U S N E S E N Í. Č.j.: KSPH 70 INS 9082/2015-A-19

Transkript

1 Č.j.: KSPH 70 INS 9082/2015-A-19 U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Malým v insolvenční věci dlužníka: Libor Hájek, nar , IČO , bytem Křesetice, Křesetice 165, o insolvenčním návrhu věřitele: Česká spořitelna, a.s., IČO , se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, takto: I. Zjišťuje se úpadek dlužníka: Libor Hájek, nar II. Soud prohlašuje na majetek dlužníka: Libor Hájek konkurs. III. Insolvenčním správcem se ustanovuje : JUDr. Dagmar Říhová, IČ IV. Účinky tohoto rozhodnutí o úpadku a účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. V. Soud vyzývá věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění. K přihláškám, které budou podány později, insolvenční soud nebude přihlížet a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo u podepsaného soudu. Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv. Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a dále skutečnosti podle výroku VI. tohoto usnesení. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá. Vykonatelnost se prokazuje veřejnou listinou. Pohledávku je nutné vždy vyčíslit v penězích, i když jde o pohledávku nepeněžitou. Za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři vydaném Ministerstvem spravedlnosti ČR, který je bezplatně dálkově přístupný na internetové adrese: K přihlášce je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. VI. Soud vyzývá věřitele, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, jinak mohou odpovídat za škodu nebo jinou újmu vzniklou tím, že do majetkové podstaty nebude včas sepsán majetek dlužníka sloužící

2 k zajištění, nebo tím, že nebudou včas zjištěna zajišťovací práva; to neplatí, jsou-li tato zajišťovací práva zřejmá z veřejného seznamu. VII. Soud vyzývá osoby, které mají závazky vůči dlužníku, aby napříště plnění neposkytovaly dlužníku, ale insolvenčnímu správci. VIII. Soud nařizuje přezkumné jednání a svolává schůzi věřitelů na den: v 13:30 hod., do jednací síně č. 15 v I. patře budovy B Krajského soudu v Praze, Nám. Kinských 5, Praha 5. Předmětem jednání schůze věřitelů, která bude následovat bezprostředně po přezkumném jednání, bude: - Zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti včetně informace o velikosti zjištěné majetkové podstaty a zprávy o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu. - Rozhodnutí o hlasovacích právech věřitelů, jejichž pohledávka byla na přezkumném jednání popřena, byla zjištěna podmíněně nebo nebyla dosud přezkoumána. - Volba věřitelského orgánu. - Usnesení věřitelů o případném odvolání soudem ustanoveného insolvenčního správce a o ustanovení nového insolvenčního správce. IX. Soud ukládá insolvenčnímu správci, aby nejpozději do předložil soudu zpracovaný seznam přihlášených pohledávek tak, aby jej insolvenční soud mohl zveřejnit nejpozději 15 dnů přede dnem konání přezkumného jednání. X. Soud ukládá insolvenčnímu správci, aby nejméně 10 dní přede dnem konání první chůze věřitelů předložil soudu zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu podle ust. 281 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon ). XI. Soud ukládá insolvenčnímu správci, aby do 3 dnů od doručení tohoto usnesení sdělil insolvenčnímu soudu: a) zda přijímá ustanovení do funkce, b) adresu určenou pro doručování soudních písemností, c) telefonní číslo určené pro komunikaci s insolvenčním soudem, d) číslo účtu, na které je možné poukázat zálohu na náklady insolvenčního řízení, a e) zda je plátce DPH. a f) kdo z jejích společníků bude jejím jménem funkci insolvenčního správce vykonávat. Nesplní-li insolvenční správce povinnosti uvedené v tomto bodě, může ho insolvenční soud zprostit funkce a ustanovit nového insolvenčního správce. XII. Rozhodnutí insolvečního soudu budou zveřejňována v insolvečním rejstříku na internetové adrese: a současně vyvěšením na úřední desce zdejšího soudu nestanoví-li zákon jinak

3 Odůvodnění: Ve svém návrhu, který má veškeré náležitosti stanovené pro insolvenční návrh ust. 103 insolvenčního zákona a je opatřen ověřeným podpisem, věřitel uvádí, že dlužník je v úpadku, neboť má více věřitelů, vůči nimž má závazky déle než 30 dní po splatnosti a není schopen své závazky plnit. Insolvenční návrh pak odůvodnil tak, že dlužník je v úpadku a ve smyslu ust. 3 zák. č. 182/2006 Sb v platném znění ( dále jen IZ ), neboť má více věřitelů a peněžité závazky po splatnosti delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a že tyto závazky není schopen plnit. Pokud jde o závazek vůči navrhovateli tento na základě neplnění úvěrové smlouvy č ze dne uzavřené mezi navrhovatelem dlužníkem a Vladimírem Hájkem na základě které byl čerpán dlužníky poskytnuty úvěr ve výši Kč, který se zavázali dlužníci splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši ,10 Kč počínaje červnem Z důvodu neplnění úvěrových podmínek ze strany dlužníka došlo v souladu s podmínkami úvěrové smlouvy k zneplatnění úvěru ke dni s tím, že ke dni zahájení tohoto řízení má navrhovatel na dlužníky splatné a nezaplacené pohledávky ve výši ,02 Kč blíže specifikované v podaném návrhu ke dni Dále z podaného insolvenčního návrhu vyplývá, že poskytnutý úvěr byl zajištěn zástavním právem na základě zástavní smlouvy č a dále že uplatněný nárok navrhovatele byl dlužníkem uznán notářským zápisem čj. NZ 6378/2014 ze dne Dne insolvenční soud vyzval dlužníka usnesením čj. KSPH 70 INS 9082/2015-A-8, aby se vyjádřil k insolvenčnímu návrhu a aby předložil insolvenčnímu soudu seznamy podle ust. 104 insolvenčního zákona. Téhož dne insolvenční soud vyzval v insolvenčním návrhu označené věřitele dlužníka, aby insolvenčnímu soudu sdělili, zda mají za dlužníkem pohledávky. K výzvě insolvenčního soudu se dlužník nevyjádřil, požadované seznamy soudu neposlal, o řešení jeho úpadku oddlužením ač byl poučen soud nepožádal. N ústním jednání svolané za účelem zjištění jeho úpadku dlužník uvedl že si je svých závazků vůči věřitelům vědom, že se pokusil své závazky uhradit, avšak že k tomuto nedošlo z důvodů na jeho straně. Ke dni vydání tohoto usnesení podali další 2 věřitelé s pohledávkami ve výši Kč a ,- Kč. Podle údajů obsažených v insolvenčním návrhu a v seznamu závazků má dlužník nejvíce 3 věřitele, kterým dluží přibližně ,02 Kč. Účelem insolvenčního řízení je řešení dlužníkova úpadku tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů ( 1 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona). Podle ust. 3 odst. 1 insolvenčního zákona je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). Tyto podmínky musí být splněny kumulativně

4 Podle ust. 3 odst. 2 insolvenčního zákona se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) že neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou mu uložil insolvenční soud. Podle ust. 3 odst. 4 insolvenčního zákona je dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. Náležitosti insolvenčního návrhu jsou uvedeny v ust. 97 odst. 2 a 103 insolvenčního zákona. V daném případě má insolvenční soud, na základě dosud došlých přihlášek pohledávek věřitelů a na základě skutečností zjištěných při jednání konaném dne , osvědčen úpadek dlužníka, a to minimálně ve formě insolvence. Věřitel zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši ,- Kč. Soud neshledal žádný důvod k zamítnutí nebo odmítnutí insolvenčního návrhu, a proto postupoval v souladu s ust. 136 ve spojení s ust. 148 odst. 1 insolvenčního zákona a rozhodl o úpadku dlužníka a řešení tohoto úpadku konkursem, neboť u dlužníka nepřichází jiné řešení v úvahu (nenavrhl, aby byl jeho úpadek řešen oddlužením, a proto nelze povolit oddlužení) Opatřením předsedkyně zdejšího soudu ze dne byl podle ust. 25 insolvenčního zákona insolvenčním správcem pro toto řízení ustanoven JUDr. Dagmar Říhová. Lhůtu k přihlášení pohledávek stanoví insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku v délce 2 měsíců ( 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona). Připadne-li konec této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den ( 57 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů dále jen o.s.ř. ). Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u zdejšího soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit ( 57 odst. 3 o.s.ř.). Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí. Účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají až dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu ( 173 odst. 4 insolvenčního zákona). Pohledávku, kterou věřitel podle výroku V. přihlašuje do insolvenčního řízení, je nutné vždy vyčíslit v penězích, i když jde o pohledávku nepeněžitou. Pohledávka v cizí měně musí být přepočítána na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní - 4 -

5 bankou v den zahájení insolvenčního řízení, a stala-li se pohledávka splatnou dříve, podle kurzu vyhlášeného v den její splatnosti. Pro přepočet pohledávek v cizích měnách, pro něž Česká národní banka nevyhlašuje kurz devizového trhu, se použije střední kurz centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo k euru. Jde-li o pohledávku nepeněžitou nebo pohledávku neurčité výše, musí být vyjádřena v penězích na základě odhadu její hodnoty ( 175 insolvenčního zákona). Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání (musí z ní být patrno, kterému soudu je určena, kdo ji činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsána a datována) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá ( 174 odst. 2 insolvenčního zákona a 42 odst. 4 o.s.ř.). K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou ( 177 insolvenčního zákona). Veřejnou listinou se rozumí listina vydaná soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listina, která je zvláštními předpisy prohlášena za veřejnou ( 134 o.s.ř.). Podle ust. 136 odst. 2 písm. e) insolvenčního zákona obsahuje usnesení o úpadku také výzvu, aby věřitelé insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách. Zajišťovacím právem se rozumí zástavní právo, zadržovací právo, omezení převodu nemovitosti, zajišťovací převod práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobné právo podle zahraniční právní úpravy ( 2 písm. g) insolvenčního zákona). Za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Přihlášku pohledávky lze podat pouze v zákonem předepsané formulářové podobě ( 176 insolvenčního zákona a 21, 22 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů). Uvedený formulář je bezplatně dálkově přístupný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR: K přihlášce je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Seznam přihlášených pohledávek zveřejní insolvenční soud v insolvenčním rejstříku nejpozději 15 dnů přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání, a má-li se přezkumné jednání konat do 30 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, nejpozději 10 dnů přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání. Insolvenční soud dále bez zbytečného odkladu zveřejní v insolvenčním rejstříku každou změnu seznamu přihlášených pohledávek ( 189 odst. 2 insolvenčního zákona). Insolvenční správce sestaví zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu. Tuto zprávu předloží soudu nejméně 10 dní přede dnem konání první schůze věřitelů svolané po prohlášení konkursu. Věřitelé mají právo do této zprávy u soudu nahlížet ( 281 insolvenčního zákona). Poučení: Proti výroku I. a II. tohoto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího - 5 -

6 soudu ( 204 odst. 1 o.s.ř.). Odvolání může podat pouze dlužník. Připadneli konec této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den ( 57 odst. 2 o.s.ř.). Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u zdejšího soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit ( 57 odst. 3 o.s.ř.). V odvolání proti výroku I. lze však namítat pouze to, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v insolvenčním zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží ( 141 odst. 1 insolvenčního zákona). Proti výroku III. tohoto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ( 204 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u zdejšího soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit ( 57 odst. 3 o.s.ř.). V odvolání lze však namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení, nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží ( 26 insolvenčního zákona). Proti ostatním výrokům tohoto usnesení nelze podat odvolání ( 91 insolvenčního zákona). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužníku a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem. Insolvenčnímu správci a dlužníku běží odvolací lhůta ode dne, kdy jim bylo usnesení doručeno zvláštním způsobem ( 74 odst. 2 a 75 insolvenčního zákona). Toto usnesení je zároveň předvoláním k přezkumném jednání a na schůzi věřitelů. Účast insolvenčního správce a dlužníka při přezkumném jednání a schůzi věřitelů je nezbytná. Insolvenční správce se může na své nebezpečí a na své náklady ( 39 odst. 2) dát zastoupit při přezkumném jednání jinou osobou zapsanou do seznamu insolvenčních správců ( 190 odst. 2 insolvenčního zákona). Dlužník je i nadále povinen zdržet se nakládání s majetkovou podstatou a majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku nebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení ( 111 odst. 1 insolvenčního zákona). Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Právní úkony podle předchozí věty, které dlužník učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce, jsou proti jeho věřitelům neúčinné ze zákona; 235 odst. 2 se nepoužije. Právní úkon, kterým dlužník po prohlášení konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl ( 246 insolvenčního zákona)

7 Dlužník má povinnost poskytnout insolvenčnímu správci všestrannou součinnost dbát jeho pokynů ( 210 odst. 1 insolvenčního zákona). Prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné. Totéž platí, jde-li o zmeškání soudního jednání, včetně zmeškání schůze věřitelů nebo přezkumného jednání ( 83 insolvenčního zákona). Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu ( 173 odst. 4 insolvenčního zákona). Účastníci řízení a insolvenční správce mohou popírat přihlášené pohledávky za podmínek stanovených ust. 192 až 202 insolvenčního zákona. Aktuální znění citovaných ustanovení je přípustné na internetových stránkách: Poučení věřitelů k podávání přihlášek pohledávek: Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podaná u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud insolvenčnímu soudu, aniž o tom vydává rozhodnutí, účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu. Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenční soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá. Přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo u podepsaného soudu. Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv. Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a dále skutečnosti podle výroku VII tohoto usnesení. Majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky, požádá-li o to zajištěný věřitel. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli

8 Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá. Vykonatelnost se prokazuje veřejnou listinou. Pohledávku je nutné vždy vyčíslit v penězích, i kdy jde o pohledávku nepeněžitou. za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři, který je bezplatně dálkově přístupný na internetové adrese: https: //isir. justice.cz/isir/common/stat.do?kodstranky=formular. K přihlášce je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. V Praze dne 24. září 2015 JUDr. Tomáš Malý, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Pelcová Barbora - 8 -