Jednatel ve společnosti s ručením omezeným

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd Jednatel ve společnosti s ručením omezeným Bakalářská práce Vedoucí: JUDr. Dana Zapletalová Autorka: Ludmila Kalvodová

2

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma: Jednatel ve společnosti s ručením omezeným vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce. Podkladová data a použitou literaturu uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne Ludmila Kalvodová

4 Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce JUDr. Daně Zapletalové za odborné vedení, cenné připomínky, rady a konzultace, které mi při jejím zpracování poskytla. Dále bych chtěla poděkovat jednateli a řediteli společnosti OS MORAVAINVEST, který si nepřeje být jmenován, za ochotu, poskytnutí údajů a čas mi věnovaný při realizaci bakalářské práce.

5 Abstrakt Tato práce se zaměřuje na postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným. Pozornost je věnována vzniku funkce jednatele, jeho působnosti, odpovědnosti a zániku funkce. Jsou zde popsána práva a povinnosti tohoto statutárního orgánu. Práce obsahuje také několik doporučení a rad v určitých situacích jednatele. Měla by sloužit jak stávajícím, tak budoucím jednatelům. Je vhodnou pomůckou pro osoby zvažující výkon funkce jednatele. Abstract This bachelor work focuses on an executive head position in Limited Liability Company. Attention is given to inception of executive head function, his sphere of action, responsibility and to the end of his function. There are described basic rights and duties of this statutory body. The paper includes several recommendation and advice in certain situation of executive head. It should be useful both for current and designate executive heads. It is considered to be a convenient aid for persons who are contemplating executive head function.

6 Obsah: 1. Úvod a cíl práce Metodika Jednatel Způsobilost pro výkon funkce Vznik funkce jednatele Vznik funkce prvního jednatele Vznik funkce jmenováním valnou hromadou Vznik funkce jmenováním soudem Působnost jednatele Obchodní vedeni Jednání jménem společnosti Práva jednatele Právo na odměnu Právo na uhrazení nákladů vynaložených v souvislosti s výkonem funkce Právo na odstupné Právo na informace Povinnosti jednatele Povinnost jednat v souladu se zájmy společnosti a řídit se pokyny valné hromady Povinnost vykonávat působnost s péčí řádného hospodáře Povinnost mlčenlivosti Zákaz konkurence Zákaz vnitřního obchodování (konflikt zájmů) Zákaz nekalé soutěže Odpovědnost jednatele Odpovědnost vůči společnosti Zánik funkce jednatele Odvolání z funkce Odstoupení z funkce Smrt Uplynutí funkčního období Ztráta způsobilosti pro výkon funkce... 36

7 10.6. Zánik společnosti Jednatel a další orgány společnosti Valná hromada a její vztah k jednateli Svolání valné hromady Oznámení o konání valné hromady Svolání náhradní valné hromady Odvolání a odložení valné hromady Účast statutárního orgánu na valné hromadě Zápis z valné hromady Dozorčí rada a její vztah k jednateli Jednatel a společníci Charakteristika vybrané společnosti s ručením omezeným Jednatel vedoucím pracovníkem Vedoucí pracovník jako manažer Některá práva, povinnosti a doporučení jednatelům Povinnosti před vznikem funkce jednatele Pracovní smlouva na funkci jednatele Jednatel zároveň jako zaměstnanec Odbornost a vzdělání jednatele Odměna za výkon funkce jednatele Jednatel při prodeji majetku společnosti Počet jednatelů ve společenské smlouvě Podpisování smluv Svolávání valné hromady Pozvánka na valnou hromadu Manžel/ka zaměstnáván/a jednatelem Podmínky účasti na důchodovém a nemocenském pojištění Jednatel uchazečem o zaměstnání Závěr a shrnutí Literatura Použité zkratky Přílohy

8 1. Úvod a cíl práce Obchodní společnosti jsou právnické osoby zakládané za účelem podnikání. Tyto právnické osoby dělíme na: - osobní společnosti, - kapitálové společnosti. Osobní společnosti se vyznačují osobní účastí společníků, neomezeným ručením společníků a nepovinným vytvářením základního kapitálu, neboť zde nejsou povinné ani počáteční vklady. Tyto společnosti jsou vhodné pro menší a střední formy podnikání, kde se nepočítá s potřebou velkých zdrojů kapitálu. Mezi tyto společnosti patří veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, která je však považována za společnost kombinovanou, neboť jeví i znaky kapitálové společnosti. Kapitálové společnosti fungují na principu omezeného ručení společníků, kteří jsou povinni k vkladům do základního kapitálu při založení společnosti. U společníků se nepředpokládá osobní účast. Společníci s. r. o. ručí jen za dosud nesplacené části vkladu. U akciové společnosti dokonce za závazky není ručeno vůbec. Tato práce se zabývá vztahy uvnitř společnosti s ručením omezeným, proto bych zde uvedla základní principy kapitálových společností: - dle ObchZ je stanovena minimální výše kapitálu, kterou musí společníci svými základními vklady splatit, - podíl společníka na zisku je určen výší vkladu, - není nutná osobní účast společníků, hlavní je shromáždění kapitálu, - společnosti vytváří povinnou soustavu orgánů, základní kapitál a rezervní fond, - společník nemůže během trvání společnosti požadovat vrácení svého vkladu, ale může při splnění určitých podmínek převést svůj podíl na jinou osobu, - ručení společníků za závazky společnosti je omezené, - pokud společník zemře, společnost nezaniká. 8

9 Poprvé byla společnost s ručením omezeným upravena německým zákonem roku K. Eliáš uvádí /1/ : K její konstrukci vedla snaha vymyslet takovou formu podnikatelského subjektu, která společníky zbaví břemene neomezeného ručení za závazky vzniklé z podnikání společnosti podobně, jako je tomu u společnosti akciové, ale s menšími nároky na právní a organizační strukturu společnosti i na podmínky jejího zakládání. Právní úprava s. r. o. byla poprvé s účinností pro české a moravské území přijata rakouským zákonem z roku 1906, jehož vzorem byl zmíněný německý zákon. V současnosti (od ) se právní povaha s. r. o. řídí obchodním zákoníkem. Dnešní úprava společnosti s ručením omezeným stanovuje, že základní jmění (alespoň Kč) této společnosti tvoří předem stanovené vklady společníků. Založení může být provedeno jedním nebo více zakladateli, kterými mohou být osoby fyzické i právnické, tuzemské i zahraniční. Mohou jimi být podnikatelé i nepodnikatelé. Zákonnou podmínku je zde vklad v minimální hodnotě Kč na společníka a počet zakladatelů a společníků je dle 105 odst. 3 ObchZ omezen na nejvýše padesát. Podle 105 odst. 2 ObchZ společnost s ručením omezeným nemůže být založena jinou s. r. o., jestliže tato společnost má jediného zakladatele nebo společníka a že zakladatelem nemůže být osoba, která je zakladatelem nebo společníkem již v jiných třech s. r. o. J. Pokorná uvádí /2/ : Je velmi oblíbená pro ty podnikatelské aktivity, kdy se již osobní neomezené ručení společníků stává nepraktickým, ale ještě není nutná přísná formalizace platná v akciových společnostech. Jelikož společnost s ručením omezeným je nejčastější právní forma podnikání v České republice a jejich počet se stále zvyšuje, vzrůstá i počet statutárních orgánů těchto společností na území tohoto státu. Na jednatele samotné nejsou kladeny žádné požadavky odbornosti a vzdělanosti (to však společenská smlouva může také vyžadovat) a mnohdy je pro ně obtížně orientovat se ve svých právech a povinnostech. Právě v této práci se chci zaměřit na problematiku funkce jednatele ve společnosti s ručením omezeným. /1/ Eliáš, K. Společnost s ručením omezeným, 1. vydání, Praha: PROSPEKTUM, 1997, str. 16. /2/ Pokorná, J. Subjekty obchodního práva vybrané problémy, 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 1997, str

10 Cílem této práce by mělo být poskytnutí informací budoucím jednatelům nebo osobám, které přijetí funkce jednatele zvažují. Práce by měla sloužit jako souhrn práv a povinností jednatele, ale také jako praktický rádce začínajících jednatelů. 2. Metodika Práce pojednává a o jednateli ve společnosti s ručením omezeným. Pro teoretickou část práce jsem čerpala z odborných publikací. Většina publikací se zabývala právní úpravou společnosti s ručením omezeným, některé dokonce jednateli samotnými. Nejprve jsem nashromáždila potřebnou literaturu a zkoumala způsob podání částí týkajících se jednatele. Některé publikace funkci jednatele příliš nezmiňovaly, některé se na jednatele zaměřovaly více. I v dnešní době existují výklady, které se odlišují, neboť zákon toto neupravuje zcela jasně (například povaha statutárního orgánu). Důležité bylo při utváření úsudku poučit se z názorů jednotlivých autorů. Jako prameny právní úpravy mi v této práci sloužily: - zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (aktualizace k ), - zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (aktualizace k ), - zákon č. 455/1991 Sb.,o živnostenském podnikání (aktualizovaný k ), - zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání ( aktualizovaný k ), - zákon 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení (aktualizovaný k ), - zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (aktualizovaný k ), - zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (nabývá účinnosti ), - zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (aktualizovaný k ) a - zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (aktualizovaný k ). 10

11 Práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část. Jednotlivé kapitoly teoretické části jsem logicky rozdělila nejprve se zaměřením pouze na jednatele a poté na jednatele ve vztahu k dalším orgánům či společníkům. První část se týká jednatele jako specifického orgánu společnosti. Jsou zde vysvětleny způsoby vzniku funkce jednatele, jeho působnost, práva a povinnosti, odpovědnost a v neposlední řadě i zánik jednatelské funkce. Dále jsou zde vyloženy základní vztahy jednatele s ostatními orgány a společníky. Druhá část se opírá o mé vlastní zkoumání jednatelské funkce. Od vybraného jednatele jsem získala informace pro příkladný popis společnosti s ručením omezeným. Jelikož je jednatel zároveň ředitelem společnosti, stalo se toto vhodnou ukázkou obchodněprávního a pracovněprávního vztahu v případě jejich výkonu jednou osobou. Díky spolupráci s jednatelem z praxe jsem byla seznámena s mnoha situacemi, ve kterých se jednatel může ocitnout. Zmíněný jednatel konstatoval, že odborné literatury upravující vztah jednatele a společnosti je velice málo. Pokusila jsem se z praktických zkušeností jednatele i dalších možných situací, které by hypoteticky mohly nastat, utvořit několik rad a doporučení, co dělat v určitých podmínkách. Na závěr této části jsem vyhledala některé údaje týkající se počtu a vlastnictví společností s ručením omezeným na stránkách Českého statistického úřadu a připojila je do příloh. 3. Jednatel Společnost s ručením omezeným je právnická osoba, a tak nemůže fyzicky jednat sama. Proto Obchodní zákoník zavádí jednatele, kteří se jako statutární orgány společnosti s ručením omezeným vyznačují osobním jednáním za společnosti. Jejich funkcí je obchodní vedení a jednání jménem společnosti navenek. Jednatelé jsou dle 133 odst. 3 ObchZ většinou jmenováni valnou hromadou z řad společníků nebo jiných fyzických osob. Jednatel může být jeden, ale může jich být i více. Vysoký počet jednatelů se však nedoporučuje, neboť kromě finančních nákladů je zde nebezpečí vzniku osobních a kompetenčních konfliktů. Počet jednatelů musí být jednoznačně určen ve společenské smlouvě, kde se zaznamenává i každá změna v počtu 11

12 jednatelů. Dle 133 odst. 1 ObchZ v případě, že společnost má více jednatelů, je oprávněn každý z nich jednat jménem společnosti samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak. Problematika povahy jednatelů, totiž zda je každý z jednatelů samostatným statutárním orgánem nebo jsou jednatelé orgánem kolektivním, je I. Radou objasněna v tomto vyjádření /3/ : Pro řešení otázky, kterou se zde zabýváme (roz. jednatelé jako kolektivní orgán ), má značný význam dikce prvé věty 133 odst. 1 ObchZ. Ta určuje, že statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Neurčuje tedy, že statutární orgán společnosti je jednatel a že tehdy, je-li jednatelů více, je statutárním orgánem každý z jednatelů (srov. k tomu, jak je formulována prvá věta 85 ObchZ). Pokud by zákonodárce chtěl vyjádřit takové pravidlo, musel by je formulovat podobně jako u veřejné obchodní společnosti. 4. Způsobilost pro výkon funkce Jednatel musí splňovat zákonné podmínky, které svojí povahou zabraňují výkonu funkce osobám nezpůsobilým nebo kriminálně závadným. Jednatelem se může stát dle 135 odst. 2 a 194 odst. 7 ObchZ: a) fyzická osoba, b) věk minimálně 18 let, c) plně způsobilá k právním úkonům, d) bezúhonná ve smyslu živnostenského zákonu, e) u níž nenastala překážka provozování živnosti, f) pokud má být oprávněna k jednání jménem společnosti, musí mít pobyt na území ČR ( je zde i výjimka ), g) není zároveň členem dozorčí rady ve stejné společnosti (dle 139 odst. 2 ObchZ), h) není zároveň prokuristou stejné společnosti. Co se týče bezúhonnosti, musí jednatel splňovat podmínky jako každý držitel živnostenského oprávnění. Bezúhonným je dle 6 odst. 2 ŽZ ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný: /3/ Rada, I a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., 2. vydání, Praha: LINDE, 2004, str

13 a) úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, b) úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, a současně i ten, kdo za takové činy odsouzen byl, ale hledí se na něj, jako by nebyl odsouzen. Jak u žadatele o živnostenského oprávnění, tak i u jednatele je vyžadována bezúhonnost pouze relativní, což je bezúhonnost vzhledem k povaze a předmětu činnosti jednatele. U státního občana ČR se bezúhonnost prokazuje aktuálním výpisem z Rejstříku trestů starým maximálně tři měsíce. U občana jiného členského státu ES se bezúhonnost doloží výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem státu, jehož je jednatel občanem vydaným příslušným soudem nebo správním orgánem. Pokud ani jedno ze zmíněných stát nevydává, předloží se čestné prohlášení učiněné jednatelem před notářem nebo orgánem členského státu ES, jehož je občanem, nebo členského státu ES posledního pobytu. Pokud není jednatel občan ČR ani jiného členského státu ES, musí při zápisu předložit: a) výpis z evidence trestů nebo tomu odpovídající doklad státu, jehož je jednatel občanem, b) výpis z evidence trestů nebo tomu odpovídající doklady všech států, ve kterých se zdržoval nepřetržitě alespoň tři měsíce v posledních třech letech. Tyto doklady nesmí být starší jak tři měsíce. Pokud určitý stát nemá rejstřík obdobného druhu jako Rejstřík trestů, bezúhonnost se doloží čestným prohlášením zapisované osoby, přičemž rejstříkové soudy pravidelně požadují úřední ověření podpisu. Tyto podmínky musí splňovat každý jednatel jakékoli společnosti s ručením omezeným. Na jednatele však dle zákona nejsou kladeny žádné podmínky týkající se vzdělání a odborné praxi, i toto lze však přidat do společenské smlouvy. Pokud je u fyzické osoby překážka provozování živnosti, nemůže vykonávat funkci jednatele. Jednatelem nemůže být osoba (dle 8 ŽZ): 13

14 - po dobu tří let poté, co soud zrušil konkurs v důsledku splnění rozvrhového usnesení nebo že - majetek úpadce nepostačoval k úhradě nákladů konkursu, - po dobu tří let poté, co soud zamítl návrh na prohlášení konkursu, pro nedostatek majetku, - po dobu od prohlášení konkursu do dne právní moci jeho zrušení z jiných důvodů než uvedených v první odrážce, - pokud jí byl uložen zákaz provozování živnosti v oboru shodném nebo příbuzném s oborem, v němž provozuje živnost společnost, soudem v trestním řízení nebo orgánem veřejné správy v přestupkovém řízení. Jednatel musí mít pobyt na státním území ČR. Pokud jde o zahraniční fyzickou osobu, což je fyzická osoba s bydlištěm mimo státní území ČR, je podmínkou zápisu do obchodního rejstříku doklad o povolení k pobytu v ČR. Existují tři druhy pobytu cizinců na území ČR. Prvním je pobyt přechodný v délce do 90 dnů (tzv. krátkodobý pobyt), druhým je přechodný pobyt v délce nad 90 dnů (tzv. dlouhodobý pobyt) a pobyt trvalý. Rejstříkovým soudem mohou být zapsané i osoby s pobytem do 90 dnů. Občanu ČR nelze povolit nebo zakázat pobyt na území ČR. Státní občan ČR, který pobyt na území ČR nemá musí nejprve získat pobyt na území ČR, tzn. získat stálé bydliště, splnit svou ohlašovací povinnost a teprve pak se stává způsobilým k výkonu této funkce. Výjimkou jsou státní občané z členských států ES a států tvořících Evropský hospodářský prostor, kteří povolení k pobytu pro tyto účely mít nemusí. Funkce jednatele je neslučitelná s funkcí člena dozorčí rady. Bylo by zájmovým konfliktem, aby si jedna osoba kontrolovala svoji činnost. 5. Vznik funkce jednatele Jednatelem se může fyzická osoba stát několika případy. Mezi možnosti vzniku funkce patří: - vznik funkce prvního jednatele, - vznik funkce jmenováním valnou hromadou, - nahrazení chybějícího jednatele. 14

15 Funkční období jednatele je obecně neomezené, může však být omezeno společenskou smlouvou nebo valnou hromadou na dobu určitou Vznik funkce prvního jednatele Ustavení statutárního orgánu při vzniku společnosti vykazuje odlišnosti od ostatních možností vzniku funkce jednatele. První jednatelé jsou v souladu s 110 odst. 3 písm. e) ObchZ ustanoveni do funkce podpisem společenské smlouvy (zakladatelské listiny) společnosti, ale jejich funkce vzniká až současně se vznikem společnosti. Souhlas jednatele je předpokladem pro platnost a účinnost ustavení do funkce. I. Rada uvádí /4/ : S problematikou prvních členů statutárních orgánů je spojena i otázka vzniku statutárního orgánu, resp. vzniku funkce u jednotlivých členů. Přes počáteční pochybnosti postupně převládl názor, že není možné, aby existoval statutární orgán společnosti, která ještě nevznikla. Proces vzniku funkce u členů statutárních orgánů kapitálových obchodních společností tak lze v hrubých rysech přirovnat právě ke vzniku obchodních společností, kde v jedné fázi je třeba rozlišovat založení funkce, tedy ustanovení jednatelem ve společenské smlouvě (zakladatelské listině), a ve fázi druhé zápis společnosti do obchodního rejstříku vedeného příslušným soudem a tedy i vznik statutárního orgánu. Jednání prvních členů statutárního orgánu před zápisem do obchodního rejstříku nespočívá pouze v podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Ustanovení 64 ObchZ umožňuje, aby před vznikem společnosti jednali nejen zakladatelé, ale i jakákoli osoba, tj. i členové prvního statutárního orgánu. Jednající osoby jsou ze svého jednání zavázány samy a to společně a nerozdílně. Dle 64 odst. 2 ObchZ jsou zakladatelé povinni pořídit seznam jednání a předložit jej ke schválení společníkům nebo orgánu oprávněnému je schválit. Pokud schválí společníci nebo valná hromada společnosti tato jednání učiněná jménem společnosti do tří měsíců od jejího vzniku, platí, že společnost byla z těchto jednání vázána od počátku. Učiněná jednání nemusí být jednáními souvisejícími se vznikem společnosti. /4/ Rada, I a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., 2. vydání, Praha: LINDE, 2004, str

16 5.2. Vznik funkce jmenováním valnou hromadou Další jednatele společnosti s ručením omezeným jmenuje valná hromada. Jednateli mohou být jmenováni dle 133 odst. 3 ObchZ společníci nebo jiné fyzické osoby. Účinností rozhodnutí valné hromady o jmenování se fyzická osoba stává statutárním orgánem (jeho členem) a je oprávněna společnost zavazovat. Je však zapotřebí souhlasu nově jmenovaného člena statutárního orgánu. Souhlasem je i spolupráce při podání návrhu na zápis své osoby do obchodního rejstříku, přičemž spoluprací je myšleno čestné prohlášení, podpisový vzor a výpis z rejstříku trestů. Jmenováním se mezi společností a jednatelem zakládá vztah, který se podle ustanovení 66 odst. 2 ObchZ řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud smlouva o výkonu funkce nestanoví něco jiného. MANDÁTNÍ SMLOUVA Nebude-li mezi členem statutárního orgánu a společností uzavřena smlouva o výkonu funkce, řídí se jejich vztah v souladu s ustanovením 66 odst. 2 ObchZ přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě. Dle 566 ObchZ se mandátní smlouvou zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Jde o smlouvu příkazního typu. Dle M. Janků /5/ : Podstatu mandátní smlouvy lze charakterizovat jako smlouvu o vynaložení úsilí, nikoliv jako smlouvu o výsledku. Mezi podstatné náležitosti patří závazek mandatáře, že pro mandanta zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost a závazek mandanta zaplatit mandatáři za to úplatu. Mandatář musí postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí a je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování a mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta. Pokud je to naléhavě nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet souhlas mandanta, je mandatář oprávněn odchýlit se od pokynů mandanta. /5/ Janků, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2004, str

17 Mandatář nese odpovědnost za škody na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při zařizování od třetích osob. Výjimka nastává v případě, kdy mandatář nemohl škodu odvrátit ani při vynaložení odborné péče, pokud toto prokáže, je zproštěn odpovědnosti. Pokud není ve smlouvě stanovena výše úplaty, mandant zaplatí úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář vykonal při zařízení záležitosti. Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář účelně vynaložil při plnění svého závazku. Mandant i mandatář může dle obchodního zákoníku smlouvu kdykoliv vypovědět. SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE Pojmově tato smlouva vznikla novelou obchodního zákoníku roku Dle 261 odst. 3 písm. f) ObchZ se práva a povinnosti ze smlouvy uzavřené mezi společností a statutárním orgánem řídí ustanoveními třetí části obchodního zákoníku. Tento absolutní obchod podléhá úpravě obchodního zákoníku bez ohledu na postavení smluvních stran. Podmínkou je písemné uzavření smlouvy a schválení valnou hromadou ( 125 odst. 1 písm. m) ObchZ) nebo společníky podle 130 ObchZ. Protože není zákonem upravena problematika souhlasu, předpokládá se, že souhlas předchozí být nemusí a postačí až souhlas následný a smlouva je účinná až po jeho udělení. Smlouva o výkonu funkce nemůže být pracovní smlouvou, neboť by toto odporovalo 66 odst. 2 ObchZ. V této smlouvě si smluvní strany mohou určit vzájemná práva a povinnosti odchylně od úpravy mandátní smlouvy, nesmí však být odchylná od kogentních speciálních ustanovení obchodního zákoníku upravujících postavení členů statutárního orgánu vůči společnosti. Je tedy možno uložit v této smlouvě jednateli povinnosti ve větším rozsahu, než zákon vyžaduje a to obvykle za kompenzaci. Nelze omezit nebo vyloučit povinnosti jednatele pod limit daný zákonem. Pro případ neplnění povinností jednatele, může být ujednána smluvní pokuta, jejíž výše však nesmí být nepřiměřeně vysoká. 17

18 Tato smlouva obvykle obsahuje ujednání o odměně, zákazu konkurence, ukončení funkce, délce funkčního období atd Vznik funkce jmenováním soudem Pokud se například ve společnosti s jediným jednatelem uprázdní jeho místo, pak nebude statutární orgán schopen plnit svoji funkci. Tehdy soud jmenuje chybějícího jednatele na návrh osoby, která na tom osvědčí svůj právní zájem, a to na dobu, než bude jmenován jednatel či jednatelé noví. Jmenování soudem však nelze použít vždy, když místo člena, jemuž skončilo funkční období, nebude zvolen člen nový, ale pouze tehdy, pokud statutární orgán v důsledku této skutečnosti nebude moci plnit své úkoly. Statutární orgán není schopen vykonávat svou funkci, jestliže je společnost bez jednatele, nebo pokud v případě společného jednání více jednatelů nebude jejich počet dostatečný k tomu, aby mohli jednat jménem společnosti navenek. Jelikož je zákonem daná lhůta 3 měsíce pro rozhodnutí o jmenování chybějícího člena samotnou společností, můžeme konstatovat, že soud může o jmenování chybějícího člena rozhodnout až po uplynutí třech měsíců. Chybějící člen statutárního orgánu je jmenován na období, než bude zvolen nový člen statutárního orgánu a to valnou hromadou. Pokud nebude podán kvalifikovaný návrh na jmenování chybějícího člena statutárního orgánu, je soud oprávněn dle 194 odst. 2 ObchZ zrušit společnost a nařídit její likvidaci. Rada podotýká /6/ : V souvislosti s již zmiňovaným ustanovením 68 odst. 6 obchodního zákoníku, které upravuje situaci, kdy společnost nemá statutární orgán vůbec, je třeba argumentem a maiore ad minus dospět k závěru, že bude-li podán kvalifikovaný návrh ve lhůtě 1 roku od okamžiku, kdy skončila funkce příslušného člena statutárního orgánu, musí soud chybějící členy jmenovat. Zrušit společnost a nařídit její likvidaci tak soud podle našeho názoru může až po uplynutí lhůty jednoho roku od skončení funkčního období dotyčného člena statutárního orgánu. /6/ Rada, I a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., 2. vydání, Praha: LINDE, 2004, str

19 Členy statutárního orgánu mohou být jmenovány osoby dle ustanovení 194 odst. 2 ObchZ, které odkazuje na ustanovení 71 odst. 2 věty druhé, třetí, čtvrté a páté a odst. 7 ObchZ upravujícím jmenování likvidátora. Chybějícím členem statutárního orgánu může být i společník, jenž z této funkce nemůže odstoupit. Má však možnost požádat soud, aby jej z funkce odvolal, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby ji vykonával. Právnická osoba může být též jmenována soudem za statutární orgán, avšak musí si určit fyzickou osobu, která bude jejím jménem funkci vykonávat. Pokud nebude možno dle výše zmíněných ustanovení jmenovat chybějícího člena statutárního orgánu, má soud povinnost vybrat jej v souladu s ustanovením 71 odst. 7 ObchZ ze seznamu správců konkursní podstaty. Soud určuje odměnu nově jmenovaného chybějícího člena, pokud je jím však společník, odměna mu nenáleží. Účastníkem řízení je navrhovatel, společnost (osoba oprávněná jednat jménem společnosti nebo za společnost) a osoba, jež má být do funkce jednatele jmenována. 6. Působnost jednatele Podle Dvořáka /7/ : Působnost jednatelů lze vymezit vícero způsoby. Přímo, obecně a pozitivně lze signovat jejich působnost tak, že mohou činit právní úkony společnosti ve všech věcech ( 20 odst. 1 ObčZ). Nepřímo a negativně lze vymezit jejich působnost tak, že nemohou vykonávat primárně tu působnost, k niž je společnost coby právnická osoba vůbec nezpůsobilá, a sekundárně tak, že nemohou činit ty úkony, které přináležejí do působnosti jiného orgánu společnosti. Dle formulace ust. 125 odst. 1 písm. n) a 125 odst. 3 ObchZ je zde možnost kompetenčních konfliktů mezi jednateli a valnou hromadou. Navíc ust. 125 odst. 3 ObchZ je kogentní, a tak nelze jeho působnost vyloučit klauzulí ve společenské smlouvě. Avšak musí být dodržován základní smysl jednatelů jako statutárního orgánu. Omezování pravomocí jednatele valnou hromadou koriguje zákon sám. Dle 133 odst. 2 ObchZ může valná hromada svým vlastním usnesením omezit působnost /7/ Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným, 2. vydání, Praha: ASPI, 2005, str

20 jednatele, vůči třetím osobám je toto však vždy neúčinné a to bez ohledu na to, zda o něm ví, neboť pro ně je rozhodující stav zápisu v obchodním rejstříku. Pokud však jednatel nebyl ze zákona oprávněn k určitému právnímu úkonu, pak ani dobrá víra ve stav zápisu v obchodním rejstříku nemůže sanovat neplatnost tohoto úkonu. Je-li na majetek společnosti prohlášen konkurs, pak oprávnění nakládat s majetkem společnosti připadajícím do konkursní podstaty přechází na správce ( 14 odst. 1 písm a) KonZ). Působnost jednatele je omezena i v případě, kdy bylo společnosti povoleno vyrovnání. Jednatel tehdy nesmí činit právní úkony, které by zkracovaly zájmy věřitelů. Jednateli také může být soudem zakázáno, aby některé úkony činil, nebo je podmínit předchozím souhlasem vyrovnávacího správce, popř. i jinak zajistit majetek společnosti. ( 52 odst. 1 pism a) b) KonZ). Při vstupu společnosti do likvidace a jmenováním likvidátora, přechází působnost jednatele v rozsahu daném v 72 ObchZ na likvidátora. Jednatel sice takto ve své funkci nekončí, ale jeho působnost je v té chvíli prakticky nulová. Pokud se však uvolní místo likvidátora, vykonává jeho působnost sám jednatel do té doby, než bude jmenován likvidátor nový. Působnost jednatele omezuje i požadavek souhlasu valné hromady s některými právními úkony, např. dle 125 odst. 1 písm. j) ObchZ a 135 odst. 2, 196a ObchZ. Působnost statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným lze rozdělit na obchodní vedení a jednání jménem společnosti Obchodní vedeni Pojem obchodní vedení není obchodním zákoníkem definován. K. Eliáš k tomu uvádí /8/ : Obchodní vedení zahrnuje především rozhodování o provozních záležitostech společnosti vůbec, tj. po stránce organizační, technické, výrobní, ekonomické, obchodní, personalistické apod. V této činnosti je těžiště kompetencí statutárního orgánu, protože tato rozhodnutí reprezentují obsahový podklad pro právní úkony činěné společností vůči třetím osobám (navenek). /8/ Eliáš, K. Společnost s ručením omezeným, 1. vydání, Praha: PROSPEKTUM, 1997, str

21 Pokud má společnost jediného jednatele, rozhoduje o tom výlučně sám. Má-li společnost dva a více jednatelů pak je dle 134 ObchZ potřeba souhlas většiny jednatelů, přičemž společenská smlouva může stanovit jiné pravidlo. Jednatelé se musí pravidelně scházet k probrání otázek týkajících se obchodního vedení. V 66 odst. 4 ObchZ je stanoveno, že se jednatelé mohou usnášet pokud je přítomna jejich nadpoloviční většina. Aby bylo rozhodnutí přijato, je třeba souhlasu většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Každý jednatel má jeden hlas a nezáleží zda je či není společníkem. Společenská smlouva nebo stanovy mohou připustit písemné hlasování, nebo hlasování s pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání orgánu v případě, že s tím souhlasí všichni jednatelé. Pak je možno pokládat hlasující za přítomné. Je vhodné, aby jednatelé pořizovali ze schůze písemný zápis o průběhu schůze a o přijatých rozhodnutích. Někdy je v praxi problematické rozpoznat, zda určité jednání je obchodním vedením nebo zda se jde o jednatelskou působnost. Přednostně bychom měli chránit dobrou vůli třetích osob, aby tato situace nebyla těmto osobám na újmu Jednání jménem společnosti Jednatelským oprávněním je myšlena činnost statutárního orgánu navenek, tedy konání právních úkonu s třetími osobami. Dle 35 písm. f) ObchZ je uvedení způsobu, jakým jedná statutární orgán, resp. jeho členové údajem, který podléhá zápisu do obchodního rejstříku. Stanovení způsobu jednání jménem společnosti není podstatnou náležitostí společenské smlouvy. Výjimku zde tvoří první jednatelé společnosti. Nestanoví-li společenská smlouva jiný princip jednání, bude platit dispozitivní úprava, která opravňuje k jednání každého z jednatelů samostatně. Možnosti úpravy způsobu jednání jménem společnosti v případě, že statutární orgán sestává z více členů: a) samostatné jednání kteréhokoli člena statutárního orgánu, b) společné jednání všech členů statutárního orgánu, c) společné jednání několika (např. dvou nebo tří) členů statutárního orgánu, d) určení osoby, která může jednat společně s kterýmkoli dalším, nebo několika dalšími členy, 21

22 e) samostatné nebo společné jednání osob výslovně (jmenovitě určených), f) vymezení některých věcí, ve kterých musejí členové statutárního orgánu jednat společně, g) úpravu, podle které mohou členové statutárního orgánu jednat odlišně při písemných a odlišně při jiných úkonech. V případě, kdy by jednatel oprávněný jednat společně jednal samostatně, byl by jím učiněný právní úkon neplatný. Na otázku, zda může jednat společně statutární orgán nebo jeho člen společně s prokuristou si můžeme odpovědět díky 13 odst. 1 ObchZ, kde je řečeno, že právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce. Tímto je tedy vyloučeno jejich společné jednání. Jednatel se běžně prokazuje platným aktuálním výpisem z obchodního rejstříku, který dokládá jeho funkci jednatele ve společnosti. Pokud však nově zvolený jednatel není dosud v rejstříku zapsán, mají orgány veřejné moci povinnost zjistit skutečný stav věci, lze-li z dostupných informaci vyvozovat, že stav zápisu v obchodním rejstříku neodpovídá stavu skutečnému. Změnu v osobě jednatele můžeme doložit notářským zápisem o usnesení valné hromady, neboť notář je povinen postupovat nestranně, a musí osvědčit pouze usnesení, které bylo přijato. Firemní povinností jednatele je podepisovat se s vyznačením obchodní firmy společnosti, jejímž je statutárním orgánem. Obchodní firma, jméno a funkce jednatele je vyznačena razítkem, popř. napsána na psacím stroji či osobním počítači a k tomuto je přidán vlastnoruční podpis jednatele. Použití mechanických náhražek podpisu není doporučeno i když ho 40 odst. 3 ObčZ povoluje v případech, kdy je to obvyklé. Nebezpečí tkví v zpochybňování pravosti podpisu. Společnost se jednání jednatele nemůže zbavit, nemůže je odmítnout, protože jednání jednatele je osobním jednáním společnosti. Jednatelské oprávnění může dle 133 odst. 2 ObchZ omezit společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada. Takové omezení je však vůči třetím osobám neúčinné. 22

23 Neměli bychom si plést omezení jednatelského oprávnění se stanovením způsobu jednání jménem společnosti. Dle I. Rady /9/ : Zasahuje-li však do projevu vůle statutárního orgánu jiný orgán společnosti a je-li tak jeho uskutečnění vázáno např. na souhlas valné hromady, nejde o stanovení způsobu jednání, ale o omezení jednatelského oprávnění, které de lege lata nepodléhá zápisu do obchodního rejstříku a je vůči třetím osobám neúčinné. Musíme rozlišovat i omezení jednatelského oprávnění a vyloučení jednatelského oprávnění. Rozdíly mezi nimi můžeme definovat takto: - vyloučit jednatelské oprávnění jednatele lze, pokud jde o kolektivní orgán, omezit jednatelské oprávnění je možné i v případě individuálního statutárního orgánu; - vyloučení jednatelského oprávnění je účinné vůči třetím osobám, ale omezení jednatelského oprávnění účinné vůči třetím osobám není; - vyloučení jednatelského oprávnění se může projevit v zápisu v obchodním rejstříku (způsob jednání jménem společnosti), ale omezení jednatelského oprávnění není předmětem zápisu do obchodního rejstříku; - vyloučit jednatelské oprávnění lze společenskou smlouvou nebo stanovami a omezit jednatelské oprávnění lze i usnesením valné hromady. 7. Práva jednatele Za práva statutárního orgánu nebudou považována práva odpovídající povinnostem jednatele Právo na odměnu Nejdůležitějším právem jednatele je právo na odměnu, které vychází z 66 odst. 2 ObchZ, kde je stanoveno, že se vztah mezi společností a členem statutárního orgánu řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. /9/ Rada, I a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., 2. vydání, Praha: LINDE, 2004, str

24 Nejjednodušším způsobem stanovení odměny je uzavření smlouvy o výkonu funkce. Smlouva musí být uzavřena písemně a následně schválena valnou hromadou společnosti. Dle 127 odst. 3 ObchZ je schválení podmíněno prostou většinou hlasů společníků, pokud společenská smlouva, resp. stanovy společnosti nevyžadují většinu vyšší. Pokud je ustanovení o odměně jednatele zahrnuto ve smlouvě o výkonu funkce, nevyžaduje se rozhodnutí valné hromady o odměně členů statutárního orgánu, protože její schválení dle 125 odst. 1 písm. m) ObchZ zahrnuje i souhlas valné hromady s výší odměny. I kdyby se společnost a jednatel ve smlouvě o výkonu funkce nedohodli na odměně za výkon funkce a na její výši nebo by valná hromada dle 125 odst. 1 písm. f) a g) ObchZ nerozhodla o odměně, byl by výkon funkce úplatný a postupovalo by se podle 571 odst. 1 ObchZ, dle kterého by byl mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti. Valná hromada může rozhodnout, že odměna jednotlivých členů statutárního orgánu bude různá. Odměna je odlišná od tantiémy, která znamená podíl jednatele společnosti na zisku, a na kterou členové statutárního orgánu nemají právní nárok Právo na uhrazení nákladů vynaložených v souvislosti s výkonem funkce Dle ustanovení o mandátní smlouvě 572 ObchZ je mandant (společnost) povinen uhradit mandatáři (jednateli) náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě. Těmito náklady jsou například cestovní náklady, náklady na telefon atd. a důkazní břemeno o tom, zda byly vynaloženy účelně resp. nutně, leží na jednateli samotném. I když by člen statutárního orgánu porušil povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, má nárok na úhradu nákladů vynaložených s výkonem funkce. Lze si dohodnout paušální náhradu nákladů vynaložených při výkonu funkce ve smlouvě o výkonu funkce. 24

25 7.3. Právo na odstupné Sjednání tohoto práva spadá do oblasti smluvní volnosti jednatele a společnosti. Odstupné se v tomto případě řídí obecněji, než v ustanoveních 355 ObchZ a 497 ObčZ. Typickou situací je sjednání odstupného v případě, kdy společnost poskytne plnění v důsledku ukončení smluvního vztahu s jednatelem. Častým příkladem pro sjednání odstupného tak je například konkurenční doložka, v níž se jednatel zaváže dodržovat zákaz konkurence i po skončení funkce Právo na informace Podmínkou pro řádný výkon funkce, tj. s péčí řádného hospodáře je, aby měl jednatel dostatečné a úplné informace. A jak nás ustanovení 66 odst. 2 ObchZ odkazuje na přiměřené použití mandátní smlouvy, můžeme použít 568 odst. 2 ObchZ, v němž je mandant (společnost) povinen předat včas mandatáři (členové statutárního orgánu) věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti. Jelikož je společnost subjektem abstraktním, získává statutární orgán informace svojí vlastní činností sám. Některé informace však mohou obdržet jen od dalších orgánů společnosti. Právo na poskytnutí informací má však i člen statutárního orgánu vůči ostatním členům statutárního orgánu. 8. Povinnosti jednatele 8.1. Povinnost jednat v souladu se zájmy společnosti a řídit se pokyny valné hromady Povinnost jednat v souladu se zájmy společnosti patří k základním povinnostem jednatele, přestože není výslovně definována v ustanoveních obchodního zákoníku, která upravují typy kapitálových společností. Dle 66 odst. 2 ObchZ se vztah mezi společností a jednatelem řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě. Ustanovení 567 odst. 2 ObchZ říká, že činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná 25

26 nebo musí znát. Odchýlení od pokynů mandanta je možné jen v případě naléhavé nezbytnosti v zájmu mandanta a pokud mandatář nemůže včas obdržet souhlas mandanta. Dle 135 odst. 2 a 194 odst. 4 ObchZ je jednatel povinen řídit se zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Udělování pokynů v rámci obchodního vedení je zakázáno, avšak je umožněno stanovení zásad, kterými se má statutární orgán v rámci obchodního vedení řídit. I. Rada uvádí /10/ : Rozdíl mezi oběma ve shora uvedené souvislosti použitými pojmy je podle našeho názoru třeba spatřovat zejména v míře jejich abstraktnosti. Zásadou bude v této souvislosti třeba rozumět všeobecná pravidla postupu představenstva bez ohledu na konkrétní případy, tedy jakýsi návod, jak dospět k rozhodnutí. Pokyn naopak směřuje ke konkrétnímu jednotlivému rozhodnutí, tzn. v zásadě jde o příkaz valné hromady k jednání. Protiprávnost zásad a pokynů vede nezbytně k jejich neplatnosti. Pokyny, které protiprávní nejsou, ale jejich realizace může mít za následek vznik škody nebo jiných nepříznivých důsledků, se nazývají nevhodné pokyny. Statutární orgán musí pokyn splnit, aby však vykonával svoji působnost s péčí řádného hospodáře, je povinen valnou hromadu na nevhodnost pokynu upozornit Povinnost vykonávat působnost s péčí řádného hospodáře Pojem péče řádného hospodáře byl původně používán v občanskoprávních vztazích. V obchodněprávních vztazích figuroval pojem péče řádného obchodníka. V případě, že bylo k výkonu nějaké činnosti třeba odborných znalostí, byl pojem péče řádného hospodáře rozšířen na úroveň odpovídající péči řádného obchodníka. Dnes je dle 135 odst. 2 a 194 odst. 5 ObchZ používán pojem péče řádného hospodáře, který má dvě úrovně. První možností je činnost, která nemá charakter odborné činnosti, resp. povolání. Pro splnění této péče je třeba vynaložit takovou píli nebo pozornost, které je schopen obyčejný člověk. Druhou variantou je činnost odborná, kdy je k zachování péče řádného hospodáře třeba vynaložit alespoň minimální úroveň znalostí a schopností, které jsou v daném oboru obvyklé. /10/ Rada, I a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., 2. vydání, Praha: LINDE, 2004, str

27 Důkazní břemeno jednání v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře leží na jednateli samotném Povinnost mlčenlivosti Dle 135 odst. 2 a 194 odst. 5 ObchZ jsou členové statutárních orgánů povinni zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Prozrazení důvěrné informace se vztahuje jak na zveřejnění, šíření, tak i na důvěrné sdělení. Někdy je však dle 271 ObchZ určitá výměna důvěrných informací mezi obchodními partnery vítána Zákaz konkurence Podstatou zákazu konkurence je zabezpečení rovnosti podnikání, tzn. zabezpečení toho, aby společnost nepoškozovalo jednání osob, které jsou podrobně informovány o její situaci, možnostech a plánech. V čl. 26 Listiny základních práv a svobod je řečeno, že zákonem můžou být stanoveny podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Aby došlo k zákazu konkurence ve smyslu zákonných ustanovení, musí být splněny následující znaky: - jednající osobou je člen statutárního orgánu společnosti, který - svým jednáním realizuje svůj vlastní zájem od zájmů společnosti odlišný, a - realizací tohoto zájmu poškozuje zájmy společnosti, a to zejména její zájmy majetkové. Zákaz konkurence je možno rozšířit i na společníky. Obecnou úpravu zákazu konkurence nalezneme v 65 ObchZ a v případě společnosti s ručením omezeným se vztahuje na jednatele, členy dozorčí rady a fakultativně i na společníky. Zákaz konkurence lze ve společenské smlouvě pouze zpřísnit. Společnost má vždy možnost rozhodnout, zda uplatní svá práva z porušení zákazu konkurence. Jednatel nesmí dle 136 odst. 1 ObchZ: 27

28 a) podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů, b) zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti, c) účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání, d) vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern. V praxi je však možné zákaz konkurence obejít, kdy například jednatel založí konkurující společnost prostřednictvím třetí osoby, která je jak společníkem, tak i nastrčeným jednatelem společnosti. Každý takový případ by měl být řešen jednotlivě a obcházení zákona posuzujeme dle 65 ObchZ. Podle něj je společnost oprávněna požadovat po osobě, která zákaz konkurence porušila, aby vydala prospěch z dotčeného obchodu anebo na ni převedla tomu odpovídající práva. Tato práva poškozené společnosti zanikají, pokud nebyla uplatněna u porušitele zákazu konkurence v subjektivní prekluzivní lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se společnost o porušení zákazu konkurence dozvěděla; nejpozději však musí být uplatněna v objektivní prekluzivní lhůtě 1 roku ode dne porušení zákazu konkurence. Společnost je také oprávněna požadovat po odpovědné osobě, aby nahradila vzniklou škodu, tedy škodu skutečnou i ušlý zisk. Úpravu pro náhradu škody nalezneme v 757 a 373 ObchZ. Právo musí být uplatněno v promlčecí lhůtě 4 let ode dne, kdy se společnost dozvěděla nebo mohla dozvědět o vzniku škody a o tom, kdo za ni odpovídá ( 397 ObchZ), nejdéle však v objektivní lhůtě 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti ( 408 ObchZ). Společnost může smluvně zavázat jednatele k povinnosti dodržovat zákaz konkurence i po ukončení výkonu funkce. Jelikož je sporná možnost ustanovení ve společenské smlouvě, je žádoucí uzavřít ujednání o konkurenční doložce ve smlouvě o výkonu funkce nebo v jiném ujednání mezi společností a jednatelem. Aby se nejednalo o právní úkon v rozporu s dobrými mravy, musí být jednateli za toto omezení poskytnuta kompenzace. Po jednateli nelze vymáhat respektování zákazu konkurence, jestliže bylo postupováno vůči němu zjevně obmyslným způsobem. 28

29 8.5. Zákaz vnitřního obchodování (konflikt zájmů) Znamená omezení či vyloučení určitých obchodů mezi společností na straně jedné a osobami ve zvláštním vztahu ke společnosti na straně druhé. Zákaz vnitřního obchodování je upraven v ustanovení 196a ObchZ a prostřednictvím ustanovení 135 odst. 2 ObchZ nalézá uplatnění i pro s. r. o. Společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s jednatelem, členem dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti tuto smlouvu uzavřít, nebo osobami jim blízkými. Dále může na tyto osoby bezplatně převést majetek společnosti za podmínky předchozího souhlasu valné hromady a podmínek obvyklých v obchodním styku. Platí to i pro smlouvy, jejichž obsahem je zajištění závazků těchto osob. Pokud jsou uvedené osoby oprávněny jednat i jménem jiné osoby, pak tyto podmínky platí i na smlouvy ve prospěch takové jiné osoby. Osobami, které jsou oprávněné uzavřít smlouvu jménem společnosti jsou statutární orgány, členové statutárních orgánů, likvidátor, nucený správce, správce konkursní podstaty, prokurista, popřípadě jiní zástupci. Mezi osoby blízké patří příbuzní v řadě přímé, sourozenci a manželé po dobu trvání manželství. Dále to jsou i osoby v poměru rodinném nebo obdobném, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, důvodně druhá pociťovala jako újmu vlastní. Ustanovení 196 odst. 2 ObchZ říká, že jestli s. r. o. nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od společníka (zakladatele) nebo od osoby jednající s ním ve shodě ( 66b ObchZ) anebo od jednatele, člena dozorčí rady, prokuristy nebo jiné osoby, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern ( 66a ObchZ), za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí, nebo na ně úplatně majetek této hodnoty převádí, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Jmenování a odměňování znalce je upraveno 59 odst. 3 ObchZ Návrh na jmenování podává společnost, přičemž jsou účastníky řízení navrhovatel a znalec. Místně příslušným soudem je obecní soud navrhovatele a místně příslušným soudem krajský soud. O návrhu na určení znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů od doručení návrhu, přičemž soud není vázán návrhem osoby znalce. 29

30 Pokud k nabytí dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada. Toto však neplatí pro nabytí nebo zcizení majetku v rámci běžného obchodního styku a pro nabytí nebo zcizení z podnětu nebo pod dozorem státního orgánu, ani pro nabytí na burze či obdobném veřejném trhu. Pokud jde o bezúplatný převod majetku na společníka, je nutný souhlas valné hromady. Podle ustanovení 196a odst. 1 ObchZ musí být souhlas valné hromady udělen před uzavřením smlouvy a jeho nedostatek způsobuje neplatnost. Podle ustanovení 196 odst. 3 ObchZ může být souhlas i následný a jeho nedostatek způsobuje neúčinnost smlouvy. M. Bartošíková dodává /11/ : Z důvodu právní jistoty však lze doporučit, aby i ve druhém z uvedených případů byl vyžádán předchozí souhlas, anebo aby byl alespoň ve smlouvě dohodnuta možnost odstoupení pro případ, že souhlas nebude v určité lhůtě udělen, ať již proto, že jej valná hromada odmítne udělit, anebo proto, že se jeho udělením nezabývala Zákaz nekalé soutěže Dle ustanovení 44 ObchZ je nekalá soutěž definována jako jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. K poškození majetkových či nemajetkových zájmů soutěžitele tedy vůbec dojít nemusí, aby šlo o nekalou soutěž. Soutěžitelem je dle 41 ObchZ fyzická a právnická osoba, která se účastní hospodářské soutěže. Jelikož však v definici není stanoveno, že subjektem nekalé soutěže musí být pouze soutěžitel, mohou jím být i jiné osoby, za předpokladu, že jejich jednání bude mít souvislost s hospodářskou soutěží dvou subjektů. Nekalou soutěží jsou jednání dle 44 odst. 2 ObchZ: a) klamavá reklama, b) klamavé označování zboží a služeb, c) vyvolávání nebezpečí záměny, d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, e) podplácení, /11/ Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006, str