Opravné prostředky ve správním řízení. Mimořádné opravné prostředky Zahájení odvolacího řízení a náležitosti odvolání

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Opravné prostředky ve správním řízení. Mimořádné opravné prostředky. 1.2.1 Zahájení odvolacího řízení a náležitosti odvolání"

Transkript

1 1 OPRAVNÉ PROSTŘEDKY 1.1 Řádné opravné prostředky Právní normy vycházejí z toho, že při aplikaci konkrétního právního předpisu může správní i soudní orgán interpretovat hmotně právní předpis nesprávně, ať už z objektivního hlediska nebo i subjektivně. Podle zásady dvouinstančnosti může být vydané správní rozhodnutí přezkoumáno jiným orgánem, zpravidla orgánem nadřízeným (druhou instancí), nebo v zákoně stanovených případech soudem. Například ve věcech katastru nemovitostí je přípustný opravný prostředek odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu vlastnického nebo jiného práva k nemovitosti. Pokud podanému opravnému prostředku katastrální úřad nevyhoví v plném rozsahu, rozhoduje o podaném opravném prostředku soud. Řádnými opravnými prostředky jsou odvolání a rozklad. K podání odvolání proti nepravomocnému rozhodnutí je oprávněn účastník správního řízení, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení takového rozhodnutí. Výklad bude dále soustředěn na rozhodování o opravných prostředcích správními orgány.). Opravné prostředky ve správním řízení Řádné Mimořádné opravné prostředky opravné prostředky Rozklad Odvolání Odpor Přezkumné řízení Obnova řízení Nové rozhodnutí 1.2 Odvolání Odvoláním se rozumí podání, prostřednictvím kterého účastník řízení žádá, aby zpravidla vyšší, nadřízený orgán přezkoumal výrok vydaného aktu aplikace práva (rozhodnutí, usnesení) vydaného správním orgánem prvního stupně. Podle zásady dvouinstančnosti lze přezkoumat napadené rozhodnutí, které není v právní moci a je přípustné. Znamená to, že od oznámení rozhodnutí neuplynula 15 denní lhůta pro možnost podat odvolání a podání je ze zákona přípustné. Odvolání jako opravný prostředek nemůže směřovat jen proti odůvodnění nebo poučení o odvolání uvedeného v rozhodnutí. Pro podání odvolání je správním řádem stanoven režim a náležitosti, naopak co se týče důvodů, účastník správního řízení může napadnout ve výroku i jeho části cokoliv, například nezákonnost rozhodnutí v meritu věci, nesprávné, vadné řízení nebo způsob řešení Zahájení odvolacího řízení a náležitosti odvolání Odvolací řízení bude příslušným správním orgánem zahájeno na základě podání účastníka správního řízení nebo prostřednictvím jeho zmocněného zástupce. Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, může tak učinit každý, kdo je v

2 konkrétním správním řízení označen jako účastník řízení, toto právo má též i ten, komu správní orgán opomenul oznámit rozhodnutí ve věci. V tomto případě, může podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování dozvěděl. Odvolání nemůže podat účastník správního řízení, který se vzdal práva odvolání, a to jak písemně, tak i ústně do protokolu, nemůže ho podat ani ten účastník, který vzal odvolání zpět. Právo podat odvolání, ale nemá správní orgán, ten je v mocenském postavení při výkonu státní správy. Taková pravomoc by mu náležela pouze v případě, že by měli ve správním řízení postavení účastníka řízení. Správní řád stanoví možnost podat odvolání podle tzv. generální klauzule proti každému rozhodnutí správního orgánu I. stupně ve věci, které není v právní moci, pokud to zákon výslovně nevylučuje Náležitosti odvolání Účastník správního řízení při koncipování odvolání musí dodržet režim stanovený správním řádem. Odvolání musí obsahovat náležitosti o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. K tomu je potřeba dodat, že odvolání je potřeba správnímu orgánu podat s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu, a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. Pokud by podané odvolání směřovalo jen proti některému výroku rozhodnutí nebo proti vedlejšímu ustanovení výroku, které netvoří nedílný celek s ostatními, a pokud tím nemůže být způsobena újma některému z účastníků, nabývá zbytek výrokové části právní moci, umožňuje-li to povaha věci Lhůty pro podání odvolání Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty. To je základní stránka věci, správní řád stanoví i podmínky, kdy správní orgán opomene ve vydaném rozhodnutí uvést poučení nebo je poučení neúplné nebo nesprávné. Pro tyto případy je na účastníka pamatováno tak, že odvolání může podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Účastník, kterému rozhodnutí nebylo správním orgánem oznámeno, může podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterému ho správní orgán oznámil Účinky podaného odvolání Podané odvolání, které je přípustné, má odkladný (suspenzivní) účinek, znamená to, že v době od podání odvolání do vydání rozhodnutí o tomto odvolání, povinný z takového rozhodnutí nebude plnit to, co mu správní orgán uložil a oprávněný nemůže očekávat plnění z vydaného rozhodnutí. Lze tedy shrnout, že pokud nestanoví zákon jinak, má včas podané a přípustné odvolání odkladný účinek, nenastává tedy právní moc rozhodnutí ani jeho vykonatelnost. Správní orgán je však oprávněn, stanoví-li tak zákon, odkladný účinek

3 odvolání vyloučit. Znamená to, že povinný z rozhodnutí musí učinit po oznámení rozhodnutí to, co mu správní orgán přikazuje. Vyloučit odkladný účinek odvolání může pouze na základě zákona, jestliže: to naléhavě vyžaduje veřejný zájem, hrozí-li vážná újma některému z účastníků, je takový požadavek na straně účastníka řízení. Pokud správní orgán využije oprávnění a vyloučí odkladný účinek odvolání, musí postup odůvodnit, a to jednoznačně a srozumitelně. V čem spatřuje veřejný zájem, a jaké důvody vedly správní orgán k takovému rozhodnutí? Výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání je součástí rozhodnutí ve věci. Řádně podané odvolání má také tzv. devolutivní účinek, kterým se rozumí předání spisu příslušnému nadřízenému orgánu, který je podle zásady dvouinstančnosti oprávněn rozhodnout o odvolání a jehož rozhodnutí je konečné Podání odvolání a postup správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal Podat odvolání proti vydanému rozhodnutí, jak už víme, má právo každý účastník správního řízení. Odvolání podává účastník řízení u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal a správní orgán musí podle správního řádu dodržet postup v řízení o podaném odvolání proti rozhodnutí, které vydal. Především zašle stejnopis podaného odvolání všem účastníkům, kteří se mohli proti rozhodnutí odvolat, a vyzve je, aby se k němu v přiměřené lhůtě, která nesmí být kratší než 5 dnů, vyjádřili. Podle okolností sám správní orgán doplní řízení, provedením nově navržených důkazů, může o něm nařídit i ústní jednání. Má-li tyto skutečnosti k dispozici, může vyřídit věc a rozhodnout sám v rámci autoremedury, tj. opravit vlastní původní rozhodnutí. Rozhodnout autoremedurou je správní orgán I. stupně oprávněn jen za splnění zákonných podmínek. Za prvé pokud tím plně vyhoví odvolání a dále jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas. Správní orgán v tomto řízení rozhoduje ve stejném režimu jako u jiných rozhodnutí, tedy s dodržením zásad správního řízení, postupu i náležitosti vydaného rozhodnutí. Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, je může zrušit nebo změnit. Proti vydanému rozhodnutí mohou podat odvolání všichni účastníci správního řízení. Rozhodnutí musí být oznámeno účastníkům řízení, tedy i těm, kteří odvolání nepodali. Lhůta pro vydání rozhodnutí v rámci autoremedury je 30 dnů ode dne doručení odvolání příslušnému správnímu úřadu. Nevyužijí-li účastníci opravného prostředku, rozhodnutí nabude právní moci, tím do budoucna je vyloučena možnost domáhat se práva prostřednictví správního soudnictví a to proto, že nebyly účastníky využity řádné opravné prostředky Předání spisu odvolacímu správnímu orgánu V ostatních případech, kdy správní orgán 1. stupně neshledal důvody pro opravu svého rozhodnutí, má zato, že postup i vydané rozhodnutí je v souladu s právními předpisy, zásadou materiální pravdy i ostatních zásad, předloží spis se svým stanoviskem do 30 dnů ode dne doručení odvolání odvolacímu správnímu orgánu. Jestliže byl odvoláním napaden jen některý výrok rozhodnutí a lze-li příslušnou část spisu oddělit, předá správní orgán pouze tu část spisu, která se týká otázky, o níž bylo rozhodnuto v napadeném výroku rozhodnutí. V případě nepřípustného nebo opožděného odvolání předá spis odvolacímu správnímu orgánu do 10 dnů. Ve stanovisku se správní orgán omezí na uvedení důvodů rozhodných pro posouzení opožděnosti nebo nepřípustnosti odvolání.

4 1.2.7 Odvolací správní orgán Odvolacím správním orgánem je správní orgán nejblíže nadřízený správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, například prvoinstančním správním orgánem je úřad práce a nejblíže nadřízený tomuto správnímu orgánu je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Musíme mít však na paměti, že zákon může stanovit jinak, například ve věcech přiznání starobního důchodu rozhodne v prvním stupni okresní správa sociálního zabezpečení, odvolacím orgánem je příslušný krajský soud v místě trvalého pobytu žadatele. K ucelenosti výkladu odvolacího orgánu je potřeba zmínit i to, že v prvním stupni rozhodují v některých případech i ústřední správní úřady, kterými jsou ministerstva v jejichž čele je člen vlády a jiné orgány státní správy, kdy v čele stojí předseda například Českého statistického úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kterého jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Předsedy ostatních úřadů a orgánů jmenuje a odvolává vláda České republiky. Jak víme, v rámci správního rozhodování, nad nimi nestojí nadřazen subjekt ve veřejné správě. Správní řád stanoví, že proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr, státní tajemník ministerstva nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad. O podaném rozkladu proti vydanému rozhodnutí v konečném důsledku rozhoduje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Přípravné práce a rozbor rozhodnutí k vydání konečného rozhodnutí připraví rozkladová (zvláštní) komise, kterou za tím účelem zřizují ministerstva a jiné ústřední správní úřady Postup odvolacího správního orgánu při rozhodování Správní řád stanoví postup odvolacího orgánu při převzetí spisu, přezkoumávání rozhodnutí prvního stupně včetně rozhodnutí o podaném odvolání. Odvolací správní orgán především přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Namítá-li účastník, že mu správní orgán prvního stupně neumožnil učinit v řízení určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním Rozhodnutí odvolacího správního orgánu Po prozkoumání skutečností uložených zákonem, nadřízený správní orgán přistoupí k vydání rozhodnutí. Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví. Je rovněž oprávněn po posouzení věci napadené rozhodnutí nebo jeho část zrušit a věc vrátit k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal. V takovém případě v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán. Správní orgán prvního stupně na základě této skutečnosti rozhodne, zda proti novému rozhodnutí mají účastníci právo podat odvolání. Odvolací orgán může dále napadené rozhodnutí nebo jeho část změnit, změnu však nelze provést, pokud by tím některému z účastníků, jemuž je ukládána povinnost, hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se. Odvolací správní orgán nemůže změnit napadené

5 rozhodnutí v neprospěch odvolatele, ledaže odvolání podal také jiný účastník, jehož zájmy nejsou shodné, anebo je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem. To by byly případy, kdy správní orgán prvního stupně pochybil při aplikaci a interpretaci práva. V praxi nepochybně existují případy správného a objektivního posouzení věci a rozhodování v prvním stupni. Správní řád uvádí, že neshledá-li odvolací správní orgán vady v rozhodování správního orgánu prvního stupně, odvolání účastníka správního řízení zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Jestliže odvolací správní orgán změní nebo zruší napadené rozhodnutí jen zčásti, ve zbytku je potvrdí Právní moc rozhodnutí v odvolacím řízení Každé vydané rozhodnutí odvolacího orgánu musí obsahovat poučení. Proti jakémukoliv rozhodnutí odvolacího orgánu již není možné se odvolat. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, jestliže bylo oznámeno všem odvolatelům a účastníkům správního řízení. Vydané rozhodnutí je konečné, pokud byly účastníkovi uloženy povinnosti, pak je po nabytí právní moci takového rozhodnutí povinen je splnit do důsledku, jinak jsou vymahatelné v exekučním řízení, naopak oprávněný z takového rozhodnutí bude po nabytí právní moci uspokojen z plnění Lhůty pro vydání rozhodnutí v odvolacím řízení Odvolací orgán je vázán stanovením lhůty pro vydání rozhodnutí v odvolacím řízení. Takové rozhodnutí je povinen vydat bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je odvolací správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od předání spisu odvolacímu orgánu k rozhodnutí. K nim se dále připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ. Po dobu nezbytnou k opatření údajů lhůty pro vydání rozhodnutí neběží. Z hlediska lhůt ještě jedna poznámka, a to v případě, že odvolatel vzal podané odvolání zpět, řízení o odvolání je zastaveno dnem zpětvzetí odvolání. Dnem následujícím po zastavení řízení nabývá napadené rozhodnutí právní moci. O skutečnosti, že řízení bylo zastaveno, správní orgán vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu a vyrozumí se o něm odvolatelé, jakož i jiní účastníci, pokud byli o podaném odvolání uvědoměni. Odvolání lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí odvolacího správního orgánu. Pokud by bylo v řízení více účastníků a všichni se vzdali práva podat odvolání, nabývá rozhodnutí právní moci dnem následujícím po dni, kdy tak učinil poslední z nich. 1.3 Rozklad Rozklad je druhým řádným opravným prostředkem, který ve správním řízení má své místo. Rozklad lze podat proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad v prvním stupni. O rozkladu rozhoduje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Návrh na rozhodnutí o rozkladu předkládá ministrovi nebo vedoucímu jiného ústředního správního úřadu rozkladová komise, v tom je rozdíl oproti řízení o odvolání. Zahájení řízení o rozkladu, postup při řešení, rozhodování i lhůty pro vydání rozhodnutí o rozkladu se použije stejný postup, který je stanoven zákonem pro odvolání. V řízení o rozkladu, stejně jako při řízení o dovolání, může ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního rozhodnutí zrušit nebo

6 změnit, pokud se tím plně vyhoví rozkladu a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas, nebo rozklad zamítnout a rozhodnutí prvoinstančního ústředního orgánu potvrdit Rozkladová komise Rozkladová komise má nejméně 5 členů. Předsedu a ostatní členy rozkladové komise jmenuje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Většinu členů rozkladové komise tvoří odborníci, kteří nejsou zaměstnanci zařazení do ústředního správního úřadu. Rozkladová komise může jednat a přijímat usnesení v nejméně pětičlenných senátech. 1.4 Mimořádné opravné prostředky Mimořádnými opravnými prostředky ve správním řízení jsou takové prostředky, jejichž použití je přípustné proti rozhodnutím, které jsou v právní moci, nelze je napadnou řádnými opravnými prostředky. Mimořádnými opravnými prostředky jsou v přezkumném řízení, obnova řízení a nové rozhodnutí, které (podle Kauckého a Vedrala) není mimořádným opravným prostředkem. Uplatnit tuto formu opravných prostředků může účastník správního řízení nebo z úřední moci v přezkumném řízení přezkoumávají správní orgány pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí není v souladu s právními předpisy. Mimořádnost při uplatnění těchto druhů opravných prostředků je i v tom, že správní orgán může odmítnout věc projednat v rámci mimořádných opravných prostředků. Přistoupí-li k řízení v rámci mimořádných opravných prostředků, pak může rozhodnutí vydané ve správním řízení, které je v právní moci a bylo-li vydáno v rozporu s právními předpisy změnit popřípadě zrušit a věc vrátí odvolacímu správnímu orgánu nebo správnímu orgánu prvního stupně, který je vázán právním názorem příslušného správního orgánu Přezkumné řízení Přezkumné řízení je mimořádný opravný prostředek, který směřuje proti pravomocným rozhodnutím, a který je určen k nápravě právních vad, tj. takových vad, které mají svůj základ v porušení právních předpisů účinných v době vydání rozhodnutí. V přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Podnět k takovému řízení může dát i účastník, jeho podnět však není kvalifikován jako návrh na zahájení řízení. Správní orgán zkoumá důvody podnětu, dojde-li k závěru, že důvody k zahájení přezkumného řízení nejsou dány, sdělí tuto skutečnost do 30 dnů ode dne podání návrhu podateli. Přezkumné řízení není přípustné, jestliže byl rozhodnutím účastníkovi udělen souhlas k občanskoprávnímu, obchodněprávnímu nebo pracovněprávnímu úkonu nebo povolen vklad práva k nemovitosti. Přezkumnému řízení podléhají i některá vydaná usnesení. Přezkoumávat lze pouze usnesení o odložení věci a usnesení o zastavení řízení. Ostatní usnesení lze přezkoumávat až spolu s rozhodnutím ve věci, popřípadě s jiným rozhodnutím, jehož vydání předcházela, a jedině tehdy, může-li to mít význam pro soulad rozhodnutí ve věci nebo jiného rozhodnutí s právními předpisy anebo pro náhradu škody Přezkumné řízení prováděné správním orgánem, který rozhodnutí vydal. Přezkumné řízení prováděné nadřízeným správním orgánem Mimořádnost takového opravného prostředku se projeví například i tak, že jestliže po zahájení přezkumného řízení správní orgán dojde k závěru, že ačkoli rozhodnutí bylo vydáno v

7 rozporu s právním předpisem, byla by újma, která by jeho zrušením nebo změnou vznikla některému účastníkovi, který nabyl práva z rozhodnutí v dobré víře, ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu, řízení vydáním usnesení zastaví. Při každém rozhodování v přezkumném řízení je správní orgán povinen šetřit práva nabytá v dobré víře, zejména mění-li rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy nebo určuje-li, od kdy nastávají účinky rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení. Jak je výše uvedeno, přezkoumat správní rozhodnutí v rámci mimořádného opravného prostředku může z úřední moci nadřízený správní orgán, a to v případě, jestliže po předběžném posouzení věci dojde k závěru, že lze mít důvodně za to, že rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu bylo vydáno v rozporu s právními předpisy. Jestliže však dá podnět k přezkumnému řízení účastník, může přezkumné řízení provést správní orgán, který přezkoumávané rozhodnutí vydal, pokud plně vyhoví účastníkovi, který podnět uplatnil, a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému jinému účastníkovi, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas. Jinak předá věc k provedení přezkumného řízení nadřízenému správnímu orgánu. Kdo je v takových případech označován účastníkem řízení? Účastníky přezkumného řízení jsou účastníci původního řízení, v němž bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí, jichž se přezkumné řízení týká, nebo jejich právní nástupci. Stejný režim bude uplatněn i u rozhodnutí ústředního správního úřadu, zde rozhoduje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Přezkoumat však není možné žádným správním orgánem pravomocné rozhodnutí, které již na základě žaloby přezkoumal soud a žalobu zamítl Rozhodnutí v přezkumném řízení Správní orgán, který je oprávněn ve věci zahájení přezkumného řízení činit kroky, vydá usnesení o zahájení přezkumného řízení. Usnesení o zahájení vydá nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci. Soulad rozhodnutí s právními předpisy posuzuje správní orgán podle právního stavu a skutkových okolností v době jeho vydání. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. Příslušný správní orgán posoudí spisový materiál a podle potřeby zajistí vyjádření účastníků a správních orgánů, které řízení prováděly. Správní řád stanoví, že při přezkumném řízení je povinností správního orgánu vycházet při posuzování věci ze skutečností, které byly zjištěny v rozhodné době i dle právních předpisů, účinných v době rozhodování. Jestliže však správní orgán po zahájení přezkumného řízení zjistí, že právní předpis porušen nebyl, řízení usnesením zastaví. Usnesení se pouze poznamená do spisu. Rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, příslušný správní orgán zruší nebo změní, popřípadě zruší a věc vrátí odvolacímu správnímu orgánu nebo správnímu orgánu prvního stupně. Správní orgány jsou vázány právním názorem příslušného nadřízeného správního orgánu. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci, má se tedy zato, že v této lhůtě bude vydáno i rozhodnutí Zkrácené přezkumné řízení Zkrácené přezkumné řízení připouští správní řád v určitých případech. Správní orgán je povinen využít této formy, jestliže je porušení právního předpisu zjevné ze spisového

8 materiálu, jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a není zapotřebí vysvětlení účastníků, může příslušný správní orgán provést zkrácené přezkumné řízení. Dokazování se neprovádí. Správní orgán je tedy schopen po posouzení věci při zkráceném přezkumném řízení vydat rozhodnutí Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení mohou nastat zpětně od právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí anebo od právní moci nebo předběžné vykonatelnosti rozhodnutí v přezkumném řízení. V rozhodnutí, jímž se ruší nebo mění přezkoumávané rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, správní orgán s ohledem na obsah přezkoumávaného rozhodnutí určí, odkdy nastávají jeho účinky. Pokud se ruší nebo mění rozhodnutí, jímž byla uložena povinnost, a neodůvodňují-li okolnosti případu jiné řešení, určí správní orgán, že účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Pokud se ruší nebo mění rozhodnutí, jímž bylo přiznáno právo, a neodůvodňují-li okolnosti případu jiné řešení, určí správní orgán, že účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne jeho právní moci nebo předběžné vykonatelnosti. Bylo-li však přezkoumávané rozhodnutí vydáno na základě nesprávných či neúplných údajů uvedených žadatelem, určí správní orgán, že účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Rozhodnutí vydávaná v rámci uvedeného mimořádného opravného prostředku jsou rozhodnutí vydaná správním orgánem prvního stupně, proto je možné proti nim podat řádný opravný prostředek, tedy odvolání či rozklad. 1.5 Obnova řízení a nové rozhodnutí Dalším z mimořádných opravných prostředků je obnova řízení. Stejně jako u přezkumného řízení, jde o opravný prostředek, který směřuje proti pravomocným rozhodnutím. V případě obnovy řízení jsou předmětem řízení nedostatky ve zjištění skutečného stavu věci, nebo nedodržení některých procesních podmínek. V případě přezkumného řízení jak již bylo řečeno jde o prozkoumání, zda došlo k porušení právních předpisů účinných v době vydání rozhodnutí. Obnova řízení může být zahájena jak na žádost účastníka správního řízení, tak i z moci úřední. Nové rozhodnutí je institutem, který správní orgán může použít v případech, kdy o věci již bylo pravomocně rozhodnuto a jsou-li pro to dány zákonné důvody. Například vydáním nového rozhodnutí správní orgán účastníkovi správního řízení promine zmeškání úkonu, které mu bylo rozhodnutím uloženo a určí mu další náhradní lhůtu pro zaplacení správního poplatku. Nové rozhodnutí lze vydat jak na žádost účastníka správního řízení, tak i z moci úřední Obnova řízení Obnova řízení je mimořádným způsobem přezkoumání rozhodnutí, který lze použít jen tehdy, pokud v řízení ukončeném pravomocným rozhodnutím byly nedostatky ve zjištění skutečného stavu věci. Povolením nebo nařízením obnovy řízení správní orgán směřuje k odstranění nedostatků, které způsobil sám svým nesprávným postupem, nebo tím, že důkazy a skutečnosti existovaly, ovlivnily by výsledek rozhodnutí, ale správní orgán tyto neměl ani nemohl mít k dispozici. Řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení, a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo

9 bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování. Obnovy řízení se ale nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení. O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni Lhůta pro podání žádosti o obnovu řízení Čas v právu je důležitou a významnou skutečností. Pro zahájení obnovy řízení je stanovena lhůta kategoricky. Účastník může podat žádost o obnovu řízení u správního orgánu, který ve věci rozhodoval, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl. Nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí, to je lhůta prekluzívní, po uplynutí této lhůty již nelze ve věci jednat. Ve tříleté lhůtě od právní moci rozhodnutí musí být rozhodnutí o obnově řízení vydáno Rozhodnutí ve věci obnovy řízení Správní řád určuje správnímu orgánu v řízení o obnově vycházet při posuzování věci ze skutečností, které byly zjištěny v rozhodné době i z právních předpisů, účinných v době rozhodování. Jde o opravný prostředek, který může uplatnit účastník správního řízení, ale může jej nařídit i správní orgán z úřední moci. Obnova řízení se rozpadá do dvou fází. V první fází bude správní orgán rozhodovat zda tu jsou zákonné důvody pro zahájení řízení, tj. zda se provede, či nikoliv. Druhá fáze obnoveného řízení vyústí vydáním nového rozhodnutí. Které z podmínek stanovených zákonem musí být splněny, aby řízení o obnově bylo zahájeno? Rozhodnutí, o které se jedná musí být v právní moci, taková skutečnost nastane, bylo-li vydané rozhodnutí oznámeno všem účastníkům správního řízení a nikdo z nich v zákonné lhůtě nepodal proti rozhodnutí odvolání. Druhou podmínkou pro zahájení řízení o obnově jsou důvody, které stanoví správní řád. Především je to skutečnost, že vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení, a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování. Jiné důvody pro obnovu řízení nejsou přípustné. K novému řízení, pokud o něm byla obnova řízení povolena, je příslušný správní orgán, který rozhodoval v I. stupni. Nové řízení může být zahájeno na žádost i v případě, že původní řízení bylo zahájeno z moci úřední a naopak. Pokud žádost účastníka nesplňuje zákonem stanovené důvody, správní orgán usnesením řízení zastaví. V novém řízení může správní orgán využít všech podkladů, které byly v původních řízeních uplatněny, musí však šetřit práva nabytá v dobré víře. Vydáním nového rozhodnutí se původní rozhodnutí ruší Účinky v řízení o obnově řízení Žádosti o obnovu řízení správní orgán přizná odkladný účinek, jestliže hrozí vážná újma účastníkovi nebo veřejnému zájmu. Rozhodnutí, jímž bylo řízení obnoveno, má odkladný účinek, pokud napadené rozhodnutí nebylo dosud vykonáno. Rozhodnutí, jímž správní orgán žádost o obnovu řízení zamítá, oznámí pouze žadateli, ten proti němu může podat odvolání.

10 1.6 Nové rozhodnutí Do řady mimořádných opravných prostředků patří také nové rozhodnutí. Provést správní řízení v rámci tohoto mimořádného opravného prostředku a vydat nové rozhodnutí ve věci lze jen v zákonem stanovených případech. Správní orgán vydá nové rozhodnutí, jestliže je to nezbytné při postupu, kdy správní orgán prominul účastníkovi správního řízení zmeškaný úkon. Vydáním nového rozhodnutím bude vyhověno žádostí, která byla správním orgánem zamítnuta a toto rozhodnutí je v právní moci. Nové rozhodnutí bude též vydáno z vážných důvodů, a to dodatečně stanoví nebo změní dobu platnosti nebo účinnosti rozhodnutí anebo lhůtu ke splnění povinnosti nebo dodatečně povolí plnění ve splátkách, popřípadě po částech, rozhodnutí ve věci bylo zrušeno jiným orgánem veřejné moci. K novému řízení poté, co bylo rozhodnuto o obnově řízení, nebo k novému řízení je příslušný správní orgán, který byl příslušný k původnímu řízení v prvním stupni. Otázka, kdo je účastníkem, se v novém řízení posuzuje podle právního stavu a skutkových okolností v době nového řízení. Nové řízení lze zahájit na žádost i v případě, že původní řízení bylo zahájeno z moci úřední, a naopak. Žádost může podat kterýkoli z účastníků původního řízení, nebo jeho právní nástupce za předpokladu, že je původním rozhodnutím přímo dotčen. Stejně jako je tomu u přezkumného řízení i řízení o obnově i v případě, že žádost účastníka neodůvodňuje zahájení nového řízení, rozhodne správní orgán usnesením o tom, že se řízení zastaví. Usnesení se oznamuje pouze žadateli a těm osobám, vůči nimž již správní orgán učinil úkon. V novém řízení lze s účinky od zahájení nového řízení nebo v průběhu nového řízení pozastavit vykonatelnost nebo jiné právní účinky původního rozhodnutí. V rámci zkoumání podkladů pro vydání nového rozhodnutí může správní orgán využít důkazních prostředků původního rozhodnutí včetně podkladů rozhodnutí o odvolání, nevylučuje-li to důvod nového řízení. Právní názor odvolacího správního orgánu je pro správní orgán provádějící nové řízení závazný, pokud se tento právní názor vlivem změny právního stavu nebo skutkových okolností nestal bezpředmětným. V novém řízení správní orgán též šetří práva nabytá v dobré víře. Vydáním nového rozhodnutí se původní rozhodnutí ruší a o tomto následku budou účastníci poučeni v písemném vyhotovení rozhodnutí. 1.7 Uspokojení účastníka po podání žaloby Postup správního orgánu při uspokojení účastníka po podání žaloby ve správním soudnictví Ze studia Listiny základních práv a svobod si jistě vzpomínáte, že v hlavě páté, článku 36 se uvádí, že právo na soudní a jinou právní ochranu má každý. Může se takto domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Každý má též právo na náhradu škody způsobenou mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné

11 správy, a to od počátku řízení. Všichni účastníci jsou si v řízení rovni. Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti, a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. O těchto právech je potřeba vědět, neboť i ve správním právu platí, vše co je výše řečeno Zákonné možnosti správního orgánu dosáhnout nápravy před soudním řízením Správní řád stanoví postup správního orgánu při uspokojení účastníka po podání žaloby ve správním soudnictví. Zvolením takového institutu může správní orgán dosáhnout opravy svého vydaného rozhodnutí a uspokojit tak účastníka správního řízení, který podal žalobu ve správním soudnictví. Správní řád vymezuje čtyři případy, kde definuje možnosti správního orgánu upravit vydané rozhodnutí před vydáním rozhodnutí soudu. Bude tomu v případech, že se žalobce domáhá ve správním soudnictví zrušení rozhodnutí správního orgánu, lze jej uspokojit změnou nebo zrušením tohoto rozhodnutí v přezkumném řízení. Pokud se domáhá vyslovení nicotnosti rozhodnutí správního orgánu, lze jej uspokojit vyslovením nicotnosti rozhodnutí. Nicotné je rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný. Nicotnost z tohoto důvodu zjišťuje a rozhodnutím prohlašuje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který nicotné rozhodnutí vydal. Žalobce se může domáhat též snížení trestu nebo upuštění od trestu uloženého rozhodnutím správního orgánu, správní orgán jeho záležitost může vyřešit tak, že jej uspokojí vydáním nového rozhodnutí. Vydat rozhodnutí může jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu. V případě, že je třeba před vydáním rozhodnutí doplnit řízení, je zapotřebí souhlasu nadřízeného orgánu již k zahájení řízení. Rozhodnutí nesmí měnit práva nebo povinnosti ostatních účastníků založené žalobou napadeným rozhodnutím, ledaže s tím vyslovili souhlas Postup soudu při uspokojení navrhovatele Soudním řádem správním je stanoveno, že odpůrce (správní orgán) může, pokud soud nerozhodl v předmětné věci o žalobě vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Svůj záměr navrhovatele uspokojit, sdělí správní orgán soudu a vyžádá si správní spisy, pokud je již soudu předložil. V pravomoci předsedy senátu je stanovit lhůtu, v níž je třeba rozhodnutí vydat, opatření nebo úkon provést a oznámit je navrhovateli i soudu. Uplyne-li tato lhůta marně, pokračuje soud v řízení. Dojde-li soudu oznámení odpůrce, vyzve předseda senátu navrhovatele, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda je postupem správního orgánu uspokojen. Zmeškání této lhůty nelze prominout. Soud řízení usnesením zastaví, sdělíli navrhovatel, že je uspokojen. Sdělí-li žalobce soudu, že je uspokojen, platí, že se vzdal práva na odvolání nebo rozklad, právo podat odvolání nebo rozklad nemají ani ostatní účastníci. Právní moci nabývá rozhodnutí žalovaného správního orgánu dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení o žalobě. Přezkumné řízení proti tomuto rozhodnutí žalovaného správního orgánu není přípustné. Soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo.

12 Vzor odvolání K č.j. Podatel: Trvalý pobyt (u právnické osoby sídlo IČ VĚC: Odvolání proti rozhodnutí ZE DNE. Přílohy: dle citace textu Dne. jsem obdržel rozhodnutí č.j.. ze dne.., na základě kterého obchodní společnosti byla uložena pokuta ve výši.,- Kč a. (dále jen napadené rozhodnutí ).Na základě této skutečnosti podávám proti vydanému rozhodnutí v zákonné 15 denní lhůtě o d v o l á n í I. Správní orgán v napadeném rozhodnutí namítané skutečnosti zhodnotil jako právně bezvýznamné, které nemají vliv na zjištěný a důkazními prostředky prokázaný skutečný stav věci. Zjištění správního orgánu se opírá o následující skutečnosti: Důkaz: II.

13 Již v našem podání ze dne jsme uvedli, že. a že ve smyslu ustanovení.. a nedošlo tedy z naší strany k porušení zákona č..., jak uvedl Důkaz: III. Správní orgán v napadeném rozhodnutí dále uvedl, že.. Vzhledem k té skutečnosti, že správní orgán dostatečným způsobem nezjistil skutkový stav a podle našeho názoru nedošlo k porušení práv z a nedošlo ani k porušení zákona, se domnívám, že správní orgán neměl rozhodnout o uložení pokuty ve výši.,- Kč. IV. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tedy navrhuji, aby správní orgán po posouzení dotčených.. napadené rozhodnutí zrušil. V. Podpis odvolatele ( statutární orgán obchodní společnosti) Nicotné je například takové rozhodnutí, které vydal nepříslušný správní orgán a není možné jeho zhojení ani uplynutím času. Rozhodnutí trpí takovými vadami, které je činí zjevně vnitřně rozporným. Odvolání je řádný opravný prostředek, který směřuje proti výroku rozhodnutí a usnesení nebo jeho vedlejší části. K tomu, aby bylo zahájeno odvolací řízení, je třeba, aby odvolání bylo přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a bylo vyhotoveno (zpracováno) v předepsané formě a podáno včas. Vyjádření účastníků k podanému odvolání jsou součástí spisu. K vyjádřením podaným po lhůtě se nemusí přihlížet. Pokud zákon nestanoví jinak má včas podané a přípustné odvolání odkladný účinek. Výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání je součástí rozhodnutí ve věci. Povinný účastník řízení musí v takovém případě učinit to, co mu rozhodnutím je uloženo a poté je teprve oprávněn se odvolat. Rozhodnutí o odvolání je povinen odvolací orgán vydat ve lhůtách, které jsou zákonem stanoveny k vydání správního rozhodnutí.

14 Rozklad je řádný opravný prostředek proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr, státní tajemník ministerstva nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni. Přezkumné řízení je opravný prostředek, který směřuje proti pravomocným rozhodnutím, a který je určen k nápravě právních vad, tj. takových vad, které mají svůj základ v porušení právních předpisů. Předmětem přezkumného řízení může být každé pravomocné rozhodnutí. Nesmí však jít o rozhodnutí, kterým byl udělen souhlas k občanskoprávnímu, obchodněprávnímu nebo pracovněprávnímu úkonu nebo povolen vklad práva k nemovitostem evidovaných v katastru, nebo jestliže bylo rozhodnuto ve věci osobního stavu a žadatel nabyl práv v dobré víře. Jestliže správní orgán po zahájení přezkumného řízení zjistí, že právní předpis porušen nebyl, řízení usnesením zastaví. Účinky rozhodnutí ve správním řízení mohou nastat zpětně od právní moci přezkoumávaného rozhodnutí anebo od právní moci nebo předběžné vykonatelnosti rozhodnutí v přezkumném řízení. Obnova řízení je mimořádný opravný prostředek (výjimečný zásah do právní moci rozhodnutí), který směřuje proti pravomocným rozhodnutím vykazujícím nedostatky ve zjištění skutečného stavu věci, nebo nedodržení některých procesních podmínek. Původní rozhodnutí se ruší tím, že se o věci rozhoduje znovu. Žádosti o obnovu řízení se přizná odkladný účinek, jestliže hrozí vážná újma účastníkovi nebo veřejnému zájmu. Autoremedura je zvláštní způsob vyřízení opravných prostředků. Nápravu vydaného rozhodnutí provede ten orgán, který je vydal, zatímco normálně o něm rozhoduje orgán vyššího stupně (devolutivní účinky). Smyslem autoremedury je umožnit rychlé a jednoduché napravení nesprávností, na níž byl orgán, který rozhodnutí vydal, opravným prostředkem upozorněn.

15 2 SPRÁVNÍ EXEKUCE 2.1 Exekuce ve správním řízení Správní řízení je právními předpisy upravený postup v němž správní orgán rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických i právnických osob v oblasti veřejné správy. Jeho účastníci mají procesní práva a povinnosti. Každý komu správní orgán rozhodnutím uložil povinnost, má tuto povinnost včas a řádně splnit. Vydané rozhodnutí ve správním řízení však samo o sobě ještě nezaručuje, že povinný dostojí uložené povinnosti. Správní řád na tuto skutečnost pamatuje v hlavě XI, s názvem exekuce. Podle ustanovení této hlavy se postupuje pokud ten, jemuž byla exekučním titulem uložena povinnost peněžitého nebo nepeněžitého plnění, v určené lhůtě tuto povinnost dobrovolně nesplní. Exekučním správním orgánem je správní orgán, který je podle správního řádu nebo zvláštního zákona oprávněn k exekuci. Takovým orgánem může být soud, obecný správce daně finanční úřad, celní úřad nebo i soudní exekutor. Exekučním titulem, na jehož základě se vydává exekuční výzva nebo exekuční příkaz, je vykonatelné rozhodnutí nebo vykonatelný smír. Správní orgán stejně jako soud je ve veřejném právu v roli oprávněného, je orgánem oprávněným vynutit splnění uložené povinnosti v příslušném rozhodnutí státním donucením. Exekuce je posledním stádiem správního řízení, tvoří jeho samostatnou součást, která nastane pouze v případě, že povinný nesplnil ve stanovené lhůtě a řádně uloženou povinnost v rozhodnutí. Například nezaplatil uloženou pokutu nebo nevykonal to co mu správní orgán v rozhodnutí uložil. Exekuce je nuceným výkonem rozhodnutí, který představuje zásah do práv a svobod povinných subjektů, proto je potřeba, aby správní orgán se vší pečlivosti respektoval podmínky k vydání usnesení o exekučním příkazu. Správní řád stanoví postup při nuceném vymáhání povinnosti, pokud ten, jemuž byla exekučním titulem uložena povinnost peněžitého nebo nepeněžitého plnění v určené lhůtě tuto povinnost dobrovolně nesplní. Předmětem povinnosti může být peněžité plnění (dát peníze) či nepeněžité plnění (něco konat, něčeho se zdržet apod.). V tomto ohledu je stanoveno, že režim vymáhání peněžitého plnění se řídí zákonem o správě daní a poplatků a režim nepeněžitého plnění podléhá správnímu řádu. V následujícím výkladu bude pozornost věnována vymáhání nepeněžitého plnění. 2.2 Předpoklady pro provedení exekuce K provedení exekuce příslušným orgánem může být přistoupeno pouze v případě, že jsou splněny podmínky stanovené zákonem, jinak je nepřípustná. Správní řád stanoví a upravuje jak předpoklady pro zahájení exekuce, tak i pro samotný postup pro vedení exekuce. Za splnění takových podmínek odpovídá ten orgán, který exekuci provádí. Podmínkami pro uplatnění exekuce jsou: existence právního předpisu, který stanoví postup pro vedení exekuce, povinný, který dobrovolně nesplnil povinnosti uložené správním orgánem v rozhodnutí, existence exekučního orgánu, oprávněná osoba uplatnila exekuční titul u exekučního orgánu nebo na výkonu rozhodnutí má veřejný zájem správní orgán.

16 Za povinného v exekučním řízení správní řád považuje jen toho, jemuž byla exekučním titulem uložena povinnost peněžitého nebo nepeněžitého plnění. Ve správním řízení byl v postavení účastníka řízení, a měl tak schopnost nabývat práva a nést za své úkony odpovědnost a způsobilý povinnost plnit. Povinným může být jak fyzická tak i právnická osoba. 2.3 Exekuční správní orgán Exekučním správním orgánem je podle správního řádu ten správní orgán, který je oprávněn k exekuci. Například podle ustanovení 149 zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích, ve znění pozdějších předpisů, orgány obce samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud nebyl jmi podán návrh na soudní výkon rozhodnutí. Nebo podle ustanovení 94 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., zákona o krajích, ve znění pozdějších předpisů, orgány kraje samy vykonávají rozhodnutí jimi vydaná. I v tomto případě platí, že může být podán návrh na soudní výkon rozhodnutí. Peněžité plnění bude na povinném vymáhat obecný správce daně místně příslušný, kterým může být například finanční úřad nebo celní úřad.jak bylo uvedeno výše vymáhání tzv.peněžitého plnění se řídí jiným procesním právním předpisem, kterým je zákon o správě daní poplatků. Správní orgán, který vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo který schválil smír, nebo osoba oprávněná z exekučního titulu mohou o provedení exekuce na peněžité plnění, požádat též soud nebo soudního exekutora. Obecní úřad nebo krajský úřad je exekučním správním orgánem tehdy, je-li současně správním orgánem, který vydal rozhodnutí v prvním stupni, nebo který schválil smír. Na žádost obecního úřadu provede exekuci obecný správce daně místně příslušný podle zvláštního zákona. Exekučním správním orgánem příslušným k exekuci na nepeněžitá plnění podle správního řádu je však správní orgán, který vydal rozhodnutí v prvním stupni, nebo který schválil smír, je-li orgánem moci výkonné. Takovým orgánem je obecní úřad nebo krajský úřad. 2.4 Exekuční titul Exekučním titulem je podle správního řádu vykonatelné rozhodnutí nebo vykonatelný smír, který ve sporném řízení účastníci uzavřeli před správním orgánem. Rozhodnutí správního orgánu je vykonatelné nabylo-li právní moci nebo pozdějším dnem, který je ve výroku rozhodnutí uveden. Rozhodnutí správního orgánu, ukládající povinnost k plnění, je vykonatelné, je-li v právní moci a jestliže uplynula lhůta ke splnění povinnosti. Rozhodnutí ukládající povinnost k plnění je předběžně vykonatelné, pokud odvolání nemá odkladný účinek, a byla-li stanovena lhůta ke splnění povinnosti, tak jejím uplynutím. Smír je dalším z výsledků rozhodovací činnosti správního orgánu v určitém druhu správního řízení. Správní orgán při řešení sporů z veřejnoprávních smluv a dále v takovém řízení, ve kterém je správnímu orgánu dána pravomoc rozhodovat o sporech vyplývajících například z pracovních vztahů. Na základě takových skutečností může povolit mezi znesvářenými stranami uzavření smíru. Smír podléhá schválení správním orgánem, podmínkou uzavření smíru je, že neodporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu. Případně nebyl-li smír z výše uvedených zákonných důvodů stran správního orgánu schválen, přichází v úvahu vydání správního rozhodnutí, kterým buďto vyhoví návrhu zcela, zčásti, anebo jej zcela zamítne, příp. zamítne jen z části. Nezbytným předpokladem pro zahájení a vedení exekuce exekučním správním orgánem, tedy

17 jako nucený postup v případě, že právní povinnost uložená exekučním titulem nebyla povinným splněna, je právě neexistence dobrovolného splnění uložené povinnosti. V případě, že není právní povinnost uložená exekučním titulem povinným dobrovolně splněna, je nezbytné, aby byla splněna i za pomoci působení státní moci na povinného. Takovými prostředky jsou je vymáhání peněžitého plnění nebo nepeněžitého plnění. Na základě oprávnění ze zákona může tyto prostředky exekuční správní orgán použít pro dosažení splnění exekučním titulem uložené právní povinnosti povinnému. 2.5 Výkon exekuce Aby bylo zahájeno řízení ve věci vymáhání povinnosti, je nezbytná existence exekučního titulu, který ukládá povinnému určitou konkrétně stanovenou povinnost. To však není jediným předpokladem. Vedle existence exekučního titulu a skutečnosti, že povinný v něm uloženou povinnost dobrovolně a ve lhůtě tam uvedené nesplnil, samo o sobě ještě pro povinného nemusí přivést negativní následky vedené exekuce. Je totiž zřejmé, že každá exekuce musí také začít postupem předepsaným zákonem. Samotná exekuce musí být zahájena tak, že je nařízena vydáním exekučního příkazu. Exekuční správní orgán, před tím, než přistoupí k nařízení samotné exekuce, resp. k vydání exekučního příkazu, vyzve povinného k dobrovolnému splnění nepeněžité povinnosti v náhradní lhůtě. Takový úkon se nazývá exekuční výzva. Exekuční výzva ke splnění nepeněžité povinnosti bude být vydána exekučním správním orgánem tehdy, jestliže nehrozí vážné nebezpečí, že účel exekuce bude zmařen. Podle správního řádu má exekuční výzva formu usnesení se všemi zákonnými náležitostmi správního rozhodnutí. Nesplní-li povinný ani po výzvě povinnost uloženou v rozhodnutí, správní orgán využije dalšího zákonného postupu. Exekuční správní orgán v takovém případě nařídí exekuci vydáním exekučního příkazu z moci úřední. Exekuci je oprávněn správní orgán nařídit. Je tomu tak na žádost osoby oprávněné z exekučního titul. Jedná se o případy, kdy určitý právní nárok přiznaný jednomu z účastníků správního řízení svědčí proti druhému z účastníků, tedy povinnému, třeba i ze smíru schváleného správním orgánem. Realizace vynucení povinnosti bude zahájená na žádost jiného správního orgánu, takovou exekuci provede obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má správní orgán sídlo. 2.6 Druhy exekuce, postup v řízení o exekuci Jak již bylo uvedeno, exekuční správní orgán provede na žádost oprávněné osoby nebo z úřední moci exekuci na nepeněžité plnění. Vždy však na základě zákona a způsoby v něm uvedenými. Exekuce k vymožení nepeněžité povinnosti se řídí povahou uložené povinnosti. Exekuci k vymožení nepeněžité povinnosti lze provést pouze těmito způsoby: náhradním výkonem v případě zastupitelných plnění, přímým vynucením v případě nezastupitelných plnění zejména, o vyklizením, o odebráním movité věci, o předvedením, ukládáním donucovacích pokut Náhradní výkon

18 Exekuce učiněná náhradním výkonem je takový druh exekuce na nepeněžitá plnění, jehož podstatou je uložení povinnosti povinnému provést nějakou práci nebo výkon, který však může udělat on nebo i jiná osoba než povinný. Jiná osoba však musí s provedením nějaké práce nebo výkonu souhlasit. Práce a výkony se činí na nebezpečí a náklady povinného. Bude-li nařízen takový druh exekuce pak musí být jasně vymezen rozsah práce (výkon), kterou měl podle exekučního titulu učinit povinný a jejíž provedení se svěřuje jiné osobě Přímé vynucení Exekuce přímým vynucením je takový druh exekuce na nepeněžitá plnění, kterým se přímým působením, například odebráním věci, na povinného dosahuje smyslu a účelu exekučního titulu. Správní řád jako příklad uvádí, jakými způsoby se tato exekuce provádí. Tedy přímé vynucení povinnosti se provede zejména vyklízením nemovitostí, stavby, bytu, místnosti nebo jiných prostor, odebráním movité věci, předvedením. Exekuce vyklizením přichází v úvahu tehdy, jestliže exekuční titul ukládá, aby povinný vyklidil objekt. Je velmi pravděpodobné, že tento druh exekuce na splnění nepeněžité povinnosti přímým vynucením bude přicházet v úvahu v těch případech, kdy například objekt vykazuje takové technické nedostatky nebo je v takovém stavu, že bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví osob. Problematika vyklizení objektu probíhá tak, že oprávněná úřední osoba z vyklizovaného objektu odstraní movité věci patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, jakož i movité věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném objekt, a vykáže povinného a všechny, kdo se tam zdržují na základě práva povinného Přímé vynucení odebráním věci Dalším druhem exekuce, spočívajícím v přímém vynucení povinnosti, je odebrání movité věci. Ve stručnosti lze uvést, že se jedná o takový druh exekuce, který směřuje k nedobrovolnému splnění nepeněžité povinnosti na základě exekučního titulu, ukládající povinnému vydání nebo dodání movité věci. Na základě takto koncipovaného exekučního titulu exekuční správní orgán vydává exekuční příkaz, v němž výslovně určuje movitou věc nebo movité věci, které mají být povinnému odebrány. Exekuční příkaz doručí oprávněná úřední osoba povinnému při odebírání movité věci. Potup při doručování exekučního příkazu a pořizování protokolu o odebrání movité věci, je nezbytným úkonem exekučního správního orgánu osvědčující průběh a výsledek provedení této exekuce. Správní orgán je oprávněn zajistit si splnění povinnosti osobní prohlídkou, prohlídkou bytu a jiných místností Předvedení Jak již bylo výše uvedeno, v zákoně je zařazeno jako příklad mezi uváděné druhy exekuce, spočívající v přímém vynucení splnění povinnosti, i předvedení. Při exekuci předvedením se exekuční příkaz doručuje orgánům, které mají předvedení učinit. Předvedení na požádání správního orgánu zajišťuje Policie České republiky nebo jiný ozbrojený sbor, o němž to stanoví zvláštní zákon. V řízení před orgány obcí zajišťuje předvedení též obecní policie. K tomu je však nutné poznamenat, že podle zákona o obcích a zákona o obecní policii je místní působnost obecní policie vymezena hranicí území obce, která tento orgán obce zřídila. To platí i pro tento případ, že při předvedení osoby z obce, která obecní policii nezřídila, popř. není smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy, strážník nemůže využívat oprávnění podle zákona o obecní policii.

19 2.6.5 Ukládání donucovacích pokut Exekuce ukládáním donucovacích pokut přichází v úvahu tehdy, dojde-li exekuční správní orgán k závěru, že nelze, či není účelné vykonávat exekuci náhradním výkonem nebo přímým vynucením. Princip této exekuce spočívá tedy v tom, že se splnění povinnosti vymáhá postupným ukládáním donucovacích pokut do výše nákladů na náhradní výkon a nelze-li náhradní výkon provést, a to až do výše částky ,- Kč. Zde je třeba zdůraznit jednu zvláštnost, kterou v této souvislosti správní řád konstituoval, a sice, že pokuty vybírá, a jejich exekuci činí správní orgán, který je uložil, avšak nikoliv podle správního řádu, nýbrž podle zákona o správě daní a poplatků. Výše ukládaných pokut povinnému se určuje s ohledem na povahu nesplněné povinnosti. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, z něhož je hrazena činnost exekučního správního orgánu, který pokutu uložil. Zaplacením pokut se však povinný nezprošťuje odpovědnosti za škodu Odložení nebo přerušení exekuce Ze závažných důvodů, které podle své úvahy posoudí exekuční správní orgán, může tento výkon exekuce na splnění nepeněžité povinnosti usnesením odložit na pozdější dobu nebo přerušit, a to zejména požádá-li povinný o posečkání splnění povinnosti a (současně) lze-li mít z jeho chování důvodně za to, že splní svou povinnost nejpozději ve stejné lhůtě, v jaké může být uskutečněna exekuce, a dále, že nehrozí, že by tím byl účel exekuce zmařen. Taktéž může exekuční správní orgán učinit i bez požádání, šetří-li exekuční správní orgán skutečnosti rozhodné pro zastavení exekuce. Exekuční správní orgán odloží nebo přeruší exekuci i v takovém případě, kdy to přikazuje zákon, například kdy vyklízeným objektem je byt nebo místnost sloužící k bydlení. Za těchto okolností je třeba na základě zvláštního zákona, kterým je občanského zákoníku, zajistit bytovou náhradu. Exekuční správní orgán o svém úmyslu nařídit exekuci vyklizením vyrozumí obec, na jejímž území se vyklízený objekt nachází. Při zajištění bytové náhrady se postupuje přiměřeně podle zvláštního zákona, tedy opět podle občanského zákoníku. Exekuční správní orgán exekuci odloží nebo přeruší, jestliže se prokáže, že povinnému není zajištěna bytová náhrada. Proti usnesení správního úřadu o odložení exekuce či jejího přerušení se nelze odvolat Pokračování v řízení o exekuci Pominou-li důvody, které vedly k odložení nebo přerušení exekuce a nedojde-li k jejímu zastavení, pak exekuční správní orgán pokračuje v exekuci. Exekuční správní orgán prováděnou (tj. již jednou exekučním správním orgánem zahájenou) exekuci na žádost nebo ex officio usnesením zastaví, jestliže je splněn alespoň jeden důvod z taxativně. Zastavení exekuce tedy přichází v úvahu tehdy, jestliže po nařízení exekuce povinnost k plnění povinnosti podle exekučního titulu zanikla, po nařízení exekuce zaniklo právo provádět exekuci nebo byl zrušen exekuční titul, který je podkladem pro exekuci nebo o zastavení exekuce požádal ten, na jehož žádost byla exekuce nařízena (tedy na žádost osoby oprávněné z exekučního titulu nebo na žádost správního orgánu). Dalším zákonným důvodem zastavení exekuce je skutečnost, že průběh exekuce ukazuje, že by její pokračování bylo spojeno s mimořádnými nebo nepoměrnými obtížemi nebo, že se zjistí, že exekuce byla nařízena k vymožení neexistující povinnosti nebo vůči neexistujícímu povinnému. K zastavení exekuce dojde i v případě, že provedení exekuce je nepřípustné, protože před nařízením exekuce existoval důvod, pro který exekuci nebylo možné provést, nebo je provedení exekuce nepřípustné, protože po jejím nařízení nastal jiný důvod vyplývající ze zvláštního zákona nebo stavu věci, pro který nelze exekuci provést. Proti usnesení o zastavení exekuce se nelze

20 odvolat. 2.7 Exekuční náklady Správní řád též řeší otázku exekučních nákladů, jakož i to, kdo je povinen je uhradit. Exekuční náklady, nebyla-li exekuce zastavena a jestliže správní orgán zjistí, že exekuce byla nařízena k vymožení neexistující povinnosti nebo vůči neexistujícímu povinnému, hradí povinný. Byla-li však exekuce zastavena na žádost toho, kdo o ni požádal, pak ji hradí tato osoba. Náhrada exekučních nákladů spočívá v úhradě paušální částky ve výši 2 000,- Kč a v náhradě hotových výdajů vzniklých při provádění exekuce. Povinnost nahradit exekuční náklady uloží exekuční správní orgán vydáním rozhodnutím povinnému Povinnost hradit náklady Podle správního řádu také platí, že povinný je povinen uhradit exekuční náklady za výkon exekuce vždy, jestliže: byl vydán exekuční příkaz jestliže při exekuci odebráním movité věci oprávněná úřední osoba přistoupila k odebrání věci při exekuci přímým vynucením přistoupila k vyklizení. Pokud se uskuteční některé exekuční úkony společně vůči více povinným, exekuční správní orgán rozvrhne náhradu vzniklých exekučních nákladů poměrně podle rozsahu vymáhaných povinností připadajících na jednotlivé povinné. Exekuční náklady vybírá a jejich exekuci provádí správní orgán, který je uložil, avšak nikoliv podle správního řádu, ale podle zákona o správě daní a poplatků Lhůty pro provedení exekuce Exekuční správní orgán může exekuci na splnění nepeněžité povinnosti nařídit nejpozději do 5 let. Provádět ji může ale nejdéle do 10-ti let poté, co měla být povinnost splněna dobrovolně povinným. Lze také uvést, že správní řád umožňuje správnímu orgánu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni, nebo který schválil smír, anebo osobě oprávněné z exekučního titulu, požádat o provedení exekuce soud nebo soudního exekutora.

21 3 SPRÁVNÍ DELIKTY A JEJICH KLASIFIKACE 3.1 Pojem správního deliktu Za správní delikt lze obecně považovat protiprávní jednání odpovědné osoby, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně a s nímž zákon spojuje hrozbu sankcí trestní povahy ukládané v rámci výkonu veřejné správy. V celku výjimečně by nemuselo být požadováno protiprávní jednání, ale pouze protiprávní stav, který je někomu přičítán k odpovědnosti. Za pojmové znaky správního deliktu lze modelově označit: protiprávnost, škodlivost, zákonné vyjádření skutkové podstaty, objekt, objektivní stránku, subjekt, subjektivní stránku, trestnost, zákonné zmocnění k uplatnění odpovědnosti v rámci veřejné správy. Protiprávnost je výchozím pojmovým znakem každého deliktu, tedy i správního deliktu. Aby mohlo jít o správní delikt, musí být porušena (nesplněna) nějaká právní povinnost vyplývající z normy správního práva. Tato právní povinnost může být přitom vyjádřena dvěma způsoby: pozitivní dikcí, nezávisle na normativním vyjádření skutkové podstaty správního deliktu; sankční norma pak navazuje (odkazuje) na tyto povinnosti. pouze negativní dikcí, a to až přímo v sankční normě. Protiprávnost v drtivé většině případů spočívá v protiprávním jednání odpovědné osoby. V některých případech však určitá osoba odpovídá za porušení povinnosti uložené právem jiné osobě, pokud k jejímu porušení došlo v souvislosti s jednáním odpovědné osoby v rámci jejího vztahu k nositeli právní povinnosti. Mohou ale existovat i správní delikty, u nichž nezáleží na tom, zda odpovědná osoba jednala či nikoli. V těchto případech jde vlastně o odpovědnost za protiprávní stav, který mohl být vyvolán i vyšší mocí nebo jednáním jiné osoby. Vždy ovšem musí mít tento protiprávní stav k odpovědné osobě nějaký kvalifikovaný vztah (typicky se bude např. týkat majetku nebo provozní činnosti odpovědné osoby). Mohou být stanoveny některé okolnosti, které protiprávnost vylučují (např. jednání v nutné obraně či v krajní nouzi nebo jednání na služební či pracovní příkaz). Škodlivost jednání je zřejmě dalším pojmovým znakem deliktu. Někdy se hovoří též o nebezpečnosti jednání, o porušení, nebo o ohrožení veřejného zájmu. Problémem je, nakolik je zapotřebí škodlivost jako samostatný pojmový znak zdůrazňovat. Jde o to, zda škodlivé (nebezpečné) není jednání již proto, že je protiprávní. Při ztotožnění protiprávnosti a škodlivosti ovšem mohou vzniknout potíže zejména v případě, že právní úprava již neodpovídá okolnostem, za nichž byla přijata, resp. účelu, pro který byla přijata. Pokud je škodlivost zvlášť zdůrazňována, hovoří se o tzv. materiálním pojetí deliktu v opačném případě o tzv. formálním pojetí deliktu. Podobného výsledku jako při materiálním pojetí lze dosáhnout u formálního pojetí za pomoci formulace okolností vylučujících protiprávnost nebo za pomoci skutkových podstat.

22 Správní delikty jsou typicky normativně vyjádřeny formou skutkových podstat. Každá z nich musí být upravena zákonem, ty vyjadřují ve svých znacích některé pojmové znaky deliktu. Skutkové podstaty správních deliktů jsou různého stupně obecnosti. Vedle zcela konkrétně vyjádřených skutkových podstat existuji i takové, které obecněji předpokládají postih porušování určitého okruhu,právních povinnosti. Mezi ně se řadí především tzv. zbytkové skutkové podstaty. Objekt, objektivní stránka, subjekt a subjektivní stránka jsou v teorii označovány jako obecné znaky skutkové podstaty deliktu. Prvky zaviněného porušení právní povinnosti Objekt deliktu (jevy a společenské vztahy) Subjekt deliktu (ten, kdo se dopustil deliktu) Objetivní stránka deliktu (škodlivý následek právního jednání) Subjektivní stránka deliktu (znaky týkající se duševních funkcí života toho, kdo se jich dopustil) Objektem deliktu je právem chráněný zájem, který je spácháním deliktu porušen nebo ohrožen. Objekty různých deliktů se od sebe liší jednak z věcného hlediska, jednak stupněm obecnosti. Až na zcela ojedinělé výjimky je objektem správních deliktů pořádek ve veřejné správě, její řádný výkon. Lze jej tedy označit za obecný objekt správních deliktů. Objektivní stránka deliktu záleží v jednání, v následku a v příčinné souvislosti s jednáním a následkem. Jednání může spočívat v konání (aktivní činnosti) nebo v opomenutí (nečinnosti). Jak již bylo naznačeno, objektivní stránka může výjimečně spočívat v pouhém vzniku protiprávního stavu. Subjektem deliktu je osoba, která za delikt odpovídá. Pro správní delikty je charakteristické, že (obecně vzato) jejich subjektem může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba. U některých správních deliktů nemůže být subjektem každá fyzická nebo právnická osoba, ale pouze osoba v určitém postavení. V těchto případech jde o delikty se speciálním subjektem. Problematickým jevem byly a jsou správní delikty, jejichž subjektem je osoba veřejného práva, popřípadě dokonce orgán osoby veřejného práva; v posledním případě vlastně šlo o vytvoření jakési fiktivní subjektivity. Odpovědná osoba se hmotně právně označuje jako pachatel, procesně (po dobu projednávání správního deliktu) jako obviněný (tuto procesní terminologii užívá pozitivní právo jen u části správních deliktů. Schopnost nést následky porušení právní povinnosti bývá označována jako tzv. deliktní způsobilost. U fyzických osob je zásadně podmíněna dosažením určité věkové hranice a příčetnosti

K á r n ý ř á d ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

K á r n ý ř á d ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 23. 5. 2002, Změna: 15. dubna 2005 K á r n ý ř á d Exekutorská komora České republiky (dále jen Komora ) stanoví podle 110 odst. 7 písm. c) zákona

Více

PROCESNÍ ŘÁD FOTBALOVÉ ASOCIACE ČESKÉ REPUBLIKY

PROCESNÍ ŘÁD FOTBALOVÉ ASOCIACE ČESKÉ REPUBLIKY PROCESNÍ ŘÁD FOTBALOVÉ ASOCIACE ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ 1 Základní ustanovení 1. Tento Procesní řád FAČR (dále tento řád ) upravuje řízení před orgány Fotbalové asociace České republiky

Více

správní řád Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

správní řád Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 500/2004 Sb. správní řád ZÁKON ze dne 24. června 2004 správní řád Změna: 413/2005 Sb. Změna: 384/2008 Sb. Změna: 7/2009 Sb. ČÁST PRVNÍ Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Více

Dispoziční zásada v řízení o odvolání její použití a limity jejího uplatnění

Dispoziční zásada v řízení o odvolání její použití a limity jejího uplatnění ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická Katedra správního práva Dispoziční zásada v řízení o odvolání její použití a limity jejího uplatnění seminární práce do kurzu Správní právo 2 Vypracovala:

Více

216/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 1. listopadu 1994. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ČÁST PRVNÍ

216/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 1. listopadu 1994. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ČÁST PRVNÍ 216/1994 Sb. ZÁKON ze dne 1. listopadu 1994 o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Změna: 245/2006 Sb. Změna: 296/2007 Sb. Změna: 7/2009 Sb. Změna: 466/2011 Sb. Změna: 19/2012 Sb. Parlament se

Více

Zákon (1999:116) o rozhodčím řízení

Zákon (1999:116) o rozhodčím řízení 1(13) Zákon (1999:116) o rozhodčím řízení Rozhodčí smlouva 1 Spory, o jejichž předmětu strany mohou uzavřít smír, lze postoupit na základě smlouvy k rozhodnutí rozhodcem nebo rozhodci. Taková smlouva se

Více

PRAVIDLA ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

PRAVIDLA ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ PRAVIDLA ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 1 1. Asociace arbitrů (dále jako Asociace ) zabezpečuje organizačně, ekonomicky a technicky činnost fyzických osob (dále jako "Rozhodci") zapsaných

Více

294/2013 Sb. ZÁKON. ze dne 12. září 2013,

294/2013 Sb. ZÁKON. ze dne 12. září 2013, 294/2013 Sb. ZÁKON ze dne 12. září 2013, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 Ans 2/2005-47 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a

Více

Platné znění zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Čl. I. Místní příslušnost

Platné znění zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Čl. I. Místní příslušnost V. Platné znění zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Čl. I 7b Místní příslušnost (1) Pro insolvenční řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka. Pro insolvenční

Více

D. DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD. AsK AČR Disciplinární řád 2014

D. DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD. AsK AČR Disciplinární řád 2014 D. DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD Obsah: 1.0. Úvodní ustanovení str. 75 2.0. Disciplinární přestupek, disciplinární pravomoc str. 75 3.0. Disciplinární tresty str. 76 4.0. Disciplinární orgány a jejich pravomoci str.

Více

ZÁKON Č. 182/2006 SB., O ÚPADKU A ZPŮSOBECH JEHO ŘEŠENÍ (INSOLVENČNÍ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ. Místní příslušnost

ZÁKON Č. 182/2006 SB., O ÚPADKU A ZPŮSOBECH JEHO ŘEŠENÍ (INSOLVENČNÍ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ. Místní příslušnost V. ZÁKON Č. 182/2006 SB., O ÚPADKU A ZPŮSOBECH JEHO ŘEŠENÍ (INSOLVENČNÍ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ 7b Místní příslušnost (1) Pro insolvenční řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 As 39/2004-66 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka

Více

Disciplinární a smírčí řád České komory architektů DISCIPLINÁRNÍ A SMÍRČÍ ŘÁD

Disciplinární a smírčí řád České komory architektů DISCIPLINÁRNÍ A SMÍRČÍ ŘÁD Disciplinární a smírčí řád České komory architektů DISCIPLINÁRNÍ A SMÍRČÍ ŘÁD 2015 VALNÁ HROMADA ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ V souladu se zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů

Více

549/1991 Sb. ZÁKON České národní rady. ze dne 5. prosince 1991. o soudních poplatcích. 1 Předmět soudních poplatků

549/1991 Sb. ZÁKON České národní rady. ze dne 5. prosince 1991. o soudních poplatcích. 1 Předmět soudních poplatků Změna: 217/2009 Sb. Změna: 281/2009 Sb., 427/2010 Sb. 549/1991 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 5. prosince 1991 o soudních poplatcích Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: 1 Předmět soudních

Více

V hlavě první 1 je institucionálně vymezena působnost správního řádu. Zákon definuje legislativní zkratku správní orgán a jsou jím tyto instituty

V hlavě první 1 je institucionálně vymezena působnost správního řádu. Zákon definuje legislativní zkratku správní orgán a jsou jím tyto instituty II. Správní řízení 1. Působnost správního řádu. Porovnejte s právní úpravou zákona č. 71/1967 Sb. Správní řád upravuje postup orgánů výkonné moci, územních samosprávných celků a jiných orgánů vykonávajících

Více

ČÁST PRVNÍ. Účel zákona

ČÁST PRVNÍ. Účel zákona 20/1987 Sb. ČÁST PRVNÍ ZÁKON Základní ustanovení České národní rady 1 [Komentář] ze dne 30. března 1987, Účel zákona o státní památkové péči (ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.) Změna: 242/1992 Sb. Změna:

Více

8. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 371 z 6. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19.

8. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 371 z 6. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19. 8. funkční období 231 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (Navazuje na sněmovní

Více

Zákon č. 184/2006 Sb., ze dne 14. března 2006 o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)

Zákon č. 184/2006 Sb., ze dne 14. března 2006 o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) Zákon č. 184/2006 Sb., ze dne 14. března 2006 o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Část první Obecná

Více

ZÁKON ze dne 2013 o státním zastupitelství a o změně souvisejících zákonů (zákon o státním zastupitelství) ČÁST PRVNÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ

ZÁKON ze dne 2013 o státním zastupitelství a o změně souvisejících zákonů (zákon o státním zastupitelství) ČÁST PRVNÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ III. N á v r h ZÁKON ze dne 2013 o státním zastupitelství a o změně souvisejících zákonů (zákon o státním zastupitelství) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ

Více

Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění

Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění Řízení o přestupcích je zvláštním druhem správního řízení. Je upraveno v zákoně č. 200/1990

Více

Upozornění na některá ustanovení zákona č. 500/2004 Sb. (dále jen správní řád ):

Upozornění na některá ustanovení zákona č. 500/2004 Sb. (dále jen správní řád ): Metodická pomůcka k povolování kácení dřevin rostoucích mimo les podle 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOPK ) a vyhlášky č. 189/2013 Sb., o

Více

ZÁKON ze dne 14. března 2006 o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ZÁKON ze dne 14. března 2006 o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ ZÁKON ze dne 14. března 2006 o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: (1) Tento zákon upravuje podmínky

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno Č. j.: JMK 11760/2013 Sp. zn.: S-JMK 11760/2013 OÚPSŘ Brno 05. 04. 2013 V E Ř E J N Á V

Více

ZÁKON ze dne 2013 o státním zastupitelství ČÁST PRVNÍ POSTAVENÍ A PŮSOBNOST STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ A ZÁKLADNÍ ZÁSADY JEHO ČINNOSTI.

ZÁKON ze dne 2013 o státním zastupitelství ČÁST PRVNÍ POSTAVENÍ A PŮSOBNOST STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ A ZÁKLADNÍ ZÁSADY JEHO ČINNOSTI. V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2013 o státním zastupitelství Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POSTAVENÍ A PŮSOBNOST STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ A ZÁKLADNÍ ZÁSADY JEHO ČINNOSTI

Více

Stavební zákon novela na úseku stavebního řádu. Hradec Králové, 24. dubna 2013

Stavební zákon novela na úseku stavebního řádu. Hradec Králové, 24. dubna 2013 Stavební zákon novela na úseku stavebního řádu Hradec Králové, 24. dubna 2013 vyhláška č. 499/2006 Sb. Dne 28.3. 2013 nabyla účinnosti vyhláška č. 62/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 499/2006 Sb.,

Více

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY 2 Ads 67/2003-78 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců Mgr. Jana Passera a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci

Více

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY 8 Azs 119/2006-48 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody soudců JUDr. Michala Mazance, Mgr. Jana Passera, JUDr. Jaroslava

Více

1. Obchodní firma družstva je: AGRO, družstvo služeb Luštěnice

1. Obchodní firma družstva je: AGRO, družstvo služeb Luštěnice I. Základní ustanovení 1. Obchodní firma družstva je: AGRO, družstvo služeb Luštěnice 2. Sídlo družstva je Nádražní 380, 294 42 Luštěnice 3. Předmětem podnikání družstva je: Z důvodu probíhající transformace

Více

69/2006 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2006. o provádění mezinárodních sankcí ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

69/2006 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2006. o provádění mezinárodních sankcí ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy 69/2006 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2006 o provádění mezinárodních sankcí Ve znění zákona č. 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 139/2011 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 2 As 35/2005-85 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr.

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 3 Ads 94/2010-99 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava

Více

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb. zákona č. 49/1973 Sb. (úplné znění č. 16/1973 Sb.), zákona č. 0/1975 Sb., zákona 133/198 Sb. (úplné znění

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 9 Azs 14/2012-22 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr.

Více

ROZHODČÍ DOLOŽKA ROZHODČÍ SMLOUVA PRO ŘEŠENÍ SPORŮ ZE SPOTŘEBITELSKÝCH SMLUV

ROZHODČÍ DOLOŽKA ROZHODČÍ SMLOUVA PRO ŘEŠENÍ SPORŮ ZE SPOTŘEBITELSKÝCH SMLUV ROZHODČÍ DOLOŽKA ROZHODČÍ SMLOUVA PRO ŘEŠENÍ SPORŮ ZE SPOTŘEBITELSKÝCH SMLUV Smluvní strany : Real estate financial hospital s.r.o., IČO 28626389, společnost zapsaná do obchodního rejstříku Krajského soudu

Více

Náklady trestního řízení a jejich náhrada

Náklady trestního řízení a jejich náhrada HLAVA XVI Náklady trestního řízení a jejich náhrada Příklad č. 48: Obviněný Pavel je stíhán pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle 196 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustil neplacením výživného

Více

OBČANSKÝ ZÁKONÍK (NOVÝ)

OBČANSKÝ ZÁKONÍK (NOVÝ) www.zakony.cz http://www.zakony.cz/zakony/2012/1/zakon-089-2012-sb-zakon-obcansky-zakonik-sb2012089/ 15. 8. 2015 Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. 2. 2012 Zákon občanský zákoník Obsah OBČANSKÝ ZÁKONÍK (NOVÝ)

Více

STANOVY DRUŽSTVA PARKOVISTĚ JILMOVÁ

STANOVY DRUŽSTVA PARKOVISTĚ JILMOVÁ STANOVY DRUŽSTVA PARKOVISTĚ JILMOVÁ Preambule 1. Družstvo se zřizuje podle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jako právnická osoba, řídící se tímto zákonem. I. Základní

Více

Návrh zákona o Restaurátorské komoře výtvarných umění

Návrh zákona o Restaurátorské komoře výtvarných umění Návrh zákona o Restaurátorské komoře výtvarných umění Asociace restaurátorů, 1992 Návrh zákona je bez jakýchkoli změn uveden v podobě, která vzešla z projednávání zásad a paragrafovaného znění ve vládě

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1991. Vyhlásené: 30.12.1991 Časová verzia predpisu účinná od: 01.01.1992

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1991. Vyhlásené: 30.12.1991 Časová verzia predpisu účinná od: 01.01.1992 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1991 Vyhlásené: 30.12.1991 Časová verzia predpisu účinná od: 01.01.1992 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 549 Z Á K O N České národní rady ze

Více

ZÁKON č. 159 ze dne 16. března 2006 o střetu zájmů. ČÁST PRVNĺ Střet zájmů a neslučitelnost některých funkcí Hlava I.

ZÁKON č. 159 ze dne 16. března 2006 o střetu zájmů. ČÁST PRVNĺ Střet zájmů a neslučitelnost některých funkcí Hlava I. ZÁKON č. 159 ze dne 16. března 2006 o střetu zájmů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Tento zákon upravuje ČÁST PRVNĺ Střet zájmů a neslučitelnost některých funkcí Hlava I Úvodní ustanovení

Více

STANOVY. Družstvo pro výstavbu a správu garáží Olomouc-Nová Ulice, Hněvotínská 1220/53-1 -

STANOVY. Družstvo pro výstavbu a správu garáží Olomouc-Nová Ulice, Hněvotínská 1220/53-1 - STANOVY Družstvo pro výstavbu a správu garáží Olomouc-Nová Ulice, Hněvotínská 1220/53 2014-1 - STANOVY Část I. Základní ustanovení Čl. 1 1) Firma: DRUŽSTVO PRO VÝSTAVBU A SPRÁVU GARÁŽÍ, družstvo 2) Sídlo:

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 9 As 18/2010-122 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary

Více

ROZHODČÍ SMLOUVA UZAVŘENÁ DLE 2 ZÁKONA Č. 216/1994 SB. O ROZHODČÍM ŘÍZENÍ A VÝKONU ROZHODČÍCH NÁLEZŮ, V PLATNÉM ZNĚNÍ

ROZHODČÍ SMLOUVA UZAVŘENÁ DLE 2 ZÁKONA Č. 216/1994 SB. O ROZHODČÍM ŘÍZENÍ A VÝKONU ROZHODČÍCH NÁLEZŮ, V PLATNÉM ZNĚNÍ ROZHODČÍ SMLOUVA UZAVŘENÁ DLE 2 ZÁKONA Č. 216/1994 SB. O ROZHODČÍM ŘÍZENÍ A VÝKONU ROZHODČÍCH NÁLEZŮ, V PLATNÉM ZNĚNÍ NÍŽE UVEDENÉHO DNE, MĚSÍCE A ROKU UZAVŘELI CreditOn.cz, s.r.o., IČ:24849707, se sídlem

Více

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA MOLBYT, bytové družstvo Molákova čp. 592-601 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ... 5

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA MOLBYT, bytové družstvo Molákova čp. 592-601 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ... 5 STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA MOLBYT, bytové družstvo Molákova čp. 592-601 ČÁST PRVNÍ... 5 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ... 5 1. Vznik družstva, jeho právní postavení a trvání... 5 2. Obchodní firma a sídlo družstva,

Více

Závěr č. 58 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 11. 6. 2007

Závěr č. 58 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 11. 6. 2007 MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 58 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 11. 6. 2007 - Rozhodnutí v řízení o správním deliktu

Více

S T A N O V Y. Zemědělské družstvo Přešťovice

S T A N O V Y. Zemědělské družstvo Přešťovice S T A N O V Y Zemědělské družstvo Přešťovice Přešťovice č.p.13 386 01 Strakonice IČ: 00113921 zapsaného v obchodním rejstříku, vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích, oddíl DrXXXXII, vložka 2408

Více

STANOVY Stavebního bytového družstva Kateřinky 875

STANOVY Stavebního bytového družstva Kateřinky 875 STANOVY Stavebního bytového družstva Kateřinky 875 (dále jen Družstvo ) Zdeněk Stránský, advokát ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Právní postavení (1) Družstvo, které přijalo tyto stanovy, je podle

Více

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ZÁKON č. 85/1996 Sb. ze dne 13. března 1996, o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.

Více

Zákon o krajích (krajské zřízení)

Zákon o krajích (krajské zřízení) SBÍRKA ZÁKONŮ částka 2 rozeslána dne 13.1.2003 3 Předseda vlády vyhlašuje úplné znění zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 273/2001 Sb., zákonem

Více

pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí k postižení členských práv a povinností nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení členských práv a

pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí k postižení členských práv a povinností nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení členských práv a S T A N O V Y Článek I. Základní ustanovení 1. Obchodní firma: Bytové družstvo. (dále jen "družstvo") 2. Sídlo:.. PSČ:.. 3. Předmět činnosti: Pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor a poskytování

Více

ZÁKON. ze dne 2016, ČÁST PRVNÍ. Změna insolvenčního zákona. Čl. I

ZÁKON. ze dne 2016, ČÁST PRVNÍ. Změna insolvenčního zákona. Čl. I V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2016, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 6 As 55/2013-55 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr.

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 As 2/2009-119 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Ludmily Valentové

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 6 Aps 6/2009-146 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr.

Více

219/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 27. června 2000. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

219/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 27. června 2000. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 219/2000 Sb. ZÁKON ze dne 27. června 2000 o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Změna: 492/2000 Sb. Změna: 229/2001 Sb. Změna: 501/2001 Sb. Změna: 320/2001 Sb. Změna: 280/2002

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 6 Ads 116/2012-37 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr.

Více

Čj. R 58/2002 V Brně dne 15. 11. 2002

Čj. R 58/2002 V Brně dne 15. 11. 2002 Čj. R 58/2002 V Brně dne 15. 11. 2002 V řízení o rozkladu, který proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 6. 9. 2002 čj. S 145A/02-3181/02 o nepřiznání postavení účastníka v řízení

Více

Trestní řád rozlišuje pět stadií trestního řízení.

Trestní řád rozlišuje pět stadií trestního řízení. Trestní řád rozlišuje pět stadií trestního řízení. Stadia trestního řízení 1 / 9 Přípravné řízení - Předběžné projednání obžaloby - Hlavní líčení - Odvolací (opravné) řízení - Vykonávací řízení Přípravné

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 9 Afs 15/2010-96 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 3 Afs 8/2003 53 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Antonína Koukala a

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 4 As 34/2010-41 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Dagmar

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 4 As 39/2005-80 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr.

Více

Stanovy družstva QI 55-01-10

Stanovy družstva QI 55-01-10 QI 55-01-10 Tento dokument je majetkem výrobního družstva CÍL. Jeho rozmnožování a poskytování jiným osobám, než k tomu určeným, je možné pouze se souhlasem předsedy představenstva Zpracoval : Ing. Vladimír

Více

Opatření k činnosti v oblasti poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb.

Opatření k činnosti v oblasti poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb. Opatření k činnosti v oblasti poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb. A. Informace o škole podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Název školy: Střední odborná škola technická

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 A 139/2002-46 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové

Více

Část první Platné znění příslušných částí zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, s vyznačením navrhovaných změn a odst. 2

Část první Platné znění příslušných částí zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, s vyznačením navrhovaných změn a odst. 2 Část první Platné znění příslušných částí zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993

Více

ČÁST PRVNÍ. HLAVA I Základní ustanovení

ČÁST PRVNÍ. HLAVA I Základní ustanovení Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 120/2001 Sb. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exek... - znění dle 428/11 Sb., 396/12 Sb. 120/2001 Sb. ZÁKON ze dne 28. února 2001 o

Více

Střední odborná škola oděvní a Střední odborné učiliště, Strážnice, Úprkova 1733 Uplatnění zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Střední odborná škola oděvní a Střední odborné učiliště, Strážnice, Úprkova 1733 Uplatnění zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Střední odborná škola oděvní a Střední odborné učiliště, Strážnice, Úprkova 1733 Uplatnění zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Strážnice 1. 9. 2008 Ing. Petra Fialová ředitelka 1 Seznam

Více

PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ. z 5. října 1973. přijat rozhodnutím správní rady Evropské patentové organizace

PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ. z 5. října 1973. přijat rozhodnutím správní rady Evropské patentové organizace PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ z 5. října 1973 přijat rozhodnutím správní rady Evropské patentové organizace ze 7. prosince 2006 OBSAH ČÁST I PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI I ÚMLUVY

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 4 As 6/2013-28 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Dagmar Nygrínové

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 7 Afs 88/2013-24 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr.

Více

ČÁST PRVNÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje veřejné dražby a vznik, trvání a zánik některých právních vztahů s tím

ČÁST PRVNÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje veřejné dražby a vznik, trvání a zánik některých právních vztahů s tím ČÁST PRVNÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje veřejné dražby a vznik, trvání a zánik některých právních vztahů s tím souvisejících. Podle tohoto zákona se postupuje, nestanoví-li

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S67/2010/VZ-12665/2010/540/DCh V Brně dne: 22. listopadu 2010

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S67/2010/VZ-12665/2010/540/DCh V Brně dne: 22. listopadu 2010 *UOHSX002X386* UOHSX002X386 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S67/2010/VZ-12665/2010/540/DCh V Brně dne: 22. listopadu 2010 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle

Více

R o z h o d n u t í. I. Podle ustanovení 152 odst. 5 písm. b) správního řádu se rozklad navrhovatele do výroku I. usnesení Ministerstva vnitra zamítá.

R o z h o d n u t í. I. Podle ustanovení 152 odst. 5 písm. b) správního řádu se rozklad navrhovatele do výroku I. usnesení Ministerstva vnitra zamítá. Ministr vnitra Milan Chovanec V Praze dne 11. 4. 2014 Č.j.:MV-16239-6/VS-2014 R o z h o d n u t í Ministr vnitra, jako příslušný správní orgán podle ustanovení 152 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní

Více

ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ VALNÁ HROMADA ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ. v y h l a š u j e. t e n t o. úvodní ustanovení

ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ VALNÁ HROMADA ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ. v y h l a š u j e. t e n t o. úvodní ustanovení 1 úvodní ustanovení VALNÁ HROMADA ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ vědoma si nutnosti posilovat důvěru architektů i veřejnosti ve smysl a poslání soutěží, kterým je umožnit architektům poměřovat vzájemně svoje

Více

90/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE

90/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE 90/2012 Sb. ZÁKON ze dne 25. ledna 2012 o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA

Více

Část třetí Absolutní majetková práva

Část třetí Absolutní majetková práva Část třetí Absolutní majetková práva Hlava II: Věcná práva Díl 4: Spoluvlastnictví Oddíl 1: Obecná ustanovení 1115 (1) Osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. (2) Ustanovení

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 4 Ans 5/2005-109 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr.

Více

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY 2 A 10/2001 22 Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Marie Turkové v právní

Více

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK PRO DŮM V BRNĚ, VÝSTAVNÍ 245/6 a 720/8

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK PRO DŮM V BRNĚ, VÝSTAVNÍ 245/6 a 720/8 STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK PRO DŮM V BRNĚ, VÝSTAVNÍ 245/6 a 720/8 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. I Základní ustanovení (1) Společenství vlastníků je právnickou osobou založenou za účelem

Více

129/2000 Sb. ZÁKON ze dne 12. dubna 2000

129/2000 Sb. ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 129/2000 Sb. ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 o krajích (krajské zřízení) Změna: 273/2001 Sb. Změna: 450/2001 Sb. Změna: 320/2001 Sb. Změna: 231/2002 Sb. (část) Změna: 404/2002 Sb. Změna: 231/2002 Sb. Změna:

Více

N á v r h ZÁKON. ze dne.. 2009,

N á v r h ZÁKON. ze dne.. 2009, III N á v r h ZÁKON ze dne.. 2009, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k domům a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům (zákon o vlastnictví bytů a nebytových prostorů) Parlament

Více

N o t á ř s k ý z á p i s

N o t á ř s k ý z á p i s Mgr. Hana Mátlová www.notarmatlova.cz kancelář: Hlavní třída 12/5, Šumperk tel./fax.: +420 583 210 800 mobil: +420 775 709 424; +420 775 709 425 e-mail: sumperk@notarmatlova.cz; praha@notarmatlova.cz STEJNOPIS

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD VÍTKOV ODBOR VÝSTAVBY A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

MĚSTSKÝ ÚŘAD VÍTKOV ODBOR VÝSTAVBY A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ MĚSTSKÝ ÚŘAD VÍTKOV ODBOR VÝSTAVBY A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ náměstí Jana Zajíce 7, 749 01 Vítkov SPIS. ZN.: Výst. 1266/2014/Ku Č.J.: MUVI 14662/2014 VYŘIZUJE: Ing. Miroslava Kunzová TEL.: 556 312 260 E-MAIL:

Více

Zadávání veřejných zakázek OBEC VELKÉ BŘEZNO

Zadávání veřejných zakázek OBEC VELKÉ BŘEZNO OBEC VELKÉ BŘEZNO 2/2016 Systém přípravy a průběhu zadávání veřejných zakázek na stavební práce, na dodávky nebo na služby, sloužících k naplnění poslání obce Velké Březno na všech úsecích její činnosti.

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 1 As 12/2013-56 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně a soudců a v právní věci žalobkyně: bytem zastoupené, advokátkou

Více

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA RADBUZSKÁ 5

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA RADBUZSKÁ 5 STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA RADBUZSKÁ 5 Část I. FIRMA (1) Firma: Bytové družstvo Radbuzská 5 Článek 1 Firma Článek 2 Sídlo firmy (1) Sídlo: Radbuzská 596/6, 196 00 Praha 9 - Čakovice (2) IČ: 257 04 231 Článek

Více

STANOVY. družstva Čajkovského čp. 1306/7, družstvo

STANOVY. družstva Čajkovského čp. 1306/7, družstvo STANOVY družstva Čajkovského čp. 306/7, družstvo Část I. Základní ustanovení Čl. ) Firma: Čajkovského čp. 306/7, družstvo. 2) Sídlo: Praha 3, Čajkovského 306/7. 3) Družstvo je zapsáno u Městského soudu

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 7 Afs 93/2013-31 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava

Více

Bytové družstvo LIŠČÍ KOPEC STANOVY 2014 ( úplné znění )

Bytové družstvo LIŠČÍ KOPEC STANOVY 2014 ( úplné znění ) Bytové družstvo LIŠČÍ KOPEC STANOVY 2014 ( úplné znění ) 1 O B S A H : Část I. - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ : Strana : Čl. 1 - Základní identifikační údaje družstva 3 Čl. 2 - Právní definice a postavení družstva

Více

STANOVY bytového družstva úplné znění

STANOVY bytového družstva úplné znění ZELENÁ HORA, stavební bytové družstvo se sídlem Žďár nad Sázavou, Brněnská 1146/30 STANOVY bytového družstva úplné znění Část I. Základní ustanovení Čl. 1 Firma: ZELENÁ HORA, stavební bytové družstvo Sídlo:

Více

STANOVY. ZÍTŘEK, stavební bytové družstvo Janáčkova 1497, Moravské Budějovice, 676 02

STANOVY. ZÍTŘEK, stavební bytové družstvo Janáčkova 1497, Moravské Budějovice, 676 02 STANOVY ZÍTŘEK, stavební bytové družstvo Janáčkova 1497, Moravské Budějovice, 676 02 2015 STANOVY bytového družstva Část I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 1) Firma: ZÍTŘEK, stavební bytové družstvo (dále jen

Více

26 Neoficiální úplné znění zákona ze dne 18. ledna 2000

26 Neoficiální úplné znění zákona ze dne 18. ledna 2000 26 Neoficiální úplné znění zákona ze dne 18. ledna 2000 č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách; ve znění zákona č. 120/2001 Sb.; zákona č. 517/2002 Sb.; zákona č. 257/2004 Sb.; nálezu ÚS č. 181/2005 Sb.;

Více

Soutěžní řád České komory architektů SOUTĚŽNÍ ŘÁD

Soutěžní řád České komory architektů SOUTĚŽNÍ ŘÁD Soutěžní řád České komory architektů SOUTĚŽNÍ ŘÁD 2015 VALNÁ HROMADA ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ vědoma si nutnosti posilovat důvěru architektů i veřejnosti ve smysl a poslání soutěží, kterým je umožnit architektům

Více

U S N E S E N Í. takto: Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í :

U S N E S E N Í. takto: Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : č. j. 5 Azs 25/2007-72 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudců JUDr. Ludmily Valentové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Marie Turkové a

Více

PRODUKTOVÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY NÁJMU BEZPEČNOSTNÍCH SCHRÁNEK V SEJFU UNICREDIT BANK CZECH REPUBLIC AND SLOVAKIA, A.S.

PRODUKTOVÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY NÁJMU BEZPEČNOSTNÍCH SCHRÁNEK V SEJFU UNICREDIT BANK CZECH REPUBLIC AND SLOVAKIA, A.S. PRODUKTOVÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY NÁJMU BEZPEČNOSTNÍCH SCHRÁNEK V SEJFU UNICREDIT BANK CZECH REPUBLIC AND SLOVAKIA, A.S. (dále jen Produktové podmínky nájmu bezpečnostních schránek ) UniCredit Bank Czech Republic

Více

N á v r h. ze dne... 2012,

N á v r h. ze dne... 2012, N á v r h Z Á K O N I I I. ze dne... 2012, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších

Více

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ POD NEMOCNICÍ 35, BRNO

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ POD NEMOCNICÍ 35, BRNO STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ POD NEMOCNICÍ 35, BRNO ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ čl. I. Základní ustanovení 1. Společenství vlastníků je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu

Více

ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy

ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy Zákon č. 190/2004 Sb. o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., a zákona č. 230/2009 Sb. Parlament se

Více