Krajinná ekologie Skripta ke cvičením

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Krajinná ekologie Skripta ke cvičením"

Transkript

1 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA LESNICKÁ A ENVIRONMENTÁLNÍ LABORATOŘ EKOLOGIE KRAJINY Krajinná ekologie Skripta ke cvičením Ing. Jana Nováková, Csc. Ing. Jan Skaloš RNDr. Ivana Kašparová Kostelec nad Černými lesy podzim 2006

2 Název: Krajinná ekologie. Skripta ke cvičením Autor: Ing. Jana Nováková, CSc., Ing. Jan Skaloš, RNDr. Ivana Kašparová Vydavatel: Česká zemědělská univerzita v Praze Určeno: pro posluchače FLE ČZU v Praze Náklad: 100 Počet stran: Vydání: první Rok vydání: 2006 Doporučená cena: 70,- ISBN Skripta byla sestavena za finanční podpory FRVŠ v rámci grantu

3 OBSAH ÚVOD...4 STRUKTURA KRAJINY...5 STUDIUM STRUKTURY KRAJINY POMOCÍ NÁSTROJÚ GIS A GEOSTATISTIKY. 9 EKOLOGICKÁ STABILITA KRAJINY...13 VÝVOJ KRAJINY - PODKLADY PRO STUDIUM...18 MAPOVÁNÍ PŘÍRODY A KRAJINY METODIKA MAPOVÁNÍ PŘÍRODY A KRAJINY NAVRHOVÁNÍ ÚSES: TEORIE, NÁVODY, POSTUPY...34 A. TEORIE ÚSES...34 B. TVORBA A REALIZACE ÚSES (od mapování současného stavu po realizaci ÚSES)...37 C. NAVRHOVÁNÍ DRUHOVÉHO SLOŽENÍ ROZPTÝLENÉ ZELENĚ...42 LITERATURA...45

4 ÚVOD Předkládaná skripta ke cvičením se věnují praktickým otázkám krajinné ekologie. Studenti v nich najdou nástin možností, jak kvantitativně vyhodnotit vybrané charakteristiky krajiny, praktické návody, jak se zhostit některých úkolů v praxi (např. navrhování ÚSES), či podrobný přehled existujících podkladů, např. historických map, statistických dat, literárních zdrojů a legislativních norem. K objasnění terminologie a podrobnějšímu výkladu látky odkazujeme studenty na podklady k přednáškám a další doporučenou literaturu. Přáli bychom si, aby tento materiál byl pro studenty užitečný nejen v rámci cvičení z Krajinné ekologie, ale rovněž během zpracování diplomových prací, případně v jejich další praxi.

5 STRUKTURA KRAJINY Metod pro kvantitativní hodnocení krajiny je celá řada, z geografie pochází výpočet indexů konektivity a cirkulativity. Oba tyto indexy mj. vhodně ilustrují možnost pohybu určitých organismů v krajině index konektivity (propojenosti) γ = L/{3(V-2)} L počet spojů V počet uzlů (zlomů, vrcholů) 1.2. Index cirkulativity (oběhovosti) α = (L V + 1) / (2V 5) Úkol: Spočítejte oba indexy pro území charakterizovaná následujícími podklady. Zhodnoťte výsledky. Příklad 1: Krajina anglických hedgerows v hrabství Devon (obr. 1 pouze ilustrační foto), obr. 2 aktuální situace řešeného území. Zjistěte, jak se indexy změní, pokud dojde k odstranění některých živých plotů (obr. 3 4). Obr. 1

6 Obr. 2 Obr. 3, 4

7 Příklad 2: Krajina středočeského kraje, okolí Olbramovic (obr. 5). Obr. 6 schematické znázornění koridorů, uzlů a spojů v krajině. Obr. 7 vyjadřuje reálnou možnost doplnění sítě. Jak se v tomto případě změní pro organismy možnost pohybu krajinou vyjádřená oběma indexy? Obr.5

8 Obr. 6,7

9 STUDIUM STRUKTURY KRAJINY POMOCÍ NÁSTROJŮ GIS A GEOSTATISTIKY Poměrně snadná dostupnost geografických informačních systémů (GIS) i digitálních dat dává možnost zkoumat krajinu nejen tradičními metodami, ale využít i sílu nástrojů pro analýzu vektorových nebo rastrových modelů skutečné krajiny. Bez použití GIS pro metriku krajiny se zkoumání krajiny v současné době těžko obejde. Studium krajiny řeší problémy, které závisejí na 1. studovaných organizmech 2. časovém úseku 3. definici řešeného problému Jestliže krajinu chápeme jako mozaiku plošek, pak tyto plošky musí nejprve být dobře definovány a pak je lze teprve analyzovat v prostoru (čili provádět prostorovou analýzu). Definice plošek může vycházet 1. na definici měřítka, při němž již vnímáme rozdíly NEBO 2. na definici měřítka, v němž již procesy ovlivňují heterogenitu Jakmile jsou definovány plošky, GIS lze použít na následující analýzy: 1. vzájemné srovnání 2. velikost a hustota 3. rozdělení velikostních tříd 4. trvání 5. mechanismy ovlivňující formace plošek STATISTICKÉ INDEXY Pro aplikaci GIS byly odvozeny mnohé ukazatele, například Fraktální dimenze (Fractal Dimension) (D) sklon regresní přímky log(p) na log(a) Index diverzity (H) = - P log(p) Dominance (d) = H MAX + P log(p) Index stejnoměrnosti (Evenness Index) (E) = - P log(p) / log(m) Index sdílení (Contagion Index )(C) = 2m log(m) + Q log(q) Index největší plošky (Largest Patch Index) = 100 Max a ij / A Index průměrného tvaru (Mean Shape Index) = [0.25 p ij / a ij ] / N Průměrná vzdálenost k nejbližšímu sousedu (Mean Nearest to Neighbour Distance) = h ij / N, kde

10 A = celková plocha území N = celkový počet plošek v území N = celkový počet plošek v území, které mají nejbližšího souseda n = počet plošek v území, které mají nejbližšího souseda E = celková délka všech hran v p ij = obvod plošky ij a ij = plocha plošky ij g ik = počet sousedství buněk (pixelů) náležejících ploškám typu i a k h ij = vzdálenost z pložky ij k nejbližší sousedící plošce stejného typu distance m = počet typů plošek v území kromě hranic P i = část území pokrytá ploškami typu i Q i = P i [g ik / g ik ] Je zřejmé, že nabídka indexů, sloužících ke zkoumání charakteristik krajiny, závisí na cíli zkoumání, použitém měřítku i použitém modelu pro území (vektorovém nebo rastrovém). Indexy lze vypočítat vlastními silami ve vhodném prostředí GIS (ArcView 3.x Spatial Analyst, ArcGis 9, GRASS), nebo použít specializovaný software vyvinutý pro zkoumání metriky krajiny (např. FRAGSTAT, viz Srovnání indexů podle toho, co v krajině charakterizují: skladba uspořádání obecné Shannonův index diversity Index průměrného tvaru celková plocha Simpsonův index diversity Index krajinných tvarů počet plošek Modifikovaný Simpsonův index diversity Index průměrného tvaru vážený plochou průměrná velikost plošek Bohatost plošek Fraktální dimenze celková hrana Shannonův index stejnoměrnosti Průměrný vážený fraktální rozměr plošky Simpsonův index stejnoměrnosti Průměrná vzdálenost k nejbližšímu sousedovi Modifikovaný Simpsonův index Index sdílení stejnoměrnosti Index největší plošky Index mezilehlosti/přilehlosti Srovnání chování indexů při změně rozlišení rastru a při jemné nebo hrubé zrnitosti krajiny: Skladebná metrika: Jak Shanonnův DI, tak Simpsonův DI i Bohatost plošek se nemění se změnou velikosti buněk rastru bez ohledu na zrnitost. Index největší plošky se nemění se změnou velikosti buňky rastru pro jemně zrnité krajiny ale zvýší se při hrubém rastru (100m buňce) na hrubě zrnitých krajinách. Uspořádání krajiny:

11 Index průměrného tvaru a Index krajinných tvarů se zmenšují při zvětšující se buňce rastru bez ohledu na zrnitost. Vážený index průměrného tvaru je invariantní k velikosti buňky u jemně zrnitých krajin, ale zvyšuje se u rastru s malým rozlišením (od 100m) u hrubě zrnitých krajin. Průměrná vážená fraktální dimenze plošky se nemění s velikostí buňky rastru ani zrnitostí krajiny. Průměrná vzdálenost k nejbližšímu sousedovi se zvyšuje při zvětšování buňky rastru bez ohledu na zrnitost. Index nákazy se mírně snižuje při snižujícím se rozlišení rastru. Index mezilehlosti/přilehlosti nezávisí ani na velikosti buňky rastru ani na zrnitosti krajiny. Obecné metriky: Celková plocha se zvýší při zvětšující se buňce rastru bez ohledu na zrnitost. Počet plošek se snižuje při zvětšující se buňce rastru bez ohledu na zrnitost. Průměrná velikost plošek se nemění se změnou rozlišení rastru u jemně zrnitých krajin ale u hrubě zrnitých se od velikosti buňky 200 m zvyšuje. Celková hrana se zmenšuje při zvětšující se velikosti buňky rastru bez ohledu na zrnitost. SOUHRN Úroveň rozlišení plošek a velikost buňky v rastru mají velký vliv na chování některých krajinných metrik. Je třeba pečlivě vyhodnotit vhodnost jednotlivých metrik pro prostorovou analýzu v každém konkrétním případě. Především je vždy třeba vzít v úvahu: 1. Nelze používat různá rozlišení rastrů, jestliže chceme porovnat krajiny nebo analyzovat prvky jedné krajiny. 2. Ekologické procesy probíhají v různých měřítcích, což znamená, že je třeba je zkoumat v odpovídajícím měřítku. 3. Seskupování jemných prvků do hrubších měřítek vede ke ztrátě dat. Je zřejmé, že nabídka indexů, sloužících ke zkoumání charakteristik krajiny, závisí na cíli zkoumání, použitém měřítku i použitém modelu pro území (vektorovém nebo rastrovém). Co je GIS, jaké jsou principy rastrového a vektorového modelu, způsoby získání dat pro analýzy a jaké jsou nástroje prostorové analýzy si lze osvěžit ve studijních materiálech ČZU k předmětům GIS1, GIS2. Doporučená literatura: Tuček J.(1998): Geografické informační systémy. Principy a praxe.- Computer Press, Praha, p. 424 Burrough P.A. et McDonnell R.A. (1998): Principles of Geographical Information Systems.- Oxfor University Press, Oxford, p.333 Všechny analýzy však začínají získáním potřebných dat a jejich převedením do digitální podoby. Vzhledem k tomu, že pro výpočet většiny indexů jsou vhodnější rastrová data, je nezbytné také znát způsoby interpretace snímků z dálkového průzkumu země. Tyto se probírají v předmětu

12 DPZ, nebo je lze nastudovat z manuálů příslušných použitých programů (ERDAS, ArcView 3.x Image Analyst). Doporučená literatura: Pavelka K. (1999): Zpracování obrazových záznamů DPZ.- Fsv ČVUT, Praha p. 137 Lillesand T.M. et Kiefer R.W. (1999): Remote Sensing and image interpretation. JohnWiley&Sons, New York, p. 724 Dobrý přehled světové literatury lze najít na výše zmíněných stránkách FRAGSTATS. Hodně o geostatistice v krajinné ekologii publikuje centrální informační server pro geostatistiku a prostorovou statistiku Evropského výzkumného centra v Ispře a časopis Landscape Ecology. V domácích vodách uvádějí dobré srovnání indexů krajinné metriky Guth J., Kučera T.: Monitorování změn krajinného pokryvu s využitím DPZ a GIS, Příroda, Praha, 10: , 1997

13 EKOLOGICKÁ STABILITA KRAJINY Výpočet koeficientu ekologické stability krajiny - příklady: 1. KES = výměra ploch relativně stabilních / výměra ploch relativně nestabilních stabilní: lesy, trvalé travní porosty, zahrady, sady, vinice, vod. plochy, nestabilní: pole, chmelnice, urbanizované plochy hodnocení: KES < 0,1: území s max. narušením přír. struktur, nutné tech. zásahy 0,1 <KES< 0,3: ú. nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přír.struktur, nutné tech. zásahy 0,3 <KES< 1,0: ú. intenzivně využívané (zemědělství!), oslabení autoregulačních mech., vyžaduje vklady dodatkové energie 1,0 <KES< 3,0: vcelku vyvážená krajina, tech. objekty relativně v souladu s dochovanými přír. strukturami, nižší potřeba energomateriálových vkladů KES > 3,0: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur 2. místo rozlišení ploch relat. stabilních a nestabilních diferencuje jejich ekologickou významnost zavedením číselných koeficientů: KES = (p n. k pn) / p p n : výměra jednotlivých kultur, k pn : koeficient ekologické významnosti kultur, p: výměra katastrálního území, k pn pro jednotlivé kategorie využití půdy: pole 0,14 zahrady 0,50 ostatní 0,10 louky 0,62 ovocné sady 0,30 pastviny 0,68 lesy a voda 1,00 3. podle Metodiky Agroprojektu (1988): KES = (1,5A + B + 0,5C) / (0,2D + 0,8 E) A. procento plochy o 5. stupni kvality (nejlepší): polopřirozené a přirozené lesní porosty, přirozené louky, mokřady a vodní toky B. procento plochy o 4. stupni kvality: polopřirozené lesní porosty, umělé vodní plochy (rybníky, přehrady)

14 C. procento plochy o 3. stupni kvality: jehličnaté monokultury, zemědělské oblasti (mozaika polí, luk a trvalých kultur, méně intenzivní) D. procento plochy o 2. stupni kvality: ovocné sady a plantáže, louky a pastviny E. procento plochy o 1. stupni kvality (nejhorší, nejméně stabilní): urbanizované plochy, zemědělské oblasti (intenzivní, rozsáhlé hony), vinice (Aktualizováno podle CORINE 1991) Hodnocení: KES 0,1: devastovaná krajina 0,1< KES < 1,0: narušená krajina schopná autoregulace KES = 1,0: vyvážená krajina 1,0 < KES < 10,0: krajina s převažující přírodní složkou KES = 10,0: krajina přírodní až přírodě blízká Úkol: Pro území na přiložených mapách vypočítejte KES s použitím všech tří postupů. Porovnejte výsledky, zhodnoťte rozdíly mezi územími i koeficienty.

15

16

17

18 VÝVOJ KRAJINY - PODKLADY PRO STUDIUM A. PÍSEMNÉ PODKLADY B. GRAFICKÉ PODKLADY C. LETECKÉ A DRUŽICOVÉ SNÍMKY A. PÍSEMNÉ PODKLADY STATISTICKÁ DATA O EVIDENCI POZEMKŮ A VYUŽÍVÁNÍ PŮDNÍHO FONDU soupisy půdy tzv. pozemkové katastry pořizovány za účelem zdanění pozemků kromě informací o velikosti polí, bonitě půdy, o hospodářském zvířectvu, apod. obsahovaly popisy vesnic, měst, usedlostí, mlýnů, hutí, far, atd... dnes slouží jako základní historický statistický podklad ke studiu vývoje využití půdy I. a II. berní rula 1653 až 1656, resp.1667 až 1682 impulsem byla potřeba zdanění půdy po 30.leté válce poskytuje představu o tom, jak vypadala země po válce pouze soupis poddanské (rustikální) půdy, dominikální půda zproštěna daně Tereziánský katastr (III. a IV. berní rula) 1749, změny v letech 1749 až 1756 pozemková daň z r zavedla povinnost danit veškerou půdu nutnost zhotovit nový soupis půdy rustikální i dominikální (majetek královských a svobodných měst, panský majetek, majetek duchovenstva) soupis půdy veden pro rustikál a dominikál zvlášť zvlášť také daněn Josefský katastr, vyhlášen patentem r. 1785, platný od r zavedl rovnou daň pro rustikální i dominikální půdu výše daně se odvíjela od výměry pozemku a jeho úrodnosti zavedl novou správní jednotku katastrální obec (v Čechách vzniklo 6066 katastrálních obcí) Stabilní katastr, vyhlášen císařským patentem v r založen na přesném geometrickém měření kromě soupisu půdy obsahuje i detailní popis každé obce klima, počet obyvatel, dále popis řek, cest, rybníků, data o hnojení, o počtu pracovních sil, apod. originál uložen ve Státním ústředním archívu (ul. M. Horákové), kopie v Ústředním archívu zeměměřictví a katastru (ÚAZK) v Praze-Kobylisích Jednorázová statistická šetření o využití půdního fondu v polovině 19. století ( ) vydávána po jednotlivých krajích v přehledných tabulkách data vztažena přibližně k r. 1860

19 Lexikon obcí pro Čechy (přelom 19. a 20. století) obsahuje údaje o výměře základních kategorií využití půdy podle katastrálních území zpracován na základě sčítání lidu k databáze historických dat o využívání půdy podle katastrálních území z let 1845, 1948, 1990 a 2000 zpracována katedrou sociální geografie a regionálního rozvoje PřFUK DALŠÍ PÍSEMNÉ PODKLADY: veřejné knihy (zemské desky, pozemkové knihy, železniční knihy, atd.) obecní kroniky a pamětní knihy obcí souborná místopisná díla B. GRAFICKÉ PODKLADY - MAPOVÁ DÍLA STARÉ MAPY ČESKÝCH ZEMÍ do 17. století mají staré mapy českých zemí příliš malé měřítko na to, aby se z nich daly čerpat podrobnější informace o využití půdy zachycují pouze významná sídla (politicky, ekonomicky, vojensky), důležité cesty, vodní toky, apod. např. první mapa Čech Matyáše Klaudyána (1: ) z r první mapa Slezska Martina Helwiga (1: ) z r první mapa Moravy Pavla Fabricia (1: ) z r.1569 podrobná mapa Čech Johanna Georga Vogta (1: ) z r. 1712, a další Müllerova mapa Čech (1: ) z r a Müllerova mapa Moravy (1: ) z r nejstarší mapové dílo v jednotné podobě pro celé Čechy a pro celou Moravu vznikla na základě vojenských, správních a hospodářských požadavků rakouské monarchie (Karel VI.) terén byl mapován pomocí přístroje, který zachycuje reliéf cesty, připevněného na voze, a busoly kromě topografického obsahu (sídla, komunikace, reliéf, vodstvo, schematicky zeleň) zachycuje zemědělské usedlosti, mlýny, ložiska nerostných surovin (pouze mapa Čech), pošty, hospody, prameny a mnoho dalších informací po dlouhou dobu byla předlohou dalších českých mapových děl (např. mapy I. vojenského mapování), ale i nizozemských, německých a francouzských kartografů originály rukopisů jsou uloženy v Rakouské národní knihovně ve Vídni, kopie má např. Historický ústav AV ČR KATASTRÁLNÍ MAPY Mapy stabilního katastru (1:2 880, resp. 1:5 760 v horských oblastech) z r zpracovány na základě přesného katastrálního mapování v letech 1825 až 1843

20 použito Cassiniho-Soldnerovo válcové zobrazení po více než 100 let pravidelně aktualizovány (reambulovány) původní funkcí map bylo zdanění pozemků, později používány pro řadu jiných technických účelů cenné pro krajinně-ekologické průzkumy, projektové práce, vymezováni ÚSES, mapování krajiny, revitalizace, hodnocení krajinného rázu, pozemkové úpravy originály uloženy v Centrálním archívu pozemkového katastru ve Vídni, ručně kolorované otisky v ÚAZK v Praze Kobylisích Katastrální mapy po r a po r (1:2 000) MAPY VOJENSKÉHO MAPOVÁNÍ Mapy I. vojenského (Josefského) mapování (1:28 800) z let 1764 až 1768 podkladem Müllerova mapa zpracovávány důstojníky vojenské topografické služby, kteří mapovali terén pozorováním od oka a s pomocí busoly zhotoven doprovodný vojensko-zeměpisný popis, který zachycuje např. hloubku a šířku vodních toků, počet obyvatel, koní, apod. zachycují krajinu před průmyslovou revolucí, v době největšího rozkvětu kulturní barokní krajiny a její nejvyšší diverzity Mapy II. vojenského (Františkova) mapování (1:28 800) z let 1819 až 1858 mapování předcházela vojenská triangulace, měřítko odvozeno od měřítka map stabilního katastru, na jehož podkladě byly zpracovány větší přesnost zachycují krajinu v době nástupu a vrcholu (60. léta 19. století) průmyslové revoluce změny zemědělských postupů, rychlý nárůst výměry orné půdy a historicky nejnižší rozloha lesů barevné originály map I. a II. Vojenského mapování uloženy ve Vojenském archívu ve Vídni (Kriegsarchiv) naskenované listy na (projekt Laboratoře Geoinformatiky ÚJEP Identifikace historické sítě prvků ekologické stability) Mapy III. vojenského (Františko-Josefského) mapování (1:25 000) z let 1875 až 1883 polohopis převzat z katastrálních map, výškopis na základě pole výškově určených bodů vztaženého k hladině Jadranu u Terstu zvýšená přesnost zhotoveny topografické sekce (1:25 000), speciální mapa (1:75 000) a generální mapa (1: ) šrafy nahrazeny vrstevnicemi barevné originály ve Vojenském archívu ve Vídni, černobílé otisky např. v ÚAZK v Praze- Kobylisích TÉMATICKÉ MAPY PANSTVÍ A VELKOSTATKU v místních archívech a muzeích

21 OBRAZY, POHLEDNICE A STARÉ FOTOGRAFIE KRAJINY C. LETECKÉ A DRUŽICOVÉ SNÍMKY LETECKÉ SNÍMKOVÁNÍ na našem území se provádělo od pol. 30. let 20. století pravidelně v přibližně 5-7letých intervalech většinou pořizovány černobílé panchromatické snímky (vnímající spektrum záření v přibližně stejném rozsahu jako lidské oko) pro účely topografického mapování a obnovy map snímkováním pověřen Vojenský topografický ústav v Dobrušce, který také spravuje archív leteckých snímků přibližně od 80. let pomístně pořizovány i jiné druhy snímků barevné panchromatické snímky (pro snímání povrchu z menších výšek), multispektrální snímky (zachycují území na několika snímcích zároveň, z nichž každý registruje jinou vlnovou délku), infračervené snímky (pro účely zjišťování stavu vegetace, kdy živá vegetace se jeví červeně, odumřelá a usychající je zbarvena modře nebo hnědě), aj. pro období posledních 60 let jsou nejvhodnějším podkladem pro detailní studium vývoje krajinné struktury na rozdíl od map objektivním a neomylným dokladem o stavu krajiny DRUŽICOVÉ SNÍMKY (snímky z družic, kosmických lodí a jiných vesmírných plavidel) nejnověji jsou změny krajiny monitorovány družicovými snímky (posledních let) Česká republika je snímkována z automatických družic LANDSAT (am.), SPOT (fr.), RADARSAT a dalších s rozlišením až 1m multispektrální snímky z družice LANDSAT (z r.1994) byly použity pro zpracování map krajinného pokryvu (land cover) v měřítku 1: v rámci evropského programu CORINE Základní mapy ČR, digitální model území, mapy krajinného pokryvu (CORINE Land Cover), ortofoto snímky současného stavu krajiny a mnoho dalších tématických map naleznete na mapovém serveru MŽP Použitá literatura: Lipský Z.(2000): Sledování změn v kulturní krajině, Lesnická práce, Kostelec n.č.l. Sklenička P. (2003): Základy krajinného plánování, Naděžda Skleničková, Praha Čapek R. a kol.(1992): Geografická kartografie, SPN, Praha Müllerova mapa Čech z roku 1720, Cimélie Mapové sbírky Historického ústavu AV ČR na CD- ROM Brůna V. a kol.(2002): Identifikace historické sítě prvků ekologické stability krajiny na mapách vojenských mapování, Laboratoř Geoinformatiky ÚJEP, Ústí n.l.

22 MAPOVÁNÍ PŘÍRODY A KRAJINY A. ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE B. VÝZNAM MAPOVÁNÍ SOUČASNÉHO STAVU KRAJINY C. MAPOVÁNÍ SOUČASNÉHO STAVU KRAJINY D. DRUHY MAPOVÁNÍ E. MAPOVÁNÍ FYZIOTYPÚ F. STRUKTURA KRAJINY A. ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Biotop Je soubor všech živých a neživých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Jedná se o abstraktní syntetický pojem. Na rozdíl od syntaxonomie není v jejich klasifikaci jednotný systém. V Německu existuje řada katalogů typů biotopů, též v Rakousku a na Slovensku. V rámci EU známe program CORINE BIOTOPES. U nás některé typy chráněny jako VKP, viz níže. Ekosystém Suchozemský, sladko- a slanovodní atd. Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek ŽP, jež jsou navzájem propojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací, a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Ekotop (stanoviště) je plocha s obdobnými trvalými ekologickými podmínkami; vymezuje plochu téhož geobiocénu. Geobiocenóza je jednoznačně prostorově vymezený suchozemský ekosystém. Pro účely metodiky projektanta ÚSES jen ekosystémy 4. a 5. stupně ekologické stability (viz. str 117, příl metodiky). Geobiocén je soubor geobiocenózy přírodní a všech od ní vývojově pocházejících a do různého stupně změněných geobiocenóz včetně vývojových stadií, jaká se mohou vystřídat v segmentu určitých trvalých ekologických podmínek (na shodném ekotopu). Geobiocenoid je člověkem silně změněný suchozemský ekosystém (geobiocenóza) bez autoregulačních schopností; změny se týkají nejen biocenózy, ale reverzibilně postihují i některé vlastnosti ekotopu (2. a 3. stupeň stability dle metodiky, příl. 7.3.).

23 Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky významný segment krajiny, který utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. VKP jsou ze zákona: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Mohou jimi být i jiné části krajiny, zaregistruje-li je orgán ochrany přírody (č. 114/1992 Sb.) Další souvislosti: - Natura Evropská ekologická síť - EECONET - Evropská charta o krajině - Evropská úmluva o krajině - CORINE BIOTOPES a další B. VÝZNAM MAPOVÁNÍ SOUČASNÉHO STAVU KRAJINY a) identifikace ekologicky významných segmentů krajiny (EVSK) pro účely vytvoření kostry ekologické stability (KES), resp. vymezení územních systémů ekologické stability (ÚSES) b) pro účely sledování změn v krajině další důvody mapování přírody a krajiny c) Vědecko-výzkumný (přírodovědný) d) Ochranářské praxe e) Všeobecně vzdělávací f) Dokumentační, kulturně-vlastivědně-historický význam C. MAPOVÁNÍ SOUČASNÉHO STAVU KRAJINY v rámci procesu biogeografické diferenciace krajiny (dle metodického postupu Rukověti projektanta ÚSES) 1. Diferenciace potenciálního přírodního stavu geobiocenóz v krajině 2. Diferenciace současného stavu geobiocenóz - mapování přírody a krajiny 3. Kategorizace geobiocenóz podle intenzity antropického ovlivnění 4. Vymezování kostry ekologické stability D. DRUHY MAPOVÁNÍ 1. Podle významu a přesnosti Současný stav geobiocenóz v krajině posuzujeme prostřednictvím hodnocení současného stavu jejich vegetace.

24 a) Mapování krajiny prostřednictvím využití statistických dat k využití půdního fondu v katastrech obcí (pouze rámcové, hrubé, nicméně rychlé a jednoduché, dobré pro rychlou orientaci o území, k záznamu se používá základní mapa ČR 1: ) b) Pomocí rostlinných formací (soubor rostlinných populací určité fyziognomie bez zřetele na floristiku - tundra, tajga, step atd.), nebo společenstev - fytocenóz (část geobiocenózy, populace více druhů. Dle charakteristických kombinací druhů, asociace). 2. Podle měřítka a) Velkoplošné (malá měřítka) = mapování krajiny (základní mapování) Musí předcházet mapování biotopů, které se již zaměřuje na vybrané, zvlášť hodnotné prvky krajiny a popisuje je na vyšší odborné úrovni. Jedná se o celoplošné zachycení ekologické diversity krajiny. Cílem je získání přehledu o stavu a rozložení různých společenstev v krajině (EVSK). Zde se používá členění vegetace na fyziotypy. b) Mapování biotopů (fytocenóz) Představuje další vylišení těchto fytocenóz navržených EVSK (VKP) na možné úrovně (asociace, podsvaz, svaz, řád, třída) E. MAPOVÁNÍ FYZIOTYPÚ Definice fyziotypu Vychází z řeckého fysis, physis, tj. příroda. Je to tedy jakýkoliv typ přírody, ekosystémů, který je vyjadřován typem vegetace. Systém 20 fyziotypů, při rozlišení zohledněna vazba na stejné, resp. podobné ekologické podmínky, ovšem rozlišení je založeno na nápadných strukturálních a ekologických rozdílech. Využití Mapování je celoplošné a bez dalšího popisu získáme přehled o základní struktuře ekologické diversity krajiny, o poměru přirozených až přírodě blízkých a přírodě vzdálených až cizích ekosystémů (možnost barevného odlišení). F. STRUKTURA KRAJINY Sleduje se stav jednotlivých strukturních prvků krajiny v daném období matrice, plošky enklávy, koridory, bodové elementy.

25 METODIKA MAPOVÁNÍ PŘÍRODY A KRAJINY Pro účely mapování krajiny byla kolektivem specialistů sestavena metodika mapování přírody a krajiny (Vondrušková a kol., 1994). Jejím hlavním cílem bylo sestavit přehledný a jednoduše použitelný postup umožňující základní mapování krajiny. Hlavní myšlenkou při hodnocení krajiny v rámci této metodiky je užití tzv. charakteristik rozdílu ve využívání a zároveň antropogenního zatížení jejich jednotlivých částí. Princip mapování je založen na diferenciaci krajinného prostoru dle mapovacího klíče (op.c., str. 12, příloha č. 1) do tzv. účelových typů segmentů, které se liší způsobem svého využívání, v dnešní terminologii krajinné ekologie bychom řekli svým land use a následně i typem land cover. Mapovací klíč umožňuje poměrně snadno zařadit jednotlivé prvky krajiny do účelových typů segmentů, přiřadit jim daný kód, stupeň ekologické stability (SES), včetně uvedení jejich charakteru, specifikace a fyziotypu (op.c., str. 34, příloha č. 6). Návrh metodiky vyhovuje požadavkům na postup vymezovaní kostry ekologické stability (KES), významných krajinných prvků (VKP) a dalších typů zvláště chráněných typů území v rámci ochrany přírody a krajiny, dále hodnocení stavu zemědělského půdního fondu (ZPF) a pro doplnění znalostí o současném stavu lesa v rámci platných právních norem ČR. Metodický postup obecně zahrnuje tyto kroky: 1. výběr území, kde budou práce zahájeny 2. získání veškerých dostupných podkladů o území 3. terénní průzkum a vlastní mapování 4. kancelářské zpracování Mapování jsou má do jisté míry subjektivní charakter, neboť zejména diferenciace krajiny a její rozčlenění do jednotlivých segmentů je vzhledem k vysoké míře krajinné diverzity v mnohých případech obtížná a její výsledky jsou ovlivněny zkušeností a subjektivním pohledem daného mapovatele. I s vědomím těchto omezení lze pro dané účely lze danou metodiku hodnotit jako v současné době kvalitní, metodicky propracovaný a prakticky použitelný dokument, podle kterého lze při mapování krajiny uplatnit jistou míru objektivity. Literatura: Vondrušková H. a kol. (1994): Metodika mapování krajiny, ČÚOP, MŽP, Brno.

26 Účelový typ segmentu Kód ZSES 0-5 Charakter společenstva, typ kultury orná půda 1 orná půda 11 1 orná půda základní Specifikace jednoleté resp. víceleté kultury na orné SE půdě 12 1 orná půda drobná políčka, soukromá držba SE 13 1 orná půda erozně narušená s patrným poškozením půd. profilu SE Fyziotyp chmelnice, 2 vinice, zahrady, zahrádkářské kolonie chmelnice 21 1 chmelnice SE všeho druhu vinice 22 2 maloplošné ojediněle s ornou půdou SE, RU 23 1 velkoplošné s vinice na orné půdě SE zelenina a školky ovoc. stromů zahrady a zahrádkářské kolonie černým úhorem 24 1 maloplošné intenzivní kultury SE 25 1 velkoplošné intenzivní kultury SE 26 3 maloplošné izolované, v drobné držbě s doprovodnou střední resp. vysokou vegetací, zatravněné se 27 2 maloplošné intenzivní drobná držba s menším zastoupením orné, izolovaně doprovodná přirozená vegetace 28 1 maloplošné i velkoplošné s převahou orné MT, XT, AT (RU), KU, SE (MT, XT, RU), KR SE sady maloplošné vysokokmenné v drobné držbě nebo na úzkých terasách, extenzivní s doprovodnou vegetací, bylinné patro s přirozeně rostoucími druhy s chráněnými či významnými rostlinami, nehnojené 32 3 maloplošné extenzivní, ostatní s významným podílem přirozeně rostoucích druhů bylin. patra, 33 2 velkoplošné (výjimečně i maloplošné) 34 1 velkoplošné (výjimečně i maloplošné) mírně degradované (přestárlé) zatravněné intenzivní, omezená druhová diverzita bylinného patra na orné půdě, intenzivní MT, XT, AT/KU MT, XT, AT/KU KU/MT, XT, AT (RU) SE

27 louky a pastviny přírodní subalpinská vysokohorská luční společenstva přirozené a extenzivně využívané, často neoratelné, s přírodě blízké významným podílem přirozeně rostoucích druhů, resp. s chráněnými či ohroženými druhy, bez úpravy vodního režimu a intenzivního hnojení, kosené i nepravidelně SH, SK, AT MT, XT, AT přírodě blízké extenzivní, druhově chudé louky MT, XT, AT 43 3 polokulturní většinou intenzivní s kosením, přísevem a doplňkovým hnojením, existence přirozeně rostoucích druhů Mt, XT, AT (RU) 44 2 kulturní intenzivně využívané a hnojené, druhově chudé, bez obnovy nebo dočasné s obnovou RU (MT, XT, AT) lesy přírodní a přirozené lesní pláště a lemy porosty s přirozenou druhovou skladbou odpovídající stanovištním podmínkám (i se změněnou strukturou) 52 5 přírodě blízké vyspělé porosty uměle založené s významným podílem dřevin přirozené druhové skladby (nad 60%), a to i etážové porosty s odpovídající druhovou skladbou přirozeného podrostu 53 4 polokulturní nevyvinutá společenstva a smíšené porosty s pestrou druhovou skladbou a příměsí dřevin přirozené dřevinné skladby (30-60%) 54 3 kulturní monokultury a směsi stanovištně nevhodných dřevin (SM v nižších polohách, bory na nevhodných stanovištích, topolové výsadby, porosty s příměsí introdukovaných dřevin, plochy lesních holin a nezajištěné porosty) 55 2 degradované zničené imisemi, s ruderálními společenstvy, akátiny 56 2 lesní školky semenné plantáže KU 57 5 přirozené zapojené linie přirozených druhů dřevin neovlivněné antropogenní činností 58 4 přírodě blízké linie s převahou přirozených druhů dřevin, ojediněle ovlivněné, výskyt ruder. druhů pomístně 59 3 částečně degradované výrazně ovlivněné antropogenní činností, významný podíl ruderálních společenstev, narušené SD, DH, AD, BO, SU, BU, SM, LO, SK SD, DH, AD, BO, SU, BU, SM, LO SD, DH, AD, BO, SU, BU, SM, LO (KU) KU KU, (SD, DH, AD, BO, SU, BU, SM, LO) KR/MT, XT, AT (SD, DH, AD, BO, SU, BU, SM, LO) KR/MT, XT, AT (KU) (SD, DH, AD, BO, SU, BU, SM, LO) KU, KR/MT, XT, AT, RU

Územní systém ekologické stability ÚSES

Územní systém ekologické stability ÚSES Územní systém ekologické stability ÚSES Hlavní cíle ÚSES 1. Uchování a zabezpečení nerušeného vývoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění. 2. Vytvoření optimálního

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Návrh územních systémů ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková

Návrh územních systémů ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková Návrh územních systémů ekologické stability Sestavila: Eva Boucníková ÚSES je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií: Rozmanitost

Více

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace číslo kód ses plocha [a] název popis stg 1 11 1 79,50 orná půda základní velmi mírný Z svah; plodiny: pícniny, úzkořádkové obilniny, kukuřice, brambory;

Více

REALIZOVANÉ PRVKY ÚSES V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Z KRAJINOTVORNÝCH PROGRAMŮ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV

REALIZOVANÉ PRVKY ÚSES V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Z KRAJINOTVORNÝCH PROGRAMŮ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV REALIZOVANÉ PRVKY ÚSES V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Z KRAJINOTVORNÝCH PROGRAMŮ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV Ing. Tereza STRÁNSKÁ, Ing. Renata EREMIÁŠOVÁ Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,

Více

Ekologické sítě v krajině

Ekologické sítě v krajině Ekologické sítě v krajině Ekologicky významné segmenty krajiny. Kostra ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková Proč vytváříme ekologické sítě? 1938 1953 1984 Cíle vytváření ekologických sítí Uchování

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Biocentra. reprezentativní biocentrum lokálního významu v trase NRK STG 5 A 3

Biocentra. reprezentativní biocentrum lokálního významu v trase NRK STG 5 A 3 Územní systém ekologické stability (ÚSES) Nadregionální a regionální ÚSES Trasa nadregionálního a regionálního ÚSES byla převzata ze Zásad územního rozvoje kraje Vysočina (2008). Jižním okrajem katastru

Více

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY Grafickými výstupy této studie jsou uvedené čtyři mapové přílohy a dále následující popis použitých algoritmů při tvorbě těchto příloh. Vlastní mapové výstupy jsou označeny jako grafické

Více

Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem

Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka 1842 2010 Soubor map se specializovaným obsahem doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc. RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Radka Vávrová

Více

METODICKÉ POSTUPY PROJEKTOVÁNÍ LOKÁLNÍHO ÚSES MULTIMEDIÁLNÍ UČEBNICE

METODICKÉ POSTUPY PROJEKTOVÁNÍ LOKÁLNÍHO ÚSES MULTIMEDIÁLNÍ UČEBNICE METODICKÉ POSTUPY PROJEKTOVÁNÍ LOKÁLNÍHO ÚSES MULTIMEDIÁLNÍ UČEBNICE Doc. Dr. Ing. Petr MADĚRA 1, Ing. Eliška ZIMOVÁ a kol. 2 1 Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

Staré mapy jako cenný zdroj informací o stavu a vývoji krajiny

Staré mapy jako cenný zdroj informací o stavu a vývoji krajiny Staré mapy jako cenný zdroj informací o stavu a vývoji krajiny Mostecko na starých mapách Vladimír Brůna, Kateřina Křováková Místo úvodu Našimi vedoucími myšlenkami při tomto všeobecně užitečném opatření

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

Krajinotvorba a pozemkové úpravy

Krajinotvorba a pozemkové úpravy Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny www.vumop.cz Krajinotvorba a pozemkové úpravy Holasovice 2016 Ing. Michal Pochop Pozemkové úpravy Proces pozemkových

Více

ÚSES v krajině Funkce ÚSES v krajině, jeho legislativní ukotvení a vazba na pozemkové úpravy

ÚSES v krajině Funkce ÚSES v krajině, jeho legislativní ukotvení a vazba na pozemkové úpravy ÚSES v krajině Funkce ÚSES v krajině, jeho legislativní ukotvení a vazba na pozemkové úpravy RNDr. Josef Glos AGERIS s. r. o. Jeřábkova 5, 602 00 Brno E-mail: josef.glos@ageris.cz Ochrana přírody a krajiny

Více

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Předmět: Biologie Přidal(a): Králová Struktura krajiny rozdělujeme podle 2 hledisek na: a) prvotní struktura krajiny (makrostruktura)

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Digitální podoba dat nadregionálního územního systému ekologické stability na detašovaném pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Brně

Digitální podoba dat nadregionálního územního systému ekologické stability na detašovaném pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Brně Digitální podoba dat nadregionálního územního systému ekologické stability na detašovaném pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Brně Územní systém ekologické stability Zákon ČNR č. 114/92

Více

ÚSES ekologická stabilita krajiny

ÚSES ekologická stabilita krajiny ÚSES ekologická stabilita krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Pozemkové úpravy krok za krokem

Pozemkové úpravy krok za krokem Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny www.vumop.cz Pozemkové úpravy krok za krokem Milín 2016 Ing. Michal Pochop Pozemkové úpravy Proces pozemkových

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla)

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla) KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla) 1. ANALYTICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika současného stavu přírodního prostředí, jeho příčiny a vývojové trendy 1.1.1 Stav zemědělských ekosystémů

Více

Krajinná ekologie v (domácí) praxi

Krajinná ekologie v (domácí) praxi Krajinná ekologie v (domácí) praxi ochrana krajiny v rámci ochrany přírody krajinný ráz a jeho hodnocení VKP, ÚSES, NATURA 2000 krajinotvorné programy KRAJINNÝ RÁZ Krajinný ráz je zejména přírodní, kulturní

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Katedra urbanismu a územního plánování (K127), http://www.uzemi.eu Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství (K143), http://storm.fsv.cvut.cz/

Více

Pojmy. Přednáška č. 4. (mapování a katastr nemovitostí) výklad pojmů. PUG 14/15 předn Karel Benda 1.

Pojmy. Přednáška č. 4. (mapování a katastr nemovitostí) výklad pojmů. PUG 14/15 předn Karel Benda 1. Pozemkové úpravy Přednáška č. 4 Pojmy (mapování a katastr nemovitostí) 11.3.2015 Karel Benda výklad pojmů oborový slovník http://www.vugtk.cz/slovnik/ Karel Benda 1 operát PK souhrn měřického a písemného

Více

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině 10. září 2013 Osíčko Vymezení zájmového území LOKALITA JIŘIČKY Seznam znaků krajinného rázu Přírodní charakteristika Kulturní

Více

Právní režim ochrany přírody a krajiny. JUDr. Jana Tkáčiková, PhD.

Právní režim ochrany přírody a krajiny. JUDr. Jana Tkáčiková, PhD. Právní režim ochrany přírody a krajiny JUDr. Jana Tkáčiková, PhD. Cíl právní úpravy Zajištění péče o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické

Více

Posouzení krajinného vývoje vybraných intenzivně zemědělsky obhospodařovaných území s ohledem na možnost krajinné obnovy

Posouzení krajinného vývoje vybraných intenzivně zemědělsky obhospodařovaných území s ohledem na možnost krajinné obnovy Posouzení krajinného vývoje vybraných intenzivně zemědělsky obhospodařovaných území s ohledem na možnost krajinné obnovy Soubor map se specializovaným obsahem Ing. Pavel Richter prof. Ing. Jan Vymazal,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Katedra ekologie krajiny

TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Katedra ekologie krajiny TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Katedra ekologie krajiny Název práce Potenciální význam (zvoleného) venkovského mikroregionu svazku měst a obcí na ochraně přírody a krajiny Mgr. Karel Houdek houdek@knc.czu.cz

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

KOSTRA EKOLOGICKÉ STABILITY V GEOBIOCENOLOGICKÉ DATABÁZI

KOSTRA EKOLOGICKÉ STABILITY V GEOBIOCENOLOGICKÉ DATABÁZI KOSTRA EKOLOGICKÉ STABILITY V GEOBIOCENOLOGICKÉ DATABÁZI Ing. Michal Friedl Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v

Více

Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824

Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824 Odůvodnění ÚP: Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra Výběr BC pro katastrální území obce (včetně BC navazujících na obec, propojených biokoridory s BC v obci apod.) a s úpravami BC navrženými

Více

FG metody výzkumu malé oblasti

FG metody výzkumu malé oblasti FG metody výzkumu malé oblasti Geografická poloha turistická mapa 1 : 50 000 lze využít autoatlas, turistické průvodce, případně materiály obecního úřadu, internetové stránky obce, kraje apod. Geologická

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

Legislativa v oblasti ochrany krajiny

Legislativa v oblasti ochrany krajiny Legislativa v oblasti ochrany krajiny - Ochrana životního prostředí (složky = voda, půda, les, živá příroda, krajina, ovzduší a atmosféra, geologické prostředí, řeší též následky činnosti lidí - odpady)

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

DPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077

DPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077 DPZ Dálkový průzkum Země Lukáš Kamp, KAM077 Dálkový průzkum Země je věda i umění získávat užitečné informace o objektech, plochách či jevech prostřednictvím dat měřených na zařízeních, která s těmito zkoumanými

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Metodika floristického výzkumu

Metodika floristického výzkumu Metodika floristického výzkumu Volba území Záleží na cíli výzkumu. Může to být např. katastr obce jiný administrativní celek (okres, kraj) chráněné území orografický celek jinak přírodně ohraničené území

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Poznámky z přednášek HUL Aktualizace zadávání a schvalování LHP LHP jako nástroj vlastníka. Historický vývoj LHP a jeho využití do současnosti. Význam LHP pro vlastníky lesů. Legislativní rámec LHP, zákony

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny Jitka Elznicová Katedra informatiky a geoinformatiky Fakulta životního prostředí Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Letecké

Více

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY Zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. jsou v daném měřítku zpracování zastoupeny ve formě: maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU společné metodické doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Babí lom. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj:

Babí lom. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 89 Kategorie ZCHÚ: Přírodní rezervace Zřizovací předpis: XIX/0-07; /9 Kraj: Jihomoravský kraj Obec s rozš. působností. st. Blansko, Kuřim (Brno-venkov) Katastrální území: Lelekovice,

Více

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dle příl. č.3 k vyhlášce 13/1994 Sb. o ochraně půdního fondu)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dle příl. č.3 k vyhlášce 13/1994 Sb. o ochraně půdního fondu) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dle příl. č.3 k vyhlášce 13/1994 Sb. o ochraně půdního fondu) (Zemědělská příloha) OBSAH: 1. Údaje o pozemcích dotčené

Více

Ochrana cenných krajinných prvků, které nedosahují úrovně nezbytné ochrany formou kategorie zvláště chráněných území.

Ochrana cenných krajinných prvků, které nedosahují úrovně nezbytné ochrany formou kategorie zvláště chráněných území. Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 5.2.101 VÝZNAMNÝ

Více

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK Ochrana přírody a krajiny v ČR Přednáška NOK Vývoj 1838 první rezervace 1933 soupis za území Československa 1956 první zákon 1990-1992 zřízení ministerstva ŽP a moderní zákon o ochraně přírody a krajiny

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Pošná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ Ing. Simona ZEZULOVÁ Odbor péče o krajinu, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 100 00 Simona.Zezulova@mzp.cz

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

Hodnocení historického vývoje krajiny pomocí leteckých snímků

Hodnocení historického vývoje krajiny pomocí leteckých snímků Hodnocení historického vývoje krajiny pomocí leteckých snímků Jitka Elznicová Katedra informatiky a geoinformatiky Fakulta životního prostředí Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Letecké snímkování

Více

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ

Více

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ)

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ) GIS a pozemkové úpravy Data pro využití území (DPZ) Josef Krása Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, Fakulta stavební ČVUT v Praze 1 Geodata Hlavní poskytovatelé map Státní a resortní (byť

Více

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce 2016/17 MODELOVÁNÍ V PÉČI O KRAJINU

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce 2016/17 MODELOVÁNÍ V PÉČI O KRAJINU MODELOVÁNÍ V PÉČI O KRAJINU 1. Modelování, druhy modelů 2. Rozdělení dat pro modelování 3. Georeferencování 4. Podmínky pro výběr dat 5. Metody pořízení dat 6. Podkladová data pro modelování 7. Data ekologická,

Více

Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze

Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze Mgr. Eliška Bradová Mgr. Jiří Čtyroký Mgr. Michal Pochmann Útvar rozvoje hl. m. Prahy URM Útvar rozvoje hl. m. Prahy (URM)

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU Společné metodické doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

Využití dat Urban Atlas v oblasti územního plánování v Praze

Využití dat Urban Atlas v oblasti územního plánování v Praze Využití dat Urban Atlas v oblasti územního plánování v Praze Mgr. Eliška Bradová Mgr. Jiří Čtyroký Mgr. Michal Pochmann Útvar rozvoje hl. m. Prahy URM Útvar rozvoje hl. m. Prahy (URM) Plánování města Územní

Více

2/ 7 LEGENDA MAPA LAND USE MAPA ŠIRŠÍCH. Mendelova univeita v Brně Zahradnická fakulta Solitérní strom v krajině. 4/ / Hana Sýkorová S-JTSK

2/ 7 LEGENDA MAPA LAND USE MAPA ŠIRŠÍCH. Mendelova univeita v Brně Zahradnická fakulta Solitérní strom v krajině. 4/ / Hana Sýkorová S-JTSK LEGENDA alej hranice lada lesí porost louka Park mez orná půda pastvina remízek silnice těžební prostor trvale travní porost - louka urbanizovaná plocha vodní tok vodní plocha Mendelova univeita v Brně

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny. 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková

Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny. 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková Inteligentní a kulturní lidi, včetně úředníků, nemusí do ochrany přírody a krajiny nutit právní předpis.

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

KRAJINA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY. 1. část

KRAJINA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY. 1. část 11.11. 2009 ŠOV Klenčí pod Čerchovem KRAJINA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY 1. část Ing. Jiří Hladík Ph.D., VÚMOP Krajina a pozemkové úpravy Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

Více

Mapová provizoria po roce 1945

Mapová provizoria po roce 1945 Mapová provizoria po roce 1945 Miroslav Mikšovský 1. Úvod Po ukončení 2.světové války v r.1945 bylo území Československa pokryto ve středních měřítkách pouze reambulovanými mapami ze III.vojenského mapování

Více

Brownfields v České republice. Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR

Brownfields v České republice. Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR Brownfields v České republice Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR Brownfields z hlediska MŽP: Veškeré pozemky zásadně narušené činností člověka tak,

Více

Pozemkové úpravy krok za krokem

Pozemkové úpravy krok za krokem Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny www.vumop.cz Pozemkové úpravy krok za krokem Kněžice 2015 Ing. Michal Pochop Jednotlivé kroky v pozemkových upravách

Více

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení

Více

Prezentace projektu na vybraném biocentru.

Prezentace projektu na vybraném biocentru. Prezentace projektu na vybraném biocentru. Vracet krajině její původní charakter? Navracet lesu jeho původní funkci? Podporovat domácí druhy dřevin? Na takové a řadu souvisejících otázek lze dát bezpochyby

Více

Aktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti

Aktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti Aktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti RNDr. Zdeňka Bendová, Ph.D. 9.4.2014 Senožaty VRT Ochrana krajiny X Povinnosti státu k ochraně krajiny vyplývají z mezinárodních úmluv a

Více

Počet obcí se statutem města. Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Počet obcí Počet částí obcí

Počet obcí se statutem města. Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Počet obcí Počet částí obcí 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost Charakter území a sídelní struktura městského a venkovského prostoru (a také rozdíly mezi nimi) jsou do značné míry dány samotnými kritérii, pomocí nichž byly

Více

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY Workshop Větrné elektrárny a životní prostředí 10.3.2009 Jindřichův Hradec doc.ing.arch Ivan Vorel, CSc katedra urbanismu a územního plánování

Více

Lomnice. na životní prostředí

Lomnice. na životní prostředí » RNDr. JAN KŘIVANEC «EKOSLUŽBY Jižní 3 360 01 Karlovy Vary tel. 353 563 963 mobil 603 293 697 e-mail j.krivanec@centrum.cz Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Lomnice na životní prostředí Karlovy

Více

Přírodní památka Tesařov

Přírodní památka Tesařov Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Tesařov Název

Více

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Stavební úřad Oddělení územního plánování a státní památkové péče OBEC PRASKLICE: určený zastupitel Bc. Jaroslav Kupka, starosta obce PROJEKTANT: S-projekt plus, a.s.

Více

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby

Více

VERIFIKACE MAPOVÁNÍ LAND USE-LAND COVER NA SOKOLOVSKU 2010 NA SOKOLOVSKU 2010

VERIFIKACE MAPOVÁNÍ LAND USE-LAND COVER NA SOKOLOVSKU 2010 NA SOKOLOVSKU 2010 VERIFIKACE MAPOVÁNÍ LAND USE-LAND COVER NA SOKOLOVSKU 2010 NA SOKOLOVSKU 2010 Soubor map se specializovaným obsahem k projektu NAZV QH82106 Rekultivace jako nástroj obnovy funkce vodního režimu krajiny

Více

LOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea

LOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea LOUKY a PASTVINY Jan HORNÍK projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea Podpořeno grantem z islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci finančního mechanismu EHP a Norského finančního

Více

Obecná ochrana přírody a krajiny. Přednáška KGG/UOZP

Obecná ochrana přírody a krajiny. Přednáška KGG/UOZP Obecná ochrana přírody a krajiny Přednáška KGG/UOZP obecnou ochranu krajiny, (územní systém ekologické stability, významný krajinný prvek, krajinný ráz a přírodní park a přechodně chráněnou plochu, obecnou

Více

Dálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789

Dálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789 Dálkový průzkum Země DPZ Zdeněk Janoš JAN789 Obsah: Úvod Co je DPZ (Dálkový Průzkum Země) Historie DPZ Rozdělení metod DPZ Využití DPZ Projekty využívající data DPZ Současné družicové systémy Zdroje Závěr

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 05 VY 32 INOVACE 0115 0305 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Zastupitelstvo obce Horní Lhota, jako věcně příslušný správní orgán podle ust. 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),

Více