Průvodce "Průvodce Kolín"

Transkript

1 Kolín 2013 Zřícenina kostela Všech svatých v Kolíně Zřícenina 50 1'25.46"N 15 12'59.69"E Kostel Všech svatých (někdy nesprávně označovaný jako "hornický"), ve dnes již zaniklé vsi Hroby, byl založen během 13. století v raně gotickém stylu. Stavba kostela byla zaplacena kolínskými měšťany z příjmů z důlní činnosti v Kutné Hoře. Díky pozdějším opravám a přestavbám se na stavbě objevují i prvky pozdní gotiky a baroka. V době třicetileté války byl kostel zničen vojáky a přestal na čas sloužit svému účelu. Poté byl obnoven, ale v roce 1786 byl zrušen dekretem císaře Josefa II. Hřbitov obklopující stavbu byl nadále využíván pouze pro pohřbívání mrtvých v době cholerové epidemie a k pohřbívání sebevrahů. To trvalo do roku Kostel byl podruhé obnoven na začátku 20.století a ve 30.letech 20.století byl významněji rekonstruován. Asi poslední "ránu" dostala stavba 17.dubna Toho dne byl kostel zasažen leteckou pumou (4.nálet na Kolín) a od té doby je v troskách. Ještě se sice objevily dva pokusy o opravu kostela v roce 1964 a v 90.letech 20.století, ale velké plány skončily jen u nového stropu presbytáře a dozdění jedné ze zdí. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Ze stavby je do dnešních dnů dochováno obvodové zdivo chrámové lodi se vstupním portálem na severní straně. V presbytáři jsou zbytky Křížové klenby s pískovcovými žebry. Ta pravděpodobně pochází ze 13.století. V posledních letech je kostel občasným útočištěm lidí bez domova, a díky nim se stává poměrně často cílem místních hasičů. V roce 2008 byl kostel zveřejněn mezi nejohroženějšími památkami ČR na seznamu Národního památkového ústavu. To mu ale pravděpodobně už nepomůže. Zříceninu můžete najít nedaleko železniční stanice Kolín, východním směrem na menší, stromy porostlé, vyvýšenině. Kostel Všech svatých je už rok v uzavřeném objeku soukromého vlastníka a je nedostupný. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: Kolín - Práchovna Rozhledna 50 1'49.93"N 15 12'7.18"E Velice zajímavou lokalitou města Kolína je Zálabská skála, na jejímž nejvyšším bodě se nachází kamenná hranolová věž, která byla postavena pravděpodobně vzávěru 15. století jako předsunutá bašta Městského opevnění. Název získala až na přelomu 18. a 19. st., kdy se zde skladoval střelný prach. Dnes je věž přístupná veřejnosti a slouží jako rozhledna v letní sezóně vždy každý první a třetí pátek v měsíci od 14:30 do 16:30 hodin za poplatek 20 Kč. Autor článku: Petr Křemen Další informace najdete zde: Kolínské Borky Přírodní park 50 2'21.21"N 15 11'53.87"E Lesík nedaleko hradišťka 1. je tam krásně lesík je plný hřišť a lze tu najít i kesh. Autor článku: Barča Hamerníková Další informace najdete zde: Chrám sv. Bartoloměje Kostel 50 1'36.08"N 15 12'6.67"E Historickému centru Kolína dominuje Chrám sv. Bartoloměje, který je ve své dnešní podobě výsledkem několika staletí stavebního vývoje. Počátky jedné z nejhodnotnějších sakrálních staveb u nás sahají do doby románské, snad ještě do předkolonizačního období, pro které je v prostoru dnešního chrámu archeologicky doloženo osídlení. Starší románskou stavbu nahradil ve 13. století trojlodní síňový kostel, jehož hmota se kromě trojdílného závěru dochovala dodnes. Původní závěr kostela připomínají pouze zachované válcové přípory. V souvislosti se založením města králem Přemyslem Otakarem II. započala po roce 1250 i stavba nového kostela. Síňové trojlodí o celkové délce 30m, které začala budovat huť z hessensko- westfálského uměleckého okruhu, mělo být zaklenuto šesti poli křížové klenby. K tomu ale nedošlo, protože stavba byla z neznámých důvodů přerušena. Po roce 1270 se pokračovalo, ale práce tentokrát prováděla už domácí huť, která se držela konzervativnějšího architektonického pojetí. Práce jiné huti je velmi dobře patrná nejen na změně stylu, ale i na změně plánů. Na lehkost a eleganci první etapy navázala robusnost a hmotná uzavřenost. Místo šesti polí klenby byla sklenuta pouze čtyři, přičemž dvě pole nejblíže závěru kostela byla spojena v jedno a vznikl tak velký prostor, který budil dojem příčné lodi. Druhé pole severní stěny bylo prolomeno bočním vchodem, jehož portál byl osazen zdobeným tympanonem s figurami archanděla Gabriela a Panny Marie při Zvěstování. Na jeho místě je dnes pouze kopie, zatímco originál je uložen v Lapidáriu Národního muzea. Hlavní západní portál byl původně o poznání zdobnější než nyní, ale jeho bohatá figurální Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 výzdoba byla velmi těžce poničena požáry (v letech 1349 a 1796) a vesměs nešetrnými úpravami a dnes dává jen tušit svou někdejší nádheru. Průčelí kostela vrcholí dvěma 70m vysokými osmibokými věžemi, jejichž jednotlivá patra jsou osvětlena barevně odlišenými hrotitými okny. Mezilodní pilíře v interiéru kostela jsou také dílem domácí hutě a svou mohutností ostře kontrastují s jemnými příporami obvodových stěn, které pocházejí z první fáze stavby. Hlavice přípor nesoucích klenební žebra jsou bohatě zdobena figurálními a rostlinými motivy. Západní část kostela ve všech třech lodích zakončuje pavlačová tribuna. Monumentalita kostela sv. Bartoloměje, v českém městském prostředí 13. století nebývalá, odrážela nejen blahobyt města, ale i ambice jeho zakladatele, krále Přemysla Otakara II. Z architektonického hlediska je kostel pozoruhodný zejména neobvyklými opěráky, které připomínají opěrné systémy kostelů katedrálního typu, a také u nás výjimečnou sochařskou výzdobou severního portálu. V roce 1349 zachvátil Kolín velký požár, který velmi vážně poničil i Kostel sv. Bartoloměje, především jeho východní část. Císař Karel IV. pověřil opravou a přestavbou chrámu svého dvorního stavitele Petra Parléře, který od roku 1356 vedl stavbu Svatovítské katedrály. Parléř začal 20. ledna 1360 budovat nový presbytář. Nejprve byl však zbořen starý závěr zničený požárem a postavena provizorní příčka, aby mohla zbylá část kostela sloužit svému účelu. Parléřův 33 m vysoký chór s věncem šesti kaplí a ochozem má katedrální dispozici a zvenčí je podpírán kamenicky zdobenými opěráky. Kromě originálních bohatých okenních kružeb, které jsou jedním ze základních znaků Parléřova díla, se vysoký chór vyznačuje také tím, že ve vrcholu jeho osmiboké dispozice je nikoli oblouk, ale pilíř, který je tak v ose chrámu. Intenzita stavební činnosti v Kolíně po smrti Karla IV. a pak i Petra Parléře slábla a po vypuknutí husitských válek se stavba zastavila úplně. K přestavbě lodi kostela už nedošlo a původní Parléřův záměr nebyl nikdy realizován. V interiéru se ale zachovala řada cenných uměleckých děl, mezi nimiž vyniká Parléřovo sanktuarium z doby kolem roku 1370, čtyři původní gotické okenní vitráže z konce 14. století, cínová křtitelnice z roku 1495 či množství umělecky cenných kamenných náhrobků, z nichž nejstarší jsou románské. Podle dochovaných písemných pramenů byla v roce 1497 při zvonění velkých zvonů poškozena severní věž průčelí. Následné opravy situaci nezlepšily. Proto roku 1504 začal mistr Bartoš v těsné blízkosti západního průčelí stavět samostatnou zvonici, na níž byly přeneseny kostelní zvony. Když byl roku 1642 Kolín dobyt Švédy, nezůstal kostel ušetřen rabování. Další staletí přinesla v podstatě jen opravy, z nichž nejrozsáhlejší proběhly po požáru roku V roce 1886 byl vybudován nový, vyšší západní štít završený kamenným křížem. Větší a důkladnější obnova chrámu byla provedena až v letech 1904? 1910 podle plánů Josefa Mockera a pod vedením Ludvíka Láblera. Byly například zajištěny základy chrámu, postaven nový štít mezi lodí a presbytářem a opěrné pilíře chrámové lodi, do hlavního průčelí byla zasazena rozeta (1909) a byly vyměněny kružby oken vysokého chóru. Jako poslední byla roku 1912 opravena zvonice. Dne 15. března 1945 byla budova arciděkanství, která se nachází v těsné blízkosti chrámu, zasažena leteckou bombou a tlak vzduchu zničil střechu a třináct oken severní strany kostela sv. Bartoloměje. Ještě téhož roku byla opravena tři okna presbytáře, ostatní byla provizorně zasklena. Zbývající okna byla opravena až v letech 1964? V roce 1981 bylo v souvislosti s opravou všech chrámových střech a obnovou podlahy presbytáře nově osazeno poslední okno zničené náletem. Budova barokní kostnice stojící na jižní straně chrámu byla rekonstruována roku V roce 1995 byl kolínský Chrám sv. Bartoloměje prohlášen národní kulturní památkou. Autor článku: Petr Křemen Další informace najdete zde: Most Kolín - Masarykův most 50 1'46.11"N 15 12'14.79"E Vroce 1927 překlenul Labe nový železobetonový most z dílny architekta Františka Roitha. Jeho zvláštností je vodní elektrárna zabudovaná doprostřed mostního tělesa. Most byl za 2. světové války zasažen leteckými pumami, jejichž stopy najdeme na mostě dodnes. Most prošel v 90. letech celkovou rekonstrukcí. Autor článku: Petr Křemen Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Kolín-morový mariánský sloup Socha 50 1'42.71"N 15 12'3.89"E Na Karlově náměstí v Kolíně byl jako dík za ukončení velkého moru, který postihl Kolín v r. 1680, byl postaven v r morový Mariánský sloup se sochou Panny Marie Immaculáty. V r byl sloup doplněn soklem se sochami sv. Gotharda, sv. Floriána, sv. Jana a sv. Pavla. Ke konci 19. stol. v r byl sloup doplněn balustrádou s reliéfy českých patronů. Při opravě v r bylo sousoší doplněno řetězovým zábradlím, které bylo v r při rekonstrukci náměstí odstraněno. Sochy světců byly po r odstraněny a umístěny do vznikajícího lapidária barokních soch v Regionálním muzeu za chrámem sv. Bartoloměje. Sochy sv. Jana a sv. Pavla lze vidět před vstupem do Dvořákova muzea Kolínska. V letech byl sloup doplněn kopiemi soch světců, zhotovených sochařem Josefem Pospíšilem z Kutné Hory. Další informace najdete zde: Městská galerie Kolín Muzeum 50 1'34.14"N 15 12'21.38"E Městské divadlo Kolín, dílo architekta Jindřicha Freiwalda ( ), má nové lákadlo pro milovníky umění i turisty. V horním patře budovy byla nedávno (27. února 2013) otevřena městská galerie, vzniklá rekonstrukcí z někdejší herecké zkušebny, resp. malé scény divadla. Autorem projektu je známý architekt a herec David Vávra, který se podle svých slov snažil plně respektovat původní architekturu Kotěrova žáka J. Freiwalda. Rekonstrukce si vyžádala náklady ve výši asi 3,5 milionu korun, z nichž větší část investovalo samo divadlo, zbytek pak město Kolín, které si uvědomovalo dosavadní absenci podobného výstavního prostoru. První výstavou, která se v galerii až do 23. června představuje, je výběr z díla kolínského rodáka, impresionismem ovlivněného krajináře Václava Radimského ( ). Tento malíř byl jako jediný z českých impresionistů v poměrně blízkém kontaktu s Claudem Monetem, neboť strávil řadu let ve Francii, včetně známé umělecké kolonie v Giverny. Na výstavě můžeme obdivovat 35 vesměs velmi pozoruhodných malířových prací, ať už se jedná o Zákoutí z Polabí či pohledy na francouzskou krajinu. Otevírací doba galerie je od středy do neděle od 10 do 13 a od 14 do 17 hodin, plné vstupné činí 30 Kč. Ještě během letošního rok by měl být obnoven také již dříve provozovaný divadelní klub, sloužící nejen hercům, ale také návštěvníkům. Více např. na webech týden.cz, novinky.cz, idnes.cz Autor článku: Isolda11 Další informace najdete zde: Kolín- Dvořákovo muzeum Muzeum 50 1'35.94"N 15 12'8.64"E Expozice Regionálního muzea v Kolíně se nacházejí ve třech historických budovách v areálu Chrámu sv. Bartoloměje, především na Brandlově ulici. Muzeum v Kolíně bylo založeno 9. května 1895 na ustavující valné hromadě Muzejní jednoty v Kolíně, která působila v uvolněných prostorách radnice. První své sídlo získalo muzeum až v r v budově bývalé farní škole čp. 35 na Brandlově ulici u Chrámu sv. Bartoloměje. Budova farní školy byla postavena v r a její jižní křídlo v r Od r bylo muzeum pod správou města a vedením byl jmenován Josef Štolba, který se věnoval především regionální historií a numismatice a správcem archeologické sbírky byl jmenován MUDr. František Dvořák a díky jeho unikátním objevům se muzeum stalo Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 uznávaným archeologickým pracovištěm. Od r je v budově samostatná archeologická expozice, instalovaná na počest MUDr. Františka Dvořáka a také po něm pojmenovaná. Sochy sv. Jana a sv. Pavla lze vidět před vstupem do Dvořákova muzea Kolínsko v pravěku, lze vidět originální sochy sv. Jana a sv. Pavla z 18. stol. z morového mariánského sloupu na náměstí. Další informace najdete zde: Kolín-radnice Radnice 50 1'43.79"N 15 12'3.31"E Kolínská radnice se nachází v severní části Karlova náměstí v domě čp. 78, který je složen ze dvou stylově shodných budov. Pro řízení města koupila obec v r gotický patricijský dům nazývaný Kolerovský. Dosud je na nádvoří radnice vidět jeho původní gotická podoba. Budova radnice pro potřeby města časem přestala vyhovovat a tak obec koupila v r sousední budovu, kde do r byla kasárna. V letech pak byla původní budova radnice a v letech nová budova radnice, upraveny ve stylu tzv. české renesance podle návrhu architektů Jana Vejrycha a Jana Zeyera a kolínského stavitele Jana Klecanského, do dnešní podoby. Malíř Adolf Liebscher zhotovil mezi okny třetího patra pět fresek zachycujících výjevy z historie Kolína. Na první fresce král Přemysl Otakar II. prohlíží stavbu hradeb města; na druhé fresce císař Karel IV. pokládá základní kámen ke stavbě chóru chrámu sv. Bartoloměje; na třetí fresce husitská vojska sirotků a táborů pod vedením Prokopa Holého dobývají v r město; na čtvrté fresce král Václav IV. potvrzuje městu Kolínu předešlá privilegia; na páté fresce švédská vojska pod vedením maršála Torstenssona vraždí a drancují v r město. Na štítu věže namaloval obrazy Přemysla Otakara II. a Jiřího z Poděbrad. Nad nimi jsou sochy Síly a Moudrosti od sochaře Josefa Maudera. Na průčelí Nové radnice jsou dvě sochy. Socha Rytíř od sochaře Vilíma Amorta a socha Spravedlnosti od sochaře Ludwiga Wurzela. Na nádvoří radnice je od r plaketa mima Jeana- Baptista Gasparda Debureaua od sochaře Jaroslava Hylase, který se zde v Bývalých kasárnách v r narodil. Další informace najdete zde: Kolín-arciděkanství Dům, budova 50 1'36.77"N 15 12'7.56"E V Kolíně pod chrámem sv. Bartoloměje stojí na rohu ulic Brandlova a Parléřova dům č. 25, který patří římskokatolické farnosti a je součástí Regionálního muzea. Původně je arciděkanství gotická stavba z konce 14. stol. z rulového kamene, renesančně přestavěna v 16. stol. Gotickou stavbu připomíná gotické ostění. V zazděných oknech na průčelí z Parléřovy ulice jsou sochy sv. Víta z období po r a sv. Judy Tadeáše z období kolem r. 1750, umístěné původně na průčelí kostela sv. Víta na Záblatí. Na průčelí z Brandlovy ulice je hrubý kamenný reliéf a pamětní deska kolínského kněze Hynka z Ronova, upáleného v r husity, přemístěné z Kouřímské brány z období kolem r Další informace najdete zde: Kolín-kašna Kašna 50 1'41.30"N 15 12'4.79"E Na Karlově náměstí v Kolíně byla postavena kašna pro potřeby měšťanů již v r. 1555, kdy do ní byla přiváděna voda z Labe. Po vybudování nového vodovodu ze studní u Radovesic v r. 1596, byla voda přivedena i do městské Kašny na náměstí. V r na místě staré kašny vybudoval František Tomáš Jedlička barokní kašnu. Dnešní pseudorenesanční kašna z červeného nučického pískovce je z r od Josefa Freuda. Střední sloup a mušlovitá mísa je z okrového pískovce. Znak města Kolína na stěně nádrže je litinový. V letech 1989 a 2005 prošla kašna renovací. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Kolín - autobusové nádraží Ostatní 50 1'26.94"N 15 12'48.58"E Nachází se v centru města, v těsné blízkosti vlakového nádraží (viz Digitální mapa). Odjíždí odtud všechny autobusové spoje jak dálkové, tak i po obcích kolínského regionu. Turistická mapa KČT 1: č.42 Kolínsko a Kutnohorsko/B3 Další informace najdete zde: Turistické rozcestí Kolín nádraží Rozcestí 50 1'29.50"N 15 12'48.67"E Nachází se přímo před nádražní budovou. Začíná zde žlutě značená turistická cesta, která vede na Starý Kolín a končí v Záboří nad Labem. Turistická mapa KČT 1: č.42 Kolínsko a Kutnohorsko Další informace najdete zde: Kolín-Karlovo náměstí Náměstí 50 1'42.71"N 15 12'3.89"E Karlovo náměstí najdete přímo ve středověkém centru města založeném králem Přemyslem Otakarem II. před r Kolem obdélníkového náměstí stojí mimo radnice dalších 22 domů, pod kterými zůstalo i po mnoha přestavbách zachováno středověké jádro ze 13. a 14. stol. Průčelí dnešních domů kolem náměstí je názornou ukázkou městské architektury pozdního baroka, renesance, klasicismu a historismu. K největším stavebním změnám došlo po velkém požáru města v r K umělecky nejhodnotnějším fasádám domů patří domy stavěné architektem Josefem Jedličkou. Např. dům čp. 91 U černého orla, který vlastnilo několik měšťanských a šlechtických rodů, nechal po požáru v r přestavět podle Jedličkova projektu Josef František Lysander z Ehrenfeldu. V nikách ve štítu jsou sochy sv. Josefa a sv. Zikmunda. Dům čp. 90 původně velký hostinec s pivovarem nechal po požáru v r přestavět do dnešní pozdně barokní podoby podle projektu J. Jedličky bohatý radní Jan Antonín Šperlink. Na jižní straně náměstí v domě čp. 7 býval poštovní úřad, ke kterému patřil také hostinec s ubytováním. Přenocovali zde mimo jiné také rakouští císařové Josef II. a Ferdinand V., pruský král Fridrich II. a v r ruský vojevůdce A. V. Suvorov. Dům čp. 8, který vlastnil na konci 15. stol. Jakub Krčín st. z Jelčan, pozdně klasicistně přestavěn v r obchodníkem Josefem Turnauem, byl postupně předáván pro muzejní účely, zprvu pro druhé kolínské muzeum LUSK a na počátku 50. let. 20. stol. po sloučení s městským muzeem je součástí Regionálního muzea. V severní části náměstí stojí dům čp. 78, který se skládá ze dvou stylově shodných budov, Stará a Nová radnice. Vyšší dům koupilo město pro řízení města v r Původní gotická podoba je viditelná z radničního nádvoří. V r koupilo město sousední budovu bývalých kasáren a obě budovy pak na konci 19. stol. byly přestaveny podle návrhu pražského architekta Jana Vejrycha, Jana Zeyra a kolínského stavitele Jana Klecanského ve stylu tvz. české renesance. Na průčelí jsou sochy Rytíř (Vilím Amort) a Spravedlnost (Ludwig Wurzel). Z 20. stol. je budova z let , původně městská spořitelna, upravená pro potřeby okresního úřadu. Na průčelí budovy je sousoší Práce a Spořivosti os sochaře Otakara Ševce. Uprostřed náměstí stojí pseudorenesanční kašna z r a morový Mariánský sloup se sochou Panny Marie Immaculáty z r Další informace najdete zde: Kolín - Městské informační centrum Infocentrum Aktualizace: 5/ '40.71"N 15 11'56.75"E Informační centrum se nachází v historické části města v ulici na Hradbách. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Kontakt: Informační centrum, Na Hradbách 157, Kolín telefon: Turistická mapa KČT 1: č.42 Kolínsko a Kutnohorsko/B3 Další informace najdete zde: Městské divadlo Kolín Ostatní 50 1'34.32"N 15 12'21.28"E Budova divadla byla postavena podle návrhu arch. Jindřicha Freiwalda v r a svojí funkcionalistickou architekturou se řadí mezi významné architektonické stavby na území města. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Kolín - ČD centrum Infocentrum 50 1'29.93"N 15 12'50.47"E Nachází se v objektu vlakového nádraží. Lze zde získat informace o všech službách Českých drah, tak i základní informace o městě. Turistická mapa KČT 1: č.42 Kolínsko a Kutnohosko Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7