Umírání a péče o nevyléčitelně nemocné

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Umírání a péče o nevyléčitelně nemocné"

Transkript

1 Umírání a péče o nevyléčitelně nemocné Soubor kvantitativních výzkumů pro hospicové občanské sdružení Cesta domů Září 011 / Závěrečná zpráva z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů / Client Service Manager: Barbora Večerková, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a. s.

2 Hlavní zjištění Úvahy a hovory o smrti Dvě třetiny populace někdy o smrti přemýšlí. Hovořit o smrti a umírání je těžké pro dvě pětiny osob. Na toto téma se svými nejbližšími nemluví nikdy třetina populace, více než tři pětiny ostatních narazí na danou problematiku v hovoru alespoň někdy. V názoru na otázku, zda o smrti a umírání hovořit s dětmi, jsou v rámci běžné populace v mírné přesile ti, co zapojení dětí podporují (9 %). Nejvhodnějším věkem pro takovéto diskuse je období mezi 10. a 1. rokem života. Názor zdravotníků je více polarizovaný směrem k zahrnutí dětí do takovýchto hovorů. Tabuizace konce života a smrti Podle více než tří čtvrtin populace se v rámci společnosti o smrti a umírání dostatečně nemluví. Mezi zdravotníky je osob s takovýmto názorem ještě více 91 %. Mezi nejvýznamnější důvody tabuizace tématu se řadí především obava ze samotného konce života ( %), jeho dlouhodobé opomíjení a neřešení v rodinách (9 %) a mediální nezajímavost problematiky ( %). Obavy z umírání Na samotném umírání se lidé nejvíce obávají bolesti ( %), ztráty soběstačnosti ( %) a důstojnosti ( %) a také odloučení os svých blízkých ( %). Pouze % osob se umírání nebojí. Názory laické i odborné veřejnosti se v tomto případě vcelku shodují, pouze zdravotníci přikládají všem aspektům vyšší důležitost. Místo skonu Mezi místa, resp. zařízení, kde by lidé nechtěli umírat patří zejména LDN (9 %), nemocnice ( %) či různá sociální zařízení ( %), a to jak z pohledu běžné populace, tak i zdravotníků. Neshoda panuje pouze u hospiců, které jsou v případě populace v žebříčku neoblíbenosti hned za LDN a nemocnicí ( %), zatímco zdravotníci je staví na úroveň domácího prostředí ( %). Z pohledu zdravotníků je pro pacienty nejpříjemnější umírat doma ( %) nebo právě v hospicových zařízeních ( %). Na samotném konči života chtějí být lidé obklopeni především svými nejbližšími. Pouze 1 % osob si přeje být v této poslední hodince samo. Pod pojmem důstojné umírání si nejvíce osob představí bezbolestný skon, v klidu, bez strádání, rychlou smrt, pokud možno ve spánku a v rodinném kruhu. Péče o umírající Pokud někomu umírá někdo blízký, více než dvě třetiny osob se mu snaží pomoci, více než čtvrtina ostatních by pomoci chtěla, ale brání ji v tom neznalost toho, jak s umírajícím hovořit. Desetina populace si pak s takovou událostí neví rady, tak raději nic nepodnikne. Dle deklarace respondentů mají bezprostřední zkušenost s umíráním blízké osoby tři čtvrtiny populace. Naprostá většiny běžné populace (9 %) i zdravotníků (99 %) se domnívá, že se mají příbuzní zapojovat do péče o umírajícího. Více než čtyři pětiny osob by pak o svého nejbližšího pečovaly až do konce v domácím prostředí. STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana

3 Hlavní zjištění Pouze osmina by tak neučinila, a to především z důvodů psychického nebo finančního nezvládnutí situace či neznalosti toho, jak se o umírajícího starat. Samotná péče o umírajícího příbuzného může člověku přinést pocit, že toho druhého doprovodil až na konec jeho cesty ( %), že mu umožnil nebýt v této životní etapě sám (9 %). Podle naprosté většiny běžné populace mají děti v průběhu života vidět své vlastní rodiče pečovat o své rodiče (9 %), jejich prarodiče, stejně tak se mají spolupodílet na péči o své nejbližší (91 %). Poslední rozloučení Naprostá většina osob souhlasí s tím, že pohřeb je příležitost k rozloučení se s blízkou osobou (91 %) či, že jde o uzavření životního příběhu ( %). Naopak lidé neberou ve většině poslední rozloučení jako společenskou událost, nutné zlo či jako oběť. Většina populace se také vyslovuje ve prospěch účasti dětí na pohřbech ( %). Na pohřby svých blízkých/spolupracovníků/přátel vůbec nikdy nechodí pouze desetina populace. Třetina ostatních tak činí alespoň občas a více než polovina vždy, když může. Pokud měli lidé uvést, zda již osobně podnikli nějaké konkrétní opatření pro případ svého úmrtí a pohřbu, pak pouze 1 % z nich, tak již učinilo. % populace sice zatím nic konkrétního neudělalo, nicméně o tom uvažuje. Zbylých % osob nejenže nic nepodniklo, ale ani o této problematice neuvažuje. Z jednotlivých opatření, která byla ze strany respondentů podniknuta ve věci případného úmrtí či pohřbu, lze uvést zejména zanechání poslední vůle ( %), uzavření životní pojistky ( %) či vyčlenění finančních prostředků na zařízení pohřbu ( %). Aspekty péče o terminálně nemocné pacienty V otázce tlumení bolesti u nevyléčitelně nemocných a umírajících pacientů se názory běžné populace a zdravotníků určitým způsobem liší. 0 % populace se domnívá, že bolest je u terminálních pacientů tlumena dobře, naopak pětina ostatních zastává názor opačný. V případě zdravotníků jednoznačně převažuje pozitivní hodnocení přístupu k tlumení bolesti ( %, častěji sestry) nad jeho negativním vnímáním ( %). Určitá disproporce mezi laickou a odbornou veřejností panuje i v otázce respektování přání umírajících a jejich rodin. Podle % populace jsou přání pacientů a rodin respektována, podle % naopak nejsou. Názor zdravotníků na danou problematiku je opět pozitivnější tři čtvrtiny dotázaných se vyslovilo ve smyslu respektování přání pacientů a rodin a jen pětina ostatních vidí situaci opačně. V otázce informovanosti umírajícího o jeho nemoci, prognóze a možnostech léčby se názory zdravotníků a populace opět liší. Z pohledu laiků je péče závislá zejména od způsobu přístupu jednotlivých lékařů ( %). Jako velmi dobrou vnímají informovanost pouze % dotázaných, jako často zkreslenou nepřinášející pravdivé informace poté % osob. 1 % respondentů se domnívá, že informovanost pacienta je nedostatečná, že více informací má často rodina STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana

4 Hlavní zjištění než samotná osoba, které se to týká. Jako velmi dobrou až dobrou označilo komunikaci % zdravotníků, čtvrtina ji pak vnímá jako dostatečnou a pouze % lékařů a sester ji hodnotí jako zkreslenou. Největší procento odborné veřejnosti ale zastává názor, že informovaná je především rodina pacienta, a to na jeho úkor ( %). Komunikace zdravotníků s umírajícím a jeho rodinou Obecně lze shrnout, že běžná populace vnímá jednotlivé aspekty komunikace zdravotníků s umírajícími pacienty a jejich rodinami o něco hůře, respektive v odpovědích laické veřejnosti dosahuje pozitivní hodnocení nižších hodnot, než je tomu u zdravotníků. Komunikace zdravotníků s pacientem a jeho rodinou je z pohledu laiků obsahově dostatečná v % případů, nedostatečná ve 9 % případů, z pohledu lékařů a sester je pak uspokojivá v 0 % případů, neuspokojivá v % případů. V případě hodnocení citlivosti je komunikace očima veřejnosti dostatečná opět v % případů, nedostatečná ve 0 % situací, z pohledu zdravotníků je pak uspokojivá až v % případů, nevyhovující v 1 % případů (častěji lékaři). Pokud jde o srozumitelnost této komunikace, tak je s ní spokojeno 0 % běžné populace, nespokojeno je % osob, v rámci zdravotníků je pak srozumitelnost vyhovující pro 9 % osob a nevyhovující pro % respondentů. Přístup zdravotníkům k terminálně nemocným Osmina zdravotníků dle svého vlastního vyjádření neví, jak přistupovat k umírajícímu pacientovi a jeho rodině. Naopak většina odborné veřejnosti dle deklarace takovéto znalosti má. Podle více než tří čtvrtin zdravotníků ( %) je možné se o umírajícího postarat až do konce jeho dnů v domácím prostředí. Opačný názor zastává pouze necelá čtvrtina odborné veřejnosti. Podle vyjádření samotných zdravotníků jsou lékaři pouze v 19 % případů dobře obeznámeni s tím, co může pacientům nabídnout hospicová péče. Ve většině případů ( %) o takovéto péči vědí, nicméně jejich představa je spíše mlhavá. V 1 % případů nejsou lékaři o této péči informováni, o paliativní léčbě mají spíše kusé informace. O neexistenci hospicové péče neví pouze % lékařů. Pokud mají ale zdravotníci hodnotit péči ve vybraných zařízeních, pak je nejlépe vnímaná, jak z pohledu zdravotního, tak i toho zohledňujícího psychickou pohodu pacienta, péče poskytovaná v hospicu. 9 % zdravotníků ji hodnotí po zdravotní stránce jako velmi dobrou, 0 % jako dobrou, v případě psychické pohody je péče jako velmi dobrá vnímaná % zdravotníků a jako dobrá 1 % osob. STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana

5 OBSAH Hlavní zjištění strana Realizátor projektu strana Východiska parametry projektu strana Výsledky strana 11 Dotazníky strana

6 Východiska a parametry projektu Zadání projektu a hlavní cíle Projekt vznikl ve spolupráci hospicového občanského sdružení Cesta domů a agentury STEM/MARK. Studie byla zaměřena na problematiku vnímání konce života a umírání a také na péče o umírající osoby. Šetření bylo realizováno jednak v rámci populace České republiky starší 1 let, jednak na vzorku zdravotnických pracovníků (lékařů a sester různých specializací). Metoda projektu A) Dotazování v rámci populace: Osoby ve věku 1 9 let CAWI (Computer Assisted Web Interviewing) v rámci internetového panelu společnosti STEM/MARK Osoby od 0 let věku osobní dotazování metodikou CAPI (Computer Assisted Personnel Interviewing) v rámci multitématického šetření Omnibus B) Dotazování zdravotníků: CAWI (Computer Assisted Web Interviewing) v rámci internetového panelu zdravotníků společnosti STEM/MARK Detaily terénního šetření Počet kompletních dotazníků - populace: 109 Počet kompletních dotazníků - zdravotníci: 100 Lokality: celá Česká republika Termín dotazování: červenec 011 Data: Populace vážená (pohlaví, vzdělání), tak aby soubor odpovídal reprezentativnímu vzorku populace ve věku od 1 let (pohlaví, věk, vzdělání, region) Zdravotníci nevážená data, nejde o reprezentativní soubor zdravotnické veřejnosti z hlediska jednotlivých specializací ani místa působení (nemocnice vs. ambulance mimo nemocnici) Dotazníky: vypracovány občanským sdružením Cesta domů a agenturou STEM/MARK Poznámka: Statisticky významné rozdíly jsou v grafech a tabulkách vyznačeny červeným obdélníkem. Vysvětlivka: něcista = Nevěřím v boha, ale určitě existuje nějaká vyšší síla. Značka v grafu: = statisticky významně více něž je průměr (stojí za pozornost) STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana

7 Realizátor projektu Společnost STEM/MARK Jsme společností zkušených odborníků v marketingovém výzkumu a řídíme se přesvědčením, že kvalitní výzkum musí být dialog. Dialog mezi námi a klientem a dialog s našimi respondenty otevírají cestu k dobrému výzkumu. Dobrý výzkum je předpokladem úspěšného dialogu našeho klienta s jeho zákazníky. Nejlepší služby se rodí z otevřeného dialogu lidí. Marketingový výzkum je dialog. V letošním roce jsme vstoupili do 1. roku existence. Během této doby jsme se stali jednou z předních společností v oblasti marketingového výzkumu na českém trhu. Poskytujeme služby na vysoké profesionální úrovni, prověřené na několika úrovních společnosti nezávislými orgány české asociace agentur pro výzkum trhu SIMAR a odpovídající standardům světové profesní organizace ESOMAR. Výzkumné série, rozsáhlý archiv dat pořízených ve vlastní režii a znalost prostředí nám umožňují znát odpovědi na některé otázky ještě dříve, než nám je klienti položí. Pomáháme zákazníkům správně porozumět výsledkům výzkumu a zvolit optimální marketingovou strategii vedoucí k úspěchu a k dosažení jejich cílů. Tím podporujeme jejich růst a zlepšování pozice na trhu. Je pro nás radost spolupracovat s těmi, kteří své práci rozumějí. Client Service Manager Jan Tuček Telefon: Barbora Večerková Telefon: 9 Mobil: Analytik Lenka Beranová STEM/MARK, a.s. Chlumčanského 9/, Praha Telefon: 9 11 Fax: Web: IČO: 1 991, DIČ: CZ1 991 Bankovní spojení: UniCredit Bank ČR, Praha 1 Číslo účtu: / 00 STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana

8 Struktura vzorku respondentů ZÁKLAD: Populace, n=109 Struktura vzorku - POPULACE Struktura vzorku - ZDRAVOTNÍCI ZÁKLAD: Zdravotníci, n=100 Pohlaví Věk Muž Žena 1-9 let 0 - let - 9 let 0 a více let 9 1 Profese Zkušenost s nevyléčitelně nemocnými Lékař Zdravotní sestra Často Občas Zřídka 11 Oblast Velikost místa bydliště Vzdělání Bez maturity S maturitou VŠ do 999 obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel a více obyvatel Čechy Morava Věk Pohlaví Typ pracoviště - let - let a více let Muž Žena Nemocnici Ambulance mimo nemocnici Ostatní zařízení 1 1 LDN, hospic, soc.zařízení 0% 0% 0% 0% 0% 100% 0% 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana

9 P1 Víra v Boha Věříte vy osobně v Boha? ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=109 ATEISTA - Ne, nevěřím v Boha, ani v žádnou vyšší sílu 0% VĚŘÍCÍ - Ano, věřím v Boha % NĚCISTA - Ne, nevěřím v Boha, ale určitě existuje nějaká vyšší síla % STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 9

10 P1 víra v Boha Věříte v Boha? ZÁKLAD: Populace, n=109 Věřící = věří v Boha Něcista = nevěří v Boha, ale v nějakou vyšší sílu Ateista = nevěří v nic CELKEM 0 Pohlaví Muž Žena let 0 9 Věk 0 - let - 9 let a více let 0 Vzdělání Bez maturity S maturitou VŠ Území Čechy Morava 0 0% 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 10

11 VÝSLEDKY

12 Vnímání umíraní v rámci populace a zdravotnické veřejnosti ÚVAHY A HOVORY O SMRTI Dvě třetiny populace někdy o smrti přemýšlí. Významně častěji se jedná o ženy, příslušníky mladší a střední generace (1 let), vysokoškoláky a obyvatele českých regionů. Starší lidé v průzkumů častěji než ti mladší deklarovali, že na smrt nemyslí. Smrt a umírání může pro ně být citlivé, osobní téma, o kterém se obecně příliš nemluví, zatímco podle mladší generace není tato problematika ve společnosti tabuizovaná tak silně. A možná i to je důvod, proč mladší lidé byli v průzkumu otevřenější. Zároveň pro lidi do 0 let je myšlenka na smrt pravděpodobně více vzdálené, abstraktní téma. Hovořit o smrti a umírání je těžké pro dvě pětiny osob, častěji pro nejmladší generaci (do 9 let). Starší lidé jsou naopak schopni o tomto tématu hovořit s menšími problémy, nicméně v reálném životě je se svým okolím (rodinou a blízkými) sdílejí podstatně méně často, než je tomu v případě mladé a střední generace (osob do let). Obecně o smrti a umírání se svými nejbližšími nikdy nehovoří třetina populace, občas se daným tématem zaobírají téměř dvě třetiny osob. V názoru na otázku, zda o smrti a umírání hovořit s dětmi, se běžná populace dělí na dva tábory. V převaze jsou lidé, kteří zastávají názor, že zapojení dětí do takovýchto diskusí je vhodné - % (častěji se jedná o ženy a osoby ve věku 0 let, s vyšší úrovní vzdělání), menší skupinu pak tvoří ti, kteří by děti z takovýchto rozhovorů vyloučili ( %, častěji osoby se základním vzděláním, starší 0 let a také ateisté). Nejvhodnějším věkem pro zapojení dětí do těchto diskusí je podle pětiny populace období mezi 10. až 1. rokem života, nicméně třetina lidí by o smrti s dětmi mluvila ještě před nástupem (1 %) či v období první roků povinné školní docházky (1 %). Zdravotníci mají v dané věci více jasno, % z nich je pro to, aby se děti takovýchto hovorů účastnily. Za nejoptimálnější věk opět navrhuje nejvíce respondentů období mezi 10. až 1. věkem života, nicméně obecně je začátek toho, kdy je možno s dítětem na dané téma hovořit, posunut k mladšímu věku.

13 Vnímání umíraní v rámci populace a zdravotnické veřejnosti TABUIZACE KONCE ŽIVOTA A SMRTI Pouze podle necelé jedné čtvrtiny populace se o konci života a umírání v naší společnosti dostatečně hovoří. Tento názor je častěji podporován nejmladší generací (do 9 let) a také obyvateli českých krajů. Naopak většina běžné populace ( %) zastává opačné mínění a myslí si, že danému tématu není v naší společnosti věnován dostatečně velký prostor (častěji osoby ve věku nad 0 let, zejména pak osoby starší, věřící). Názor zdravotníků na tabuizaci problematiky je ještě více polarizovaný 91 % z nich (častěji lékaři než sestry) považuje prezentaci témat spojených s umíráním a smrtí v rámci společnosti za nedostatečnou. Důvody, které za tabuizací tématu stojí, lze hledat nejčastěji: v obavách a strachu ze samotného konce života ( % - populace, % - zdravotníci), v dlouhodobém opomíjení a neřešení tématu umírání a smrti v rodinách (9 % - populace, % - zdravotníci) v mediální nezajímavosti tématu ( % - populace, % - zdravotníci) v nedostatku víry ( % - populace, % - zdravotníci) a v nedostatku přímých zkušeností lidí s umíráním svých blízkých (0 % - populace, 0 % - zdravotníci) Pokud měli respondenti ohodnotit míru svého souhlasu s některými výroky týkajícími se vyrovnání se s tím, že člověk jednou zemře, pak jednoznačně nejvyšší souhlas panuje v otázce, že smrt je něco, co je nevyhnutelného a jednou to musí přijít (9 %). % osob v této souvislosti potvrdilo souhlas s obavami z toho, co konec života přinese (častěji ženy, nejméně často osoby nad 0 let věku) a dvě pětiny zúčastněných vnímají smrt jako začátek něčeho jiného (zejména věřící).

14 Vnímání umíraní v rámci populace a zdravotnické veřejnosti OBAVY Z UMÍRÁNÍ Na umírání se lidé nejvíce obávají: ztráty důstojnosti (1 %, pro většinu důstojnost znamená udržení soběstačnosti) bolesti ( %, více ženy a nejmladší osoby do 9 let), odloučení od blízkých ( %, častěji ženy, osoby do 9 let věku, naopak nejméně často lidé nad 0 let) ztráty důstojnosti ( %, častěji ženy, osoby od 0 do let a lidé s vyšším vzděláním) osamocenosti ( %, častěji ženy, mladší a střední generace) duševního strádání ( %, osoby do 9 let, lidé s vyšším vzděláním) toho, co bude po smrti (1 %, častěji ženy a osoby do 9 let) Pouze % osob deklarovalo, že se na umírání ničeho nebojí (častěji muži a ateisté). Z pohledu zdravotníků, kteří se měli vyjadřovat k obavám svých pacientů, se lidé ve spojitosti s umíráním opět nejvíce bojí především ztráty důstojnosti-soběstačnosti (1 %) a bolesti ( %), osamocenosti ( %), odloučení od blízkých (0 %) či psychického strádání ( %).

15 Vnímání umíraní v rámci populace a zdravotnické veřejnosti MÍSTO SKONU Názory populace a zdravotníků na místo, kde by lidé nechtěli umírat se v určitých aspektech shodují. Jak dotázaní lidé, tak i lékaři a sestry, uvedli na prvním místě léčebnu dlouhodobě nemocných, kde by dle vyjádření běžné populace nechtělo strávit poslední dny života 9 % osob, z pohledu zdravotníků vyjadřujících se ke svým pacientům dokonce % respondentů. Druhým nejméně populárním místem, na kterém se laická i odborná veřejnost shodla, je nemocnice ( % - populace a 9 % - zdravotníci), třetím poté sociální zařízení typu Domova důchodců či Domova s pečovatelskou službou ( % - populace, 1 % - zdravotníci). Shoda panuje i v otázce domácího prostředí, které za nepreferované službou ( % - populace, 1 % - zdravotníci). Shoda panuje i v otázce domácího prostředí, které za nepreferované označilo pouze 1 % populace a jen % zdravotníků. Jediný rozpor panuje v otázce možného umírání v hospicích, které se z pohledu populace řadí v neoblíbenosti na třetí místo za LDN a nemocnici ( %), zatímco z pohledu zdravotníků se dostává na úroveň domácího prostředí ( %). Tato disproporce může být ovlivněna i znalostí, resp. neznalostí daných zařízeních v rámci populace. Z pohledu zdravotníků je pro pacienty nejpřijatelnější umírat v domácím prostředí ( %), případně v hospici ( %, častěji prezentováno zdravotními sestrami). Na samotném konci života by si lidé přáli být obklopeni svoji rodinou (9 %, zejména ženy a osoby do 9 let, věřící, naopak nejméně často lidé starší 0 let), partnerem (9 %, častěji lidé do 9 let, naopak nejméně často osoby nejstarší), případně přáteli a kolegy (1 %). 1 % osob v této souvislosti uvedlo, že by na samotném konci života chtělo zůstat samo (častěji muži, osoby nad 0 let a ateisté). Pod pojmem důstojné umírání si lidé nejčastěji představí bezbolestný skon, v klidu, bez strádání ( %), rychlou smrt (1 %), pokud možno ve spánku ( %), v kruhu rodiny (1 %), slušné zacházení, respekt a citlivou péči (11 %).

16 P1 - Dvě třetiny osob přemýšlejí někdy o smrti Přemýšlíte někdy o smrti ZÁKLAD: Populace, n=109 Nevím % Ne % Ano % STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 1

17 P1 - O smrti přemýšlejí častěji ženy a vzdělanější lidé ZÁKLAD: Populace, n=109 CELKEM Přemýšlíte někdy o smrti Ano Ne Nevím Pohlaví Muž Žena 1 0 Věk 1-9 let 0 - let - 9 let 0 a více let Vzdělání Bez maturity S maturitou VŠ Území Čechy Morava 0 9 Víra Věřící Něcista Ateista % 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 1

18 P - Pro dvě pětiny osob je těžké o smrti a umírání hovořit Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? ZÁKLAD: Populace, n=109 Rozhodně ne % Rozhodně ano 10% Spíše ano 9% Spíše ne % STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 1

19 P - Muži mají menší problémy než ženy hovořit o smrti Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? ZÁKLAD: Populace, n=109 CELKEM 10 Rozhodně ano Spíše ne 9 9 Spíše ano Rozhodně ne Pohlaví Muž Žena Věk 1-9 let 0 - let - 9 let 0 a více let Vzdělání Bez maturity S maturitou VŠ Území Čechy Morava Víra Věřící Něcista Ateista % 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 19

20 P - Třetina osob nikdy s blízkými o smrti a umírání nehovoří Mluvíte o smrti, umírání se svými kamarády/rodinou? ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=109 Nikdy % Často % Někdy % STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 0

21 P - O smrti s blízkými častěji nehovoří lidé starší 0 let Mluvíte o smrti, umírání se svými kamarády/rodinou? ZÁKLAD: Populace, n=109 CELKEM Často Někdy Nikdy Pohlaví Muž Žena Věk 1-9 let 0 - let - 9 let 0 a více let 9 Vzdělání Bez maturity S maturitou VŠ 1 0 Území Čechy Morava Víra Věřící Něcista Ateista 1 0 0% 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 1

22 P/Z1 - Zdravotníci jsou častěji zastánci toho, že o smrti se má hovořit i s dětmi Mělo by se dle Vašeho názoru o otázce umírání a smrti hovořit s dětmi? ZÁKLAD: Populace (n=109), Zdravotníci (n=100) 100% 1 Rozhodně ano 0% Spíše ano Spíše ne 0% Rozhodně ne 0% 0% 1 0% 11 Populace 1 Zdravotníci STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana

23 P Lidé ve věku 0- let jsou častěji pro to, aby se s dětmi o smrti hovořilo Mělo by se dle Vašeho názoru o otázce umírání a smrti hovořit s dětmi? ZÁKLAD: Populace, n=109 Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne CELKEM Pohlaví Muž Žena Věk 1-9 let 0 - let - 9 let 0 a více let Vzdělání Bez maturity S maturitou VŠ Území Čechy Morava Víra Věřící Něcista Ateista % 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana

24 Z1 Pouze podle 1/ zdravotníků se o umírání nemá hovořit s dětmi Mělo by se podle Vašeho názoru o otázce umírání a smrti hovořit s dětmi? ZÁKLAD: Zdravotníci, n=100 Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne CELKEM 1 Profese Lékař Zdravotní sestra Zkušenost s nevyléčitelně nemocnými Často Občas Zřídka % 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana

25 P/Z1 Zdravotníci posouvají věk dítěte níže Od jakého věku by se dětmi mělo hovořit o smrti a umírání? ZÁKLAD: Populace (n=109), Zdravotníci (n=100) POZNÁMKA: Respondenti odpovídali spontánně. Předškolní věk -9 let let 0 MĚLO by se hovořit OD VĚKU 1 a více let Populace Bez odpovědi, neví 1 Zdravotníci O smrti by se dětmi hovořit nemělo 1 0% 0% 0% 0% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana

26 P/Z Podle většiny populace i zdravotníků se o umírání nemluví ve společnosti dostatečně 100% 1 Rozhodně ano Spíše ano 0 Spíše ne 0% Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? ZÁKLAD: Populace (n=109), Zdravotníci (n=100) Rozhodně ne 0% 0 9 0% 0% 0% 1 Populace 1 Zdravotníci STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana

27 P Nejmladší generace se častěji domnívá, že se o problematice dostatečně hovoří ZÁKLAD: Populace, n=109 CELKEM Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Pohlaví Muž Žena Věk 1-9 let 0 - let - 9 let 0 a více let Vzdělání Bez maturity S maturitou VŠ Území Čechy Morava Víra Věřící Něcista Ateista % 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana

28 Z Podle naprosté většiny zdravotníků se o smrti dostatečně nehovoří Mluví se podle Vašeho názoru v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? ZÁKLAD: Zdravotníci, n=100 Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne CELKEM Profese Lékař Zdravotní sestra Často 1 Zkušenost s nevyléčitelně nemocnými Občas Zřídka 1 9 0% 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana

29 P/Z9 Čtvrtina populace, ale pouze desetina zdravotníků si nemyslí, že smrt a umírání je v dnešní době společenské tabu Z jakého důvodu si myslíte, že je v dnešní době smrt a umírání tzv. tabu? ZÁKLAD: Populace (n=109), Zdravotníci (n=100) POZNÁMKA: Možnost více odpovědí Populace Zdravotníci Smrt je tabu, protože Obava, strach Dlouhodobé opomíjení a neřešení tématu umírání a smrti v rodinách Je to mediálně nezajímavé Nedostatek víry 9 Lidé nemají s umíráním svých blízkých přímou zkušenost 0 0 Nemyslí si, že je smrt tabu 9 0% 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 9

30 P Smrt je pro většinu něco nevyhnutelného, co jednou musí přijít Jak se vyrovnáváte se skutečností, že jednou umřete? ZÁKLAD: Populace (n=109) Zcela souhlasím Spíše nesouhlasím Spíše souhlasím Zcela nesouhlasím Něco nevyhnutelného, co jednou musí přijít 1 1 Bojím se toho, co konec života přinese 1 1 Začátek něčeho jiného Vůbec o tom nepřemýšlím % 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 0

31 P9/Z1 Obavy z umírání - ztráta důstojnosti (soběstačnosti) a bolesti Čeho se lidé na umírání nejvíce obávají? ZÁKLAD: Populace (n=109), Zdravotníci (n=100) POZNÁMKA: Možnost více odpovědí. Seřazeno sestupně podle Populace. Populace Zdravotníci Ztráty důstojnosti (soběstačnosti) 1 1 Bolesti Odloučení od blízkých 0 Osamocenosti Psychického strádání Toho, co bude po smrti 1 Na umírání se ničeho nebojím Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom 1 1 Významně častěji uvádějí lidé nad 0 let. 0% 0% 0% 0% 0% 100% Pozn. Zdravotníci se vyjadřovali k pacientům. (Čeho se podle Vás obávají pacienti?) STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 1

32 Z1 Podle více než 1/ zdravotníků je nejpřijatelnější pro pacienta umírat v hospici Kde lidé "umírat chtějí" - nejpřijatelnější prostředí ZÁKLAD: Populace (n=109), Zdravotníci (n=100) POZNÁMKA: Možnost více odpovědí. Seřazeno sestupně podle Populace. Populace Zdravotníci Domácí prostředí Hospic Sociální zařízení Nemocnice Léčebna dlouhodobě nemocných Populace příliš nerozlišuje mezi hospicem, nemocnicí, soc. zařízením. Většinou u sebe chceme mít rodinu (9 %), partnera (%) nebo přátele (1 %) - před zdravotníky (%) nebo řádovými sestrami ( %) Bez NIKOHO po boku by přálo umřít 1 % lidí (častěji ti starší) Jinde 1 Např. při záchraně jiných lidí, uprostřed zábavy v hospodě, v lese, v přírodě apod. 0% 0% 0% 0% 0% 100% Soc. zařízení ( dům seniorů, dům s pečovatelskou službou) STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana

33 P10/Z1 Hospic v laické veřejnosti vnímán významně hůře než u zdravotníků Kde lidé umírat nechtějí ZÁKLAD: Populace (n=109), Zdravotníci (n=100) POZNÁMKA: Možnost více odpovědí. Seřazeno sestupně podle Populace. Populace Zdravotníci Léčebna dlouhodobě nemocných 9 Nemocnice Hospic Sociální zařízení 1 9 Vědí vůbec lidé, co je hospic? % respondentů (1-9 let) si myslí, že ví. ALE: často ho chápou jako něco mezi LDN a domovem důchodců Domácí prostředí 1 Citace: čekárnu na smrt, služby nechci popisovat hrůza Jinde asi jako domov důchodců, s lepší péčí a větším soukromím. 0% 0% 0% 0% 0% 100% Pozn. Zdravotníci se vyjadřovali k pacientům. (Čeho se podle Vás obávají pacienti?) STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana

34 Co je hospic? Je to v podstatě LDN, Domov důchodců dohromady. Hospic je dlouhodobá ubytovna pro nemocné. Hospic je hotel pro umírající, většinou pod záštitou církve. Něco jako domov důchodců na dožití. Dle mého je to něco mezí LDN a domovem pro seniory. Je to taková domácnější nemocnice. Myslím, že je tam méně odborné lékařské péče než v LDN, ale více než v domovech pro seniory. Zařízení pomáhající lidem při umírání. Domnívám se, že se jedná o domov pro seniory se stálou pečovatelskou službou, ale s tím, že ten kdo tam je si může žít po svém. Starají se o těžce a smrtelně nemocné. Poskytují jim péči, kterou jim jiná střediska nedají. Zařízení kde je poskytnuta péče o občany,kteří jsou připoutáni na lůžko a nemají žádnou rodinu. Dům, v němž jsou lidé, kteří už z důvodu nemoci, ví, že umřou. Starobinec. Domov pro přestárlé s osobními asistenty. Zařízení pro ty, kteří umírají a nechtějí na to být sami. Asi jako domov důchodců,s lepší péčí a větším soukromím. STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana

35 P11 Na konci života chtějí mít lidé kolem sebe své blízké Koho byste chtěl/a mít na blízku na samotném konci života? ZÁKLAD: Populace, n=109 POZNÁMKA: Možnost více odpovědí. Rodinu 9 Partnera Přátele, kolegy 1 Ošetřovatelky Zdravotnický personál Řádové sestry Někoho jiného Např. kněze, milenku Nikoho 1 Významně častěji muži a starší lidé (0+). 0% 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana

36 P1 Důstojné umírání = bez bolesti, v klidu, ve spánku Co si představíte pod pojmem dobré nebo důstojné umírání? ZÁKLAD: Populace, n=109 POZNÁMKA: Možnost více odpovědí. Respondenti odpovídali spontánně. Bez bolesti, strádání, v klidu Ve spánku Rychle V blízkosti blízských, nebýt sám Slušné zacházení, respekt, důstojnost, úcta, citlivá péče V prostředí k tomu určeném Doma Smířen/a (s lidmi, se smrtí, se sebou s Bohem) Nebýt na obtíž, soběstanost Dlouhý žívot, až ve stáří, sešlost věkem Být při smyslech, slouží mozek Udržení hygienických podmínek Eutanasie, možnost rozhodnout Jiné Nevím, nic, bez odpovědi Slovo Eutanazie explicitně zaznělo pouze ve % případů. 0% 0% 0% 0% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Obsah. Hlavní zjištění 3 Východiska a parametry projektu 6 Struktura vzorku 7 Výsledky 8 Realizátor projektu 32 Dotazník 33

Obsah. Hlavní zjištění 3 Východiska a parametry projektu 6 Struktura vzorku 7 Výsledky 8 Realizátor projektu 32 Dotazník 33 Náhradní rodinná péče Závěrečná zpráva pro NADAČNÍ FOND J&T Březen 2015 Obsah Hlavní zjištění 3 Východiska a parametry projektu 6 Struktura vzorku 7 Výsledky 8 Realizátor projektu 32 Dotazník 33 Náhradní

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 Jediná celostátní edukačně-náborová kampaň zaměřená na pěstounskou péči POMOC OHROŽENÝM DĚTEM Nadační fond J&T pomáhá již od roku 2004 především ohroženým dětem a rodinám.

Více

Názor na devizové intervence České národní banky

Názor na devizové intervence České národní banky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013 Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky Martina Špinková 2013 Nad postelí člověka na konci života se scházejí zdravotníci, nezdravotníci a rodina nad nimi se v dálce tyčí dvě ministerstva

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Postoje občanů ČR k NATO a USA

Postoje občanů ČR k NATO a USA Tisková konference pořádaná v rámci 15. výročí vstupu České republiky do NATO Postoje občanů ČR k NATO a USA CEVRO Institut, úterý 11. března 2014 Pozadí a cíle výzkumu V souvislosti s 15. výročím vstupu

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

Sonda do života manažerů v ČR I.

Sonda do života manažerů v ČR I. Sonda do života manažerů v ČR I. Závěrečná zpráva Říjen 2011 Nobody s Unpredictable Pozadí projektu Česká manažerská asociace ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos a Svazem průmyslu a dopravy ČR realizovali

Více

Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE. Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE

Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE. Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE 2014 1 Obsah 1. Základní údaje o šetření... 3 2. Hodnocení odpovědí

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

Češi a pěstounská péče 2012. Mgr. Marie Oktábcová I Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR I 2. dubna 2012

Češi a pěstounská péče 2012. Mgr. Marie Oktábcová I Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR I 2. dubna 2012 Češi a pěstounská péče 2012 Mgr. Marie Oktábcová I Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR I 2. dubna 2012 METODIKA VÝZKUMU Metoda: Vzorek: Kvantitativní výzkum Reprezentativní vzorek české dospělé populace

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ V NEMOCNICÍCH Pk REALIZACE PRŮZKUMU: SRPEN - ZÁŘÍ 2012 POČET RESPONDENTŮ: 2304 První společný

Více

FINANČNÍ GRAMOTNOST. Kvantitativní výzkum pro MF ČR

FINANČNÍ GRAMOTNOST. Kvantitativní výzkum pro MF ČR FINANČNÍ GRAMOTNOST Kvantitativní výzkum pro MF ČR Červenec 2 / Závěrečná zpráva z výzkumu / Client Service Director: Pavel Šimoník / Senior Analyst: Iva Ryznerová / STEM/MARK, a.s. OBSAH Hlavní zjištění

Více

Den finanční gramotnosti. Výzkum: Češi a investice

Den finanční gramotnosti. Výzkum: Češi a investice Výzkum: Češi a investice Výzkum Češi a investice Nese důraz na finanční gramotnost nějaké ovoce? 2 Je éra poučování o RPSN a dluhové pasti za námi? Nechávají finančně gramotní lidé ležet své peníze na

Více

Kvantitativní výzkum. Červen 2006 / Vybrané závěry z exkluzivního výzkumu pro MF ČR / STEM/MARK, a.s.

Kvantitativní výzkum. Červen 2006 / Vybrané závěry z exkluzivního výzkumu pro MF ČR / STEM/MARK, a.s. BANKOVNÍ SLUŽBY Kvantitativní výzkum Červen 2006 / Vybrané závěry z exkluzivního výzkumu pro MF ČR / STEM/MARK, a.s. Hlavní zjištění Lidé chtějí: více informací sazebník součástí smlouvy (92 %) informace

Více

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014

Více

POSTAVENÍ ŽEN V POLITICE OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI

POSTAVENÍ ŽEN V POLITICE OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav Akademie věd České republiky Jilská 1, 110 00 Praha 1 tel/fax: +420 286 840 129 e-mail: cvvm@soc.cas.cz, www.cvvm.cz POSTAVENÍ ŽEN V POLITICE OČIMA

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Zkušenost zaměstnanců POCIT OHROŽENÍ V PRÁCI Pouze 3/5 zaměstnanců se cítí v práci bezpečně v průběhu celé pracovní doby a u všech pracovních činností.

Více

Den finanční gramotnosti. Výzkum Češi a rodinné finance

Den finanční gramotnosti. Výzkum Češi a rodinné finance Výzkumy finanční gramotnosti 2 Jednou ročně monitorujeme finanční gramotnost Čechů z různých pohledů 2011 mezigenerační finanční gramotnost, 2012 muži, ženy a finance a letos Češi a rodinné finance Zaměřujeme

Více

Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni. Anketa. pro rodiče dětí od 1 do 3 let. Vyhodnocení

Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni. Anketa. pro rodiče dětí od 1 do 3 let. Vyhodnocení Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni Anketa pro rodiče dětí od 1 do 3 let Vyhodnocení Vyhodnocení zpracovalo: CpKP západní Čechy Americká 29 301 38 Plzeň Tel./fax: +420 / 377 329 558 Mobil: +420

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Protesty ve společnosti Praha 19. října 2011 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz SC & C Marketing & Social

Více

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI A BEZPEČNOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2014

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI A BEZPEČNOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2014 VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI A BEZPEČNOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2014 PRVNÍ ČÁST - HOSPITALIZOVANÍ PACIENTI FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ NEMOCNICE., S.R.O. Vážené kolegyně a kolegové,

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Vybrané výsledky aktuálního výzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu u příležitosti konání VII. Finančního fóra Zlaté koruny Květen 2010 Nobody

Více

288 hod. nízká. http://www.vmonline.cz

288 hod. nízká. http://www.vmonline.cz Metadata průzkumu POSTOJE K PSYCHOLOGŮM A LÉKAŘŮM Autoři průzkumu: - tým VMonline - Šetření: 28.11-09.12. 2011 Délka průzkumu: 288 hod. Počet respondentů: 454/ validních 400 Vypovídací hodnota: nízká Počet

Více

Kdo si na co půjčuje? aneb profil dnešního českého dlužníka

Kdo si na co půjčuje? aneb profil dnešního českého dlužníka Kdo si na co půjčuje? aneb profil dnešního českého dlužníka 25. května 200 Jana Zíková, Key Account Manager pro finanční sektor Factum Invenio, s.r.o. Obsah Postoje veřejnosti k půjčkám a úvěrům Sjednané

Více

Názory občanů na úřad Kanceláře veřejného ochránce práv

Názory občanů na úřad Kanceláře veřejného ochránce práv TISKOVÁ ZPRÁVA Mgr. Naděžda Horáková Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129, 221 183 588 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Názory občanů

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ANALÝZA POTŘEB STUDENTŮ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Analýza potřeb studentů VŠ uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u studentů VŠ technického

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Vyhodnocení ankety laické veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008

Vyhodnocení ankety laické veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008 Vyhodnocení ankety laické veřejnosti Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008 Hustopeče, říjen 2008 Obsah 1 Úvod... 3 2 Cíl anketního šetření... 3 3 Metoda šetření... 3 3.1 Cílová skupina...

Více

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Konflikt v Gaze Technické parametry Výzkum: Naše společnost

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Kdo je podle Pražanů nejlepším kandidátem na primátora?

Kdo je podle Pražanů nejlepším kandidátem na primátora? Kdo je podle Pražanů nejlepším kandidátem na primátora? Závěrečná zpráva z výzkumu Analytické centrum s.r.o. Bulharská 20, 101 00 Praha 6. 10. 2014 Praha OBSAH: 1. Důvodová zpráva 3 2. O nás 3 3. Shrnutí

Více

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov PŘÍLOHY Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov Příloha 2 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Gymnáziu Kojetín Příloha 3 Dotazník Dobrý den, jmenuji

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor WELLNESS

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor WELLNESS VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Prestiž povolání červen 2013 Technické parametry Výzkum:

Více

Závěrečná zpráva ze kvantitativního sociologického výzkumu

Závěrečná zpráva ze kvantitativního sociologického výzkumu říjen SPOR O KÁCENÍ STROMŮ V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAVA POHLEDEM ČESKÉ POPULACE Závěrečná zpráva ze kvantitativního sociologického výzkumu Spor o kácení stromů v Národním parku Šumava pohledem české populace

Více

CSR RESEARCH 2013. Výzkum společenské odpovědnosti firem. Vybrané výsledky. Únor 2014

CSR RESEARCH 2013. Výzkum společenské odpovědnosti firem. Vybrané výsledky. Únor 2014 CSR RESEARCH 2013 Výzkum společenské odpovědnosti firem Vybrané výsledky Únor 2014 CSR RESEARCH 2013 2013 Postup řešení byl vyvinut ve spolupráci s Ipsos MORI z UK. Od r. 2010 je studie každoročně realizována

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Adresa Právní forma IČ Zřizovatel Geriatrické centrum Turkova čp. 785 Týniště nad Orlicí 517 21 /adresa Geriatrického centra je shodná s místem poskytování služeb / Příspěvková organizace

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

BROADBANDOVÉ PŘIPOJENÍ vnímání jednotlivých technologií jako vzájemných substitutů na trhu rezidentních a firemních zákazníků

BROADBANDOVÉ PŘIPOJENÍ vnímání jednotlivých technologií jako vzájemných substitutů na trhu rezidentních a firemních zákazníků BROADBANDOVÉ PŘIPOJENÍ vnímání jednotlivých technologií jako vzájemných substitutů na trhu rezidentních a firemních zákazníků Závěrečná zpráva Únor 2014 Obsah Celkové výsledky průzkumu za všechny firmy

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

Krajské volby 2012 PLZEŇSKÝ KRAJ

Krajské volby 2012 PLZEŇSKÝ KRAJ Krajské volby 2012 zpráva z předvolebního výzkumu veřejného mínění pro PLZEŇSKÝ KRAJ období sběru dat: 7. 9. 2012 9. 9. 2012 SC & C a STEM/MARK pro Českou televizi září 2012 Strana 1 Zadavatel výzkumu

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ODBORNÉHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ

ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ODBORNÉHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ODBORNÉHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ Systém měřitelnosti a hodnocení kvality služeb Odborné sociální poradenství má několik různých způsobů a nástrojů, jimiž získává zpětnou vazbu o kvalitě

Více

Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007

Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007 Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007 Přítomni: 22 členů viz. prezenční listina (uložena na OSV sociální prevence) Místo konání: Klub důchodců, Štefánikova 1074, Kopřivnice

Více

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2013

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2013 VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2013 PRVNÍ ČÁST - HOSPITALIZOVANÍ PACIENTI FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ., S.R.O. Vážené kolegyně a kolegové, předkládáme Vám

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

Vliv marketingu na obchodní výsledky B2B firem

Vliv marketingu na obchodní výsledky B2B firem Vliv marketingu na obchodní výsledky B2B firem Květen 2013 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048 048 www.b-inside.cz

Více

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2013

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2013 VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2013 PRVNÍ ČÁST - HOSPITALIZOVANÍ PACIENTI VŠEOBECNÁ FAKULTNÍ NEMOCNICE V PRAZE., S.R.O. Vážené kolegyně a kolegové, předkládáme Vám

Více

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE MUDr. Marie Svatošová Pardubice, konference 4. 11. 2008 EUTANAZIE víme o čem mluvíme? Lékař může uzdravit někdy, ulevit často, potěšit vždycky. (dr. Hutchinson, 19. stol.)

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

Postoje k problematice dárcovstvd. rcovství. Praha, březen 2010. Zpracováno pro:

Postoje k problematice dárcovstvd. rcovství. Praha, březen 2010. Zpracováno pro: VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz oficiální partner

Více

Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje

Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje Průzkum Značky kvality z pohledu potravinářských společností, realizovaný odborným periodikem Marketing Journal, zjišťoval

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

Zavádění systému psychosociální intervenční péče v Královéhradeckém kraji

Zavádění systému psychosociální intervenční péče v Královéhradeckém kraji Zavádění systému psychosociální intervenční péče v Královéhradeckém kraji Mgr. Iveta Nováková Knížková Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje MEKA Brno 6.2.2014 Činnost psychosociálního

Více

Vládní krize Bleskový výzkum (CAPI, CATI)

Vládní krize Bleskový výzkum (CAPI, CATI) Vládní krize Bleskový výzkum (CAPI, CATI) 18. června 2013 VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101 e-mail: median@median.cz

Více

Analýza sociálních služeb města Kravaře

Analýza sociálních služeb města Kravaře Analýza sociálních služeb města Kravaře Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Obsah Úvod... 2 1. Základní informace...

Více

VOLEBNÍ PROGNÓZA 16. 10. 2013

VOLEBNÍ PROGNÓZA 16. 10. 2013 VOLEBNÍ PROGNÓZA 16. 10. 2013 HLAVNÍ ZÁVĚRY Volby by vyhrála ČSSD, druhou nejsilnější stranou by bylo ANO 2011, třetí pak KSČM. Do Poslanecké sněmovny by se dostaly strany TOP 09, Úsvit přímé demokracie

Více

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ www.fnplzen.cz SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ Ing. Jaroslava Kunová 20. dubna 2010 Základní údaje samostatná příspěvková organizace přímo řízená MZ ČR provázanost s Lékařskou

Více

ZPRÁVA PROJEKTOVÉHO MANAŽERA

ZPRÁVA PROJEKTOVÉHO MANAŽERA Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/04.0046 ZPRÁVA PROJEKTOVÉHO MANAŽERA Výstup KA 3: EVALUACE A INOVACE OVĚŘENÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ 1 Hodnocení

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ke zjišťování pocitu bezpečí občanů města Hlučín

Vyhodnocení dotazníkového šetření ke zjišťování pocitu bezpečí občanů města Hlučín Vyhodnocení dotazníkového šetření ke zjišťování pocitu bezpečí občanů města Hlučín Cílem výzkumu bylo zjistit, jak obyvatelé města Hlučín hodnotí město z hlediska bezpečnosti, kterých negativních jevů

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ

KVALITA OČIMA PACIENTŮ KVALITA OČIMA PACIENTŮ fakultní nemocnice a ústavy- IV. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných zdravotnických zařízeních přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu:

Více

Střední školy a internetový marketing. Studie občanského sdružení Než zazvoní

Střední školy a internetový marketing. Studie občanského sdružení Než zazvoní Střední školy a internetový marketing Studie občanského sdružení Než zazvoní 2. ledna 2015 Tento dokument shrnuje výsledky průzkumu mezi českými středními školami. Cílem šetření bylo zjistit, jaké nástroje

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho uplatnění v systému českého zdravotnictví Ondřej Sláma, MOU Brno Subkatedra paliativní medicíny

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s.

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. STANOVY SPOLKU Čl. I Název a sídlo Spolek pro lůžkový hospic Mezi stromy, z. s. (dále jen spolek ) je právnickou osobou založenou v souladu se zákonem č. 89/2012

Více

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/13 VYDÁNO DNE 13.2. 13 JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI Téměř polovina dotázaných občanů (46 ) je z hlediska úspor a půjček v plusu, třetina (34 ) má bilanci vyrovnanou

Více

Názory podnikatelů na moderní metody řízení společnosti

Názory podnikatelů na moderní metody řízení společnosti 1. Výsledky průzkumu č. 1 AMSP ČR Názory podnikatelů na moderní metody řízení společnosti Zadání průzkumu Průzkum se zaměřil na tři hlavní oblasti: 1) Hodnocení konkurenceschopnosti českých firem a bariér

Více

Povědomí o homeopatii

Povědomí o homeopatii Povědomí o homeopatii Průzkum portálu Ordinace.cz mezi pacienty, 2012 a Praha, duben Mgr. Romana Žatecká, šéfredaktorka HOMEOPATIE A ORDINACE.CZ Portál Ordinace.cz realizoval v měsíci dubnu průzkum názorů

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění

Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění

Více

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 180 00 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 180 00 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 8 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY Bleskový průzkum STEM pro APKURS V Praze dne. září 4 I. Údaje o výzkumu Typ výzkumu: Věcné zaměření výzkumu: Zkoumaná populace:

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Které faktory Vás motivují, nebo by Vás motivovaly, ke studiu technického oboru na SŠ, popř. v budoucnu na VŠ? 10% 41% 18% 33%

Které faktory Vás motivují, nebo by Vás motivovaly, ke studiu technického oboru na SŠ, popř. v budoucnu na VŠ? 10% 41% 18% 33% ANALÝZA POTŘEB ŽÁKŮ STŘEDNÍCH ŠKOL Analýza potřeb žáků SŠ uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u žáků SŠ technického směru a všeobecných gymnázií v Moravskoslezském

Více

Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance.

Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance. Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance. Jitka Pešková (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích) Příspěvek pro seminář Spolupráce? Spolupráce!, 24. 3. 2014, Moravské zemské muzeum

Více

Občané o americké radarové základně v ČR

Občané o americké radarové základně v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 2 0 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o americké radarové základně v ČR Technické

Více

ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY

ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY VYBRANÝCH SEKTORŮ CESTOVNÍHO RUCHU NA ÚZEMÍ ČR Prezentace Praha, 30. srpna 2010 Předmětné sektory a jednotlivé fáze projektu Předmětné sektory Hromadná a individuální

Více

Efektivita kampaně Vaše dítě, vaše televize, vaše zodpovědnost. Připraveno pro: RRTV

Efektivita kampaně Vaše dítě, vaše televize, vaše zodpovědnost. Připraveno pro: RRTV Efektivita kampaně Vaše dítě, vaše televize, vaše zodpovědnost Připraveno pro: RRTV 30. 11. 2011 Metodologie Cílová skupina: Celá Česká republika Rodiče dětí ve věku 0 15 let Rovnoměrné rozložení vzorku

Více