Problematika sociálních služeb je stále aktuálním tématem pro všechny občany nejen v naší zemi. Každý se ve svém životě může setkat se situací, ve které je nucen vyhledat pomoc s řešením sociálních problémů vlastních nebo svých blízkých. Důraz v této problematice je kladen na individuální přístup ke každému jednotlivci. Také v případě seniorů se často objevují rozdílné sociální případy, i když se to na první pohled nemusí jevit. Svou roli zde hraje zdravotní stav, rodinné zázemí, sociální původ a v neposlední řadě také finanční zajištění seniora. Sociální služby jak sám název napovídá jsou v drtivé většině případů poskytovány státními nebo neziskovými organizacemi. Z hlediska ekonomického se jedná o odvětví, které nevytváří zisk, proto nepřitahuje soukromý sektor a je tak odkázáno na zdroje z veřejných rozpočtů. Téma bakalářské práce jsem si nevybrala náhodou. Již více než patnáct let pracuji v sociálních službách, a to v oblasti pro seniory. Mojí hlavní pracovní náplní je příprava a sledování rozpočtu, jeho čerpání a vyhodnocování efektivnosti vynakládaných prostředků v jedné z brněnských pečovatelských služeb. Problematika sociálních služeb pro seniory v oblasti pečovatelských služeb mě zajímá nejen z pracovního hlediska, ale jako celospolečenský přístup ke zvyšování kvality a dostupnosti poskytovaných služeb. Svoji bakalářskou práci jsem rozdělila na tři kapitoly. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy a legislativa. Dále zde popisuji vývoj pečovatelské služby na území českého resp. československého státu od středověku až po současnost. Praktická část se skládá ze dvou kapitol. První kapitola praktické části mapuje poskytování služeb v městě Brně, porovnává poskytovatele z hlediska kapacity, dostupnosti poskytovaných služeb a jejich provázanost na jiné instituce. Druhá kapitola této části je zaměřena na konkrétní Pečovatelskou službu Brno-sever, na které pracuji. V závěru práce se na základě uvedených skutečností pokusím analyzovat situaci 10

11 v poskytování sociálních služeb v městě Brně, navrhnout některá opatření na efektivnější využití prostředků. Ve své práci se zejména opírám o fakta čerpaná z odborných publikací, které jsem doplnila vlastními zkušenostmi a postřehy. Komparací podmínek různých typů pečovatelských služeb státních, nestátních i zájmových organizací se pokusím v první kapitole praktické části zhodnotit jejich dostupnost, propojení s ostatními institucemi a využití občany. Cílem práce jako celku je zhodnodit současnou situaci na trhu sociálních služeb v městské části Brno - sever a navrhnout možná řešení na zlepšení efektivnosti v této oblasti, a to na základě diskuze teoretických pramenů, vlastních zkušeností a analýzy poptávky po sociálních službách v městské části Brno-sever. 11

12 1. Teoretická část 1. 1 Vymezení základních pojmů a legislativa Společnost je systém uspořádaný na základě více prvků. Významné místo patří sociální sféře a odvozeně i sociální politice, která tuto sféru ovlivňuje. Sociální politika je oblast hospodářské politiky, která svým záběrem široce překračuje ekonomickou sféru. 1 Jak uvádí Slaný 2 je sociální politika soubor opatření směřující ke zlepšení základních životních podmínek obyvatelstva a zabezpečení sociálního smíru v rámci hospodářských a politických možností země. Hospodářská politika ovlivňuje sociální politiku a naopak. Ekonomická báze sociální politiky je zajištěna opatřeními politiky hospodářské (daně, úrokové sazby, měnové kurzy, příjmová politika, daňové úlevy, strukturální politika, míra inflace). V České republice se v současné době realizuje korporativní výkonový typ sociální politiky. Občan se musí postarat nejdříve sám o sebe a pak může žádat o dávku, to vychází z principu uspokojování sociálních potřeb na základě pracovního výkonu a zásluh, stát garantuje společností uznávaná minima a vytváří prostor pro působení nestátních subjektů, posiluje odpovědnost občana za svoje jednání. Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. ledna 2007 nabyl účinnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 3 Maximální výši úhrad za tyto služby stanoví prováděcí právní předpis vyhláška 505/2006 Sb. v platném znění Součástí tohoto systému sociální politiky je i instituce známá jako Pečovatelská služba. Pečovatelská služba je sociální službou poskytovanou zejména seniorům, zdravotně znevýhodněným osobám či rodinám s dětmi ve výjimečné situaci. Pečovatelská služba nepatří ke službám kontroverzním, lidé ji respektují, má dlouholetou tradici a rodiny s ní počítají ve chvíli, kdy jejich vlastní síly nestačí. Pečovatelská služba je pro obce nástrojem pro prevenci sociálního vyloučení seniorů. Díky ní mohou žít klienti do značné míry nezávisle. 1 KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. vy. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, s. ISBN SLANÝ, Antonín FRANC, Aleš. Hospodářská politika DSO, Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN Sociální politika, s Portál MPSV [databáze online]. Dostupné na WWW 12

13 V této práci se termín Pečovatelská služba objevuje také jako název zařízení poskytovatele sociálních služeb, které se zabývá i jinými službami ve smyslu zákona 108/2006 Sb. např. Odlehčovací služby, Centra denních služeb apod. Poskytovatelé sociálních služeb a jejich registrace každý, kdo hodlá služby poskytovat, musí splňovat zásadní podmínky hygienického, technického, materiálního, personálního i odborného charakteru. Registrujícím orgánem jsou krajské úřady, přičemž registrace je nezbytnou podmínkou pro výkon činnosti. Proces registrace je podrobněji popsán na konkrétním příkladu v praktické části práce. K tomu, aby stát mohl důsledně kontrolovat plnění povinností poskytovatelů dle Standardů kvality (jejichž seznam je přílohou číslo 1 této práce), byl vytvořen orgán Inspekce poskytování sociálních služeb ( 97 a 98 zákona o sociálních službách). Činnost inspekce nemá pouze kontrolní charakter, ale také monitoruje činnost registrovaných poskytovatelů, upozorňuje na případné nedostatky a napomáhá k jejich nápravám. Restrikce je až nejzazším prostředkem k zamezení činnosti nezpůsobilým poskytovatelům. Příspěvek na péči je určen osobám, které se při zvládání základních životních potřeb neobejdou bez pomoci jiných osob. Z poskytnutého příspěvku pak osoby hradí potřebnou pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytnout osoba blízká, registrovaný poskytovatel sociálních služeb nebo asistent sociální péče. Jedná se v podstatě o přísně účelovou sociální dávku, kterou byla nahrazena tzv. bezmocnost a sociální dávky poskytované příbuzným, kteří prováděli péči o osobu blízkou. Nárok na příspěvek má osoba starší jednoho roku, pokud je posouzena v jednom ze čtyř stupňů závislosti, rozdělených podle počtu základních životních potřeb, které není tato osoba schopna bez cizí pomoci zvládat. Stupněm závislosti se řídí výše přiznaného příspěvku na péči. Výše dávek je různá pro žadatele do osmnácti let věku a starší osmnácti let a v současné době se pohybuje od 800,- Kč do ,- Kč. Řízení o přiznání příspěvku na péči se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem práce a sociálních věcí. Žádost se podává na pobočce Úřadu práce ČR, která je příslušná dle místa trvalého pobytu žadatele. Sociální pracovník nejprve provádí sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v jejím přirozeném sociálním prostředí. 13

14 Pro posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat základní životní potřeby dle 9 zákona o sociálních službách: Mobilita (zvládat vstávání, usedání, chůze) Orientace (orientovat se zrakem, sluchem, pomocí psychických funkcí) Komunikace (dorozumět se a porozumět mluvenou řečí i psanou zprávou) Stravování (stravu naporcovat, najíst se a napít se, dodržovat dietní režim dietu) Oblékání a obouvání (vybrat si oblečení a obutí, oblékat se, obouvat se, svlékat se a zouvat se) Tělesná hygiena (umývat si obličej, ruce a celé tělo, česat se, péče o ústní hygienu) Výkon fyziologické potřeby (používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky) Péče o zdraví (dodržování stanoveného léčebného režimu, ošetřovatelská opatření) Osobní aktivity (stanovit si a dodržet denní režim, zapojit se do aktivit odpovídajících věku) Péče o domácnost (nakládat s penězi, obstarat si nákup potravin, nosit běžné předměty) Následně pobočka Úřadu práce ČR zašle okresní správě sociálního zabezpečení žádost o posouzení stupně závislosti osoby. Při posuzování stupně závislosti osoby pak vychází okresní správa sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby, doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Na základě tohoto posudku pak krajská pobočka Úřadu práce ČR vydá rozhodnutí o tom, zda se příspěvek na péči přiznává či nikoliv. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat, o odvolání rozhoduje MPSV. Příspěvek na péči se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží. Vyplácí se v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, a to využitím platební funkce karty nebo převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku, anebo v hotovosti. Příjemce příspěvku je povinen podrobit se sociálnímu šetření pro účely přiznání příspěvku na péči, má povinnost písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR do osmi dnů všechny změny, které mohou mít vliv na nárok, výši nebo výplatu příspěvku na péči, je 14

15 rovněž povinen na vyžádání krajské pobočky Úřadu práce ČR prokázat, že dávka byla využita k zajištění pomoci, a to způsobem, který osvědčí využití příspěvku, nebo dokladem o vyplacení příspěvku fyzickým nebo právnickým osobám, které poskytují pomoc při zvládání základních životních potřeb. V případě nesplnění povinností může být výplata příspěvku po předchozím upozornění zastavena. Vzhledem k velkému množství žadatelů o příspěvek a velké administrativní zátěži při zpracovávání, bývají kontroly ve většině případů plánované a tudíž neefektivní. Není tak dostatečně zajištěno využití prostředků ze státního rozpočtu tak, aby se většina vynaložených prostředků vracela zpět do systému, jak bylo v původním záměru schvalování zákona. Tímto se dostáváme k dalšímu tématu, a sice k financování. Zavedením příspěvku na péči zákon výrazně ovlivnil financování pečovatelských služeb. V praktické části této práce je podrobněji popsán způsob financování konkrétního zařízení pečovatelské služby a na tomto příkladu je demonstrováno, jak se daří (či nedaří) naplnit hlavní záměr zavedení příspěvku na péči, kterým bylo změnit tok finančních prostředků ze státního rozpočtu tak, aby klienti sami byli tím, kdo přidělí prostředky na provoz pečovatelských služeb a tím také dají najevo, který poskytovatel nejlépe vyhovuje jejich potřebám. Dalším záměrem bylo také odstranění direktivnosti a ponechání svobodné volby klientovi ve výběru poskytovatele služeb. 1.2 Historie a současnost pečovatelské služby v České republice Historie terénní péče od středověku po vznik samostatného čs. státu Počátky organizované pomoci sahají na území našeho státu až do středověku. Tehdy začaly vznikat instituce, které zakládala církev a později řeholní řády. Pomoc se zaměřovala na chudé, nemocné, staré, zmrzačené, sirotky a slepce. Této instituční pomoci se dostávalo těm potřebným, kteří v důsledku epidemií, hladomorů a válek přišli o své rodiny, a tím tedy také o historicky starší a přirozený model rodinné péče. První zmínky o organizované terénní péči pocházejí ze 13. století. Postupně byly budovány instituce jako chudobince, sirotčince, starobince a špitály nejen církví a řeholními řády, ale také bohatými vlastníky daných území a později i městy a obcemi. Vedle této ústavní péče začala ve 13. století vznikat pomoc, která směřovala k potřebným v terénu. Příčinou byla různá nařízení panovníků či rozhodnutí papežů. 15

16 Jednalo se například o povinnost daných správních území zajistit ošacení a stravu pro určitý počet potřebných obyvatel. Stávalo se také, že bohatí měšťané zavazovali své dědice povinností péče o chudé a potřebné. Pomoc tedy byla spíše hmotného rázu a napomáhala chudým rodinám v pečování. Péče tudíž spočívala převážně na rodinách a měla laický charakter. Rozhodnutí papeže z roku 1292 zakazovalo práci ve špitále řeholním sestrám. Ty pak své úsilí přesunuly do terénu a začaly poskytovat pomoc nemocným přímo v jejich domácnostech. Na sklonku středověku fungovaly také spolky nábožensky založených žen, které se staraly podobně jako řádové sestry o nemocné, sirotky a odložené děti. Tyto ženy se nazývaly bekyně. Jejich činnost stejně jako činnost středověkých špitálů přerušila husitská revoluce. Terénní péče měla v tomto období smíšený charakter od hmotné pomoci přes laickou péči až po jednoduchou ošetřovatelskou péči. Přes veškerý rozsah filantropické činnosti ve středověku zůstávalo nejosvědčenějším prostředkem k získání pomoci tzv. prošení almužny od domu k domu. V období renesance mělo ve společnosti stále významnější roli měšťanstvo a to též přebíralo do té doby výlučně církevní aktivity i v oblasti terénní péče. Chudí dostávali stravu a ošacení prostřednictvím nadání institutu spravujícího dědické odkazy. Jednalo se opět o hmotné zajištění formou naturálního plnění; pouze výjimečně šlo o plnění peněžní. Iniciativu v péči o chudé a nemocné přebírali také šlechtici a některá města. Velmi rozšířeným způsobem získání pomoci bylo i nadále žebrání. Městské rady však začaly žebráky dělit na místní a přespolní těm prvním bylo žebrání na vyhrazených místech povoleno, s ostatními bylo naloženo represivním způsobem. V domácnostech starých a nemocných dále pomáhaly řeholní sestry. Největší díl péče však stále zůstával na rodinách. V období 16. a 17. století byl rozvoj měšťanské péče pozastaven díky rekatolizaci země, byla posílena moc církve i habsburské monarchie. Rozvoj péče se týkal povětšinou jen ústavních zařízení. K většímu rozvoji terénní péče dochází až od poloviny 18. století. Došlo k mnoha kvalitativním změnám v oblasti péče o chudé. Např. hrabě Buquoy založil tzv. ústav chudinský a na svých panstvích vytvořil chudinské okrsky dle jednotlivých farních obcí. Za vlády Marie Terezie se terénní sociální péče orientovala také na zanedbávané děti, kterých bylo v té době velké množství. Za vlády Josefa II. pod vlivem osvícenských 16

17 reforem ztrácí církev v této oblasti své výhradní postavení. Josef II. napřel však své úsilí hlavně do ústavní péče, kde dochází k velkým změnám a rozvoji. Zřizoval mnoho nových zdravotně-sociálních institucí. Josef II. vydal v roce 1863 Pravidla direktivná, která podporovala rozvoj ústavních forem péče, ale stala se také základem veřejného chudinství. Základem novodobého systému péče o chudé, staré nemocné a handicapované se stalo tzv. domovské právo z roku Podle něj měla domovská obec povinnost postarat se tyto osoby a zajistit jim nutnou obživu a opatření v nemoci. Majetek farních ústavů byl převeden na příslušné obecní chudinské pokladny. Od roku 1868 upravil chudinský zákon povinnost obce pečovat o občana, který se ocitl v nouzi a do obce příslušel podle domovského zákona. Nutnou výživou se rozuměla nezbytná péče, tedy strava, obuv, ošacení, ubytování, otop a světlo. Forma poskytnuté pomoci byla naturální nebo peněžní. Jednou z forem pomoci bylo umístění do obecní instituce do starobince, chudobince nebo zajištění bydlení v obecním domku pastoušce. Obec byla povinna zaopatřit v případě okamžité nouze i osoby, které zde neměly domovské právo. Náklady pak byly vymáhány na příslušné domovské obci. Pokud obec neměla dostatečné prostředky pro zajištění péče o chudé a nemocné, přecházela povinnost na vyšší správní územní jednotky; později přešel značný podíl nákladů na chudé na jednotlivé země (obdoba dnešních krajů). Převážný podíl péče zůstával stále v rodině a byl doplněn v nezbytných případech péčí v obecních institucích. Industrializace přinesla nové formy sociální práce. Výrazná byla snaha poskytovat pomoc účinněji, individuálněji a více se seznámit s potřebnými Terénní péče po vzniku samostatného čs. státu Začátky samostatného státu rozhodně nebyly jednoduché. Potýkal se s nedostatečným zásobováním potravinami, fungoval na přídělový systém. Stát musel provést reorganizaci průmyslu, potýkal se s deflační krizí a zasáhla jej od roku 1930 i celosvětová hospodářská krize. V důsledku první světové války zde byla široká skupina potřebných. Tato situace si vyžádala systematické řešení a rozvoj sociální péče. Ta byla za první republiky zajišťována zčásti veřejnoprávními institucemi a doplňována byla institucemi 4 Kolektiv autorů, Pečovatelská služba v České republice. Vyd. 1. Tábor: APSS ČR, s. ISBN

18 soukromými a církevními. V této době vzniklo ministerstvo sociální péče a zákony daly základ veřejné sociální péči a komplexnímu pojetí sociální péče. Začalo fungovat i sociální pojištění, které zajistilo zaměstnancům podporu v nezaměstnanosti, stáří či invaliditě. Přelomem bylo založení Československého červeného kříže v r pod vedením předsedkyně Alice Masarykové, který se zasloužil o vznik pečovatelské služby i ošetřovatelské domácí péče. Jeho členky poskytovaly pomoc starým občanům v oblasti osobní hygieny, úklidu domácnosti a vaření. S rozvojem pečovatelských služeb bylo nutné vzdělávání v oblastech sociální péče. Prvorepubliková sociální péče dosahovala vysoké úrovně a výrazných úspěchů také díky kvalitním sociálním zákonům. Období druhé světové války přerušilo fungování dosud vybudovaného systému sociální péče a pomoci i vzdělávání pracovníků sociálně zdravotních odborností. Po německé okupaci byl v roce 1940 rozpuštěn i Československý červený kříž a jeho majetek zabaven, mnoho členů zatčeno a vězněno. Kontinuita terénní péče byla přerušena, mnozí i nadále pomáhali v ilegalitě. Činnost ČSČK byla obnovena až po válce. Těsně po válce se ještě projevovaly základy dané systémem prvorepublikové sociální politiky. Tento směr vývoje byl však záhy přerušen a přišly první změny související se znárodňováním majetku, odsunem německého obyvatelstva a peněžní reformou. Zvýšil se vliv státu na přerozdělování majetku a tím došlo k tvorbě rovnostářské společnosti Pečovatelská služba v socialistickém Československu Po komunistickém převratu došlo k rozsáhlým změnám v celé společnosti a změnila se i sociální politika. Vládnoucí komunistická strana převzala ze Sovětského svazu model centrálního plánování a tento aplikovala i na oblast sociální politiky a sociální péče. Stát znárodnil podstatnou část majetku jednotlivců i družstev, spolků a církví. Od vyvlastnění výrobních prostředků se mimo jiné očekávalo, že navždy bude odstraněna nezaměstnanost, chudoba a sociální problémy. Tyto byly chápány jako přežitky kapitalismu a nebyla jim věnována přílišná pozornost. 5 Kolektiv autorů, Pečovatelská služba v České republice. Vyd. 1. Tábor: APSS ČR, s. ISBN

19 Československý červený kříž ztratil svoji samostatnost a nezávislost, byl zařazen mezi společenské organizace a začleněn do jednotné Národní fronty. Výnosem ministerstva zdravotnictví byl pověřen organizováním ošetřovatelské a zdravotnické služby. Pečovatelskou službu převzala státní zdravotní správa a omezila ji hlavně na péči o osamělé nemocné občany. Sociální péče byla chápána jako okrajová a ne příliš potřebná a byla redukována převážně na poskytování peněžních dávek. Realita však byla jiná a obyvatel potřebujících sociální péči a pomoc bylo dost. Koncem padesátých let se již začíná připouštět, že pečovatelské služby již nemohou vykonávat jen národní výbory, ale že je nutné vytvořit sbor vyškolených profesionálních pečovatelek. I přesto zůstává převážná část péče o staré a nemocné občany na jejich rodinách a tzv. sousedské výpomoci. Na začátku šedesátých let dochází ke kritice stávající sociální politiky státu a následně i stavu sociální péče. Pozitivní vliv měly bezesporu také události z roku Nadále však jsou sociální problémy vnímány jako nemoci a řešeny zdravotnicky, nikoli sociální prací. Plusem je větší zájem o staré občany, rozvoj geriatrie a gerontologie. To se projevilo i v pečovatelské službě. Rodiny, kde všichni ostatní členové chodili do práce, začaly poptávat pečovatelské služby ve větší míře. Od roku 1968 bylo řízení a provádění pečovatelské služby převedeno na odbory sociální a zdravotní péče okresních národních výborů. Využívání těchto služeb nebylo v té době nijak rozšířeno, o seniory se buďto starali nejbližší příbuzní nebo sousedé. Obvodní národní výbory však musely reagovat na množící se tzv. sociální případy a zajistit péči o tyto seniory vlastními silami. Tehdy spadalo sociální zabezpečení do působnosti ministerstva práce a sociálních věcí a částečně ministerstva vnitra a spravedlnosti. Poskytování se řídilo zákonem o sociálním zabezpečení a prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu. 6 Do této doby již tak trochu zasahuje i moje vlastní zkušenost s oblastí pečovatelské služby. V roce 1995 jsem nastoupila do pracovního poměru jako pečovatelka při rozvozu stravy. Problematika práce se seniory mě zaujala, a tak když mi bylo nabídnuto místo hospodářky, ráda jsem této možnosti využila a pracuji tam i nyní. Jako hospodářka pečovatelské služby jsem měla možnost podílet se aktivně na vývoji těchto služeb, a také dozvědět se něco o jejich počátcích. 6 Kolektiv autorů, Pečovatelská služba v České republice. Vyd. 1. Tábor: APSS ČR, s. ISBN

20 Vedoucí, která mě v roce 1995 přijímala do pracovního poměru, začínala v sedmdesátých letech za tehdejšího režimu na Obvodním národním výboru (ONV) jako pečovatelka v domácnosti. Rodina mé vedoucí (v době její mateřské dovolené) se ocitla v nepříznivé sociální situaci se dvěma malými dětmi a ona tehdy hledala pomoc na sociálním odboru. Místo dávek, které tehdy nebyly snadno dosažitelné, jí byla nabídnuta práce dobrovolné pečovatelky. Zařadila se tak mezi ostatní dobrovolné pracovnice pečovatelky, z nichž každá měla své tři až čtyři klienty denně, kterým vykonávala všechny druhy služeb přímé obslužné péče jako např. donášku stravy, donášku nákupů, donášku uhlí, provádění hygieny a obstarávání pochůzek a jejich odměna přímo závisela na úhradách od těchto klientů prostřednictvím příslušného úřadu. V osmdesátých letech představitelé komunistické strany již pochopili a připouštěli, že i v socialistické společnosti bude nutné řešit sociální otázky. Sociální práce se tedy začala pomalu rozvíjet, fungovaly sociálně-právní školy. Rozvíjela se i pečovatelská služba. Začaly vznikat tzv. domovinky pro seniory, o které pečovala rodina, jejíž členové však chodili do zaměstnání. V jejich pracovní době zde senioři trávili čas, bylo o ně pečováno a měli zajištěnou stravu. Pokračovala také výstavba domů s pečovatelskou službou, do kterých byli senioři soustřeďováni. Začala se budovat střediska osobní hygieny, kde mohla být hygiena zajišťována i klientům z terénu, kteří neměli byt vybavený hygienickým zařízením nebo neměli teplou vodu, případně neměli zavedenou vodu vůbec. Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo řadu metodických příruček pro sociální služby a sociální práci. Důraz byl kladen na povinné kvalifikační vzdělávání pečovatelek, povinný byl tzv. sanitární kurz v rozsahu 150 hodin. Pečovatelská služba zaznamenala v osmdesátých letech nebývalý rozvoj a podstatně se rozšířil okruh osob, kterým byla poskytována. Dělo se tak z více důvodů současně. Celosvětový trend stárnutí populace se již projevoval i v tehdejším Československu, docházelo k rozpadání rodin. Stále více mladých lidí se osamostatňovalo v bydlení díky rozvoji bytové výstavby. Také došlo k rozšíření nabídky služeb o populární fakultativní úkony, jako například pedikúra, masáže, kadeřnické služby a podobně, za ceny dostupné právě pro sociálně slabší obyvatele. 20

21 Tabulka č. 1: Nárůst klientů pečovatelských služeb v 80. letech v ČR Rok: Počet příjemců: Zdroj: Kolektiv autorů, Pečovatelská služba v České republice. Vyd. 1. Tábor: APSS ČR, 2010 str Vývoj pečovatelské služby po roce 1989 Pečovatelská služba byla nejrozšířenějším druhem terénní sociální služby. Po listopadových událostech v Československu v roce 1989 ji však čekaly mnohé organizační změny. Měnili se zřizovatelé, přestaly fungovat Okresní ústavy sociálních služeb, pečovatelské služby byly převáděny ke zřizovatelům z řad obcí a okresních úřadů. Nově začaly poskytovat pečovatelskou službu také vznikající nestátní neziskové organizace (NNO) a svoji činnost obnovili rovněž poskytovatelé církevní. Do odvětví sociálních služeb díky změnám politickým a ekonomickým, zejména transformací na tržní prostřední začali vstupovat také poskytovatelé z řad soukromých podnikatelů a v neposlední řadě také jednotlivci. Sociální práce mohla být obohacena o zkušenosti ze zahraničí. Pečovatelská služba podle platné legislativy byla poskytována těžce zdravotně postiženým občanům a starým občanům, kteří nebyli schopni si sami obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby nebo kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebovali ošetření další osobou anebo další osobní péči, pokud jim potřebnou péči nemohli poskytnout rodinní příslušníci. Nejčastěji poskytovaným úkonem byla donáška nebo dovážka obědů. Postupem času rostl zájem také o ostatní nabízené služby. Bylo zapotřebí vytvořit zázemí jak pro klienty, tak i pro pečovatelky a ostatní personál. I když princip potřeby a jejího uspokojování se nezměnil, díky změnám priorit ve službách (některé prakticky vymizely např. donáška uhlí, některé přibyly např. masáže ve středisku osobní hygieny) a v neposlední řadě díky nárůstu věkové hranice obyvatelstva (viz následující údaje), začal být přístup k realizaci těchto služeb měněn. 7 Kolektiv autorů, Pečovatelská služba v České republice. Vyd. 1. Tábor: APSS ČR, s. ISBN

22 Demografické stárnutí je proces, při němž se postupně mění věková struktura obyvatelstva takovým způsobem, že se zvyšuje podíl osob starších 60 let a snižuje se podíl osob mladších 15 let, tj. starší věkové skupiny rostou početně relativně rychleji než populace jako celek. Z tabulky č. 2, která vyjadřuje podíly hlavních věkových skupin z úhrnu obyvatelstva v České republice v průběhu let 1991 až 2003, je patrné neustálé snižování percentuálního zastoupení dětské složky (tj. osob mladších 15 let) v populaci v důsledku poklesu porodnosti, což přispívá k výraznému stárnutí naší populace. V roce 1997 u nás poprvé došlo k převaze populace starší 60 let nad dětskou složkou populace a tato převaha se od té doby stále zvětšuje. Podíl osob starších 60 let se sice od roku 1991 zvýšil jen o 1,3 %, ovšem při stávajícím trendu nízké porodnosti a zvyšující se naději dožití můžeme nárůst i nadále očekávat. Mimoto, nejenže se do budoucna výrazně zvýší počet osob v důchodovém věku, ale zároveň se změní i věková skladba starší populace: vzroste podíl osob starších 80 let, tedy těch, u kterých lze předpokládat vyšší potřebnost sociální a zdravotní péče. Naopak k poklesu dětské složky došlo mezi lety 1991 a 2003 velmi výrazně, z 21,1 % na 15,4 %. Tabulka č. 2: Složení obyvatelstva podle hlavních věkových skupin, ČR, (v %) Věk ,1 20,6 20,0 19,5 18,8 18,3 17,9 17,4 17,0 16,6 16,2 15,7 15, ,1 61,6 62,0 62,5 63,2 63,7 64,1 64,6 64,9 65,2 65,4 65,5 65, ,8 17,8 18,0 18,0 18,0 18,0 18,0 18,0 18,1 18,2 18,4 18,8 19,1 Zdroj: Portál občanského sdružení - Demografické informační centrum 8 Proces demografického stárnutí lze charakterizovat pomocí indexu stáří, indexů závislosti a indexu ekonomického zatížení: Index stáří vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let. Index závislosti I vyjadřuje počet dětí ve věku 0-14 let na 100 osob ve věku let. Index závislosti II udává počet osob ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku let. 8 Portál občanského sdružení - Demografické informační centrum [databáze online]. ISSN Grafy i tabulky vycházejí z datové základny ČSÚ. Dostupné na WWW: <http://demografie.info/> 22

23 Index ekonomického zatížení znázorňuje počet dětí ve věku 0-14 let a počet obyvatel ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku let. Tabulka č. 3: Indexy zatížení produktivní složky obyvatelstva, ČR, Index stáří 84,4 87,0 89,8 92,4 95,4 98,1 100,8 103,5 106,4 109,7 113,8 119,5 124,1 Index závislosti I 34,6 33,4 32,2 31,1 29,8 28,8 27,9 27,0 26,3 25,5 24,7 24,0 23,5 Index závislosti II 29,2 29,1 29,0 28,7 28,5 28,3 28,1 27,7 27,9 27,9 28,2 28,7 29,2 Index ek. zatížení 63,8 62,5 61,2 59,8 58,3 57,1 56,0 54,9 54,2 53,4 52,9 52,8 52,7 Zdroj: Portál občanského sdružení - Demografické informační centrum 9 V tabulce č. 3 tyto ukazatele zřetelně vystihují demografické stárnutí populace České republiky v průběhu devadesátých let a na počátku 21. století. Pokles podílu dětské složky v populaci se jasně odráží ve vývoji indexu závislosti I. i indexu ekonomického zatížení (musíme však vzít v úvahu také fakt, že část osob v produktivním věku je nezaměstnaná nebo ekonomicky neaktivní: ekonomicky neaktivní muži jsou převážně v předčasném důchodu, u žen působí i další faktory, jako například dřívější bariéry pro účast žen v zaměstnání a jejich pečovatelské povinnosti. V důsledku toho je skutečný podíl závislých lidí, tj. poměr těch, kteří nejsou výdělečně činní, k ekonomicky činným, daleko vyšší než podíl vyjádřený indexy závislosti na obyvatelstvu v aktivním věku). Nejpatrnější změnu ovšem můžeme pozorovat u indexu stáří, který vzrostl z 84,4 osob ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku 0-15 let v roce 1991 na 124,1 v roce Vysvětlením je zde opět pokles porodnosti a nárůst naděje dožití při narození. 10 Dalším, velmi podstatným zásahem do systému také bylo, když v roce 2001 vznikly nové kraje a k zanikly okresní úřady. Se zánikem okresních úřadů tedy muselo docházet k dalším změnám zřizovatelů. Pečovatelské služby tedy většinou přešly na obce (v Brně městské části), některé byly předány krajům, a to buď přímo, nebo pod ně přešly v rámci nezrušených okresních ústavů sociálních služeb. Často pak vznikaly rozdíly ve financování těchto služeb. Poskytovatelé pak netrpělivě sledovali vznik právní normy, která by aktuální stav a financování sociálních služeb upravovala. V rámci svých 9 Portál občanského sdružení - Demografické informační centrum [databáze online]. ISSN Grafy i tabulky vycházejí z datové základny ČSÚ. Dostupné na WWW: <http://demografie.info/> 10 Portál občanského sdružení - Demografické informační centrum [databáze online]. 23

24 profesních sdružení se pak snažili být v rámci připomínkovacího řízení nápomocni vzniku kvalitního zákona o sociálních službách Shrnutí teoretické části Pečovatelská služba, která se zrodila na půdorysu sousedské a občanské výpomoci, prošla náročným procesem, který vyústil v moderní sociální službu pracující mnohde se špičkovými moderními technologiemi. Od kdysi hodné sousedky, která zaběhla ohřát oběd a donesla nákup, se dnešní pečovatelky liší expertními znalostmi a dovednostmi, mezi nimiž jsou empatie a diplomacie jen zlomkem potřebných předpokladů pro profesionální vývoj. Všichni pracovníci v sociálních službách, sociální pracovníci, ale i technické, pomocné a administrativní síly, musí mít patřičné vzdělání, neustále se zvyšují požadavky na odbornost a propracovanost systému. Velkou roli sehrávají důkladná logistická řešení, která mají za úkol zjednodušit dostupnost a zefektivnit poskytování potřebných služeb. Náhodná pomoc sousedů je v dnešní uspěchané době již spíše přežitkem a v žádném případě na tuto pomoc nelze spoléhat do budoucna. Mezilidské vztahy prošly velkými změnami, generace v rodinách žijí odděleně, povědomí o možnostech systému je ve společnosti velmi nízké. Je tedy zapotřebí kvalitní, propracovaný systém státních, nestátních a zájmových organizací, zaměstnávající zainteresované pracovníky, kteří budou současným i budoucím potřebným seniorům pomáhat v řešení jejich nepříznivé sociální situace. 11 Kolektiv autorů, Pečovatelská služba v České republice. Vyd. 1. Tábor: APSS ČR, s. ISBN

25 2. Pečovatelská služba v Brně Jak vyplývá z teoretické části práce, i na území města Brna byla před rokem 1989 pečovatelská služba poskytována pouze státními institucemi, které spravovaly příslušné obvodní úřady, kterých bylo tehdy pět. Zákonem České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), byla obnovena právní subjektivita obcí a byla rozlišena samostatná a přenesená působnost obcí. Obcemi jsou podle tohoto zákona územní celky, které byly obcemi ke dni nabytí jeho účinnosti, a obce nově vzniklé podle tohoto zákona. Práva a povinnosti místních a městských národních výborů přešly ke dni nabytí účinnosti zákona na obce, v nichž měly tyto národní výbory sídlo. Další změny přinesl nový zákon o obcích, 128/2000 Sb. Krátce po listopadových událostech bylo Brno nově rozděleno na 29 městských částí. Hlavním důvodem k tomuto kroku byla zřejmě snaha přiblížit úřady k obyvatelstvu ve třetím největším městě tehdejšího Československa. Byla vydána obecně závazná vyhláška Statut města Brna, který upravuje vnitřní poměry ve věci správy města. Tímto Statutem jsou mimo jiné upraveny i poměry v sociálních službách poskytovaných městem Brnem svým občanům. Od svého prvního vydání prošla tato vyhláška množstvím úprav, reagujících na vývoj situace ve městě Brně. Tehdejší metodické vedení sociálních služeb Odbor sociálních služeb Magistrátu města Brna vyvolalo jednání s nově vzniklými městskými obvody a se zástupci pečovatelských služeb o budoucím rozdělení pečovatelských služeb ve městě Brně. Na základě dohody byla zachována původní skladba městských pečovatelských služeb. Přibyla pouze pečovatelská služba Brno-Bystrc. Těchto šest pečovatelských služeb funguje pod Úřady městských částí města Brna v podobném rozsahu až doposud. Po schválení Zákona o sociálních službách v roce 2007 bylo nutné všechny poskytovatele sociálních služeb tedy i stávající pečovatelské služby v Brně zaregistrovat, zejména kvůli změně ve financování těchto služeb. Bez nově zavedených dotací a tedy bez registrace by nebylo možné služby dále poskytovat, což by zkomplikovalo sociální situaci stávajícím klientům. Primátor města Brna jako zástupce města požádal o registraci pro všechny svoje pečovatelské služby zařazené pod jednotlivými Úřady městských částí (Brno-střed, Brnosever, Brno-Královo Pole, Brno-Žabovřesky, Brno-Židenice a Brno-Bystrc) a tyto služby byly zaregistrovány pod jednou žádostí u Krajského úřadu Jihomoravského kraje. 25

26 Veškeré žádosti o dotace, jejich vyúčtování, kontrola činnosti a metodika vedení tak jsou řízeny centrálně a jsou pro všechny městské pečovatelské služby stejné. Ostatní pečovatelské služby jsou zaregistrovány samostatně. Spolupráce města a jednotlivých pečovatelských služeb byla velmi důležitá při přípravě žádosti o registraci města Brna jako poskytovatele sociálních služeb. Ve velmi krátké době musely být vypracovány již zmíněné Standardy kvality sociálních služeb dle 99 zákona o sociálních službách. Jejich obsah byl vytvořen vedoucími jednotlivých pečovatelských služeb ve vzájemné spolupráci, aby byla zajištěna autentičnost těchto standardů vycházející přímo ze zkušeností s klienty. Jedná se o soubor kritérií, jejichž prostřednictvím je definována úroveň kvality, a která jsou postupně doplňována a rozšiřována dle aktuálních požadavků na kvalitu služeb. Zákon o sociálních službách ukládá každému zaregistrovanému poskytovateli také povinnost vypracovat vnitřní pravidla organizace, která obsahují poslání, cíle organizace, cílovou skupinu osob, způsob dosažení cíle, prostředky materiální, technické a personální, které mají umožnit naplnění poslání a cílů organizace. I v tomto případě byly zúročeny nemalé zkušenosti všech pracovníků pečovatelských služeb, kteří svými připomínkami a postřehy z praxe pomohli vytvořit potřebná pravidla v rekordně krátkém čase a v takové kvalitě, která by splňovala požadavky a očekávání inspektorů kvality. Krajský úřad Jihomoravského kraje mohl tedy žádosti o registraci vyhovět a bylo vydáno rozhodnutí o registraci poskytovatele sociálních služeb. 2.1 Poskytovatelé sociálních služeb pro seniory v Brně Střediska pečovatelských služeb registrovaná pod Statutárním městem Brnem mají ve všech případech zaregistrovány minimálně dvě služby uvedené v zákoně o sociálních službách. K tomuto kroku přispěla analýza stávajících příjemců sociálních služeb, jejich požadavků na služby a možností nového zákona. Pouze zaregistrováním více služeb mohl být zachován takový rozsah péče, na který byli stávající klienti zvyklí. Všechny poskytované služby se mohou vzájemně prolínat a jedna druhou vhodně doplňovat podle individuálních požadavků příjemce služby. Výsledkem je tak možnost zajistit komplexní péči o klienta, což může příznivě ovlivnit jeho sociální situaci a umožnit mu tak déle setrvat v jeho přirozeném prostředí. 26

27 V následující tabulce jsou tato střediska uvedena včetně adresy jejich sídla a v posledním sloupci jsou uvedeny všechny zaregistrované služby jednotlivých středisek. Toto je tedy současný stav, platný od 1. ledna Tabulka č. 3: Seznam středisek Pečovatelských služeb Statutárního města Brna Název Sídlo Poskytované služby 12 Pečovatelská služba Brno sever Rotalova 13, Brno 40, 44 Pečovatelská služba Brno střed Lipová 31, Brno 40, 45 Pečovatelská služba Brno Královo Pole Ptašínského 312/9, Brno 40, 44, 46, 58 Pečovatelská služba Brno Žabovřesky Horova 28, Brno 40, 44 a 45 Pečovatelská služba Brno Židenice Jamborova 3253/61, Brno 40, 44 a 45 Pečovatelská služba Brno Bystrc Vondrákova 620/7, Brno 40, 44 a Pečovatelská služba 44 Odlehčovací služby 45 Centra denních služeb poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. 46 Denní stacionáře pravidelné služby osobám se sníženou soběstačností. 58 Domy na půl cesty pobytové služby pro osoby zpravidla do 26 let, pro začlenění těchto osob do společnosti. Přehled nestátních služeb je sestaven do tabulky, která tvoří přílohu práce číslo Dostupnost poskytovatelů sociálních služeb Pro většinu uvedených sociálních služeb platí, že je mohou využívat osoby s trvalým pobytem na území města Brna, na území příslušné městské části, případně na území, které daná pečovatelská služba má v kompetenci; výjimku tvoří Domovy pro seniory a některé typy pobytových služeb, které mohou uspokojit i mimobrněnské žadatele. Zahájení poskytování požadovaných služeb příjemci předchází určitý proces, ve kterém se z žadatele o sociální služby může stát jejich příjemce. Je tedy v zájmu poskytovatele, aby během celého procesu dokázal sbírat a předávat takové informace, které přímo souvisí s poskytováním sociálních služeb. Pokud se žadatel a poskytovatel dohodnou na využití služeb, dochází k uzavření smlouvy o poskytování služeb. 12 Registrované služby dle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách 27

28 Právě Smlouva o poskytování služeb je možná tím nejtypičtějším příkladem změn, které přinesl nový zákon o sociálních službách. Jde především o rovnost subjektů, tedy poskytovatelů a příjemců. Vztahy nabývají formy vztahu mezi zákazníkem a prodávajícím na pomyslném trhu sociálních služeb. Smlouva o poskytování sociálních služeb nahradila do té doby jednostranné Rozhodnutí, vydávané příslušným městským úřadem. 2.3 Porovnání jednotlivých služeb z hlediska kapacity a dostupnosti Přílohu této práce č. 3 tvoří tabulka, ve které jsou seřazeni poskytovatelé sociálních služeb v městě Brně. I když kapacitní ukazatele nejsou vždy vyjádřeny stejnou veličinou, z uvedeného vyplývá, že původní městské pečovatelské služby mají daleko větší kapacitu poskytovaných služeb než nově vznikající nestátní neziskové organizace. Služby městských pečovatelských zařízení jsou tradiční, většina přetrvává již z doby socialismu a klienti se na ně obracejí s důvěrou ve státní instituce. Naproti tomu jsou tyto instituce bohužel často svázané schvalovacími procesy a kontrolními mechanismy pověřené městské části, jejichž změny jsou obtížné a zdlouhavé. V některých případech nelze pružně reagovat na požadavky klientů a změny na trhu zprostředkovaných služeb např. dodavatele stravy. Také jejich dostupnost je omezena časově, většina pečovatelských služeb poskytuje služby pouze v pracovních dnech v době od cca 6,00 hodin do cca 16,00 hodin, o sobotách a nedělích je zajištěn pouze rozvoz obědů. Výjimku tvoří odlehčovací služby 13, kde je provoz nepřetržitý, ve většině zařízení celoroční. Jejich kapacita je však nízká, zdaleka nestačí pro uspokojení všech žadatelů o tyto služby. Zajištění večerních a víkendových služeb pracovníků v sociálních službách v terénu může být v budoucnu další možností rozšíření nabízených služeb. Nestátní služby, občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti mají oproti státním pečovatelským službám výhodu, že mohou poskytování služeb individuálněji přizpůsobit svým klientům zpravidla proto, že poskytují své služby užšímu okruhu klientů, kterým jsou schopny nabízet různé typy, často i neregistrovaných služeb a ve své nabídce nejsou tolik omezeny zdravotním stavem klienta. Často se také specifikují přímo na klienty, kterým nemohou být poskytnuty služby od městských zařízení. Kapacita těchto zařízení 13 Odlehčovací služby - forma krátkodobé pobytové služby, která je podrobněji popsána ve třetí kapitole této práce. 28

29 není velká, protože péče o náročného klienta ve smyslu zdravotním vyžaduje více času, a proto není možné takovou službu poskytovat zároveň velkému počtu klientů. Specifickou oblastí sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené občany jsou Domovy pro seniory a Domovy se zvláštním režimem, jejichž nedostatečná kapacita je dlouhodobým problémem a zcela nenaplňuje uspokojení potřeb občanů města Brna. Dostupnost těchto služeb se stále zhoršuje se stárnutím populace na území města Brna a jejich nedostatečnými možnostmi setrvat co nejdéle ve svém přirozeném prostředí. Tato skutečnost však představuje celospolečenský problém, přesahující hranice města i státu. 2.4 Instituce zabývající se péčí o seniory a propojení mezi nimi Pojem instituce má více významů. V oboru sociologie znamená obecně praktikovaný, schvalovaný a předávaný způsob jednání. V běžné řeči bývá používán v souvislosti s úřady, státními i nestátními organizacemi, ale v sociální oblasti mezi instituce také řadíme například společenské a příbuzenské vztahy. Nejvýznamnější institucí z pohledu seniorů jsou především rodinní příslušníci nebo známí v jejich okolí, kteří zprostředkovávají seniorům kontakt se sociálním prostředím. Těm osobám, které nemají žádné rodinné příslušníky, nebo se s nimi z jakýchkoli důvodů nestýkají, mohou výše zmíněné kontakty zprostředkovat známí v jejich okolí. Spolupráce s rodinnými příslušníky nebo známými je pro ostatní instituce nezbytná pro kvalitní poskytnutí péče. Nejvýznamnější státní institucí v sociální oblasti je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeho úloha spočívá v zastřešení celého systému sociálních služeb v České republice. Získáváním a přerozdělováním dotací ze státního rozpočtu zajišťuje jejich chod a dostupnost pro potřebné občany. Od ledna roku 2012 dochází k zásadní změně v oblasti vyplácení sociálních dávek. Tato agenda byla z obecních úřadů převedena na Úřady práce, což způsobilo nemalé potíže mnoha stávajícím příjemcům dávek a sociálních služeb, zejména v počátečních měsících roku Potíže v této oblasti však přetrvávají i nadále, například žádosti o příspěvek na péči jsou vyřizovány i s více než ročním zpožděním. Pokud nemá klient dostatek vlastních prostředků na pořízení potřebné péče, může se dostat do velmi složité sociální situace. Koncepce současného a předchozího vedení Ministerstva práce a sociálních věcí v této situaci může být nezávislému, ale i závislému pozorovateli nejasná. Zásahy, které jsou v systému prováděny, celou situaci dle 29

30 mého názoru neřeší, často ji spíše komplikují, a to jak stávajícím, tak i novým žadatelům. Velké potíže například způsobilo zavedení nového softwarového vybavení současně s přechodem kompetencí na Úřady práce. Už samo zařazení seniorů a zdravotně znevýhodněných občanů pod Úřady práce je velmi kontroverzní, nehledě na to, že před přechodem pod tuto instituci výplata příspěvku na péči tak komplikovaná nebyla a žádosti byly vyřizovány rychleji. Další instituce, se kterými přímo spolupracují střediska pečovatelských služeb a naopak, jsou zdravotnická zařízení jako například nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných, doléčovací a rehabilitační centra. Propojení mezi nemocnicí a ostatními institucemi, zejména pečovatelskou službou patří mezi jedno z nejčastějších. Stávající klienti bývají velmi často hospitalizováni v nemocnicích vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu. Stejně tak novými klienty pečovatelských služeb se často stávají pacienti právě propuštěni z hospitalizace. Po ukončení hospitalizace je klient propouštěn do domácího ošetření a to bývá jedním z nejčastějších impulsů pro zavedení pečovatelské služby. Sociální pracovníci v nemocnicích, kteří se zabývají sociální situací pacienta, po dobu hospitalizace zjistí, že pacient nemá v běžném životě možnost kvalitní péče o svou osobu a kontaktují příslušnou pečovatelskou službu dle místa bydliště. Po propuštění je provedeno šetření v domácnosti sociální pracovnicí a dochází k obvyklému postupu až po uzavření smlouvy a zahájení poskytování služeb dle přání klienta. Nebo může být pacient přeložen do některého z výše zmíněných zdravotnických zařízení, spadajících pod nemocnice, do kterých jsou umisťováni pacienti, jejichž zdravotní stav ještě neumožňuje návrat do domácího prostředí a u kterých je nastavena například rehabilitace a snaha o zlepšení aktuálního zdravotního stavu a motivace k návratu do běžného života. Například pacienti trvale upoutáni na invalidní vozík se zde učí základním dovednostem přesunu z vozíku na lůžko a naopak, zvládání základních hygienických potřeb. Kontakt se společenským prostředím zde ovšem zajistit nelze, protože zařízení v mnoha případech připomínají nemocnice. K tomuto může být využito jiného typu sociálních služeb, tzv. Odlehčovacích služeb, které poskytují krátkodobé pobyty sloužící k překlenutí a návyku na běžné sociální prostředí. Specifickou institucí jsou Domovy pro seniory, které poskytují dlouhodobé a trvalé pobytové služby seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Senior již nemůže dále setrvávat ve svém přirozeném prostředí. Tuto situaci je možné identifikovat několika způsoby. Potřebná osoba narušuje soužití v domě, rodinní příslušníci pozorují 30

31 degenerativní změny, ošetřující lékař nazná, že osoba je ve špatném zdravotním stavu, zapříčiněném zanedbanou péčí o sebe sama. Tato služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba je placená. 14 Domovy pro seniory jsou institucí, která nastupuje ve chvíli, kdy pečovatelské služby svou činnost u klienta končí. Vzhledem k tomu, že jejich kapacita je nejen v Brně velmi nedostatečná, bývá pečovatelská služba institucí, která pomáhá klientovi překlenout dlouhodobé čekací lhůty. 2.5 Shrnutí poznatků o poskytovatelích sociálních služeb v městě Brně a jejich příjemcích V Brně působí jednak zmíněné státní instituce a velká řada nestátních organizací a zájmových sdružení. Skutečnost, že se jedná o velkoměsto, má tedy na jedné straně spoustu výhod poskytovatelů je více, klienti si mohou vybírat z širší nabídky služeb, funguje něco jako konkurence i když s některými omezeními. Na druhé straně je žadatelů o služby velký počet, zůstávají ve větší anonymitě a často se stávají obětí podvodníků, kteří se za poskytovatele služeb pouze vydávají. Díky udržení tradičních poskytovatelů sociálních služeb Statutárním městem Brnem, vhodně doplněných nestátními organizacemi a zájmovými sdruženími je v městě Brně zajištěna celkem široká nabídka sociálních služeb. Informovanost ve společnosti o těchto službách je ovšem poměrně nízká. Někteří lidé nevěnují dostatečnou pozornost potřebám seniorů a ostatních sociálně slabých skupin. Situaci řeší impulsivně a velmi často pozdě. Senioři v mnoha případech přeceňují svoje možnosti postarat se o sebe i v pozdním věku, a také často spoléhají na své příbuzné, že se o ně postarají, až nebudou moci se o sebe starat sami. Tento dojem bývá často mylný. Je tedy nutné stále reagovat na nové podněty od příjemců, pomáhat jim a jejich rodinným příslušníkům zorientovat se v problematice sociálních služeb. K tomu by mohlo přispět například rozšíření povědomí o nabízených sociálních službách. Poskytovatelé by měli více vzájemně spolupracovat, odstraňovat překážky a problémy zjištěné při zajištění péče, 14 Portál MPSV [databáze online]. Dostupné na WWW<http://www.mpsv.cz/cs/9 31

32 přizpůsobovat tak poskytování služeb potřebám obyvatel druhého největšího města České republiky a v neposlední řadě nezapomínat na efektivní využívání zdrojů v rámci státního rozpočtu a Evropské unie. 32

33 3. Pečovatelská služba Brno-sever Pečovatelská služba Brno-sever se sídlem na ulici Rotalova 13, Brno pečuje o občany, kteří mají trvalé bydliště na území městské části Brno-sever, a také zajišťuje služby pro občany žijících v původní oblasti obvodu Brno 3 tato oblast je vymezená zmiňovaným Statutem města Brna. V současné době probíhá jeho připomínkování a jednání o změnách a doplnění. Pečovatelská služba Brno-sever, má zaregistrovány dvě služby, a sice Pečovatelskou službu dle 40 a Odlehčovací služby dle 44 zákona 108/2006 Sb. Cílem pečovatelské služby je poskytovat kvalitní služby v souladu s principy, které si pečovatelská služba stanovila tak, aby bylo naplněno její poslání: poskytovat podporu klientům pečovatelské služby v zájmu udržení zachovaných dovedností a schopností v rámci sebeobsluhy a v rámci zajištění chodu domácnosti, poskytovat podporu klientům pečovatelské služby při obstarávání osobních záležitostí, uplatňování jejich práv a zájmů a poskytování základního sociálního poradenství, poskytovat podporu klientům pečovatelské služby v udržení sociálních kontaktů a začlenění do společnosti, podporovat aktivitu a iniciativu klienta v řešení jeho nepříznivé situace. Úplné znění veřejného závazku Pečovatelské služby Brno-sever tvoří přílohu č. 4 práce. 3.1 Průběh pečovatelské služby od podání žádosti až po zavedení a poskytování služby Fáze jednání ve většině případů se žadatel obrátí na pečovatelskou službu dle místa trvalého pobytu, a to buď telefonicky, nebo navštíví Středisko pečovatelské služby. Příslušná sociální pracovnice seznámí žadatele, případně jeho rodinné příslušníky se službami, které může jako klient od pečovatelské služby požadovat, občan vyplní žádost o poskytování sociální služby (příloha č. 5 a 6) a je seznámen s vnitřními pravidly organizace (příloha č. 7 a 8). Někdy situace občana vyžaduje návštěvu sociální pracovnice přímo v jeho domácnosti a žádost je vyplněna na místě. Pracovnice provádí tzv. sociální šetření, sestaví individuální plán služby na míru každému klientovi a případně představí pracovnici v sociálních službách pečovatelku, která bude dohodnuté úkony u klienta provádět. 33

34 Po získání potřebné dokumentace je vytvořen spis klienta, do kterého může kdykoli nahlížet a doplňovat rozhodné skutečnosti například pokud dojde ke změně jeho příjmu, zdravotního stavu apod. Veškeré údaje osobního resp. citlivého charakteru zůstanou důvěrné a přístupné pouze omezenému okruhu oprávněných osob. Nakládání s těmito údaji a jejich evidence podléhá přísnému bezpečnostnímu režimu. Veškeré osobní údaje, s nimiž pracujeme a které evidujeme, jsou zpracovávány se souhlasem těch, kterých se týkají (příloha č. 9). Respektujeme tak ustanovení zákona 101/2000 Sb. na ochranu osobních údajů. Finanční hledisko poskytované služby žadatel je před uzavřením smlouvy seznámen s aktuálním ceníkem služeb, o způsobu objednání, zajištění, rozšíření, přerušení, resp. zrušení služeb a úhrady za poskytnuté služby; všechny tyto skutečnosti jsou uvedeny ve smlouvě, jejíž přílohou je také kompletní ceník služeb (příloha č. 10 a 11). V případě zavedení terénní a ambulantní služby je klientovi vyhověno v co nejkratší době, což by mělo pomoci k okamžitému zlepšení jeho sociální situace. Například jednoho z manželů odvezou nečekaně do nemocnice, doma zůstane druhý, který není schopen si sám zajistit stravu, a tak se na nás obrátí a my jsme schopni mu do dvou pracovních dnů zřídit smlouvu o poskytování terénní služby dovážky obědů. Nebo v domě, kde občan bydlí, dojde k havárii vody může tak okamžitě využít služeb hygienického střediska. 3.2 Popis jednotlivých činností Pečovatelské služby Brno-sever Jak jsem zmínila v úvodu práce, již více než patnáct let pracuji v sociálních službách, a to právě na městské části Brno-sever. Po propuštění z předchozího zaměstnání pro nadbytečnost jsem v roce 1995 nastoupila jako pečovatelka rozvozu stravy. Byla to příjemná změna oproti kancelářské práci, kterou jsem doposud vykonávala. Práce s lidmi mě velmi zaujala, a když mi bylo nabídnuto přejít na ekonomickou pozici, která odpovídala mému vzdělání, neváhala jsem. Tato pozice doposud v naší pečovatelské službě nebyla, některé činnosti vykonávaly sociální pracovnice. Postupně jsem vytvořila potřebnou agendu, která se skládá ze zajištění chodu celého zařízení a přenosem informací mezi zřizujícím úřadem městské části. Podstatnou část mé pracovní náplně 34

35 tvoří také příprava a sledování rozpočtu, jeho čerpání a vyhodnocování efektivnosti vynakládaných prostředků. Popis jednotlivých činností našeho zařízení tak vychází z mého vlastního pohledu a dlouholetých pracovních zkušeností Terénní pečovatelská služba - 40 zákona 108/2006 Sb. V současné době máme k dispozici šest terénních pracovníků v sociálních službách, kteří mají náležité vzdělání k provádění potřebných úkonů pečovatelské služby. Tito pracovníci denně připravují plán pochůzek ke klientům, kteří mají uzavřenou smlouvu o poskytování úkonů pečovatelské služby. Samotná práce začíná přibližně v 7.00 hodin ve všední dny. Prvním z úkonů bývá ranní hygiena, podání snídaně a ranních léků. Dále pokračují přes nákupy, pochůzky a drobné úklidy domácností, příprava a podání oběda, poledních léků, dohled nad klientem. Práce obvykle končí v hodin. Pečovatelé vypisují měsíční výkaz o provedených službách, který po podpisu klientem slouží jako podklad pro výpočet úhrad za poskytnuté služby. Ve své činnosti spolupracují se svými nadřízenými, se kterými také řeší nečekané krizové situace Rozvoz obědů - 40 zákona 108/2006 Sb. Tradiční, klienty velmi oblíbenou a vyhledávanou službou je dovážka obědů. Pečovatelská služba Brno-sever má v současnosti k dispozici šest vozidel na rozvoz stravy. Posádka vozidla (řidič a dvě pečovatelky) každý den zkontroluje vozidlo a připraví jídlonosiče před odjezdem do jídelny. V jídelně naplní pečovatelky předem objednanou stravu do jídlonosičů popsaných jmény klientů. Každý klient dodává své dvě vlastní nádoby, které jsou námi označeny jménem klienta a barevně odlišeny dietní obědy. Pečovatelská služba má k dispozici také několik náhradních nádob pro případ, že by některého z klientů nezastihla doma a neměla tak k dispozici nádobí na druhý den. Potom začíná vlastní rozvoz. Každé vozidlo má předem stanovenou trasu, na každé z šesti tras je přibližně 90 obědů. Pečovatelská služba tak denně rozveze více než 500 ks obědů. Jedním vozidlem (cca 90 obědů) zajišťujeme rozvoz obědů také o sobotách a nedělích. Každá posádka také vede předepsanou evidenci o rozvezených, případně odhlášených obědech. Tato evidence slouží jako podklad pro výpočet úhrady za dovážku obědů. Pečovatelky u rozvozu stravy také spolupracují se svými nadřízenými, se kterými také neprodleně řeší neobvyklé situace. Během mé praxe se již několikrát stalo, že správné posouzení a řešení krizové situace zachránilo lidský život. 35

36 3.2.3 Středisko osobní hygieny - 40 zákona 108/2006 Sb. Dalším z úkonů pečovatelské služby je také pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu. Naše bezbariérové zařízení je vybaveno koupelnou se třemi vanami, přičemž jedna z nich je vířivá lázeň a jedna z nich je vybavena zvedacím zařízením a je tedy vhodná zejména pro špatně pohyblivé klienty nebo klienty trvale upoutané na invalidní vozík; dále sprchovým koutem a třemi pedikérskými boxy. Také poskytujeme kondiční masáže a praní prádla. Prádelna je vybavena pěti pračkami, sušičkou, mandlem a ke službám patří také žehlení a drobné opravy prádla. Služeb hygienického střediska mohou využívat klienti s platnou smlouvou po předchozím objednání, kteří mohou docházet z ulice nebo jsou sváženi vozidlem pečovatelské služby. Úkony a dohled nad klienty provádí vyškolený personál. Tyto fakultativní úkony jsou také obsaženy v ceníku pečovatelské služby a úhrada za ně je vybírána přímo ve středisku ihned po provedení úkonu a zahrnována do celkových příjmů pečovatelské služby. Za přípravu, jednání s klientem, uzavření smlouvy, vedení předepsané dokumentace, provádění a kontrolu všech výše uvedených služeb zodpovídají tři sociální pracovnice, které mají oblast působnosti Pečovatelské služby Brno-sever rozdělenou do tří tzv. okrsků podle místa bydliště. Toto dělení je výhodné zejména při provádění sociálních šetření v domácnostech klientů. Veškerá dokumentace a podklady o prováděných službách je zpracována a uložena dle spisového a skartačního řádu organizace. Jednou měsíčně jsou vypočteny úhrady a klienti obdrží složenku na jejich zaplacení Odlehčovací služby - 44 zákona 108/2006 Sb. Jak uvádím v kapitole 2.1, bylo po změnách v legislativě vhodné zaregistrovat více služeb, uvedených v zákoně o sociálních službách. V případě našeho zařízení se jedná o Odlehčovací služby. Pouze zaregistrováním také této služby mohl být zachován potřebný rozsah péče, na který byli stávající klienti zvyklí, a mohlo být plně využito již vybudované zázemí pro tehdejší Přechodný pobyt 15. Poskytování této služby se tedy realizuje přímo v našem zařízení Pečovatelské služby Brno-sever, Rotalova 13, Brno. Je zde k dispozici patnáct lůžek na dvou- a tří- lůžkových pokojích. V zařízení je také kuchyňka pro přípravu a podávání dovezené stravy a společenská místnost, která slouží zároveň jako jídelna. Zařízení má nepřetržitý provoz. V pracovní době vykonávají službu 15 Dříve používaný termín pro krátkodobé pobyty seniorů. 36

37 dvě pracovnice v sociálních službách pečovatelky pod dohledem registrované zdravotní sestry. Činnost těchto pracovnic vychází z principu činnosti pečovatelek v terénu. Jedná se tedy o dohled nad klientem, podání stravy, podání léků, pomoc při hygieně, úklid a praní prádla. Mimo pracovní dobu, o víkendech a státních svátcích vykonává službu jedna zdravotní sestra. Impulsem pro vyhledání těchto služeb jsou zpravidla následující situace: klient je v domácím prostředí, starají se o něj rodinní příslušníci a potřebují čerpat dovolenou, klient je v domácím prostředí, které potřebuje rekonstrukci, klient odchází z nemocnice a v našem zařízení si postupně zvyká na domácí prostředí, klient odchází z nemocnice, nemůže být bez dohledu další osoby a čeká na umístění v zařízení s trvalým pobytem (Domov pro seniory). Pro umístění v tomto zařízení musí klient splňovat určité předpoklady. Jeho pobyt v našem zařízení je zcela dobrovolný a může kdykoli odejít. Klient by měl být alespoň částečně pohyblivý (po bytě), částečně orientovaný v čase a prostoru, aby svým chováním nenarušoval pobyt ostatních klientů. Každý klient má k dispozici lůžko, noční stolek a skříň k uložení osobních věcí. Pokoje jsou vybaveny TV přijímači, jedním stolem a židlemi dle počtu lůžek. Na pokojích je signalizační zařízení pro přivolání službu konající sestry. Cennosti a případnou větší finanční hotovost lze uložit v trezoru oproti potvrzení. Klienti si mohou po dohodě přinést také některé drobné předměty, například fotografie, oblíbený hrnek, či přenosné rádio. Celkově jde o to, aby jejich pobyt co nejvíce připomínal domácí prostředí. Využíváme také služeb studentů různých škol se sociální tematikou, kteří během své praxe chodí do našeho zařízení a připravují si pro naše klienty různé programy, například hudební vystoupení, jednoduché pracovní činnosti anebo předčítají knihy a hrají s klienty společenské hry. Klienti jsou umisťováni na dobu určitou max. 3 měsíce nebo kratší. Některým klientům ve výjimečných situacích je pobyt prodloužen na nezbytně nutnou dobu například nástup do Domova pro seniory se již blíží a klienta není vhodné přemisťovat a vytrhávat jej tak z prostředí, na které si již přivykl. 37

38 Návštěvy rodinných příslušníků a známých nejsou v našem zařízení nijak omezeny, dbáme pouze toho, aby jejich přítomnost nenarušovala chod zařízení a neobtěžovala ostatní ubytované klienty. Jediné omezení je v době chřipkových a jiných infekčních epidemií. Sociální šetření před příjmem do zařízení provádí vedoucí pečovatelské služby buď v domácnosti klienta, nebo v zařízení, kde se zrovna nachází. Vedoucí pečovatelské služby také zodpovídá za přípravu, jednání s klientem, uzavření smlouvy, vedení předepsané dokumentace, provádění a kontrolu všech výše uvedených služeb. Úhrady za poskytované služby se vypočítávají měsíčně, případně při ukončení pobytu. V případě pobytové služby bývají objednací termíny zpravidla delší, v závislosti na volných místech v zařízení odlehčovacích služeb. Klient pobytové služby musí splňovat kritéria pro umístění v zařízení, zejména musí být částečně pohyblivý alespoň po bytě, a částečně orientovaný v čase a prostoru. Naše zařízení je otevřené a klienti tedy mohou volně odcházet a přicházet do zařízení po dohodě s personálem. Nebývá však výjimkou, že je do našeho zařízení umístěna osoba, která se nečekaně ocitne v tak nepříznivé situaci, že je potřeba ji vyřešit okamžitě. Jeden příklad za všechny: manželé seniorského věku, žijící v rodinném domě zjistili ve čtvrt na deset večer, že jim praskla zeď v kuchyni, v půl desáté již nešlo otevřít vchodové dveře, které byly zkřížené, dům museli opouštět oknem oblečeni, tak jak byli, tedy v pyžamu a noční košili se dívali, jak se jim zřítila polovina domu. V této nezáviděníhodné situaci jsme měli možnost poskytnout oběma manželům pobytovou službu, kterou využívali do doby přidělení obecního bytu. Nyní je již domek opraven a tito lidé jsou našimi stálými klienty. Naším zařízením od doby jeho založení (tehdy jako Přechodný pobyt) v roce 1993 prošly již stovky více či méně spokojených klientů, kteří u nás nalezli pomoc v řešení nepříznivé sociální situace, a kterým pobyt u nás nabídl další možnosti seberealizace. Všichni pracovníci našeho zařízení jsou náležitě vzděláváni, jsou schopni se vzájemně na jednotlivých úsecích zastupovat, což usnadňuje řešení zejména nečekaných situací. 3.3 Organizace a financování Pečovatelská služba Brno-sever je součástí městské části Brno-sever, Bratislavská 70, Brno. Organizačně je začleněna pod odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Vedoucí 38

39 odboru je přímou nadřízenou vedoucí pečovatelské služby a má pravomoc podepisovat smlouvy jménem poskytovatele Personální zajištění Evidence docházky a výplaty mezd je v kompetenci personálního oddělení úřadu, pro které zpracovává podklady vedoucí pečovatelské služby. Ta také navrhuje osobní ohodnocení a odměny pracovníkům. Nové pracovníky přijímá tajemník Úřadu městské části Brno-sever na základě návrhu vedoucí pečovatelské služby nebo výběrového řízení. V současné době je na Pečovatelské službě Brno-sever zaměstnáno celkem 38 pracovníků na hlavní pracovní poměr a 8 zdravotních sester na Dohodu o pracovní činnosti. Pečovatelky u rozvozu stravy jsou zaměstnány na zkrácený pracovní úvazek 7,5 hodiny denně. Jejich práce však nespočívá pouze v dovozu stravy a vedení předepsané dokumentace, ale stále více se orientuje na přímou komunikaci s klienty a s tím související administrativní činnost, zejména při vytváření individuálních plánů klientů. Všechny pečovatelky jsou tedy zařazeny jako pracovníci v sociálních službách a musí tak splňovat předepsané vzdělání. Minimálním předpokladem pro výkon činnosti je absolvování akreditovaného kursu Pracovník v sociálních službách a každoročně je povinností každého pracovníka absolvovat 24 hodin vzdělávání v rámci vykonávané profese. Všechny zdravotní sestry musí být akreditované zdravotní sestry s minimálně pětiletou praxí u lůžka. V následující tabulce je uvedeno rozložení a počty pracovníků v Pečovatelské službě Brno-sever. Tabulka č. 4: Organizační schéma zaměstnanců pečovatelské služby Brno-sever 1 vedoucí pečovatelské služby Brno-sever 1 ekonomka, zástupce vedoucí 1 sociální pracovnice 1 sociální pracovnice 2 pečovatelky v terénu 4 pečovatelky rozvozu stravy Zdroj: vlastní zpracování 2 pečovatelky v terénu 4 pečovatelky rozvozu stravy 1 sociální pracovnice 2 pečovatelky v terénu 4 pečovatelky rozvozu stravy 1 koordinátorka odlehčovacích služeb 1 koordinátorka hygienického střediska 1 vedoucí řidičů 2 pečovatelky 4 pečovatelky 6 řidičů 8 zdravotních sester Správu majetku a rozpočtu zajišťuje finanční odbor úřadu, který zpracovává podklady od ekonoma pečovatelské služby. Je tedy v mojí kompetenci navrhovat, sestavovat rozpočet, 39

40 čerpat a kontrolovat čerpání rozpočtu Pečovatelské služby Brno-sever, nakupovat a evidovat majetek a materiál potřebný k provozu pečovatelské služby, včetně placení a vyúčtování provozních záloh na energie Financování Rozpočet Pečovatelské služby a Odlehčovacích služeb je součástí rozpočtu městské části Brno-sever. Zdroje financování činnosti jsou tři: ze státního rozpočtu MPSV prostřednictvím Magistrátu města Brna pod ÚZ 0172, vlastní prostředky městské části (úhrady od klientů) a dotace ze státního rozpočtu MPSV prostřednictvím Krajského úřadu Jihomoravského kraje, kód Tabulka č. 5: Rozpočet pečovatelské služby v roce 2012 (v tis. Kč) 4351 Pečovatelská služba - výdaje 4359 Odlehčovací služby - výdaje ÚZ 0172 vl. prostředky ÚZ 0172 vl. prostředky Mzdové prostředky vč. odvodů Materiálové výdaje Energie Služby Opravy a udržování Investice 0 0 Celkem Zdroj: vlastní zpracování Z uvedené tabulky tedy vyplývá, že Pečovatelská služba Brno-sever je financována ze tří zdrojů. Podstatnou část tvoří prostředky z Ministerstva práce a sociálních věcí cca 70 %, druhou největší částí jsou vlastní prostředky za poskytované služby vybrané přímo od klientů cca 20 % a třetí část tvoří dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím Krajského úřadu Jihomoravského kraje, u kterého je služba zaregistrována cca 10 %. Za povšimnutí stojí zejména část financování z vlastních prostředků. Tuto tvoří úhrady od klientů, kterým jsou služby poskytovány. Původním záměrem bylo, aby příjmy od uživatelů tvořily větší procento financování služby. Protože maximální výši úhrad za tyto služby stanoví prováděcí právní předpis vyhláška 505/2006 Sb. v platném znění, není v silách poskytovatelů tento záměr naplnit. Zejména od ledna roku 2011, kdy byl příspěvek na péči v I. skupině závislosti snížen z 2000 Kč na 800 Kč, jsme zaznamenali pokles příjmů od uživatelů. Základní činnosti jsou hrazeny přednostně z příspěvku na péči. Přesáhne-li sjednaný rozsah služeb částku příspěvku, hradí se tento rozdíl z příjmů uživatele. Protože senioři všeobecně patří k nízkopříjmové skupině obyvatel, nemají často dostatek prostředků na financování služeb. 40

41 Další překážkou je, že pečovatelská služba nemá ze zákona možnost zjišťovat, jestli má její klient přiznaný příspěvek na péči, a proto dochází v mnoha případech ke skutečnosti, že tato informace zůstane utajena a klient tak nehradí úkony ve výši, v jaké by měl. Kontrolu využití příspěvku na péči má v kompetenci správa sociálního zabezpečení, která schvaluje přiznání tohoto příspěvku. Není tak dostatečně zajištěno využití prostředků ze státního rozpočtu tak, aby se většina vynaložených prostředků vracela zpět do systému, jak bylo v původním záměru schvalování zákona. 3.4 Konkurence v městské části Brno-sever Jak již bylo zmíněno, zavedením příspěvku na péči ve stávající podobě byla dána příjemcům služeb možnost volby poskytovatele sociálních služeb. Mohou tak volit mezi různými typy poskytovatelů jako jsou státní služby, rodinní příslušníci, nestátní organizace a zájmová sdružení. Většina z našich stávajících i potencionálních klientů však dosáhla penze ještě v době, kdy nebyly tyto možnosti rozšířené a mají problém se zorientovat ve škále poskytovatelů, kteří jim nabízejí své služby. Nejen v zájmu těchto občanů sleduje Pečovatelská služba Brno-sever možné konkurenty v oblasti poskytování péče na svěřeném území města Brna. Protože se jedná o oblast nevýdělečnou, nemůžeme hovořit o konkurenčním boji v pravém slova smyslu. Všichni dostupní poskytovatelé by měli být motivováni zejména morálními hledisky vykonávané profese. Není překvapující, že i mezi těmito poskytovateli se najdou výjimky. Jako státní instituce s mnohaletými zkušenostmi považujeme za svou povinnost sledovat chování některých subjektů a v případě zjištění nějakého závadného jednání se pokoušíme o nápravu situace. Jednotliví poskytovatelé se převážně specifikují na jednotlivé služby, zejména na dovoz a zprostředkování stravy. Některé firmy zabývající se veřejným stravováním se také pokoušejí o zprostředkování stravy obtížně pohyblivým spoluobčanům. Nabízejí dovoz předem objednané stravy vlastními vozidly nebo nabízejí odběr stravy v blízkosti bydliště těchto osob. Na Brně-sever se tak můžeme setkat s vozidly firem Šenkyříková, Kocourek, Sanus a Máj. Každá z těchto firem má však určitá omezení. U firmy Šenkyříková zajišťuje rozvoz obědů pouze pan řidič, který zazvoní u příslušného domu a čeká, až si klienti pro 41

42 jídlonosiče sami přijdou. V žádném případě tento způsob dovozu nemůže vyhovovat imobilním osobám. Z mého pohledu však v tomto případě není důležitý pouze obsah činnosti, ale také její forma. Naše pečovatelky musí oproti této konkurenci být oblečeny podle pracovních předpisů, nesmí při rozvozu stravy kouřit a jejich celkový zevnějšek musí odpovídat povaze vykonávané profese. Naše vozidla musí splňovat přísná hygienická kriteria. Další je Jídelna Kocourek, která se pokouší také zprostředkovat dovoz obědů některým občanům. Jejich podmínka je však taková, aby v místě dovozu byli minimálně čtyři klienti. Vzhledem k věku cílové skupiny a jejímu zdravotnímu stavu je splnění této podmínky více než obtížné. Agentura Sanus je občanské sdružení, které vzniklo v roce Je neziskovou organizací, která byla založena za účelem poskytování zdravotní péče a sociální péče pro klienty, kteří se ocitli v nepříznivé zdravotní, či sociální situaci. 16 Tato agentura se více specializuje na komplexní péči o klienty, nemá tudíž takovou kapacitu pro rozvoz obědů, aby mohla uspokojit požadavky více klientů z MČ Brno-sever. Jídelna Máj, která se dlouhá léta zabývá závodním stravováním v samém centru Brna má v poslední době (cca pět let) nové provozovatele. Tito se snaží o vylepšení nevalné pověsti této vývařovny mezi občany městské části Brno-sever. Napadlo je zřídit kontaktní místo pro odběr obědů na sídlišti Lesná, kam by si mohli občané z blízkého okolí docházet. Za povšimnutí stojí fakt, že Pečovatelská služba Brno-sever odebírá pro svůj rozvoz stravy polovinu z dodávaných obědů právě v této jídelně. Dle mého názoru by bylo pro všechny zúčastněné strany lepší ponechat dovoz obědů na zavedené Pečovatelské službě a své úsilí do odvětví orientovat na zkvalitnění dodávané stravy, zejména výběrem prvotních surovin. Setkáváme se i organizacemi poskytujícími péči v domácnostech jako je družstvo Aksta, občanské sdružení Hewer, aj. Většina těchto institucí se orientuje na poskytování služeb v době, kdy není k dispozici úplná nabídka od naší pečovatelské služby, tedy v odpoledních a večerních hodinách a o víkendech a svátcích. Ceny za takto poskytované úkony jsou ve většině případů vyšší a kapacita těchto institucí omezená. 16 Dostupné na WWW<http://sanusbrno.com/rubrika/sanus-brno-o-s/ 42

43 Z uvedených skutečností vyplývá jednoznačně, že v rozsahu a kapacitě poskytovaných služeb nemá Pečovatelská služba Brno-sever na svěřeném území žádnou konkurenci. V komplexnosti poskytované péče může PS Brno-sever konkurovat jenom občanské sdružení Sanus. 3.5 Anketa mezi příjemci Pečovatelské služby Brno-sever Metodou řízených rozhovorů jsem prováděla výzkum mezi skutečnými příjemci Pečovatelské služby Brno-sever. Cílem bylo za prvé zhodnocení spokojenosti klientů s poskytovanými službami v poměru cena a kvalita, a za druhé zjistit povědomí klientů o možnostech v pečovatelských službách. Dotazovala jsem se zejména na: a) spokojenost příjemců s poskytovanými službami b) vliv ceny pečovatelských a odlehčovacích služeb na jejich pořízení c) povědomí o jiných možnostech zajištění komplexní péče o vlastní osobu d) jak by stávající klienti řešili skutečnost, že by ani s pomocí PS Brno-sever nezvládali setrvat ve svém dosavadním prostředí Rozdělení dotazovaných klientů Příjemce Pečovatelské služby Brno-sever jsem rozdělila do čtyř skupin. První skupinu tvoří víceméně soběstační příjemci jedné či dvou služeb, nejčastěji se jedná o dovoz obědů a služby hygienického střediska. Těchto klientů má PS Brno-sever nejvíce cca 700, jelikož jí to umožňuje kapacita vozového parku a hygienického střediska. Z těchto příjemců bylo dotazováno asi 100 osob a z jejich odpovědí jsem vyvodila následující závěry: a) většina příjemců je se stávajícími službami spokojena; vždycky je co zlepšovat b) ceny považuje za přiměřené s výhradou ke kvalitě stravy c) dotazovaní příjemci by se poradili s rodinou nebo s pečovatelkou d) obdobná odpověď jako v bodě c). (Většina těchto klientů nepociťuje za důležité se touto situací nyní zabývat.) Druhá, méně početná skupina jsou příjemci terénních služeb ve smyslu pomoci péče o vlastní osobu, hygienu a domácnost. U těchto klientů jsou podávány léky, prováděny jednoduché ošetřovatelské úkony, dováženy obědy, nákupy a vyřizovány nejnutnější 43

44 pochůzky. Jedná se o poskytování služeb u přibližně 150 občanů městské části Brnosever. V této skupině většina dotazovaných příjemců v bodě: a) je spokojena b) ve většině případů považuje ceny za vysoké, ale péči potřebuje c) má již povědomí o ostatních poskytovatelích větší, protože většinou se snaží najít co nejvíce vyhovující řešení své situace d) jako velmi alarmující se ukazuje hodnocení tohoto bodu i v tomto případě má většina příjemců tendenci tuto skutečnost podceňovat a bagatelizovat, často se mylně spoléhají na rodinné příslušníky, někteří si ani neuvědomují dopady takovéto situace. Z dotazovaných klientů má podanou žádost do Domova pro seniory pouze 10%, ostatní věří že to nějak dopadne, cca 1% dotazovaných nechce o Domově pro seniory ani slyšet. Třetí skupina je asi desetičlenná, tvoří ji nejkomplexněji opečovávaní klienti naší služby. U těchto klientů poskytujeme téměř nepřetržitou péči, doplněnou ostatními poskytovateli, kteří zajišťují péči v odpoledních hodinách a o víkendech. Náklady na péči v domácnosti těchto klientů jsou vysoké a klienti platí vysoké částky za poskytované služby nám i ostatním poskytovatelům. Často ani nejvyšší příspěvek na zajištění takové péče klientovi nestačí. Ve všech bodech ankety byla naše služba hodnocena převážně kladně, co se týče posledního bodu, mají všichni tito klienti o Domov pro seniory požádáno nebo celodenní péči zajišťují mimo jiné také rodinní příslušníci. Čtvrtou skupinu tvoří klienti Odlehčovacích služeb. Většinou se jedná o krátkodobé pobyty, nepřesahující dobu tří měsíců, jak vyplývá z filozofie těchto služeb. Nezřídka však dojde k situaci, že Odlehčovací služby suplují problematiku umístění příjemců v zařízeních s trvalým pobytem. Dotazovaní příjemci odpovídali v bodě a) spokojeni b) nejčastější odpověď byla taková, že jinou možnost prostě nemají Body c) a d) byly v tomto okruhu příjemců posuzovány spíše zpětně a ve většině případů je závěr takový, že došlo k jejich podcenění. 44

45 3.5.2 Vyhodnocení cílů dotazování Cíle dotazování byly naplněny takto: 1. zhodnocení spokojenosti klientů s poskytovanými službami v poměru cena a kvalita - většina těchto dotazů byla zodpovězena kladně. Příjemci často chválili náš personál za jeho profesionální a přitom lidský přístup. 2. zjistit povědomí klientů o možnostech v pečovatelských službách. - zde je hodnocení výsledků výzkumu méně optimistické. Nadále přetrvává skutečnost, že mezi příjemci je nedostatečná informovanost o možnostech poskytování služeb tak, aby byly zajištěny základní potřeby obyvatel. 3.6 Shrnutí poznatků o poskytování služeb na území Brno-sever V městské části Brno-sever žije mnoho zájemců o poskytování sociálních služeb. Výstavbou sídliště Lesná v šedesátých letech 20. století se do této oblasti nastěhovalo velké množství obyvatel. Po uplynulých padesáti letech se z většiny těchto obyvatel stávají potenciální klienti naší Pečovatelské služby. Naším hlavním zájmem je uspokojit co nejvíce klientů s maximální úsporou nákladů na provoz. V tomto smyslu navrhuje Průša a kol. 17 jako prioritní uskutečnit především tato opatření: změnit systém výplaty příspěvku na péči tak, aby byl příjemcům v I. a II. stupni závislosti vyplácen formou poskytování pečovatelských služeb, kterým by tato péče byla proplácena příslušným obecním úřadem, zavést evidenci osob rodinných příslušníků, kteří zabezpečují péči o své blízké ve vlastní domácnosti a zvýšit tak kontrolu takto poskytované péče zrušit cenovou regulaci výše úhrad za jednotlivé úkony pečovatelské služby ze strany státu, tím zrušit závislost poskytovatele služby na poskytnutí dotace ze státního rozpočtu, stanovení výše úhrad převést přímo do kompetence poskytovatele služby, případně jeho zřizovatele. K rozvoji pečovatelské služby i k posílení role obcí při jejich poskytování by rovněž přispělo větší zapojení příslušných obecních úřadů do systému plánování sociálních služeb. V tomto smyslu jde zejména o to, aby: 17 Průša, L. a kol., Poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Praha: VÚPSV, ISBN

46 jednotlivé obce a města usilovala v rámci své koncepce bytové politiky o pozornost ve výstavbě malometrážních a bezbariérových bytů, v nichž by seniorům a zdravotně postiženým občanům mohly být efektivně poskytovány terénní sociální služby tak, aby došlo k oddálení potřeby poskytování péče v pobytových zařízeních, při stanovení nájmu v obecních bytech brát ohled na seniory a zdravotně postižené osoby, aby nevznikal tlak na opouštění těchto bytů směrem do pobytových zařízení při kolaudování důsledně dbát dodržování bezbariérovosti všech obchodů, kulturních zařízení a dalších objektů poskytujících veřejné služby, mapování dopravní obslužnosti, tak aby vyhovovala cílovým skupinám osob a nedocházelo tak k jejich sociálnímu vyloučení (v nejširším smyslu slova) v důsledku její nedostatečné úrovně. 18 Zamysleme se nad těmito opatřeními. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že jedinou předností zavedení příspěvku na péči je možnost volby mezi jednotlivými poskytovateli. K tomu, aby mohli smysluplně volit, však stávající klienti nemají ani možnosti ani potřebné informace. Přiznání příspěvku na péči závisí na posouzení stavu příjemce podle stanovených kriterií jedinou sociální pracovnicí, což může být nespravedlivé. Stanovená kriteria (popsaná v teoretické části práce) může každý sociální pracovník vyhodnotit jinak. Vzniká tu i prostor pro korupční chování. Přiznání příspěvku na péči je často zdlouhavé, nepřehledné a spojené s velkými administrativními náklady. Z vlastní zkušenosti vím, že žadatel čeká na přiznání příspěvku i více než jeden rok. I když je příspěvek vyplacen zpětně od podání žádosti, neřeší tato dávka momentální sociální situaci žadatele. Další komplikace nastávají při hospitalizaci příjemce příspěvku. Je nutné neustále sledovat a vyhodnocovat nárok na tuto dávku. Soudím, že zrušení příspěvku a poskytnutí sociálních služeb potřebným zdarma nebo za symbolickou cenu, tak jak tomu bylo dříve, by mohlo znamenat úsporu nákladů, zejména těch administrativních. V souvislosti s tímto opatřením by bylo nutné na úrovni obecních úřadů (městských částí) zajistit a sledovat potřebné spektrum sociálních služeb, které by mohly být dotovány 18 Kolektiv autorů, Pečovatelská služba v České republice. Vyd. 1. Tábor: APSS ČR, s. ISBN

47 z uspořených prostředků na nedokonalé a nedostatečně kontrolované poskytování příspěvku na péči. Podle mého názoru by bylo vhodnější celou koncepci péče o sociálně potřebné postavit obráceně, tzv. odspoda nahoru. Na základě informací o svých obyvatelích by měl mít místní úřad tu nejlepší schopnost určit, jaké služby jsou na jeho území požadovány, měl by mít o možných i nestátních poskytovatelích služeb náležitý přehled a prostřednictvím tohoto úřadu by měly být přidělovány veškeré dotace na jejich provoz. Pro pečující rodinné příslušníky by naopak na Úřadech práce mohl být obnoven systém péče o osobu blízkou, což by mohlo také přispět k řešení problematiky v oblasti nezaměstnanosti. Při současném způsobu vyplácení příspěvku na péči často dochází ke zneužívání situace jak stranou pečující tak i pečovanou. Cenová deregulace služeb by na druhé straně umožnila zůstat na trhu i dražším nestátním poskytovatelům, kteří by mohli poskytovat potřebné služby movitějším klientům nebo vhodně doplnit naše státní zařízení v nepřetržité péči. Pozornost nově vznikajících poskytovatelů by měla být zaměřena hlavě na pobytové služby, krátkodobé i dlouhodobé. Těchto míst je stále nedostatek. 47

48 Závěr Cílem práce jako celku bylo zhodnodit současnou situaci na trhu sociálních služeb v městské části Brno-sever a navrhnout možná řešení na zlepšení efektivnosti v této oblasti, a to na základě diskuze teoretických pramenů, vlastních zkušeností a analýzy poptávky po sociálních službách v městské části Brno-sever. Ve shrnutí třetí kapitoly jsem navrhla jako možné řešení zrušení příspěvku na péči v prvním a druhém stupni. Dle mého názoru jsou zejména tyto prostředky přidělovány nespravedlivě a využívány neefektivně. Za podstatnou chybu už na začátku považuji to, že byli senioři zařazeni do stejného systému příspěvků jako lidé zdravotně znevýhodnění. Senioři jsou skupinou specifickou a v mnohém odlišnou. Většina seniorů sice dříve nebo později splňuje předepsaná kritéria pro přidělení těchto prostředků, ne všichni tito lidé však zmíněnou dávku potřebují. Kvůli nedostatečné kontrole, která je na území tak velkého města jako je Brno prakticky nemožná nebo by byla velmi drahá a tudíž neefektivní, dochází velmi často ke zneužití těchto prostředků. Na druhé straně někteří potřební senioři o této dávce nevědí. Tyto prostředky by se prostřednictvím rozpočtu místních úřadů dostávaly ke konkrétním poskytovatelům, kteří by tak své služby mohli poskytovat zdarma vyjma stravného a fakultativních úkonů. Tím by se opět snížily náklady spojené s vybíráním úhrad a vymáháním nedoplatků. Klientům by odpadly náklady spojené s placením složenek nebo převodem prostředků. S více prostředky na provoz by bylo možné například stávající Pečovatelskou službu Brno-sever převést na nepřetržitý provoz, zvýšit počet zaměstnanců v přímé obslužné péči při zachování počtu vedoucích pracovníků, rozšířit odlehčovací služby a služby hygienického střediska. Realizace všech výše uvedených opatření ve svém komplexu přispěje k potřebnému rozvoji pečovatelské služby. Tomuto trendu by bylo tedy žádoucí přizpůsobit zákon o sociálních službách tak, aby umožnil maximální využití dostupných zdrojů k zajišťování co nejširšího okruhu služeb pro co nejvíce potřebných klientů, a to zejména s ohledem na nastupující generace seniorů, kteří již budou pocházet z velmi odlišných sociálních poměrů. Na straně jedné se může objevit velká kupní síla dobře zaopatřených seniorů s maximálními požadavky na 48

49 kvalitu poskytované péče a na straně druhé sociálně slabá část populace. To, že se nůžky mezi finančně dobře a špatně zaopatřenými občany rozevírají, můžeme pozorovat již nyní. Je tedy zapotřebí upravit nakládání s veřejnými prostředky takovým způsobem, aby nedocházelo k jejich zneužívání. To se týká zejména příspěvku na péči v oblasti seniorské péče. Je nutné zvažovat všechna hlediska poskytování a využívání služeb tak, aby společnost efektivně vynakládala zdroje na zajištění těchto služeb. Nezbytnost poskytování těchto služeb dokazuje stále se zvyšující zájem o tyto služby. S využitím odborné literatury a vlastních zkušeností jsem se na stránkách své bakalářské práce pokusila přiblížit Pečovatelskou službu a její poskytování ze všech hledisek a problematik, kterými se dotýká sociální oblasti a v závěru navrhnout opatření, která by mohla zjednodušit způsob poskytování sociálních služeb. V budoucnu by bylo možné základy této bakalářské práce rozšířit na práci diplomovou, ve které by bylo možné prozkoumat danou problematiku podrobněji, s využitím složitějších metod zkoumání. 49

50 Seznam použité literatury a zdrojů Pečovatelská služba v České republice. Edited by Kolektiv autorů. Vyd. 1. Tábor: APSS ČR, s. ISBN Ekonomie sociálních služeb. Edited by Ladislav Průša. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, s. ISBN Poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Edited by Ladislav Průša. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, s., ISBN Hospodářská politika DSO. Edited by Antonín Slaný, Aleš Franc. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN Sociální politika, s Přístupy k hodnocení efektivnosti sociálních služeb v národním hospodářství: syntéza teoretických východisek a konceptů. Edited by Jan Mertl. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, s. ISBN Sociální politika. Edited by Vojtěch Krebs. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika s. ISBN Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Edited by Oldřich Matoušek. Vyd 1. Praha: Portál, s. ISBN Adresář organizací působících v městě Brně. Edited by M. Galko - R. Janík. Vyd. 4. Magistrát města Brna, s Portál MPSV [databáze online]. Dostupné na WWW Portál občanského sdružení - Demografické informační centrum [databáze online]. ISSN Grafy i tabulky vycházejí z datové základny ČSÚ. Dostupné na WWW: Sanus Brno [databáze online]. Dostupné na WWW<http://sanusbrno.com/rubrika/sanusbrno-o-s/ Související právní předpisy Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře Vyhláška č. 505/2006 Sb. prováděcí předpis Zákon č. 365/2011 Sb. zákoník práce 50

51 Seznam příloh Příloha č. 1 Standardy kvality dle 99 zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách Příloha č. 2 Přehled nestátních organizací působících v městě Brně Příloha č. 3 - Přehled jednotlivých služeb z hlediska kapacity Příloha č. 4 Veřejný závazek Příloha č. 5 Žádost o poskytování pečovatelské služby Příloha č. 6 Žádost o poskytování odlehčovací služby Příloha č. 7 Základní informace vnitřní pravidla pečovatelské služby Příloha č. 8 Vnitřní pravidla odlehčovací služby Příloha č. 9 Souhlas se zpracováním osobních údajů Příloha č. 10 Ceník služeb PS Příloha č. 11 Ceník služeb OS 51

52 Příloha č. 1 Standardy kvality dle 99 zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách (příloha č. 2 vyhlášky 505/2006 Sb.) 1. Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb 2. Ochrana práv osob 3. Jednání se zájemcem o sociální službu 4. Smlouva o poskytování sociální služby 5. Individuální plánování průběhu sociální služby 6. Dokumentace o poskytování sociální služby 7. Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby 8. Návaznost poskytované sociální služby na další dostupné zdroje 9. Personální a organizační zajištění sociální služby 10. Profesní rozvoj zaměstnanců 11. Místní a časová dostupnost poskytované sociální služby 12. Informovanost o poskytované sociální službě 13. Prostředí a podmínky 14. Nouzové a havarijní situace 15. Zvyšování kvality sociální služby

53 Příloha č. 2 Přehled nestátních organizací působících v městě Brně Betanie křesťanská pomoc Joštova 7, Brno 40, 49 Betanie křesťanská pomoc Nerudova 7, Brno 40 Brigancia, o.s. Bartákova 9, Brno 40 Centrum pro rodinu a sociální péči Josefská 1, Brno 66 Concordia Bonum Brno, o.s. Táborská 684/190, Brno 49 Diecézní charita Brno Žižkova 3, Brno 40, 44, 49 Diakonie Českobratrské církve evangelické Hrnčířská 27, Brno 40, 45 Domov pro seniory Foltýnova Foltýnova 21, Brno 49 Domov pro seniory Kociánka Kociánka 1/8, Brno 49, 50 Domov pro seniory Koniklecová Koniklecová 442/1, Brno 49 Domov pro seniory Kosmonautů Kosmonoutů 548/21 Brno 49, 50 Domov pro seniory Mikuláškovo nám. Mikuláškovo nám. 706/20, Brno 49, 50 Domov pro seniory Nopova Nopova 128/96, Brno 50 Domov pro seniory Okružní Okružní 832/29, Brno 49 Domov pro seniory Podpěrova Podpěrova 501/14, Brno 49, 45 Domov pro seniory Věstonická Věstonická 1, Brno 49, 50 Domov pro seniory Vychodilova Vychodilova 3077/20, Brno 49, 45 Gabriela o.s. Hospic sv. Alžběty Kamenná 36, Brno 37, 44 Maltézská pomoc, o.p.s. Bratislavská 183/1, Brno 66 Naděje o.s. Ptašínského 13, Brno 49, 46, 40 Nazaria o.p.s. Kubelíkova 19, Brno 40 O.s. Nit Ariadnina M. Kudeříkové 2, Brno Neregistrovaná služba Rada seniorů České republiky, o.s. Malinovského nám. 603/4 37 Sanus Brno, o.s. Kotlářská 51, Brno 40, 44 Židovská obec Brno Tř.kpt.Jaroše 3, Brno 40

54 Příloha č. 3 - Přehled jednotlivých služeb z hlediska kapacity 19 Název služby Služba Kapacita Pečovatelská služba Brno Bystrc Odlehčovací služby 10 lůžek Pečovatelská služba 860 klientů za rok Pečovatelská služba Brno Královo Pole Pečovatelská služba 1000 klientů za rok Dům na půli cesty 14 klientek Denní stacionář 10 klientů/denně Odlehčovací služby 15 lůžek Pečovatelská služba Brno-sever Pečovatelská služba 1080 klientů za rok Odlehčovací služby 15 lůžek Pečovatelská služba Brno střed Pečovatelská služba 900 klientů za rok Centrum denních služeb 10 klientů/denně Pečovatelská služba Brno Žabovřesky Pečovatelská služba 1250 uživatelů za rok Centrum denních služeb 85 uživatelů denně Pečovatelská služba Brno Židenice Odlehčovací služby 15 lůžek Název služby Služba Kapacita Betanie křesťanská pomoc Dům Pečovatelská služba Dle možností zaměstnanců důstojného stáří Domov pro seniory 70 lůžek Zdravotní péče (domácí i v zařízení Domova pro seniory) Dle možností zaměstnanců 70 seniorů Betanie křesťanská pomoc 24 hodin denně pečovatelská služba Dle možností zaměstnanců Pečovatelská a ošetřovatelská služba a domácí zdravotní péče Brigancia, o.s. Pečovatelská služba 22 uživatelů Centrum pro rodinu a sociální péči Sociálně aktivizační služby pro seniory dle typu programu Kabinet seniorů 80 Concordia Bonum Brno, o.s. Domov pro seniory 39 klientů Diecézní charita Brno Charitní pečovatelská služba, 95 uživatelů/den Žižkova Denní a přechodný pobyt, Strnadova 15 lůžek Cca 100 klientů/rok Domov pokojného stáří (domov pro 43 klientů - lůžek seniory), Kamenná Diakonie Českobratrské církve evangelické Pečovatelská služba, Hrnčířská 4,75 úvazku na pozici pečovatel/ka Centrum denních služeb, Hrnčířská 8 klientů denně Kontaktní místo České Neurčeno alzheimerovské společnosti ČALS, Hrnčířská* Domov pro seniory Foltýnova Domov pro seniory 213 lůžek Domov pro seniory Kociánka Domov pro seniory 283 lůžek Kociánka lůžek Štefánikova Domov se zvláštním režimem 48 lůžek Domov pro seniory Koniklecová Domov pro seniory 70 lůžek Domov pro seniory Kosmonautů Domov pro seniory 41 uživatelů Domov se zvláštním režimem 78 uživatelů 19 Galko, M., Janík, R., Adresář organizací působících v městě Brně.Vyd. 4. Magistrát města Brna, s.

55 Domov pro seniory Mikuláškovo nám. Domov pro seniory 90 uživatelů Domov se zvláštním režimem 30 uživatelů Domov pro seniory Nopova Domov se zvláštním režimem 225 uživatelů Domov pro seniory Okružní Domov pro seniory 66 uživatelů Centrum denních služeb 10 uživatelů/den Domov pro seniory Podpěrova Domov pro seniory 70 klientů Centrum denních služeb 120 klientů Domov pro seniory Věstonická Domov pro seniory 204 lůžek Domov pro seniory Vychodilova Domov pro seniory, Vychodilova 82 klientů Domov pro seniory, Tábor 48 klientů Centrum denních služeb, 250 klientů Vychodilova Gabriela o.s. Hospic sv. Alžběty Kamenná 36 Odborné sociální poradenství 940 intervencí za rok 490 uživatelů za rok Lůžkový Hospic sv. Alžběty* 16 lůžek Domácí hospic* 80 pacientů za rok Maltézská pomoc, o.p.s. Sociálně aktivizační služby pro 20 osob seniory Dopisování s vězni* neurčeno Nestátní zdravotnické zařízení* První pomoc na hromadných akcích vykonávaná dobrovolníky Naděje, o.s. Domov pro seniory, Ptašínského 26 lůžek Domov pro seniory, Arménská 27 lůžek Domov pro seniory, Hapalova 31 lůžek Domov se zvláštním režimem, 30 lůžek Velkopavlovická Denní stacionář, Ptašínského 10 klientů/den Denní stacionář, Arménská 10 klientů/den Denní stacionář, Hapalova 15 klientů/den Denní stacionář, Velkopavlovická 10 klientů/den Naděje, o.s. Pečovatelská služba, Arménská 255 klientů ročně Půjčovna zdravotních a neomezeno rehabilitačních pomůcek, Arménská* Hygienické středisko, Arménská* 20 klientů týdně Nazaria o.p.s. Pečovatelská služba 25 klientů O.s. Nit Ariadnina* Centrum komplexních služeb pro 8 lůžek pro seniory rodinu Rada seniorů České republiky, o.s. Odborné sociální poradenství 80 dotazů týdně Sanus Brno, o.s. Pečovatelská služba 288 klientů Odlehčovací služby 25 klientů v domácím prostředí 2 lůžka Židovská obec Brno Pečovatelská služba 25 osob * služby neregistrované dle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách

56 Příloha č. 4 Veřejný závazek

57 Příloha č. 5 Žádost o poskytování pečovatelské služby

58 Příloha č. 6 Žádost o poskytování odlehčovacích služeb

59 Příloha č. 7 Základní informace vnitřní pravidla pečovatelské služby

Vzorová smlouva o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče

Vzorová smlouva o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče Vzorová smlouva o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče (asistentem sociální péče může být osoba z Vašeho okolí, která nevykonává péči jako podnikatel a není Vaší osobou blízkou tzn. nejedná

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

Ze zákona o příspěvku PŘÍSPĚVEK NA PÉČI Komu je příspěvek na péči určený Příspěvek na péči náleží těm lidem, kteří jsou především z důvodu

Ze zákona o příspěvku PŘÍSPĚVEK NA PÉČI Komu je příspěvek na péči určený Příspěvek na péči náleží těm lidem, kteří jsou především z důvodu Ze zákona o příspěvku PŘÍSPĚVEK NA PÉČI Komu je příspěvek na péči určený Příspěvek na péči náleží těm lidem, kteří jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby, a

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

SLEZSKÁ DIAKONIE Středisko BETANIA Komorní Lhotka Domov pro seniory

SLEZSKÁ DIAKONIE Středisko BETANIA Komorní Lhotka Domov pro seniory Žádost o přijetí do zařízení Slezské diakonie BETANIA, Komorní Lhotka, domov pro seniory Komorní Lhotka č. 151, PSČ 739 53 Hnojník Tel. 558 694 267, e-mail: betania@slezskadiakonie.cz Datum podání žádosti.

Více

Žádost o poskytnutí sociální služby

Žádost o poskytnutí sociální služby Žádost o poskytnutí sociální služby Domov Maják, o.p.s., domov se zvláštním režimem Brodská 140, 261 01 Příbram IČO 242 55 874 + 420 734 899 025 (výkonný ředitel) + 420 733 588 982 (soc. pracovnice) info@domov-majak.cz

Více

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje

Více

DPS Žlutice, p. o. Pod Strání 467, 364 52 Žlutice. Výroční zpráva DPS Žlutice, p.o. za rok 2012

DPS Žlutice, p. o. Pod Strání 467, 364 52 Žlutice. Výroční zpráva DPS Žlutice, p.o. za rok 2012 DPS Žlutice, p. o. Tel.: 353 393 269 Pod Strání 467, 364 52 Žlutice e-mail: dpszlutice@seznam.cz IČ 70891079 Výroční zpráva DPS Žlutice, p.o. za rok 2012 1 Obsah 1. Kontakty...3 2. Historie...3 3. Kapacita

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Oblastní charita Strakonice

Oblastní charita Strakonice www.charita-strakonice.cz Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice (dále OCH) je samostatnou organizační jednotkou církve s vlastní právní subjektivitou. OCH je profesionálním registrovaným

Více

Informace. Příspěvek na péči

Informace. Příspěvek na péči Informace Příspěvek na péči Příspěvek na péči Žádost O příspěvek na péči mohou žádat lidé se zdravotním postižením, kteří potřebují pomoc jiné osoby při zvládání základních životních funkcí. Žádost se

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM

Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM 1. Zájem o poskytování sociální služby (zakroužkujte): Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem 1 2. Zájemce o službu Jméno a příjmení:...

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová

Více

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

SKUPINA ÚKONŮ / JEDNOTLIVÉ ÚKONY 1. Pomoc při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu

SKUPINA ÚKONŮ / JEDNOTLIVÉ ÚKONY 1. Pomoc při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu Charitní pečovatelská služba Kelč Kelč 262 tel.: 571 641 018 777 746 341 e-mail: iveta.minarova@valmez.charita.cz Jedním z mnoha zařízení Charity Valašské Meziříčí je Charitní pečovatelská služba Kelč.

Více

Domov pro seniory Jevišovice, příspěvková organizace

Domov pro seniory Jevišovice, příspěvková organizace Domov pro seniory Jevišovice, příspěvková organizace Domov je držitelem certifikátu Vážka udělovaným Českou alzheimerovskou společností V Ý R O Č N Í Z P R Á V A Rok 2013 Název organizace: Domov pro seniory

Více

ŽÁDOST O PŘIJETÍ do Domova pro seniory Sokolnice, příspěvková organizace. se sídlem Zámecká 57, 664 52 Sokolnice

ŽÁDOST O PŘIJETÍ do Domova pro seniory Sokolnice, příspěvková organizace. se sídlem Zámecká 57, 664 52 Sokolnice Datum podání žádosti ŽÁDOST O PŘIJETÍ do Domova pro seniory Sokolnice, příspěvková organizace se sídlem Zámecká 57, 664 52 Sokolnice Jméno a příjmení: Titul: Datum narození: Státní příslušnost: ) Místo

Více

Jak zefektivnit systém financování sociálních služeb? How to streamline the system of financing social services?

Jak zefektivnit systém financování sociálních služeb? How to streamline the system of financing social services? Jak zefektivnit systém financování sociálních služeb? How to streamline the system of financing social services? Ladislav Průša Abstrakt Cílem předloženého příspěvku je navrhnout systém opatření ke zvýšení

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Adresa Právní forma IČ Zřizovatel Geriatrické centrum Turkova čp. 785 Týniště nad Orlicí 517 21 /adresa Geriatrického centra je shodná s místem poskytování služeb / Příspěvková organizace

Více

PEČOVATELSKÁ SLUŽBA VARNSDORF. Sídlo: Lesní 2970, 407 47 Varnsdorf, Telefon: 412 371 466

PEČOVATELSKÁ SLUŽBA VARNSDORF. Sídlo: Lesní 2970, 407 47 Varnsdorf, Telefon: 412 371 466 PEČOVATELSKÁ SLUŽBA VARNSDORF Sídlo: Lesní 2970, 407 47 Varnsdorf, Telefon: 412 371 466 Zřizovatelem pečovatelské služby je Město Varnsdorf. Pečovatelská služba je poskytovaná v souladu se zákonem č. 108/2006

Více

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání...

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Organizační řád pečovatelské služby

Organizační řád pečovatelské služby Město Šenov Radniční náměstí 300, 739 34 Šenov pečovatelská služba Organizační řád pečovatelské služby I. Základní ustanovení veřejný závazek I.1 Úvod Poskytovatelem pečovatelské služby je Město Šenov,

Více

KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA

KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA 1. Co je invalidní důchod, kdo, kdy a kde o něj může žádat Invalidní důchod (ID) je jedním z důchodů poskytovaných státem z důchodového pojištění

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Veřejný závazek. Odlehčovací služba

Veřejný závazek. Odlehčovací služba Účinnost od: 23.7.2015 Strana / Počet stran: 1/5 Verze číslo: 4 Garant: Ryjáčková Romana Vedoucí služby Ověřovatel: Bc. Ludmila Lacinová Schvalovatel: Správce dokumentace Mgr. Eva Šulcová Představitel

Více

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ Sociální reformy VÝPLATA DÁVEK Od 1. ledna 2012 dojde v rámci celkové sociální reformy k podstatným změnám v oblasti dávek: - pro osoby zdravotně postižené, - pro osoby, které jsou příjemci příspěvku na

Více

Městský úřad Strakonice

Městský úřad Strakonice Městský úřad Strakonice Odbor sociální Velké náměstí 2, 386 21 Strakonice pracoviště: Smetanova 533, Strakonice Žádost o přidělení bytu v domě s pečovatelskou službou Jméno a příjmení Datum narození..

Více

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích konference pořádaná pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Praha, 17. 4. 2015 Filozofie změny:

Více

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Příloha č. 1 Poskytovatel : Městská část Praha 20 Úřad městské části Jívanská 647/10 193 21 Praha 9 Druh sociální služby (dle zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ) : 40 pečovatelská služba POPIS

Více

Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín

Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉ AKCE VE MĚSTĚ DĚČÍNĚ VYUŽITÍ A KVALITA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA DĚČÍNA (listopad 2004) Zpráva Vypracoval:

Více

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR 3 základní druhy sociálních služeb v ČR Služby sociální péče Sociální prevence Sociální poradenství

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009. Sídlo: Krajíčkova 361/13, 674 01 Třebíč IČ: 27668240 Číslo účtu: 201039438/0300 www.domacipomoc-diana.cz

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009. Sídlo: Krajíčkova 361/13, 674 01 Třebíč IČ: 27668240 Číslo účtu: 201039438/0300 www.domacipomoc-diana.cz VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 DIANA TŘEBÍČ, obecně prospěšná společnost Sídlo: Krajíčkova 361/13, 674 01 Třebíč IČ: 27668240 Číslo účtu: 201039438/0300 www.domacipomoc-diana.cz Informační kancelář: Poliklinika Vltavínská,

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

Výroční zpráva. o činnosti. Pečovatelské služby Chropyně, organizační složky Města Chropyně PEČOVATELSKÁ SLUŽBA MĚSTA CHROPYNĚ

Výroční zpráva. o činnosti. Pečovatelské služby Chropyně, organizační složky Města Chropyně PEČOVATELSKÁ SLUŽBA MĚSTA CHROPYNĚ Výroční zpráva PEČOVATELSKÁ SLUŽBA MĚSTA CHROPYNĚ o činnosti Pečovatelské služby Chropyně, organizační složky Města Chropyně za rok 2008 1 OBSAH Výroční zpráva titulní list..1 OBSAH.2 1. Personální obsazení

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE PRO ZÁJEMCE O PEČOVATELSKOU SLUŽBU

ZÁKLADNÍ INFORMACE PRO ZÁJEMCE O PEČOVATELSKOU SLUŽBU ZÁKLADNÍ INFORMACE PRO ZÁJEMCE O PEČOVATELSKOU SLUŽBU Pečovatelská služba MČ Praha 20 je terénní sociální služba, poskytovaná dle 40 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, osobám, které mají sníženou

Více

ŽÁDOST o poskytnutí pečovatelské služby

ŽÁDOST o poskytnutí pečovatelské služby Odbor sociálních služeb Městského úřadu Vysoké Mýto Litomyšlská 50, 566 01 Vysoké Mýto tel: 465 424 306, 465 423 705, 777 755 276 ŽÁDOST o poskytnutí pečovatelské služby Jméno a příjmení žadatele: Trvalé

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Smlouva o poskytnutí sociální služby pečovatelská služba

Smlouva o poskytnutí sociální služby pečovatelská služba DOMOV PRO SENIORY A DŮM S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU MARIÁNSKÉ LÁZNĚ příspěvková organizace uzavřená mezi Smlouva o poskytnutí sociální služby pečovatelská služba č. v souladu se zák. č. 108/2006 Sb. o sociálních

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

ZÁKON O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

ZÁKON O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ZÁKON O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Od 1. ledna 2007 nabývá účinnosti zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který změní celý systém sociálních služeb. Doposud byly sociální služby upraveny zastaralou legislativou

Více

Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Základní informace

Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Základní informace Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK I. Základní informace Název: Domov důchodců Humburky Druh poskytované sociální služby: Domov pro seniory Adresa: Humburky

Více

5) Ošetřujícím lékařem, který vydává potřebné posouzení o zvládání základních životních

5) Ošetřujícím lékařem, který vydává potřebné posouzení o zvládání základních životních 1 Postup jak získat příspěvek na péči pro duševně nemocného (dále DN) podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále Zákon) a vyhlášky č. 505/2006 Sb.,(dále Vyhláška) s platností od 1.1.2012 Odkaz

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

POSLÁNÍ A CÍLE POMOC V PRAVÝ ČAS. Vážení přátelé, kamarádi a příznivci.

POSLÁNÍ A CÍLE POMOC V PRAVÝ ČAS. Vážení přátelé, kamarádi a příznivci. Výroční zpráva 2012 Vážení přátelé, kamarádi a příznivci. Rok dvoutisící dvanáctý byl pro nás rokem zrodu. Zrození mnohdy předchází hlubší uvažování nad tím, jak nově zrozený bude svou existenci prožívat

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

Vnitřní pravidla. Pečovatelské služby

Vnitřní pravidla. Pečovatelské služby Městský ústav sociálních služeb v Klatovech, příspěvková organizace vydává Vnitřní pravidla Pečovatelské služby v Klatovech, Balbínova 59/I Článek 1 Vnitřní pravidla obsahují zásady pro zajištění poskytované

Více

Smlouva o poskytování pečovatelské služby č. Domov na Kalvárii s.r.o.

Smlouva o poskytování pečovatelské služby č. Domov na Kalvárii s.r.o. Smlouva o poskytování pečovatelské služby č. Domov na Kalvárii s.r.o. /201 POSKYTOVATEL: Domov na Kalvárii s.r.o. Hlavní sídlo: Jaroměřice 271, 569 44 Jaroměřice IČO: 28774604 Zastoupený: - Břehovská Světla

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Zpráva o hospodaření v roce 2011

Zpráva o hospodaření v roce 2011 Sociální služby města Moravská Třebová Svitavská 8, 571 01 Moravská Třebová Zpráva o hospodaření v roce 2011 Zpracoval: Mgr. Milan Janoušek Základní informace: Příspěvková organizace Sociální služby města

Více

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI VYHLÁŠKA č. 505/2006 Sb. ze d 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustvení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí ství podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o

Více

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13.

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13. Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum Ladislav P r ů š a Praha, 13. ledna 2015 představení VÚPSV, v.v.i. první výzkumné pracoviště v resortu

Více

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 Obsah Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 ČÁST I. Podmínky poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči.... 13 1. Příspěvek na péči... 14 1.1

Více

Základní informace pro zájemce

Základní informace pro zájemce Základní informace pro zájemce Kontakt: Hejnická 538, Praha 9 - Střížkov Vedoucí koordinátor pečovatelské služby: Mgr. Vendula Starostová Tel: 286 019 667 starostova@ssspraha9.cz Koordinátorka pečovatelské

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní

Více

114/1988 Sb. ZÁKON. Část první. Orgány sociálního zabezpečení a jejich úkoly. Orgány sociálního zabezpečení

114/1988 Sb. ZÁKON. Část první. Orgány sociálního zabezpečení a jejich úkoly. Orgány sociálního zabezpečení Stav k 5.3.2007 114/1988 Sb. ZÁKON ze dne 27. června 1988 České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem České národní

Více

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1.

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. Sociální reforma Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. 2012 Změny dalších zákonů s tím související Martina

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Město Hlinsko, Odbor sociálních věcí, školství a zdravotnictví Poděbradovo nám. 1570, 539 01 Hlinsko, tel.: 469 315 371

Město Hlinsko, Odbor sociálních věcí, školství a zdravotnictví Poděbradovo nám. 1570, 539 01 Hlinsko, tel.: 469 315 371 Město Hlinsko, Odbor sociálních věcí, školství a zdravotnictví Poděbradovo nám. 1570, 539 01 Hlinsko, tel.: 469 315 371 Žádost o zařazení do evidence žadatelů o přidělení bytu v Domě s pečovatelskou službou

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 1. téma Vymezení základních pojmů sociální ekonomiky v ČR (historie

Více

Analýza zdrojů systému sociálních služeb

Analýza zdrojů systému sociálních služeb KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO MĚSTO JINDŘICHŮV HRADEC Analýza zdrojů systému sociálních služeb Ing. Gabriela Hrušková Koordinátorka projektu komunitního plánování sociálních služeb v J. Hradci

Více

Změna zřizovací listiny

Změna zřizovací listiny Odbor sociálních věcí a zdravotnictví 4.5. Pro jednání zastupitelstva města dne 14. října 2015 Zpracovala: Šárka Řehořová, vedoucí odboru Předkládá: Mgr. David Šimek Změna zřizovací listiny Město Svitavy

Více

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem Razítko/den přijetí žádosti: Žadatel:..... jméno příjmení (popř. rodné příjmení) titul Státní příslušnost:.. Rodinný stav:

Více

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Koncept ucelené rehabilitace - součást konceptu ucelené rehabilitace - pojem ucelená rehabilitace - překlad anglického termínu comprehensive rehabilitation comprehensive - úplný,

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Pořadové č.: Datum přijetí: Způsob přijetí: Podal: Přijal/vyřizuje: Razítko: -mailem ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem Žadatel:..... jméno a příjmení rodné

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Pečovatelská služba

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Pečovatelská služba VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Pečovatelská služba I. Základní informace Adresa: Středisko sociálních služeb Chlumec nad Cidlinou o.p.s. Palackého 310, 503 51, Chlumec nad Cidlinou Ředitel:Ing.Ladislav ŠIMEČEK Kontakty:

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

VNITŘNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY

VNITŘNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY Domov na Kalvárii s.r.o. Jaroměřice 271, 569 44 IČ: 287 74 604 VNITŘNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY O nás Poskytovatelem je Domov na Kalvárii s.r.o., poskytující sociální službu typu pečovatelská

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka O B Č A N S K É S D R U Ž E N Í Jasněnka, občanské sdružení IČO : 63729521 tel : 585 051 076 Jiráskova 772, Uničov 783 91 jasnenka-os@volny.cz www.jasnenka.cz Popis činností poskytované služby ve Stacionáři

Více

Standardy kvality poskytovaných sociálních služeb. Centrum denních služeb, Ostrava Poruba, I. Sekaniny 16/1812

Standardy kvality poskytovaných sociálních služeb. Centrum denních služeb, Ostrava Poruba, I. Sekaniny 16/1812 Standardy kvality poskytovaných sociálních služeb Centrum denních služeb, Ostrava Poruba, I. Sekaniny 16/1812 Pravidla ke standardu č. 1 Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Centrum denních služeb

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí č. 505/2006 Sb. ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více