Komparace daňové, správní a soudní exekuce

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Bakalářská práce Komparace daňové, správní a soudní exekuce Ludmila Chalupecká 2008 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Komparace daňové, správní a soudní exekuce zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Ludmila Chalupecká

2 Poděkování Chtěla bych tímto vyjádřit upřímné poděkování své rodině, hlavně své dceři Kristýně, která mi byla velkou oporou v době, kdy jsem zpracovávala svou bakalářskou práci. Rovněž mé poděkování patří vedoucímu předkládané bakalářské práce JUDr. Ing. Michalu Radvanovi, Ph.D., který mi poskytl odborné vedení a užitečné rady při jejím zpracování.

3 Obsah Obsah Úvod Současná právní úprava Předpoklady exekuce Soudní exekuce prováděná soudy Soudní exekuce prováděná soudním exekutorem Daňová exekuce Správní exekuce Exekuční tituly Jednotlivé způsoby exekucí soudních, správních a daňových Exekuce na peněžitá plnění Výkon rozhodnutí pro peněžitá plnění dle OSŘ Exekuce na peněžitá plnění dle EŘ Správní exekuce na peněžitá plnění Daňová exekuce na peněžitá plnění Exekuce na nepeněžitá plnění Exekuce na nepeněžitá plnění dle OSŘ a EŘ Správní exekuce na nepeněžitá plnění Daňová exekuce na nepeněžitá plnění Komparace jednotlivých způsobů provádění exekucí Exekuce na peněžitá plnění Srážky ze mzdy Exekuce přikázáním pohledávky Příkaz k výplatě z účtu u peněžního ústavu Exekuce prodejem movitých věcí Exekuce prodejem nemovitosti Exekuce na nepeněžitá plnění Vyklizení Výkon rozhodnutí o výchově nezletilých dětí Výkon rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným Střet exekucí

4 Obsah Závěr Resumé Použitá literatura

5 Úvod Úvod Cílem mé bakalářské práce je srovnání exekucí, a to v rozčlenění na exekuci soudní, prováděnou soudy nebo soudním exekutorem, exekuci daňovou a exekuci správní. Dále je mým záměrem porovnat tyto exekuce hlavně dle způsobů, kterými je možno exekuci vykonat, a to především rozdělením na exekuce mzdové, odpisem z účtu, exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí a další. Při vybírání tohoto tématu jsem byla v prvé řadě inspirována svou profesí soudní vykonavatelky. Většinu své profesní kariéry jsem strávila na exekučním oddělení okresního soudu a na pozici soudní vykonavatelky jsem postoupila před šesti lety. Z vlastní zkušenosti tedy můžu posoudit různé aspekty spojené s danou problematikou, zejména vztahující se k soudním exekucím. Nicméně ke zpracování tak rozsáhlého tématu, jakým komparace jednotlivých exekucí dozajista je, jsem nemohla vycházet jen ze svých znalostí a zkušeností. Základním opěrným bodem se pro mě stalo velké množství odborné literatury, ze které jsem vycházela při tvorbě své práce. Tak jsem mohla nejlépe sledovat nejen vývoj exekucí, ale také současný stav a změny, 1 které se v tomto odvětví objevují. Ve své práci, konkrétně v kapitole první, začínám rozborem současné právní úpravy exekucí, a to jak exekucí soudních, prováděných soudy nebo soudními exekutory, tak exekucí daňových a správních. Vzhledem k tomu, že každé exekuční řízení předpokládá existenci určitých podmínek, za kterých může být exekuce prováděna, věnuji se v kapitole druhé předpokladům exekučního řízení pro všechny druhy exekucí. Na to pak navazuji kapitolou třetí, kde jsem se rozhodla samostatně rozebrat jeden z nejdůležitějších podmínek sine qua non, a tou jsou exekuční tituly. Jednotlivými způsoby, jakými se dá provádět exekuce, se zabývám v kapitole čtvrté, kde porovnám tyto druhy z hlediska toho, zda se jedná o exekuci prováděnou soudem, soudním exekutorem nebo zda se jedná o exekuci daňovou či správní, a to v rozčlenění na peněžité a nepeněžité exekuce. V kapitole páté srovnávám přímo konkrétní způsoby exekucí, ať už se jedná o srážky ze mzdy, odpisy z účtu, prodej movitých věcí či nemovitostí, popř. vyklizení u nepeněžitých exekucí, a to v návaznosti na to, kterým orgánem je exekuce prováděna. 1 Např. terminologické nesrovnalosti v rámci vývoje exekucí, které různí autoři odlišně zahrnují do svých prací této problematice se věnuji níže 5

6 Úvod V průběhu exekučního řízení může nastat situace, kdy dojde k souběhu exekucí. Proto jsem se v kapitole šesté zaměřila na problematiku takovýchto střetů a jejich právní úpravu. V závěru své práce jsem si dala za cíl vytýčit výhody a nevýhody jednotlivých druhů exekucí a nastínit zde možné úvahy de lege ferenda. 6

7 1. Současná právní úprava 1. Současná právní úprava Jedním ze základních sporných momentů naší právní úpravy, který je vhodný hned zezačátku vymezit, je používání správné terminologie. V praxi se běžně setkáváme s užíváním pojmu výkon rozhodnutí nebo exekuce, přičemž bývají tyto dva pojmy velmi často zaměňovány. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, 2 ve znění pozdějších předpisů, v roce 1963 zavedl termín výkon rozhodnutí, nicméně zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 3 ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, 4 ve znění pozdějších předpisů, se opět kloní k používání termínu exekuce. Pouze OSŘ stále operuje s termínem výkon rozhodnutí viz hlava šestá OSŘ nazvaná jako výkon rozhodnutí. Z praxe je ovšem běžné, že i pro soudní výkon rozhodnutí se běžně používá termín exekuce a i některá odborná literatura preferuje jednotnou terminologii v podobě exekuce. Vzhledem k velmi rozsáhlému obsahu tématu se nebudu podrobněji zabývat historií, hodlám nastínit pouze hlavní vývojové aspekty podstatné pro současnou situaci v návaznosti na jednotlivé druhy exekucí. V rámci současné právní úpravy tedy rozeznáváme v České republice několik druhů exekučních řízení: soudní exekuce, které rozdělujeme podle toho, zda jsou prováděny: o soudy základní právní normou upravující výkon rozhodnutí je zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů o soudním exekutorem - upraveno zákonem č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) správní exekuce upraveno zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších právních předpisů daňové exekuce prováděné správcem daně dle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších právních předpisů trestněprávní exekuce upraveno zákonem č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů jedná se o exekuce v trestním řízení soudním. 2 dále jen OSŘ 3 dále jen SŘ 4 dále jen ZSDP 7

8 1. Současná právní úprava Exekucí soudní, a to jak prováděnou soudy, tak soudními exekutory, a dále daňovou a správní exekucí, se budu zabývat v následujících kapitolách. K exekuci trestněprávní, kterou jsem zde uvedla z důvodu kompletního rozdělení jednotlivých druhů exekucí, ve své práci dále rozvádět nebudu s ohledem na rozsáhlost této problematiky. Jak jsem již shora uvedla, stěžejním právním předpisem, který upravuje exekuce v občanském řízení soudním, je zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Řízení exekuční je zde zařazeno do samostatné části šesté nazvané výkon rozhodnutí. V této části je upraven postup soudu při vykonávacím řízení, jehož předmětem může být peněžité i nepeněžité plnění. Soudy mají zvláštní postavení mezi orgány, které jsou oprávněny provádět exekuci. Nevykonávají pouze rozhodnutí vydaná v občanském soudním řízení, nýbrž mají pravomoc i pro rozhodnutí cizozemských soudů a rozhodnutí vydaných v rámci rozhodčích řízení, rovněž ale také vykonávají rozhodnutí jiných orgánů (rozhodnutí vydaná ve správním nebo daňovém řízení), kde na rozdíl od soudů mohou tyto orgány zajišťovat a vykonávat rozhodnutí vydaná jen v rámci své působnosti. Širší záběr soudní exekuce můžeme spatřovat dále i v tom, že některé způsoby exekuce může provádět pouze soud. Jedná se především o výkon rozhodnutí o výchově nezl. dětí podle 176 a násl. OSŘ a dále s účinností od výkon rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným tzv. domácí násilí. Soud rovněž rozhoduje o nařízení exekuce a o pověření jejím provedením konkrétního soudního exekutora podle exekučního řádu Občanský soudní řád je předpisem obecné povahy jak pro exekuce správní a daňové, tak pro exekuce prováděné soudním exekutorem. Vzhledem k tomu, že po roce 1989 docházelo k prudkému nárůstu soudních exekucí a nevymahatelnost práva v České republice dosáhla neúnosnou mez, bylo nutno tento problém řešit. Proto byl v roce 2001 přijat nový zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti - exekuční řád, 5 ve znění pozdějších předpisů. Exekučním řádem byla založena nová právnická profese soudního exekutora, který se znalostí odborné problematiky rozhoduje o průběhu exekuce, nese za tento průběh odpovědnost a zákonem jsou mu svěřeny široké pravomoci k zajištění úspěchu exekuce a 5 dále jen EŘ 8

9 1. Současná právní úprava výkonu další činnosti. Stát tedy na exekutora přenesl část svých mocenských pravomocí a stanovil, jakým způsobem bude exekutor tyto pravomoci vykonávat. 6 Exekuční řád je rozdělen do tří částí, z nichž část první exekuční řád je rozdělena do XIII hlav, které upravují předpoklady pro zastávání exekutorského úřadu, exekutora a jeho zaměstnance, provedení exekuce, způsoby provedení exekuce a další činnosti exekutora. Od je účinná novela exekučního řádu, kde je mimo jiné zpřísněn státní dohled nad exekutory. Ministerstvo spravedlnosti při výkonu státního dohledu prověřuje zákonnost postupu soudního exekutora, dodržování kancelářského řádu a plynulost a délku exekučního řízení. Nové se zavádí institut tzv. výtky, kdy drobné nedostatky v exekuční a další činnosti exekutora nebo drobné poklesky v chování ministerstvo nebo Komora exekutorovi písemně vytkne 7 a rovněž funkci vykonavatele exekutora, kterého může exekutor pověřit provedením úkonů, které ve výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu provádí vykonavatel. Na rozdíl od soudního vykonavatele, resp. i pracovníka, který je touto funkcí pověřen v daňovém řízení, jsou zde zákonem stanoveny další podmínky, a to ať už se jedná o pracovní poměr po dobu nejméně jednoho roku a složení kvalifikační zkoušky vykonavatele, kdy rozsah a způsobem této zkoušky stanoví Komora. Správní exekuce je upravena správním řádem, který vstoupil v platnost k Jedná se o zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Normativně je exekuce upravena v , přičemž tato úprava zahrnuje tří díly: 1. úvodní ustanovení 2. exekuce na peněžitá plnění 3. exekuce na nepeněžitá plnění Tento zákon upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (dále jen správní orgán ). 8 V rámci správní exekuce je možno vykonávat pouze exekuční tituly, které vydal správní orgán. Ten pak dle svého uvážení může provedením exekuce pověřit soud nebo soudního exekutora Z úpravy ve správním řádu je prakticky vypuštěna exekuce na peněžitá plnění, jejíž vedení se přesouvá do řízení podle zákona o správě daní a poplatků. Správní exekuce je ze všech 6 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 1. vydání.praha: C.H.Beck, 2007, str. 1 7 Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů, 7a 8 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 9

10 1. Současná právní úprava druhů exekucí nejméně používanou, a to hlavně z toho důvodu, že exekuci v rámci správního řádu lze nařídit pouze na nepeněžitá plnění. Daňová exekuce je právně upravena zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o speciální právní úpravu, obecná právní úprava této problematiky je obsažena v zákoně č. 99/1963 Sb., Občanském soudním řádu, ve znění pozdějších právních předpisů. Platí zásada, že při výkladu právní úpravy se vychází nejprve ze speciální právní úpravy zákona o správě daní a poplatků a až následně je možno použít ustanovení občanského soudního řádu. 99 ZSPD pak navíc výslovně vylučuje použití ustanovení správního řádu pro daňové řízení. Působnost zákona je upravena v 1, kdy je stanoveno, že tento zákon upravuje správu daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně, které jsou příjmem státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo rezervních fondů organizačních složek státu, rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů nebo Národního fondu. Daňová exekuce se provádí vydáním exekučního příkazu na: přikázáním pohledávky na peněžní prostředky daňových dlužníků na účtech vedených u bank a spořitelních a úvěrních družstev nebo jiné pohledávky, srážkou ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod., prodej movitých věcí, prodej nemovitosti. 9 Jiné způsoby, než které jsou uvedeny v ust. 73 odst. 6 ZSPD, nejsou přípustné. Vymáhání daňového nedoplatku provádí správce daně, o provedení exekuce může správce daně požádat rovněž soud nebo soudního exekutora. 9 zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů 10

11 2. Předpoklady exekuce 2. Předpoklady exekuce Předmětem této kapitoly budou předpoklady exekuce, a to v jejím rozčlenění na soudní exekuci prováděnou soudy, soudním exekutorem, exekuci daňovou a správní. Exekuční řízení předpokládá existenci určitých podmínek, za nichž může být exekuce prováděna. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, nemůže být nucené uskutečnění práva ani nařízeno, ani prováděno. Základním předpokladem každého exekučního řízení, a to bez ohledu na to, zda se jedná o občanskoprávní exekuci, daňovou, či správní, je exekuční titul. Vzhledem k tomu, že toto témě je poměrně rozsáhlé, zařadila jsem exekuční tituly jako samostatnou kapitolu, která následuje jako další v pořadí Soudní exekuce prováděná soudy Procesní podmínky v exekučním řízení jsou obdobné jako procesní podmínky v řízení nalézacím Procesní podmínky jsou: návrh na nařízení výkonu rozhodnutí.( 261 odst. 1 OSŘ), pravomoc soudu ( 251, 274 OSŘ), příslušnost soudu ( 252 OSŘ), způsobilost být účastníkem řízení ( 19 OSŘ), procesní způsobilost, ( 19, 20, 254 odst. 1 OSŘ). průkaz plné moci ( 24 a násl., 254 odst. 1 OSŘ), překážka věci zahájené nebo rozsouzené ( 83, 159a, 254 odst. 1 OSŘ) Neodstranitelnou podmínkou v řízení je: nedostatek pravomoci soudu, nedostatek věcné příslušnosti soudu, způsobilost být účastníkem řízení, překážka věci zahájené (litispendence) překážka věci rozsouzené (res iudicata) K odstranitelným nedostatkům v řízení patří: nedostatek plné moci, nedostatek procesní způsobilosti. V případě neodstranitelného nedostatku procesních podmínek nemůže být výkon rozhodnutí nařízen a řízení musí být zastaveno. V tomto případě jde o zastavení řízení

12 2. Předpoklady exekuce ( 104 odst. 1 OSŘ), nikoliv o zastavení výkonu rozhodnutí ve smyslu ustanovení 268 OSŘ. V poslední době se začíná prosazovat názor, který připouští možnost zastavit řízení i poté, kdy byl výkon rozhodnutí již nařízen. Argumentuje se tím, že pro exekuční řízení nemá občanský soudní řád žádné zvláštní ustanovení, které by mělo bránit použití obecných ustanovení (např. dřívějšího ustanovení 208 OSŘ, ve znění před novelou). Judikatura začala připouštět možnost rozhodovat o zpětvzetí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí i po nařízení výkonu podle obecných ustanovení o zpětvzetí návrhu ( 96, 211, 208 OSŘ). Podle tohoto názoru ustanovení o zastavení výkonu rozhodnutí podle 268 OSŘ je třeba použít jen na případy, kdy je třeba zastavit pravomocně nařízený výkon rozhodnutí. 10 Základní procesní podmínkou je její návrh na nařízení. Exekuční řízení nemůže být nikdy zahájeno bez návrhu oprávněného. Výjimka z této vlastnosti exekučního řízení, již představuje uplatnění zásady dispoziční, je zakotvena v ustanovení 273a OSŘ. To navazuje na zvláštní druh předběžného opatření 76a OSŘ, kterým se nařizuje v případě, že se nezletilé dítě ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny, aby bylo předáno do péče určené osoby. Zde totiž platí ( 273a odst. 1 OSŘ), že se soud bez dalšího, z úřední povinnosti postará o to, aby toto rozhodnutí bylo také bezodkladně vykonáno. 11 Návrh musí mít stanovené náležitosti, dále z něho musí být patrno čeho a z jakých důvodů se oprávněný domáhá a jaký hmotněprávní nárok uplatňuje. Návrh může být podán: písemně, telegraficky, telefaxem, v zákonem stanovených případech i ústně do protokolu ( 42 odst. 1 OSŘ) v elektronické podobě podepsaný elektronicky podle zvláštních předpisů V případě návrhu, který je podán telegraficky, musí být do tří dnů doplněn písemně s podpisem navrhovatele, telefaxové podání vyžaduje do 3 dnů předložení originálu nebo stejnopisu.. Podání v elektronické podobě musí být do 3 dnů rovněž doplněno předložením originálu nebo stejnopisu. Není-li takové podání do 3 dnů požadovaným způsobem doplněno, soud k němu nepřihlíží. Co se týče obsahových náležitostí klade zákon i na návrh na nařízení výkonu rozhodnutí požadavky, vyjádřené v obecném 42 odst. 4, a vyžaduje, aby bylo přiměřeno dbáno i těch náležitostí, jež obsahuje 79 odst Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s Kurka, V., Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha: Linde Praha a.s., 2004, s

13 2. Předpoklady exekuce Obsahové náležitosti každého podání jsou: kterému soudu je určeno, kdo je činí (přesné označení jménem, příjmením, adresou, názvem a sídlem), co sleduje které věci se týká, datum vyhotovení návrhu a podpis Vedle obecných náležitostí musí také návrh obsahovat ( 261 OSŘ) v návrhu na výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky uvede oprávněný, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden, v případě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, označí v návrhu toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy), při výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, označí v návrhu peněžní ústav a číslo účtu, v případě více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede také pořadí v jakém má být pohledávka odepsána navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dlužníka povinného). Pokud nejsou veškeré náležitosti splněny, vyzve soud účastníka k odstranění jejich nedostatků. Společně s výzvou je uvedeno poučení, že případě neodstranění vad a nedostatků podání bude řízení zastaveno. Označí-li oprávněný v návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy, který způsobilost mít práva a povinnosti nemá, je návrh vadným podáním ( 43 odst. 1 OSŘ). Jeli tato okolnost soudu zřejmá, je povinen ve smyslu 43 OSŘ postarat se o odstranění vady podání. 12 Za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí se vybírá soudní poplatek podle 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Pravomoc soudu Soudní pravomoc pro výkon rozhodnutí je vymezena povahou rozhodnutí, o jejichž výkon má jít a která jsou podrobněji určena v ustanovení 274 OSŘ. Má-li soud za to, že v konkrétním případě je pravomoc soudu dána, začne jednat ve věci a v řízení dále pokračuje. V soudní praxi vznikají pochybnosti o pravomoci soudu v exekučním řízení výjimečně. Nedostatek pravomoci je neodstranitelnou podmínkou řízení. 12 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 21 Cdo 253/

14 2. Předpoklady exekuce Má-li plátce mzdy povinného sídlo na území České republiky, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí vydaného soudem Slovenské republiky, dána pravomoc soudu České republiky, i když povinný i nezletilý oprávněný mají bydliště na území Slovenské republiky. 13 Příslušnost soudu Další z procesních podmínek je příslušnost soudu, kterou soud musí podrobit zkoumání před nařízením výkonu rozhodnutí. Tato příslušnost je jednak věcná, jednak místní. Věcná příslušnost Tato příslušnost určuje, instančně který soud má rozhodovat o určitých věcech. Z ustanovení 9 odst. 1 OSŘ vyplývá, že nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoliv během řízení. Nedostatek věcné příslušnosti je důvodem k tomu, aby věcně nepříslušný soud vyslovil podle 104a OSŘ svou věcnou nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci věcně příslušnému soudu Místní příslušnost Místní příslušnost určuje, který konkrétní soud má určitou věc rozhodnout. Není-li stanoveno jinak, je příslušný k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku obecný soud povinného ( 252 odst. 1 OSŘ). Způsobilost být účastníkem řízení Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, jinak jen ten, komu ji zákon přiznává ( 19 OSŘ). Nedostatek způsobilosti být účastníkem zjištěný v kterémkoliv stadiu řízení a u kteréhokoliv účastníka je neodstranitelnou podmínkou řízení ( 104 OSŘ). Soud v takovém případě řízení zastaví. Průkaz plné moci Účastník řízení se může dát zastupovat zvoleným zástupcem v kterémkoliv řízení ( 24 OSŘ). V případě nedoložení plné moci, soud vyzve účastníka k jejímu předložení jedná se o odstranitelnou podmínku v řízení. Procesní způsobilost Procesní způsobilostí je myšlena způsobilost vykonávat samostatně procesní úkony, neboli způsobilost před soudem samostatně jednat. Procesní právo zde odkazuje do oblasti práva hmotného a to tak, že procesní způsobilost přiznává každému v tom rozsahu, v jakém má 13 Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek R 63/

15 2. Předpoklady exekuce způsobilost k právním úkonům. To znamená, že plném rozsahu nabývají fyzické osoby této způsobilosti zletilostí ( 8 OZ). 14 U právnických osob splývá způsobilost být účastníkem řízení se způsobilostí procesní. Nedostatek procesní způsobilosti není neodstranitelnou podmínkou v řízení. Podá-li osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům žalobu, lze v řízení pokračovat, pokud její opatrovník žalobu rovněž podepíše a v řízení tuto osobu zastupuje. Překážka věci zahájené (litispendence) Jedná se o neodstranitelnou podmínku v řízení, která je upravena 83 OSŘ. Zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení. Překážku zahájeného řízení zkoumá soud z úřední povinnosti, kdykoli během řízení. Předpokladem vzniku překážky zahájeného řízení je totožnost obou věcí. Totožnost je dána totožností účastníků a totožností předmětu řízení. Toutéž věcí ve smyslu 83 a 159a odst. 5 OSŘ se pro účely řízení o výkon rozhodnutí rozumí stejný způsob výkonu na týž předmět výkonu uplatňovaný mezi týmiž účastníky pro pohledávku (její část) přisouzenou stejným exekučním titulem. 15 Překážka věci rozsouzené (res iudicata) Jedná se o neodstranitelnou podmínku v řízení, upravenou v ustanovení 159a odst. 5 OSŘ. Soud k ní přihlíží v každém stadiu řízení a je důvodem k zastavení řízení ( 104 odst. 1 OSŘ) Obě zásady, tj. překážka věci zahájené i překážka věci rozsouzené, jsou promítnutím obecné právní zásady ne bis in idem (ne dvakrát o tomtéž) do civilního procesu Soudní exekuce prováděná soudním exekutorem Stejně jako výkon rozhodnutí se exekuční řízení zahajuje na návrh. Toto ustanovení vyjadřuje dispoziční zásadu, která zásadně ovládá exekuční řízení. Toto řízení je založeno na dvou základních principech: výběr soudního exekutora, kterého soud pověří exekuční činností v navrhované exekuci, je plně v dispozici oprávněného, úkony exekutora se považují za úkony soudu ( 28 EŘ). Soud je zásadně povinen řídit se při výběru exekutora návrhem. Volba exekutora je výlučně věcí oprávněného, který si sám musí zjistit o exekutorovi, o jehož pověření chce 14 Grossová, M. Exekuce na peněžité plnění v současné právní praxi. Praha: Linde Praha a.s., 2007, s Usnesení Nejvyššího sodu ze dne , sp. zn. 20 Cdo 1751/2002 (Soudní judikatura 187/2003) 15

16 2. Předpoklady exekuce požádat potřebné informace (např. odborné schopnosti, rychlost řízení, procento úspěšnosti vymáhaných pohledávek). Exekutor je povinen poskytnout své služby týkající se výkonu exekuční činnosti komukoliv, kdo o ně požádá, výčet důvodů, pro které může pověření odmítnout je uveden v EŘ Náležitosti návrhu musí zde být označen exekutor, který má být pověřen provedením exekuce, jeho sídlo, pokud je návrh podán k soudu, musí zde být označen soud, jemuž je návrh určen, jméno, příjmení a bydliště účastníků, přesné označení exekučního titulu, povinnost, která má být exekucí vymožena, další označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává na rozdíl od návrhu na výkon rozhodnutí prováděný soudy se zde neuvádí způsob provedení exekuce Návrh může být podán i v elektronické podobě, telegraficky nebo telefaxem. Zde je povinnost ve lhůtě do 3 dnů doplnit předložením originálu (s výjimkou elektronického podání, kde je připojen elektronický podpis zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na nařízení exekuce došel exekutorovi nebo soudu příslušnému podle 45 EŘ. Legitimace k návrhu Exekuci lze nařídit jen na návrh toho, komu svědčí právo přiznané exekučním titulem, nebo toho, na něhož toto právo přešlo nebo bylo převedeno. Jen ty osoby jsou k podání návrhu aktivně legitimovány. Účastník řízení Účastníky řízení upravuje 36 EŘ, kdy je stanoveno, že účastníkem exekučního řízení jsou oprávněný a povinný, v případě postižení věcí, práv nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manželů i manžel povinného. Tato úprava je de facto obdobou právní úpravy 255 a 256 OSŘ. Věcná a místní příslušnost soudu Věcně příslušným prvostupňovým soudem je vždy okresní soud, takže jako prvostupňový soud nemůže působit žádný jiný soud, toto není možné ani v případě, kdy nalézacím 16

17 2. Předpoklady exekuce soudem byl krajský soud jako soud prvního stupně. Věcná příslušnost se posuzuje v průběhu celého exekučního řízení, nedostatek věcné příslušnosti soudu je neodstranitelnou podmínku v řízení. Místně příslušným soudem je zásadně obecný soud povinného Daňová exekuce Při daňové exekuci je nutno zdůraznit, že tato exekuce se zahajuje vždy z úřední povinnosti a nikoliv na návrh oprávněného, jak je tomu u exekuce soudní či i správní. O provedení exekuce může správce daně požádat též soud nebo soudního exekutora. Vymáhání může správce daně zahájit pouze za určitých zákonem stanovených podmínek. Mezi předpoklady, za kterých správce daně může zahájit daňovou exekuci patří: daňový dlužník nezaplatil splatný daňový nedoplatek v zákonem stanovené lhůtě daňový dlužník nezaplatil tento nedoplatek ani v náhradní lhůtě, existence vykonatelného exekučního titulu, právo daň vymáhat nezaniklo (není prekludováno dle 70 ZSPD) a lze se jej domáhat. Procesní podmínky pro vymáhání daňového nedoplatku jsou: příslušnost správce daně pravomoc správce daně způsobilost být daňovým dlužníkem vyloučení pracovníků správce daně Daňový dlužník je dle ZSPD každý, kdo je podle zvláštního zákona povinen platit daň nebo vybranou a sraženou daň odvádět. Pokud nezaplatí daňový dlužník splatnou částku daně nebo zálohy na daň nejpozději v den její splatnosti, dostává se do prodlení s placením. 16 Podle nálezu Ústavního soudu ze dne , sp. Zn. II. ÚS 199/04, je možno nařídit výkon rozhodnutí výhradně jen proti tomu, kdo má povinnost plnění. V řízení, kterým je nařizován výkon rozhodnutí pro nezaplacený soudní poplatek, je nutné dodržet základní zásady exekučního řízení, vyplývající z ustanovení občanského soudního řádu a zákona o 16 Bakeš, M. a kol. Finační právo. 4. aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s

18 2. Předpoklady exekuce správě daní a poplatků, mezi něž nesporně patří, že výkon rozhodnutí lze na základě exekučního titulu nařídit jen proti tomu, kdo má povinnost plnění. 17 Exekučním titulem je pro daňovou nebo soudní exekuci: a) vykonatelný výkaz nedoplatků, b) vykonatelné rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění, c) splatná částka zálohy na daň. 18 Existence práva vymáhat daň Právo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek se promlčuje po šestí letech po roce, ve kterém se stal nedoplatek splatným. Je-li proveden úkon směřující k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku, promlčecí lhůta se přerušuje a počíná běžet nová promlčení lhůta po uplynutí kalendářního roku. Nejpozději lze daňové nedoplatky vymáhat do dvaceti let počítaných od konce roku, ve kterém se stal nedoplatek splatným, s výjimkou daňových nedoplatků zajištěných zástavním právem na movitých věcech a daňových nedoplatků zajištěných zástavním právem na nemovitostech. 19 K promlčení se přihlédne jen tehdy, je-li to daňovým dlužníkem namítáno, a jen v rozsahu uplatňované námitky. V případě, že se prokáže, že bylo vymáháno neoprávněně, náleží daňovému dlužníkovi nebo ručiteli za takto neoprávněně vymožené částky úrok v dvojnásobné výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního čtvrtletí. 20 Správcem daně podle ZSDP jsou územní finanční orgány (tj. finanční úřady a finanční ředitelství) a další správní a jiné státní orgány ČR, jakož i orgány územních samosprávných celků věcně příslušné podle zvláštních zákonů ke správě daní. Oprávněný orgán je správce daně oprávněný k provedení daňové exekuce, u něhož je daňový dlužník evidován. Ještě před nařízením exekuce správce daně musí posoudit majetkové poměry daňového dlužníka, jaký bude efekt daňové exekuce. Po zjištění těchto informací se rozhodne jaký zvolí exekuční prostředek tak, aby byl účinný a vedl k vymožení dlužné pohledávky. 17 Baxa, J. Kaniová, L. Schillerová, A. Žišková, M: Přehled judikatury ve věcech daňového řízení. ASPI a.s. Praha, 2007, s Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, 73 odst Dubšeková Hrstková, L. Daňová exekuce podle zákona o správě daní a poplatků. Daně a právo v praxi, 2007, č. 12, s Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, 73 odst

19 2. Předpoklady exekuce 2.4. Správní exekuce Exekuční řízení je relativně samostatnou a speciálně upravenou součástí správního procesu. Toto řízení nenastupuje automaticky po nesplnění uložené povinnosti. Správní exekuce se zahajuje buď na návrh účastníka řízení, nebo se realizuje z podnětu správního orgánu. Správní exekuce slouží pouze k výkonu exekučních titulů, které byly vydány správními orgány. Dobrá správa se má starat o to, aby správními orgány uložené povinnosti byly řádně a včas splněny. Nejsou-li splněny dobrovolně, následuje použití zákony stanovených způsobů státního donucení, které by ke splnění povinnosti měly vést. 21 Správní rozhodnutí může být vykonáno buď příslušnými správními orgány nebo soudy nebo prostřednictvím soudního exekutora. Procesní podmínky správní exekuce pokud tyto podmínky nejsou splněny exekuce nemůže nařízena ani prováděna. Pro exekuci platí tyto procesní zásady: a) existence exekučního titulu, b) účastník řízení nesplnil dobrovolně povinnost, která mu byla uložena c) lhůta, která byla stanovena ke splnění povinnosti uplynula d) byl podán návrh nebo podnět na správní exekuci e) příslušnost správního orgánu Exekuční správní orgán pro vymáhání nepeněžitých plnění může být podle okolností: správní orgán, který vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo který schválil smír, jeli orgánem moci výkonné, příslušný obecní úřad nebo krajský úřad, pokud sám vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo schválil smír, nebo pokud tak učinil jiný orgán územního samosprávného celku příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, pokud jej o to požádá jiný správní orgán, který vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo který schválil smír, v jehož obvodu má sídlo. 22 Lhůta ke splnění povinnosti Exekuci lze nařídit nejpozději do 5 let a provádět ji nejpozději do 10 let poté, co měla být povinnost splněna dobrovolně. Uvedená lhůta musí být dodržena i v případě, že povinnost z exekučního titulu přešla nebo byla převedena na jinou osobu. 21 Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s Černý, P., Dohnal, V., Korbel, F., Prokop, M. Průvodce novým správním řádem. Praha:.Linde Praha a.s., 2006, s

20 3. Exekuční tituly 3. Exekuční tituly Základní podmínkou, aby mohlo být exekuční řízení nařízeno a vedeno, je existence listiny (tzv. exekučního titulu), která byla vydána orgánem nadaným rozhodovací pravomocí a ukládá povinnému povinnost k plnění nebo listiny, ve které na sebe dlužník tuto povinnost převzal dobrovolně a souhlasil s nuceným výkonem, pokud povinnost ve stanovené lhůtě nesplní. Veškeré exekuční řízení je spojeno s existencí exekučního titulu. Jedná se o základní podmínku, která je společná pro všechny druhy exekucí, ať již se jedná o soudní, správní či daňové exekuce. Titulem se rozumí listina vydaná oprávněným orgánem, která má předepsanou formu a ve které se ukládá určité osobě povinnost něco v určité době splnit. Náležitosti exekučního titulu: a) materiální náležitosti vyjadřují obsahovou určitost exekučního titulu, podle kterého se exekuce vede, vymezení účastníků (oprávněného, povinného), předmětu plnění, rozsahu plnění, způsobu plnění, lhůty ke splnění uložené povinnosti, potvrzení o vykonatelnosti titulu. b) formální náležitosti - podmínky vykonatelnosti jsou určeny těmi právními předpisy, podle kterých je rozhodnutí vydáno. Z exekučního titulu, v němž se povinnému ukládá nějaké plnění, které by mělo být dosaženo při výkonu rozhodnutí, musí být zřejmá vykonatelnost tohoto výroku. Splnění podmínky, aby titul předložený k exekuci byl (formálně) vykonatelný, posuzuje soud při nařízení exekuce vždy. Vykonatelnost soudních rozhodnutí v OSŘ je upravena odchylně pro rozsudek a odchylně pro usnesení. Uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku, rozsudek je vykonatelný, jakmile uplyne lhůta k plnění. Není-li v rozsudku uložena povinnost k plnění, je rozsudek vykonatelný, jakmile nabyl právní moci. 23 V případě, kdy je povinnost uložena usnesením, lhůta k plnění počíná běžet od doručení usnesení, jejím uplynutím je usnesení vykonatelné. 24 Kromě rozhodnutí soudů vydaných v občanském soudním řízení lze podle části šesté vymáhat plnění i z titulů uvedených v 274 OSŘ. Výčet těchto titulů je demonstrativní. 23 viz OSŘ 160, ve srovnání 171 OSŘ

21 3. Exekuční tituly vykonatelná rozhodnutí orgánů vystupujících v trestním řízení (policejních orgánů, vyšetřovatelů, státních zástupců či soudců), pokud přiznávají právo majetkové povahy nebo postihují majetek (přiznávání náhrady nákladů, ukládání pokut atd.) vykonatelná rozhodnutí soudů vydaná ve správním soudnictví, pokud jimi byla uložena povinnost poskytnou plnění (rozhodnutí o nákladech řízení, o pokutách apod.) rozhodnutí (včetně schválených smírů) bývalých rozhodčích komisí vydaná při projednávání pracovních sporů podle 207 a následujících zákoníku práce ve znění do Projednávání a rozhodování pracovních sporů těmito komisemi bylo zrušeno ke dni Dřívější rozhodnutí a smíry jsou však i nadále vykonatelné, jejich vykonatelnost potvrzuje okresní soud, v jehož obvodu rozhodčí komise měla své sídlo. Rozhodnutí a dohody schválené státními notářstvími, která dříve vykonávala svoji činnost podle zákona č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, a která dnem zanikla. Notářské a exekutorské zápisy se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle zvláštních zákonů. Notářské zápisy, jež sepíše notář na žádost o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) v případě, kdy svou povinnost řádně a včas nesplní. Dále sem patří exekutorské zápisy, které sepíše exekutor na žádost o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo exekuce, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Vykonatelná rozhodnutí orgánů státní správy (orgánů výkonné moci, orgánů územní samosprávy a jiných orgánů či subjektů, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy). Patří sem rovněž i rozhodnutí správců daně a jiných orgánů, splatné částky zálohy na daň popřípadě výkazy nedoplatků daní a poplatků, platební výměry, jimiž se ukládá peněžité plnění. Další součástí těchto rozhodnutí jsou blokové pokuty vydávané podle 85 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. 21

22 3. Exekuční tituly Vykonatelná rozhodnutí a výkazy nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení. Jedná se o rozhodnutí vydávaná podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. U výkazu nedoplatků platí, že jsou jimi předepisovány k úhradě dlužné částky na pojistném a penále. Rozhodnutí orgánů Evropských společenství Jiná vykonatelná rozhodnutí, schválené smíry a listiny, jejichž soudní výkon připouští zákon. Patří sem např. rozhodnutí justičních orgánů cizích států, jejichž uznávání se řídí zákonem č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí ve věcech všeobecného zdravotního pojištění podle zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, rozhodčí nálezy vydané rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. Exekuční tituly v rámci EŘ Výčet exekučních titulů je uveden v 40 EŘ, odst. 1. Jedná se o demonstrativní výčet. Ustanovení 40 odst. 1 není ve výčtu exekučních titulů slovně shodné s 274 OSŘ, přesto lze výkladem a porovnáním obou řádů a dalších zákonů dovodit, že okruh exekučních titulů je ve výkonu rozhodnutí i exekuci shodný, např. včetně vykonatelných rozhodnutí rozhodčích komisí a smírů jimi schválených. Základní podmínkou jakékoliv správní exekuce je především vždy existence exekučního titulu (výhradně na jeho základě se totiž vydává exekuční výzva nebo exekuční příkaz). I tyto exekuční tituly musí mít stejně jako exekuční tituly vydané v občanském soudním řízení listinnou formu a musí obsahovat náležitosti, které jsou stanoveny příslušným předpisem, podle kterého bylo takové rozhodnutí vydáno. Proto tato rozhodnutí musí být formálně i materiálně vykonatelná, což stanoví předpis upravující řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Exekučním titulem může být: vykonatelné rozhodnutí vykonatelný smír Zákon zde kogentně definuje exekuční titul, a to taxativním výčtem jeho konkrétních podob, které dále definuje odkazovým způsobem na ta zákonná ustanovení, které je 22

23 3. Exekuční tituly vymezují. Mimo uvedené instituty nelze považovat za exekuční titul žádný jiný správní akt. Oproti vládní předloze nejsou exekučním titulem veřejnoprávní smlouvy. 25 Exekuční titul pro daňovou exekuci je vykonatelný výkaz nedoplatků vykonatelné rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění splatná částka zálohy na daň Výkaz nedoplatků je základním exekučním titulem, jak pro daňovou exekuci, tak i pro exekuce dle občanského soudního řádu či exekučního řádu. Výkaz nedoplatků musí obsahovat podle 73 odst. 5 ZSDP přesné označení daňového dlužníka, který je v prodlení, druh daně, výše nedoplatku, údaje o původní splatnosti dlužné daně, den, k němuž je výkaz nedoplatků sestavován a doložku vykonatelnosti. Výkaz nedoplatků je vykonatelný tehdy, jsou-li vykonatelné všechny položky v něm uvedené, tzn. jsou-li vykonatelná všechna rozhodnutí, která byla podkladem pro zanesení příslušných částek do evidence daní a splatné všechny částky, do této evidence zanesené přímo na základě zákona. Výkaz nedoplatků, který je sestavován správcem daně se v daňovém řízení (oproti výkazům nedoplatků zdravotních pojišťoven a orgánů sociálního zabezpečení) poplatníkovi nedoručuje. Vykonatelné rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění (platební výměry, rozhodnutí o uložení pokuty, zajišťovací příkaz) - rozhodnutí je vykonatelné, jestliže proti němu nelze podat řádný opravný prostředek anebo jestliže podání řádného opravného prostředku nemá odkladný účinek a uplynula-li zároveň lhůta plnění ( 32 odst. 13 ZSDP). Záloha je podle 67 ZSDP povinná platba na daň, kterou je povinen daňový poplatník platit v průběhu zdaňovacího období, jestliže skutečná výše daně za toto období není ještě známa. Poplatník je povinen platit stanovené zálohy na daň v případech určených ZSPD nebo zvláštních zákonem a na základě rozhodnutí správce daně. Dluží-li daňový subjekt pouze splatnou částku zálohy na daň, nemusí správce daně sestavovat výkaz nedoplatků Ondruš, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou a poznámkami. Praha: Linde Praha a.s., 2005, s Vondráková, A. a kol. Vymáhání pohledávek. Praha: ASPI a.s., 2006, s

24 4. Jednotlivé způsoby exekucí soudních, správních a daňových 4. Jednotlivé způsoby exekucí soudních, správních a daňových 4.1. Exekuce na peněžitá plnění Výkon rozhodnutí pro peněžitá plnění dle OSŘ Při vymáhání peněžitého plnění má oprávněný možnost zvolit si mezi jednotlivými způsoby výkonu rozhodnutí. Pokud oprávněný neuvede, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí k vymožení peněžitého plnění proveden, je návrh na nařízení výkonu rozhodnutí vadný (neúplný) a soud následně vyzve oprávněného k doplnění podání. Výkon rozhodnutí pro peněžitá plnění lze v soudním řízení provést těmito způsoby: srážkami ze mzdy ( OSŘ), přikázáním pohledávky ( OSŘ), postižením jiných majetkových práv ( 320 OSŘ), příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu ( 320b OSŘ), prodejem movitých věcí ( OSŘ), prodejem nemovitostí ( e OSŘ), prodejem spoluvlastnického podílu ( 338 OSŘ), prodej zástavy ( 338a OSŘ), zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech ( 338b 338 c OSŘ), prodejem podniku ( 338f 338zq OSŘ). Jinými způsoby není výkon rozhodnutí pro peněžitá plnění přípustný. Oprávněný je při výběru mezi výše uvedenými způsoby omezen i tím, zda poměry povinného umožňují vůbec použití některého z těchto způsobů. Pokud povinný nepracuje, není možno nařídit výkon srážkami ze mzdy, stejná situace je i v případě, kdy povinný např. nevlastní žádnou nemovitost. Navrhne-li oprávněný k vydobytí své peněžité pohledávky výkon rozhodnutí několika způsoby zároveň, ačkoli by k jejímu uspokojení zřejmě stačil pouze některý z nich, nařídí soud výkon rozhodnutí jen tím způsobem, který stačí k uspokojení pohledávky oprávněného ( 263 odst. 2 OSŘ).

25 4. Jednotlivé způsoby exekucí soudních, správních a daňových Exekuce na peněžitá plnění dle EŘ Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky dle EŘ lze provést srážkami ze mzdy a jiných příjmů přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitostí, prodejem podniku, prodejem zástavy. 27 Jedná se o taxativní výčet způsobů provedení exekuci při vymáhání povinnosti ukládající zaplacení peněžité částky. Oproti obdobnému ustanovení obsaženému v 258 odst. 1 OSŘ zde chybí zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitostem. Znamená to, že soudní exekutor může až na tuto výjimku použít k vymožení peněžité částky všechny způsoby exekuce, které jsou jako samostatné způsoby výkonu rozhodnutí upraveny v OSŘ. Zde je pro oprávněného situace poněkud odlišná od soudního výkonu rozhodnutí. Návrh zde oprávněný podává buď k soudnímu exekutorovi nebo jej zašle přímo příslušnému soudu. Nemusí v návrhu uvádět způsob jejího provedení, tak jak je tomu v návrhu na nařízení soudního výkonu rozhodnutí. Soud pak v 15-ti denní zákonné lhůtě je povinen vydat usnesení o nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedení. Při vydávání usnesení o nařízení soudního výkonu rozhodnutí není stanovena žádná lhůta. Po obdržení usnesení o pověření k provedení exekuce provádí exekutor úkony ke zjištění majetku povinného, posoudí jakým způsobem bude exekuce provedena a vydá exekuční příkaz. Novelou zákona účinného od mu byla dána i pravomoc tento exekuční příkaz zrušit. 28 Exekutor prostřednictvím těchto exekučních příkazů musí zajistit dostatek majetku, aby uspokojil nároky, pro které byla exekuce nařízena. Opětovně zde platí zásada přiměřenosti, tj. nesmí být zabaven majetek, jehož zabavená výše je ve zjevném nepoměru proti předpokládané celkové výši vymáhaných nároků Správní exekuce na peněžitá plnění Správní exekuce na peněžitá plnění nemá ve správním řádu(vyjma ustanovení 106) vlastní právní úpravu. 27 viz EŘ viz EŘ 47 odst. 1 25

26 4. Jednotlivé způsoby exekucí soudních, správních a daňových Ustanovením 106 odst. 3 správního řádu je totiž (toliko) stanoveno, že pro exekuci, vybírání a evidenci peněžitých plnění se uplatní postup pro správu daní. Takový postup je plně dán zákonem o správě daní a poplatků, konkrétně v ustanovení 1 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků Daňová exekuce na peněžitá plnění Daňovou exekucí provádí správce daně vymáhání daňových nedoplatků. Vykonává ji ten správce daně, u něhož je daňový dlužník evidován (tzn. u něhož má daňový nedoplatek). O provedení exekuce může správce daně požádat též soud nebo soudního exekutora. Daňové exekuci mohou předcházet dle ZSDP následující instituty, a to: zajišťovací příkaz 71 ZSPD kdy se předchází preventivně problémům, které vznikají s vybíráním a vymáháním daňových nedoplatků. Důvody, na základě kterých se vydává zajišťovací příkaz nejsou zákonem stanoveny. Institut zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň přichází v úvahu, např. u zjevně předlužených daňových subjektů, subjektů vyhýbajících se placení daní, apod. 30 zástavní právo dle 72 ZSDP slouží k zajištění pohledávky a jejího příslušenství. Zastavit lze prakticky cokoliv, ať už se jedná o movitou věc, nemovitost, pohledávku, byt, cenný papír apod. Zástavní právo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí správce daně o jeho zřízení. V praxi nejčastěji zřizuje správce daně zástavní právo k nemovitým věcem a k bytům, popř. nebytovým prostorům Daňová exekuce, na rozdíl od exekucí prováděných v rámci soudního výkonu rozhodnutí a soudním exekutorem, je zahajována výzvou dle ust. 73 daňového řádu, kterou je vyzván daňový dlužník k dodatečnému uhrazení daňového nedoplatku v náhradní lhůtě, s tím, že může proti výzvě podat odvolání. 31 Odvolání nemá odkladný účinek. V případě, že hrozí nebezpečí, že účel vymáhání bude zmařen, lze zahájit vymáhání i bez výzvy. K tomu viz z judikatury k oprávněnosti exekuce bez výzvy: Použití institutu exekuce bez výzvy je možné na základě správního uvážení správce daně spočívajícího v posouzení, zda je třeba vzhledem ke konkrétním okolnostem případu přistoupit k okamžitému vymáhání nedoplatku, neboť další prodloužení lhůty k zaplacení 29 Kadečka, S. a kol. Správní řád. Praha: ASPI a.s., 2006, s Vondráková, A. a kol. Vymáhání pohledávek. Praha: ASPI a.s., 2006, s Kaniová, L., Schillerová, A. Správa daní úplné znění zákona, komentář, judikatura. Praha: ASPI a.s., 2005, s

27 4. Jednotlivé způsoby exekucí soudních, správních a daňových by mohlo účel vymáhání zmařit. Pokud správce daně shledá, že podmínky ust. 73 odst. 2 daňového řádu byly naplněny, musí s těmito konkrétními důvody subjekt obeznámit, resp. následně musí svoje správní uvážení minimálně v rozhodnutí o odvolání dostatečně odůvodnit. 32 ZSDP neupravuje blíže podrobnosti daňové exekuce. Pro výkon daňové exekuce musí správce daně přiměřeně použít ustanovení OSŘ. Pokud je určitá část exekuce upravena jak ZSDP, tak i OSŘ, má zde přednost úprava provedena ZSDP. Na rozdíl od výkonu rozhodnutí podle OSŘ, kde při výkonu rozhodnutí vystupuje soud, oprávněný a povinný, v daňové exekuci je to pouze oprávněný, jímž je správce daně, a povinný, jímž je daňový dlužník. V daňové terminologii jsou termíny jako např. soud, předseda senátu, soudní vykonavatel nahrazeny výrazy správce daně resp. finanční úřad, za který jedná ředitel, pověřený pracovník správce daně. Správce daně nevydává usnesení, jak je tomu v soudním řízení, ale rozhodnutí atd. Daňová exekuce se provádí vydáním exekučního příkazu na: a) přikázání pohledávky na peněžní prostředky daňových dlužníků na účtech vedených u bank nebo jiné pohledávky, b) srážku ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod., c) prodej movitých věcí, d) prodej nemovitostí. 33 Exekuční příkaz je rozhodnutím v daňovém řízení, které se doručuje daňovému dlužníkovi, ručiteli, dalším zúčastněným osobám, kterým jsou tímto příkazem ukládány povinnosti. Proti tomuto exekučnímu příkazu mohou všechny tyto osoby podat do 15 dnů ode dne, kdy se o úkonu dověděly, námitku. O této námitce rozhoduje správce daně, který exekuci nařídil. Námitka nemá odkladný účinek. V případě, kdy byl exekuční příkaz vydán bez předchozí výzvy k zaplacení v náhradní lhůtě, je možno se proti němu odvolat. 32 Rozsudek KS v Hradci Králové ze dne , čj. 51 Ca 81/ Zákon 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, 73 odst. 6 27

28 4. Jednotlivé způsoby exekucí soudních, správních a daňových 4.2. Exekuce na nepeněžitá plnění Exekuce na nepeněžitá plnění dle OSŘ a EŘ Výkon rozhodnutí pro nepeněžitá plnění dle OSŘ a EŘ je možno provádět následujícími způsoby: vyklizení bez náhrady, se zajištěním bytové náhrady nebo přístřeší, odebrání věci, rozdělení společné věci, provedení prací a výkonů Tento výčet způsobů je taxativní a nepřipouští možnost výkonu rozhodnutí jinými způsoby. Při exekuci na nepeněžitá plnění prováděnou soudním exekutorem, nestanoví-li zákon jinak, se použijí na provádění exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí k uspokojení nepeněžitých plnění Správní exekuce na nepeněžitá plnění Exekuce na nepeněžitá plnění upravuje v základním rozsahu přímo správní řád. Na rozdíl od předchozí právní úpravy i od daňového řádu bylo úmyslem předkladatele vyhnout se zcela napojení právní úpravy na ustanovení občanského soudního řádu. Tento úmysl se zákonodárci zcela nezdařil, neboť ve správním řádu se stejně objevují odkazy na podpůrné použití OSŘ (např. 124 odst. 2). 35 Exekuce k vymožení nepeněžité povinnosti se řídí povahou uložené povinnosti. Lze ji jako správní exekuci nařídit a provést výhradně těmito způsoby: náhradním výkonem v případě zastupitelných plnění, přímým vynucením v případě nezastupitelných plnění (zejména vyklizením, odebráním, movité věci a předvedením), nebo ukládáním donucovacích pokut Exekuce se nařizuje vydáním exekučního příkazu s náležitostmi podle 111 odst. 1, zejména musí být uveden konkrétní způsob, jakým bude exekuce provedena. Zde vyplývá z podpůrné funkce OSŘ, že navrhovatel je povinen konkrétní způsob exekuce navrhnout. 34 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s Černý, P., Dohnal, V., Korbel, F., Prokop, M.: Průvodce novým správním řádem, Praha. Linde Praha, a.s., 2006, s