Krajinná ekologie Skripta ke cvičením

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Krajinná ekologie Skripta ke cvičením"

Transkript

1 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA LESNICKÁ A ENVIRONMENTÁLNÍ LABORATOŘ EKOLOGIE KRAJINY Krajinná ekologie Skripta ke cvičením Ing. Jana Nováková, Csc. Ing. Jan Skaloš RNDr. Ivana Kašparová Kostelec nad Černými lesy podzim 2006

2 Název: Krajinná ekologie. Skripta ke cvičením Autor: Ing. Jana Nováková, CSc., Ing. Jan Skaloš, RNDr. Ivana Kašparová Vydavatel: Česká zemědělská univerzita v Praze Určeno: pro posluchače FLE ČZU v Praze Náklad: 100 Počet stran: Vydání: první Rok vydání: 2006 Doporučená cena: 70,- ISBN Skripta byla sestavena za finanční podpory FRVŠ v rámci grantu

3 OBSAH ÚVOD...4 STRUKTURA KRAJINY...5 STUDIUM STRUKTURY KRAJINY POMOCÍ NÁSTROJÚ GIS A GEOSTATISTIKY. 9 EKOLOGICKÁ STABILITA KRAJINY...13 VÝVOJ KRAJINY - PODKLADY PRO STUDIUM...18 MAPOVÁNÍ PŘÍRODY A KRAJINY METODIKA MAPOVÁNÍ PŘÍRODY A KRAJINY NAVRHOVÁNÍ ÚSES: TEORIE, NÁVODY, POSTUPY...34 A. TEORIE ÚSES...34 B. TVORBA A REALIZACE ÚSES (od mapování současného stavu po realizaci ÚSES)...37 C. NAVRHOVÁNÍ DRUHOVÉHO SLOŽENÍ ROZPTÝLENÉ ZELENĚ...42 LITERATURA...45

4 ÚVOD Předkládaná skripta ke cvičením se věnují praktickým otázkám krajinné ekologie. Studenti v nich najdou nástin možností, jak kvantitativně vyhodnotit vybrané charakteristiky krajiny, praktické návody, jak se zhostit některých úkolů v praxi (např. navrhování ÚSES), či podrobný přehled existujících podkladů, např. historických map, statistických dat, literárních zdrojů a legislativních norem. K objasnění terminologie a podrobnějšímu výkladu látky odkazujeme studenty na podklady k přednáškám a další doporučenou literaturu. Přáli bychom si, aby tento materiál byl pro studenty užitečný nejen v rámci cvičení z Krajinné ekologie, ale rovněž během zpracování diplomových prací, případně v jejich další praxi.

5 STRUKTURA KRAJINY Metod pro kvantitativní hodnocení krajiny je celá řada, z geografie pochází výpočet indexů konektivity a cirkulativity. Oba tyto indexy mj. vhodně ilustrují možnost pohybu určitých organismů v krajině index konektivity (propojenosti) γ = L/{3(V-2)} L počet spojů V počet uzlů (zlomů, vrcholů) 1.2. Index cirkulativity (oběhovosti) α = (L V + 1) / (2V 5) Úkol: Spočítejte oba indexy pro území charakterizovaná následujícími podklady. Zhodnoťte výsledky. Příklad 1: Krajina anglických hedgerows v hrabství Devon (obr. 1 pouze ilustrační foto), obr. 2 aktuální situace řešeného území. Zjistěte, jak se indexy změní, pokud dojde k odstranění některých živých plotů (obr. 3 4). Obr. 1

6 Obr. 2 Obr. 3, 4

7 Příklad 2: Krajina středočeského kraje, okolí Olbramovic (obr. 5). Obr. 6 schematické znázornění koridorů, uzlů a spojů v krajině. Obr. 7 vyjadřuje reálnou možnost doplnění sítě. Jak se v tomto případě změní pro organismy možnost pohybu krajinou vyjádřená oběma indexy? Obr.5

8 Obr. 6,7

9 STUDIUM STRUKTURY KRAJINY POMOCÍ NÁSTROJŮ GIS A GEOSTATISTIKY Poměrně snadná dostupnost geografických informačních systémů (GIS) i digitálních dat dává možnost zkoumat krajinu nejen tradičními metodami, ale využít i sílu nástrojů pro analýzu vektorových nebo rastrových modelů skutečné krajiny. Bez použití GIS pro metriku krajiny se zkoumání krajiny v současné době těžko obejde. Studium krajiny řeší problémy, které závisejí na 1. studovaných organizmech 2. časovém úseku 3. definici řešeného problému Jestliže krajinu chápeme jako mozaiku plošek, pak tyto plošky musí nejprve být dobře definovány a pak je lze teprve analyzovat v prostoru (čili provádět prostorovou analýzu). Definice plošek může vycházet 1. na definici měřítka, při němž již vnímáme rozdíly NEBO 2. na definici měřítka, v němž již procesy ovlivňují heterogenitu Jakmile jsou definovány plošky, GIS lze použít na následující analýzy: 1. vzájemné srovnání 2. velikost a hustota 3. rozdělení velikostních tříd 4. trvání 5. mechanismy ovlivňující formace plošek STATISTICKÉ INDEXY Pro aplikaci GIS byly odvozeny mnohé ukazatele, například Fraktální dimenze (Fractal Dimension) (D) sklon regresní přímky log(p) na log(a) Index diverzity (H) = - P log(p) Dominance (d) = H MAX + P log(p) Index stejnoměrnosti (Evenness Index) (E) = - P log(p) / log(m) Index sdílení (Contagion Index )(C) = 2m log(m) + Q log(q) Index největší plošky (Largest Patch Index) = 100 Max a ij / A Index průměrného tvaru (Mean Shape Index) = [0.25 p ij / a ij ] / N Průměrná vzdálenost k nejbližšímu sousedu (Mean Nearest to Neighbour Distance) = h ij / N, kde

10 A = celková plocha území N = celkový počet plošek v území N = celkový počet plošek v území, které mají nejbližšího souseda n = počet plošek v území, které mají nejbližšího souseda E = celková délka všech hran v p ij = obvod plošky ij a ij = plocha plošky ij g ik = počet sousedství buněk (pixelů) náležejících ploškám typu i a k h ij = vzdálenost z pložky ij k nejbližší sousedící plošce stejného typu distance m = počet typů plošek v území kromě hranic P i = část území pokrytá ploškami typu i Q i = P i [g ik / g ik ] Je zřejmé, že nabídka indexů, sloužících ke zkoumání charakteristik krajiny, závisí na cíli zkoumání, použitém měřítku i použitém modelu pro území (vektorovém nebo rastrovém). Indexy lze vypočítat vlastními silami ve vhodném prostředí GIS (ArcView 3.x Spatial Analyst, ArcGis 9, GRASS), nebo použít specializovaný software vyvinutý pro zkoumání metriky krajiny (např. FRAGSTAT, viz Srovnání indexů podle toho, co v krajině charakterizují: skladba uspořádání obecné Shannonův index diversity Index průměrného tvaru celková plocha Simpsonův index diversity Index krajinných tvarů počet plošek Modifikovaný Simpsonův index diversity Index průměrného tvaru vážený plochou průměrná velikost plošek Bohatost plošek Fraktální dimenze celková hrana Shannonův index stejnoměrnosti Průměrný vážený fraktální rozměr plošky Simpsonův index stejnoměrnosti Průměrná vzdálenost k nejbližšímu sousedovi Modifikovaný Simpsonův index Index sdílení stejnoměrnosti Index největší plošky Index mezilehlosti/přilehlosti Srovnání chování indexů při změně rozlišení rastru a při jemné nebo hrubé zrnitosti krajiny: Skladebná metrika: Jak Shanonnův DI, tak Simpsonův DI i Bohatost plošek se nemění se změnou velikosti buněk rastru bez ohledu na zrnitost. Index největší plošky se nemění se změnou velikosti buňky rastru pro jemně zrnité krajiny ale zvýší se při hrubém rastru (100m buňce) na hrubě zrnitých krajinách. Uspořádání krajiny:

11 Index průměrného tvaru a Index krajinných tvarů se zmenšují při zvětšující se buňce rastru bez ohledu na zrnitost. Vážený index průměrného tvaru je invariantní k velikosti buňky u jemně zrnitých krajin, ale zvyšuje se u rastru s malým rozlišením (od 100m) u hrubě zrnitých krajin. Průměrná vážená fraktální dimenze plošky se nemění s velikostí buňky rastru ani zrnitostí krajiny. Průměrná vzdálenost k nejbližšímu sousedovi se zvyšuje při zvětšování buňky rastru bez ohledu na zrnitost. Index nákazy se mírně snižuje při snižujícím se rozlišení rastru. Index mezilehlosti/přilehlosti nezávisí ani na velikosti buňky rastru ani na zrnitosti krajiny. Obecné metriky: Celková plocha se zvýší při zvětšující se buňce rastru bez ohledu na zrnitost. Počet plošek se snižuje při zvětšující se buňce rastru bez ohledu na zrnitost. Průměrná velikost plošek se nemění se změnou rozlišení rastru u jemně zrnitých krajin ale u hrubě zrnitých se od velikosti buňky 200 m zvyšuje. Celková hrana se zmenšuje při zvětšující se velikosti buňky rastru bez ohledu na zrnitost. SOUHRN Úroveň rozlišení plošek a velikost buňky v rastru mají velký vliv na chování některých krajinných metrik. Je třeba pečlivě vyhodnotit vhodnost jednotlivých metrik pro prostorovou analýzu v každém konkrétním případě. Především je vždy třeba vzít v úvahu: 1. Nelze používat různá rozlišení rastrů, jestliže chceme porovnat krajiny nebo analyzovat prvky jedné krajiny. 2. Ekologické procesy probíhají v různých měřítcích, což znamená, že je třeba je zkoumat v odpovídajícím měřítku. 3. Seskupování jemných prvků do hrubších měřítek vede ke ztrátě dat. Je zřejmé, že nabídka indexů, sloužících ke zkoumání charakteristik krajiny, závisí na cíli zkoumání, použitém měřítku i použitém modelu pro území (vektorovém nebo rastrovém). Co je GIS, jaké jsou principy rastrového a vektorového modelu, způsoby získání dat pro analýzy a jaké jsou nástroje prostorové analýzy si lze osvěžit ve studijních materiálech ČZU k předmětům GIS1, GIS2. Doporučená literatura: Tuček J.(1998): Geografické informační systémy. Principy a praxe.- Computer Press, Praha, p. 424 Burrough P.A. et McDonnell R.A. (1998): Principles of Geographical Information Systems.- Oxfor University Press, Oxford, p.333 Všechny analýzy však začínají získáním potřebných dat a jejich převedením do digitální podoby. Vzhledem k tomu, že pro výpočet většiny indexů jsou vhodnější rastrová data, je nezbytné také znát způsoby interpretace snímků z dálkového průzkumu země. Tyto se probírají v předmětu

12 DPZ, nebo je lze nastudovat z manuálů příslušných použitých programů (ERDAS, ArcView 3.x Image Analyst). Doporučená literatura: Pavelka K. (1999): Zpracování obrazových záznamů DPZ.- Fsv ČVUT, Praha p. 137 Lillesand T.M. et Kiefer R.W. (1999): Remote Sensing and image interpretation. JohnWiley&Sons, New York, p. 724 Dobrý přehled světové literatury lze najít na výše zmíněných stránkách FRAGSTATS. Hodně o geostatistice v krajinné ekologii publikuje centrální informační server pro geostatistiku a prostorovou statistiku Evropského výzkumného centra v Ispře a časopis Landscape Ecology. V domácích vodách uvádějí dobré srovnání indexů krajinné metriky Guth J., Kučera T.: Monitorování změn krajinného pokryvu s využitím DPZ a GIS, Příroda, Praha, 10: , 1997

13 EKOLOGICKÁ STABILITA KRAJINY Výpočet koeficientu ekologické stability krajiny - příklady: 1. KES = výměra ploch relativně stabilních / výměra ploch relativně nestabilních stabilní: lesy, trvalé travní porosty, zahrady, sady, vinice, vod. plochy, nestabilní: pole, chmelnice, urbanizované plochy hodnocení: KES < 0,1: území s max. narušením přír. struktur, nutné tech. zásahy 0,1 <KES< 0,3: ú. nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přír.struktur, nutné tech. zásahy 0,3 <KES< 1,0: ú. intenzivně využívané (zemědělství!), oslabení autoregulačních mech., vyžaduje vklady dodatkové energie 1,0 <KES< 3,0: vcelku vyvážená krajina, tech. objekty relativně v souladu s dochovanými přír. strukturami, nižší potřeba energomateriálových vkladů KES > 3,0: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur 2. místo rozlišení ploch relat. stabilních a nestabilních diferencuje jejich ekologickou významnost zavedením číselných koeficientů: KES = (p n. k pn) / p p n : výměra jednotlivých kultur, k pn : koeficient ekologické významnosti kultur, p: výměra katastrálního území, k pn pro jednotlivé kategorie využití půdy: pole 0,14 zahrady 0,50 ostatní 0,10 louky 0,62 ovocné sady 0,30 pastviny 0,68 lesy a voda 1,00 3. podle Metodiky Agroprojektu (1988): KES = (1,5A + B + 0,5C) / (0,2D + 0,8 E) A. procento plochy o 5. stupni kvality (nejlepší): polopřirozené a přirozené lesní porosty, přirozené louky, mokřady a vodní toky B. procento plochy o 4. stupni kvality: polopřirozené lesní porosty, umělé vodní plochy (rybníky, přehrady)

14 C. procento plochy o 3. stupni kvality: jehličnaté monokultury, zemědělské oblasti (mozaika polí, luk a trvalých kultur, méně intenzivní) D. procento plochy o 2. stupni kvality: ovocné sady a plantáže, louky a pastviny E. procento plochy o 1. stupni kvality (nejhorší, nejméně stabilní): urbanizované plochy, zemědělské oblasti (intenzivní, rozsáhlé hony), vinice (Aktualizováno podle CORINE 1991) Hodnocení: KES 0,1: devastovaná krajina 0,1< KES < 1,0: narušená krajina schopná autoregulace KES = 1,0: vyvážená krajina 1,0 < KES < 10,0: krajina s převažující přírodní složkou KES = 10,0: krajina přírodní až přírodě blízká Úkol: Pro území na přiložených mapách vypočítejte KES s použitím všech tří postupů. Porovnejte výsledky, zhodnoťte rozdíly mezi územími i koeficienty.

15

16

17

18 VÝVOJ KRAJINY - PODKLADY PRO STUDIUM A. PÍSEMNÉ PODKLADY B. GRAFICKÉ PODKLADY C. LETECKÉ A DRUŽICOVÉ SNÍMKY A. PÍSEMNÉ PODKLADY STATISTICKÁ DATA O EVIDENCI POZEMKŮ A VYUŽÍVÁNÍ PŮDNÍHO FONDU soupisy půdy tzv. pozemkové katastry pořizovány za účelem zdanění pozemků kromě informací o velikosti polí, bonitě půdy, o hospodářském zvířectvu, apod. obsahovaly popisy vesnic, měst, usedlostí, mlýnů, hutí, far, atd... dnes slouží jako základní historický statistický podklad ke studiu vývoje využití půdy I. a II. berní rula 1653 až 1656, resp.1667 až 1682 impulsem byla potřeba zdanění půdy po 30.leté válce poskytuje představu o tom, jak vypadala země po válce pouze soupis poddanské (rustikální) půdy, dominikální půda zproštěna daně Tereziánský katastr (III. a IV. berní rula) 1749, změny v letech 1749 až 1756 pozemková daň z r zavedla povinnost danit veškerou půdu nutnost zhotovit nový soupis půdy rustikální i dominikální (majetek královských a svobodných měst, panský majetek, majetek duchovenstva) soupis půdy veden pro rustikál a dominikál zvlášť zvlášť také daněn Josefský katastr, vyhlášen patentem r. 1785, platný od r zavedl rovnou daň pro rustikální i dominikální půdu výše daně se odvíjela od výměry pozemku a jeho úrodnosti zavedl novou správní jednotku katastrální obec (v Čechách vzniklo 6066 katastrálních obcí) Stabilní katastr, vyhlášen císařským patentem v r založen na přesném geometrickém měření kromě soupisu půdy obsahuje i detailní popis každé obce klima, počet obyvatel, dále popis řek, cest, rybníků, data o hnojení, o počtu pracovních sil, apod. originál uložen ve Státním ústředním archívu (ul. M. Horákové), kopie v Ústředním archívu zeměměřictví a katastru (ÚAZK) v Praze-Kobylisích Jednorázová statistická šetření o využití půdního fondu v polovině 19. století ( ) vydávána po jednotlivých krajích v přehledných tabulkách data vztažena přibližně k r. 1860

19 Lexikon obcí pro Čechy (přelom 19. a 20. století) obsahuje údaje o výměře základních kategorií využití půdy podle katastrálních území zpracován na základě sčítání lidu k databáze historických dat o využívání půdy podle katastrálních území z let 1845, 1948, 1990 a 2000 zpracována katedrou sociální geografie a regionálního rozvoje PřFUK DALŠÍ PÍSEMNÉ PODKLADY: veřejné knihy (zemské desky, pozemkové knihy, železniční knihy, atd.) obecní kroniky a pamětní knihy obcí souborná místopisná díla B. GRAFICKÉ PODKLADY - MAPOVÁ DÍLA STARÉ MAPY ČESKÝCH ZEMÍ do 17. století mají staré mapy českých zemí příliš malé měřítko na to, aby se z nich daly čerpat podrobnější informace o využití půdy zachycují pouze významná sídla (politicky, ekonomicky, vojensky), důležité cesty, vodní toky, apod. např. první mapa Čech Matyáše Klaudyána (1: ) z r první mapa Slezska Martina Helwiga (1: ) z r první mapa Moravy Pavla Fabricia (1: ) z r.1569 podrobná mapa Čech Johanna Georga Vogta (1: ) z r. 1712, a další Müllerova mapa Čech (1: ) z r a Müllerova mapa Moravy (1: ) z r nejstarší mapové dílo v jednotné podobě pro celé Čechy a pro celou Moravu vznikla na základě vojenských, správních a hospodářských požadavků rakouské monarchie (Karel VI.) terén byl mapován pomocí přístroje, který zachycuje reliéf cesty, připevněného na voze, a busoly kromě topografického obsahu (sídla, komunikace, reliéf, vodstvo, schematicky zeleň) zachycuje zemědělské usedlosti, mlýny, ložiska nerostných surovin (pouze mapa Čech), pošty, hospody, prameny a mnoho dalších informací po dlouhou dobu byla předlohou dalších českých mapových děl (např. mapy I. vojenského mapování), ale i nizozemských, německých a francouzských kartografů originály rukopisů jsou uloženy v Rakouské národní knihovně ve Vídni, kopie má např. Historický ústav AV ČR KATASTRÁLNÍ MAPY Mapy stabilního katastru (1:2 880, resp. 1:5 760 v horských oblastech) z r zpracovány na základě přesného katastrálního mapování v letech 1825 až 1843

20 použito Cassiniho-Soldnerovo válcové zobrazení po více než 100 let pravidelně aktualizovány (reambulovány) původní funkcí map bylo zdanění pozemků, později používány pro řadu jiných technických účelů cenné pro krajinně-ekologické průzkumy, projektové práce, vymezováni ÚSES, mapování krajiny, revitalizace, hodnocení krajinného rázu, pozemkové úpravy originály uloženy v Centrálním archívu pozemkového katastru ve Vídni, ručně kolorované otisky v ÚAZK v Praze Kobylisích Katastrální mapy po r a po r (1:2 000) MAPY VOJENSKÉHO MAPOVÁNÍ Mapy I. vojenského (Josefského) mapování (1:28 800) z let 1764 až 1768 podkladem Müllerova mapa zpracovávány důstojníky vojenské topografické služby, kteří mapovali terén pozorováním od oka a s pomocí busoly zhotoven doprovodný vojensko-zeměpisný popis, který zachycuje např. hloubku a šířku vodních toků, počet obyvatel, koní, apod. zachycují krajinu před průmyslovou revolucí, v době největšího rozkvětu kulturní barokní krajiny a její nejvyšší diverzity Mapy II. vojenského (Františkova) mapování (1:28 800) z let 1819 až 1858 mapování předcházela vojenská triangulace, měřítko odvozeno od měřítka map stabilního katastru, na jehož podkladě byly zpracovány větší přesnost zachycují krajinu v době nástupu a vrcholu (60. léta 19. století) průmyslové revoluce změny zemědělských postupů, rychlý nárůst výměry orné půdy a historicky nejnižší rozloha lesů barevné originály map I. a II. Vojenského mapování uloženy ve Vojenském archívu ve Vídni (Kriegsarchiv) naskenované listy na (projekt Laboratoře Geoinformatiky ÚJEP Identifikace historické sítě prvků ekologické stability) Mapy III. vojenského (Františko-Josefského) mapování (1:25 000) z let 1875 až 1883 polohopis převzat z katastrálních map, výškopis na základě pole výškově určených bodů vztaženého k hladině Jadranu u Terstu zvýšená přesnost zhotoveny topografické sekce (1:25 000), speciální mapa (1:75 000) a generální mapa (1: ) šrafy nahrazeny vrstevnicemi barevné originály ve Vojenském archívu ve Vídni, černobílé otisky např. v ÚAZK v Praze- Kobylisích TÉMATICKÉ MAPY PANSTVÍ A VELKOSTATKU v místních archívech a muzeích

21 OBRAZY, POHLEDNICE A STARÉ FOTOGRAFIE KRAJINY C. LETECKÉ A DRUŽICOVÉ SNÍMKY LETECKÉ SNÍMKOVÁNÍ na našem území se provádělo od pol. 30. let 20. století pravidelně v přibližně 5-7letých intervalech většinou pořizovány černobílé panchromatické snímky (vnímající spektrum záření v přibližně stejném rozsahu jako lidské oko) pro účely topografického mapování a obnovy map snímkováním pověřen Vojenský topografický ústav v Dobrušce, který také spravuje archív leteckých snímků přibližně od 80. let pomístně pořizovány i jiné druhy snímků barevné panchromatické snímky (pro snímání povrchu z menších výšek), multispektrální snímky (zachycují území na několika snímcích zároveň, z nichž každý registruje jinou vlnovou délku), infračervené snímky (pro účely zjišťování stavu vegetace, kdy živá vegetace se jeví červeně, odumřelá a usychající je zbarvena modře nebo hnědě), aj. pro období posledních 60 let jsou nejvhodnějším podkladem pro detailní studium vývoje krajinné struktury na rozdíl od map objektivním a neomylným dokladem o stavu krajiny DRUŽICOVÉ SNÍMKY (snímky z družic, kosmických lodí a jiných vesmírných plavidel) nejnověji jsou změny krajiny monitorovány družicovými snímky (posledních let) Česká republika je snímkována z automatických družic LANDSAT (am.), SPOT (fr.), RADARSAT a dalších s rozlišením až 1m multispektrální snímky z družice LANDSAT (z r.1994) byly použity pro zpracování map krajinného pokryvu (land cover) v měřítku 1: v rámci evropského programu CORINE Základní mapy ČR, digitální model území, mapy krajinného pokryvu (CORINE Land Cover), ortofoto snímky současného stavu krajiny a mnoho dalších tématických map naleznete na mapovém serveru MŽP Použitá literatura: Lipský Z.(2000): Sledování změn v kulturní krajině, Lesnická práce, Kostelec n.č.l. Sklenička P. (2003): Základy krajinného plánování, Naděžda Skleničková, Praha Čapek R. a kol.(1992): Geografická kartografie, SPN, Praha Müllerova mapa Čech z roku 1720, Cimélie Mapové sbírky Historického ústavu AV ČR na CD- ROM Brůna V. a kol.(2002): Identifikace historické sítě prvků ekologické stability krajiny na mapách vojenských mapování, Laboratoř Geoinformatiky ÚJEP, Ústí n.l.

22 MAPOVÁNÍ PŘÍRODY A KRAJINY A. ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE B. VÝZNAM MAPOVÁNÍ SOUČASNÉHO STAVU KRAJINY C. MAPOVÁNÍ SOUČASNÉHO STAVU KRAJINY D. DRUHY MAPOVÁNÍ E. MAPOVÁNÍ FYZIOTYPÚ F. STRUKTURA KRAJINY A. ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Biotop Je soubor všech živých a neživých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Jedná se o abstraktní syntetický pojem. Na rozdíl od syntaxonomie není v jejich klasifikaci jednotný systém. V Německu existuje řada katalogů typů biotopů, též v Rakousku a na Slovensku. V rámci EU známe program CORINE BIOTOPES. U nás některé typy chráněny jako VKP, viz níže. Ekosystém Suchozemský, sladko- a slanovodní atd. Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek ŽP, jež jsou navzájem propojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací, a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Ekotop (stanoviště) je plocha s obdobnými trvalými ekologickými podmínkami; vymezuje plochu téhož geobiocénu. Geobiocenóza je jednoznačně prostorově vymezený suchozemský ekosystém. Pro účely metodiky projektanta ÚSES jen ekosystémy 4. a 5. stupně ekologické stability (viz. str 117, příl metodiky). Geobiocén je soubor geobiocenózy přírodní a všech od ní vývojově pocházejících a do různého stupně změněných geobiocenóz včetně vývojových stadií, jaká se mohou vystřídat v segmentu určitých trvalých ekologických podmínek (na shodném ekotopu). Geobiocenoid je člověkem silně změněný suchozemský ekosystém (geobiocenóza) bez autoregulačních schopností; změny se týkají nejen biocenózy, ale reverzibilně postihují i některé vlastnosti ekotopu (2. a 3. stupeň stability dle metodiky, příl. 7.3.).

23 Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky významný segment krajiny, který utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. VKP jsou ze zákona: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Mohou jimi být i jiné části krajiny, zaregistruje-li je orgán ochrany přírody (č. 114/1992 Sb.) Další souvislosti: - Natura Evropská ekologická síť - EECONET - Evropská charta o krajině - Evropská úmluva o krajině - CORINE BIOTOPES a další B. VÝZNAM MAPOVÁNÍ SOUČASNÉHO STAVU KRAJINY a) identifikace ekologicky významných segmentů krajiny (EVSK) pro účely vytvoření kostry ekologické stability (KES), resp. vymezení územních systémů ekologické stability (ÚSES) b) pro účely sledování změn v krajině další důvody mapování přírody a krajiny c) Vědecko-výzkumný (přírodovědný) d) Ochranářské praxe e) Všeobecně vzdělávací f) Dokumentační, kulturně-vlastivědně-historický význam C. MAPOVÁNÍ SOUČASNÉHO STAVU KRAJINY v rámci procesu biogeografické diferenciace krajiny (dle metodického postupu Rukověti projektanta ÚSES) 1. Diferenciace potenciálního přírodního stavu geobiocenóz v krajině 2. Diferenciace současného stavu geobiocenóz - mapování přírody a krajiny 3. Kategorizace geobiocenóz podle intenzity antropického ovlivnění 4. Vymezování kostry ekologické stability D. DRUHY MAPOVÁNÍ 1. Podle významu a přesnosti Současný stav geobiocenóz v krajině posuzujeme prostřednictvím hodnocení současného stavu jejich vegetace.

24 a) Mapování krajiny prostřednictvím využití statistických dat k využití půdního fondu v katastrech obcí (pouze rámcové, hrubé, nicméně rychlé a jednoduché, dobré pro rychlou orientaci o území, k záznamu se používá základní mapa ČR 1: ) b) Pomocí rostlinných formací (soubor rostlinných populací určité fyziognomie bez zřetele na floristiku - tundra, tajga, step atd.), nebo společenstev - fytocenóz (část geobiocenózy, populace více druhů. Dle charakteristických kombinací druhů, asociace). 2. Podle měřítka a) Velkoplošné (malá měřítka) = mapování krajiny (základní mapování) Musí předcházet mapování biotopů, které se již zaměřuje na vybrané, zvlášť hodnotné prvky krajiny a popisuje je na vyšší odborné úrovni. Jedná se o celoplošné zachycení ekologické diversity krajiny. Cílem je získání přehledu o stavu a rozložení různých společenstev v krajině (EVSK). Zde se používá členění vegetace na fyziotypy. b) Mapování biotopů (fytocenóz) Představuje další vylišení těchto fytocenóz navržených EVSK (VKP) na možné úrovně (asociace, podsvaz, svaz, řád, třída) E. MAPOVÁNÍ FYZIOTYPÚ Definice fyziotypu Vychází z řeckého fysis, physis, tj. příroda. Je to tedy jakýkoliv typ přírody, ekosystémů, který je vyjadřován typem vegetace. Systém 20 fyziotypů, při rozlišení zohledněna vazba na stejné, resp. podobné ekologické podmínky, ovšem rozlišení je založeno na nápadných strukturálních a ekologických rozdílech. Využití Mapování je celoplošné a bez dalšího popisu získáme přehled o základní struktuře ekologické diversity krajiny, o poměru přirozených až přírodě blízkých a přírodě vzdálených až cizích ekosystémů (možnost barevného odlišení). F. STRUKTURA KRAJINY Sleduje se stav jednotlivých strukturních prvků krajiny v daném období matrice, plošky enklávy, koridory, bodové elementy.

25 METODIKA MAPOVÁNÍ PŘÍRODY A KRAJINY Pro účely mapování krajiny byla kolektivem specialistů sestavena metodika mapování přírody a krajiny (Vondrušková a kol., 1994). Jejím hlavním cílem bylo sestavit přehledný a jednoduše použitelný postup umožňující základní mapování krajiny. Hlavní myšlenkou při hodnocení krajiny v rámci této metodiky je užití tzv. charakteristik rozdílu ve využívání a zároveň antropogenního zatížení jejich jednotlivých částí. Princip mapování je založen na diferenciaci krajinného prostoru dle mapovacího klíče (op.c., str. 12, příloha č. 1) do tzv. účelových typů segmentů, které se liší způsobem svého využívání, v dnešní terminologii krajinné ekologie bychom řekli svým land use a následně i typem land cover. Mapovací klíč umožňuje poměrně snadno zařadit jednotlivé prvky krajiny do účelových typů segmentů, přiřadit jim daný kód, stupeň ekologické stability (SES), včetně uvedení jejich charakteru, specifikace a fyziotypu (op.c., str. 34, příloha č. 6). Návrh metodiky vyhovuje požadavkům na postup vymezovaní kostry ekologické stability (KES), významných krajinných prvků (VKP) a dalších typů zvláště chráněných typů území v rámci ochrany přírody a krajiny, dále hodnocení stavu zemědělského půdního fondu (ZPF) a pro doplnění znalostí o současném stavu lesa v rámci platných právních norem ČR. Metodický postup obecně zahrnuje tyto kroky: 1. výběr území, kde budou práce zahájeny 2. získání veškerých dostupných podkladů o území 3. terénní průzkum a vlastní mapování 4. kancelářské zpracování Mapování jsou má do jisté míry subjektivní charakter, neboť zejména diferenciace krajiny a její rozčlenění do jednotlivých segmentů je vzhledem k vysoké míře krajinné diverzity v mnohých případech obtížná a její výsledky jsou ovlivněny zkušeností a subjektivním pohledem daného mapovatele. I s vědomím těchto omezení lze pro dané účely lze danou metodiku hodnotit jako v současné době kvalitní, metodicky propracovaný a prakticky použitelný dokument, podle kterého lze při mapování krajiny uplatnit jistou míru objektivity. Literatura: Vondrušková H. a kol. (1994): Metodika mapování krajiny, ČÚOP, MŽP, Brno.

26 Účelový typ segmentu Kód ZSES 0-5 Charakter společenstva, typ kultury orná půda 1 orná půda 11 1 orná půda základní Specifikace jednoleté resp. víceleté kultury na orné SE půdě 12 1 orná půda drobná políčka, soukromá držba SE 13 1 orná půda erozně narušená s patrným poškozením půd. profilu SE Fyziotyp chmelnice, 2 vinice, zahrady, zahrádkářské kolonie chmelnice 21 1 chmelnice SE všeho druhu vinice 22 2 maloplošné ojediněle s ornou půdou SE, RU 23 1 velkoplošné s vinice na orné půdě SE zelenina a školky ovoc. stromů zahrady a zahrádkářské kolonie černým úhorem 24 1 maloplošné intenzivní kultury SE 25 1 velkoplošné intenzivní kultury SE 26 3 maloplošné izolované, v drobné držbě s doprovodnou střední resp. vysokou vegetací, zatravněné se 27 2 maloplošné intenzivní drobná držba s menším zastoupením orné, izolovaně doprovodná přirozená vegetace 28 1 maloplošné i velkoplošné s převahou orné MT, XT, AT (RU), KU, SE (MT, XT, RU), KR SE sady maloplošné vysokokmenné v drobné držbě nebo na úzkých terasách, extenzivní s doprovodnou vegetací, bylinné patro s přirozeně rostoucími druhy s chráněnými či významnými rostlinami, nehnojené 32 3 maloplošné extenzivní, ostatní s významným podílem přirozeně rostoucích druhů bylin. patra, 33 2 velkoplošné (výjimečně i maloplošné) 34 1 velkoplošné (výjimečně i maloplošné) mírně degradované (přestárlé) zatravněné intenzivní, omezená druhová diverzita bylinného patra na orné půdě, intenzivní MT, XT, AT/KU MT, XT, AT/KU KU/MT, XT, AT (RU) SE

27 louky a pastviny přírodní subalpinská vysokohorská luční společenstva přirozené a extenzivně využívané, často neoratelné, s přírodě blízké významným podílem přirozeně rostoucích druhů, resp. s chráněnými či ohroženými druhy, bez úpravy vodního režimu a intenzivního hnojení, kosené i nepravidelně SH, SK, AT MT, XT, AT přírodě blízké extenzivní, druhově chudé louky MT, XT, AT 43 3 polokulturní většinou intenzivní s kosením, přísevem a doplňkovým hnojením, existence přirozeně rostoucích druhů Mt, XT, AT (RU) 44 2 kulturní intenzivně využívané a hnojené, druhově chudé, bez obnovy nebo dočasné s obnovou RU (MT, XT, AT) lesy přírodní a přirozené lesní pláště a lemy porosty s přirozenou druhovou skladbou odpovídající stanovištním podmínkám (i se změněnou strukturou) 52 5 přírodě blízké vyspělé porosty uměle založené s významným podílem dřevin přirozené druhové skladby (nad 60%), a to i etážové porosty s odpovídající druhovou skladbou přirozeného podrostu 53 4 polokulturní nevyvinutá společenstva a smíšené porosty s pestrou druhovou skladbou a příměsí dřevin přirozené dřevinné skladby (30-60%) 54 3 kulturní monokultury a směsi stanovištně nevhodných dřevin (SM v nižších polohách, bory na nevhodných stanovištích, topolové výsadby, porosty s příměsí introdukovaných dřevin, plochy lesních holin a nezajištěné porosty) 55 2 degradované zničené imisemi, s ruderálními společenstvy, akátiny 56 2 lesní školky semenné plantáže KU 57 5 přirozené zapojené linie přirozených druhů dřevin neovlivněné antropogenní činností 58 4 přírodě blízké linie s převahou přirozených druhů dřevin, ojediněle ovlivněné, výskyt ruder. druhů pomístně 59 3 částečně degradované výrazně ovlivněné antropogenní činností, významný podíl ruderálních společenstev, narušené SD, DH, AD, BO, SU, BU, SM, LO, SK SD, DH, AD, BO, SU, BU, SM, LO SD, DH, AD, BO, SU, BU, SM, LO (KU) KU KU, (SD, DH, AD, BO, SU, BU, SM, LO) KR/MT, XT, AT (SD, DH, AD, BO, SU, BU, SM, LO) KR/MT, XT, AT (KU) (SD, DH, AD, BO, SU, BU, SM, LO) KU, KR/MT, XT, AT, RU

Návrh územních systémů ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková

Návrh územních systémů ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková Návrh územních systémů ekologické stability Sestavila: Eva Boucníková ÚSES je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií: Rozmanitost

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Ekologické sítě v krajině

Ekologické sítě v krajině Ekologické sítě v krajině Ekologicky významné segmenty krajiny. Kostra ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková Proč vytváříme ekologické sítě? 1938 1953 1984 Cíle vytváření ekologických sítí Uchování

Více

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY Grafickými výstupy této studie jsou uvedené čtyři mapové přílohy a dále následující popis použitých algoritmů při tvorbě těchto příloh. Vlastní mapové výstupy jsou označeny jako grafické

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Staré mapy jako cenný zdroj informací o stavu a vývoji krajiny

Staré mapy jako cenný zdroj informací o stavu a vývoji krajiny Staré mapy jako cenný zdroj informací o stavu a vývoji krajiny Mostecko na starých mapách Vladimír Brůna, Kateřina Křováková Místo úvodu Našimi vedoucími myšlenkami při tomto všeobecně užitečném opatření

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

ÚSES ekologická stabilita krajiny

ÚSES ekologická stabilita krajiny ÚSES ekologická stabilita krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla)

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla) KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla) 1. ANALYTICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika současného stavu přírodního prostředí, jeho příčiny a vývojové trendy 1.1.1 Stav zemědělských ekosystémů

Více

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

Krajinná ekologie v (domácí) praxi

Krajinná ekologie v (domácí) praxi Krajinná ekologie v (domácí) praxi ochrana krajiny v rámci ochrany přírody krajinný ráz a jeho hodnocení VKP, ÚSES, NATURA 2000 krajinotvorné programy KRAJINNÝ RÁZ Krajinný ráz je zejména přírodní, kulturní

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny Jitka Elznicová Katedra informatiky a geoinformatiky Fakulta životního prostředí Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Letecké

Více

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Poznámky z přednášek HUL Aktualizace zadávání a schvalování LHP LHP jako nástroj vlastníka. Historický vývoj LHP a jeho využití do současnosti. Význam LHP pro vlastníky lesů. Legislativní rámec LHP, zákony

Více

Pojmy. Přednáška č. 4. (mapování a katastr nemovitostí) výklad pojmů. PUG 14/15 předn Karel Benda 1.

Pojmy. Přednáška č. 4. (mapování a katastr nemovitostí) výklad pojmů. PUG 14/15 předn Karel Benda 1. Pozemkové úpravy Přednáška č. 4 Pojmy (mapování a katastr nemovitostí) 11.3.2015 Karel Benda výklad pojmů oborový slovník http://www.vugtk.cz/slovnik/ Karel Benda 1 operát PK souhrn měřického a písemného

Více

TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Katedra ekologie krajiny

TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Katedra ekologie krajiny TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Katedra ekologie krajiny Název práce Potenciální význam (zvoleného) venkovského mikroregionu svazku měst a obcí na ochraně přírody a krajiny Mgr. Karel Houdek houdek@knc.czu.cz

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze

Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze Mgr. Eliška Bradová Mgr. Jiří Čtyroký Mgr. Michal Pochmann Útvar rozvoje hl. m. Prahy URM Útvar rozvoje hl. m. Prahy (URM)

Více

Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny. 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková

Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny. 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková Inteligentní a kulturní lidi, včetně úředníků, nemusí do ochrany přírody a krajiny nutit právní předpis.

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY Zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. jsou v daném měřítku zpracování zastoupeny ve formě: maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných

Více

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ

Více

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Stavební úřad Oddělení územního plánování a státní památkové péče OBEC PRASKLICE: určený zastupitel Bc. Jaroslav Kupka, starosta obce PROJEKTANT: S-projekt plus, a.s.

Více

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dle příl. č.3 k vyhlášce 13/1994 Sb. o ochraně půdního fondu)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dle příl. č.3 k vyhlášce 13/1994 Sb. o ochraně půdního fondu) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dle příl. č.3 k vyhlášce 13/1994 Sb. o ochraně půdního fondu) (Zemědělská příloha) OBSAH: 1. Údaje o pozemcích dotčené

Více

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ Ing. Simona ZEZULOVÁ Odbor péče o krajinu, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 100 00 Simona.Zezulova@mzp.cz

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich

Více

Hodnocení historického vývoje krajiny pomocí leteckých snímků

Hodnocení historického vývoje krajiny pomocí leteckých snímků Hodnocení historického vývoje krajiny pomocí leteckých snímků Jitka Elznicová Katedra informatiky a geoinformatiky Fakulta životního prostředí Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Letecké snímkování

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY Workshop Větrné elektrárny a životní prostředí 10.3.2009 Jindřichův Hradec doc.ing.arch Ivan Vorel, CSc katedra urbanismu a územního plánování

Více

Pozemkové úpravy. Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj. Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka

Pozemkové úpravy. Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj. Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka Pozemkové úpravy Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka Zemědělsky využívána více než polovina celkové výměry ČR (53,8 %). Zemědělství - jeden

Více

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ)

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ) GIS a pozemkové úpravy Data pro využití území (DPZ) Josef Krása Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, Fakulta stavební ČVUT v Praze 1 Geodata Hlavní poskytovatelé map Státní a resortní (byť

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1 ČESKÝ TĚŠÍN ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1 Urbanistické, architektonické, kulturní a krajinářské hodnoty území pro správní obvod obce s rozšířenou působností města Český Těšín Zhotovitel: Mgr.

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU Společné metodické doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí

Více

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Případová

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 Operačního programu Životní prostředí 24 22 Aktivita.3. Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení

Více

Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí

Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí č. 13/2006 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR platným od 1. listopadu 2008 Dodatek č. 1 k Přílohám

Více

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY Příloha 1 PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY 1. Krajina kolem města Jevíčko a v něm samotném je příkladem narušené (degradované krajiny, krajiny obdělávané, krajiny příměstské a městské krajiny.

Více

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek NAŘÍZENÍ o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada hlavního města Prahy se usnesla dne XX. XX. XXXX vydat podle 44

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

OBSAH DOKUMENTACE. Městský úřad Nový Jičín. Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče. Oddělení úřad územního plánování

OBSAH DOKUMENTACE. Městský úřad Nový Jičín. Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče. Oddělení úřad územního plánování 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Nový Jičín Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče Oddělení úřad územního plánování Určený zastupitel: Ing. Marie Ježková ZPRACOVATEL: Svatopluka Čecha 513,

Více

Detekce a monitoring invazních druhů pomocí dálkového průzkumu

Detekce a monitoring invazních druhů pomocí dálkového průzkumu Detekce a monitoring invazních druhů pomocí dálkového průzkumu Jana Müllerová 1 Josef Brůna 1, Jan Pergl 1, Petr Pyšek 1 Petr Dvořák 2 Luboš Kučera 3, Tomáš Bartaloš 3 1 Botanický ústav AV ČR, Průhonice

Více

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO Ing. Monika HAMANOVÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická universita,

Více

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové

Více

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP Správa dokumentů OP Přednáška KGG/UOZP Ze zákona č. 114 Sb. Ústřední sbírku listin ochrany přírody (USOP) vede z pověření Agentura ochrany přírody a krajiny ČR www.nature.cz, www.drusop.cz Podrobnosti

Více

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ doc.ing.arch. Ivan Vorel, CSc, Ing.arch. Simona Švecová Katedra urbanismu

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumov @schkocr.cz http://broumovsko.schkocr.cz

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy I. Identifikace žadatele Vlastník pozemku: Petr Šust Datum narození: 2.8.1963 Adresa: Na Horánku 275, 384 11 Netolice Kontakt: 605 356 147 II. Identifikace zpracovatele

Více

KRATONOHY II.A. Atelier "AURUM" s.r.o., Pardubice ETAPA

KRATONOHY II.A. Atelier AURUM s.r.o., Pardubice ETAPA ÚZEMNÍ PLÁN PŘÍLOHA ÚZEMNÍ PLÁN OBCE KRATONOHY ZMĚNA č.1 ÚPO KRATOHONY II.A TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU ETAPA UPRAVENÝ NÁVRH ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU PO VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ Atelier "AURUM"

Více

16.3.2015. Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz

16.3.2015. Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz Přednáška byla zpracována s využitím dat a informací uveřejněných na http://geoportal.cuzk.cz/ k 16.3. 2015. Státní mapová díla jsou stanovena nařízením vlády

Více

DATABÁZE NOVĚ ZALOŽENÝCH PRVKŮ ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY

DATABÁZE NOVĚ ZALOŽENÝCH PRVKŮ ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY DATABÁZE NOVĚ ZALOŽENÝCH PRVKŮ ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně,

Více

OPRL - I. Účel, legislativa

OPRL - I. Účel, legislativa OPRL - I. Účel, legislativa Účel Nástroj státní lesnické politiky Vycházejí z principu trvale udržitelného obhospodařování lesů Nabídka všech soustředěných hospodářsky a ekosystémově využitelných informací

Více

Lomnice. na životní prostředí

Lomnice. na životní prostředí » RNDr. JAN KŘIVANEC «EKOSLUŽBY Jižní 3 360 01 Karlovy Vary tel. 353 563 963 mobil 603 293 697 e-mail j.krivanec@centrum.cz Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Lomnice na životní prostředí Karlovy

Více

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby

Více

Komplexní pozemková úprava v k.ú. NIVNICE

Komplexní pozemková úprava v k.ú. NIVNICE Komplexní pozemková úprava v k.ú. NIVNICE Objednatel: Státní pozemkový úřad Krajský pozemkový úřad pro Zlínský kraj Pobočka Uherské Hradiště Protzkarova 1180, 686 01 Uherské Hradiště Pověřený referent

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Porovnání navržených a současných zón odstupňované ochrany přírody v CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem

Porovnání navržených a současných zón odstupňované ochrany přírody v CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Porovnání navržených a současných zón odstupňované ochrany přírody v CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Vratislava Janovská, Petra Šímová Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D NOVÉ ZDROJE GEOPROSTOROVÝCH DAT POKRÝVAJÍCÍCH ÚZEMÍ STÁTU

Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D NOVÉ ZDROJE GEOPROSTOROVÝCH DAT POKRÝVAJÍCÍCH ÚZEMÍ STÁTU Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D NOVÉ ZDROJE GEOPROSTOROVÝCH DAT POKRÝVAJÍCÍCH ÚZEMÍ STÁTU Ing. Karel Brázdil, CSc. karel.brazdil@cuzk.cz 1 O B S A H P R E Z E N T A C E 1. Projekt nového mapování výškopisu

Více

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č.

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních

Více

Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz

Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz Metodická východiska Hodnocení druhové skladby lesních porostů významně souvisí vedle jejich

Více

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod projekt NAZV QH82096 DOBA ŘEŠENÍ 2008 2012 RNDr. Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. 5.6. 2014 Brno Projektový tým Výzkumný ústav meliorací

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODICE

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODICE Příloha usnesení Zastupitelstva obce Vodice ze dne... č.... o schválení zadání Změny č. 1 Územního plánu Vodice NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODICE Pořizovatel : Městský úřad Tábor, odbor rozvoje

Více

ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY

ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Jaroslava Janků, Jaroslava Baráková Katedra pedologie a ochrany půdy, ČZU Praha, 2015 UDRŽITELNÝ ROZVOJ KRAJINY S VYUŽITÍM NÁSTROJŮ POZEMKOVÝCH

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE název předmětu TOPOGRAFICKÁ A TEMATICKÁ KARTOGRAFIE číslo úlohy název úlohy 2 Tvorba tematických

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu

Více

Seznam mapových značek mapy SM5

Seznam mapových značek mapy SM5 Seznam mapových značek mapy SM5 MAPOVÉ ZNAČKY KATASTRÁLNÍ SLOŢKY Číslo Mapová značka Předmět 1 BODY BODOVÝCH POLÍ Specifikace barvy Poznámka 1.1 Bod polohového bodového pole (včetně přidruţeného bodu),

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA Úvod Celkové vyhodnocení předpokládaných důsledků změny č.4 ÚPnSÚ Nové Hutě na zemědělský půdní fond je zpracováno

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Dotační tituly v oblasti péče o dřeviny

Dotační tituly v oblasti péče o dřeviny Dotační tituly v oblasti péče o dřeviny http://www.dotace.nature.cz/ Péče o dřeviny Opatření je zaměřeno především na péči o památné a jinak významné stromy. Udržení jejich životaschopnosti je významné

Více

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TĚŠETICE Akce T Ě Š E T I C E ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Pořizovatel: Objednavatel : Městský úřad Znojmo odbor výstavby, oddělení územního plánování Obec Těšetice Zpracovatel

Více

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Projektant: Ing.arch. Štěpánka Ťukalová, UA PROJEKCE, Boleslavova 30, 370 06 České Budějovice Pořizovatel: Městský úřad Blatná, odbor výstavby

Více

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 0 Vymezení zastavěného území 59 stavebního zákona Není-li vydán územní plán, může obec rozhodnout o pořízení vymezení zastavěného území svým obecním úřadem ( 6 odst. 2) nebo

Více

ZMĚNA Č. 1 regulačního plánu rekreační oblasti Š A K V I C E. okr. Břeclav I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST

ZMĚNA Č. 1 regulačního plánu rekreační oblasti Š A K V I C E. okr. Břeclav I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST ZMĚNA Č. 1 regulačního plánu rekreační oblasti Š A K V I C E okr. Břeclav I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST Pořizovatel: Objednatel: Městský úřad Hustopeče, odbor regionálního rozvoje Obec Šakvice, 691

Více

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D.

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Váš dopis zn. SZn. Vyřizuje/ linka Datum S-MHMP-1359667/2012/1/OZP/VI Ing. Hippmannová / 5860 05. 12.2012

Váš dopis zn. SZn. Vyřizuje/ linka Datum S-MHMP-1359667/2012/1/OZP/VI Ing. Hippmannová / 5860 05. 12.2012 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Bok Miroslav Ing. arch. Kamýcká 941 165 00 Praha 6 Váš dopis zn. SZn. Vyřizuje/ linka Datum S-MHMP-1359667/2012/1/OZP/VI Ing.

Více

Geografické informační systémy #10

Geografické informační systémy #10 Geografické informační systémy #10 Aplikovaná kartografie Tematické mapy (použity materiály V. Voženílka: Aplikovaná kartografie I.) http://www.geogr.muni.cz/ucebnice/kartografie/obsah.php Mapa MAPA je

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání

územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání část: vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území 2014 Územní plán Labská Stráň Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více