Kdo chce kopat první ligu, musí mít k tomu schopné hráče Rozhovor s profesorem karlem Matějkou

Transkript

1 tecnicall Čtvrtletník Českého vysokého učení technického v Praze II 2007 Kdo chce kopat první ligu, musí mít k tomu schopné hráče Rozhovor s profesorem karlem Matějkou STRANA 4 něco jiného je stavět parlament a něco jiného vesnickou pastoušku architekt ladislav lábus hovoří nejen O studentech STRANA 18 město Plné techniky ČVUT na výstavě věda v ulicích STRANA 10 Průzkum podnikavosti studentů na ČVUT STRANA 12 olověný dušan 2007 studentská soutěž STRANA 26

2 KalendÁŘ akcí Vědecké konference na ČVUT v Praze září - ŘÍJEN září 3rd International Conference on Industrial Applications of Holonic and Multi-Agent Systems Příležitost k odborné široké diskuzi mezi výzkumnými a vývojovými pracovníky a odborníky z praxe v oblasti návrhu a vývoje holonistických a multiagentních systémů a jejich uplatnění v průmyslové praxi. Kontaktní osoba: prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc. marik@fel.cvut.cz Místo konání: Regensburg, Německo Webové stránky: září Eurographics 2007 Nejprestižnější evropská konference v oblasti počítačové grafiky pokrývá všechny důležité směry v moderní počítačové grafice. Kontaktní osoba: doc. Ing. Jiří Žára, CSc. zara@fel.cvut.cz Místo konání: areál ČVUT v Dejvicích Webové stránky: září TWEPP Konference se zaměří na aspekty elektroniky pro experimenty částicové fyziky urychlovacími zařízeními z hlediska obecného zájmu uživatelů. Kontaktní osoba: RNDr. Michael Solar, CSc. michael.solar@fs.cvut.cz Místo konání: Hotel Olympic, Praha Webové stránky: září ISEM 2007 XV. International Symposium on Electric Machinery Fórum pro prezentaci vědeckých a výzkumných prací učitelů, doktorandů a studentů, zabývajících se problematikou elektrických strojů na technických univerzitách v České republice, na Slovensku i v dalších státech Evropy. Kontaktní osoba: doc. Ing. Petr Voženílek, CSc. vozenile@fel.cvut.cz Místo konání: Fakulta elektrotechnická ČVUT Webové stránky: září Mendel mezinárodní konference věnovaná problematice Soft Computing. Kontaktní osoba: prof. Ing. Jiří Bíla, DrSc. Jiri.Bila@fs.cvut.cz Místo konání: Fakulta strojní ČVUT Webové stránky: září 5th Conference on Protection Against Radon at Home and at Work Mezinárodní konference: pohled EU na radonovou problematiku, měření a přístrojová technika, dozimetrie a výpočet dávek, národní radonové programy. Kontaktní osoba: RNDr. Lenka Thinová thinova@fjfi.cvut.cz Místo konání: Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT Webové stránky: září Trendy v biomedicínském inženýrství Kontaktní osoba: prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. Místo konání: Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT Webové stránky: září Fibre Concrete mezinárodní konference zaměřená na vláknobetony, jejich výrobu, navrhování a využívání v praxi. Cílem konference je prezentovat využití vláknobetonu na konkrétních příkladech vláknobetonových konstrukcí. Kontaktní osoba: Ing. Michaela Frantová fc2007@fsv.cvut.cz Místo konání: Fakulta stavební ČVUT Webové stránky: září ISEF 13. ročník mezinárodní konference elektromagnetického pole a mechaniky. Kontaktní osoba: prof. Ing. Ivo Doležel, CSc. dolezel@fel.cvut.cz Místo konání: Fakulta elektrotechnická ČVUT Webové stránky: září TRANSTEC Prague 07 Mezinárodní konference zaměřená na problematiku řízení a optimalizace silniční a městské dopravy. Kontaktní osoba: prof. Ing. Mirko Novák, DrSc. novak@fd.cvut.cz Místo konání: Fakulta dopravní ČVUT Webové stránky: září Procesní a zpracovatelská technika Konference je zaměřena na výměnu zkušeností mezi strojními inženýry působícími v managementu, výzkumu, vývoji, konstrukci, projekci a provozování strojů a zařízení v chemickém, potravinářském, spotřebním průmyslu a příbuzných oborech. Kontaktní osoba: prof. Ing. František Rieger, DrSc. Frantisek.Rieger@fs.cvut.cz Místo konání: Fakulta strojní ČVUT Webové stránky: září Seminář Nadace prof. Joachima Lenze Nadace prof. Joachim Lenze byla založena k podpoře studijních pobytů a odborných praxí studentů stavebních fakult v Německu. Seminář pod heslem Most mezi Německem a partnery ze střední a východní Evropy a z Ruska si klade za cíl zpřehlednit dosavadní výsledky spolupráce a přispět k jejímu zintenzivnění ve prospěch studentů nově přistoupivších zemí do EU a z Ruska. Kontaktní osoba: doc. Ing. Petr Šrytr, CSc. srytr@fsv.cvut.cz Místo konání: Kongresový sál Masarykovy koleje ČVUT Webové stránky: září Industriální stopy 2007 Konference o možnostech, smyslu a úskalí nového využití industriálních objektů a brownfield. Kontaktní osoba: PhDr. Benjamin Fragner fragner@vc.cvut.cz Místo konání: Praha, Kladno, Liberec, Ostrava Webové stránky: září TECHSTA 2007 Konference je zaměřená na nové trendy ve stavebně-technologické přípravě a realizaci staveb, jakost a bezpečnost, minimalizace nepříznivých vlivů stavební výroby na životní prostředí. Kontaktní osoba: Ing. Mária Párová parova@fsv.cvut.cz Místo konání: Fakulta stavební ČVUT Webové stránky: září IWIM 2007 Mezinárodní workshop. Kontaktní osoba: Ing. Pavel Kordík, Ph.D. kordikp@fel.cvut.cz Místo konání: Masarykova kolej ČVUT Webové stránky: záři RERTR 2007 Konference o problematice využití uranu pro jaderné reaktory. Kontaktní osoba: prof. Ing. Karel Matějka, CSc. karel.matejka@fjfi.cvut.cz Místo konání: hotel Diplomat, Praha 6 Webové stránky: září CESB 07 Central Europe towards Sustainable Building Cílem konference je směřování a pokrok udržitelné výstavby budov ve středoevropském regionu. Kontaktní osoba: prof. Ing. Petr Hájek, CSc. csbs@fsv.cvut.cz Místo konání: Fakulta stavební ČVUT Webové stránky: září Navrhování ocelových a dřevěných konstrukcí podle evropských norem odborný seminář Seminář je zaměřen na změny, které přinášejí nové evropské normy pro navrhování ocelových a dřevěných konstrukcí. Kontaktní osoba: prof. Ing. František Wald, CSc. wald@fsv.cvut.cz Místo konání: Fakulta stavební ČVUT katedra ocelových a dřevěných konstrukcí Webové stránky: října Modelling of Soil Erosion Effects under Different Land-use Conditions Konference s tématy modelování erozních a transportních procesů v podmínkách změn využití krajiny. Kontaktní osoba: Dr. Ing. Tomáš Dostál dostal@fsv.cvut.cz Místo konání: Fakulta stavební ČVUT Webové stránky: 2. října 8. mezinárodní konference Integrované inženýrství Doprovodná akce Mezinárodního strojírenského veletrhu Brno. Kontaktní osoba: doc. Ing. Michal Kavan, CSc. michal.kavan@fs.cvut.cz Místo konání: Fakulta strojní ČVUT Webové stránky: říjen DATAKON 2007 Prestižní česko-slovenská konference zaměřená na teoretické a technické základy, nejlepší postupy a vývojové trendy v oblasti využití informačních technologií při budování informačních systémů včetně výsledků jejich aplikace v praxi. Kontaktní osoba: doc. Ing. Karel Richta, CSc. richta@fel.cvut.cz Místo konání: Brno, Hotel Santon Webové stránky: října Moderní trendy v managementu průmyslových podniků Prezentace nových trendů v managementu průmyslových podniků z různých aktuálních pohledů. Kontaktní osoba: Ing. Tomáš Peterka tomas.peterka@fs.cvut.cz Místo konání: Masarykova kolej ČVUT, Thákurova 1, Praha 6 Webové stránky: 2

3 EDITORIAL průmyslu máme CO nabídnout Vážení čtenáři, jsem velmi potěšen, že vás mohu oslovit v druhém čísle bulletinu TecniCall, který vydává ČVUT, především pro informování veřejnosti v průmyslové sféře, právě v roce oslav třístého výročí založení naší školy, nejstarší trvale působící technické vysoké školy v Evropě. ČVUT je dnes s studenty a zaměstnanci největší technickou univerzitou v našem státě. Snažíme se pokračovat v odkazu všech významných osobností, které prošly naší školou, vyučovat podle moderních učebních plánů ve vysoké kvalitě a zhodnotit naše výzkumné aktivity v průmyslové praxi, jak o tom svědčí i některé články v tomto čísle. ČVUT se snaží být výzkumnou univerzitou na špičkové evropské úrovni. Moderní učební plány pokrývající převážnou část spektra technických věd, rozsáhlá vědecko-výzkumná činnost s aplikacemi v průmyslové praxi a mezinárodní kooperace s předními univerzitami z celého světa jsou zárukou dobrého uplatnění všech absolventů na trhu práce. Spolupráce s průmyslem je samozřejmě neodmyslitelnou součástí aktivit každé kvalitní technické univerzity. Toto spojení je klíčové, zejména pro výzkumné aktivity, ale i pro praktické vzdělávání. obsah Vědecké konference na ČVUT v Praze Průmyslu máme co nabídnout... kdo chce kopat první ligu, musí mít k tomu schopné hráče rozhovor s profesorem Karlem Matějkou Jaderný reaktor uprostřed Prahy! Společnost McKinsey udělila studentům ČVUT stipendia Středočeský vědecko-technický park Institut intermédií propojí studium vědy a umění Štola Josef byla slavnostně otevřena Věda v ulicích Průzkum podnikavosti studentů na ČVUT Zájem o Mentoring ČVUT mezi průmyslovými podniky roste Tak to je dobrý! - základní školy navštívily ČVUT Patentové středisko ČVUT chrání průmyslové vlastnictví Výzkum obráběcích strojů na Fakultě strojní ČVUT Holografie na ČVUT ČVUT je aktivním členem Fóra průmyslu a vysokých škol a na základě dvoustranných smluv spolupracuje s předními českými i mezinárodními firmami působícími ve sféře průmyslu i stavebnictví. V tomto jubilejním roce se nám podařilo existující vzájemné vztahy dále prohloubit a celou řadu nových vztahů navázat. Jsem přesvědčen, že v práci našich učitelů, výzkumných pracovníků, ale i studentů a absolventů máme průmyslové sféře co nabídnout a že zároveň v příštím akademickém roce naše spolupráce přispěje k rozvoji našeho průmyslu i k posílení finančních zdrojů pro náš další rozvoj prof. Václav Havlíček rektor ČVUT v Praze... něco jiného je stavět parlament a něco jiného vesnickou pastoušku rozhovor s architektem Ladislavem Lábusem Centrum technologických informací a vzdělávání Trainingpoint centrum expertních firemních školení Bezpečná křídla Meziuniverzitní pracoviště nabízí firmám nová řešení Cementový nanosvět Řidiči pod dohledem Monitoring vozidel - víte, co dělají vaše auta? Olověný Dušan 2007 Studenti ze Silicon Hill hledají partnera pro vzdělávání Accenture a ČVUT spojení, které dává smysl SMP CZ zve studenty k získání praxe a zkušeností Fyzika v kulturních dějinách Evropy Kariérní kurzy na ČVUT v Praze tecnicall Bulletin TecniCall vychází jako výstup rozvojového projektu ČVUT v Praze podpořeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Název TecniCall Číslo 2/2007 Vydavatel, adresa redakce Rektorát ČVUT Zikova Praha 6 IČO: URL tecnicall@cvut.cz Šéfredaktor prof. Ing. František Vejražka, CSc. Editor Mgr. Andrea Vondráková Redakční rada Ing. Marie Kovandová Fakulta stavební marie.kovandova@fsv.cvut.cz Ing. Ivan Šiman Fakulta strojní Ivan.Siman@fs.cvut.cz Mgr. Natálie Šeborová Fakulta elektrotechnická seborova@fel.cvut.cz Ing. Libor Škoda Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Libor.Skoda@fjfi.cvut.cz Jiří Horský Fakulta architektury jiri.horsky@fa.cvut.cz prof. Ing. Zdeněk Votruba, CSc. Fakulta dopravní votruba@fd.cvut.cz Ing. Ida Skopalová Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT skopalo@vc.cvut.cz Mgr. Petr Durdík Masarykův ústav vyšších studií ČVUT durdik@muvs.cvut.cz Bc. Štěpánka Maliňáková Centrum pro radiochemii a radiační chemii Stepanka.Malinakova@crrc.cvut.cz Mgr. Jan Sova Technologické a inovační centrum ČVUT sova@inkubator.cvut.cz Mgr. Andrea Vondráková Rektorát ČVUT, odbor vnějších vztahů vondrako@vc.cvut.cz doc. RNDr. Květoslava Lejčková, CSc. Rektorát ČVUT, odbor pro vědeckou a výzkumnou činnost lejckova@vc.cvut.cz Ondrej Príšin Studentská unie ČVUT ondrej.prisin@su.cvut.cz Alexandra Hroncová externí spolupráce alexandra.hroncova@gtsint.cz Grafika a sazba Marek Prchal Fotograf David Neugebauer Foto na titulu Datum vydání 31. srpna 2007 Periodicita čtvrtletník Náklad 4200 kusů Cena ZDARMA Evidenční číslo MK ČR E Jazyková korektura Mgr. Andrea Vondráková Distribuce: ČVUT v Praze Návrh Adély Šetinové z ateliéru Ivana Kroupy v rámci soutěže Olověný Dušan 2007 Fakulty architektury ČVUT. Přetisk článku je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje. 3

4 Rozhovor... kdo chce kopat první ligu, musí mít k tomu schopné hráče. Pro výuku Vašich studentů používáte školní reaktor VR-1 VRABEC. Jste jediná instituce svého druhu v České reo vrabčákovi, bublinkách A ekologických aktivistech s prof. Ing. Karlem MATĚJKou, CSc., vedoucím katedry jaderných reaktorů Jak jste se dostal k jaderným reaktorům? Více než pouhým rovnicím a čisté teorii fandím experimentálnímu výzkumu a konkrétnímu dílu, přednostně pak technicky i odborně náročnému. Toto všechno jaderné reaktory v hojné míře splňují, mají k tomu ohromný energetický potenciál, mimořádně zajímavou dynamiku a jejich bezpečný provoz vyžaduje velice promyšlenou pozornost. Koneckonců, i obsluhy dvou našich jaderných elektráren učí, že reaktorům se vyká. V čem spočívá vědecko-výzkumná a pedagogická činnost katedry jaderných reaktorů? Námi vyučovaná zaměření patří do studijního oboru Jaderné inženýrství. V bakalářském a magisterském programu učíme Teorii a techniku jaderných reaktorů, v návazném magisterském programu i Jadernou energii a životní prostředí. Relativně samostatně lze u nás absolvovat i bakalářské studium v zaměření Jaderná zařízení. Poměrně rozsáhlé možnosti nabízíme rovněž v doktorském studiu. Jako příklad bych uvedl pokročilou reaktorovou fyziku, jadernou bezpečnost a aplikovanou jadernou fyziku. Ve vědecko-výzkumné činnosti koordinujeme výzkumný záměr Bezpečnost jaderných zařízení, podílíme se na řešení několika projektů podporovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, několika rozvojových projektů, zahraničních grantů i přímé spolupráci s praxí. Hodně se přitom zaměřujeme na experimentální práce. Kde nejvíc pociťujete možnost podpory ze strany státních či průmyslových organizací? Slovní podpory se nám dostává v hojné míře. Dost často nám pochválí i naše absolventy, co všechno umějí a jak jsou schopní. O finance se ale musíme promyšleně starat a někdy i dost tvrdě bojovat. Vychovat dobré absolventy je hodně náročné i nákladné. Kdybych katedru přirovnal k líhni talentů, jako třeba fotbalových, tak by jejich cena při draftech byla hodně vysoká a alespoň část by se nám mohla vracet. Je totiž jasné, že kdo chce kopat první ligu, musí mít k tomu schopné hráče. Jak je katedra financována? Přibližně 40 % prostředků potřebných pro naši výuku a tzv. nespecifikovaný výzkum získáváme ze státní dotace, kolem 25 % z řešení výzkumných záměrů a zbývající část z dalších řešených projektů a spolupráce s praxí. Část prostředků se nám daří získávat i ze zahraničí, např. projekty EU či spoluprací s ministerstvem energetiky USA. V čem je důležitá spolupráce s průmyslem? Mohl byste uvést nějaké konkrétní příklady z praxe? Naše studenty vychováváme při řešení různých výzkumných projektů. Pro ně je pak důležité, aby se nejednalo o nějaká teoretická akademická témata, ale o reálné problémy ze života. Aby výsledky jejich práce byly k něčemu konkrétnímu a nezůstávaly jen někde založené ve skříních. Řešení takových problémů nespočívá jen v jejich zadáních, ale i v přímém kontaktu se zadavateli. Jako příklad můžeme uvést různé typy výpočtů a analýzy, např. pro Státní úřad pro jadernou bezpečnost, nebo Ústav jaderného výzkumu Řež či Škoda JS, kalibrace detektorů a reaktimetrů pro Výzkumný ústav jaderných elektráren, srovnávací experimenty, výuku na reaktoru pro specialisty z ČEZ a pro reaktorové fyziky ze Slovenska apod. 4

5 publice, která používá toto zařízení k podobným účelům? Již při zahájení výstavby reaktoru VR-1 jsme předpokládali, že reaktor budou využívat posluchači různých vysokých škol. Tím, že takový reaktor je u nás pouze jeden, vytváří se příležitost nejen pro studenty ČVUT, ale celkově k nám přicházejí posluchači zhruba z dvanácti fakult různých vysokých škol v České republice a STU Bratislava. Ze zahraničí k nám pravidelně jezdí na kurzy třeba studenti z TU Aachen v SRN a z řady dalších zemí, byť jde jen o jednotlivce. Tato spolupráce nám umožňuje lépe se seznámit s úrovní, obsahem a způsoby výuky na různých školách a při tom dohodnout i řadu praktických záležitostí. Pro výuku jaderné bezpečnosti na školním reaktoru byla v loňském roce zprovozněna nová experimentální zařízení se zvláštními pracovními názvy Bublinky, Hopík a Zpožděnky. Mohl byste osvětlit, k čemu tato zařízení slouží a proč tyto úsměvné názvy? Každé experimentální zařízení, které na našem reaktoru používáme, je svým způsobem originál, unikát. Zařízení většinou vyvíjíme sami a šijeme na míru reaktoru tak, aby odpovídalo jeho výkonu i požadavkům na jadernou bezpečnost a radiační ochranu. To, že se s těmito zařízeními při jejich vývoji trochu mazlíme, vyjadřujeme často i jejich názvy. Bublinky jsou zařízení pro studium vlivu simulovaného bublinkového varu na reaktivitu reaktoru. Do vybraných míst najetého reaktoru pouštíme různé množství vzduchových bublinek a sledujeme, co to s reaktorem udělá. Hopík je zařízení pro studium dynamických vlastností reaktoru a nahradil dříve používaný neutronový oscilátor. Vzorky, nejčastěji různé absorpční materiály, se v reaktoru pohybují různou, předem danou, rychlostí pomocí stlačeného vzduchu. Pro výuku je velmi důležité i zařízení umožňující studium zpožděných neutronů, u nás nazývaných zpožděnky. Ty jsou mimořádně důležité pro bezpečný provoz a ovládání jaderných reaktorů. Detekční části zařízení pro jejich studium říkáme Dojička, protože vzdáleně vizuálně připomíná přístroj pro dojení krav. Koneckonců, i náš reaktor přezdíváme Vrabčák. Jaký je u nás zájem o absolventy katedry jaderných reaktorů? Uplatní se i za hranicemi České republiky? Zaznamenal jste nějaké výrazné úspěchy studentů, na které jste obzvláště hrdý? Zájem o naše absolventy je velký a zdá se, že stále roste. Někdy mne trochu mrzí, že se absolventi dobře uplatní i v oborech přímo s reaktory nesouvisejícími. Stačí jim k tomu znalosti a dovednosti, které při studiu získají jakoby doplňkově. Na mysli mám jazyky nebo perfektní zvládání moderní výpočetní techniky. Naši absolventi se často velice dobře uplatňují i v zahraničí, třeba v evropských výzkumných střediscích. Tam mi ale někdy vadí, že právě oni nezůstali u nás. Jsme s nimi stále v kontaktu a mívají u nás např. semináře nebo vedou studentské práce. Spatřujete v oboru jaderné reaktory budoucnost? Jak vnímáte ekologické aktivisty, kteří protestují proti jaderné energetice? Budoucnost využívání jaderné energie považuji za nespornou. Dokládá to i současný prudce rostoucí zájem. Koncepčně se už připravují reaktorové systémy IV. generace, které mají přinést opět vyšší bezpečnost, konkurenceschopnost i vysokou míru ochrany před možným zneužitím. Protesty proti jaderné energetice sice pomohly k zveřejnění některých informací nebo mohou ve vybraných konkrétních situacích na případný nešvar či nepořádek hlasitě upozornit, ale paušální odmítání této ekologické a požadavky udržitelného rozvoje splňující možnosti získávání energie určitě neberu. Myslím si, že právě úkolem naším i našich absolventů je formulace podmínek pro přijatelné využívání jaderné energie a způsobů jejich zajištění. Vhodných konceptů bezpečnosti je přitom více. Podporujete nějaké další ekologické aktivity jako katedra? Hodně se věnujeme transmutačním technologiím. Při nich se mají pomocí vhodných jaderných reakcí přeměnit transurany a dlouhodobé štěpné produkty ve vyhořelém jaderném palivu na izotopy krátkodobé. Současně se snažíme i podstatně snížit jejich objem. Dokonce tak lze ještě získat další energii, takže je to velká perspektiva. Do vzdálenější budoucnosti podporujeme i výzkum zabývající se termojadernými reaktory, kde je, na rozdíl od štěpení atomových jader, energie získávána při jejich slučování. Ostatně i energie Slunce a hvězd je jaderná. prof. Ing. Karel Matějka, CSc. Od roku 1991 je vedoucím katedry jaderných reaktorů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, kterou i vystudoval. Zabývá se snižováním obohacení paliva pro výzkumné reaktory, perspektivními jaderně energetickými zdroji, jaderným palivovým cyklem a jadernou bezpečností. Zastupuje ČVUT v Praze, např. ve Světové jaderné univerzitě (World Nuclear University) se sídlem v Londýně a v European Nuclear Education Network Association. V roce 2005 mu bylo uděleno ocenění od amerického ministerstva energetiky, které se týká konverze (snížení obohacení) paliva školního reaktoru VR-1. 5

6 PŘEDSTAVUJEME prof. Ing. Karel Matějka, CSc. Jaderný reaktor uprostřed prahy! Reaktor VR-1 VRABEC byl poprvé spuštěn 3. prosince Zařízení bylo vybudováno ze státních prostředků a prostředků ministerstva školství. Reaktor sídlí v areálu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, V Holešovičkách 2, Praha 8. Reaktor slouží v první řadě k výuce vysokoškolských posluchačů, pro které jsou připraveny různě náročné experimentální úlohy. Denní provoz reaktoru zajišťuje nejčastěji tříčlenná směna její vedoucí a operátor reaktoru mají pro výkon své činnosti oprávnění vydané Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a pověření od děkana fakulty. Vedoucí směny práce řídí a většinou vede i výuku, operátor s reaktorem jezdí a třetí člen směny dozimetrista mechanik se stará o návštěvníky, vybrané manipulace, dozimetrickou kontrolu apod. Celkově se na provozu reaktoru podílí přibližně dvanáct pracovníků katedry jaderných reaktorů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Provoz, údržba a inovace či rozvoj pracoviště stojí několik miliónů korun ročně, podle míry inovace, která se v daném roce průběžně uskutečňuje. Reaktor a jeho provoz (i z hlediska ekonomiky) jsou organickou součástí katedry. Celková cena inovace řídicích systémů reaktoru, která bude letos dokončena, přesáhne 20 milionů korun. Nové palivo, které financovalo ministerstvo energetiky USA, stálo přes dva miliony USD. To jsou ale náklady výjimečné. Reaktor je provozován v tzv. denním režimu, což znamená, že je dle potřeby spuštěn či odstaven, někdy i několikrát denně. Přes noc a během víkendů se reaktor, až na drobné výjimky, neprovozuje. V průběhu roku mívá navíc dvě, asi měsíční, odstávky jednu zhruba v únoru a jednu od půlky července do poloviny srpna, kdy jsou prováděny předepsané kontroly, připravují se nová experimentální zařízení, inovační práce apod. Letošní letní odstávka věnovaná zmíněné inovaci bude ale čtyřměsíční. Reaktor VR-1 VRABEC principiálně nemůže obyvatele Prahy ani své okolí ohrozit. Je to dáno nejen způsobem jeho provozování, ale i skutečností, že v aktivní zóně reaktoru nejsou nahromaděny prakticky žádné štěpné produkty. Při provozu reaktoru je ročně spotřebováno méně než 0,1 g štěpitelného 235U, což je dáno jeho velmi malým výkonem. Jaderné palivo tak zůstává fyzikálně čerstvé a ani při velice nepravděpodobné havárii, spojené s roztavením aktivní zóny, nemůže z reaktoru uniknout radioaktivita, která by přesáhla prostor haly, v níž je reaktor provozován. Reaktor tedy nevyžaduje ani žádnou zónu havarijního plánování. Reaktor VR-1 patří mezi výzkumná jaderná zařízení a musí prokazatelně splňovat velmi přísné požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti (vnitřní havarijní plán). Vše podstatné podléhá dozoru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Katedra jaderných reaktorů se snaží trvale rozvíjet takové činnosti a postoje, které právě tyto bezpečnostní oblasti jednoznačně upřednostňují. Kromě výuky slouží reaktor i k veřejným exkurzím. Ročně ho navštíví asi 1500 středoškoláků z různých typů škol z celé České republiky, přičemž posluchačů vysokých škol projde alespoň některými úlohami na VR-1 ročně kolem 250. Součástí exkurze je rovněž ukázka provozu reaktoru. Informace jsou na naší stránce prof. Ing. Karel Matějka, CSc. karel.matejka@fjfi.cvut.cz 6

7 UDÁLOST společnost McKinsey udělila studentům čvut Stipendia ing. Kateřina Grebeňová V rámci slavnostního koncertu k zakončení letního semestru akademického roku 2006/07, který se konal 5. června v Betlémské kapli, byla slavnostně předána finanční stipendia deseti studentům ČVUT. Program stipendií pro ČVUT byl vytvořen ke konci roku 2000, první stipendia pak byla předána na jaře Hlavním cílem stipendií je finančně podpořit výjimečné studenty či studentky v uskutečnění jejich plánů nebo dosažení vytyčených cílů. Jediným formálním požadavkem na kandidáty je být posluchačem některé z fakult ČVUT, minimálně ve třetím ročníku bakalářského, magisterského nebo doktorského studia. Přihláška zahrnuje životopis a esej na jedno ze zadaných témat. Vybraní uchazeči jsou poté pozváni na individuální interview. Kandidáti jsou hodnoceni ve čtyřech oblastech: osobní a akademické úspěchy, profesní zkušenosti, výjimečné aktivity nebo zásluhy a jejich plány a aspirace. Úspěšní kandidáti jsou obvykle výjimeční alespoň v jedné kategorii. Společnost McKinsey hledá kandidáty, kteří mají nejenom vynikající analytické schopnosti, ale umí také najít praktická řešení a mají smysl pro to, co funguje a co nefunguje ve složitých situacích a komplexních organizacích. Aby byl konzultant schopen poskytnout znamenité služby klientům, často ve velmi krátkém termínu, musí mít také nadprůměrnou úroveň energie a rozhodnosti. Navíc, musí mít schopnost vést lidi, být podnikavý a být týmový hráč. Stipendia McKinsey za rok 2007 obdrželo deset studentů ČVUT v Praze: Václav Bouše, Pavel Buchar, Jan Doležal, Martin Doušek, Milan Kloubec, Marian Kněžek, Michal Mildorf, Josef Nevrlý z Fakulty elektrotechnické ČVUT a Jakub Ráfl a Michal Kašpar z Fakulty stavební ČVUT. Počet přihlášek na stipendia McKinsey již od počátku mírně roste. Stipendisté jsou každoročně zdravě sebevědomí lidé s výraznými studijními, pracovními nebo osobními úspěchy a většina kandidátů přichází s prvotní motivací stipendium získat. Část z nich se později vrací do McKinsey jako uchazeči o zaměstnání, přičemž společnost McKinsey s úspěšnými stipendisty samozřejmě zůstává v kontaktu. Příkladem je každoroční setkání úspěšných kandidátů z předchozích ročníků s konzultanty McKinsey. Přístup ke stážím a přijímací proces je pro stipendisty stejný jako pro všechny ostatní kandidáty. McKinsey připravuje společně s ČVUT pro studenty celou řadu akcí. Zhruba dvakrát ročně jsou pořádány workshopy (např. Crane game ). Letos poprvé byli vybraní studenti ČVUT vysláni na Evropský seminář pro studenty technických oborů do Lisabonu. Konzultantská firma McKinsey byla založena v Chicagu v roce 1926 Jamesem O. McKinseym. V roce 1991 poskytla své služby prvnímu klientovi v České a Slovenské republice a v roce 1993 byla v Praze založena oficiální kancelář. K jedné z největších konkurenčních výhod firmy McKinsey & Company patří princip řízení společnosti jako jednotné firmy a nikoliv jako volného sdružení nezávislých kanceláří. Ten umožňuje udržovat vysokou profesionalitu a nejefektivněji využívat firemní zdroje pro klienty v celém světě. Firma poskytuje poradenství vrcholovému managementu největších firem na celém světě a již řadu let patří ve Spojených státech i v Evropě k nejatraktivnějším zaměstnavatelům. Ing. Kateřina Grebeňová Katerina_Grebenova@mckinsey.com 7

8 UDÁLOST Středočeský vědecko-technický park doc. Ing. Jiří Váška, CSc. Dne 29. června proběhl na Fakultě strojní ČVUT v Praze workshop s názvem Středočeský vědeckotechnický park (SVTP). Hlavním cílem workshopu bylo diskutovat a hledat společná témata a prostor pro průnik zájmů potenciálních partnerů ve SVTP a k propojení vysokých škol a průmyslu pro všední inovační aktivity firem. Vědecko-technický park (VTP) je instituce zaměřená na oblast vědy, technologie a inovačního podnikaní, která využívá své know-how k vytváření podmínek potřebných pro dynamický rozvoj činnosti inovačních firem, transfer technologií a výchovu k inovačnímu podnikání. Hlavní činnost VTP se soustřeďuje do oblasti uskutečňování strukturálních změn, VTP se podílejí na programu hospodářského rozvoje regionů, využití výzkumného a vývojového potenciálu, vzniku malých a středních inovačních firem, zajišťování transferu technologií, výchově k inovačnímu podnikání, vytváření nových pracovních příležitostí, rekvalifikaci, vytváření inovační struktury, apod. ČVUT ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a Českou zemědělskou univerzitou v Praze připravují založení vědecko-technického parku ve Středočeském kraji s předpokládanou podporou z operačních programů EU, které se chystají pro období Workshop zahájili prof. Ing. František Hrdlička, CSc., děkan Fakulty strojní ČVUT a prof. Ing. Jiří Bíla, DrSc., prorektor pro rozvoj ČVUT. Prorektor Bíla se ve svém vystoupení zaměřil na využití operačních programů EU pro období pro financování přípravy a založení SVTP. Zástupci společnosti Societas Rudolphina a Confima, RNDr. I. Dvořák, CSc., a Ing. P. Bulušek ve svém vystoupení SVTP neopakovatelná příležitost uvedli podrobně problematiku náplně a činnosti parku, jeho velikosti, vhodné lokality a investiční náročnosti, zdrojů a struktury financovaní pro založení a činnost parku, managementu projektu a provozu parku, realizace výstavby, a možným rizikům spojeným s činností parku a jeho umístění ve Středočeském kraji. Na základě provedených analýz doporučili předběžná řešení a postup pro přípravu a založení parku, právní statut a management provozu. V rámci workshopu pak dále vystoupili zástupci firem s prezentacemi o zaměření, inovačních aktivitách a představou o svém působení v připravovaném parku (CESNET, z.s.p.o., CHEMOPROJEKT, a.s., ATX, s.r.o., I&C ENERGO, a.s., ITES, s.r.o., Krajská hospodářská komora Středočeského kraje, PRECIOSA, a.s., ABB, s.r.o., LINET, s.r.o.) a byly předneseny vybrané prezentace z některých fakult a pracovišť ČVUT, jako např. Centrum pro jakost a spolehlivost výroby Fakulty strojní, Ústav řízení dopravních procesů a logistiky Fakulty dopravní, katedra radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Workshop Středočeský vědecko-technický park byl první z řady plánovaných setkání zástupců firem a univerzit k problematice připravovaného vědecko-technického parku, která mají přispět k návrhu a vytvoření funkčního systému spolupráce průmyslových podniků a vysokých škol při inovačních procesech, organizaci a provozu vědeckotechnického parku a tím současně minimalizovat možná rizika, která se v souvislosti s přípravou založení parku a jeho činností mohou vyskytnout. doc. Ing. Jiří Váška, CSc. vaska@vc.cvut.cz 8

9 UDÁLOST Institut intermédií propojí studium vědy a umění mgr. Michal Brnušák Rozvoj mezioborové spolupráce na hranici mezi technikou a uměním takový je cíl Institutu intermédií, který byl 27. června slavnostně otevřen na ČVUT v Praze. Při práci na společných projektech se zde budou setkávat studenti tří vysokých škol: ČVUT, Akademie múzických umění a Vysoké školy chemicko-technologické. Od podzimu 2007 začne I n s t i t u t i n t e r m é d i í s l o u ž i t j a ko p racov n í prostor pro studentské projekty v oborech jako jsou např. světelný design nebo scénografie. Interiéroví architekti jej využijí k modelování v měřítku jedna ku jedné, uvedl Roman Berka, ředitel institutu. V institutu se nachází také zařízení pro virtuální realitu CAVE, které je prvním zařízením tohoto typu v České republice, umístěným na akademické půdě. Svým vzhledem připomíná rozložený paraván, na jehož tři stěny se promítají trojrozměrné obrazy. Projekci má na starosti dataprojektor a cluster počítačů, který je, stejně jako samotná pozorovací komora, umístěn v temné místnosti. Ke sledování jsou zapotřebí speciální brýle. Podle Berky bude toto zařízení sloužit jak k simulaci architektonických návrhů a modelů, tak k vizualizaci, např. elektromagnetického pole či struktury chemických sloučenin. Dočasným domovem Institutu intermédií se stala hala H24/2 v objektu halových laboratoří Fakulty elektrotechnické ČVUT. V budoucnu se počítá s jeho přemístěním do prostor kina Orlík. Michal Mgr. Michal Brnušák Brnušák brnusak@fel.cvut.cz brnusak@fel.cvut.cz Ing. Marie Kovandová Štola Josef byla slavnostně otevřena Slavnostní otevření štoly Josef, nového výukového a výzkumného podzemního pracoviště Fakulty stavební ČVUT (FSv) se uskutečnilo 20. června, v lokalitě Čelina Mokrsko v okrese Příbram, kde se štola nachází. Jaroslav Pacovský, autor myšlenky podzemního výukového střediska v České republice, nejprve představil přítomným projekt UEF Josef: Jde o jedinečné pracoviště nejen u nás, ale i v Evropě. Předpokládáme spolupráci s našimi i zahraničními vysokými školami, jak v oblasti výuky, tak v oblasti výzkumu. Podporu projektu vyslovili v krátkém proslovu také hosté pan Christophe Davis z European Commission a pan Bernard Neerdael z International Atomic Energy Agency. Poté děkan FSv ČVUT, prof. Zdeněk Bittnar, převzal z rukou generálního ředitele společnosti Metrostav a.s. Jiřího Bělohlava symbolický pamětní klíč ke štole. V rámci slavnostního ceremoniálu vysvětil Jiří Kopejsko, velmistr Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou, sošku svaté Barbory, která je patronkou horníků a tunelářů, a umístil ji na vstupní portál štoly. Účast představitelů významných zahraničních institucí potvrzuje fakt, že projekt již nyní překračuje hranice ČR a má tak v evropském prostoru slibnou budoucnost. Přítomni byli též zástupci institucí Evropský sociální fond a Magistrát hl. m. Prahy, z jejichž prostředků se velkou měrou projekt UEF Josef financuje. Otevření se zúčastnilo více než 130 hostů. Štola Josef se též otvírá zájemcům z řad široké veřejnosti. Prohlídky se konají každou druhou sobotu v měsíci, vždy od 10,00 do 12,00 hodin. Návštěvníkům bude k dispozici průvodce. Více informací na Ing. Marie Kovandová Marie.kovandova@fsv.cvut.cz marie.kovandova@fsv.cvut.cz 9

10 REPORTÁŽ EEG a speleoalpinismus Ve stánku FBMI čekal na návštěvníky tzv. EEG Biofeedback, soutěž BIORISKUJ a měření elektrokardiogramů (EEG). Svůj vlastní stánek měli na Náměstí Jiřího z Poděbrad i zástupci speleoalpinismu, který se na FBMI vyučuje. Speleoalpinismus je zjedodušeně řečeno podzemní horolozectví. Jedná se o slanování a výstup po laně, vyčvut na výstavě věda v ulicích město plné techniky mgr. Andrea Vondráková Třetího ročníku výstavy Věda v ulicích, která proběhla ve dnech 22. a 23. června, se účastnilo i ČVUT v Praze s prezentací svých šesti fakult: stavební, strojní, elektrotechnické, jaderné a fyzikálně inženýrské, dopravní a biomedicínského inženýrství. Cílem akce bylo přiblížit návštěvníkům vědu přímo v ulicích centra Prahy. Přes vytrvalý déšť navštívilo výstavu Věda v ulicích přes návštěvníků. Slavnostního zahájení akce se za ČVUT ujal prorektor pro vědu a výzkum prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc. Uvedl, že pro zvyšování zájmu o studium technických oborů je potřeba mladé lidi motivovat. Technické a přírodovědné obory tvoří základnu budoucích výzkumníků a vývojářů, a proto by měla být kapacita univerzit plně využita. To, že umožníme vstup na univerzitu všem zájemcům, ale neznamená, že slevíme na kvalitě, dodal prorektor Musílek. Naopak, šance všem studentům je výzvou pro jejich aktivní přístup. Na slavnostním zahájení nechyběla za pražský magistrát ani náměstkyně primátora Markéta Reedová, která přišla vyjádřit výstavě podporu. Vyzkoušela detektor lži, jeden z připravených exponátů Fakubiomedicínského inženýrství ČVUT (FBMI). soké lanové lávky, lanovky, traverzy, lanové hříčky, uvedl doc. Ing. Karel Roubík, Ph.D., z FBMI. Fronty u detektoru lži Poté, co první den výstavy odvysílala Česká televize i TV Nova ve svých reportážích upoutávku na detektor lži, tlačily se u něho ve stánku FBMI doslova fronty zájemců. Každý si chtěl ověřit, zda je schopen tento přístroj obelstít. Na detektoru sledujeme tepovou frekvenci, kožní odpor a jiné veličiny a to, co z nich můžeme reálně posoudit, je v podstatě hloubka emoční reakce, uvedl Pavel Smrčka z FBMI. Čili zjistíme jen, jak který člověk reaguje na podnět a vůbec tím není uvedeno, jestli lže nebo zda mluví pravdu. Bonbon za SMS Návštěvníky stánků Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) na Náměstí Republiky nejvíce zaujal tzv. bonbonovač, přístroj, který se ovládá SMS zprávou z mobilního telefonu. GSM modul je neustále připraven přijímat SMS a pokud obsahuje tajný kód, v tomto případě vydej bonbon, tak program běžící v modulu vydá povel pro rozběhnutí bonbónovače. Na takovémto principu komunikace prostřednictvím SMS pracují dnes profesionální zařízení, např. alarmy nebo systémy pro dálkové měření spotřeby energie. V difúzní mlžné komoře bylo možné pozorovat částice jinak neviditelného ionizujícího záření, jehož účinkům jsme po celý život vystaveni. Komora pomohla atomovým fyzikům proniknout do světa a atomových jader a ele- 10

11 mentárních částic. Návštěvníci dále viděli mionový detektor, který počítá miony (mají stejný elektrický náboj jako elektrony, ale jejich hmotnost je 207 krát větší), které během sekundy proletí jeho plochou. Praktické uplatnění najde v zobrazovacích metodách v lékařství nebo při kontrole zavazadel na letištích. Dalším vystaveným exponátem byl magnetometr, který úspěšně pracoval na palubě české družice Mimosa. Je srdcem přístroje pro hledání nevybuchlých bomb a slouží v armádách Kuvajtu, Izraele, Kanady a USA. Roboti, kteří aktivně vyhledávali odpadky na ploše umělého smetiště a třídili je do předem určených prostor, byli k vidění ve vestibulu stanice metra Muzeum. Přehrada z Ugandy Fakulta stavební ČVUT nabídla svým návštěvníkům na Náměstí Míru model přehrady Nyagak, včetně tekoucí vody, 3D vizualizace průchodu digitálním modelem domu a scenériemi. Prezentovala také projekt výzkumu větraných fotovoltaických systémů na budově fakulty, ukázku solárního panelu a 3D modely architektonických objektů. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT se nezabývá jen nukleání energií a její život se netočí pouze kolem Temelína. Proto si fakulta připravila u svého stánku na Nám. Jiřího z Poděbrad řadu větších i menších pokusů a prezentací, jako např. zamrzlý blesk. Jak funguje mikrovlnná trouba, televize se satelitní anténou a přijímače pro mobilní telefon, bylo možné vidět v expozici katedry elektromagnetického pole FEL. Další exponát lineární spalovací motor (LCE) byl vyvinut na FEL ČVUT a zatím se nikde na světě nevyrábí. Dopravní fakulta ČVUT se pochlubila speciálním zařízením pro vývoj bezpečnějších motocyklů. Tzv. crashtesty umožňují měření, jehož výsledky využívají ve svých programech pasivní i aktivní bezpečnosti nejen výrobci vozů Škoda nebo motocyklů JAWA. O tom, jak vypadá práce člověka, který řídí vlaky tak, aby se nesrazily, si udělali obrázek návštěvníci u modelového kolejiště. Bylo řízeno pomocí počítače ze stejného ovládacího panelu, jaký používá např. Hlavní nádraží v Praze. Umělé klouby a kolo Na stánku Fakulty strojní ČVUT na Nám. Jiřího z Poděbrad si návštěvníci mohli vyzkoušet jízdní kolo s elyptickým převodníkem, na kterém se šlape lépe než na klasickém kole. Ve vestibulu Národního Muzea byl připraven plantograf V05, který snímá hodnotu tlaku na spodní části chodidel a může tak diagnostikovat poruchy motoriky, ortopedické vady a další onemocnění. Mgr. Andrea Vondráková vondrako@vc.cvut.cz 11

12 AKTUALITA Průzkum podnikavosti studentů na ČVUT Mgr. Jan Sova V květnu roku 2007 proběhl elektronický průzkum podnikavosti studentů ČVUT a VŠCHT, který organizovala agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest ve spolupráci s Technologickým a inovačním centrem ČVUT (TIC). Průzkum byl zaměřen na začínající podnikatele, kteří jsou velmi zajímavou, ale také velmi ohroženou skupinou. Cílem projektu bylo zjištění potenciálu současných studentů v oblasti podnikání v horizontu několika let po dokončení studií. Průzkum měl dále zjistit, jaká podpora je mezi všemi začínajícími podnikateli nejpotřebnější a nejžádanější. Dalším cílem bylo získat informace o znalosti současných možností podpory při vstupu do podnikání, především o existenci a fungování Vědeckého inkubátoru TIC ČVUT v Praze 6 Dejvicích. O probíhajícím průzkumu byli studenti informováni pomocí hromadných ů, webových stránek jednotlivých fakult, studentských serverů a informačních materiálů. Průzkumu se zúčastnilo 1138 respondentů z ČVUT, mezi nimiž měli nejpočetnější, téměř poloviční zastoupení posluchači Fakulty elektrotechnické ČVUT, která má zřejmě největší inovační a podnikatelský potenciál v rámci fakult ČVUT. Hlavní závěry projektu: při studiu podniká na ČVUT 11 % a na VŠCHT 6 % z dotázaných studentů (podnikavost mužů je přibližně 3 x větší než podnikavost žen) při srovnání fakult na ČVUT podnikají nejvíce studenti z Fakulty elektrotechnické ČVUT 13 % z dotázaných největší zájem projevili studenti ČVUT o následující obory: ICT (34 %), obchod (15 %), ostatní služby (15 %) a dále o ekonomiku, finančnictví a poradenství (12 %) celých 75 % ze všech dotázaných studentů na obou univerzitách uvažuje o vlastní podnikatelské činnosti po ukončení studia 22 % respondentů z ČVUT by nejraději začalo podnikat ihned po dokončení vysoké školy necelých 31 % respondentů z ČVUT, kterými jsou převážně posluchači vyšších ročníků, již podniklo kroky potřebné k zahájení podnikání Závěry týkající se Vědeckého inkubátoru a TIC ČVUT: na ČVUT o působnosti TIC ví téměř 75 % z dotázaných, studujících druhou etapu studia 80 % všech dotázaných znalo správnou odpověď na otázku čím se Vědecký inkubátor ČVUT zabývá pouhých 5% respondentů bylo schopno přesně říci, jaké jsou podmínky vstupu do Vědeckého inkubátoru Tento článek vznikl ve spolupráci s Lucií Roučkovou ze společnosti CzechInvest. Více informací je dostupných na Mgr. Jan Sova sova@inkubator.cvut.cz 12

13 AKTUALITA Ing. Ilona Prausová Zájem o MENTORING ČVUT mezi průmyslovými podniky roste Rozvojový projekt s názvem Mentoring a účast předních odborníků z praxe ve vybraných oborech studia na ČVUT, který byl letos zahájen, si dal za úkol podpořit předávání zkušeností odborníků z praxe studentům jednotlivých fakult ČVUT a prohloubení vzájemné spolupráce školy s významnými českými firmami. Stávající struktura oborové výuky může reagovat pouze v omezené míře na měnící se požadavky průmyslové praxe. Cílem projektu je tedy větší propojení studentů s praxí a naopak. Pro mentora je tato činnost dobrovolná a za svůj přínos není honorován, proto všem, kteří mají chuť a odvahu se na projektu podílet, patří obdiv a uznání. Jedná se o odborníky z různých koutů naší republiky a z různých oborů průmyslu. Studenti z Fakulty stavební ČVUT mají možnost seznámit se s fungováním největší stavební firmy na našem trhu Skanska CZ a.s. nebo mohou sledovat, jak řeší své každodenní problémy společnost Stavby mostů Praha (SMP CZ, a.s.). Pro studenty z Fakulty elektrotechnické ČVUT jsou připraveny rady odborníků z firem ABB, s.r.o., ŠKODA JS, a.s., OKsystem, s.r.o., nebo FCT electronic czech s.r.o. Společnosti BAEST, a.s., a GÜHRING, s.r.o., jsou otevřeny všem studentům z Fakulty strojní ČVUT, kteří mají zájem o tento obor. Do projektu se nově zapojily firmy DITHERM, a.s., KONE, a.s., ITES, spol. s.r.o. a FIC CZ, s.r.o., jejichž odborníci jsou ochotni podělit se se svými zkušenostmi a věnovat část svého času mladším kolegům. Projekt Mentoring, který se úspěšně podařilo zahájit, umožní studentům nahlédnout do fungování podniků. Na druhou stranu podniky si mohou touto cestou již dopředu vytipovat budoucí odborníky v jednotlivých oborech. Studenti, kteří se do projektu hlásí, chtějí především využít možnosti porovnat si své teoretické znalosti s běžnou denní praxí a dozvědět se to, co ve škole není možné. Jak za všechny vyjádřil jeden z nich: Věřím, že mi tato zkušenost usnadní přechod ze školy do praxe. Na adresu vybraného mentora podotkl: Motivuje mě mírou odborných znalostí, zkušeností a vůlí předávat je dál. Jednotliví odborníci, většinou se jedná o vedoucí pracovníky, se těší, že budou moci s hrdostí představit nejen své firmy, ale také úspěchy, kterých ve svém oboru dosáhli, a že se budou moci podělit o znalosti, které po dobu své praxe nashromáždili. Za všechny můžeme citovat Ing. Josefa Vladyku, Ph.D., z firmy BAEST: Očekávám, že projekt bude přínosem pro naši firmu i pro mě samotného. Vidím možnost získat odborníky s technickým vzděláním pro naše pracoviště. Je to prostě výzva. ČVUT v Praze je hrdé na to, že se mu podařilo umožnit svým studentům to, co je na univerzitách ve světě běžnou součástí studia. Ing. Ilona Prausová prausova@vc.cvut.cz 13

14 téma TAK TO JE DOBRý, nebudeme potřebovat žádnou elektřinu! základní školy navštívily ČVUT Klára Havlíková Odbor vnějších vztahů Rektorátu ČVUT připravil již poněkolikáté zajímavé exkurze pro děti ze základních škol v Praze Dejvicích. Tentokrát mohly školy navštívit a prohlédnout si laboratoře Fakulty stavební ČVUT (FSv) učebnu stereoskopické 3D projekce, laboratoř projektu fotovoltaického systému a vodohospodářské haly. Děti mohly také absolvovat biologickou exkurzi na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT, mohly se podívat do aerodynamické laboratoře Fakulty strojní ČVUT nebo se seznámit s pracovištěm Centra pro radiochemii a radiační chemii. Velký zájem školáků vzbudila také návštěva historických prostor Betlémské kaple, kde se konala výstava Technika očima technika, pořádaná k výročí 300 let ČVUT. Výstava dětem představila v ucelené a přehledné formě historii techniky v českých zemích. Každý z návštěvníků si našel v pestrém programu část dějin techniky, která jej zaujala. Exkurze splnila očekávání nejen žáků a pedagogů, ale i fakult ČVUT. Snažíme se otevřít veřejnosti a přiblížit především mladé generaci možnosti v oblasti technického vzdělávání, pochlubit se významnými projekty a kvalitou pedagogické a vědecké práce, vysvětluje Ing. Marie Kovandová z FSv. Žáky 7. třídy ze ZŠ Na Dlouhém lánu doprovodil na FSv učitel Mgr. Oldřich Krofta, který se exkurze na ČVUT zúčastnil již v loňském roce. Letošní nabídky ČVUT využila škola i letos. Exkurze jsou velice zajímavé a ze široké nabídky si pokaždé vybereme. Na ČVUT je daná problematika vysvětlena přímo v praxi a oživena vizuální ukázkou. V prostorách školy nemáme takové možnosti, uvádí Krofta. Stejně tak pozitivně hodnotí i samotnou náplň návštěvy: Program je vždy velice pěkně a pečlivě připravený. Přednášející mají velice srozumitelný výklad, vše ochotně vysvětlí a u dětí si získají pozornost. Děti tak zjistí, že i fyzika a další odborné předměty mohou být velice poutavé a odkrývají mnoho zajímavého. A jak to vidí žáci? Tereza Rysová, 13 let Nejvíce mě zaujala přeměna a šíření energie ze solárních panelů. Také mě překvapila schopnost vytvářet detailně 3D projekce budov. Nikola Fricová, 13 let Na exkurzi jsem se moc těšila. Líbila se mi návštěva vodohospodářské haly. Dozvěděla jsem se, jak fungují vodní přehrady v praxi a jak se dá s vodou v nich pracovat a předejít tak například povodním. Jan Hanousek, 12 let Viděl jsem solární panely. Tak to je dobrý! Kdyby jsme je měli doma na balkóně, máme elektřinu zadarmo! prof. Klára Ing. Havlíková Karel Matějka, CSc. havliko@vc.cvut.cz Autor 14

15 představujeme Ing. Hana Dušková Patentové středisko ČVUT chrání průmyslové vlastnictví Se změnami ekonomické situace v ČR, s rozvojem tržního hospodářství, s ním související podnikatelské sféry a v neposlední řadě v důsledku vstupu ČR do Evropské Unie je zcela nezbytné zabývat se i otázkou průmyslových práv a jejich ochrany. V ekonomicky vyspělých státech se této oblasti dlouhodobě věnuje velká pozornost, a to z několika důvodů. Průmyslové vlastnictví je ze své podstaty zbožím, které má jasně definovaného svého majitele. Tento majitel má výlučné právo chráněné vlastnictví nejen využívat, ale i poskytovat na území, kde je chráněno, právo k jeho využití za příslušnou odměnu (poskytuje se formou licenční smlouvy) nebo své právo zcela převést na jiný subjekt. Při neznalosti stavu práv plynoucích z ochrany duševního vlastnictví, která existují v dané době a na daném území, může lehce dojít k neoprávněnému zásahu do práv třetích osob, důsledkem čehož mohou být například i finanční sankce. Tato neznalost může vést i k likvidaci firmy, která neoprávněně začala využívat práva třetích osob. Patentové středisko (PS) bylo založeno v 70. letech při ČVUT v Praze. V 80. letech se stalo resortním střediskem tehdejšího ministerstva školství. V roce 1991 v rámci celospolečenské přestavby bylo opět převedeno pod ČVUT, kde se stalo součástí právě vznikajícího Podnikatelského a inovačního centra (BIC), dnes Technologického a inovačního centra (TIC). Náplní práce TIC je podpora realizace výsledků výzkumu a vývoje, tedy činnost PS tam zcela organicky zapadá. Odborní pracovníci PS jsou patentovými zástupci, zapsanými v seznamu Komory patentových zástupců ČR, Komory evropských patentových zástupců a jsou schopni pokrýt požadavky klientů v oblasti chemie, farmacie, mikrobiologie, strojírenství, elektrotechniky, stavebnictví, zdravotní techniky apod. Mezi služby, které poskytují průmyslovým společnostem v ČR, patří poradenské služby, konzultace, přednášky v oblasti průmyslového vlastnictví, dále pak vypracovávání rešerší na stav techniky, jmenných rešerší pro posouzení patentové situace výrobků, zjištění platnosti ochranných dokumentů či zpracování známkových rešerší. V neposlední řadě PS poskytuje vypracování přihlášek vynálezů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, ochranných známek, označení původu výrobků a služeb, topografie integrovaných obvodů, včetně jejich podání a zastupování v řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví ČR, stejně jako návrhy licenčních smluv, znalecké posudky a oceňování nehmotného majetku firem. Patentové středisko je zapsáno do prvního oddílu seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost v oboru patenty a vynálezy s rozsahem oprávnění pro průmyslové vlastnictví využívání, odměňování a oceňování vynálezů, průmyslových vzorů, užitných vzorů a zlepšovacích návrhů, spory o původcovství a spolumajitelství. Více informací na Ing. Hana Dušková dusko@vc.cvut.cz 15

16 PŘEDSTAVUJEME Prof. Ing. Jaromír Houša, DrSc. Výzkum obráběcích strojů na Fakultě strojní Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (VCSVTT) bylo založeno na Fakultě strojní ČVUT v Praze v polovině roku 2000 a během prvních čtyř let své činnosti získalo státní podporu od MŠMT na vybudování nové výzkumné základny pro průmysl strojírenské výrobní techniky v České republice. Jeho hlavním cílem bylo vybudovat erudované a dobře vybavené pracoviště, a ovládnout nové perspektivní technologie blízké budoucnosti a vytvářet nové původní poznatky. Díky této podpoře vzniklo skvěle vybavené výzkumné a vývojové pracoviště se dvěma detašovanými pracovišti (VUT Brno a TU Liberec) byla např. vybudována akreditovaná zkušební laboratoř, vybavená špičkovou měřicí technikou pro měření přesnosti obráběcích strojů, teplot a teplotních polí strojů, statických a tepelných deformací, přesnosti chodu vřeten frézek a soustruhů, vibrací a hlučnosti strojů. Dále byl postaven experimentální stroj LM-2 pro zkoušky a ověřování uzlů vysoce dynamických strojů. Byl teoreticky i experimentálně propracován nový způsob uspořádání řízené osy NC stroje tzv. plovoucí princip a byla vykonána řada dalších teoretických a experimentálních prací v oblasti pohonů. Ve spolupráci s průmyslem byly postaveny dva stroje s vestavěným laserem obráběcí centrum MCVL 1000 Laser a nástrojařská frézka FNG 50 CNC Laser. Na základě této úspěšné činnosti získalo VCSVTT v roce 2004 státní podporu na dalších 5 let, konkrétně na projekt s názvem Výzkum strojírenské výrobní techniky a technologie. Obsah a zaměření tohoto projektu byly vytvořeny na základě sledovaných vývojových trendů ve světě a ve spolupráci s českým průmyslem strojírenské výrobní techniky. Povinností centra v tomto projektu je rovněž vychovávat doktorandy a nově musí samo svojí činností získat 10% uznatelných nákladů na řešení projektu z komerční sféry. Pro tento projekt přizvalo centrum ke spolupráci dalšího spoluřešitele, kterým je Západočeská univerzita v Plzni. Centrum má nyní tři detašovaná pracoviště v Plzni, Brně a Liberci. Centrum je v současné době schopno produkovat nové poznatky, užitečné pro obor strojírenské výrobní techniky. Významným úspěchem v roce 2005 bylo zahájení řešení dvou evropských projektů, kterými jsou Ecofit a HardPrecision. Zde centrum spolupracuje např. s TU Stuttgart, s IPT Aachen, s holadskou firmou Hemtech, se španělským výzkumným ústavem Fatronik a s dalšími partnery. Dobře se rozvíjí také spolupráce s UWE Bristol na projektu, ve kterém je významným partnerem britská firma Airbus UK. V rámci jedné disertační práce jsou navázány pracovní kontakty také s americkou firmou Optodyne. Centrum dobře pečuje i o další vzdělávání svých pracovníků. Na tuto činnost získalo letos významný grant od Úřadu práce hlavního města Prahy v rámci programu na vzdělávání pracovníků centra pod názvem Zvýšení adaptibility pracovníků VCSVTT na změnu technologických podmínek, což významně pomůže centru zvýšit jeho konkurenceschopnost. prof. Ing. Jaromír Houša, DrSc. j.housa@rcmt.cvut.cz 16

17 představujeme Holografie na ČVUT Ing. Marek Škereň, PH.D. Na katedře fyzikální elektroniky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT má holografie dlouholetou tradici. Pro mnohé bude možná překvapením, že první hologram zde byl realizován již začátkem sedmdesátých let minulého století. V roce 1976 byl na katedře realizován, jako první v republice, holografický portrét živé osoby. Probíhá zde také výzkum v oblasti záznamových materiálů pro holografii, jejichž dobrá znalost je nezbytnou podmínkou při výrobě hologramů. Z těchto důvodů se jedná v současnosti prakticky o jediné pracoviště v rámci ČR schopné realizace širokého spektra hologramů a jediné pracoviště schopné realizovat komerčně použitelné obrazové hologramy. pírovatelných, ale přitom lehce identifikovatelných znaků. Dlouholeté zkušenosti v oblasti holografie a obecné optiky tak můžou být zúročeny při vytváření nových trendů na poli ochranných prvků. Na katedře fyzikální elektroniky probíhá také výzkum dalších holografických prvků, zejména s orie-ntací na diskutované syntetické hologramy využitelné v širokém spektru průmyslových aplikací, jako jsou holografické paměti, holografické displeje, holografické prvky pro technologické účely, apod. Z hlediska konkrétních aplikací byla v uplynulých desetiletích navázána spolupráce s řadou subjektů. Byly realizovány např. obrazové hologramy muzejních exponátů Slezského muzea. Ve spolupráci s komerční firmou byly také vytvořeny originální holografické kompozice, které jsou vystavovány na různých místech ČR i v zahraničí. V oblasti neobrazových aplikací holografie byly též navrhovány i různé diagnostické holografické metody zkoumání rychlých dějů např. v plazmatu. Aktuálně je nejdůležitějším článkem spolupráce fakulty a několika komerčních partnerů, působících v oblasti hologramů pro ochranu dokumentů, podpořená projektem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. V rámci projektu probíhá výzkum nových technologií pro realizaci hologramů, zejména pomocí syntetických technik, dále výzkum nových ideových a návrhových postupů při ochraně dokumentů hologramem. V průběhu posledních pěti let bylo vyvinuto několik nových metod vedoucích k zásadnímu zvýšení úrovně bezpečnosti, přičemž některé z nich byly patentovány. Prostřednictvím komerční spolupráce byly nové produkty úspěšně otestovány a uvedeny do praxe. Oblast ochrany dokumentů je mimořádně dynamickým oborem již tradičně využívajícím různé optické technologie pro vytvoření jedinečných neko- Vzhledem k pedagogickým aktivitám katedry fyzikální elektroniky je přirozené, ze dochází k intenzivnímu zapojení studentů do výzkumného procesu. V rámci studijního zaměření Optická fyzika jsou vyučovány teoretické základy holografie. Studenti se přímo účastní výzkumu v rámci konkrétních projektů a přispívají tak i k vědeckým výsledkům pracoviště. V souvislosti s trendem stále masivnějšího nasazování optických technologií v nejrůznějších oblastech se absolventům zaměření Optická fyzika otevírají široké možnosti dalšího uplatnění. Katedra fyzikální elektroniky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT je v oblasti holografie a moderní optiky unikátním pracovištěm v rámci České republiky, které svou unikátnost získává díky širokému záběru a integraci moderních technologií včetně oblasti optiky, laserové techniky a holografie. Ing. Marek Škereň, Ph.D. skeren@troja.fjfi.cvut.cz 17

18 Rozhovor... něco jiného je stavět parlament a něco jiného vesnickou pastoušku. architekt ladislav lábus hovoří o svých studentech, zahraničních hvězdách a národní knihovně Fakulta architektury ČVUT nikdy neměla problém s nedostatkem zájemců o studium zájem někdy převyšuje až několikanásobně počet přijatých studentů. Jste se současnými studenty spokojen? Nechci si stěžovat, ale mám dojem, že před lety byla motivace uchazečů větší a jejich znalosti na vyšší úrovni. Je pravda, že dnes přijímáme více až 300 studentů. Projevuje se to i během studia. Je to možná tím, že dnes mají studenti více možností a zájmů a většina jich pracuje při studiu. Mnohdy to vypadá, že na školu nemají ani čas. Podle počtu absolventů to vypadá, že Česká republika je přímo zahlcena architekty. Vnímáte jejich výraznější odliv do zahraničí? Naše země prozatím není zahlcena architekty, takže do zahraničí neodcházejí z důvodu nedostatku práce. Jde spíše o snahu získat mezinárodní zkušenosti, dokud jsou mladí a nezakotvení. Za hranice míří už během studia. Domnívám se, že v tomto směru Fakulta architektury patří k těm nejaktivnějším na ČVUT. Na zkušenou odcházejí i absolventi, ale většinou tam nezůstávají natrvalo. Prozatím u nás mají dostatek možností uplatnění ve své profesi, jelikož máme stále relativně málo architektů než ve většině západoevropských zemí. O práci zde skutečně není nouze. Architektura je vázaná na místo, projektovat musíte tam, kde se staví. A u nás se v současnosti staví hodně. Samotné projektování není přímo závislé na špičkových technologiích. Fakulta architektury je v tomto odlišná oproti jiným fakultám, kde je v rámci vědy a výzkumu odliv absolventů do zahraničí asi citelnější. Zmiňoval jste, že mnoho studentů při škole pracuje. Nepociťujete to jako újmu na jejich kreativitě? To, že při studiu pracují, má samozřejmě i své pozitivní aspekty z praktické stránky věci teoretické vědomosti ze školy mohou dále rozvíjet přímo v praxi. Nicméně se tak trochu ochuzují o soustředění na téma, které se zpracovává. Univerzita má význam v tom, že člověk řeší akademické úlohy a není příliš zaneprázdněn účelovostí. Posluchač architektury každý semestr zpracovává samostatný ateliérový projekt, který zabírá velkou část studijních hodin. Měl by se mu proto plně věnovat, aby se naučil způsobu tvůrčí práce, protože to je to podstatné, co pak bude dělat celý život. Máte ve vašem ateliéru nějaký zajímavý studentský projekt, který byl realizován v praxi? Cítím jako velmi pozitivní, když se soustředíme na jeden úkol a přitom se řeší různé stupně náročnosti zadání. Je to způsob, jakým se snažíme dosáhnout koncentrace na jedno téma, soutěživosti a různorodosti výsledků ateliéru. Občas zpracováváme projekty v rámci vypsaných soutěží. Často dáváme konkrétní zadání, ale ne s cílem projekt realizovat. Nedávno jsme zpracovávali projekt, k němuž nás vyzval pan architekt Pleskot. Týkalo se rekonstrukce sýpky v obci Čížová. V Praze jsme se studenty pracovali například na rekonverzi sýpky v Šaldově ulici, která se dnes přestavuje na bytový komplex, nebo na řešení území libeňských doků, kde se nyní chystá velká stavební akce. Co když vás veřejný či soukromý zadavatel vyzve ke zpracování realizace projektu a nabídne studentům honorář? Urbanisté často spolupracují se starosty. Ti potřebují územní plány obce, alespoň na úrovni studie s tím, že návrh slouží dále jako podklad pro další fáze. U architektonických zadání je přechod k realizaci, případně provedení, návrhu téměř nereálný. Nedávno jsme se účastnili studentské soutěže 18

19 na dům pro seniory za Prahou pro soukromého klienta. Odevzdali jsme návrhy, ale těžko se dá posléze pokračovat, jelikož studenti nemůžou zadání sami dále zpracovat. Je to trochu zvláštní situace, která je v něčem prospěšná, v něčem naopak ne. Může se totiž stát, že studenti dají inspiraci někomu dalšímu, což není férová věc měly by zde platit autorská práva. Někdy je to samozřejmě věc dobročinná, jako tomu bylo v případě sýpky, jiná situace však nastává u komerčních projektů. Je problém získat pro fakultu odborníky s praxí, kteří se věnují výhradně metodice výuky? Spektrum potenciálních pedagogů je poměrně omezené, navíc mají své vlastní ateliéry, projekty Problém to je. Nutno říci, že na Fakultě architektury ČVUT učí relativně velký počet renomovaných architektů v pražském i českém měřítku. V Brně se to daří hůř, v Ostravě je to ještě horší, protože architektů je tam méně. Jedna z věcí je přilákat kvalitní lidi, kteří by učili zpracovat projekt od konceptu až po jeho technickou dokumentaci. Zpravidla nemají se školou příliš mnoho společného, mají svůj vlastní ateliér, kde sami po svém způsobu projektují a zároveň přitom učí to, co dělají v práci to znamená projektovat, navrhovat dům nebo územní plán. Tito odborníci z praxe jsou pro školu velmi atraktivní. Nicméně potřebujeme i druhý typ lidí, kteří mohou věnovat škole více času a zároveň jsou metodicky více vybavení. Takhle to funguje například v Německu nebo ve Švýcarsku na v architektuře velmi prestižní ETH Zürich, kde je celkově asi 12 ateliérů a vyučují zde nejvýznamnější architekti z celého světa. Pravdou je, že každá taková hvězda má tři asistenty na plný úvazek nebo šest asistentů na úvazek poloviční. Ti jsou na univerzitě stále přítomni a starají se o studenty. Pro nás je někdy dost těžké sehnat špičkovou osobnost pro určitý obor, která by se naší fakultě věnovala. Možná ještě obtížnější je zajistit mladého kreativního asistenta, ochotného věnovat svůj čas škole. Je rovněž potřeba, aby to nedělal jen proto, že mu to v praxi nejde. Tato problematika souvisí také s trhem práce, který je u nás stále nenaplněný. Například Německo neprochází v současné době žádným stavebním boomem, architektů je tam mnohem více než je potřeba. Spousta mladých lidí tam přes den učí a večer shání práci tím, že pracují na soutěžích. Kvalitních lidí, kteří jsou ochotní věnovat se naplno škole, je tam potom mnohem více. na univerzitě v Delftu jako vedoucí ateliéru. Co se týká architektů ze zahraničí, není problém navazovat krátkodobé spolupráce, ale je poměrně složité získat je k nám alespoň na jeden semestr. Asistent v takovém ateliéru hraje mnohem větší úlohu výrazněji zastupuje dotyčného vyučujícího, pro kterého není z časového hlediska možné být na škole stále přítomen. Takto například funguje Eva Jiřičná se svým asistentem Petrem Kolářem na VŠUP v Praze. Dříve bylo pro náš ústav specifické, že jsme tu měli pedagogy ze zahraničí. Nejen Čechy, ale i cizince. Před lety se mi například podařilo angažovat dva významné současné rakouské architekty z Grazu, kteří zde odučili jeden semestr. V 90. letech byla situace jednodušší v tom, že fungovala porevoluční euforie a radost z prolomení železné opony. Situace u nás byla pro lidi ze Západu nová a byli ochotni pomáhat. Vyučoval tu například několik let profesor Šik z ETH Zürich, který obrovským způsobem ovlivnil naší školu. V poslední době se dále spolupráce rozvíjí prostřednictvím workshopů. Nedávno proběhla díky děkanu Zavřelovi a jeho dobrým vztahům s Nizozemím akce s názvem Dutch Ladies. Holandské architektky pořádaly s českými architekty společné prezentace. Jak se vyučuje práce s konkrétním materiálem? Někdo preferuje sklo,někdo dřevo To je těžká otázka. Každý student má určité preference. Někdo má rád teplejší romantičtější materiály, někdo ocel, někdo zase plasty. To samé platí i o pedagozích každý inklinuje k něčemu jinému. Další důležitou věcí v tomto ohledu jsou i určité dobové trendy. Toto vše se promítne do zadání, se kterým použitý materiál souvisí ne všechno je vhodné pro určité druhy staveb. Mezi studentem a pedagogem probíhá diskuse. Zvažují se dále otázky údržby a trvanlivosti materiálů, stejně jako ekologická zátěž. O materiálech rozhoduje zadání něco jiného je stavět parlament a něco jiného vesnickou pastoušku. A jaké je podle vás stavět Národní knihovnu? Respektuji rozhodnutí poroty. Osobně si myslím, že na Letné takhle velká stavba být nemusí bez ohledu na to, ať se jedná o knihovnu či cokoli jiného. Když jsem si ale prohlížel výstavu soutěžních projektů, zdál se mi ze všech osmi návrhů druhého kola soutěže Kaplického návrh jako nejlepší, s jasnou a čistou ideou. A co se týče toho organického tvaru tak na Letnou se hodí, cirkusové stany zde byly vždycky. A jak je na tom Fakulta architektury se zahraničními lektory? Na fakultě působilo mnoho zahraničních architektů s českým původem, ale méně skutečných cizinců. Děkan naší fakulty například žil mnoho let v Holandsku a působil asi 15 let prof. Ing. arch. Ladislav Lábus Vystudoval Fakultu stavební ČVUT v Praze, obor architektura. Od roku 1990 vyučuje na Fakultě architektury ČVUT, kde se o tři roky později stal vedoucím Ústavu navrhování. V roce 1991 založil vlastní ateliér Lábus AA. Je nositelem řady prestižních ocenění, jako je Grand Prix OA, Stavba roku, nebo nominací na cenu Mies van der Rohe. 19

20 projekty Centrum technologických informací a vzdělávání Ing. Jan Kudláček Smyslem Centra technologických informací a vzdělávání (CTIV) na Fakultě strojní ČVUT (FS) je volně a neformálně sdružit progresivní firmy v oblasti technologií a strojírenství. Cílem je poskytovat informace potřebné pro technologický rozvoj, zvýšit technologické znalosti ve společnosti a napomoci vrátit strojírenství v naší zemi tradiční úroveň a prestiž. Hlavním cílem tohoto centra je spojit prostředky a odborný potenciál pro vytvoření špičkového technologického pracoviště, které by bylo k dispozici jak potřebám firem, tak i výuce. Záměrem CTIV je vybudování laboratorního zázemí pro technologické materiálové zkušebnictví na špičkové úrovni. Toto centrum umožní splnit požadavky kladené především zahraničními firmami na vybavenost, která by nebyla u jednotlivých firem plně využívána a vyžadovala by opakované náklady na kvalifikovaný personál (kvantometr, spektrometr, mikrotvrdoměr, vybavení pro mechanické zkoušky materiálů, defektoskopické i korozní zkušebnictví, atd.). Vzhledem k technologickému zaměření je toto centrum schopno podpořit vzdělávání v rozhodujících strojírenských technologiích jak v rámci celoživotního vzdělávání zájemců ze strojírenských firem na všech odborných i technologických stupních, tak i v dalších souvisejících oblastech potřeb a zájmu (marketing, projekování, reklama, výpočetní technika). Firmy mohou centrum využívat pro vlastní odborné akce, pro prezentace technologií, zařízení a výrobků. Klimatizované přednáškové prostory jsou vybaveny špičkovou audiovizuální technikou a dalším potřebným zázemím. Kapacita prostor CTIV je 30 až 50 míst. Významným aspektem spolupráce je pomoci firmám v rychlém získávání informací, obchodně výrobních podnětů i v možnostech daňových úlev v rámci podpory vzdělávání související se sférou podnikání. Vzhledem k tradici pořádaných vzdělávacích celoživotních a postgraduálních studií na Ústavu strojírenské technologie FS a spolupráci s řadou dalších specializovaných pracovišť v této oblasti je zajištěná potřebná odborná úroveň i certifikace vzdělávání dle mezinárodní legislativy (např. Evropský korozní inženýr, Mezinárodní svářečský inženýr / technolog, aj.). V neposlední řadě chce centrum napomoci vychovávat mladé a perspektivní absolventy FS z oblasti strojírenských technologií, kteří by byli k dispozici firmám požadujícím odborníky s potřebným technickým zaměřením. Ing. Jan Kudláček iv@fsid.cvut.cz 20