Bezpečně online. Příručka pro pedagogy základních škol. Centrum inkluze o.p.s

Transkript

1 Bezpečně online Příručka pro pedagogy základních škol Centrum inkluze o.p.s

2 Obsah 1. Úvod.3 2. Co je to kyberšikana? Definice tradiční školní šikany a její hlavní rysy Definice kyberšikany a její hlavní rysy Typy kyberšikany Média šíření kyberšikany Specifika kyberšikany Hlavní aktéři kyberšikany a typy kyberagresorů Kybergrooming Statistiky z ČR 9 4. Kyberšikana a právo Případy kyberšikany z ČR kazuistiky Možnosti prevence a postupy v případě napadení Pravidla bezpečného užívání internetu Důležité zásady při řešení kyberšikany pro žáky Doporučení pro školy a pedagogy Doporučení pro rodiče Znaky kyberšikany jak ji rozpoznat? Technická řešení kyberšikany Metodiky preventivních programů Preventivní program KYBERŠIKANA nebezpečné prostředí internetu Preventivní program Rizika sociálních sítí Použitá literatura a jiné zdroje Důležité online odkazy

3 Materiál vznik v rámci projektu Bezpečně online, který byl finančně podpořen Ministerstvem zdravotnictví ČR a Statutárním městem Opava. Realizátorem aktivit projektu bylo Centrum inkluze o. p. s.. Projekt byl zaměřený na podporu opavských základních škol v oblasti prevence rizikových jevů chování spojených s užíváním internetu a on-line komunikací. V rámci projektu byly zrealizovány prožitkové preventivní programy pro žáky 7. a 8. ročníků, byli proškoleni školní metodici prevence a byla vytvořena metodická příručka pro učitele se zaměřením na prevenci kyberšikany. 2

4 1. Úvod Materiál, který se Vám nyní dostává do rukou, je zaměřen na jedno z nejaktuálnějších témat primární prevence, kterým se stává kyberšikana. Cílem materiálu je poskytnout především Vám pedagogům oporu pro hlubší vhled do problematiky kyberšikany a bezpečného užívání internetu a dalších moderních technologií. V materiálu se seznámíte se základními teoretickými východisky problematiky kyberšikany, s jejími hlavními rysy, specifiky, s konkrétními případy kyberšikany (kazuistikami) apod., ale především s tím, jak působit na žáky v oblasti prevence rizikového chování spojeného s užíváním internetu a online komunikací, a jak reagovat v případě řešení konkrétních případů kyberšikany. Součástí metodiky jsou rovněž dva preventivní programy pro žáky vyššího stupně základních škol, které vznikly a byly v rámci realizace projektu ověřeny na opavských základních školách. Při zpracovávání tohoto materiálu a realizaci celého projektu Bezpečně online jsme zjistili, že i přestože je kyberšikana relativně nový fenomén, existuje již k této problematice mnoho zajímavých a kvalitních materiálů. Předkládaný text si tak neklade za cíl Vám přinést něco zcela nového, je spíše kompilátem jiných dostupných materiálů utříbených do této publikace, která bude dostupná všem pedagogům opavských základních škol. 2. Co je to kyberšikana a jak funguje? Definice tradiční školní šikany a její hlavní rysy Šikana je velice úzce spjata s agresí, avšak nejedná se o totožné konstrukty. Jedním z klíčových znaků šikany je záměrnost, která je podmínkou pro to, abychom určité agresivní jednání mohli klasifikovat jako šikanu. Za šikanu tedy považujeme jakékoliv agresivní chování, jehož cílem je druhého zranit, poškodit, ublížit mu. Setkáváme se však také s teoretickými přístupy, které považují za šikanu pouze takové agresivní chování, které je nejen záměrné, ale které se děje opakovaně. Dalším klíčovým znakem šikany je tedy opakovanost. Kritérií potřebných pro identifikaci šikany je však potřeba mnohem víc. Jednou z často uváděných specifikací šikany pochází od autora Dana Olweuse (1994) a vychází z těchto tří hlavních kritérií: 1. Úmyslnost/záměrnost agresivního jednání 2. Opakovanost tohoto jednání 3. Mocenská nerovnováha mezi agresorem a obětí, ze které vyplývá, že oběť se nemůže snadno bránit. Při klasické školní šikaně je agresor často fyzicky statnější, starší apod. 3

5 Při klasifikaci šikany je nutno přihlížet nejen k těmto hlavním kritériím šikany, ale zaměřit se také na další atributy jako je například skutečnost, že oběť agresorovo chování nijak neprovokuje či že k útokům agresora dochází často v takovém prostředí, které nelze snadno opustit, přičemž takovým prostředím může být i škola, třída apod. (A. Černá, 2013, s. 19) Kyberšikana a její hlavní rysy Kyberšikana se velice úzce spjata s klasickou šikanou a sdílí s ní základní rysy i projevy. Definovat však kyberšikanu je složité a to především z toho důvodu, že se jedná o nový fenomén, který se rychle a dynamicky vyvíjí. Jedna z často uváděných definic kyberšikany pochází od autorů M. Priceová a J. Dalgleish (2010): Kyberšikana je kolektivní označení forem šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je internet a mobilní telefony, které slouží k agresivnímu a záměrnému poškození uživatele těchto médií. Stejně jako tradiční šikana zahrnuje i kyberšikana opakované chování a nepoměr sil mezi agresorem a obětí. (A. Černá, 2013, s. 20) Jednu z obšírnějších definic nalezneme na stránkách Wikipedie: Kyberšikana (též kybernetická šikana, počítačová šikana či cyberbullying) je druh šikany, který využívá elektronické prostředky, jako jsou mobilní telefony, y, pagery, internet, blogy a podobně. Řada jejích projevů může spadat do oblasti kriminálních činů. Její nejobvyklejší projevy představuje zasílání obtěžujících, urážejících či útočných mailů a SMS, vytváření stránek a blogů dehonestujících ostatní, popřípadě může kyberšikana sloužit k posilování klasických forem šikany, nejčastěji prostřednictvím nahrání scény na mobilní telefon a jejího následného rozeslání známým dotyčného, popřípadě prostřednictvím vystavení na internetu. (Wikipedia; [cit ]. Dostupné z: Kyberšikana jako podskupina šikany tedy spadá do sociálních deviací, stejně jako kriminalita, toxikomanie, prostituce apod. Tato diferenciace ale není neprolomitelní, neboť právě některé projevy kyberšikany mohou nabývat takové intenzity a podoby, že jsou trestněprávně postižitelné. (viz. Kapitola Kyberšikana a právo, J. Chromý, 2010, s. 41) Typy kyberšikany Můžeme hovořit o dvou základních typech kyberšikany přímé a nepřímé kyberšikaně. 1) Přímá kyberšikana zde patří například zasílání urážlivých či výhrůžných ů, sms zpráv, uveřejňování ponižujících fotografií pomocí mms, krádeže a zneužití hesel, uveřejňování nepravdivých informací, rozesílání virů apod. 4

6 2) Nepřímá kyberšikana (kyberšikana v zastoupení) je mnohem závažnější, jelikož se na ní spolupachatelé často podílejí nevědomky. O kyberšikanu v zastoupení se jedná tehdy, najde-li si agresor pro špinavou práci někoho jiného. Ten je pak většinu času nevědomým komplicem, protože neví, že je využíván k obtěžování jiných lidí. (Kyberšikana a její prevence, 2009, s. 18) Nejčastější projevy kyberšikanování Kyberstalking - zasílání urážejících, útočných, zesměšňujících a zastrašujících či oběť dehonestujících ů a sms zpráv, výhružné telefonáty, obtěžující chatování. Vydávání se za někoho jiného a krádež hesla (např. vytvoření falešného profilu, ve kterém agresor vystupuje pod identitou oběti a záměrně ji tímto způsobem poškozuje). Tvorba webů a blogů, které různými způsoby (verbálně, graficky, zvukově) oběť urážejí a ponižují. Sexting dobrovolné sdílení vlastních intimních materiálů (fotografií, videí) či jejich zneužití a šíření. Flaming neboli tzv. prudké hádky probíhající např. v rámci internetových diskuzí mezi dvěmi i více uživateli, přičemž záměrem agresora je oběť v rámci probíhající diskuze poškodit. Vyloučení a ostrakizace (vyloučení oběti z nějaké online skupiny (např. facebookové skupiny, online hry apod.) Happy slapping jedná se o natáčení fyzických útoků na mobilní telefon a následné uveřejnění videa na internetu Média šíření kyberšikany Sociální sítě významný fenomén dnešní doby, který nám umožňuje si vytvořit svůj vlastní profil, uveřejňovat na něm své soukromé fotografie, sdílet příspěvky (fotografie, videa), komunikovat s ostatními a sledovat, co ostatní dělají. Mezi známé sociální sítě patří Facebook, Twitter, Lidé, MySpace, Líbimseti.cz, Spolužáci.cz apod. Projevy kyberšikany se mohou týkat uveřejňování ponižujících fotografií, ubližujících či nepravdivých komentářů či zveřejňování osobních údajů. 5

7 Webové stránky nejčastěji využívanou webovou stránkou, kterou lze využít ke kyberšikaně je YouTube, na které můžeme uveřejnit nahraná videa, která se velice rychle šíří. y zasílání ubližujících zpráv, nabourání osobního účtu a rozesílání ubližujících zpráv okruhu vašich přátel apod. Chaty - jedná se o místa v internetovém prostředí, prostřednictvím kterých se dá komunikovat v reálném čase (např. Skype). V tomto prostředí může dojít například k ostrakizaci, vyloučení nebo sextingu. Agresor se často vydává za nějakou jinou osobu a snaží se prostřednictvím chatu získat od oběti intimní informace. Online interaktivní hry hráčům online her (např. X-Box Live, MMORPG hry) je umožněno chatovat nebo komunikovat prostřednictvím webkamery. I zde často dochází k obtěžování, vyhrožování, vyloučení, vulgárním útokům. Blogy neboli tzv. online deníky jsou v dnešní době často využívány mezi mladými lidmi. Ke kyberšikaně zde dochází například formou uveřejněním urážlivých a nepravdivých informací o oběti. SMM/MMS pomocí textových zpráv dochází často k zasílání ubližujících zpráv ze skrytého čísla apod Specifika kyberšikany Anonymita - kterou poskytuje virtuální realita, umožňuje stupňovat agresi a dovolit si to, co by si agresor vůči oběti přímo nedovolil. Agresor může zůstat po celou dobu šikanování oběti anonymní. Skrývá se za falešnou identitu, přezdívky, skrytá telefonní čísla apod. Jednosměrná komunikace - znemožňující agresorovi vnímat reakci oběti. Agresor se tak nemusí chovat empaticky a nemá příležitost si uvědomit důsledky svého konání. Oběť nemůže bezprostředně reagovat. Nezávislost na místě a čase - nezáleží na místě, kde k šikanování dochází, ani na době, kdy útok oběť zastihne. Útoky kyberagresora mohou oběť dostihnout kdykoliv a kdekoliv. Velmi rychle tak oběť ztrácí pocit bezpečí i tam, kde doposud byl zcela samozřejmý. Proměněná role agresora i oběti - k šikanování pomocí komunikačních technologií není zapotřebí fyzické převahy agresora, ale technologická dovednost. Agresorem se může stát i jedinec, který by při klasické šikaně neuspěl. Rovněž obětí nemusí být jen outsideři. 6

8 Kyberšikana neprobíhá jenom mezi vrstevníky, ale i napříč generacemi, příslušníky různých sociálních skupin apod. Rychlé šíření a nesnadná kontrola - kyberšikana probíhá dlouho skrytě, klasické znaky šikany u kyberšikany chybí, což ztěžuje kontrolu a umožňuje její rychlejší šíření. Široké publikum - vzhledem k tomu, v jaké prostředí k šikanování dochází, je zaručeno velké publikum Hlavní aktéři kyberšikany a typy kyberagresorů Hlavní aktéry kyberšikany tvoří, stejně jako tomu je u klasické šikany, agresoři, oběti a přihlížející. Šikana je však především skupinový fenomén a proto je důležité se vždy snažit na ni pohlížet v kontextu celého sociálního prostředí (sociální skupiny), nejen z pohledu agresora a oběti. Typy kyberagresorů Proto, abychom dokázali efektivně reagovat na kyberšikanu a volit vhodné postupy práce, je nutné znát motivy dětí a mládeže, kteří prostřednictvím internetu šikanují. Nejčastěji zmiňovaným důvodem pro kyberšikanu je odplata. Oběti tradiční šikany mohou hledat způsob, jak se agresorovi z offline reality pomstít způsobem, který zajistí anonymitu, čímž znemožní další odplatu ze strany agresora (Hinduja, Patchin, 2009). Právě ve výzkumu Hinduji a Patchina hned za odplatou následovala možnost, že si to oběť vlastně zasloužila, následovaná přesvědčením, že kyberšikana je pouhý žert, legrace. (A. Černá, 2013, s. 31). 1) Outsideři nejvýznamnější skupinu agresorů u kyberšikany (i tradiční šikany) tvoří děti a mládež s nižším sebevědomím, které trpí pocity nejistoty, osamělostí a mají snížené sociální dovednosti. 2) Vůdci ti bývají v kolektivu naopak uznáváni, často se jedná o jedince s vyšším sebevědomím i s vyššími sociálními dovednostmi, které jsou schopni využít k promyšlené manipulaci. Takoví jedinci využívají šikanu především k tomu, aby posílili svou pozici v kolektivu. Do této skupiny můžeme řadit i jedince, kteří chtějí, aby se o jejich činech vědělo, mluvilo. Snaží se o to vyvolat nějakou reakci. 3) Pomstychtivý andílek tato skupina jedinců se za agresory mnohdy ani nepovažuje. Domnívají se, že chrání sebe či ostatní před jinými agresory. Mnozí z těch, které lze zařadit do této skupiny, byli sami obětí šikany. Tito pomstychtivci pracují ve většině případů sami, ale mohou své aktivity a motivy sdílet se svými nejbližšími přáteli a těmi, které vnímají jako oběti nyní kyberšikanovaného agresora. (Kyberšikana a její 7

9 prevence, 2009, s. 19). Tito jedinci potřebují vědět, že brát právo do svých rukou není správné řešení, že se tím situace ještě zhoršuje. 4) Sprosté holky jedná se často o skupinovou agresi, přičemž agresory jsou často dívky, které se k takovému jednání uchylují z nudy. Chtějí, aby ostatní věděli, kdo jsou zač a že právě ony oplývají silou šikanovat ostatní. Živnou půdou pro tuto kyberšikanu je touha po obdivu ve skupině nebo partě a samozřejmě také ticho ostatních, kteří tomu přihlížejí a nechají to být. (Kyberšikana a její prevence, 2009, s. 20) Kybergrooming Jednou z nejnebezpečnějších forem kyberšikany je tzv. kybergrooming. Tímto termínem je označováno takové jednání osoby/agresora, jejímž cílem je získat si důvěru své oběti, přimět ji k osobní schůzce a následně pohlavně zneužít, fyzicky týrat apod. Agresorem bývá často dospělá osoba, která se však vydává za vrstevníka své oběti, a která se snaží zmanipulovat vyhlédnutou oběť (nejčastěji pomocí chatu, SMS zpráv, ICQ a Skypu). Pachatelé nejčastěji dospělí jedinci využívají uměle vytvořený pocit, že jsou mladí milováni, že je má někdo rád, a proto se jistě budou chtít s dospělým setkat i v reálném prostředí. Groomer s obětí komunikuje přes Internet i několik měsíců. Pokud se ji nedaří ke schůzce přesvědčit, přichází na řadu různá forma nátlaku, například vyhrožování zveřejněním choulostivých fotografií, které se agresorovi předtím z oběti podařilo vylákat. A zde již se jedná o kyberšikanu. (Kyberšikana a její prevence, 2009, s. 21) Charakteristické pro kybergroomera je, že je neobyčejně trpělivý ve svém jednání. S vyhlídnutou obětí dokáže komunikovat i několik měsíců, než se ji snaží vylákat na osobní schůzku. Velice se snaží o vytvoření důvěrného vztahu se svou obětí a rovněž se snaží udržet svůj vztah k oběti v tajnosti. Velice často se také stává, že kybergroomer si svou oběť uplácí, např. koupí kreditu do mobilního telefonu. Etapy kybergroomingu: 1) Agresor se nejprve snaží u své oběti vzbudit důvěru a postupně se ji snaží izolovat od okolí (osoba mění svoji identitu, je velmi trpělivá) 2) Agresor podplácí oběť dárky či různými službami, budování kamarádského vztahu 3) Snaha o vyvolání emoční závislosti oběti na osobě útočníka 4) Probíhající osobní setkání 5) Sexuální obtěžování, zneužití dítěte 8

10 Jak se účinně bránit proti kybergroomingu? Je nutné, abychom vždy přemýšleli o svých online přátelích, především o těch, kteří se jeví být příliš dokonalí. Doporučuje si ukládat kopie rozhovorů, abyste mohli rozpoznat případné nesrovnalosti příběhů online přítele. Uvažujte o tom, proč se vás dotyčný ptá na věci osobního rázu, či proč chce váš vztah udržet v tajnosti. V situacích, kdy se kybergroomer snaží svést hovor k sexu, tak se nebojte říci ne a snažte si vymezit své osobní hranice s ohledem na rozhovory o sexu, a svých zásad se držte. I když vám kybergroomer slibuje naplňující a milující vztah, nevěřte takovým nedůvěryhodným osobám, které podobné sliby mnohdy dávají více osobám zároveň. U online přátelství je dobré, aby zůstaly pouze online, a je proto v pořádku odmítnout osobní setkání tváří v tvář. 3. Statistiky v ČR Dle výsledku Výzkumu rizikového chování českých dětí v prostředí internetu z roku 2014, který realizovala mimo jiné Univerzita Palackého v Olomouci a Seznam.cz, se 50,90 % dětí setkalo s nějakým projevem kyberšikany. Výzkumný vzorek byl tvořen dětmi a mládeží ve věku 11 až 17 let. Nejčastěji se setkávají s průnikem na osobní účet (34,80 %), verbálními útoky (34,33 %) a opakovaným prozváněním (26,36 %). Se šířením ponižující a ztrapňující fotografie se setkalo 13,70 % a vyhrožováním či zastrašováním 17,84 %. Větší důvěru mají děti a mládež ke svým rodičům, kterým by se například s vydíráním svěřili v 61,76 % a učitelům pouze ve 44,93 %. Celkově důvěra v učitele oproti výsledkům výzkumů z předcházejících let poklesla. Jako největší problém se jeví uveřejňování osobních údajů, které děti a mládež uveřejňují dle výzkumu v 76,99 %. Významným nárůst o 10 % zaznamenalo zaslání osobních údajů lidem, které děti nikdy nepotkaly (62,86 %). Výzkum se rovněž zaměřoval na problematiku zasílání osobních fotografií. 29,80 % dotazovaných bylo internetovým známým či kamarádem, kterého osobně nikdy nepotkali, vyzváni k zaslání fotografie svého obličeje, přičemž žádosti vyhovělo 54,67 %. 9

11 Další oblastí, na kterou se výzkum zaměřil, byla problematika sextingu, čili uveřejnění intimní fotografie či videa na internet, což učinilo 7,81 % dotazovaných. 12,14 % respondentů takovou fotografii někomu zaslalo. Co se týče účtů na sociálních sítích, tak 80,95 % dotazovaných má účet na Facebooku, 44,56 % na Googlu Plus a 27,68 % na Lidé.cz. Více informací o výsledcích výzkumu naleznete na: E-Bezpečí [cit ]. Dostupné z: 4. Kyberšikana a právo Kyberšikana, i přestože jako taková není definována v trestním zákoníku ČR, může nabývat skutkovou podstatu trestných činů. Především se může jednat o trestní čin omezování osobní svobody, krádeže, ublížení na zdraví, poškození cizí věci, vydírání, znásilnění, pohlavní zneužívání atd. Osoby mladší 15 let - soud může takové osobě uložit opatření dle zákona č. 218/2003 Sb. jako dohled probačního úředníka, zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu v rámci SVP, ochrannou výchovu. Mladiství ve věku let jsou posuzování soudem pro mládež s ohledem na jejich rozumovou a mravní vyspělost dle zákona č. 218/2003 Sb. Osoby starší 18 let jsou plně trestně odpovědné za své skutky. V květnu letošního roku 2014 byla schválena novela trestního řádu, ve které jsou nově zavedeny trestné činy spojené se zneužíváním dětí. Jedná se o trestný čin navazování nedovolených kontaktů s dítětem a účast na pornografickém představení. Novela by měla vejít v platnost od Trestného činu navazování nedovolených kontaktů s dítětem se podle návrhu dopustí ten, kdo prostřednictvím informačních nebo komunikačních technologií navrhne dítěti mladšímu 15 let setkání v úmyslu spáchat sexuálně motivovaný trestný čin. Za lákání dítěte k osobní schůzce např. prostředí internetu hrozí pachateli trest 2 roky odnětí svobody. Trest stejného rozsahu bude hrozit také těm, kteří se zúčastní pornografického vystoupení, ve kterém účinkuje dítě. V současné době však stále vycházíme především z platného souboru zákonných norem vycházejících ze zákona č. 140/1961 Sb. (trestního zákona), dle kterých může na internetu docházet v těmto nelegálním činům: 10

12 Účast na sebevraždě ( 144 TZ) např. úmyslné utvrzování oběti v předsevzetí provést sebevraždu. Porušení tajemství dopravovaných zpráv ( 182 TZ) např. zachycení u předtím, než se s ním může adresát seznámit. Porušení tajemství lisn a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí ( 183 TZ) např. zveřejnění ové komunikace z počítače oběti. Pomluva ( 184 TZ) např. vytvoření webových stránek zesměšňujících oběť prostřednictvím vědomého uvádění lživých informací, které mohou oběť vážně poškodit. Šíření pornografie ( 191 TZ), ohrožování výchovy dítěte ( 201 TZ) např. zasílání pornografických videí osobě mladší 18 let. Poškození cizích práv ( 181 TZ) např. pachatel uvede oběť v omyl vydáváním se při chatování za jinou osobu a způsobí jí tím vážnou, nemajetkovou újmu (např. v rodinných vztazích). Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií ( 192 TZ) např. přeposlání MMS s fotografií nahé osoby mladší 18 let předstírající sexuální styk. Zneužití dítěte k výrobě pornografie ( 193 TZ) např. přesvědčení oběti mladší 18 let nechat se fotit v sexuálně dráždivých polohách. Nebezpečné vyhrožování ( 353 TZ) např. zasílání výhružných SMS schopné vzbudit důvodnou obavu oběti o její život. Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací ( 230 TZ) např. získání přístupu k profilu na sociální síti oběti prolomením jejího hesla a následná změna jeho obsahu. Opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat ( 231 TZ) např. kamarád oběti vyzví její heslo k počítači s úmyslem vymazat data na něm uložená. 11

13 Vydírání ( 175 TZ) např. pachatel nutí oběť k šikanování další osoby pod pohrůžkou zveřejnění choulostivých fotografií oběti. Poškození cizí věci ( 228 TZ) např. úmyslné poškození mobilu oběti zasláním viru. Úsk ( 177 TZ) pachatel např. zneužívá strachu oběti a k něčemu ji nutí, a to bez pohrůžky násilím. Šíření toxikomanie ( 287 TZ) např. výsměšné poznámky na sociálních sítích o drogové abstinenci oběti v úmyslu podněcovat ke zneužívání návykové látky nebo svádět k tomu oběť (nevztahuje se na alkohol). Podvod ( 209 TZ) např. pachatel se na sociální síti vydává za jinou osobu s úmyslem vylákat z oběti peníze. (Kyberšikana ve školním prostředí, 2012., s. 25) 5. Případy kyberšikany z ČR - kazuistiky Kyberšikana pedagogů V únoru roku 2009 se obětí kyberšikany stal učitel a bývalý ředitel Jiří Pacholík ze Železného Brodu. Již ke konci předcházejícího roku se Pacholík dostal do konfliktu s jedním ze žáků 9., ročníku, který neustále vyrušoval ve výuce a poté, co byl vyzván učitelem, aby se uklidnil, se dočkal této odpovědi: Seber si to sám, ty šmejde! Učitel se nechal žákem vyprovokovat a dal chlapci facku, díky čemuž přišel o zaměstnání a později spáchal sebevraždu. Někdejší zástupce zemřelého učitele, František Krajíc, se svěřil, že jeho kolega trpěl od onoho incidentu hlubokými depresemi, které přivedly učitele až k sebevraždě. Podobný případ nemá zatím v České republice obdoby. Riziku šikanování na internetu vystaven každý pedagog. S výběr různorodých scének, na nichž jsou zachyceni a zesměšňováni učitelé, se můžete seznámit na serveru YouTube, kde je k vidění okolo 800 videí nahraných samotnými žáky (např. Dejv nasírá učitele, ke zhlédnutí na: YouTube [cit ] Dostupné z: nebo video s názvem Ostrava school [cit ]. Dostupné z: Ve druhém zmiňovaném videu se dvojice žáků během výuky postupně svléká a baví se reakcemi bezbranné učitelky, která se rozhodla chování chlapců ignorovat. Známý český psycholog Jeroným Klimeš shledává jako hlavní problém takového agresivního chování žáků v tom, že dnešní školáci nedokáží správně reagovat na lidi, které nemají 12

14 v oblibě. Klimeš upozorňuje, že takové jednání žáků je výsledkem především špatné domácí výchovy, v rámci které není dítě vedeno k respektu vůči dospělým, učitelům apod. Takové chování dětí a mládeže pak vychází z výchovných chyb rodičů, kteří nedokáží své děti v podobných situacích umravnit. Upozorňuje, že dnes je mnoho rodičů, kteří se věnují všemu možnému, jen ne rodině a nebojí se prohlásit, že v obdobných případech by rodičům udělil klidně i pěti tisícovou pokutu. (E-Bezpečí [cit ]. Dostupné z: Případ kybergroomingu Vrátný Pavel Hovorka přes služební internet vyhledával mladistvé chlapce ze sociálně slabšího prostředí, zjišťoval jejich zájmy a sliboval jim peníze nebo splnění jejich přání za to požadoval jejich nahé fotografie. Pomocí fotografií a prozrazením jejich sexuálního zaměření pak chlapce vydíral a nutil k orálnímu či análnímu sexu. Svou první oběť získal tak, že jí v červenci roku 2005 namluvil, že vyhrála soutěž Dítě VIP. Odměnou byl pobyt v Praze v jeho vrátnici, kde chlapce původem z dětského domova znásilnil. Hovorka využíval k seznamování internetové servery, nejdříve chatoval, pak telefonoval, následovalo pozvání oběti k němu do práce. Soud uznal Hovorku vinným celkem ze sedmi případů pohlavního zneužívání, třinácti případů vydírání. Navíc také ohrožování výchovy mládeže a ze svádění k pohlavnímu styku. Hovorka byl odsouzen na 8 let vězení. (E-Bezpečí [cit ]. Dostupné z: Případ tzv. roztahovaček V letošním roce jsme měli možnost se v tisku seznámit s kauzami tzv. roztahovaček, ke kterým dochází v rámci diskuzních skupin na sociálních sítích. Podobných případů se média ráda chytají a různými způsoby je interpretují. O co se vlastně jedná? Fenomén roztahovačky je vystavěn na jednoduchém principu - do konkrétní diskusní skupiny např. na Facebooku odešlete fotografii vybrané dívky (např. expartnerky), která má být označena za roztahovačku (čili prostitutku). Fotografie pak bude ve skupině zveřejněna. (E-Bezpečí [cit ]. Dostupné z: roztahovacky) Případy tzv. roztahovaček v sobě skrývají hned několik forem kyberšikany. Jedná se o útok v podobě kybernetického ponižování, pomlouvání, šíření fotografie a verbální útoky. I přestože kyberšikana v České republice není stále ukotvena v trestním zákoníku, její konkrétní projevy mohou být definovány jako trestní čin (viz kapitola Kyberšikana a právo). 13

15 Média často přispívají k šíření kyberšikany, jelikož v touze získat více čtenářů na svých portálech uveřejňují často jak názvy skupin, ve kterých ke kyberšikaně dochází, tak i odkazy na tyto skupiny. Tímto způsobem se stávají tzv. sekundárními útočníky. Média si přitom často neuvědomují fakt, že svým dílem probíhající kyberšikanu ještě umocňují a přispívají k jejím často tragickým koncům. Právě díky médiím oběti kyberšikany často páchají sebevraždu. Případ Aleny Alena je patnáctiletá dívka, které po několik měsíců posílaly její spolužačky ponižující zprávy. Důvodem jim k tomu byla skutečnost, že Alena byla jiná. Nemalovala se a místo kluků se věnovala svému koníčku, kterým pro ni byla gymnastika. Poslaly jí desítky ů a sms zprávy typu: Do nového roku tuberu, choleru a smrt., na web vkládaly básničky o Aleně: Vypadá jako hnida/ ale je velká pinda/anglicky umí jen I miss you, I love you/ Ale na to jí říkám jen Fuck you. Z praxe se často ukazuje, že dívky dokáží být ve svých útocích nesmírně tvořivé a zákeřné. Kyberšikana proti Aleně vyvrcholila na Nový rok, kdy ji přišlo přání znějící: Přeju ti vše nejhorší do nového roku. Smrt, mor, syfilis, tuberu, láskou nezamaskuješ žádný hemeroidy, hnidy. A dostaneš přes hubu hned na Nový rok. Poté se dívka definitivně psychicky zhroutila a následně u ní byla diagnostikována anorexie. Matka Aleny chtěla kyberšikanu řešit, avšak rodiče agresorek vše popřeli. (IDnes [cit ]. Dostupné z: 6. Možnosti prevence a postupy v případě napadení Jak nám ukazují výsledky výzkumů, kyberšikana je v dnešní době významný fenomén, se kterým se často setkáváme především u dětí a mládeže (dle výše uvedených výzkumů se s určitou formou kyberšikany setkalo 50,90 % dotazovaných), a kterým se musíme intenzivně zabývat také na úrovni prevence a intervence. Na snížení rizika výskytu kyberšikany by se měli podílet všichni její zainteresováni aktéři (oběti, agresoři, přihlížející) i autority (rodiče, škola, další instituce). Žáci by měli být informováni o tom, jak účinně předcházet kyberšikaně a jaká pravidla je důležité dodržovat pro bezpečné užívání internetu. Rodiče by měli být rovněž informováni o tom, jak se bezpečně pohybovat na internetu a měli by mít přehled o tom, kde se jejich děti na internetu pohybují. Učitelé by měli být schopni působit na své svěřence především v oblasti prevence kyberšikany, avšak měli by být také seznámeni s adekvátními postupy řešení konkrétních případů kyberšikany. 14

16 Jak dokládají výzkumy a zkušenosti z praxe, rodiče však často nemají dostatečné znalosti o internetu a užívání počítače obecně. Zatímco pro současné děti a mládež se internet stává přirozeným prostředím, ve kterém se pohybují často od útlého dětství, jejich rodiče takovýmito znalostmi neoplývají a mnohdy nevědí, jakým způsobem své děti vést při užívání internetu. Rodiče často sehrávají pouze pasivní roli, nedostatečně se informují o tom, co jejich dětí na internetu dělají, zažívají, jaké služby využívají a nedokáží využívat různé bezpečnostní softwary. Je proto zcela důležité předávat informace o zásadách bezpečného užívání internetu nejen dětem samotným, ale také jejich rodičům a v neposlední řadě také učitelům Pravidla bezpečného užívání internetu Zajistit si 100% ochranu před kyberútoky nemůžeme, avšak můžeme svých chováním a jednáním na internetu výrazně snížit riziko, že se kyberšikanou osobně setkáme. Stačí dodržovat několik důležitých zásad: 1. Nedávejte nikomu svou adresu ani telefonní číslo. Nikdy nevíte, kdo se skrývá za monitorem. 2. Neposílejte nikomu, koho opravdu neznáte svou fotografii a už vůbec ne intimní. 3. Udržujte svá hesla k u a jiným službám v tajnosti, nesdělujte je ani blízkému kamarádovi. 4. Nikdy neodpovídejte na neslušné, hrubé nebo vulgární maily a vzkazy. 5. Nedomlouvejte si schůzku na internetu, aniž byste o tom řekli někomu jinému. 6. Pokud narazíte na obrázek, video nebo , který vám šokuje, opusťte webovou stránku. 7. Svěřte se dospělému, pokud vás stránky uvedou do rozpaků nebo vyděsí. Oznamte také, pokud se vás někdo snaží zastrašit nebo vydírat. 8. Nedejte šanci virům. Neotvírejte přílohu zprávy, která přišla z neznámé adresy. Buďte opatrní, viry nebo škodlivé programy mohou přijít i ze známé adresy. 9. Nevěřte každé informaci, kterou na Internetu získáte, ani sami nerozesílejte neověřené poplašné zprávy. 15