Použití digestátu a kompostu na zemědělské půdě, legislativa, registrace, výsledky pokusů

Transkript

1 Použití digestátu a kompostu na zemědělské půdě, legislativa, registrace, výsledky pokusů Michaela Smatanová Sekce zemědělských vstupů Legislativa Registrace Praktické výsledky pokusů Doporučení pro zemědělskou praxi Zákonč.156/1998 Sb.ohnojivech Související legislativa Vyhláška č. 474/2000 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva, stanovuje limitní hodnoty rizikových prvků pro jednotlivé druhy hnojiv Vyhláška č. 377/2013 Sb. o skladování a používání hnojiv Směrnice Rady 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů (Nitrátová směrnice) Pokud nesplní požadavky legislativy hnojiv odpad Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech + vyhláška č. 341/2008 Sb. upravující podrobnosti nakládání s BRO - limity rizikových prvků, mikrobiologické kontaminace a možnosti uplatnění digestátů, nevyhovují legislativě hnojiv 3 1

2 Rozdělení digestátůpodle zařazení výstupu z BPS a) Digestát - hnojivo splní-li podmínky pro zařazení mezi hnojiva a je aplikován na půdu za účelem hnojení dodat účinné množství živin obsah RP v hnojivu - stanovené limity b) Surovina pro výrobu hnojiv a substrátů nesplní-li požadavky zákona č. 156/1998 Sb. (překročení limitů RP) přepracován jako surovina pro opětovnou výrobu hnojiva smísenís jinými materiály s nižšími obsahy RP - sníženíobsahu vyhovující požadavkům zákona o hnojivech Idigestát lze použít jako surovinupro další výrobu hnojiv či substrátů c) Upravený kal je výstupem z metanizačních nádrží čistírenskýchbps aplikace na ZP dle vyhlášky č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na ZP povinnost doložení výsledků rozborů agrochemických vlastností půd v evidenčním listu využití kalů v zemědělství stanovuje množství, četnost a způsob zapravení kalů do půdy, limitní hodnoty vybraných rizikových látek zapravení kalů musí být provedeno nejpozději do 48 hodin od umístění na ZP d) Tuhé alternativní palivo separovaný a usušený tuhý podíl digestátu lze využít pro výrobu alternativních paliv e) Odpad pokud není digestát z BPS aplikován na půdu za účelem hnojení není-li dále zpracováván jako organické hnojivo a nemůže být aplikován na zemědělskou půdu za účelem hnojení odpad n. rekultivační digestát (č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů) 4 Požadavky nezbytné při registraci digestátů žádost o registraci: předložení vyplněné žádosti (zpoplatněna kolkem 3000 Kč) návrh příbalového letáku předložení vzorku pro analýzu (laboratoři ÚKZÚZ) platný provozní řád a rozhodnutí příslušného krajského úřadu, který jej schvaluje použití VŽP - platné schválení příslušnou Krajskou veterinární správou jakost výroby -kontrola pracovníků ÚKZÚZ BPS Splnění všech požadavků, včetně vyhovujícího vzorku (deklarované jakostní ukazatele, limity rizikových prvků, ÚKZÚZ vydá Rozhodnutí o registraci hnojiva. 5 povinnost výrobců registrovat nebo ohlašovat digestát podle zákona č. 156/2000 Sb. mohou nastat 4 základní situace podle toho, zda je digestát: a)aplikován na vlastní pozemky b)či je uváděn do oběhu c) a jaké suroviny byly použity při výrobě bioplynu Suroviny pro výrobu digestátu Podmínky použití digestátu jako hnojiva pro vlastní potřebu k uvedení do oběhu Digestát vyrobený pouze ze statkových hnojiv a krmiv Digestát vyrobený i za použití jiných materiálů (kaly z ČOV, živočišné moučky apod.) Není nutné ohlášení ani registrace(1. případ) Registrace(3. případ) Ohlášení(2. případ) Registrace(4. případ) 6 2

3 Rozdělení typových digestátů podle obsahu dusíku a sušiny vyhláška č. 474/2000 Sb. Typ Organické hnojivo Obsah sušiny v % Celkový N ve vzorku minimálně % Způsob výroby 18.1 e) digestát ,3 hnojivo vzniklé anaerobní fermentací při výrobě bioplynu 18.1 f) digestát -fugát do 3 0,1 hnojivo vzniklé anaerobní fermentací při výrobě bioplynu, tekutý podíl po separaci, svým charakterem může vykazovat působení minerálního hnojiva 18.1 g) separovaný digestát nad 13 0,5 hnojivo vzniklé anaerobní fermentaci při výrobě bioplynu 7 Rozdělní digestátů podle poměru C : N Využitelnost dusíku Poměr C : N Hnojivo RYCHLE uvolnitelnýmn < 10 fugát, digestát, hnojůvka, močůvka, silážní šťávy POMALU uvolnitelnýmn 10 separát, kompost, hnůj rychlost rozkladu organických sloučenin a mineralizace Nzávisí na poměru C:N a na rozložitelnosti jednotlivých typů organických látek poměr C:N je rozhodující pro možnost aplikace těchto hnojiv s ohledem na NS 8 Limitní hodnoty rizikových prvků v organických hnojivech podle sušiny podle vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva JE URČUJÍCÍ obsah sušiny A) organická a statková hnojiva se sušinounad 13%- tuhá hnojiva zahrnuje i separát B) organická a statková hnojiva se sušinoudo 13%- tekutá hnojiva základní digestát afugát Obsah sušiny A)nad13% Limitní hodnoty rizikových prvků vorganických hnojivech v mg/kg sušiny Cd Pb Hg As Cr Cu Mo Ni Zn , Maximální aplikační dávka 20 t sušiny/ha1x za 3 roky , B)do13% Maximální aplikační dávka 10 t sušiny/ha 1 x za 5 let 9 V případě překročení limitu RP - likvidace jako odpad - aplikace na zemědělskou půdu není povolená. 3

4 Důvody překročení limitu rizikových prvků v digestátech Zn -v provozech sodchovem prasat -medikovanákrmiva, proti průjmovým onemocněním Při použití organické formy stopových prvků (cheláty) - stravitelnost vyšší a jsou i nižší obsahy Zn ve výkalech digestátu Cu -kejda skotu nebo kejda prasat, kontaminace síran měďnatý - dezinfekce paznehtů Hg- rizika při požití kalu ČOV, či podílu VŽP 10 Aktuální stav kompostárny bioplynové stanice Aktuální stav v registru: Registr hnojiv 173 digestátů ohlášení 142 registrace Vývoj spotřeby organických hnojiv na orné půdě kg/ha statková hnojiva 3000 hnůj kejda močůvka ostatní 12zdroj ČSÚ 4

5 Praktické výsledky ÚKZÚZ z pokusů 13 Obsah živin v hnojivech použitých v pokusech a jejich dávky organické hnojivo Průměrný obsah sušiny a dusíku v použitých organických hnojivech sušina % dusík N% aplikačnídávky digestátu t/ha při bilančním hnojení kg N/ha Kejda 7,8 3,2 48,1 33,2 Digestát I 7,1 6,0 28,2 35,2 Digestát II 5,3 6,5 35,8 33,8 Kompost 72 0,6 40,0 40,0 14 Vliv digestátu na výnosy ječmene jarního Základní agrochemické vlastnosti půdy, Chrudimsko - vzorkováno půdní typ kambizem ph 6,8 neutrální reakce N 90 kg/ha přepočet z Nmin P 93 mg/kg vysoká zásoba K 347 mg/kg Vysoká zásoba Ca 3850 mg/kg vysoký obsah Mg 149 mg/kg vyhovující zásoba S 10,3 mg/kg nízký obsah Kombinace hnojení Výnos t/ha Relativní srovnání % pořadí výnosů N látky % 1. Nehnojená kontrola 6, ,81 2. Digestát 60 kg N /ha 8,73 125, ,88 3. Kejda 60 kg N/ ha 8,19 117, ,

6 Lyzimetrický sběrač stanoviště Svitavy Vliv hnojení digestáty na obsah dusíku v lyzimetrické vodě 0-40 cm cm cm Nejvyšší obsah N-NO3 a N-NH4 v eluátu po kejdě ve všech horizontech. Největší ztráta N-NO3 v horizontu 80 cm po hnojení kejdou Digestát - nejmenší ztráty dusíku - nižší ohrožení podzemních vod 17 Výsledky dlouhodobého polního pokusu maloparcelkové bloky rozměry: 10,82 x 3,74 m celková výměra: 40,5 m2 Charakteristika Kraj Okres Výrobní oblast Nadmořská výška Prům. roční teplota Roční úhrn srážek Půdní typ Půdní druh Hloubka ornice Lípa Vysočina Havlíčkův Brod bramborářská 505 m n. m. 7,7 C 632 mm kambizem modální písčitohlinitá cm Hradec n. Svitavou Pardubický Hradec n. Svit. bramborářská 460 m n. m. 6,5 C 624 mm luvizem písčitohlinitá cm Jaroměřice n. Rokytnou Vysočina Třebíč bramborářská 425 m n. m. 8,0 C 481 mm luvizem hlinitá 25 cm 6

7 Vliv hnojení kejdou, kompostem a digestáty na výnosy Kombinace hnojení bilanční dávka N 1. Nehnojená kontrola 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok brambory 120 kg/ha ozimá pšenice - silážní kukuřice 150 kg/ha jarní ječmen - Průměrný výnos [t/ha] Relativní srovnání [%] 35,6 7,4 41,7 4,0 22,2 84, Minerální hnojení 47,3 7,3 45,2 5,5 26, ,6 3. Kejda 61,2 8,2 44,9 5,1 29,8 113,4 134,5 4. Digestát I 43,9 7,0 43,0 4,4 24,6 93,4 110,8 5. Digestát II 45,8 7,5 43,1 4,3 25,1 95,5 113,3 6. Kompost 40,7 7,5 41,9 5,1 23,8 90,4 107,3 Porovnání vlivu dlouhodobého hnojení na celkovou výrobnost hnojení 1x za 2 roky hnojení 2x za 4 roky celková výrobnost OJ/ha ,46 22,69 23,88 28,25 27,71 31,81 25,98 26,76 25,92 21,24 22,83 21, Kontrola 2. LAV 3. Kejda 4. Digestát 1 5. Digestát 2 6. Kompost Průměrná roční bilance dusíku v půdě [kg N/ha] po sklizni kg N / ha Nehnojeno 2.LAV 3.Kejda Lípa 4.DG Lípa 5.DG Opatov 6.CMC kompost Roční bilance DUSÍKU VSTUPY Dodané živiny minerálně a organicky Příjem živin srážkami VÝSTUPY Odběr živin sklizní Výnosy + chemické analýzy 7

8 Vliv hnojení kejdou, kompostem a digestáty na organickou hmotu v půdě Cox- oxidovatelný organicky vázaný uhlík - primární a sekundární organické hmoty v půdě Glomalin-glykoprotein vylučovaný do půdy myceliem mykorhozníchhub arbuskulárníhotypu Porovnání obsahu Cox a glomalinu na třech pokusných stanovištích po 4. roce Cox Glomalin 4,0 3,0 3,5 2,5 ObsahCox % 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 Obsah glomalinu g/mg 2,0 1,5 1,0 0,5 0, HRA Cox JAR Cox LIP Cox 0, HRA Glom JAR Glom LIP Glom Vliv digestátů, kejdy a kompostu na mikrobiologické vlastnosti půdy µgo 2.g -1.h -1 Bazální respirace 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0, Nehnojen Minerální 3. Kejda Digestát Digestát I Kompost á kontrola hnojení II LIP 1,03 1,33 1,60 1,20 1,22 0,97 JAR 0,96 1,21 1,21 1,14 1,15 1,39 SVI 1,15 0,96 0,97 0,81 0,93 0,52 µg.g -1 Cbio Nehnojen Minerální 3. Kejda Digestát Digestát I Kompost á kontrola hnojení II LIP JAR SVI Bazální respirace -aktuální respirační aktivita půdních mikroorganismů, která reaguje na vnější vlivy na půdní mikrobiologickou komunitu v půdě. C bio -uhlík mikrobiální biomasy Pravidla používání digestátů a kompostu na orné půdě fugát i digestát musí být zapraven nejpozději do 24 hodin po aplikaci po řádkovém přihnojování hadicovými aplikátory výjimka -zapravovat se nemusí na pozemku s prokazatelným porostem, není přípustné brzy po zasetí separát - zapravit do orné půdy nejpozději do 48 hodin zamezení přímému vniknutí či ke splachu hnojiva do povrchových vod a na sousední pozemky - dodržet ochranný 3 m široký pás okolo vodního toku, který se nehnojí. Nje v digestátuve formě NH4 -únik do atmosféry digestát na široko bezprostředně před setím a sázením zapravit do 24 hodin, emise N-NH4 se sníží o % ztráty jsou menší při nízkém obsahu sušiny, hnojivo rychleji proniká do půdy při vyšší sušině zůstává digestát na povrchu půdy déle ztráty NH4 -vyšší sucho a vyšší teploty -vyšší ztráty NH4 obsah C a hnojivý účinek digestátu lze zvýšit posklizňovými zbytky na poli zapravení kompostu -do 15 cm při přípravě půdy před setím nebo před výsadbou při aplikaci na povrch během vegetace kompost zapravit mělce do půdy tak, aby obsažené mikroorganismy nebyly zahubeny UV zářením. regenerační dávka k přihnojování rostlin během vegetace, zelenina, travnaté plochy po seči apod. 8

9 Používání digestátů na zemědělské půdě Méně vhodné je hnojení digestátem v raných vývojových fázích u citlivějších plodin (vojtěška, slunečnice, sója) Dobrou reakci -ozimá pšenice, tritikale, kukuřice zrnová, kukuřice na siláž, brambory Rozdělit dávku 30 % na podzim a 70 % na jaře Digestát je po úpravě poměru C:N hnojivem, které může přispět k udržení půdní úrodnosti. Stabilní organická hmota digestátu je dobrou, pomalu se rozkládající složkou pro zlehčení těžkých půd a úpravu jejich fyzikálních vlastností. Děkuji za pozornost michaela.smatanova@ukzuz.cz 9